EUR 24,345 
|| 
JPY 13,032 || 
USD 20,751 || Americké úřady pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přistoupily k bezprecedentnímu kroku a zásadně přepsaly národní očkovací strategii pro děti a dospívající.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2024-04-25 18:49:00
Nedostatek hořčíku v dietě snižuje využítí vitaminu D
Vitamín D je důležitý při správném metabolismu kostí a také olivňuje imunitní funkce. Jeho nízká hladina je spojována i s vyšším rizikem vzniku metabolického syndromu. Aby ale tělo dokázalo přijatý nebo v kůži vytvořený vitamin D dále využít, musí mít k dispozici optimální množství hořčíku. Pokud je k dispozici dostatek hořčíku, který aktivuje enzymy zahrnuté do metabolismu vitaminu D, zvýší se i hladina biologicky dostupného vitaminu D. To ale při jeho nadměrném přívodu může vést k hyperkalcemii a hyperkalciurii, jejímiž důsledky může být vaskulární kalcifikace tkání (např. ledvin). Pokud tedy máte v příjmu potravy dostatek hořčíku, tak snižujete reálnou potřebu vitamínu D, protože se v těle lépe využívá. Bohužel ale je to v naší populaci čím dál větší tragédie, související s nedostatkem vitamínu D. Prakticky všechny skupiny populace (s výjimkou dětí 4-6 let) nedosahují svým doporučených referenčních hodnot. Nejzávažnější situace byla pozorována ve skupině dospívajících dívek ve věku 15-17 let, kde žádná osoba nedosáhla doporučených hodnot přívodu hořčíku.Pokud nejste schopni mít tak pestrou stravu, abyste měli dostatek obojího, pak volte doplňky stravy - ovšem takové, abyste si opět zbytečně nezatěžovali organismus a ledviny. Např. český mikronizovaný Euniké Grey tomu odpovídá. A pokud nejíte rby a kvalitní oleje a rádi byste si byli jistí správným přísunem vitamínu D, pak volte produkt Nutrivi Revicoll MAX Omega.
Čas načtení: 2025-01-03 16:00:00
O čtyři miliony méně balíků. Česká pošta loni zaznamenala pokles odeslaných zásilek
Česká pošta za loňský rok přepravila 52,1 milionu balíků, v roce 2023 to přitom bylo 56,5 milionu balíkových zásilek. Meziročně tak lidé poslali přes poštu o 4,4 milionu méně zásilek. Pokles zaznamenala také u doporučených dopisů, v roce 2024 jich doručila 30,8 milionu, o rok dříve to bylo 38,3 milionu kusů doporučených listovních zásilek.
Čas načtení: 2025-06-24 15:17:00
Plymouth Meeting (Pensylvánie) 24. června 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Nový interaktivní nástroj představuje zásadní změnu formátu uznávaných Doporučení NCCN, která jsou v onkologii považována za zlatý standard.Sdružení předních onkologických center National Comprehensive Cancer Network® (NCCN®) představilo nový interaktivní digitální formát Doporučení NCNN pro klinickou praxi v onkologii (NCCN Guidelines®). Tato doporučení jsou považována za zlatý standard při rozhodování o léčbě rakoviny a slouží také jako důležitý podklad pro tvorbu zdravotnické politiky. Jsou nejpodrobnějšími a nejčastěji aktualizovanými klinickými pokyny v celém lékařství. Pomáhají lékařům, sestrám, farmaceutům, zdravotním pojišťovnám, pacientům i jejich blízkým zorientovat se v možnostech léčby i prevence rakoviny. Hlavním cílem je zlepšit péči o pacienty a výsledky jejich léčby.Nová digitální platforma NCCN Guidelines Navigator ™ přináší doporučení založená na důkazech a odborném konsenzu, která jsou obsažena v Doporučeních NCCN, ve virtuálním formátu umožňujícím snadnější vyhledávání a orientaci. Přístup k NCCN Guidelines Navigator™ je zdarma pro všechny, kteří si vytvoří účet u NCCN a využívají službu k nekomerčním účelům. Mezi hlavní funkce této platformy patří:• Snadná orientace v doporučení díky tabulce s obsahem a funkci vyhledávání• Pokročilé možnosti hledání a možnost použití filtrů• Funkce zvýraznění důležitých částí doporučených postupů• Barevně odlišené navigační odkazy• Poznámky snadno dostupné přímo z doporučených postupů• Přímé odkazy na verzi NCCN Guidelines for Patients® určenou pacientům• Přímé odkazy na příslušné šablony chemoterapie NCCN (NCCN Templates®) pro předplatitele• Možnost přiblížení (zoom)• Uživatelské rozhraní přizpůsobené mobilním zařízením• Integrovaný návod a často kladené dotazy• Odkazy na stažení doporučení ve formátu PDF„Tohle představuje budoucnost v poskytování doporučení pro léčbu rakoviny," uvedla doktorka Crystal S. Denlingerová, MD, generální ředitelka NCCN. „Bylo opakovaně prokázáno, že prevence, screening, léčba i podpůrná péče, které se řídí mezinárodně uznávanými doporučeními, vedou u onkologických pacientů ke zlepšení výsledků. Jsem hrdá na to, že se nám podařilo splnit náš ambiciózní cíl: zpřístupnit a usnadnit používání Doporučení NCCN, aniž bychom slevili z jejich kvality."Testování nové platformy NCCN Guidelines Navigator™ začalo nedávno u doporučení pro rakovinu tlustého střeva a prostaty. Následovalo doporučení pro rakovinu konečníku, které bylo zveřejněno 16. června 2025. NCCN bude postupně přidávat další typy nádorů, dokud nebudou všechna doporučení, jichž je celkem 88, dostupná v novém formátu. Původní formát ve formě PDF zůstane nadále k dispozici pro všechna doporučení. Obě verze budou obsahovat nejaktuálnější informace, na které se odborníci spoléhají při každodenní péči o pacienty a při prevenci rakoviny.Uživatelé, kteří si prohlížejí Doporučení NCCN v jakémkoli formátu, včetně platformy NCCN Guidelines Navigator™, mohou nově získat kredity CE/MOC. Tato možnost je součástí nového programu NCCN Guidelines in Practice™, který byl představen začátkem tohoto měsíce.NCCN plánuje tuto novou platformu dále vylepšovat, mimo jiné přidáním funkcí založených na umělé inteligenci (AI), které umožní ještě přirozenější a intuitivnější vyhledávání. Do budoucna se počítá i s lepší provázaností s dalšími nástroji a zdroji, které NCCN nabízí.„Je to už 30 let, co jsme poprvé představili Doporučení NCCN. Od té doby je každý rok využívají miliony lidí po celém světě, včetně více než 90 procent lékařů ve Spojených státech i dalších zemích," uvedla doktorka Denlingerová. „Péče o onkologické pacienty je rok od roku účinnější, ale zároveň i složitější. Nový nástroj NCCN Guidelines Navigator pomáhá tuto stále složitější oblast zjednodušit – přehledně shrnuje nejnovější výzkumy, využívá odborné znalosti k jejich uvedení do kontextu a nabízí vše přímo na místě, kde se rozhoduje o léčbě a vzdělávání. Tento nový nástroj spojuje všechny naše snahy o podporu lidí trpících rakovinou a těch, kdo se o ně starají. Naším cílem je pomoci definovat a prosazovat kvalitní, účinnou, spravedlivou a dostupnou péči a prevenci rakoviny, tak aby každý člověk mohl žít lepší život."Více informací najdete na adrese: NCCN.org/navigator.O síti National ComprehensiveCancer NetworkNational Comprehensive Cancer Network® (NCCN®) si připomíná 30 let své existence jako neziskového sdružení předních onkologických center, které se věnuje péči o pacienty, výzkumu a vzdělávání. Jejím posláním je určovat a rozvíjet kvalitní, účinnou, spravedlivou a dostupnou péči i prevenci v oblasti rakoviny, tak aby každý člověk mohl žít lepší život. Doporučení NCCN pro klinickou praxi v onkologii (NCCN Guidelines®) přinášejí otevřená, na důkazech založená doporučení vytvořená na základě odborného konsenzu pro léčbu, prevenci i podpůrnou péči při rakovině. Tato doporučení představují mezinárodně uznávaný standard pro rozhodování a plánování onkologické péče a zároveň jsou nejpodrobnější a nejčastěji aktualizovaná ze všech klinických pokynů v medicíně. Doporučení pro pacienty NCCN Guidelines for Patients® poskytují odborné informace o léčbě rakoviny, aby tak pacienty a jejich pečovatele za podpory nadace NCCN Foundation ® lépe informovaly a zlepšily jejich situaci během léčby. NCCN se kromě toho věnuje i dalším činnostem, jako je průběžné vzdělávání, globální iniciativy, tvorba zdravotní politiky a výzkum i publikace v oblasti onkologie. Více informací najdete na stránkách NCCN.org.Kontakt pro média:Rachel Darwin267-622-6624darwin@nccn.orgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2712270/National_Comprehensive_Cancer_Network_GL_Navigator.jpg Logo – https://mma.prnewswire.com/media/441768/NCCN_Logo_v2.jpg
Čas načtení: 2026-03-03 14:24:00
Pošta opět zdražuje, ukázala nový ceník: Dražší budou cenná psaní i zásilky
Cesta s dopisem či balíkem na poštu se od 1. dubna mnoha lidem opět prodraží. A bohužel nepůjde o žádný apríl. Zákazníci pošty si o pár korun připlatí zejména u doporučených i cenných psaní a doporučených i cenných zásilek. Obyčejných psaní nebo poštovních poukázek se zdražení tentokrát netýká.
Čas načtení: 2026-03-03 14:24:00
Pošta opět zdražuje, ukázala nový ceník: Dražší budou cenná psaní i zásilky
Cesta s dopisem či balíkem na poštu se od 1. dubna mnoha lidem opět prodraží. A bohužel nepůjde o žádný apríl. Zákazníci pošty si o pár korun připlatí zejména u doporučených i cenných psaní a doporučených i cenných zásilek. Obyčejných psaní nebo poštovních poukázek se zdražení tentokrát netýká.
Čas načtení: 2026-03-24 05:56:43
YouTube testuje novou funkci, která má šetřit čas při hledání videí. Je ale úplně zbytečná
Google se pustil do dalšího experimentu – malé části uživatelů YouTube začal zobrazovat novou kartu s náhledy doporučených videí. Ještě než si tedy video pustí, uvidí krátký souhrn jeho obsahu a budou se moci snadněji rozhodnout, jestli ho chtějí sledovat. Říkáte si, že je vám to povědomé? Máte pravdu. Velmi podobná možnost už je na YouTube dávno dostupná. Experimentální funkce náhledů doporučených videí se bude podle informací […]
Čas načtení: 2026-03-28 14:00:00
Česká pošta opět zdražuje. Lidé si připlatí za doporučené dopisy a zásilky
Další zdražování služeb čeká zákazníky České pošty již od 1. dubna. S předchozím se přitom museli vyrovnat teprve před čtvrt rokem, když od 1. ledna zdražily poplatky za SIPO. Nyní budou muset sáhnout do kapsy hlouběji při odesílání doporučených i cenných psaní a také doporučených a cenných zásilek. Obyčejných psaní nebo poštovních poukázek se ale aktuální zdražení netýká.
Čas načtení: 2026-03-28 14:00:00
Česká pošta opět zdražuje. Lidé si připlatí za doporučené dopisy a zásilky
Další zdražování služeb čeká zákazníky České pošty již od 1. dubna. S předchozím se přitom museli vyrovnat teprve před čtvrt rokem, když od 1. ledna zdražily poplatky za SIPO. Nyní budou muset sáhnout do kapsy hlouběji při odesílání doporučených i cenných psaní a také doporučených a cenných zásilek. Obyčejných psaní nebo poštovních poukázek se ale aktuální zdražení netýká.
Čas načtení: 2024-02-12 12:55:05
20 - Tolik typů střídačů různých výrobců je aktuálně na seznamu doporučených zařízení pro instalaci solárních elektráren do distribuční sítě společnosti EG.D, člen skupiny E.ON.Solárních elektráren v síti EG.D rekordně přibývá. Jen za loňský rok jich společnost do své sítě připojila přes 27 000. A s tím roste i potřeba, aby všechny prvky splňovaly... ...
Čas načtení:
Chystáte se na dovolenou do Asie a hledáte informace o případných očkováních, která jsou potřeba? V tomto článku jsme si pro vás připravili přehledné informace o povinných a doporučených očkováních, k
Čas načtení:
Chystáte se na exotickou dovolenou? Nezapomínejte na očkování
Chystáte se na dovolenou do Asie a hledáte informace o případných očkováních, která jsou potřeba? V tomto článku jsme si pro vás připravili přehledné informace o povinných a doporučených očkováních, k
Čas načtení: 2019-12-13 17:08:09
Sportovci si jídlo užívají. Když cvičíte, užívejte si ho také
Většinou žijeme v domnění, že když cvičíme, musíme se ve stravování držet zkrátka. Nesmíme si dopřávat žádná dobrá a nezdravá jídla, musíme jíst střídmě a přesně podle doporučených jídelníčků, nesmíme alkohol ani fast foody, musíme spořádat jen doporučené množství kalorií – a když je jich za den méně, tak tím je to samozřejmě lepší. Ale všechno dohromady je možná dost velký omyl. Mnoho úspěšných sportovců na to jde úplně jinak - jedí a pijí to, co jim chutná. A přesto jsou fit a v kondici.
Čas načtení: 2011-05-17 09:00:00
Trápí vás chronické bolesti, které omezují Váš pohyb? Chcete se dozvědět více o původu onemocnění, příčinách bolestí a doporučených léčbách? Pokud patříte mezi 63 % české populace, která bojuje s onemocněním pohybového, zažívacího nebo kardiovaskulárního systému, doporučujeme vám navštívit nové webo ...
Čas načtení: 2020-12-21 11:54:38
Kniha NEVIDITELNÍ ZABIJÁCI popisuje hrozby, které představují infekční choroby v 21. století
Autoři knihy Neviditelní zabijáci. Lze zvítězit nad smrtícími patogeny? se zabývají širokou paletou nakažlivých nemocí, ale soustřeďují se zejména na identifikaci a zkoumání těch, které mají potenciál rozvrátit sociální, politickou, hospodářskou, emoční a existenční stabilitu obyvatel velkých regionů či dokonce celé planety. Současně nabízejí politické a vědecky podložené přístupy k řešení popsaných problémů. Renomovaný epidemiolog Michael T. Osterholm, jenž se při novodobých pandemiích pohyboval v první linii, a spisovatel a dokumentarista Mark Olshaker na základě nejnovějších poznatků lékařské vědy zkoumají prostředky, které musíme vynaložit, a programy, jež musíme rozvinout, pokud se máme před infekčními nemocemi ubránit. V této knize dokazují, že bychom se jednoho dne mohli probudit do světa, v němž mnohá antibiotika už neléčí, biologické války jsou skutečností a hrozba katastrofální chřipkové nebo koronavirové pandemie je neustále přítomná. Jen pokud pochopíme, co je třeba vykonat a změnit, dokážeme zabránit nejhoršímu. Infekční nemoci považujeme za nejzhoubnějšího nepřítele lidstva, protože jsou jediným typem nemocí, jež nás postihují kolektivně a někdy i v masovém měřítku. Pokoušet se zastavit přenos choroby připomínající chřipku, například covidu-19, je jako zastavovat vítr. Jsme po nějakých sto letech vědeckých pokroků lépe připravení na to, abychom se s takovou pohromou vyrovnali? „Bohužel ne tak docela. Všechny epidemie od začátku 21. století přišly jako překvapení, přestože žádným překvapením být neměly,“ píší autoři této knihy. Epidemie covidu-19, eboly, MERS a horečky zika nám ukazují, jak žalostně málo jsme připravení na to, abychom se s těmito ataky dokázali vypořádat. Co tedy můžeme – a musíme – učinit, abychom se ochránili? „S nápadem na tuto knihu jsme přišli během západoafrické epidemie eboly v letech 2014–2016. Dokončili jsme ji během epidemie horečky zika, jež se z pacifických ostrovů rozšířila do Severní i Jižní Ameriky,“ píší autoři v úvodu knihy. V následujících kapitolách věnují pozornost všem velkým epidemiím za poslední tři desetiletí. Současně rozebírají politické aspekty této oblasti včetně bioterorismu, obchodu s vakcínami a ohrožení veřejného zdraví antimikrobiální rezistencí vůči lékům. Například v kapitole Jak chřipku smést ze stolu vysvětlují nezbytnost projektu vývoje univerzální, zlomové vakcíny proti chřipce pro globální trh, která by mohla mít stejný přínos jako vakcína proti neštovicím. V kapitole Matice hrozeb autoři identifikují čtyři typy událostí, jež mají skutečný potenciál negativně ovlivnit celou planetu: totální jaderná válka, srážka s asteroidem, globální změna klimatu a infekční onemocnění. Podle Osterholma mají právě infekční nemoci ve 21. století největší předpoklad k tomu, aby vyvolaly náhlou krizi, která naráz zasáhne celou planetu: celosvětovou epidemii neboli pandemii. V tuto chvíli by naší velkou kolektivní starostí měla být chřipková pandemie. Autoři navrhují čtyři stupně priority, které by měly vést ke „krizové agendě“. Ukázka z knihy: Předmluva k vydání z roku 2020 S nápadem na tuto knihu jsme přišli během západoafrické epidemie eboly v letech 2014–2016. Dokončili jsme ji během epidemie horečky zika, jež se z pacifických ostrovů rozšířila do Severní i Jižní Ameriky. Při psaní jsme měli na paměti koronavirovou epidemii SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome, těžký akutní respirační syndrom) z roku 2002, jež vypukla v jihovýchodní Asii a přenesla se do Kanady; epidemii vyvolanou roku 2009 chřipkovým virem H1N1, jež se přihnala z Mexika; a MERS (Middle East Respiratory Syndrome, blízkovýchodní respirační syndrom), další koronavirus, který se roku 2012 rozšířil na Arabském poloostrově. V době, kdy píšeme tuto novou předmluvu, se svět potýká s pandemií nemoci covid-19, již vyvolal nový koronavirus, který se zničehonic objevil na konci roku 2019 v Číně a bleskovou rychlostí se rozšířil dál. Tato koronavirová pandemie připomíná chřipku způsobem šíření nákazy mezi lidmi: přenáší se tak, že člověk v blízkosti nakažené osoby se vzduchem vdechne kapénky a drobné aerosolové částice plné viru – to podrobně líčíme v kapitole 19, kde se zabýváme chřipkovými pandemiemi a jejich průběhem. Co mají tyto epidemie infekčních nemocí společného? Všechny přišly jako překvapení, přestože žádným překvapením být neměly. Neměla by jím být ani ta příští, a buďme si jisti, že nějaká příští přijde, a po ní další a tak pořád dál. A jak v této knize nastiňujeme, jedna z nich bude ještě větší a o několik řádů vážnější než covid-19. S největší pravděpodobností půjde o nový chřipkový virus se stejným zničujícím Neviditelní zabijáci dopadem jako velká chřipková pandemie z let 1918–1919, jež si vyžádala padesát až sto milionů lidských životů. Nová pandemie se však bude odehrávat ve světě s třikrát tak velkým počtem obyvatel a mezinárodní komerční leteckou dopravou; v tomto světě jsou sudy prachu v podobě megaměst třetího světa, živočišné rezervoáry nemocí v důsledku zásahů do jejich přirozeného prostředí přicházejí až k našim dveřím, lidé a zvířata coby hostitelé choroboplodných zárodků žijí ve stamilionových počtech těsně vedle sebe a všechno od elektroniky a autosoučástek až po životně důležité léky, bez nichž i ty nejvyspělejší nemocnice přestanou fungovat, dodávají celoplanetární zásobovací řetězce na základě modelu just-in-time (přesně na čas). Jsme po nějakých sto letech vědeckých pokroků lépe připravení na to, abychom se s takovým kataklyzmatem vyrovnali? Bohužel ne tak docela, jak píšeme v kapitole 19. Prostým faktem je, že všechny analýzy, priority a doporučení ohledně proaktivních opatření, o kterých jsme se zmiňovali v prvním vydání Neviditelných zabijáků, zůstávají i nadále aktuální a relevantní. Nenacházíme žádné uspokojení v tom, že jsme měli pravdu, nicméně varováni jsme byli včas. Podívejme se na skutečný stav věcí. Pokoušet se zastavit přenos nemoci připomínající chřipku, například covidu-19, je jako zastavovat vítr. Téměř drakonickými omezujícími opatřeními, jakým mohla čínská vláda podrobit stamiliony občanů, a také pokusy zemí jako Jižní Korea a Singapur, kde se snažili identifikovat nakažené lidi i všechny ty, se kterými nakažení mohli být v kontaktu – čehož se ve Spojených státech bolestně nedostávalo –, se šíření viru přinejlepším zpomalilo. Bývalo by se mohlo omezit jen s pomocí účinné vakcíny, která neexistovala. Když se s takovým podnikem začíná úplně od začátku, žádá si to mnoho měsíců nebo i mnoho let práce. Životně důležité při každé pandemii je fungující vedení země. První povinností prezidenta či kterékoli hlavy státu je podávat přesné a aktuální informace pocházející od zdravotnických odborníků, nikoli od operativců, kterým jde o politickou agendu. Je mnohem lepší říct, že něco nevíme, ale že se snažíme na to přijít, než vést nesmyslné řeči, které by se v následujícím zpravodajském pořadu daly vyvrátit. Pokud se hlava státu vzdá důvěryhodnosti, veřejnost nebude vědět, kam se obrátit. Různé studie však opakovaně prokázaly, že pokud se veřejnosti dostává poctivých a otevřených informací, panika téměř nikdy nevznikne a všichni se naučí táhnout za jeden provaz. V prohlášení CIDRAP (Center for Infectious Disease Research and Policy, Centrum pro výzkum infekčních nemocí a politiku při Minnesotské univerzitě) se už 20. ledna 2020 konstatovalo, že vzhledem k jasným charakteristickým znakům přenosu vyvolá virus covid-19 pandemii. Proč Světové zdravotnické organizaci (WHO) trvalo až do 11. března, než oznámila, že jde o globální pandemii? To podle nás vedlo k tomu, že mnozí lídři a organizace se nechali unést pocitem sebeuspokojení, že pořád je velká šance virus potlačit. Krom toho to nešťastně a zbytečně všechny odvádělo od nezbytných plánů, jak nemoc zmírnit a jak s ní žít. Po takovýchto zmatcích a debatách bychom si měli uvědomit, že hrozí-li světu nový zhoubný nepřítel, potřebujeme pro vyhodnocení takového nebezpečí efektivnější metody. První zásadní otázka, kterou si musíme položit, zní: Jak jsme k této krizi dospěli? Tak jako u většiny katastrof jde o souběh několika faktorů. Během necelých dvou desetiletí od epidemie SARS se svět dostal do mnohem kritičtější závislosti na Číně, pokud jde o výrobní zdroje. Na celém světě dnes ve výrobě, v zásobovacích řetězcích i v dodávkách vládne model just-in-time (přesně na čas). Je smutné, pokud si nemůžeme koupit vytoužený nejnovější televizor nebo chytrý telefon, protože továrna v provincii Chu-pej nebo Kuang-tung je kvůli nějaké nákaze zavřená. Mnohem horší situace nastane, pokud neseženeme základní životně důležité léky, které dennodenně pomáhají k lepšímu životu milionům lidí s chronickými nemocemi nebo se zdravotními potížemi, nebo pokud nejsou k dostání nezbytné osobní ochranné prostředky (OOP) pro zdravotníky v přímém kontaktu s pacienty nakaženými covidem-19. Uvažte následující statistiku: Krátce před vypuknutím pandemie H1N1 v roce 2009 jsme v CIDRAP prováděli celonárodní průzkum, při němž jsme zpovídali nemocniční farmaceuty a lékaře z jednotek intenzivní péče a oddělení urgentního příjmu, jak o tom píšeme v kapitole 18. Během aktualizace průzkumu jsme identifikovali víc než 150 životně důležitých léků na všechny typy nemocí, které se v USA běžně používají a bez nichž by mnozí pacienti během několika hodin zemřeli. Všechny jsou generické a mnohé – nebo jejich aktivní farmaceutické složky – se vyrábějí především v Číně nebo v Indii. Na počátku epidemie covidu-19 už třiašedesát z nich bylo v krátké lhůtě nedostupných nebo vedených jako běžně nedostatkové – to je jen jeden příklad toho, jak jsme zranitelní. Pokud nemoc a karanténa zabrání čínským továrnám v práci a naruší či zastaví provoz na námořních cestách, a láhve a ampule v resuscitačním vozíku tak zůstanou prázdné, potom už bude jedno, jak je ta či ona moderní nemocnice v nějakém velkém západním městě dobrá. Naše kolektivní závislost na Číně, pokud jde o levnou a efektivní výrobu, by při pandemii covidu-19 i při budoucích nákazách mohla vést k vedlejšímu důsledku v podobě podstatných ztrát na životech. Ekonomika moderní zdravotní péče navíc svým diktátem vede k tomu, že většina nemocnic má extrémně omezené zásoby osobních ochranných prostředků, včetně obyčejných respirátorů i respirátorů N95. Jak zareagujeme, jestliže nedokážeme chránit zdravotnický personál, nepostradatelný pro péči o nemocné, kteří se do už tak přetížených zdravotnických zařízení bezesporu nahrnou? To, jak se povede zdravotníkům, bude skutečně historickým měřítkem toho, jak jsme na průběh této krize i krizí budoucích reagovali. Pokud neuděláme vše, co je v našich silách, abychom je ochránili, ošetřující personál se rychle promění v pacienty a bude pro už tak přeplněná zdravotnická zařízení znamenat další zátěž. Svět nikdy nepočítal s tím, že Čína by se mohla na celé měsíce prakticky zavřít a nedodávala by mnohé z toho, co naléhavě potřebujeme. To bohužel není v dnešní realitě přijatelnou omluvou. Chceme-li vážně takovéto hrozbě do budoucna zabránit, musejí se vlády na mezinárodní úrovni zavázat k tomu, že rozptýlí a diverzifikují výrobu nezbytných léčiv, lékařského materiálu a zdravotnického vybavení. Představme si to tak, jako kdybychom uzavírali pojistku. Pojišťovny katastrofám nebrání, nýbrž zmírňují jejich dopad. Bude to stát víc? Nepochybně ano, ale je to jediná cesta k jistotě, že dokážeme adekvátně zareagovat, až katastrofální pandemie opravdu udeří. V době, kdy se nejrůznější omezující opatření a karantény stávají běžnou rutinou, musíme mít prostředky k tomu, aby výrobní a distribuční řetězce dál fungovaly, pokud jde o léky a další životně důležitý materiál, jako jsou injekční jehly a stříkačky a také základní prostředky jako infuzní roztoky. Nejenže potřebujeme po celém světě vybudovat víc výrobních kapacit a zajistit dostatek různých zařízení, ale také musíme na úrovni států masivně investovat do nových léků a antibiotik, u nichž z komerčního hlediska neexistuje efektivní obchodní model. Neočekávejme, že komerční farmaceutické společnosti vloží miliardy dolarů do léků, které se budou používat jen za stavů nouze. Po epidemii eboly z let 2014– 2016 začaly některé státy naléhat, aby se rychle vyrobila vakcína. Na základě mezinárodní iniciativy vznikla CEPI (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations, Koalice pro inovace a připravenost na epidemie), aby stimulovala a urychlila vývoj vakcín proti nově se objevujícím infekčním nemocem a během epidemií pak umožnila lidem přístup k těmto vakcínám. Zatímco práce na vývoji vakcíny proti ebole pokročily – do značné míry díky jiným projektům –, u jiných vakcín se postoupilo jen velice omezeně. Komerční trh zůstává malý až do chvíle, kdy už je pozdě, kdy se infekce už šíří. Spojte si toto se skutečností, že mnohé z těchto nemocí se objevují v těch světových regionech, kde lidé na vakcíny i další léky mají nejméně peněz. Pak nám dojde, že pro výzkum, vývoj a distribuci určitých kategorií léků potřebujeme jiný model. Jediné řešení představují vládní subvence a záruky ohledně nákupů. To nebude levné, ale dlouhodobý přínos v podobě zachráněných životů bude daleko větší než náklady. Jenže pokud jde o veřejné zdraví, přemýšlíme v dlouhodobém horizontu zřídkakdy. To se musí změnit. Z geopolitického hlediska by krize vyvolaná pandemií mohla dokonce mít i pozitivní dopad. A to pokud nám dojde, že se tento problém týká všech, že rozdíly mezi námi nejsou důležité, a zahájíme mezinárodní spolupráci. Všechna rozhodnutí, jak se s nákazou vyrovnat, by měla vycházet z prokázaných faktů. Když se z covidu-19 stala celosvětová pandemie, pomohlo zastavení letecké dopravy z Evropy do USA zpomalit šíření nemoci nebo omezit výskyt nových případů neboli jinými slovy: došlo ke zploštění křivky nemoci? Například u eboly nebo SARS je virus přenosný až několik dní poté, co se u nakaženého jedince objeví příznaky. Zato chřipka a covid-19 se mohou přenášet ještě před nástupem příznaků nebo i v případě, že přenašeč vůbec neonemocní. Ve světle charakteristických rysů covidu-19 pak karanténa cestujících a posádky na výletní lodi Diamond Princess u japonského přístavu Jokohama vypadá jako krutý experiment na lidech. Zdraví lidé tu ve stísněných prostorech museli dýchat stejný vzduch jako jejich nakažení spolucestující. Tímto opatřením se podařilo dokázat jen to, jak snadno a rychle se virus může šířit. Úřady musejí při rozhodování brát v úvahu především specifika té které nemoci a to, jakou část populace nemoc postihuje. Víme, že v případě chřipky funguje to, když se v první fázi epidemie zavřou školy, a tak v mnohých zemích zavřeli školy i na začátku pandemie covidu-19, aniž měli data, která by tuto teorii podpořila. V této fázi epidemie či pandemie bychom k podobnému kroku měli přistupovat jen tehdy, pokud můžeme prokázat, že mezi dětmi je nakažených víc, když jsou ve škole, než když zůstanou doma. Dva vyspělé městské státy, které nákaza zasáhla, se hned na počátku pokusily zareagovat co nejrychleji a nejúčinněji. V Hongkongu školy zavřeli. V Singapuru je nezavřeli. Pokud jde o šíření nemoci, neprojevil se mezi nimi nakonec skoro žádný rozdíl. U každého politického rozhodnutí musíme také brát v úvahu jeho vedlejší účinky. Pokud se zavřou školy a děti musejí zůstat doma, v mnoha případech se o ně starají prarodiče. Covid-19 však nepoměrně častěji vyvolává vážné onemocnění právě u starších lidí, které se snažíme před nebezpečím co nejvíce chránit tím, že je izolujeme od potenciálních přenašečů. Dalším příkladem budiž to, že v mnoha zdravotnických zařízeních má až 35 procent zdravotních sester děti ve školním věku a až 20 procent z nich by muselo zůstat doma a o děti pečovat, protože žádnou jinou možnost nemají. Zavření škol tak může vést k tomu, že v době zdravotní krize přijdeme o 20 procent nepostradatelných sester ještě předtím, než začneme počítat ty, na něž se nebudeme moct spoléhat, protože samy onemocní. V každém případě je třeba všechny tyto záležitosti zvažovat opatrně a komplexně, což je náročný úkol. Dáváme mnoho miliard dolarů ročně na národní bezpečnost a obranu, a to vždy v rámci několikaletého rozpočtu. Zdá se však, že ze zřetele ztrácíme tu největší bezpečnostní hrozbu: zhoubné mikroby, které způsobují infekční nemoci. Nikdy by nás ani nenapadlo, abychom šli do války a až poté u dodavatelů objednávali letadlové lodě nebo zbraňové systémy, jejichž vývoj a výroba trvají několik let. A nikdy by nás nenapadlo, abychom provozovali velké letiště bez dokonale fungujícího, kdykoli k zásahu připraveného hasičského sboru, přestože ho sotvakdy bude třeba. Jenže ve válce proti našemu nejzhoubnějšímu nepříteli právě tohle děláme zas a znovu. Jakmile hrozba pomine, jako bychom na vše zase zapomněli, než se objeví další. Nebezpečí, že se objeví nějaký jiný mikrob, si vláda, průmysl, média ani veřejnost nikdy nepřipouštějí. Všichni předpokládají, že o tento problém se postará někdo jiný. Výsledkem je, že jsme žalostně nepřipravení, protože chybějí investice, vedení i společná vůle. Za budíček, kterého možná bude, možná nebude dbát, tak svět zaplatí zatraceně přemrštěnou cenu. Co kdybychom na druhou stranu brali SARS jako lekci, ze které je třeba se poučit, a – jak konstatujeme v kapitole 13 – jako předzvěst věcí příštích? Vynaložili bychom opravdové úsilí a vyvinuli proti koronaviru SARS vakcínu, která by možná zabírala i na covid-19. Ale i kdyby nezabírala, pokročili bychom o hodně dál v základním výzkumu, věděli bychom, jak virus funguje, a vyvinuli bychom „platformu“ vakcín proti koronavirům. Ne vždy, když udeří nějaká neznámá nemoc, budeme mít připravenou vakcínu. Nepleťme si však nějakou neznámou nemoc s budoucí chřipkovou pandemií, které se všichni zdravotníci obávají. Tu můžeme očekávat a musíme se na ni připravit. V kapitole 20 nastiňujeme, že potřebujeme zlomovou vakcínu proti chřipce – někteří mluví o univerzální vakcíně –, která by fungovala na všechny kmeny viru či alespoň na většinu z nich. Nebyli bychom pak závislí na každoročních vakcínách kolísavé účinnosti, jejichž složení do značné míry vychází z odhadů, které kmeny pravděpodobně v nadcházející sezoně převládnou. K zajištění tohoto výzkumu a všech doprovodných nákladů zřejmě bude třeba programu srovnatelného s Projektem Manhattan, ale nedokážeme si představit nic jiného, co by potenciálně mohlo zachránit tolik životů a uchránit lidstvo od zdravotní a hospodářské katastrofy, ze které by se zotavovalo desítky nebo i stovky let. Když odezněla krize kolem západoafrické epidemie eboly, vyšlo množství fundovaných a hluboce analytických zpráv, vypracovaných institucemi jako Organizace spojených národů, Světová zdravotnická organizace, Národní lékařská akademie USA a společný projekt Ústavu globálního zdraví při Harvardově univerzitě a Fakulty hygieny a tropického lékařství při Londýnské univerzitě. Ve všech zprávách se podrobně líčí, jak zpočátku chyběla koordinace a jak nikdo nedokázal rozpoznat rozsah problému. Všechny také obsahují podobnou a cennou strategii a procedurální doporučení, jak reagovat příště. Realizovány však byly jen nemnohé z doporučených kroků a v podstatě tyto dokumenty od té doby někde na policích zapadají prachem. Výsledkem je, že dnes nejsme skoro o nic dál, než jsme byli, když epidemie eboly propukla. Potřebujeme tvůrčí představivost ohledně toho, co se může a také bude dít a co budeme potřebovat, abychom se na to připravili. K tomu patří plány pro nepřetržité fungování zdravotní péče, státní správy a obchodu. Potřebujeme mezinárodní strategické zásoby životně důležitých léků a plicních ventilátorů pro pacienty, stejně jako osobních ochranných prostředků pro zdravotníky. Spojené státy by měly mít své vlastní podobné zásoby s realistickým množstvím potřebného materiálu – nikoli hrubě nedostatečné zásoby, jaké v současnosti máme k dispozici pro boj s covidem-19. A potřebujeme životaschopný plán, jak víceméně okamžitě navýšit kapacity v nemocnicích a na klinikách, například stavěním stanů na parkovištích, aby pacienti s podezřením na novou infekci mohli být oddělováni a pokud nutno i izolováni od příjmu běžných pacientů. Přes veškerá onemocnění, úmrtí, rozvrat a hospodářské ztráty, které pandemie covidu-19 způsobila, by největší tragédií bylo, kdybychom tuto krizi „promarnili“, nepoučili se z ní a nepřipravili se na budoucnost. Pokud si z dějin můžeme něco vyvodit, pak to, že téměř jistě budeme překvapení, až na nás ten či onen mikrob nebo kmen příště zaútočí rozsáhlou nakažlivou nemocí. Ale ohrozíme sami sebe, pokud nebudeme připravení se tomu postavit a nebudeme mít všechny plány a zdroje, o kterých už teď víme, že je budeme potřebovat. Nezapomínejme na to, že nebezpečný mikrob, který se dnes skrývá někde ve světě, by už zítra mohl být všude. Právě tomuto tématu se naše kniha věnuje. Úvod V době, kdy jsem pracoval jako hlavní epidemiolog státu Minnesota, neslýchali ode mě státní úředníci a šéfové korporací zpravidla to, co chtěli slyšet. Někteří lidé v médiích mi proto začali říkat „posel špatných zpráv“. Takto nazvanému článku v časopise Mpls. St. Paul Magazine dal jeho autor Kermit Pattison podtitul: „Svéhlavý a přímočarý hlavní epidemiolog tvrdí, že v naší válce proti choroboplodným zárodkům je jen poslem z fronty. Buď jak buď nepřináší dobré zprávy.“ Nemám sice vůbec dojem, že bych byl „svéhlavý“, ale rozhodně se musím přiznat, že „přímočarý“ jsem. Věřím totiž v to, čemu říkám „důsledná epidemiologie“. To znamená, že když se budeme snažit změnit to, co by se mohlo stát, kdybychom nic neudělali, můžeme v pozitivním smyslu změnit chod dějin, a ne jen zpětně zaznamenávat a vysvětlovat, co se dělo. Díky úspěchům, jichž v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století dosáhli – za pomoci doslova tisíců dalších lidí – dva velikáni v oblasti veřejného zdraví, dr. Bill Foege a nedávno zesnulý dr. D. A. Henderson, budou miliony a miliony dětí ušetřeny katastrofy v podobě neštovic. Můžeme vykonat i další dobré skutky, které změní lidem život, avšak pouze pokud takové příležitosti rozpoznáme a budeme mít kolektivní vůli jednat. Tato kniha vzešla z toho, že při nejzávažnějších krizích, které v naší době veřejnému zdraví hrozily, jsem se pohyboval v první linii: podílel jsem se na léčbě, zkoumal jsem okolnosti, za jakých nákaza vypukla, pracoval jsem na různých programech a navrhoval politická řešení. Mezi tyto krize patří syndrom toxického šoku, AIDS, SARS, rezistence mikrobů vůči antibiotikům, nemoci přenášené jídlem, očkovatelné nemoci, bioterorismus, zoonózy (nemoci přenosné mezi zvířaty a člověkem) včetně eboly, a nemoci přenášené vektory (infekce přenášené komáry, klíšťaty a mouchami, například horečka dengue a virus zika). Pod vlivem všech takových zkušeností a střetů na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni se formovaly a utvářely mé myšlenky. Tyto zkušenosti a střety mě zásadním způsobem poučily o tom, jak se s naším nejzhoubnějším nepřítelem můžeme vypořádat, a pomohly mi ujasnit si, jak k němu přistupovat z hlediska veřejného zdraví. Infekční nemoci skutečně jsou nejzhoubnějším nepřítelem, který před lidstvem stojí. Infekce sice zdaleka nejsou jediným typem nemocí, které nás všechny postihují, avšak jsou jediným typem nemocí, které nás postihují kolektivně a někdy i v masovém měřítku. Srdeční onemocnění, rakovina, a dokonce i Alzheimerova choroba mají zničující důsledky pro jednotlivce a výzkum vedoucí k jejich léčbě je chvályhodný. Tyto nemoci však nemají potenciál ovlivnit každodenní chod společnosti, znemožnit cestování a obchod, zastavit průmyslovou výrobu či vyvolat politickou nestabilitu. Profesně jsem se zabýval především tím, že jsem se snažil spojovat různorodé informace a vytvářet z nich souvislé linky ukazující do budoucnosti. Například už v roce 2014 jsem upozorňoval na to, že je jen otázkou času, kdy se virus zika objeví na americkém kontinentě. A roku 2015 jsem před pochybujícím odborným publikem v Národní lékařské akademii (National Academy of Medicine) předpověděl, že MERS se brzy objeví v některém velkém městě mimo Blízký východ. (Pouhých několik měsíců poté se skutečně objevil v jihokorejském Soulu.) Netvrdím, že mám nějaké jedinečné schopnosti. Předvídání problémů a potenciálních hrozeb by v oboru veřejného zdraví mělo být standardní praxí. CIDRAP (Center for Infectious Disease Research and Policy, Centrum pro výzkum infekčních nemocí a politiku) na Minnesotské univerzitě, jež nyní vedu, jsem založil s tím, že bez politiky nemá výzkum kam směřovat. Dá se to říct i tak, že většinou jdeme od jedné krize ke druhé, nikdy je nepředjímáme a nikdy nakonec nedoděláme to, co bychom dodělat měli. Mají-li být věda a politika účinné, musejí se prolínat. Pokud tedy v této knize budeme mluvit o realizovaném či potřebném vědeckém pokroku v prevenci nemocí, budeme zároveň i uvažovat, jak s tímto pokrokem naložit. Chceme nabídnout čtenářům nové paradigma pro přemýšlení o nebezpečí, které bude ve 21. století hrozit, pokud vypukne infekční onemocnění. Budeme se zabývat širokou paletou nakažlivých nemocí, ale soustředíme se na identifikaci a zkoumání těch, které mají potenciál rozvrátit sociální, politický, hospodářský, emoční a existenční blahobyt velkých regionů, nebo dokonce celé planety. Úmrtnosti a smrtnosti jistě patří v našich úvahách první místo, avšak ne místo jediné. V dnešní době by několik potvrzených případů neštovic kdekoli na světě vyvolalo daleko větší paniku, než kolik jí vyvolá mnoho tisíc úmrtí na malárii jen v samotné Africe. ¨ Ne vždy totiž racionálně rozlišujeme mezi tím, co by nás mohlo zabít, a tím, co by nám mohlo ublížit, co by nás mohlo vyděsit či co by nám prostě jen mohlo být nepříjemné. V důsledku toho se ne vždy racionálně rozhodujeme, jak využívat naše zdroje, na co se zaměřit v politice a – upřímně řečeno – čeho se bát. Ve chvíli, kdy píšeme tato slova, má velká část západního světa značné obavy z šíření viru zika, jenž je spojován s mikrocefalií, s dalšími vrozenými vadami a s Guillainovým-Barréovým syndromem. Avšak v posledních několika letech virus horečky dengue, kterou šíří tentýž druh komára, v tomtéž regionu zabil daleko víc lidí, a veřejnost to skoro ani nezaznamenala. Proč? Zřejmě proto, že málokterá situace je tak drastická a strašlivá, jako když se dítě narodí s malou hlavou a má před sebou nejistý život s postižením. To je nejhorší noční můra všech rodičů. V této knize se stále budeme vracet ke dvěma metaforám nemoci. Jednou je zločin a druhou je válka. Obě jsou výstižné, protože v boji proti infekčním onemocněním nám tak či onak na mysl přicházejí obě tyto hrůzy. Při zkoumání a diagnóze vypuknuvších nákaz si počínáme jako detektivové. Reagovat na tyto nákazy musíme jako vojenští stratégové. Tak jako nikdy nedokážeme eliminovat zločin a válku, nedokážeme eliminovat ani nemoci. A stejně jako se angažujeme v trvalé válce proti zločinu, bojujeme neustále proti nemocem. V prvních šesti kapitolách představíme příběhy, případy a pozadí, které nám poskytnou kontext pro zbývající část knihy. Poté budeme hovořit o podle nás nejnaléhavějších hrozbách a úkolech a také o praktických prostředcích, jak se s nimi vypořádat. Americký epidemiolog Michael T. Osterholm, PhD, MPH, (1953) je ředitelem Centra pro výzkum a strategii v oblasti infekčních chorob na Minnesotské univerzitě. Dvacet čtyři let působil v různých funkcích na minnesotském ministerstvu zdravotnictví, posledních patnáct let jako státní epidemiolog, několik let jako zvláštní poradce amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb v otázkách veřejného zdraví a bioterorismu. Vedl četná vyšetřování případů nákazy mezinárodního významu včetně onemocnění vyvolaných potravinami, syndromu toxického šoku, žloutenky typu B a HIV. Byl mezinárodním lídrem v kritice ohledně naší připravenosti na chřipkovou pandemii. Je autorem stovek odborných článků a knižního bestselleru Living Terrors: What America Needs to Know to Survive the Coming Bioterrorist Catastrophe (2001). Za svou práci obdržel řadu vyznamenání i vědeckých ocenění. Nově zvolený prezident USA Joe Biden jmenoval doktora Michaela Osterholma do svého poradního výboru Transition COVID-19. Americký spisovatel, scenárista a producent dokumentárních filmů Mark Olshaker (1951) začal kariéru v prestižních denících The Wall Street Journal, The Washington Times a The New York Times. S bývalým agentem FBI Johnem E. Douglasem spolupracoval při psaní bestsellerů o forenzní psychologii, jejich dílo se stalo předlohou slavného televizního seriálu Mindhunter: Lovci myšlenek (2017–2019). Olshaker byl konzultantem ministerstva spravedlnosti USA pro oběti trestných činů a působil též jako konzultant Národní lékařské knihovny. Vedle své práce v oblasti trestního práva a veřejného zdraví psal a produkoval dokumentární filmy z různorodých oblastí včetně historie, architektury, vědy, medicíny a dramatu. Je držitelem ceny Emmy za dokument Římské město (1994). Z anglického originálu Deadliest Enemy. Our War Against Killer Germs, vydaného nakladatelstvím Little, Brown and Company v New Yorku roku 2020, přeložil Robert Novotný, 384 stran, vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2020. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-05-11 12:51:34
Národní galerie otevírá své prostory a prodlužuje výstavy ve Veletržním paláci
Národní galerie Praha v úterý 12. května opět otevírá veřejnosti své výstavní objekty: Veletržní palác, Schwarzenberský palác a Klášter sv. Anežky České. Zpřístupněny budou všechny stávající expozice a výstavy dle běžné otevírací doby. Nejnovější výstavy se budou prodlužovat. Návštěvníky čekají jen běžná omezení, která souvisejí s mimořádnou situací, například vstup do galerie bude možný pouze s ochranou nosu a úst a kustodi budou hlídat dodržování doporučených rozestupů. Vstupenky bude možné zakoupit na pokladnách, galerie však doporučuje zakoupení vstupenek online. Otevírací doba zůstává nezměněna (úterý–neděle 10–18 h, středa 10–20 h). „Zaměstnanci mají zajištěné běžné ochranné pomůcky a prostředky, pokladní budou mít navíc ochranné obličejové štíty. Zvyšujeme četnost úklidu, což zahrnuje například i časté otírání klik a dezinfekce výtahů. Pro návštěvníky jsou u vchodů k dispozici dezinfekční prostředky. Nainstalovány jsou informační cedule a také značky pro dodržování povinných rozestupů u pokladen a šaten,“ vyjmenovává bezpečnostní opatření mluvčí galerie Eva Sochorová. „V reálném čase budeme také monitorovat počty osob a hlídat doporučené rozestupy mezi návštěvníky tak, abychom splnili podmínky nařízené vládou,“ dodává. Nejnovější výstavy ve Veletržním paláci stejně jako projekt věnovaný Stanislavu Suchardovi jsou prodlouženy, výstavní prostory totiž byly uzavřeny pouhé čtyři dny po zahájení. „Naší snahou primárně bylo prodloužit nové výstavy tak, aby je mohlo navštívit co nejvíce zájemců. Přece jen jsme přišli o více než dva měsíce. Kromě toho pociťujeme i velké finanční ztráty. To ovlivnilo některé plánované projekty, které se letos bohužel nemohou uskutečnit, ale snad se nám je podaří přesunout do příštích let,“ říká generální ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma. Plánované výstavy Mikuláš Medek: Nahý v trní a Rembrandt: Portrét člověka se snad Národní galerii podaří otevřít na podzim. „Ještě než začne samotná výstava, návštěvníci mohou ve Schwarzenberském paláci obdivovat jediný český Rembrandtův obraz Učenec ve studovně, který je po delší době opět vystaven v rámci expozice Staří mistři,“ říká kurátorka rembrandtovské výstavy Lucie Němečková. Galerie také připravuje postupný návrat veřejných a vzdělávacích programů, komentované prohlídky zatím odkládá, jejich obnovení bude vyhodnocovat na základě vývoje situace. Prodloužené výstavy OZVĚNY BENÁTSKÉHO BIENÁLE: STANISLAV KOLÍBAL Termín: 6. 3. 2020 – 10. 1. 2021 Místo: Veletržní palác – Malá dvorana Kurátorka: Julia T. Bailey KURT GEBAUER Termín: 6. 3. 2020 – 10. 1. 2021 Místo: Veletržní palác – 1. patro Kurátor: Michal Novotný NEBOURAT! PODOBY BRUTALISMU V PRAZE Termín: 6. 3. 2020 – 22. 11. 2020 Místo: Veletržní palác – 3. patro Kurátorka: Helena Doudová SEN VE SNU: EDGAR ALLAN POE A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH Termín: 6. 3. 2020 – 22. 11. 2020 Místo: Veletržní palác – 4. patro Kurátoři: Veronika Hulíková, Otto M. Urban STANISLAV SUCHARDA 1866–1916: TVŮRČÍ PROCES Termín: 15. 11. 2019 – 25. 10. 2020 Místo: Veletržní palác – mezanin Kurátorka: Veronika Hulíková {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-03-19 10:30:38
Otevřený dopis České poště aneb Co byste mohli udělat pro sebe i pro nás
Jestli je v souvislosti s tímhle virovým extempore něco jisté, tak to, že e-shopy všeho druhu budou mít žně a že v rámci maloobchodního žebříčku poskočí dost zásadně a natrvalo nahoru. Jakmile si jednou člověk zvykne na to, že mu různé zboží donesou až pod nos, už se mu zpátky k osobnímu nakupování chtít nebude. I starší a konzervativnější zákazníci se teď naučí využívat nákupy po internetu. Naopak kamenným krámům bude ouvej. Jenže k hladkému fungování e-shopové ekonomiky je potřeba zajistit i stejně hladké podávání a dodávání zásilek, a to je místo, kde by byla razantní inovace potřeba jako sůl. Proto píšu tento dopis České poště, s. p., který bude možná chvílemi rýpavý, ale jeho hlavním cílem není se vysmívat, ale zkusit pošťouchnout její vedení k trochu jiné perspektivě. Třeba si to někdo z nich přečte a některý z těch návrhů akceptuje. Nemám tušení, ale za pokus to snad stojí. Myslím, že by na tom mohli dost vydělat. A my jako zákazníci také. Za posledních pár let jsem odeslal několik tisíc zásilek, vím o tom procesu z pohledu odesílatele dost. Dědictví ze starých časů První a zásadní problém e-byznysu podle České pošty: když už vůbec vznikají nějaké skromné inovace celého procesu, tak jsou orientovány spíše na výdej zásilek než na jejich příjem. To sice působí dobře z hlediska veřejnosti – adresátů je řádově více než e-shopů – ale každý ten balík nebo doporučené psaní, které dodáváte, musí taky nejdřív někdo někde podat. A čím složitější to ten někdo má, tím větší pravděpodobnost, že přijdete o zakázku už u něj, protože ji ten e-shop raději vypraví kurýrem. Dokonce i pro smluvní partnery České pošty je dnes podání zásilky pomocí systému Podání online složitější než třeba u Zásilkovny. Částečně k tomu přispívá zbytečně složitý tarif, kdy například u doporučených psaní musíte hlídat, jestli jejich tloušťka nepřesáhne pět centimetrů, a zároveň vědět dopředu, jestli budou vážit 0,95 kg nebo 1,05 kg. Toto je chyba, dědictví ze starých časů, kdy se posílala hlavně lejstra a větších zásilek bylo tak málo, že si každou zvlášť mohli na poště převážit a správně ji ofrankovat. Toho se, milí pošťáci, musíte zbavit. Už jste v tomhle směru udělali nějaké pokroky na poli Balíku do ruky, kde je tarif podstatně jednodušší a stačí tam změřit nejdelší stranu balení. Jinými slovy: jde to a vaše IT systémy jsou na to připravené. Skvělé, tak teď udělejte ještě to samé s doporučenými zásilkami, protože spousta drobnějších nákupů se vejde do doporučené zásilky – třeba zrovna ty knihy. Úplně zrušte obyčejný balík, ten je dneska k ničemu. Přestaňte rozlišovat mezi doporučeným psaním a doporučeným balíkem, aspoň vnitrostátně (nevím, jak fungují mezinárodní smlouvy), a zaveďte společnou kategorii doporučená zásilka. Pokud zjednodušíte pravidla pro vnitrostátní doporučenou zásilku na „maximálně 35 cm délky a maximálně 2 kg hmotnosti“ s jednotnou cenou, budou vám provozovatelé e-shopů vděční a určitě si tam získáte nějaký byznys. Tady je obchodní příležitost, proč ji přepouštíte konkurenci? Já vím, máte ten Balík do ruky, na který byste chtěli zákazníky nasměrovat, to je váš komerční produkt. Jenže ten je poměrně drahý a pro malé zásilky vážící třeba jen kilo se dost výrazně nevyplatí (asi o 40 Kč). V takovém případě budou zákazníci vždycky hledat levnější způsob doručení, což je třeba zrovna ta Zásilkovna, a vy pošťáci tím přicházíte o kšeft. Musíte mít pro menší nákupy i levnější alternativu, než je drahý Balík do ruky, abyste byli konkurenceschopní – a jednotná Doporučená zásilka za dejme tomu 70 Kč je přesně to, co by dobře posloužilo. Je jedno, jak ten typ zásilky nakonec pojmenujete, ale nějaká levnější položka pro menší nákupy je absolutně nezbytná, protože jinde ji umějí. Zbytečná práce za přepážkou Druhá věc, samotné fyzické podání zásilky. Člověk, který není vaším smluvním partnerem, musí jít vystát frontu na poštu v otevírací době a jeho odbavení trvá minimálně několik minut. Za ním čekají v řadě další. V tomhle jste se, milí pošťáci, ještě neposunuli za hranice minulého století, což je chyba. Všimněte si, že je to drahé i pro vás samotné. Každý ten zaměstnanec, který tam za přepážkou bere do ruky jeden dopis za druhým a ručně datluje do počítače údaje o adresátovi, je člověk, kterého musíte platit. Dokonce jste poslední dobou měli problém ty lidi vůbec sehnat, jestli se dobře pamatuji. Při tříprocentní nezaměstnanosti se málokomu chce za přepážku. Chyba. Od toho máme dávno věci jako čárové kódy a QR kódy, které se dají načíst jedním pípnutím skeneru a šetří spoustu času, ale musíte lidem umožnit, aby je začali využívat, stejně jako to umožňuje třeba vaše konkurence. Celý ten proces, při kterém sekretářka ve firmě nadepíše obálku s adresou a připraví podací lístek, pak musí na poštu, tam někdo údaje z té obálky přepíše do počítače, potiskne speciální štítek s písmenkem R, přilepí jej zase ručně na obálku, potiskne podací lístek a dá vám jej do ruky coby důkaz, že jste zásilku podali, je v roce 2020 naprostý anachronismus a měli jste ho odbourat už před řadou let. Nebo jej ponechat jen okrajově, asi jako si banky stále ještě udržují nějaké přepážky pro osobní styk, ale snaží se přesměrovat maximum aktivity svých klientů do internetového bankovnictví, které je provozně levnější. Smluvní partneři České pošty to mají o něco lepší a mohou si štítky vygenerovat v aplikaci Podání online, která je mimochodem docela fajn. Opravdu fajn a uživatelsky vcelku přívětivá, na státní sektor až překvapivě. V tomhle máte náskok před leckterou privátní konkurencí a musím vás za to pochválit. Jenže tam zase přežívají zvyklosti, které mají nejspíš původ hluboko ve dvacátém století. Každé podání musíte uzavřít a odeslat, následně musíte všechny zásilky donést na jedno konkrétní poštovní depo. Kdybyste přišli jinam, vyženou vás s tím, že „nevidí data v systému“. A vaše depa fungují pro příjem zásilek pouze v pracovní dny, dokonce i taková centrální depa, jako je třeba na Masarykově nádraží v samotném středu Prahy. Není to náhodou nedomyšlené, když zrovna v Praze sídlí hromada e-shopů, které by rády expedovaly i o víkendu? Zase tím odstrkujete některé své zákazníky jinam, kde je rádi převezmou. Aspoň ta velká depa v krajských městech by měla fungovat i o víkendech. V předvánoční době, kdy nákupní šílenství vrcholí, dokonce všechna depa v republice; chcete přeci ty zakázky, nebo ne? Tady stojí zase za to podívat se, jak to dělá konkurence, třeba Zásilkovna. Vyrobíte si štítek a následně můžete tu zásilku podat úplně kdekoliv po celé republice, ne jenom na jednom předem určeném místě. Pokud je sobota večer a poblíž vás je partner Zásilkovny, který má otevřeno, můžete u něj zásilku klidně předat do přepravy a pustit ji z hlavy. Nemusíte se tam znovu vracet v pondělí. Není ani zapotřebí před odchodem z kanceláře dělat esoterické úkony typu „uzavírání podání“, na které se dá v pracovním shonu snadno zapomenout. Jednoduché, elegantní. Doporučuji napodobit, zjednodušíte život sobě i nám. Co takhle "poštovní bankomat"? Třetí a nejvíc futuristické téma: automatizace. Tady má ČP obrovský potenciál, a přitom působí dojmem, že si jej ani neuvědomuje. Pošta si obecně stěžuje na to, že musí udržovat velkou síť poboček na malých městech a vesnicích. Občas se mluvilo i o tom, že se ty pobočky budou rušit, že se nevyplatí. Hergot, toto není dobré uvažování! Vezměte to z jiné perspektivy, pošťáci. Máte v rukou rozsáhlou síť svých vlastních nemovitostí, kde nemusíte platit žádné nájemné a které se z historických důvodů nacházejí přímo v centrech městeček a měst. To je přeci výhoda, ne nevýhoda, jenom je potřeba ji nějak šikovně využít. Podívám-li se na to s odstupem, hlavní problém standardní poštovní pobočky je v tom, že je po většinu času zavřená. Dokonce i veliká a důležitá pošta v mé rodné Ostravě-Jih, která obsluhuje sídliště o desítkách tisíc obyvatel, má otevřeno pouze 59 hodin týdně. Jenže týden má 168 hodin. Z toho plyne, že po 109 hodin týdně je ten objekt vašim zákazníkům k ničemu. A když je jim k ničemu, neudělají tam žádnou zakázku, tj. pošta z toho nemůže mít žádný zisk. Dovolte mi nyní, abych se na chvíli zasnil. V mém snu vystupuje Chytrý Stroj. Něco jako poštovní bankomat. Chytrý Stroj vypadá z mého pohledu jako dvířka ve vnější zdi pošty. Vedle dvířek je bezdotyková čtečka karet a QR kódů. Můžete k němu přijít kdykoliv, třeba ve dvě ráno, a podat tam zásilky, aspoň v nějakých standardizovaných velikostech: píp, píp, píp, dvířka se otevřou, za nimi je běžící pás, na něj kladete jednu zásilku za druhou, čidlo přečte čárový kód a pás ji odveze do útrob pošty. Zároveň třeba odešle SMS adresátovi, že jeho zásilka byla právě podána. Poštovné zaplatíte kartou. Nebo, pokud jste smluvní zákazník, tam třeba jen načtete svoji Zákaznickou kartu a pošta vám na konci měsíce pošle souhrnnou fakturu za všechny podané zásilky. Ani vás moc nemusí zajímat, co ten stroj vlastně se zásilkami dělá. Mohl by je třeba třídit podle PSČ do jednotlivých kupiček, aby pak lidskému personálu, který to bude odvážet, ušetřil práci. Tam se dá vymyslet spousta drobných zlepšováků. (Trochu ujetý příklad: v časech epidemie by se do strojů daly umístit UV lampy a pak se chlubit, že povrch zásilek je sterilizovaný.) Chytrý Stroj umí samozřejmě zásilky i vydávat. Ukážete mu QR kód, případně zaplatíte dobírku, něco zavrčí, dvířka se otevřou a můžete si vzít zásilku. Dvacet čtyři hodin denně. Takhle by měla fungovat ta slavná Balíkovna, pokud by byla opravdu moderní. Ano, Chytrý Stroj bude asi drahý. Jenže tady máte, pošto, zase jednu výhodu: právě proto, že máte svoje vlastní nemovitosti v centrech měst, byste mohli přijít za konkurencí a říci jim: podívejte, Zásilkovno, Uloženko, PPL, Alzo, Malle a tak dále, jsme sice konkurence, ale nejsme nepřátelé. Umožníme vám tyhle Chytré Stroje využívat pro podávání i vydávání zásilek, napojíme je na vaše systémy. Zaplatíte nám za to a budete moci využít infrastrukturu, která je i pro vás výhodně položená v centrech obcí. Nemusíte si stavět žádné ty vaše AlzaBoxy apod. Vašim zákazníkům se to určitě bude líbit a nám, pošťákům, taky, protože tím pádem budeme mít podíl z tržeb konkurence, což je situace, o které drtivá většina firem může leda tak snít. Ze začátku by Chytré Stroje mohly být jenom na největších pobočkách, ale časem by se mohly rozšířit i do menších měst. Právě proto, že Česká pošta má těch poboček ohromné množství, mohla by výrobcům Chytrých Strojů říci: hleďte, my u vás chceme udělat obří zakázku na dvacet let dopředu, navíc asi včetně nějaké údržby a oprav, ale výměnou za to po vás chceme množstevní slevu. Menší variantu Chytrého Stroje pro vesnickou poštu nám prostě nesmíte dodat moc draho, jinak tu zakázku nedostanete. A on už by ten výrobce vymyslel způsob, jak ten Chytrý Stroj pro menší pobočky vyrobit přiměřeně levně. Výsledek? Z pohledu zákazníka (ať už e-shopu nebo adresáta) naprosto skvělý. Poštovní ekvivalent vkladového i výdajového bankomatu v režimu 0-24, jednoduchý, praktický, po ruce. Ještě by tam mohla fungovat nějaká sleva za to, že využíváte automatizovanou službu a nevytěžujete člověka. Zase podobně, jako je tomu v bankomatu. A z pohledu pošty to taky nevypadá špatně. Stroje nechtějí dovolenou, nemají nemocné děti, nedostanou chřipku ani koronavirus, neodejdou za lepším pracovním místem do Škodovky, dokáží přijmout zakázku (a tím pádem si na sebe vydělávat) po 24 hodin denně, můžou být naprogramovány tak, aby uměly mluvit dvaceti různými jazyky apod. Potřeba živého personálu by poklesla a ten, který by zůstal, by nemusel vnucovat zákazníkům pojištění nebo losy do loterie. Opustíte-li své zákazníky, zahynete Časy líbesbrífů se nevrátí. Listovních zásilek bude pořád ubývat, i úřady pomalu přecházejí na elektronickou komunikaci. Musíte se, pošťáci, opravdu ze všech sil soustředit na podchycení e-shopové vlny, v tom jsou velké peníze a velký potenciál růstu. A musíte se do té inovace pustit rázně, ne jenom takovými těmi opatrnými krůčky, jako byla Balíkovna (která si s sebou stále táhne dvě slabiny z 20. století – nutnost se někam dostavit v otevírací době a potřebu živého personálu při výdeji). Důkladně inovovaná infrastruktura stojí dost peněz, takže by měla obstát i v roce 2040, ne jenom teď. Musí tedy být navržená velkoryse a trochu vizionářsky. To, co čtete výše, by byl dobrý základ, jak toho dosáhnout. Je potřeba to udělat, a ještě navíc rychle. Protože pokud vás z trhu s balíčky z e-shopů vytlačí soukromá konkurence, tak budete, pošťáci, bojovat o holé přežití a jednoho dne vás nějaká nepřátelská vláda zruší. Nepřál bych vám to. Dokonce mám všechnu tu atmosféru obálek, známek, razítek a přepážek trochu nostalgicky rád. Ale opustíte-li své zákazníky, zahynete. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2020-03-16 08:59:06
Jak se nezbláznit v karanténě aneb Tipy na zajímavé YouTube kanály
Doma asi v nejbližších týdnech strávíme víc času, než by se nám chtělo. Na druhou stranu, ona je to i příležitost se něco dozvědět a naučit. Tady máte pár doporučených kanálů, vesměs anglických, ale leckdy jsou tam i videa s českými titulky, případně se tam zas tak moc nemluví. Pokud by to bylo jenom v angličtině, doporučuji zapnout aspoň titulky anglické, k pochycení mluveného slova to pomůže. Pro menší děti: Watt’s English. První je potřeba zabavit ratolesti, proto je tenhle kanál na čele seznamu. Angličan Steve a kreslená straka Maggie „jedou“. Dost crazy, ale srandou se učí nejlíp. A angličtina je důležitá, nejlíp si na ni zvykat už v dětství. Nic bližšího k univerzálnímu jazyku lidstva nemáme. Pro fandy pravěku: Primitive Technology. Naprosto neuvěřitelný chlapík z Austrálie, který každý rok odjede kamsi do buše a tam vyrábí věci … z ničeho, respektive ze zcela přírodních materiálů: liány, dřevo, kámen, nasbíraní šneci (z těch dělal vápno!) atd. Moc se tam toho nenamluví, takže je to kanál vhodný i pro neangličtináře. Získáte úplně jiný respekt k lovcům z buše, ono postavit i provizorní chatrč tak, aby ji nespláchl první příval deště, je technologie. Sice primitivní, ale technologie. Pro fandy středověku, fantasy a zbraní: Skallagrim. Jak by fungovaly meče z Pána prstenů? Co se stane, vystřelíte-li na kvalitní středověkou helmu z renesanční pistole, popřípadě z něčeho modernějšího? Co nekovové zbraně, jak se osvědčí proti, dejme tomu, meči? Probije kuše plátové brnění? Kolik toho snesou bronzové čepele z antických dob? Ideální kanál pro každého, kdo chtěl aspoň jednou popadnout obouručák a rozseknout něco odshora až dolů. Tady všechno to ničení, rozbíjení a ostřelování vyzkoušejí za vás. Pro zájemce o moderní dějiny: The Great War. Velice pečlivě a zajímavě zpracovaná videa o událostech let 1914–1923, dekády, která změnila svět. Kdo udělal co, komu, proč, čím (technologie) a jaké to mělo důsledky… Spousta zapomenutých příběhů, třeba ten o maďarsko-rumunské válce. Archiv je tak obrovský, že to skoro určitě nestihnete zhltnout všechno. Existuje i český překlad kanálu a je pod názvem Velká válka dostupný zde. Pro inženýry, techniky a matfyzáky: 3Blue1Brown. Kanál věnovaný matematice. Není úplně jednoduchý. Absolventi oboru, který měl na VŠ čtyři semestry matematiky, mají výhodu. Nejvíc mě na něm fascinuje zcela jiný pohled na věci, než na jaký jsem byl zvyklý. Tak moc, že jsem si teď dal předsevzetí podívat se aspoň na jedno jejich video denně. Ty animace jsou boží a pro pochopení probíraného tématu úplně skvělé. Hned jako první mi padla do oka pěkně graficky zpracovaná přednáška o tom, že prvočísla zobrazená v polárních souřadnicích vytvářejí zvláštní struktury podobné „galaxiím“. Studoval jsem algebru a teorii čísel, prvočísla byla můj denní chleba, ale tohle mě nikdy nenapadlo. Matematika je prostě krásná. Pro … já ani nevím koho, asi všechny: Slingshot Channel. Série anglicky namluvených videí od postaršího Němce, který se chechtá jako Drákula a vyrábí podomácku různé vrhací a metací konstrukce ze dřeva a gumy. Jeho fantazie nezná mezí. Napadlo by vás postavit automat střílející tužky takovou rychlostí, že balistická želatina jenom úpí? No, tak jeho to napadlo. A tahle „Double Crossbow“ by nejspíš zahnala na útěk i Saladina. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení:
[skoleni-kurzy.eu] Cílem školení je příprava a trénink procesu přípravy a realizace prezentace obchodního produktu nebo výsledků práce. Absolventi školení se díky novým postupům naučí vytvářet precizní přípravu prezentace a zároveň zesílí její efekt při vlastní realizaci. Zkonfrontují si své stávající postupy s nejlepšími existujícími metodami. Při školení se používá interaktivní výklad s diskusí, skupinová práce, video rozbor, cvičení na několika modelových situacích a opakované využití zpětné vazby. * Kurz Prezentační dovednosti probíhá v malé skupině účastníků. Kurzu Prezentační dovednosti se účastní maximálně 8 osob. Kurz Prezentační dovednosti probíhá v plně vybavené počítačové učebně. V průběhu kurzu Prezentační dovednosti je pro účastníky zajištěn pitný režim a drobné občerstvení. U nás máte jistotu, že vám objednaný kurz nezrušíme. Poté co u nás kurz Prezentační dovednosti objednáte a my vám potvrdíme účast, garantujeme, že se kurz uskuteční. Kurz nerušíme z důvodu malého počtu zájemců. Kurz Prezentační dovednosti se uskuteční i pokud se něj přihlásí pouze jeden zájemce. V takovém případě probíhá kurz Prezentační dovednosti jako individuální, cena kurzu se nezmění. Úvod do kurzu Koncept "3P k úspěchu- Filosofie špičkové prezentace Zacílení prezentace Položme si ty „správné- otázky „Myšlenková- stopa 1 informace – 2 formy „6 smyslů- špičkové prezentaci Proces přípravy prezentace „Tygr na lovu- Nutná omezení špičkové prezentace Kroky k ústřednímu poselství Kroky k dobrému scénáři Ukotvení scénáře s realitou Finální tvorba Trénink „nanečisto- Design a objekty prezentace Zásady grafického designu Barvy a kontrasty Formy a způsoby sdělování informací Průběžná tvorba argumentária Provedení aneb prezentování „na place- Jak se nemá prezentovat – video rozbor chyb Složky prezentátorova projevu Verbální komunikace Akustické projevy hlasu Neverbální komunikace Rituály a psychologie vlastního prezentování Jak se namotivovat? Co funguje před a při prezentaci? Zvládání nervozity a stresu Technika překonávání námitek Jak zakončit prezentaci? Porealizační kroky Závěrečná zpráva Principy zpětné vazby Využití SWOT analýzy a Kolbova cyklu učení v procesu sebehodnocení Tréninková část – příprava a realizace Komplexní závěrečná prezentace dle doporučených postupů Prezentování před posluchači a vyhodnocení efektu prezentace ...AbecedaPC
Čas načtení: 2024-02-22 12:47:00
Radní na dnešním zasedání schválili seznam doporučených objektů pro instalaci fotovoltaických elektráren (FVE) a navrhovaný způsob přípravy projektů na instalaci FVE ve zvolených objektech. Celkem se jedná o 51 budov, které jsou ve správě
Čas načtení: 2024-02-26 00:01:00
Konec flákanců a bitev o pultík? Poslancům zavádějí pravidla slušného chování, část se bouří
Už žádné nedůstojné potyčky u řečnického pultíku nebo osobní urážky. V Poslanecké sněmovně se rodí takzvaný kodex poslance – soubor doporučených pravidel pro etické chování každého z 200 zákonodárců. Dokument v uplynulém týdnu prošel mandátovým a imunitním výborem dolní komory parlamentu a posloužit má především při posuzování případných podnětů k zahájení disciplinárního řízení kvůli poslaneckým výrokům nebo jednáním. A jako vždy na něm není shoda, třebaže česká Sněmovna je jedním z relativně…