Britské listy · co psal za 24 h → · 31. 7. 2026 10:00
Ceuta aneb den, kdy Evropa potkala vlastní dějiny
Evropa má pozoruhodnou schopnost změnit význam slov podle toho, kdo právě připlouvá ke břehu. Když evropské flotily přistávaly v Africe, Asii nebo Americe s vojáky, děly, kněžími, obchodníky a mapami, na nichž už byla cizí země rozdělena mezi evropské koruny, říkalo se tomu objevování, expanze, otevření obchodních cest nebo šíření civilizace. Když se nyní desetitisíce Maročanů během několika hodin dostaly do Ceuty, mnozí z nich plaváním, bez armády, bez lodí a většinou i bez suchého oblečení, evropská pravice okamžitě sáhla po slovu „invaze". Španělské úřady odhadly, že během jediného dne vstoupilo do města přibližně 49 tisíc lidí, z nichž se naprostá většina krátce nato vrátila do Maroka. Přesto jsme opět sledovali známé evropské divadlo, v němž se kontinent, který několik století vstupoval kamkoli bez pozvání, náhle představuje jako panenská pevnost překvapená existencí okolního světa. Největší ironie samozřejmě spočívá v samotné Ceutě, protože toto údajně napadené evropské město neleží v Evropě, nýbrž v Africe.