EUR 24,360 || 
JPY 13,307 || 
USD 20,813 || Čas načtení: 2024-08-20 22:40:26
Jste připraveni svůj život zasvětit rodině? Čtvrtá Mafie vás vezme na začátek 20. století na Sicílii – a nejspíš vyjde v češtině. Článek Nová Mafia je tady. Pokračování legendární české hry vás vezme na Sicílii, podívejte se na první ukázku se nejdříve objevil na CzechCrunch.
\nČas načtení: 2019-11-24 19:36:13
William Earl Johns: Biggles od velbloudích stíhaček (ukázka z knihy)
Před jednaosmdesáti lety u nás poprvé vyšel český překlad dobrodružného románu britského spisovatele Williama Earla Johnse Biggles od velbloudích stíhaček s ilustracemi Zdeňka Buriana. Následovalo více než 100 vydání bigglesovek, které podobně jako mayovky uchvátily zejména klukovské a mužské čtenáře. Jejich ilustrací se kromě Buriana zhostila řada českých umělců – např. Otakar Šembera, Pavel Andrýsek, Petr Barč či Jiří Wowk. Čtenáři si občas stýskali nad chybami v překladech letecké terminologie či že někteří z ilustrátorů nerespektovali odpovídající typy letounů nebo že ztvárnili Bigglese mnohem staršího, než měl být. Nakladatel Aleš Lederer se rozhodl vzdát hold dobrodružné klasice a oslovil mladého plzeňského ilustrátora Jana Stěhuleho (20) ve věku hrdiny Bigglese, aby vytvořil nové ilustrace. Tak vzniklo velkoryse pojaté vydání kompletně revidovaného českého překladu, poprvé s desítkami unikátních barevných ilustrací. „Ilustrovat Bigglese po Burianovi pro mě znamenalo výzvu i tlak. Burian patří k mým nejoblíbenějším ilustrátorům, je ikona. Nechtěl jsem ho kopírovat, to by nemělo smysl. Snažil jsem se ilustrace posunout k modernějšímu pojetí, aby zaujaly současné čtenáře. Využil jsem kombinaci fotek a textur,“ říká Jan Stěhule. „Svědomitě jsem nastudoval reálie včetně odpovídajících letadel,“ dodává. Mezi nejslavnější britské ilustrátory bigglesovek patřil Howard Leigh (1896-1981), uznávaný umělec Aviation Art ve 30. letech, jenž ilustroval první vydání bigglesovek, celkem kolem dvaceti. Dále Leslie Stead (1899-1966), o němž se říká, že nakreslil Bigglesovu tvář na základě své vlastní. Vytvořil ilustrace k více než padesáti vydáním Bigglese. Titul Biggles od velbloudích stíhaček patří do legendární série více než stovky knih mapujících dobrodružství britského letce Jamese Biggleswortha za první a druhé světové války. Už od prvního českého vydání z roku 1938 obsahuje kniha tradičně povídky ze dvou Johnsových knih The Camels Are Coming a Biggles of the Camel Squadron. Ukázka z knihy Profesor se vrací Algernon Montgomery udýchaně vpadl do důstojnické jídelny: „Bigglesi, kluci, Profesor je živ a zdráv. Přistál nouzově na druhý straně zákopů. Právě volali z velitelství perutě, že ho Němci hlásili jako válečného zajatce!“ Biggles vyskočil od stolu už při prvních slovech nadšeně vřískajícího Algyho: „Cože? Řekni to ještě jednou!“ „Je to docela možný. Jak jinak by Němci mohli znát jeho jméno?“ Biggles se usmál a poškrábal se na hlavě: „Já vím... ale pře kvapilo mě to! No, vlastně... Spoustu lidí už sestřelili, a přece se z hořícího letadla dostali ven. Jestli Profesor letěl dost nízko nad zemí, mohlo se mu podařit sklouznout po křídle, takže na před narazil na zem koncem křídla.“ Do místnosti přiběhl major Mullen. „Slyšel jsi to, Bigglesi? Mladý Henry Watkins se přece jen nezabil. Je na druhé straně!“ „Ano, pane majore,“ odpověděl Biggles. „Algy nám to právě řekl. Něco mi to připomíná. A teď se divím... divím se...“ zabručel Biggles a na čele mu naskočily vrásky, jak přemýšlel. „Čemu se divíš?“ vpadl mu do řeči Algy. „To, že Profesor padl do zajetí, mi něco připomíná – to je všechno... Víte, jak měl pořád nějaký nápady. Jednou mi říkal, že se diví, proč neexistuje nějaká organizace, která by na nějakým předem sjednaným místě sbírala důstojníky, který se dostali z německýho zajetí... Vzpomínáte si na tu přednášku, co nám uspořádal ten chlapík – jak se jenom jmenoval – zapomněl jsem už jeho jméno... kterej objížděl všechny letky a povídal nám, co máme dělat, kdybychom padli do zajetí? Vyprávěl nám o dvojitejch hraničních pásmech, o pohraničních hlídkách, o drátech napuštěnejch elektřinou, o strážních psech a o nesnadným přeplavání Rýna a tak dále. Seděl jsem vedle Henryho a ten se pak po přednášce vyptával toho plukovníka na různý věci. Plukovník mu řek, že skutečně není tak těžký dostat se z německého zajetí; spíš je těžký dostat se zpátky přes zákopy nebo trefit přes hranici. Právě tam že dopadli nejvíc lidí. Henry se ho zeptal, proč nemáme sjednaný nějaký místo, třeba pole, kam by mohla zaletět naše letadla a vzít tam zajatce na palubu. Plukovník řekl, že se o tom uvažovalo, ale problém je v tom, že je na naší straně tolik německejch agentů, že by se nepřítel ihned dozvěděl, který pole k tomu použijeme. První letadlo, který by tam zaletělo a přistálo, by zřejmě narazilo na ozbrojenou hlídku, která by na něj už čekala. Nebo by Němci mohli to pole zadrátovat a letadlo by se rozbilo, už když by tam přistávalo. A tak místo abysme dopravili jednoho důstojníka zpátky, přišli bysme o dalšího i o letadlo. Henrymu to ale nedalo spát, a tak mi jednou večer svěřil svůj nápad: Abysme všichni v letce pracovali ve dvojicích a každá dvojice aby si ujednala místo své schůzky za frontou. A opravdu mi ukázal pole, kam by přišel, kdyby ho zajali a on utekl... A že bysme poznali, jestli tam je, podle toho, že by se snažil udržovat malej ohníček v rohu pole. Ale ve skutečnosti je v tom místě těsně vedle sebe spousta polí, kde by se dalo přistát – je to podél lesa Langaarte na jeho východní straně. A když je teda v zajetí, rád bych se přesvědčil, jestli se mu skutečně podařilo utéct a dostat se na to pole. Snad by se z to ho zajateckýho tábora moh nějak dostat. Prófa by nevydržel v base ani pět minut, aniž by vypracoval nějakej úžasnej plán.“ ■ Mezitím zastavil před jídelnou automobil plukovníka Raymonda z velitelství peruti a za chvilku vstoupil do místnosti sám plukovník. Pokynul vesele Bigglesovi a ostatním důstojníkům a přešel k majoru Mullenovi, který stál u krbu. A major Mullen po krátkém rozhovoru s ním kývl na Bigglese, MacLarena a Mahoneyho, velitele svých rojů. „Pánové, pan plukovník by rád věděl, proč jsme dosud nevypátrali tu novou německou bombardovací letku,“ začal velitel letky zachmuřeně. „Začíná to být vážné. Lítá k nám každou noc a nadělá za frontou a v zázemí vždycky pěknou paseku!“ „To nevíme, proč jsme ji dosud nevypátrali!“ odsekl Biggles. „Měli jsme v tomhle týdnu poplach každou noc. Já už z nedostat ku spánku šedivím... Ne, pane majore, nemohl jsem zjistit jejich letiště, to je pravda. Prohledal jsem každou píď země v okruhu šedesáti kilometrů. Jediná věc, kterou se můžu domýšlet, je, že Němci používají ony opuštěné hangáry, které měla Richtho fenova skupina, než se usadila se svým letištěm blíž k frontě.“ „Ne, tam nejsou,“ ozval se plukovník Raymond a zavrtěl hlavou. „Jak to víte?“ zeptal se ho Biggles a zamračil se. Plukovník Raymond jeho kázeňský poklesek nechal bez komentáře: „Víme to, a to stačí. Máme už svůj způsob, jak takové věci vypátrat.“ „Rozumím,“ odvětil Biggles. „Promiňte!“ „Pravda je, že bombardovací letouny jsou někde ve vašem úseku,“ prohlásil plukovník, „a je na vás, mládenci, abyste je vypátrali. Přece Němci nemůžou skrývat tak velká letadla někde ve vesnické stáji. Dejte se do toho, pánové! Čekám na vaše zprávy. Sbohem!“ Biggles se zamyšleně díval za odcházejícím plukovníkem. „Budeš čekat na naše zprávy... to se teda načekáš,“ procedil mezi zuby. „Němci si pro svý letadla pěkně vyhrabali podzemní úkryty, kde je nikdo neruší. Ale myslím, že se po nich budeme muset podívat trochu jinak. A co je vůbec s Profesorem? Kdo se mnou chce letět na druhou stranu podívat se, jestli Henry už zapálil ten svůj táboráček? Bude pryč už tak šest neděl. Pokud tam ještě není, budeme na to místo dávat pravidelně pozor, abychom viděli, jestli se neobjeví. Co kdybysme se tam mrkli dneska odpoledne? Je to kus cesty přes zákopy, takže čím víc nás tam poletí, tím to bude veselejší!“ „Já jdu s tebou!“ odpověděl MacLaren ihned. „A vezmu s sebou svoje kluky.“ „A já taky,“ usmál se Mahoney. „My poletíme všichni, celej roj!“ „To je od vás moc hezký!“ řekl Biggles a zvolal: „Algy! Harcourte! Připravte se na hlídkový let ve čtyři hodiny třicet! Poletíme pro našeho Prófu, abysme ho dopravili domů.“ „Jsi stejnej blázen jako Prófa!“ zabručel nesouhlasně Algy, ale oči se mu leskly a usvědčovaly ho ze lži. „Máme půl minuty času – tak co máš v plánu?“ vyzvídal Mahoney. „Myslím, že bude nejlepší, když nejdřív prostě zaletíme na druhou stranu a zjistíme, jestli tam Henry vůbec je.“ „Dejme tomu, že tam je – a co pak?“ otázal se MacLaren. „Pak se vrátíme domů a rozhodneme, co máme podniknout. Nesmíme vzbudit moc pozornosti... Já si vezmu Algyho a Harcourta a budu se držet ve vejšce kolem patnácti set metrů. Ty, Macu, poletíš hned za mnou ve vejšce dvou tisíc nebo dvou tisíc pěti set metrů a Mahoney vystoupá se svejma lidma až do tří tisíc metrů. Poletíme rovnou přes zákopy a zpátky a nebudeme si ničeho a nikoho všímat... Jdeme na to!“ ■ Za chvilku už uhánělo přímo k zákopům devět velbloudů v do hodnutém rozestavení. Biggles měl Algyho u konce svého pravého a Harcourta u levého křídla a pohodlně se v sedadle uvelebil, neboť je čekal hezky dlouhý let na druhou stranu. Letadla se přehnala palbou protiletadlových děl přes zákopy a uháněla na nepřátelské území, přičemž se bedlivě rozhlížela po nepřátelských letounech. Najednou se na obzoru objevilo půl tuctu nepřátelských trojplošníků a postavilo se proti nim, ale když Němci spatřili další anglické stíhačky vysoko nad sebou, rozmysleli si to a dali se chvatně na ústup. Před letci se nejasně rýsovala dlouhá, rovná silnice vroubená rozptýlenými topoly a ztrácela se jako stříbrná stuha v modré dálavě, kde mizela v ohromném lese u Langaarte; ten se rozprostíral jako velká černá skvrna pod nimi. Když se Biggles přiblížil k lesu, změnil nepatrně kurz a potom začal opisovat širokou zatáčku, aby se dostal přes okraj lesa nad pole, jež si Henry kdysi vyhlédl. Odsunul si brýle a zíral upřeně dolů na pole, ačkoli byl od něho ještě příliš daleko, než aby na něm mohl rozeznat podrobnosti. Občas se podíval kolem sebe; rozpaky se mu svraštilo obočí. „To je divný – německý děla nestřílejí!“ uvažoval, „a v tomhle úseku jich bejvalo vždycky plno. Asi je přestěhovali blíž k frontě...“ Nepřítomnost protiletadlového dělostřelectva vzbudila jeho podezření, aniž byl s to přesně říct proč. Zkrátka: nebylo to obvyklé. A cokoliv neobvyklého ve vzduchu nad Francií bylo v té době už samo o sobě podezřelé. Biggles se znovu pozorně zadíval dolů a potom se mu zatajil dech a překvapením zahvízdl. V odlehlé koutě dlouhého čtverhranného pole, které hraničilo s lesem, vystupoval do tichého večerního vzduchu skoro svisle tenoulinký sloupek bleděmodrého kouře. „Tamhle je!“ řekl si trochu nedůvěřivě, neboť i když vyletěli kvůli Profesorovi, ve skutečnosti Biggles ani v nejtajnějším skrytu svého srdce nedoufal, že by Henryho plán vyšel. Obrátil hlavu, podíval se na Algyho a ukázal dolů. Algy rukou naznačil, že porozuměl. Na chvilku se Bigglese zmocnilo pokušení riskovat přistání u lesa, ale slunce se už naklánělo k západu a na zem vrhalo dlouhé šarlatové stíny. Sice při své netrpělivosti toužil po vzrušení spojeném se záchranou Profesora, ale hlas rozumu ho varoval před ukvapeností. „Když je tam dneska, bude tam i zítra!“ zauvažoval. Potom se náhle rozhodl a zamířil nazpět k zákopům. ■ „Tak co tomu říkáte, pánové?“ zeptal se Biggles ostatních velitelů rojů půl hodiny potom, co vylezli ze svých velbloudů. „Jde o to, co v tý věci chceme podniknout,“ zabručel Mahoney vážně. „Přistát tam je strašně nebezpečný. Když si odmyslím nebezpečí léčky, stačí malej krtčí kopeček, abys na něm otočil letadlo podvozkem nahoru. A co pak?“ „Nech to na mně!“ řekl mu s důvěrou Biggles. „Tak jak to vypadá?“ zvolal major Mullen, který k nim přiběhl z velitelství letky. „Je tam na poli! Mám nápad, pane majore. Zítra ráno za prvního rozbřesku tam zaletíme všichni stejně jako dneska – až na to, že se budeme držet trošku výš. Jestli se celá naše letka začne nad lesem motat příliš nízko, seběhne se celá německá armáda, aby se podívala, co se děje. Proto jakmile dorazíme nad les, ty, Macu, odbočíš doleva a Mahoney doprava, ale budete mě mít pořád na očích. Algy a Harcourt budou kroužit přímo nad tím polem a budou udržovat nežádoucí návštěvníky pěkně stranou. Jestli tam Profesor je, vrátí se k nám na křídle mýho letadla!“ „A co kdybychom požádali o dvoumístný dvouplošník, aby tam pro něho zaletěl?“ vmísil se do řeči major. „To by nebylo vhodné, pane majore. Než by se tam dostal, německé letectvo by na něj už čekalo. Němci vědí zrovna tak dobře, co se děje na naší straně zákopů jako na jejich vlastní, a čím míň lidí se o tom něco doví, tím líp pro nás. Profesor se na křídle může uvelebit dost pohodlně. Nedávno už jsem tak přece dopravoval jednoho cestujícího. Jakmile vzlétnu ke zpáteční cestě, všichni se ke mně připojte a vyrazíme směrem k zákopům. Jak se vám to líbí?“ „Mně se to zamlouvá,“ řekl MacLaren lakonicky. „Mně taky,“ souhlasil Mahoney. „Tak domluveno,“ pokývl Biggles spokojeně. ■ Velmi pozdě večer Biggles odhodil rozečtenou knihu, vstal a začal silně zívat. „Tak a teď si teda půjdu zdřímnout,“ prohlásil. „Nezapomeňte na ranní výlet! Poletíme odtud za svítání a...“ Náhle se zarazil a ztuhl. A spolu s ním také všichni přítomní důstojníci. Algy, který bušil do rozladěného klavíru v jídelně, se zastavil uprostřed taktu s rukama ve vzduchu. Po hlučení rozprávějících hlasů a smíchu se po celé místnosti náhle rozhostilo ticho, takže by bylo možné slyšet spadnout špendlík. Z velké dálky na frontě se ozývalo běžné, obyčejné hřmění děl. Ale kromě toho bylo slyšet ještě ostré výbuchy. Každý v místnosti věděl, že to jsou protiletadlová děla, jejichž šrapnely vybuchují vysoko na obloze. „Letí k nám!“ zašeptal Biggles. „Doufejme, že k nám neletí,“ zamručel Mahoney. Dveře se rozevřely dokořán a do místnosti vrazil Wat Tyler. „Zhasněte světla, vy blbouni! Copak jste hluchý? Letí k nám bombarďáky. A vy si tady sedíte bez zatemnění, takže to vypadá, jako by tu blikal nějakej naváděcí maják. Zhasněte to, ale fofrem!“ Biggles se rozběhl ke dveřím: „Neměl bys bejt tak vystrašenej, Wate,“ reptal. „Pojď, podíváme se na ten ohňostroj!“ Když Biggles otevřel dveře dokořán, hluk zvenčí jako by stonásobně zesílil. Na několik kilometrů daleko byl vzduch zaplněn záblesky rudých pichlavých plamenů a výbuchy a tlumeným rachotem silných leteckých motorů. „Jestli neletí na nás, tak určitě poletí nad námi,“ prohlásil Algy, „já si jdu hledat nějakou díru!“ „To bude asi pořádně hluboká díra, když si myslíš, že jí neublíží takový bomby, co vezou ty výtečníci,“ smál se Biggles. „A počkej, jdu s tebou!“ Kolem nich na zemi už byla úplná tma. Ani malinké světélko neprozrazovalo, že se tu nachází letiště. Připojil se k nim mírně udýchaný Harcourt, který se ustavičně díval nahoru na jiskřivé záblesky, teď už se přibližující s neúprosnou jistotou. Tucet světlometů pátral po obloze, jejich dlouhé bílé prsty po ní běhaly křížem krážem a protínaly inkoustově černou tmu. Hluboké dunění motorů bombardérů, jež znělo tak zlověstně už v dálce, dostalo nyní ještě hrozivější přízvuk. Šrapnely protiletadlových děl vybuchovaly už skoro přímo nad nimi. Jako nějakým kouzlem se na obloze objevilo skvoucí bílé světlo, které šířilo oslnivou záři po celém letišti a viselo ve vzduchu zdánlivě úplně nehybně. Biggles skočil rychle do zákopu, který obklopoval nejbližší barák. „Podívejte se,“ zařval, „jdou po nás. Němci shazujou padáčky s osvětlovacíma raketama!“ Bylo slyšet slabý nářek, jakoby hvízdání vzdálené lokomotivy, a Biggles si zalezl hlouběji do zákopu. „Tamhle letí!“ zakřičel, když se úpění proměnilo v ječivý skřek. Letci se bezděčně přikrčili, když se bomby přiblížily k zemi, neboť se zdálo, že jim padají rovnou na hlavy. Nedaleko od nich vyrazily do vzduchu oslnivé plamenné jazyky. Pak se ozval ohlušující výbuch a země se zachvěla. „To bylo přespříliš blízko, než aby se mi to mohlo líbit!“ odvážil se Biggles vyhlédnout přes násep, ačkoliv se ozývalo skučení dalších padajících bomb. „Podívejte se, ty chlapi zasáhli hangár roje A!“ zařval. „Už hoří. A od něho chytne náš hangár – vítr vane směrem k němu. Pojďte, kluci!“ vyskočil Biggles směrem k hangárům, které zářily v přízračné záři klesajících světlic. Také major Mullen vyběhl ze dveří své úřadovny: „Všichni ven!“ Nastal všeobecný úprk směrem k hořícím hangárům. Mračno hlíny vyskočilo s rudým zábleskem necelých padesát metrů před Bigglesem, kterého něco prudce srazilo k zemi. Začal v dusivých zplodinách výbuchu lapat po dechu, ale pak se vzchopil a zase se hnal kupředu. Jedním pohledem rozpoznal, že pokoušet se o záchranu hangáru či letadel letky A je bezúčelné, protože plátno hangárů představovalo jediné praskající moře plamenů, vrhajících oranžovou záři na výjev zkázy. Také hangáry letky B už stály v plamenech záři na výjev zkázy. Také hangáry letky B už stály v plamenech a ohnivý jazyk olizoval i střechu hangáru, kde byla uskladněna letadla letky C. Bylo to učiněné peklo rachotu a dýmu a plamenů. ■ Bigglesovi stékal po obličeji pot, ale přesto uchopil svého velblouda za ostruhu a začal jej táhnout na volné prostranství. Algy, Harcourt, letecký rotmistr a několik mechaniků mu přiběhli na pomoc a letadla letky C byla brzy vytažena na startovací dráhu. V noční tmě nad nimi začaly skřehotat neviditelné kulomety, jak němečtí kulometčíci do místa zkázy vyprazdňovali své zásobníky. Letecký mechanik, který stál nedaleko Bigglese, jako by překvapením vykřikl, s vytřeštěnýma očima se chvíli díval na velitele svého roje a potom se složil malátně na zem jako šaty sklouznuvší z věšáku. „Dva muži sem, ale rychle!“ zvolal Biggles, „zaneste ho dolů k doktorovi!“ A pak se obrátil, aby se podíval, jak vypadají ostatní stroje. Ale jen zaúpěl, když poznal, že žádná z dalších dvou letek nemohla přes veškerou námahu zachránit už ani jediné letadlo. Neboť žár požáru byl tak prudký, že bylo nemožné dostat se blíž. Německá bombardovací letadla už skončila svou práci a vracela se domů. „Teda musím říct,“ ukázal Biggles na řadu děr po bombách na letišti, „že bohužel odvedli dobrou práci. Byly to ty samý friedrichshafeny, o kterejch mluvil plukovník dnes odpoledne.“ Major Mullen mlčky přikývl: „Udělali tady moc pěknou práci. Ale udělal bys líp, kdyby ses šel trochu prospat. Zdá se, že s těmi třemi letadly, co nám zbyla na letišti, budeš mít v několika nejbližších dnech co dělat.“ ■ Právě svítalo, když Biggles, Algy a za ním Harcourt vyjížděli z hangáru na letiště a chystali se vyletět, což nebylo vzhledem ke stavu letiště, rozervaného bombami, nijak snadné. Z hangárů, či spíše z hromady zuhelnatělých trosek, které označovaly místo, kde kdysi stály, se ještě kouřilo. Biggles se vztekle zašklebil, když otevřel škrticí klapku, neboť bylo docela možné, že se počet letadel schopných letu může brzy zmenšit na dvě z těch tří, která ještě letce zbyla. Neboť i přes onu pohromu se Biggles rozhodl, že se pokusí Profesora zachránit – pokud na něj ovšem bude opravdu čekat na místě schůzky. A pak by se dali do hledání brlohu bombardérů, které jim natropily tolik zla. Mezitím už všechna tři letadla vzlétla a zamířila směrem k Langaarte... ■ Velká skupina nepřátelských průzkumných letadel letěla na frontu, ale Biggles se jim uhnul do slunce a přeletěl nepozorovaně kolem nich. Hned potom se začal na obzoru jasně rýsovat jejich les, ještě zpola zahalený v závoji ranní mlhy. Biggles upřel nedočkavě zrak na tamní velké pole. Úkol, který měl před sebou, patřil k těm, jež vyžadovaly rychlost a přesnost. Přistání by muselo proběhnout svižně a bez problémů, neboť by bylo nebezpečné opustit po přistání velblouda na déle než jednu minutu; nedalo se totiž s jistotou říct, čí oči budou pozorovat jeho přistání. Všechna tři letadla se teď ocitla bezprostředně nad polem a jejich velitel zdvihl ruku na znamení toho, že sletí k zemi. Hřmot jeho motoru umlkl, když uzavřel plyn, a v nejbližším okamžiku klesal velbloud prudce k zemi. Vytáhl jej do vodorovného letu, vrhl rychlý pohled dolů, aby zjistil svou polohu, a pak začal znovu klesat asi do výšky sto padesáti metrů nad zemí, než letadlo opět vyrovnal a znovu posunul řídicí páku silně na stranu a padal po křídle jako kámen skoro svisle dolů. Pak stroj zase vyrovnal a klesal hladce na zem necelých padesát metrů od okraje lesa. „To nebylo špatný!“ zašeptal sám k sobě a rozepnul si bezpečnostní popruhy; pak se napřímil a díval se upřeně k ohníčku v odlehlém koutě pole, který ještě stále kouřil. Všude bylo ticho. Nebylo vidět živou duši. Zklamaně se zamračil a obrátil pozornost na okolí. Pohled, který se naskytl jeho očím, ho skoro porazil. Bylo to tak neočekávané, že jeho mozek odmítl pochopit obraz, který se v něm promítl. Bigglesovi poklesly čelisti a obočí se mu svraštilo, když se snažil pochopit, co se děje: ve vzdálenosti sotva padesáti metrů před ním zely tlamy tří obrovských hangárů, které byly pěkně uhnízděny v lese a dovedně, přímo s neuvěřitelným realismem zamaskovány větvovím. A uvnitř v hangárech se nezřetelně rýsovala letadla německé bombardovací letky. Mechanici, kteří se shlukli okolo nich, se dívali směrem k Bigglesovi se zřejmým úžasem a stejně vyvalenýma očima. Ale to nebylo ještě to nejhorší. K Bigglesovi ze strany běžela skupina německých vojáků v polní šedi, kteří už urazili půl cesty mezi lesem a jeho velbloudem. Vedl je důstojník, který když spatřil, že ho Biggles zpozoroval, začal střílet z pistole. Střela proletěla „hrbem“ velblouda a zelektrizovala Bigglese k horečné činnosti. Zabořil se do svého sedadla, zhluboka vydechl, postrčil páčky plynu a otevřel tak škrticí klapku naplno. Jeho velbloud vyrazil kupředu. Přímo před ním byla řada stromů, které jak se zdálo, sahaly přímo do oblak; bylo zřejmě nemožné, aby se jim jeho stroj vyhnul. Proto otočil velblouda a zahnul po větru zpět nad pole. Bezděčně se schoulil v sedadle, když zazněla salva z pušek německých vojáků. Ocas velblouda se nadzdvihl a jeho křídla nesla teď celou váhu, když tu jakýsi strašák vyskočil z okraje lesa a vletěl Bigglesovi do cesty, aby ho zadržel. Pilot bezděčně stočil letadlo na stranu, aby tomu zabránil. Ozval se příšerný rachot a praskot, když se kola utrhla a podvozek se zlomil. Nos velblouda se zaryl do země, kdežto ocas se překotil nejdříve nahoru a pak dopředu dolů v úplném přemetu přímo do změti létajících třísek z roztříštěné vrtule. Když se velbloud otočil sedadlem dolů, zdálo se Bigglesovi, jako by nastal konec světa. Chvilku ležel tiše v troskách letounu a snažil se oživit svou ochromenou pohyblivost. Když se vzpamatoval, vyvinul šílené úsilí, aby se vyprostil z letadla. Jakási drátěná výztuha se mu napnula přes obličej a škrábla ho zle do oka, ale vůbec necítil bolest; klekl si na zem a škrábal se jako králík zpod trosek trupu, který dolehl skoro na zem. Vyprostil se právě včas, mrštil sebou na bok a zakryl si rukou obličej, aby se chránil před benzínem, který stékal z rozbité nádrže na horký motor a pak vybuchl a vzplanul s tlumeným praskotem a hukotem. Biggles mírně zakolísal a potom vrhl rychlý pohled přes rameno. K jeho zděšení byli Němci vzdáleni už necelých dvě stě metrů a rozvinuli se v rojnici, aby mu zatarasili cestu. „Pojď sem! Na co tam pořád vejráš?“ zařval na něho jakýsihlas nedaleko. Biggles se otočil a zadíval se vytřeštěnýma očima na postavu muže, který se před něho postavil. Neměl kdy, aby si všímal podrobností, ale přes rozedranou blůzu, rozcuchané vlasy a neupravený vzhled nebylo pochyby, že je to Profesor. „Henry!“ vyrazil ze sebe Biggles přihlouple, neboť v rozrušení a překotném spádu událostí úplně zapomněl na pravý účel svého přistání. „Padej za mnou, ty troubo! Utíkej do lesa!“ volal na něj Henry zuřivě a sám mu razil cestu tím, že se rozběhl a skočil do křoví nedbaje na trní a ostny. Biggles ho slepě následoval, ale ještě si zcela neuvědomil, co vlastně dělá, a už shledal, že se ocitl na velké pasece, tak velké, jako bylo pole, které právě opustil. Rozhodil zděšeně rukama, protože se nedalo vůbec uvažovat o nějakém pokusu skrýt se na takovém otevřeném prostranství. „Zpátky do lesa!“ vzkřikl chraptivě, ale ze rtů se mu vydralo jenom zaúpění, když spatřil šedavé uniformy mezi nimi a lesem – jediným místem možného úkrytu... ■ Uvědomil si, že zaslechl jakýsi hukot, a podíval se vzhůru, aby zjistil, co se děje. Mozkem mu bleskl paprsek naděje, když spatřil dva velbloudy, kteří kroužili nízko nad nimi. Už na ně zapomněl, ale teď si uvědomil, že nepochybně viděli tragický konec jeho stroje. „Mohli by tu přistát? Je ta paseka dost velká?“ Tyto myšlenky z jeho hlavy okamžitě zatlačily všechno ostatní. Bylo zřejmé, že oba velbloudi mají v úmyslu se o to pokusit, neboť právě nyní sem klouzali bok po boku a jejich vrtule zasvištěly pár metrů nad Bigglesovou hlavou. „Pojď sem!“ vykřikl Biggles na Henryho a hnal se k letadlům. Oba velbloudi dosedli na zem asi o sto metrů dále, a aniž vyčkali, až k nim prchající doběhnou, otočili se jim v ústrety. Chvějící se a prudce oddychující Biggles se natáhl jak dlouhý tak široký na spodní křídlo letounu Algyho a pevně uchopil jeho náběžnou hranu. Byl příliš vyčerpán, aby mohl mluvit, a proto jen ukázal rukou vzhůru na znamení, že je připraven k letu. Jako ve snu zaslechl milý pronikavý řev Bentleyho rotačního motoru a cítil, jak kola podvozku narážejí na nerovnou půdu. A potom se letadlo zvedlo do výše... ■ Nedokázal vůbec odhadnout, jak dlouho ležel na křídle v ledovém vzdušném proudu vrtule přitlačen těsně k trupu, ale připadalo mu to jako věčnost. Byl na křídle posunut příliš daleko dozadu, než aby mohl vidět na zemi přes náběžnou hranu, takže nemohl zahlédnout, co se dole pod ním děje. Díval se upřeně kupředu třpytivými záblesky otáčející se vrtule a byl by rád věděl, kde jsou, a také, zda se i Harcourtovi podařilo vzít Profesora na křídlo. Otočil pomalu hlavu a odvážil se podívat na Algyho, který mu dával výhružná znamení, aby zůstal ležet tiše, a pak ukázal doleva. Podíval se ve směru jeho nataženého prstu a spatřil ve vzdálenosti několika metrů druhého velblouda, na jehož křídle se krčil Prófa. Bigglesovi byla ve vzdušném proudu v rychlosti sto šedesáti kilometrů za hodinu hrozná zima, přestože měl na sobě leteckou kombinézu. A byl zvědav, zda Profesor ve svých rozedraných hadrech bude s to vydržet na křídle tak dlouho, než se dostanou na letiště. Byl tak zabaven pozorováním svého druha v neštěstí, že ho náhlý skřehot kulometu zcela blízko něho k smrti vyděsil. „Matičko skákavá!“ zaúpěl. „Teď jsme v pěkný rejži!“ ■ Vtom se ozvala nová dávka výstřelů kdesi zcela blízko jejich letadla. Křídlo, na němž ležel, se náhle zachvělo, a poblíž jeho konce se v potahu objevila řada pěkně kulatých děr. Biggles se zpola vztyčil a pátravě se zadíval před sebe. Tři kilometry daleko vpředu byly klikaté čáry zákopů. Otočil krk, aby spatřil Algyho, ale ten se také díval přes rameno na bok. Sledoval Algyho pohled a zatajil se mu dech, když spatřil Fokkerův trojplošník, který se snažil dostat do takové polohy, aby na ně mohl podniknout další útok. Nos velblouda se trochu sklonil k zákopům, ale pronásledovatele nesetřásl. A aby se situace ještě zhoršila, odkudsi zezadu nalétávaly další dva trojplošníky. Biggles věděl, že jejich postavení je zoufalé, a vytušil, jaký pocit bezmoci musí zakoušet Algy – že na něj může fokker střílet, a on nemůže útok opětovat z obavy, aby při náhlém obratu neshodil svého druha z křídla letounu. Teď už se blížily druhé dva fokkery a jeden z nich se natočil, aby napadl Harcourtova velblouda. Biggles zaskřípal vztekem zuby, když se nový fokker postavil na nos a letěl dolů k jejich ocasu, přičemž jeho kulomet zarachotil. Zdvihl pomalu hlavu, uchopil levicí vzpěru mezi křídly a pravou rukou sáhl do kabiny pilota tam, kde bývala obyčejně uložena signální pistole. Spokojeně zabručel, když sevřel rukou pažbu pistole, a pak ji vytáhl ze schránky. Natáhl spušťadlo palcem pravé ruky a rychle zamířil na pilota ve fokkeru, který hleděl před sebe skrze mířidla kulometu. Prásk! Německý pilot sebou prudce trhl, když se mezi jeho křídly zableskla žhavá koule rudého ohně, která za sebou nechávala pruh hustého kouře. Jeho hlava se vyklonila nad okraj kabiny a podívala se vzhůru a dolů a kolem dokola, aby zjistila původ této neobvyklé střely. Algy se zachechtal na důkaz svého souhlasu s touto taktikou a rychle podal Bigglesovi další světlici. Prásk! Druhá žhavá koule, teď zelená, přeletěla přes záď letounu. Pilot fokkeru, který zřejmě neschvaloval tento nezvyklý způsob boje, nečekal na další střely, nýbrž se otočil rychle směrem k druhému velbloudu. Biggles se div nezakuckal radostí, když koule oranžového ohně, která pomalu měnila barvu do modra, zaplápolala nad Harcourtovým velbloudem. Němec spatřil, jak letí k němu, a uhnul před ní právě včas. Biggles ihned pochopil, co se stalo: Profesor spatřil jeho první výstřel a řídě se jeho příkladem pokračoval ve střelbě Harcourtovou signální pistolí. Tři němečtí piloti nyní zaváhali, jako by dobře nevěděli, jak se v takové situaci zachovat. Pak se náhle obrátili a odletěli horempádem domů. Biggles, který vykukoval pod horním křídlem nad sebou, aby zjistil, co se stalo, spatřil několik britských letadel S.E.5, která se k nim rychle blížila. Když ho spatřil jejich velitel, přiletěl blíže a Biggles rozpoznal modrý kužel vrtule Wilkinsonova letadla – letadla přítele „Wilkse“ od 287. letky. Neobvyklá podívaná na dva velbloudy v jednom letovém útvaru, jejichž piloti, jak se zdálo na první pohled, letěli každý na křídle, velitele „esépětek“ zřejmě překvapila, neboť je sledoval nazpět až na jejich letiště a přistál těsně za nimi. Wilkinson se mohl potrhat smíchy, když vyskočil ze svého sedadla a přiběhl k místu, kde si Biggles a Henry vzájemně poklepávali na záda. „Co se děje?“ volal na ně. „Když chcete lítat ve dvojicích, proč se nedáte k letce s dvoumístnýma letadlama? Nebo tu nemáte dost letadel, abyste si mohli vyletět každej zvlášť?“ „To teda nemáme!“ ozval se Biggles. „Včera v noci sem přiletěly friedrichshafeny a pěkně nám to tu vysmejčily. Ale udělal bys líp, Wilksi, kdybys odletěl zpátky domů, budou tě potřebovat pro stíhací doprovod!“ „Doprovod? A pro koho?“ „Vyslídili jsme, kde vězí ty německé bombarďáky. Jdu teď rovnou zatelefonovat na velitelství a vsadil bych se, že tam naši pánové pošlou do hodiny všechny denní bombardéry v okruhu jednoho sta kilometrů. A ty budou potřebovat doprovod stíhaček. V poledne už asi z toho lesa vůbec nic nezbyde... Teď už chápu, proč tam neměli žádný protiletadlový děla!“ zvolal Biggles v náhlém záblesku procitnutí a obrátil se k Algymu: „Němci se nás pokoušeli napálit, abysme si mysleli, že tam není co hledat!“ ■ „To mi řekni, Henry,“ pokračoval později Biggles v hovoru, „jak se ti podařilo zapálit ten oheň, když kolem dokola bylo tolik Němců?“ „Já že jsem zapálil oheň?“ zvolal Profesor udiveně. „Co to povídáš? Já jsem nic takovýho neudělal.“ „Ale vždyť my jsme viděli oheň!“ „To byl jenom oheň z hořícího vyjetýho oleje, kterej měl na letišti bombardovacích letadel ukazovat směr větru, ty chytráku! Já jsem na to místo přišel právě ve chvíli, kdy jsi udělal na zemi ten nádhernej kotrmelec.“ „To snad není možný!“ vyjekl Biggles. „Když jsme včera večer viděli ten oheň, byli jsme si jistý, že tam jsi! Kdyby Němčouři nezapálili ten oheň, tak bysme se tam dneska nevraceli a ty bys tu teď nebyl... Co všechno tady člověk nezažije!“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} William Earl Johns (1893–1968), letec a spisovatel, se zúčastnil první světové války jako pilot britských vzdušných sil. V závěru byl po sestřelení zajat Němci a ve vězení byl držen až do uzavření míru. Mezi válkami pracoval pro ministerstvo obrany a jako editor se podílel na několika odborných publikacích. V roce 1932 začal psát příběhy o Bigglesovi, kterých stihl za svůj život publikovat 102. Celkem napsal přes 160 různých titulů. Za druhé světové války cvičil piloty RAF, po ní se plně věnoval spisovatelské dráze. Jan Stěhule (1999) je absolventem grafického designu na Střední umělecko-průmyslové škole Zámeček v Plzni. Již od dětství se věnuje klasické kresbě a malbě, později se v plzeňském sdružení Animánie seznámil s tvorbou animovaných filmů. Animací se zabývá od roku 2012, spolupracoval na loutkovém filmu Pověst o Bílé paní, který získal v rámci festivalů v ČR několik ocenění. Jeho zájem o literaturu a knižní design vyústil ve studium na Západočeské univerzitě, kde si zvolil obor mediální a didaktická ilustrace. Spoluzaložil studentský časopis Enko, účastní se výstav výtvarného umění a grafického designu jako autor i jako kurátor. Z anglických originálů Biggles. The Camels Are Coming a Biggles of the Camel Squadron vydaných nakladatelstvím John Hamilton v Londýně v roce 1932 a 1934, přeložil roku 1938 Antonín Kyzlink. Překlad upravil Radovan Beneš s přihlédnutím k úpravám Vladimíra Haralíka ve vydání v Mladé frontě roku 1969. Ilustrace Jan Stěhule. 436 stran + 93 ilustrací. Prostor 2019.
\nČas načtení: 2025-01-07 14:04:48
Jaká jsou nejlepší licencovaná kasina v České republice?
Jaká jsou nejlepší licencovaná kasina v České republice? redakce Út, 01/07/2025 - 14:04 Zábava Klíčová slova: Gapa Herna novecasino.net kasina s českou licencí Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Proč je licence tak důležitá? Licence je svérázný pas důvěry kasina. Potvrzuje, že zařízení dodržuje zákony, zajišťuje poctivost her a chrání údaje hráčů. V Česku jsou licence vydávány Ministerstvem financí a každé kasino, které ji získalo, je povinno pravidelně podstupovat kontroly. Licencované kasino je jako drahá restaurace: jste si jistí kvalitou služeb a užíváte si bez zbytečných starostí. Kde hledat nejlepší kasina? Pokud hledáte místo, kde najdete všechny informace o licencovaných českých kasinech, podívejte se na web novecasino.net. Toto je váš průvodce světem hazardních her. Zde najdete nejaktuálnější recenze, hodnocení a doporučení, která vám pomohou vybrat ideální kasino. Obzvláště užitečná na tomto webu bude stránka, kde se podrobně popisuje o kasina s českou licencí. Zdroj Nove Casino se pro vás stane spolehlivým kompasem v moři hazardních zábav. Top-5 nejlepších licencovaných kasin v České republice Shromáždili jsme pro vás pět nejlepších českých kasin, která si zaslouží vaši pozornost. Fortuna Casino Fortuna — je nejstarší hráč na trhu hazardních her v Česku. Casino nabízí široký výběr automatů, stolních her a live kasina s živými dealery. Sortiment her: více než 300 slotů od poskytovatelů, jako jsou NetEnt a Play’n GO. Bonusy: uvítací balíček až do 5000 CZK a také týdenní akce. Vlastnosti: intuitivní rozhraní a mobilní aplikace pro hraní kdykoliv. Tipsport Vegas Toto kasino je ideální pro ty, kteří oceňují rozmanitost. Tipsport Vegas není jen hazardní hry, ale také možnost sázet na sport. Sortiment her: více než 400 her, včetně exkluzivních slotů. Bonusy: uvítací bonus až do 10 000 CZK. Funkce: integrace sportovních sázek a kasina na jednom účtu. SynotTip Casino SynotTip je známý svými unikátními hrami, vytvořenými vlastními vývojáři. Je to skvělé místo pro ty, kdo hledají něco nového. Sortiment her: přibližně 200 slotů, stolní hry a také loterie. Bonusy: startovní balíček až do 3000 CZK a věrnostní program pro stálé hráče. Vlastnosti: exkluzivní hry, které nejsou na jiných platformách. Gapa Herna Gapa Herna — je to kasino s bezchybnou reputací. Je ideální pro ty, kdo oceňují spolehlivost a jednoduchost. Sortiment her: klasické sloty, videopoker a ruleta. Bonusy: týdenní akce a bonusy za vklady. Vlastnosti: kvalitní podpora zákazníků a snadné rozhraní. Sazka Hry Sazka Hry — je legendární kasino, které spojuje moderní technologie a tradice. Sortiment her: více než 300 slotů, loterie a stolní hry. Bonusy: bonus až do 200 CZK bez vkladu a 100 % na první vklad. Funkce: integrace s populární loterií Sazka. Jak vybrat ideální kasino? Aby bylo možné vybrat vhodnou platformu, věnujte pozornost následujícím kritériím: Licence. Ujistěte se, že kasino funguje legálně. Sortiment her. Čím širší výběr, tím větší šance najít hru podle chuti. Pohodlí plateb. Rychlé a bezpečné vklady a výběry prostředků jsou důležitým faktorem. Bonusy. Nezapomínejte na uvítací balíčky a pravidelné akce. Recenze hráčů. Prostudujte si názory ostatních uživatelů, abyste zjistili možné úskalí. Čeští poskytovatelé her a jejich výhody Česká studia, jako Synot Games, Apollo a Kajot, vydávají výherní automaty zaměřené na místní trh. Jejich produkce se vyznačuje: Unikátními zápletkami a designem, inspirovanými kulturními zvláštnostmi regionu. Adaptací na české platební systémy a jazyk rozhraní. Kompatibilita s mobilními zařízeními na iOS a Android. Pokud chcete vyzkoušet něco nového kromě mezinárodních značek, podívejte se v nabídce kasina na herní nabídky od místních vývojářů. Zdanění výher V České republice platí jasný systém zdanění hazardních her. Pro hráče to znamená: Pokud částka výhry překročí určitý práh, může vzniknout povinnost deklarovat příjem. Každá hra a typ sázek (sloty, poker, loterie) mohou mít různá pravidla. V sporných situacích je často nutné prokázat zdroj prostředků, proto je důležité uchovávat potvrzení svých transakcí. Předtím, než začnete hrát ve velkém měřítku, stojí za to upřesnit detaily zdanění u finančních poradců nebo na webových stránkách příslušného regulátora. Zodpovědná hra v českých kasinech Ačkoli hazardní hry přinášejí spoustu jasných emocí, je důležité zachovávat rovnováhu a hrát zodpovědně. V českých licencovaných kasinech jsou k dispozici následující nástroje: Limity na vklady a čas: Hráči si mohou nastavit maximální částku pro doplnění účtu a omezit dobu hry. Funkce sebezablokování: Umožňuje dočasně odmítnout přístup do kasina, pokud hráč cítí, že emoce převažují. Odkazy na pomocné služby: Všichni licencovaní provozovatelé musí poskytovat kontakty na organizace, které pomáhají při ludomanii. Odpovědný přístup umožňuje užívat si proces bez rizika ztráty kontroly nad svými výdaji. Odpovědnost - klíč k úspěchu Pamatujte, že hazardní hry jsou především zábavou. Nepřeměňujte je na prostředek výdělku a vždy kontrolujte své výdaje. S hrami je to jako s vínem: užívejte si, ale znáte míru. Česká licencovaná kasina jsou připravena nabídnout vám vzrušující a bezpečný herní zážitek. Tak proč to nezkusit? Vzhůru – za novými dojmy a šťastnými sázkami! Přidat komentář Obrázky zdroj: https://i.ibb.co/kQXKPY5/RMC4sbw-ZT7ykiwpcp-To-P2g.jpg, https://i.ibb.co/Cw1L0Qt/15689865.png Česko je země s hlubokou tradicí hazardních her, kde každá sázka může být začátkem nezapomenutelného dobrodružství. Avšak aby se cesta světem online kasin stala skutečně poutavou, je důležité vědět, jak si vybrat bezpečnou a spolehlivou platformu. Pojďme zjistit, jak najít opravdové perly mezi mnoha českými kasiny. Pro výběr nejlepších licencovaných kasin v Česku jsme se obrátili na tým webu Nove Casino. Odborníci nám pomohli s vytvořením tohoto seznamu a sdílíme získané informace s vámi.
\nČas načtení: 2020-06-01 20:35:01
Pochybnost začíná na P. Probereme ještě další tři P: Politiku, Populismus a Pravdu. Na začátku se vrátím k té včerejší citaci, která mě motivovala k sepsání série „Chvála pochybnosti“. Umění citovat je nutně spojeno s rozhodnutím, kde ten citát začít a kde jej zase utnout. Okolní věty poskytují kontext, bez kterého může citovaný úryvek vyznít jinak, než jak byl zamýšlen. Na druhou stranu nemůžete přetisknout celý projev, to by lidi nečetli. Nic extrémního V případě Hany Lipovské a jejích slov, která se dostala na Twitter, si myslím, že ten citovaný úryvek je příliš stručný. Zde je video online tiskové konference, na které ta slova zazněla. Kvalita zvuku je mizerná, pokusil jsem se tedy část, kterou považuji za relevantní, nějak přepsat. (začátek zhruba v 03:58): „Tím pádem když mluvíme o objektivitě a nezávislosti, tak všichni budou asi mluvit o zprávách a publicistice. Tam samozřejmě pro mě osobně je důležité, aby byla vždycky a za všech okolností pluralita názorů. To je věc, o které já mluvím dlouho a mluvím o tom proto, že já, ano (nesrozumitelné) s nějakým hodnotovým vybavením, někdo bude mít názory řekněme progresivní levice, někdo bude středový, ale mně jde o to, že nikdo z nás neví, kde je pravda. Nikdo z nás neví, co je to jediné, jasné, správné. V tomhle já věřím na střet názorů, na soutěž názorů, protože ekonomie je založená na konkurenci, na střetávání na trhu, a na tomto trhu názorů já se domnívám, že musí zaznít plná (nesrozumitelné) veškerá pluralita názorů.“ Tenhle širší kontext dává citátu úplně jiné zabarvení. Je patrné, že se mluví o názorové, politické „pravdě“, či její neexistenci, a ne o nějakém zpochybňování toho, že 2+2 = 4 a hodiny ukazují 18.34 středoevropského letního času. Nejsem si jist, zda lidé, kteří ten kratší citát na Twitteru sdílejí a kritizují jej, jsou si vědomi, co mu předcházelo a co mu následovalo. Toto totiž není nijak kontroverzní ani extrémní myšlenka. Takhle vypadá úplně klasický názorový liberalismus, takový ten osvícenský. Pokud skutečně Rusové podvratně šíří myšlenky klasického liberalismu, nezbývá než jim popřát, aby se inspirovali sami sebou. Na pohled nic hezkého Názorovou pluralitu nevynalezli zakladatelé moderní západní demokracie jen tak pro potěšení z debaty. Ona ta demokracie má spoustu slabin, stačí se podívat na jedince, kteří krášlí některé volené funkce. Má ale důležitou pojistku, která to více než vyvažuje: možnost ty nejhorší politiky odstavit mírovou cestou, bez krvavé revoluce nebo vojenského puče. (V České republice ani neoceňujeme, jak destruktivní je občanská válka a jak dlouhé jizvy po sobě zanechává. Takové Španělsko si ji nezpracovalo dodnes a povědomí o tom, kdo komu zabil půlku rodiny, se nese do dalších generací.) Tohle je asi nejlepší vlastnost demokratického uspořádání, které je jinak dost chaotické a ostatními neřestmi politiky (korupce, přihrávání zakázek příbuzným apod.) trpí v hojné míře, opticky dokonce ještě větší než totalitní režimy, protože novináři v demokratických státech se o takových tématech méně bojí psát. Podobnou funkci má v tržní ekonomice bankrot – umožňuje odstranit nefunkční firmy z trhu, ideálně tak, aby po sobě nezanechaly příliš velkou díru. Nicméně chcete-li mít takovou pojistku na odstraňování nejhorších jedinců, musíte mít také nějaký mechanismus, který je identifikuje. Tím je právě svoboda projevu, která zajistí dostatečnou různorodost názorů místo Jediné Pravdy. Jenomže nikde není psáno, že ten mechanismus bude hezký a příjemný na pohled. Spíš naopak. Žádná demokratická společnost nemůže počítat s tím, že jednoho dne se do televizního studia dostaví hrdina očividně ušlechtilého charakteru, celý v bílém, a začne jasným hlasem pronášet precizní, kompletní a důkladně podloženou obžalobu současného ministerského předsedy. Podle toho, jak nekriticky se občas v médiích referuje o různých nových protestních hnutích, to vypadá, že existují lidi, kteří se téhle představy nechtějí úplně vzdát. Ale je asi stejně reálná jako ta legendární flaška vodky, ze které neubývalo, ať si pijáci dolévali jakkoliv. (Pokud vám poslední věta přijde jako důkaz ruských machinací, dosaďte si whisky, gin, víno atd. Tím máme pokrytu Ameriku, Británii a Francii. Jakou kořalku momentálně nejraději popíjejí v Pekingu, to vážně nevím.) „Stupidní venkovští vidláci zvolili lháře a idiota“ Je to právě naopak. Má-li demokracie fungovat, musí být schopna unést to, že politici budou rozdávat podpásovky, podrážet nohy a stahovat oponenty do verbálního bahna. Jediné, co tomu může zabránit, je vnitřní morálka daného jedince (ne taková ta, která se dává na odiv na sociálních sítích), a tu zdaleka každý nemá. Mezi těmi zápasníky o mocenské pozice teprve ne. A také musíte věřit aspoň částečně schopnosti lidí si ty žvásty nějak prosít a oddělit zrnka pravdy od hromady hlušiny. Přesně tahle víra se nám v takovém tom tradičním establishmentu vytratila. Hlášky typu „stupidní venkovští vidláci zvolili lháře a idiota“ jsou poslední dobou depresivně časté, a to zdaleka nejen v České republice. Chyba. Tady jde o záměnu příčiny a následku, a dokud si to příslušní politici nedokážou uvědomit, budou prohrávat ve volbách i nadále. Z perspektivy čtyřicetiletého komentátora mi přijde velmi zajímavé, jak moc se proměnila role takzvaných populistů v médiích. Před 15-20 lety šlo o výsměch: Podívejte se na ty ubohé žvanily, kteří žijí na okraji společnosti a sbírají ve volbách jedno procento hlasů! A politujte je, když už sami nemají duševní kapacitu na to, aby se politovali sami! Dnes, poté, co se volební výsledky změnily, hraje populista spíš roli mystického nepřítele ve stylu Krysaře, který svými omamnými kecy strhává bečící zástupy pitomců a vede je přímo do propasti. (Jaké? Třeba brexitové.) Čím větší procento výsledků pak populisti sklidí, tím větší důkaz o tom, že příslušný národ má vysoký koeficient debility. Co ukazuje Itálie a Turecko Mám alternativní teorii, která se zastáncům té předešlé nebude moc líbit. Růst preferencí nových politických stran není dán ani tak tím, že by voliči byli stupidní, ale tím, že předešlá garnitura není ochotna či schopna adresovat některé problémy, které voliče pálí. Lidi jen málokdy mění svoje preference čistě z plezíru a nudy. Politická orientace je důležitá součást osobnosti a pokud se bývalý kmenový volič otočí ke své straně zády, mívá k tomu nějaký pádný důvod. Sladké řeči konkurenta nestačí. Vezměme si třeba Itálii. To je v našem evropském okolí asi země, ve které byla tradiční politická struktura během posledních deseti let rozkopnuta nejvíce. V současné době už zbývá v parlamentu jenom jedna významnější strana, o které by se dalo říct, že je „evropsky mainstreamová“, a to jsou socialisti (PD). Jinak je to divočárna. U nás známe Salviniho, kterému poslední dobou ubývají preference, jenže podle principu spojené nádoby zároveň rostou preference strany Bratři Itálie, jejíž šéfka Giorgia Meloni má nakročeno k tomu, aby na národovecké pravici vytlačila Salviniho na druhou příčku. No dobrá, toť popis stavu. Italové mají zjevně své dřívější politické vrstvy plné zuby. Ale ono to má nějaké příčiny, že? Mizernou ekonomickou situaci bez vyhlídek na zlepšení, ponižující nutnost žebrat teď o nějaké přerozdělené peníze od Němců, permanentní migrační tlak ze severní Afriky, při kterém vypomáhají německé neziskovky. To jim nadrobily minulé vlády. Opravdu od těch voličů čekáte, že budou i nadále volit lidi, jejichž výsledky práce vypadají takhle? To by přeci byla „Einsteinova definice šílenství“. Tohle je mimochodem i případ tureckého pseudosultána Recepa Tayyipa Erdoğana. Já toho chlapa nemám rád, je to velký demagog, ale když se podíváte na jeho kariéru, tak zjistíte, že čirou demagogií se k moci nedostal. Dostal se k ní tak, že předešlá sekulární elita po posledním vojenském převratu (1997) dovedla Turecko ke stavu nápadně připomínajícímu státní bankrot, při kterém muselo jít s prosíkem na Mezinárodní měnový fond. Proti posledním sekulárním vládcům Turecka vypadal istanbulský primátor Erdoğan jako schopný člověk, kterému nakonec dala hlasy i řada nábožensky vlažných Turků. Samotní fanatici by jej proti osmdesát let budované republikánské struktuře prosadit nedokázali. Všimněte si taky, že teď, když turecké hospodářství vypadá čím dál hůře, Erdoğanova hvězda zmatněla. Těžko říct, jestli se ho podaří odstavit od koryta mírovou cestou, ale o Istanbul už přišel. I v Evropě existuje pár politiků, kteří si tuhle situaci uvědomují a jednají podle toho. Sousední rakouský kancléř Sebastian Kurz je asi nejvýraznějším příkladem. Pochopil, že Svobodní (FPÖ) žijí hlavně z tématu živelné imigrace ze třetího světa. Začal s tím něco vážně dělat, FPÖ se mezitím samovolně ničila zevnitř. Dneska je tam Kurz pánem politické scény a pokud mu tenhle pragmatismus vydrží, nejspíš ještě dlouho bude. Idioti jsou ti druzí Jsem zvědav, kdo z toho našeho demobloku bude ochoten podstoupit podobný proces. Potenciální zisk je v řádu desítek procent, ale překážka ležící na cestě je veliká: připustit si, že za současnými špatnými výsledky nejsou ani tak ruské narativy šířené hybridní válkou, jako spíš určitá ztráta duševního kontaktu s širší voličskou základnou. To ale znamená uznat vlastní chyby a nezabetonovávat se duševně v pozici nevinné oběti nemilosrdných vnějších sil (jako třeba právě těch Rusů a Číňanů). Což je hodně, hodně bolestivé, a patrně by to v některých případech znamenalo i výměnu vedení celých stran. Fat chance, jak říkají Anglosasové. Jedním z rizik, když se politika dělá skrze sociální sítě, je to, že se kolem vás vytvoří bublina-klaka nekritických fandů, kteří vás utvrzují v myšlence, že všechno děláte dobře. A idioti jsou zásadně ti druzí. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
\nČas načtení: 2024-03-17 08:41:00
Hudba italského velikána se vrací do Prahy. Dirigovat bude jeho syn
Ennio Morricone byl jedním z nejznámějších skladatelů všech dob. Složil hudbu k filmům, jako jsou Hodný, zlý a ošklivý, Tenkrát na západě, Pro hrst dolarů nebo legendární Profesionál. Jedinečnou příležitost připomenout si ty nejlepší a nejkrásnější melodie italského hudebního velikána Morriconeho budou mít jeho obdivovatelé už 6. dubna v O2 areně. Skladby navíc přijede dirigovat na vzpomínkové akci jeho syn Andrea. Podívejte se na reportáž Života ve hvězdách.
\nČas načtení: 2024-04-09 13:00:01
I s rakovinou pil a kouřil jako o závod: Herec Vladimír Dlouhý po sobě nechal dva malé syny
„Dokázal to, co se vykládá jako přetělesnění a předuševnění, a přitom to byl stále Vladimír Dlouhý. Myslím, že to byl jeden z nejúžasnějších herců, které vůbec v českém filmu znám,“ vzpomínal v dokumentu České televize na spolupráci s legendou našeho herectví režisér Jiří Svoboda, jehož jméno stojí v titulcích snímku Domina, filmu, který Vladimír Dlouhý již jako nemocný ke konci života natočil, a na obrazovkách a na plátně se tehdy objevil dokonce po boku svého o deset let mladšího bratra Michala Dlouhého. Práci bral opravdu vážně „Ať to byla jakákoliv práce, pohádka, nebo drama, jemu záleželo na tom, aby to bylo co nejlepší, a proto se samozřejmě dokázal i pohádat. To nebylo nic výjimečného. On chtěl vědět, proč to tak je, anebo se mu zdálo, že by to mělo být jinak, a snažil se prosadit si to někdy i poměrně razantně. Lidé, kteří s ním pracovali, už ho ale znali a nebrali to za nic špatného nebo že by to dělal proto, aby se ukázal a aby byl zajímavý. To rozhodně nebyl jeho případ,“ vyprávěla Dlouhého herecká kolegyně Ivana Andrlová pro Český rozhlas. Krásná Češka okouzlila Redforda i Newmana. Podívejte, jak naivní Winnifred poznamenal čas Číst více V životě tak ukázněný nebyl I když byl Vladimír Dlouhý jako herec vždy dobře připravený a svým rolím podle kolegů dával opravdu všechno, v osobním životě, a zvláště v jeho poslední fázi, byl ale hodně neukázněným pacientem. Lékaři věděli, že z nemocnice v době, kdy se mohl na pár hodin vzdálit, mířil místo domů rovnou do hospody. Po operaci, při níž mu odstranili část rakovinou postiženého žaludku, to samozřejmě nebyla životospráva, která by mohla mít ambice prodloužit mu život alespoň o pár dní. Jeho závislost ale nedala jinak, a tak se loučil se životem po svém. Nejvíce tak trpěla jeho rodina, která mohla jen přihlížet rychlé devastaci těla svého milovaného muže a tatínka. Vždyť hercovým synům – dvojčatům – byly tehdy pouhé čtyři roky. Náhodná setkání a dětská fantazie „Vladimíra Dlouhého si pamatuji ze svého dětství a dodnes se musím smát, když si vybavím, jak jsme číhali u domu jeho babičky, jestli se náhodou neobjeví. Bydleli jsme tehdy na Smíchově, byli jsme s partou kamarádů věkově sice blíže k Michalovi, ale o Vladimírovi se už tehdy, na začátku osmdesátých let, vědělo, že je to velký herec,“ vzpomněla pro Čtidoma dnes třiapadesátiletá paní Hana na své dětství, kdy už Vladimír několik let zářil na plátně. Prvně se ve filmu Už zase skáču přes kaluže objevil již ve svých dvanácti letech, tedy v roce 1970. O deset let později už z něj byl mladý Petr Majer, který kromě mnoha dívek okouzlil i samotnou princeznu Arabelu. V té době už ale měl první dvojčata, která zůstala před světem – a nejen tím pohádkovým – prakticky utajena. Tragické osudy Nadi Urbánkové: Kopačky od oblíbeného herce, obrovské dluhy a krutá nemoc Číst více Pohádkový idol dívčích srdcí „Vůbec jsme netušili, že má Vladimír už někde svoje vlastní děti, a tak jsme se chodili dívat, jestli náhodou ‚kluci‘ nejsou někde vidět. Poštěstilo se nám to sice málokdy, ale měli jsme tehdy pocit, jako bychom byli vlastně nejlepší kamarádi. Stačilo nám ho zahlédnout. Hlavně jako holky jsme to samozřejmě prožívaly a také jsme si hodně vymýšlely, která ho kdy viděla,“ usmívá se dnes paní Hana ze Švandovy ulice na Smíchově. „I když hodně z našich tehdejších zážitků byla spíš bujná fantazie, Vladimír mi zůstal v paměti a vlastně tak trochu i v srdci dodnes. Jeho konec jsem tehdy prožívala hodně intenzivně a pořád jsem si jen říkala: proč se, prosím tě, nesnažíš alespoň kvůli těm malým dětem?“ dodává bývalá sousedka. Žil i zemřel po svém Vladimír Dlouhý se ale rozhodl a svůj život si dožil tak, jak chtěl sám a jak mu dovolily jeho závislosti na alkoholu a nikotinu. Jeho herecká i životní hvězda zhasla 20. června roku 2010. Tehdy na premiéru čekal ještě jeho poslední film Expozitura. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Legendární Laďka Kozderková otěhotněla se slavným alkoholikem. Před smrtí si uklidila vlastní hrob.
\nČas načtení: 2024-04-11 14:00:01
Slavná herečka Dana Medřická přišla o syna. Láska se šlechticem jí zachránila život, ne na dlouho
Herečka, která svoji profesi brala jako službu těm, kteří toužili po kulturním zážitku. Bylo to pro ni poslání, ne obyčejná práce. „Rozdala by se, často i na úkor sebe samé. Přesto jí osud hodně ošklivě ‚naložil‘. Ze všeho nejvíc toužila po rodině, po miminku. Měla v sobě tolik lásky, že ji potřebovala někomu dát, s někým ji sdílet,“ uvedl pro Čtidoma.cz Pavel Rousek. Smrt syna ji nezlomila Když si Dana Medřická v roce 1945 brala výrazně staršího Václava Vydru, byla to obrovská událost. Lidé chtěli zapomenout na válečné útrapy, takže se radovali a veselili spolu se sympatickým a oblíbeným párem. Milovala ho celým svým srdcem. „Ona to ani jinak neuměla. Prostě byla taková.“ Radost ale netrvala dlouho. Krásná Češka okouzlila Redforda i Newmana. Podívejte, jak naivní Winnifred poznamenal čas Číst více V roce 1946 totiž manželům zemřel vytoužený syn Vašík. Klučík bohužel od narození trpěl nemocemi, nedožil se ani jednoho roku. Herečka byla zoufalá, přesto v den odchodu milovaného dítěte na věčnost odehrála divadelní představení. Tenkrát se Medřická zařekla, že už nikdy nebude mít děti. Což se ale samozřejmě nestalo, o několik let později se jí narodil syn a dala mu také jméno Václav. Dnes je také známým hercem. Mimochodem, Medřická nevěřila, že je znovu těhotná. Divné jí však bylo, že má tak velkou chuť na citróny. Proto malému hochovi dlouho říkali Citrónek. Její manžel umíral pomalu Jen pár let po narození syna se stala členkou Národního divadla a její sláva stoupala. Objevovala se ve velkých projektech té doby, jako byl seriál Taková normální rodinka, F. L. Věk a řada dalších. „Ona ale nikdy nezanedbávala rodinu, vždycky mohla vzít syna do školky, pohrát si s ním. Na nic si nehrála, byla prostě máma, která je náhodou herečkou. Nic víc, nic méně,“ vzpomínal na legendu Rousek. Problém však byl v tom, že Václav Vydra starší nemládl. Postupem věku se z něj stával tak trochu morous. „Na manželku také žárlil, respektive na její úspěchy. Nakonec vážně onemocněl a paní Medřická měla na starost svým způsobem další dítě, její manžel totiž skoro nevycházel z domu,“ nastínil situaci Rousek. Jeho slova před časem potvrdil i Václav Vydra mladší: „Táta umíral pomalu.“ Herec zemřel v roce 1979 po pětatřiceti společných letech. Medřická se vrhla naplno do pracovního procesu, potřebovala zapomenout. „Přesto, že se o něj musela starat a ‚užila‘ si s ním své, manžela vždycky velmi milovala. Smířit se s jeho odchodem tak nebylo snadné,“ měl jasno Rousek. Předávkování melounem: Tohle se stane, když to přeženete Číst více Láska jako z románu Medřické bylo téměř šedesát let a asi ani ona nedoufala, že se ještě dočká lásky. Přišla a byla jako vystřižená z románu. Dlouho se znala s potomkem španělského šlechtického rodu Artemiem Preciosem Ugartem, který ji chodil tajně okukovat do divadla. Jejich vztah byl ale pouze platonický, ani jeden z nich nechtěl podvádět svého partnera. Když přijala jeho pozvání na návštěvu Španělska, „trefila“ se do chvíle, kdy šlechtic nečekaně ovdověl. Jejich lásce už tedy v cestě nestálo vůbec nic. Kromě času, kterého aniž by to tušili, měli velmi málo. Ugarte sice Medřické svým způsobem zachránil život, protože stále bojovala se smrtí Vydry staršího, jejich štěstí ale netrvalo dlouho. Když Medřickou v roce 1983 nečekaně zradilo srdce, její partner byl zrovna na Pyrenejském poloostrově. I když okamžitě vyrazil do Prahy, se svou láskou už se rozloučit nestihl. Nakonec ji přežil o čtyřiadvacet let. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Legendární Laďka Kozderková otěhotněla se slavným alkoholikem. Před smrtí si uklidila vlastní hrob.
\nČas načtení: 2024-06-18 06:00:00
Takhle vypadá Arabela po 45 letech! Kamarádí pořád s Dádou? A co právě dotočila?
Herečka Jana Nagyová Pulm, která ve svých dvaceti letech legendární Arabelu ztvárnila, žije v zahraničí, ale v posledních týdnech se kvůli natáčení nové mini série objevila v Praze. Využili jsme příležitost a natočili s ní rozhovor, ve kterém vzpomíná nejen na herecké kolegy z Arabely, ale i na to, jak tato role ovlivnila její budoucí směřování. Jaké vztahy má dnes s Xénií, tedy Dádou Patrasovou? A v jakém trháku ji brzy uvidíme? Podívejte se na rozhovor!
\nČas načtení: 2024-07-08 11:00:00
VIDEO: Jenom takovou atomovku. Hoštice oslavily jubileum Slunce, seno, jahody
O víkendu ožily v jihočeských Hošticích známé scénky z letní komedie Slunce, seno, jahody. Na rodinném festivalu Slunce, seno 40 vystoupili Zdeněk Troška, Pavel Kikinčuk, Karel Vágner či Jaroslava Kretschmerová. Obec si tak připomněla dnes již legendární komedii, která se v ní natáčela před 40 lety. Podívejte se na video, jak oslavy probíhaly.
\nČas načtení: 2024-08-16 17:06:59
Co Warren Buffett právě nakupuje a prodává? (video)
Legendární investor Warren Buffett a jeho tým z Berkshire Hathaway právě odhalili změny ve svém portfoliu za poslední kvartál. Jaké akcie přidali a kterých se zbavili? Tyto pohyby jsou bedlivě sledované investory po celém světě. Podívejte se na naše no...
\nČas načtení: 2025-09-02 07:41:48
Padesát strojů, dvanáct hodin, stovky kilometrů: legendární závod mopedů se vrací
Na první pohled by se mohlo zdát, že dvanáct hodin kroužit na malé motorce je spíš trest než zábava. Přesto se už osm let scházejí [...]
Čas načtení: 2024-06-15 11:22:28
Na Brasil Fest Brno zavítá legendární João Bosco a současná superstar Marina Sena
Uprostřed léta se Brno rozezní a roztančí v rytmu samby a dalších brazilských tónů. Od 1. do 4. srpna se totiž uskuteční pátý ročník Brasil Festu Brno. Ten letos ozdobí dvojkoncert hvězdných brazilských hudebníků. V Sono Centru se 2. srpna představí dvojnásobný držitel Latin Grammy, kytarista a zpěvák João Bosco a také popová zpěvačka Marina Sena, jejíž největší hit Por Supuesto se na streamovacích službách blíží k hranici 130 milionů poslechů. „Mám radost, že se nám pro letošek podařilo získat do programu […] The post Na Brasil Fest Brno zavítá legendární João Bosco a současná superstar Marina Sena first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Na Brasil Fest Brno zavítá legendární João Bosco a současná superstar Marina Sena
Čas načtení: 2025-11-23 19:00:38
Levněji letos Marshall nekoupíte! Black Friday přináší legendární zvuk za super ceny
Marshall rozdává radost v rámci své Black Friday nabídky s bezkonkurenčními slevami na své nejlepší audio produkty. Legendární značka, známá svým ikonickým designem a špičkovým zvukem, nyní nabízí oblíbená sluchátka a reproduktory za mimořádně atraktivní ceny. Přečtěte si celý článek Levněji letos Marshall nekoupíte! Black Friday přináší legendární zvuk za super ceny
Čas načtení: 2026-03-02 00:29:18
Jazz Meets World v březnu hosti legendární The Klezmatics a duo Dave Hollanda s Lionelem Louekem
Legendární The Klezmatics oslaví 40 let tvorby také v Praze Světové turné ke kulatému výročí průkopníků moderního pojetí klezmeru prostě Prahu nemůže minout, vždyť kapela tu má řadu věrných fanoušků. Potěší je koncertem 16. března 2026 ve Futurum Music Baru. Vlastně půjde také o jedno menší kulaté výročí pro naše publikum. The Klezmatics se vracejí do Prahy po deseti letech, naposledy tu hráli v roce 2016. Když se The Klezmatics dali v roce 1986 v newyorské East Village dohromady, nemohli tušit, jakou pozitivní, euforickou […] Zobrazit celý článek Jazz Meets World v březnu hosti legendární The Klezmatics a duo Dave Hollanda s Lionelem Louekem
Čas načtení: 2020-10-02 18:25:20
Banksy: Legendární street artový umělec, kterého nikdo nezná
Banksy je fenomenální street artový umělec, který pochází z Londýna. Jeho tvorba je charakteristická v reálných velikostí postav nebo zvířat. Umění na hraně zákona Banksy často používá šablonovou techniku doplněnou graffiti, většinou ve formě vzkazu. Známým se stal postupně a po celém světě, protože jeho unikátní poselství zaujme vždy velké davy a tím si vytvořil…Pokračovat ve čteníBanksy: Legendární street artový umělec, kterého nikdo nezná Článek Banksy: Legendární street artový umělec, kterého nikdo nezná vyšel na HIPHOPDANCE.CZ | Street Dance Mag
Čas načtení: 2018-09-28 10:00:44
Braveland Pirate – tahová strategie ve stylu Heroes of Might and Magic
Pamatujete si na Heroes of Might and Magic? Na této tahové strategii vyrostla celá jedna generace stratégů a ani já nejsem žádná výjimka. Proto jsem s nadšením přivítala sérii Braveland, která se na mobilních telefonech s Androidem zapsala jako vůbec nejlepší napodobitel této legendární série. Hra Braveland Pirate, o které je i tato herní recenze, je přitom […] Příspěvek Braveland Pirate – tahová strategie ve stylu Heroes of Might and Magic pochází z androidtip.cz Další zajímavé TIPy: Braveland Wizard je tahová strategie pro Android, která se inspirovala Heroes of Might and Magic (Nová hra) RAVENMARK: Mercenaries je vynikající taktická tahová strategie pro Android Heroes of Might & Magic III HD je povedený port slavné tahové strategie na Android (Nová hra) Heroes : A Grail Quest nabízí všechny ingredience legendární PC hry Heroes of Might and Magic BattleLore: Command – propracovaná tahová strategie pro Android
Čas načtení: 2024-02-17 17:17:48
Není v Evropě mnoho známějších a slavnějších okruhů, než je německý Nürburgring. V současné době je v rekonstrukci, aby se za pár dnů otevřel jak profesionálním jezdcům pro testování, lámání rekordů a samozřejmě závodění, tak nám, obyčejným smrtelníkům. A právě termíny pro letošní turistické jízdy byly už vypsány a máme se na co těšit! Závory se pro nás … Legendární okruh Nürburgring vypsal termíny turistických jízd pro letošní rok. Pozor ale na pravidla provozu Pokračovat ve čtení »
Čas načtení: 2024-05-09 06:30:24
Legendární Nokia 3210 se vrací po 25 letech! Má barevný displej i oblíbeného hada
HMD po 25 letech reinkarnovalo legendární telefon Nokia 3210 Novinka přichází s modernějším designem, barevným displejem a USB-C portem Telefon bude dostupný v černé, modré a žluté barvě Prodávat se začne 15. května za cenu 2 tisíce korun Finská společnost HMD Global se před nedávnem odhodlala k odvážnému kroku – na svých smartphonech postupně přestává používat legendární logo Nokia a snaží se prosadit vlastní značku. Tento krok ale zjevně zatím neplatí pro „hloupé“ telefony, včera totiž spatřila světlo světa reinkarnace legendárního telefonu Nokia 3210. Přečtěte si celý článek Legendární Nokia 3210 se vrací po 25 letech! Má barevný displej i oblíbeného hada
Čas načtení: 2024-08-28 16:30:37
Atari oprášilo legendární závodní hru Fatal Run. Sledujte první ukázku
Legendární videoherní společnost Atari se vrací s pokračováním postapokalyptické závodní hry Fatal Run Fatal Run 2089 vyjde v příštím roce, nabídne dvacet úrovní i náročné souboje s bossy Hra dorazí na všechny myslitelné platformy – PS5, Nintendo Switch, Xbox Series X/S a PC Legendární videoherní společnost Atari oznámila návrat postapokalyptické závodní hry Fatal Run, jejíž první díl vyšel v roce 1990 po konzole Atari 2600 a Atari 7800. Do povědomí hráčů se chce dávno zapomenutá značka (což do jisté míry platí také pro Atari samotné) vrátit pokračováním s názvem Fatal Run 2089. K vydání by mělo dojít už v příštím roce, pochopitelně to ale nebude pro konzoli od Atari – i tak bude hra dostupná pro všechny myslitelné současné platformy – PS5, Nintendo Switch, Xbox Series X/S a PC. Přečtěte si celý článek Atari oprášilo legendární závodní hru Fatal Run. Sledujte první ukázku
Čas načtení: 2024-10-11 13:30:43
Nadšenec předělává legendární Dino Crisis do Unreal Engine 5. Stáhněte si bezplatné demo
Legendární herní série Dino Crisis by si podle fanoušků už konečně zasloužila oficiální remake Jejich přání zatím vyslyšel pouze vývojář Stefano Cagnani, který se pustil do předělávky prvního dílu v Unreal Engine 5 K dispozici už je dokonce i bezplatná demoverze Tak schválně, najdou se mezi vámi nějací pamětníci stařičké akční hry Dino Crisis, jejíž první díl vyšel v roce 1999? Legendární titul od Capcomu, v němž bylo třeba unikat před čelistmi krvelačných dinosaurů, patří podle častých reakcí fanoušků mezi značky, ke kterým by se měl japonský vydavatel vrátit ve formě remaku nebo rovnou plnohodnotného pokračování. Přečtěte si celý článek Nadšenec předělává legendární Dino Crisis do Unreal Engine 5. Stáhněte si bezplatné demo
Čas načtení: 2024-11-01 16:44:34
Na KovnaFestu vystoupí legendární kapela Current 93!
Desátý ročník multižánrového festivalu jiné hudby KovnaFest se odehraje ve dvou dnech na dvou místech v Praze. V pátek 15. listopadu ve staré čistírně odpadních vod v Bubenči a v sobotu 16. listopadu v kostele sv. Šimona a Judy. Festival je postaven na ideji propojování zdánlivě nesourodých oblastí rozmanitého hudebního světa, různých hudebních generací a uměleckých přístupů. Značnou část své pozornosti zaměřuje na hledání nového zvuku, zejména mezi mladými a talentovanými umělci, kteří se svou tvorbou dosud nedostali do povědomí […] Zobrazit celý článek Na KovnaFestu vystoupí legendární kapela Current 93!
Čas načtení: 2024-12-09 10:49:56
Poslední možnost pořídit si legendární modely Indian Motorcycle se vzduchem chlazenými motory
Po dekádách na vrcholu nabídky se Indian Motorcycle v Evropě loučí s modely, které se staly symbolem výkonu, elegance a tradice. Modely Indian Roadmaster, Chieftain [...]
Čas načtení: 2025-05-05 16:30:28
Skype je mrtev, ať žije Teams! Microsoft dnes vypnul legendární komunikátor
Microsoft dnes vypnul Skype Uživatelé jsou hromadně migrováni do služby Teams Skype následuje legendární komunikátor ICQ, který byl vypnutý před rokem Dnešek se do historie zapíše jako den, kdy umřel Skype. Microsoft konec této legendární komunikační platformy oznámil s předstihem na konci letošního února, dnes tuto službu definitivně vypnul. Náhradou má být spotřebitelská verze platformy Teams, která je známá především z firemního a školního prostředí. Paradoxně ve firmách bude moci nadále fungovat i Skype – jeho variantu „for business“ bude zatím Microsoft provozovat dál. Přečtěte si celý článek Skype je mrtev, ať žije Teams! Microsoft dnes vypnul legendární komunikátor
Čas načtení: 2025-05-15 15:10:20
Aprilia A Day už podruhé: Legendární akce plná adrenalinu a jezdeckých zážitků!
Po loňském obrovském úspěchu se na Automotodromu Brno už podruhé koná akce A Day. Pátek 13. června 2025 tak bude opět patřit všem milovníkům značky [...]
Čas načtení: 2025-08-28 15:00:14
Legendární hra Skate je zpět! K dispozici bude už za pár dnů a úplně zdarma
Očekávané pokračování legendární herní série Skate už vyjde v předběžném přístupu Hra bude k dispozici zdarma, současně ale bude obsahovat mikrotransakce či battle pass Nový Skate bude dostupný pro PS5, PS4, Xbox Series X/S, Xbox One a PC V přípravě jsou i verzi pro iOS a Android Po více než třech letech od zveřejnění prvních záběrů z tehdy ještě notně rozpracované verze se nový díl legendární série Skate dostane do rukou hráčů. Společnost Electronic Arts zveřejnila novou upoutávku, která zve fanoušky do bezplatného předběžného přístupu, který bude k dispozici už 16. září. Přečtěte si celý článek Legendární hra Skate je zpět! K dispozici bude už za pár dnů a úplně zdarma
Čas načtení: 2025-09-24 10:30:22
Herní nadšenci se opět vyřádili: legendárního Dooma spustili na vaporizéru
Kreativita herní komunity nemá hranice – legendární Doom dobyl další dvě nečekané platformy Slavnou střílečku se nadšencům povedlo spustit na vědecké kalkulačce i elektronickém vapovacím zařízení Není to přitom tak dávno, co se hra objevila ve formě systému CAPTCHA nebo v PDF souboru Legendární střílečka Doom dobyla další nečekané platformy. Nadšencům se akční titul z první poloviny 90. let minulého století podařilo spustit na elektronické cigaretě a vědecké kalkulačce, čímž se tato zařízení zařadila po bok těhotenských testů, ledniček nebo osciloskopu. Přečtěte si celý článek Herní nadšenci se opět vyřádili: legendárního Dooma spustili na vaporizéru
Čas načtení: 2025-10-27 10:28:04
Triumph představuje klíčové inovace legendární řady Bonneville pro rok 2026
Triumph Motorcycles představuje evoluci své ikonické řady Bonneville pro rok 2026, která přináší zásadní vylepšení tří z jejích nejžádanějších modelů: Scrambleru 900, Bonneville Bobberu a [...]
Čas načtení: 2025-10-27 11:00:40
KEF Coda W: legendární jméno vstupuje do éry chytrého zvuku
Britská značka KEF představuje nový bezdrátový aktivní hi-fi systém Coda W, který spojuje více než šest desetiletí know-how s nejnovějšími technologiemi a elegantním designem. Novinka navazuje na ikonickou řadu Coda z 70. let, která kdysi zpřístupnila kvalitní zvuk širokému publiku — a nyní ji přináší do 21. století v podobě kompaktního, výkonného a cenově dostupného řešení pro moderní domácnosti. Přečtěte si celý článek KEF Coda W: legendární jméno vstupuje do éry chytrého zvuku
Čas načtení: 2024-02-22 19:30:03
Zpátky do Pustiny! Legendární sérii Fallout můžete získat zcela zdarma
Epic Games Store nabízí zdarma ikonickou sérii Fallout K dispozici je první a druhý díl, společně s kontroverzním pokračováním Tactics Akce běží od 22. do 29. února, takže příliš neotálejte Kdo by neznal legendární herní sérii Fallout. Postapokalyptické RPG postavilo svou slávu na premise alternativní historie, ve které se naplno rozhořel nukleární konflikt mezi USA a Sovětským svazem během studené války. Hrstka lidí, co přežila, se ukryla ve vládou postavených krytech, kde byli ukrytí před nástrahami vnějšího světa. Jenže okolní svět s vypuknutím konfliktu neskončil a je ještě nebezpečnější než kdy předtím. V rámci Fallout her se vždy chopíte člověka, který musí z různých důvodů opustit bezpečí krytu a vydat se do Pustiny. Přečtěte si celý článek Zpátky do Pustiny! Legendární sérii Fallout můžete získat zcela zdarma
Čas načtení: 2024-03-16 17:17:00
Jsou to skoro dva roky, kdy se Bentley poprvé mluvilo tom, že společně s palírnou Macallan chtějí vytvořit opravdu jedinečnou whisky. Ony roky utekly jako voda a výsledek dlouhé spolupráce je tu. A rozhodně stojí za pozornost. Tím má být velmi speciální edice skotské whisky, která má tóny sušeného ovoce a koření. Výsledek dostal jméno The […]