EUR 24,360 || 
JPY 13,307 || 
USD 20,813 || Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Dosavadního generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal 14. ledna.
Čas načtení: 2020-01-23 17:59:42
Nejvíce nominací (tři) v třináctém ročníku komiksových cen Muriel posbíral komiks spisovatele Jiřího Šimáčka a kreslíře Jána Lastomírského Článek II, který vypráví o atentátu na Heydricha a následných represích. Zaměřuje se přitom na trochu opomíjeného hrdinu té doby – kaplana Vladimíra Petřeka, který poskytl parašutistům útočiště v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze a zaplatil za to životem. Po dvou nominacích má nostalgický pastiš Pavla Čecha O Červenáčkovi, který s melancholií i humorem nachází titulního hrdinu v situaci, kdy jeho kamarádi z Rychlých šípů dospěli a už o klukovské hry nemají zájem, či černobílý thriller Traum, který jeho autor Tomáš Motal vydává jako nepravidelnou sérii ve vlastním nakladatelství. V loni zavedené kategorii nejlepších komiksů pro děti se opět objevuje seriál Petra Kopla Morgavsa & Morgana z časopisu Čtyřlístek, který loni dostal i knižní podobu, nominaci má také loňský vítěz této kategorie Honza Smolík, tentokrát za knižní komiks Liška Kuliška. Začínajícím tvůrcům je určena kategorie Cena Magnesia za nejlepší studentský komiks: zde jsou zastoupeny práce studentů pražské VŠUP (Jakub Plachý za fiktivní komiksovou reportáž Jak žijí dnes a Barbora Satranská za Spořilov)) a od studentky plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Alice Břečkové za osobně laděný vzpomínkový příběh Děda. ¨ Kromě dalších kategorií jako nejlepší krátký či překladový komiks bude vyhlášena také kategorie přínos českému komiksu a nový člen komiksové síně slávy. Tím se stane Ivo Pechar, významný scenárista komiksových seriálů v 70. a 80. letech, mimo jiné autor ke scénářům sci-fi komiksů Profesor Dugan a Pavouk Nephila a klukovských příběhů Havraní doga či Stopař. Cenu České akademie komiksu pro nejlepší komiks roku svým hlasováním vyberou členové tohoto profesního spolku, v němž jsou sdruženi komiksoví tvůrci, teoretici a nakladatelé. ČAK byla založena v červnu roku 2018, aktuálně má 76 členů a jejím předsedou je literární a komiksový historik Pavel Kořínek. Ceny Muriel se udílejí pod tímto názvem od roku 2007. Vítěze oznámí moderátorky Ester Geislerová a Johana Švarcová 6. února v pražském kině Bio Oko. Nominace se zdůvodněním Nejlepší komiksová kniha (Cenu získává autor za samostatně publikované komiksové dílo.) Pavel Čech za O Červenáčkovi Pavel Čech se ve své tvorbě často a rád vrací do světa Rychlých šípů, poprvé tak ale učinil na větší ploše celé komiksové knihy. Podařilo se mu využít mezery v kánonu, která dlouho provokovala k vlastnímu domýšlení, a nabízí svěží nostalgickou výpravu do minulosti, a to jak v rovině jednotlivce, tak i domácího komiksu jako celku. Ondřej Kavalír, Vojtěch Mašek a Karel Osoha za Návrat Krále Šumavy 2: Agent-chodec Druhý díl trilogie je pro hodnocení vždycky složitý, protože neotevírá, ani neuzavírá příběh. Agent-chodec přesto ukazuje, že Ondřej Kavalír a Vojtěch Mašek se v Návratu Krále Šumavy osvobozují od adaptované předlohy a k velkému finále se snaží dospět vlastní cestou. Karel Osoha je jim v tom svým filmovým viděním a znalostí komiksové řeči zdatným pomocníkem. Jiří Šimáček a Ján Lastomirský za Článek II. V záplavě didaktických komiksů na historické téma vydávaných k nejrůznějším výročím zaujme Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomirského souhrou scénáře a expresivní kresby. Ta pouze neilustruje, ale dává vyprávění další rozměr. Propojení příběhu konkrétního „obyčejného“ hrdiny s nezbytným širším historickým kontextem vytváří nepřehlédnutelné a vyvážené dílo. Nejlepší kresba (Cenu získává autor za kresbu komiksu.) Ján Lastomirský za Článek II. Ján Lastomirský dává v Článku II. vyniknout vlastní expresivní práci s figurou, kresba ale zcela slouží příběhu a umocňuje jeho dopad. Není jen ilustrací bez názoru, ale nese v sobě svébytnou a sebevědomou sílu výpovědi. Sugestivně na čtenáře přenáší znepokojivé lidské drama, jehož obrazy ve čtenáři doznívají dlouho po přečtení komiksu. Tomáš Motal za Traum Tomáš Motal se ve svém autorském komiksu Traum projevuje jako zralý a suverénní výtvarník, který chytře pracuje s kontrasty černých a bílých ploch pro zhutnění svého díla. Nebojí se přitom nechat do realistické kresby prorůstat abstraktní struktury. Je formálně mimořádně poctivý se smyslem pro detail, zároveň ale i v této poloze zůstává hravý. Jeho kresba je jako oživlé tetování na těle jednoho z jeho hrdinů. Ticho762 za Trikolora Ticho762 střídá v Trikoloře několik výtvarných poloh, pohybuje se od dětské roztomilosti přes realistický dokument s jistou formou nadsázky až k expresivnímu podání. Vždy hledá způsob, jakým docílit, aby dějová linka měla v kresbě sebevědomého partnera. Výsledný koktejl je vizuálně zábavný a umožňuje přitáhnout čtenáře k historickému tématu. Nejlepší scénář (Cenu získává autor za scénář komiksu.) Pavel Čech za O Červenáčkovi Loňský sborník krátkých příběhů k poctě Rychlým šípům ukázal, že navazovat na Foglarův odkaz dnes vůbec není snadné. Pavel Čech zvolil formu nostalgického příběhu o konci jedné éry a dokázal pocit posledních návratů do mizejícího světa působivě evokovat tím, že se pohybuje na hraně foglarovské stylizace a jejího nostalgického reflektování. Taťána Rubášová za William & Meriwether 2: Neočekávaný robotí exodus Knihy o Williamovi a Meriwetherovi jsou v rámci současného českého komiksu pozoruhodným formátem, kde text vystupuje vůči obrazu samostatněji, než je obvyklé. Přesto Rubášová a Janíček vytváří kompaktní celek. Rubášová přitom v jednoduchém vyprávění vtipně pracuje se stylizací a pozicí vypravěče, který bezděčně odkazuje k našemu světu. Jiří Šimáček za Článek II. Jiří Šimáček představuje životaschopnou odpověď na to, jak by mohl vypadat historický komiks. Článek II. má promyšlenou strukturu, která střídá komiksové pasáže s faktografickými texty. Představuje období "Heydrichiády" v různých kontextech, ale přitom udržuje základní dějovou dramatickou linku kolem kaplana Vladimíra Petřeka. Daří se mu také nepotlačovat výtvarnou stránku na úkor textu, obě složky se spojují v organickou komiksovou formou. Nejlepší krátký komiks (Cenu získává autor za krátký komiks.) Marek Berger za Octobriana – Hadí plémě Kult polobožské bojovnice proti patriarchátu osvěžil svým komiksem Octobriana – Hadí Plémě Marek Berger. Příběh postavený na akci si často vystačí bez bublin a nezapře autorovu animátorskou profesi. Dynamická práce se střihem, cit pro scenérie společně s osobitě tónovanými barvami jsou hlavními klady dvaatřicetistránkového komiksu. Tomáš Motal za Traum Traum ukazuje Tomáše Motala jako originálního autora, který zdatně mísí popkulturní odkazy s historickými událostmi a vyprázdněnou symbolikou totalit. První tři sešity série na sebe nenavazují, spojuje je především Motalův vizuální styl čerpající z estetiky gothic rocku, filmu noir a metalu. Panely netrpí hluchými místy, naopak sešity charakterizuje propracovanost a na debut překvapivá vyzrálost. Václav Šlajch za Lulenka a poslední přání S aluzí na světoznámé knihy o dětech (ale ne nutně pro děti) ve svém třístránkovém komiksu Lulenka a poslední přání suverénně pracuje Václav Šlajch. Alenka v říši divů nebo Cínový vojáček rezonují v panelech, které jsou surrealistickým snem těžícím z autorovy hravé imaginace. Retrostyl posunuje celý komiks k mnohovrstevnatosti významů a připomíná autorovy začátky, kdy kreslil především tuší. Nejlepší komiks pro děti (Cenu získává autor za komiks pro děti.) Pavel Čech za Dobrodružství Rychlé Veverky 5: Tajemná krabička Pátý díl komiksové série s indiánským hrdinou tentokrát pojednává o lásce ke knížkám i se nostalgicky ohlíží. Story knihami posedlého táty, který chce svou náklonnost předat potomkovi, se stává rámcem vyprávění o lásce, nástrahách a indiánské magii. Z nenápadného úvodu tak Pavel Čech rozvine vtipný akční metapříběh a zároveň vrstevnatou literární montáž citací z klasických děl, mířící k nečekaně melancholickému vyústění – a to všechno způsobem dokonale srozumitelným dětskému čtenáři. Petr Kopl za Morgavsa & Morgana Dobrodružství zkušené čarodějky a její nadané malé učednice od Petra Kopla jsou dětským čtenářům dobře známá ze stránek časopisu Čtyřlístek. V souborných knihách Dračí chůvy a Živelné měňavice se ukazuje, že zdánlivě epizodické příběhy jsou rozvrženy tak, aby rozvíjely poutavé vyprávění i na větší ploše. Ocenit lze suverénní dynamickou kresbu, sympatické hrdinky a humor, který dětského čtenáře v žádném případě nepodceňuje. Honza Smolík za Liška Kuliška Příhody lišky Kulišky a jejího kamaráda mývala Zívala mají švih a spád. Svou krátkostí a nekomplikovaností cílí na menší děti a bodují jak přehlednou, výraznou kresbou, tak jazykovou hravostí a vděčnými členicími předěly v podobě úkolů a hádanek po každé kapitole. Liška Kuliška je dobrým příkladem toho, že ani knížka pro nejmenší čtenáře nemusí být infantilní. Nejlepší strip (Cenu získává autor za sérii komiksových stripů.) Lukáš Fibrich za Mourrison Kocour Mourrison dosáhl plnoletosti! Tedy, hrdina je sice pořád stejně ztřeštěný, ale seriál ve kterém vystupuje, vychází v časopise ABC už 19. rokem. Za tu dobu vyrostl i formátově a patří mu celá stránka, přesto nepřestává být v prvé řadě anekdotou. Lukáš Fibrich stále nemá nouzi o vtipné nápady a neztrácí ani hravost ve vztahu k samotné komiksové formě. jaz za Opráski sčeskí historje Opráski sčeskí historje se proměnily z obskurní internetové zábavy v celospolečenský fenomén, který se probojoval na knihkupecké pulty, a to bez ztráty tempa, dokonce s akcelerací. Nevysychající studnici námětů z české historie pak jaz svým svébytně potměšilým způsobem osvěžuje různými speciály k aktuálním výročím. Se stim smiřme! Jan Pomykač za Pas faux pas Přestože web Komiksárium, kde strip Jana Pomykače čtyři roky hostoval, ukončil činnost, Pas faux pas pokračuje dál, alespoň na Facebooku. Nepřestává těšit svými vyladěnými kresbami a bavit osobitým humorem, který dokáže být slovní i situační, ale především neotřelý a subtilně vtipný. Nejlepší překladový komiks (Cenu získává vydavatel za překladové dílo.) Crew za Zpráva pro Adolfa Osamu Tezuka patří ke komiksovým klasikům a už samotné představení jeho osobité tvorby českým čtenářům dvěma masivními svazky Zprávy pro Adolfa je zásadní počin. Tezukovo obsáhlé vyprávění z druhé světové války se navíc komplexně a neobvykle zamýšlí nad tématem rasy a rasismu. Trochu historický román, trochu konspirační thriller, stoprocentně jeden z nejvýznamnějších světových komiksů. Paseka za Essex County Grafický román Essex County Jeffa Lemirea je velkou splátkou dluhu domácím čtenářům. Komiks, který přepsal kanadské literární dějiny, když zvítězil v anketě o román desetiletí, vypráví o obyčejných Kanaďanech. Ti si život komplikují hlavně nekomunikováním, potlačováním citů a násilím. Lemire neomlouvá životní prohry a kotrmelce svých hrdinů, naopak je čtenářům představuje s porozuměním, které jim je přibližuje. Trystero za Sabrina Sabrina je jedním z nejzásadnějších komiksů současnosti, vstupující navíc na český trh již s nominací na prestižní literární Bookerovu cenu. Kniha do komiksového formátu působivě absorbuje současná média i společenské frustrace. U českého vydání je navíc třeba ocenit odvahu tento náročný kus u nás prakticky neznámého autora vydat tak brzy po původním vydání. Nejlepší překlad (Cenu získává překladatel za překlad komiksového díla do češtiny.) Martina Knápková za Mrtvej svět Enid a Rebecca se těsně po střední bezcílně potloukají rodným maloměstem, čekají, co jim život přinese, a čas si krátí vyhlašováním drobných válek namachrovaným čůzám a trapáckým pozérům všeho druhu. Komiks Daniela Clowese Mrtvej svět, který se stal předlohou slavného filmu, přetéká cynickou adolescentní chandrou a nabízí překladatelskou výzvu, které se Martina Knápková, zejména prostřednictvím sarkasticky přezíravého slovníku obou hrdinek, zhostila výtečně. Anna Křivánková za Zpráva pro Adolfa Dvoudílný komiksový román Osamu Tezuky rozehrává v příběhu tří nositelů jména Adolf komplikovaný konspirační příběh na pozadí událostí, které v minulém století tragicky zásadně změnily chod dějin. Překladatelka a japanoložka Anna Křivánková se v překladu monumentálního komiksu nejen se ctí vyrovnala s množstvím historických reálií a jejich zprostředkováním českému čtenáři, ale projevila i hlubokou znalost celého díla, které japonský klasik přezdívaný „bůh mangy“ vytvořil. Richard Podaný za Kosmo knedlíci Violet je obyčejná holka z obyčejné vesmírné přívěsové kolonie, jejíž táta je obyčejný vesmírný těžař velrybího trusu a máma obyčejná módní návrhářka. Violetčina mise za záchranou otce z velrybího žaludku je po jazykové stránce hotovou záplavou slovních hříček, mluvících jmen a zvukových i jiných efektů. Překlad Richarda Podaného činí z díla Craiga Thompsona hutnou pastvu pro oči a pobízí čtenáře k luštění i těch nejdrobnějších nápisů, aby mu z mimořádně vtipného a invenčního převodu neuniklo ani písmenko. Cena Magnesia za Nejlepší studentský komiks (Cenu získává autor za školní ročníkovou či závěrečnou práci.) Alice Břečková za Děda Alice Břečková dokázala ve svém komiksu Děda citlivě a více než důstojně uchopit náročné téma odcházení člověka. S formální stránkou komiksu přitom autorka pracuje suverénně a její komiksová řeč umocňuje uvěřitelné a v neposlední řadě lidsky intimní vyprávění. Jakub Plachý za Jak žijí dnes Jakub Plachý ve svém komiksu Jak žijí dnes nastavuje vtipnou dokumentární formou zrcadlo různým postavičkám z domácí komiksové historie. Staví je do polohy stárnoucích hvězd, se kterými si život často tragicky pohrál. Mimořádně svěží dílko svým námětem vyvolává ve čtenáři pocit, že by chtěl v této fikci pokračovat dál. Barbora Satranská za Spořilov Barbora Satranská ve svém komiksu Spořilov kreativně pracuje s atmosférou města a jeho zákoutími. Její výtvarná poloha je upřímná a autentická, kresba okouzluje svou nápaditostí a bohatostí. Svým vyprávěním autorka ve čtenáři dokáže úspěšně budit zájem o to, co přijde záhy, a gradovat napětí. Jedná se o vyzrálé dílko, které by svou zajímavostí sneslo i násobně větší rozsah. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-07-04 21:08:00
„Invaze je nejbolestnější film, na kterém jsem kdy pracoval“
Konečně vidíte, o čem všichni tak často přemýšlíme: každodenní život obyčejných Ukrajinců po 24. únoru 2022. Práci učitelek na základce, které se v krytu snaží nepřerušovat dětem výuku zeměpisu. Radost mladého páru, který si právě domů přinesl novorozeného syna. Cvičení zraněných vojáků a vojaček, lidí s náhradami končetin, kteří se v rehabilitačním středisku učí znovu chodit. Ukrajinskou svatbu, kde ženich i při obřadu zůstává v uniformě, a je jasné, že se brzy vrací do první linie. Pohřeb…
\nČas načtení: 2026-02-18 08:52:25
Lesy ČR povede muž z Babišovy éry. Odvolala ho Fialova vláda
Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Čas načtení: 2024-11-19 17:30:01
Trumpův mír na Ukrajině neklapne. Pak bude nový americký prezident k Rusku tvrdší než Biden
„Umírají Rusové i Ukrajinci. Chci aby přestali umírat. A udělám to - budu to mít hotové za 24 hodin," prohlásil Donald Trump při debatě se současným prezidentem USA Joe Bidenem. Jak moc je takový plán realistický? Podle vojenského analytika, kterého jsme oslovili, to rozhodně nebude tak jednoduché. Trumpovy pokusy velmi pravděpodobně napoprvé selžou, naznačuje Jiří Vojáček. Pak ale Rusko bude mít opravdový problém. Co jako první vybuchne v Rusku? Analytik vysvětluje, jak Ukrajina pomocí ATACMS může Rusům zatopit Číst více S Rusy se Trump napoprvé nedohodne „Řekl bych, že prezident Trump se bude snažit tyto snahy spíše mírnit a dotlačit obě strany k míru cestou, kterou bude moci později vydávat za svou vlastní," říká analytik, jedním dechem ale dodává, že naděje na rychlé ukončení války jsou v tomto ohledu poněkud naivní. „Se zkušeností z jeho minulého volebního období bych nevylučoval, že až se s Rusy v prvním kole nedohodne," vysvětluje Vojáček a dodává, že pak by se mohl americký prezident urazit a vůči Rusku hodně přitvrdit. Dokonce ještě více, než Joe Biden, který se snaží Ukrajinu podporovat co nejvíce. Trumpovci nejsou zajedno Vojáček také poukazuje na významný rozpor v názorech na Ukrajinu v Trumpově okolí. „Zatímco jeho bezpečnostní poradce Mike Waltz je pro dodávky raket na Ukrajinu, jeho syn Bidenovo rozhodnutí naopak zesměšňuje," uvádí analytik a připomíná, že Donald Trump často působí jako neřízená střela a hlasy z jeho okolí nejsou příliš důvěryhodné. Naráží tím na výše zmíněného Trumpova syna .„Zdá se, že zbraňový průmysů se chce ujistit, že spustí 3. světovou válku, než bude mít můj otec šanci vytvořit mír a zachránit životy,“ řekl Donald Trump junior podle Guardianu. Jak ale poznamenal Vojáček, Mike Waltz, budoucí Trumpův bezpečnostní poradce a vojenský veterán, zastává názor, že nejjistější je „mír dosažený silou" a podporuje i větší zapojení NATO v konfliktu. Evropa bude Ameriku následovat Jak by to měl Trump ale udělat, aby nezradil své voliče? Je možné, že před tvrdým postupem proti Putinovi poleví. „V tomto ohledu si spíš myslím, že aktuální rozhodnutí (o použití raket ATACMS na ruském území, pozn. red.) zpětně revokuje," poznamenává Vojáček a doplňuje, že na amerických rozhodnutích jsou v podstatě přímo závislá i povolení k použití raket od jiných zemí. „Britové jsou na špici vojenské pomoci Ukrajině a politicky z toho těží a neradi by o to přišli. Macron je fanfarón, který nebude chtít zůstat pozadu. Takže bych řekl, že svolení ze strany Británie a Francie je jen otázka času a spíš týdnů než měsíců," shrnuje situaci Vojáček. Zhrzení Ukrajinci si přijdou pro Čechy, kteří jim spí se ženami, blouzní dezinformátor Vidlák Číst více Rusko a jaderné zbraně Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už trvá tisíc dnů. Zřejmě při té příležitosti dnes Vladimir Putin podepsal novou jadernou doktrinu, která umožňuje úder jadernými zbraněmi i v reakci na použití těch konvenčních, třeba právě raket, které Američané povolili Ukrajincům použít na ruském území. Jakkoliv však hrozí jadernými zbraněmi i tamní propagandisté, je třeba si uvědomit, že takový úder by nebyl příliš účinný. „Všichni vědí, že Rusové jaderné zbraně mají, věří jim to a nezpochybňují to. Zkouška nad neobydleným územím tak podle mě prostě nemá smysl. Rusové by tím nedosáhli vůbec ničeho. Škody, které by případně Ukrajině způsobili vojensky, by byly příliš malé," říká analytik Lukáš Visingr, se kterým autor článku hovořil při příležitosti předchozích jaderných hrozeb z Ruska.
Čas načtení: 2024-07-16 07:00:01
Informace o Kadyrovově nepříliš uspokojivém zdravotním stavu se objevují už od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jakkoliv se některé ze zpráv ukázaly jako liché, zdá se, že Kadyrovova kariéra se pomalu blíží ke konci. Myslí si to nejen britský analytik Mark Galeotti, který nedávno promluvil pro Times, ale i Jiří Vojáček, kterého redakce Čtidoma.cz oslovila. „Pokud jde o Kadyrova, ty informace o jeho zdravotním stavu jsou samozřejmě nepřesné, nikdo moc neví, co mu je. Na druhou stranu protože jsou ty zkazky o něm tak časté, dá se předpokládat, že na nich něco bude, takže je skutečně možné, že Kadyrov bojuje s nějakým vážnějším onemocněním,“ říká Vojáček. Podle analytika to ale vypadá, že v zemi se poté, co Kadyrov přestane být prezidentem, příliš nezmění. Putinův sen o obnovení Sovětského svazu je blíž. V sázce je přežití Ukrajiny, ale i pověst USA jako globálního lídra Číst více Ruská mašinérie pojede dál „Ten režim tam je tak tuhý, že vše půjde dál, pokud by to převzal například jeho syn. Ohledně nástupnictví bude důležité, na koho ukáže Kreml, ostatně i současnou garnituru drží u moci Kreml, a kdyby od ní dal ruce pryč, zmizí stejně rychle, jako byla nastolena,“ domnívá se Vojáček. Putin se ale při případné změně vůdce Čečenska bude snažit vyřešit vše mírovou cestou. „Rusko v Čečensku dle mého spíše uplatní stejnou taktiku, kterou uplatňovalo dlouhodobě na Ukrajině a kterou uplatňuje nyní v Gruzii – uplácení místních politiků a jiné ‚soft‘ techniky namísto válečných operací,“ naznačuje analytik. Válku si Putin nemůže dovolit Případná válka by totiž podle Vojáčka mohla být pro Rusko likvidační. Vychází přitom z historie. „Jestliže by se povstání podobalo tomu z 90. let, tak by si jeho potlačení vyžádalo opravdu značné síly, které nyní Rusko nemá, protože celá jeho armáda je na Ukrajině,“ soudí a doplňuje, že proto nevěří, že by k nějaké válce za Putinova života došlo. „Kdybyste se mě ptal třeba na Gruzii, tam věřím, že by Rusové dokázali bojovat na dvou frontách, ale Čečensko není Gruzie,“ říká. Putinův tank jen na vojenské přehlídky. Proti Ukrajině Armaty nebojují, chybí na ně zdroje Číst více V souvislosti s Kadyrovovým nástupcem také padl dotaz na jednotky Achmat na Ukrajině. Právě jejich velitel Apti Alaudinov je jedním ze skloňovaných možných nástupců Kadyrova, na které ukázal i výše zmíněný Mark Galeotti. Jak velkou pomocí jsou vůbec čečenské jednotky v ukrajinské válce? „Je to pro Rusy vítaná pomoc, jsou to jistě ty z kvalitnějších jednotek, na druhou stranu nejsou příliš početné, takže by se bez nich válka na Ukrajině jistě obešla. Ve stovkách tisíc nasazených vojáků jsou achmatovci jen kapkou v moři,“ říká oslovený analytik.
Čas načtení: 2024-08-05 07:00:01
Pár stíhaček Ukrajině válku nevyhraje. Časem by ale mohly znamenat zvrat
Ukrajina dostala první dodávku stíhaček F-16. Ačkoliv jde jen o jednotky kusů a stíhačky nejsou nejnovějšího data výroby, pro Ukrajinu to bude podle Vojáčka citelná pomoc. Analytik vysvětluje, že ačkoliv první letouny tohoto typu vylétly už v sedmdesátých letech, Ukrajina rozhodně nedostane žádné muzejní kousky. „U F-16 je nutné si uvědomit, že Ukrajina nedostane ty úvodní verze ze 70. let, protože v zemích, které by měly své letouny poslat na Ukrajinu, prošly tyto stroje modernizacemi, které verze A/B dostaly na úroveň verzí C/D z 80. a 90. let,“ říká analytik. Putin se bojí spát ve svém luxusním sídle v Soči. Na noc utíká do pevnosti Valdaj Číst více Modernizované F-16 jsou mocná zbraň Takové stíhačky jsou už vybaveny moderní technikou. „Používají v kokpitu barevné displeje, mají modernizované radary a zejména mohou používat sadu mnohem modernější munice, například protiletadlové řízené střely AIM-120 AMRAAM, což je velice výkonná protiletadlová zbraň i ve starších verzích,“ vypočítává Vojáček. Podle analytika je také nutné si uvědomit, že Rusové na tom nejsou po technické stránce o moc lépe. Nad Ukrajinou totiž zdaleka nepoužívají to nejlepší, co mají. Rusko se bojí létat s moderními stroji „Většina ruského letectva je zhruba na úrovni modernizovaných F-16, těch opravdu velmi moderních strojů není mnoho a Rusové s nimi nad Ukrajinou šetří, protože ukrajinské bojiště je nasyceno protiletadlovými prostředky. Rusové samozřejmě nechtějí přicházet o Su-35S nebo Su-30SM a další moderní stroje,“ objasňuje Jiří Vojáček důvod, proč i relativně starší stroje mohou nad Ukrajinou uspět. To ale není jediný důvod. Lotyši staví zátarasy na hranicích s Ruskem. Ukazují, že se budou Putinovi bránit Číst více Jen pár stíhaček nestačí „Rusové mají samozřejmě některé mnohem modernější konstrukce, síla těch dodávek je v tom, že už původní americké letouny jsou zpravidla ve většině ohledů výkonnější než jejich ruské protějšky – dosah radaru, dolet protiletadlových raket, celková šíře výzbroje,“ uvádí vojenský analytik pro Čtidoma.cz. Naprosto klíčový ale podle něj bude počet stíhaček, které Ukrajina dostane. Neupřesněné jednotky kusů, které měla země dostat teď, totiž určitě stačit nebudou. „Až jich Ukrajina bude mít nějaký kritický počet (asi jeden letecký pluk, tedy cca od 40 ks nahoru), bude schopná ovlivňovat situaci na bojišti ve strategickém měřítku, a to zejména ve vzduchu,“ uzavírá Vojáček. KAM DÁL: Černochová chce cvičit Ukrajince v Česku, Fialově vládě to zlomí vaz.
Čas načtení: 2024-10-24 09:00:01
Veletoč Ramzana Kadyrova: Místo mstitele teď dělá Putinovi portýra
Kadyrovův osud v posledních několika týdnech doslova visel na vlásku. Před několika týdny obvinil čečenský vůdce poslance Státní dumy Bechana Barakhojeva a Rizvana Kurbanova a také vlivného miliardáře a senátora Rady federace Sulejmana Kerimova ze spiknutí, které mělo za cíl nechat Kadyrova zabít. Kadyrov jim proto hrozil krevní mstou, starobylým zvykem z muslimského práva šaría. Car Putin jel pochlebovat diktátorovi, porušil jedno z jeho bizarních pravidel Číst více Kadyrov: ze mstitele vítač O pár dní později je však všechno úplně jinak a my se můžeme na sociálních sítích dívat na videa, jak Ramzan Kadyrov funguje v podstatě jako zástupce Putina při vítání návštěv na summitu BRICS, kterým chce Rusko světu ukazovat, kolik významných státníků je ještě ochotno vést s Putinem dialog. Žádná krevní msta, žádné brojení proti ruským zákonodárcům, Ramzan Kadyrov prostě ví, kdy je záhodno ukončit žabomyší války v regionu a políbit Putinův prsten. Bojovný Putinův ratlík je pryč, teď čečenský vůdce rozdává úsměvy a polibky, když se vítá s Mohamedem ibn Zájid Ál Nahjánem, vůdcem Spojených arabských emirátů. Kde se stala změna? Kadyrov si zřejmě uvědomil, že ačkoliv musí hájit svou čest a nemůže si nechat líbit přípravu atentátu na jeho osobu, jeho setrvání v čele Čečenska je závislé hlavně na rozhodnutí Vladimira Putina. A pokud bude vyhlašovat krevní mstu na jeho zákonodárce, nebude se zrovna projevovat jako bezproblémový spojenec. Rusko chce v Čečensku klid To připouští i analytik Jiří Vojáček, se kterým jsme se nedávno bavili o možném Kadyrovově konci. Vojáček zastává názor, že případný konec Kadyrova by značil jen výměnu figurek. „Dovolím si tvrdit, že po případné smrti Kadyrova se nic moc nezmění, ten režim tam je tak tuhý, že by vše šlo dál, pokud by to převzal například jeho syn. Ohledně nástupnictví bude důležité, na koho ukáže Kreml, ostatně i současnou garnituru drží u moci Kreml, a kdyby od ní dal ruce pryč, zmizí stejně rychle, jako byla nastolena,“ říká Vojáček s tím, že Rusko bude v Čečensku dále uplatňovat raději taktiku uplácení a šíření propagandy, než aby riskovalo další válku. Kadyrov se pochlubil Teslou s kulometem na střeše. Lhal, že mu vůz poslal Musk Číst více Znovu se tak ukazuje, že ač se Kadyrov tváří jako suverén, je na Putinovi závislý mnohem víc, než se zdá a než je ochotný přiznat. Stačí, aby car Putin zavelel, a slavný čečenský válečník funguje na letišti jako jeho portýr. Zabít Kadyrova? Ani náhodou, tvrdí politici Tři zákonodárci, kteří měli plánovat Kadyrovovo odstranění, jsou původem z Ingušska a Dagestánu, dvou ruských republik sousedících s Čečenskem. Ti samozřejmě obvinění odmítají, nicméně kdyby bylo pravdivé, Kadyrov jim případnou vlastní smrt i tak poměrně zkomplikoval. „Alláh je mi svědkem, že jsem o tom nic nevěděl,“ řekl Barakhojev podle zpravodajského serveru Fortanga.org, který má disponovat zákulisními informacemi. „Nikdy jsem neplánoval zavraždit ctihodného Ramzana Achmatoviče Kadyrova a všemohoucí je toho svědkem,“ dodal jeho údajný spiklenec Kurbanov. Horkokrevný Kadyrov však už byl jako rozjetá lokomotiva a vyhlásil vůči jeho údajným nepřátelům krevní mstu. Chtěl prostě nechat zabít ty, kteří plánovali jeho vraždu.
Čas načtení: 2026-02-18 09:40:00
Babišův muž zpět ve funkci: Do čela Lesů ČR se vrací Vojáček
Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Tehdejšího generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal z čela státní firmy 14. ledna.
Čas načtení: 2026-02-23 19:44:00
Josef Vojáček se ujal funkce generálního ředitele státních Lesů ČR
Funkce generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) se ujal Josef Vojáček. Do čela podniku ho v jeho hradeckém sídle uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), uvedlo ministerstvo. Předchozího generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr Šebestyán odvolal 14. ledna. Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, v němž byli čtyři uchazeči. Podnik Vojáček vedl již v letech 2018 až 2021, v době vlády premiéra Andreje Babiše (ANO).
Čas načtení: 2024-02-23 14:04:00
Neměl jsem potřebu z Baníku někam chodit, rozpráví oslavenec Vojáček
Budil respekt. Útočníci se střetů s ním obávali. Bolely je. A to velmi. Nikdy neuhnul. Byl vyhlášený hlavičkář. Rostislav Vojáček, řízný obránce, který celou kariéru spojil s Baníkem Ostrava, slaví 75. narozeniny. „Nevím, jestli si na všechno vzpomenu, protože přece jen těch hlaviček, těch úderů do hlavy bylo hodně,“ usmál se Vojáček, když jsme ho požádali o rozhovor.
Čas načtení: 2024-02-23 14:04:00
Neměl jsem potřebu z Baníku někam chodit, rozpráví oslavenec Vojáček
Budil respekt. Útočníci se střetů s ním obávali. Bolely je. A to velmi. Nikdy neuhnul. Byl vyhlášený hlavičkář. Rostislav Vojáček, řízný obránce, který celou kariéru spojil s Baníkem Ostrava, slaví 75. narozeniny. „Nevím, jestli si na všechno vzpomenu, protože přece jen těch hlaviček, těch úderů do hlavy bylo hodně,“ usmál se Vojáček, když jsme ho požádali o rozhovor.
Čas načtení: 2024-08-11 08:00:01
Ukrajinský útok na Rusko je vzkaz pro Západ: Stále nejsme na kolenou
V jednom z dřívějších článků jsme psali o rozzuřeném Vladimiru Putinovi, který ve vysílání ruské televize s obrovskou nechutí poslouchal zprávy z Kurské oblasti, kde se Ukrajincům překvapivě daří už několik dnů postupovat hlouběji a hlouběji do Ruska. Podle Jiřího Vojáčka jsou takové záběry určeny spíše dovnitř Ruska. „Ty záběry z ruské televize jsou podle mého směrovány zejména domácímu publiku, aby vidělo, že se Vladimir Putin stále stará o to, jak probíhá vojenská operace na Ukrajině. Důvěra obyčejných Rusů je ta hlavní výhoda, kterou si za ty roky Putin vybudoval,“ říká Vojáček. Pár stíhaček Ukrajině válku nevyhraje. Časem by ale mohly znamenat zvrat Číst více Skvěle naplánované PR Vysvětlení má i pro to, k čemu by měl být útok užitečný Ukrajincům. „Obsazení části ruského území je spíše PR. I když už trvá docela dlouho a rozšiřuje se, je jen otázkou času, než Rusové Ukrajince vytlačí zpět za hranici. Ze strany Ukrajiny je to dobře naplánovaná akce, která má upozornit mezinárodní společenství, že Ukrajina není rozhodně na kolenou, jak by se mohlo zdát z průběhu bojů v Donbasu,“ míní vojenský analytik a dodává, že je to také signál, že jakékoliv ústupky Putinovu režimu nejsou pro Ukrajince na pořadu dne, ačkoliv se o nich mluví stále častěji. Rusové stahují vojsko z fronty Ukrajinská protiofenziva ale zřejmě nebude mít dlouhého trvání, ač je velmi úspěšná. Podle nejaktuálnějších dat stále ukrajinské jednotky postupují, v sobotu podle zatím neověřených zpráv dokonce na území Ruska vnikly i v Bělgorodské oblasti. Rozrůstá se také seznam zničené ruské techniky. Ukrajinci rovněž přicházejí o obrněná vozidla, jejich ztráty ale zdaleka nejsou takové jako ruské. Zdá se, že Ukrajincům vychází i plány ohledně odlehčení frontě, ruský prominentní vojenský blogger Rybar na svém telegramovém kanálu hlásí stahování ruských sil z Bachmutu a Avdijivky, tedy z míst těch nejkrvavějších střetů na frontě. Do konce srpna bude po všem Podle Vojáčka ale nebude mít ofenziva dlouhého trvání. „Kdybych si měl tipnout, tak na konci srpna už nebude po ukrajinských jednotkách v tomto průlomu ani památky. Kdyby tomu mělo být jinak, byla by to pro Rusko obrovská mezinárodní ostuda, proto odhaduji, že se tak nestane. Rusové mají stále více zdrojů než Ukrajina,“ myslí si Vojáček. I tak je podle něj obdivuhodné, co Ukrajina dokázala s pouhými několika stovkami mužů. Lotyši staví zátarasy na hranicích s Ruskem. Ukazují, že se budou Putinovi bránit Číst více Rusové na svoje lidi kašlou Ukrajinci se na své „pouti“ Ruskem setkali s překvapivě malým odporem, a dokonce se podle některých informací měli zmocnit rozsáhlého skladu zbraní a munice, které Rusové shromažďovali pro další vlnu útoku na Charkovskou oblast. Ruské úřady už lidem v Kurské oblasti vzkázaly, že by neměli očekávat rychlé osvobození. „Musíme se na situaci dívat střízlivě, nebude možné je rychle zahnat,“ vzkázal tamním obyvatelům generál Andrej Gurulev. Po dlouhém mlčení se k invazi Ukrajiny do Ruska vyjádřil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Ten se bojí, že případný pád Ruska by ovlivnil i ostatní státy, a apeloval na to, aby spojenci Rusku pomohli. KAM DÁL: Orbán už musel začít splácet dluhy Putinovi. Evropa bude chtít Maďarsko odříznout.
Čas načtení: 2024-08-12 16:06:01
Panika v Kremlu: Rusko evakuuje ukrajinské pohraničí, u Moskvy jsou slyšet výbuchy
„Sudža. Byl jsem zrovna v centru. Všechno je víceméně nedotčené. Prokuratura je ztracená. Na městské správě visí ukrajinská vlajka. Spousta vojáků, vybavení. Volal mě voják, zkontroloval mi doklady, nebyl hrubý. Ptal jsem se, co bychom měli dělat,“ vypráví šokovaný Rus na videu z minulého týdne. To pochází ze Sudži, jednoho z měst obsazených Ukrajinci. „Řekl, ať se naučíme ukrajinskou hymnu a připravíme se na referendum. Upřímně, je mi fuk, pod jakou vlajkou žijeme. Hlavní je, že je klid. Když nás nedokážou ochránit naši, možná alespoň Ukrajinci,“ uzavírá s typickým ruským přístupem – nějak bude a já to příliš neovlivním. Putin se bojí spát ve svém luxusním sídle v Soči. Na noc utíká do pevnosti Valdaj Číst více Invaze do Ruska je skvěle připravená Situace se ale od té doby pořádně změnila. Rusové zřejmě pochopili, že nepůjde o žádnou malou akci, a z extrémně rychlého a hladkého postupu je vidět, že Ukrajinci tuhle akci velmi dlouho a pečlivě plánovali. Prakticky během tří dnů postoupili až pětatřicet kilometrů hluboko do ruského území. „Ukrajincům se podařilo ukázat, že Rusko nechrání dobře svoje hranice, že není připravené na útok takového druhu, a pokud by se jim podařilo zastavení ruského postupu na Ukrajině, tak by to byl pro Putina neúspěch nejen propagandistický, ale hlavně vojenský,“ říká pro Čtidoma.cz politolog Jan Charvát. Zuřící Putin je jen divadlo Právě ruský prezident se na domácí scéně snaží působit jako ochránce Ruska, kterému osud jeho země leží pevně na srdci. Bylo to vidět i na tiskové konferenci, kde s nevraživým výrazem poslouchal informace od Valerije Gerasimova o ukrajinské invazi. „Důvěra obyčejných Rusů je ta hlavní výhoda, kterou si za ty roky Putin vybudoval,“ míní o takových záběrech vojenský analytik a publicista Jiří Vojáček pro Čtidoma.cz. Útoky blízko Moskvy Důvěra však nevydrží všechno a překvapení obyvatelé Bělgorodské a Kurské oblasti se kvapně evakuují. To naznačuje, že Rusům se zřejmě ukrajinské jednotky hned tak nepodaří vytlačit. Pro Rusy ne zrovna příznivé zprávy přicházejí také z okolí Moskvy. Výbuchy a střelba jsou hlášeny z letiště Čkalovskij, které leží nedaleko Moskvy. Dnes to ohlásila agentura Ukrinform s odvoláním na ruský telegramový kanál Astra. „Včera v noci byly poblíž vojenského letiště Čkalovskij na předměstí Moskvy sestřeleny bezpilotní letouny, hlásí místní obyvatelé a proválečné kanály Telegramu. Před několika hodinami slyšeli obyvatelé ve Ščolkově u Moskvy střelbu a nálety. Ruské proválečné kanály informovaly, že útok na vojenské letiště Čkalovskij byl odražen. Neexistují žádné oficiální zprávy,“ uvádí Ukrinform. Ukrajinský útok na Rusko je vzkaz pro Západ: Stále nejsme na kolenou Číst více Ukrajinská akce nebude dlouho trvat Podle mnohých expertů ale nebude mít ukrajinská invaze do Ruska dlouhého trvání. „Kdybych si měl tipnout, tak na konci srpna už nebude po ukrajinských jednotkách v tomto průlomu ani památky. Kdyby tomu mělo být jinak, byla by to pro Rusko obrovská mezinárodní ostuda, proto odhaduji, že se tak nestane. Rusové mají stále více zdrojů než Ukrajina,“ myslí si Vojáček. I tak je podle něj obdivuhodné, co Ukrajina dokázala s pouhými několika stovkami mužů. KAM DÁL: Zveřejnění vraha holčiček bylo správné, říká expert. Za násilím v Británii stojí frustrace mladých.
Čas načtení: 2024-08-23 07:00:01
Petr Pavel promluvil o údajném ukrajinském útoku na ropovod Nord Stream v podcastu PoliTalk. „Když se vede ozbrojený konflikt, tak se vede nejen proti vojenským cílům, ale i proti cílům strategického charakteru. A produktovody jsou strategickým cílem,“ řekl Pavel s tím, že pokud to byl opravdu ukrajinský útok, ropovod byl legitimní cíl. To rozlítilo právě Zacharovovou. „Když jsem to četla, říkala jsem si, že i na takového vyvrhela je to příliš. S takovými myšlenkami přicházeli dříve pouze zástupci zakázaných mezinárodních teroristických buněk,“ uvedla podle ruské státní tiskové agentury TASS. V den, kdy si Česko připomínalo vpád vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Rusko si na Ukrajině pálí svou vlastní budoucnost. Putin zabíjí celou generaci Číst více Továrna na propagandu Taková taktika propagandistů, kteří posílají směrem k Západu silácká vyjádření, není nic nového. Experti na podobná prohlášení jsou hlavně režimem placení novináři. Příkladem mohou být moderátoři televize Rossija 1, státem provozované televizní stanice, která hlásá tamní propagandu. K nejslavnějším patří Olga Skabejevová, kterou vtipálci nazývají Putinovou železnou pannou, svůj pořad tam má i legendární Vladimir Solovjov, známý tím, že prohnilý Západ sice kritizuje, svůj text čte ale z nejnovějšího iPadu a na ruce má hodinky taktéž z produkce amerického Applu. Vzteklí ratlíci Zacharovová a Medvěděv Další z front, na kterých ruská propaganda bojuje, je ta politická. Kdyby kdokoliv, kdo v Rusku zastává oficiální funkci, dělal vůči ostatním státům silácká prohlášení, vypukl by diplomatický skandál. Když to ale dělá člověk, který vysokou státnickou funkci nemá, vždy to lze svést na to, že říkal pouze své vlastní názory a s tím z Kremlu to nemá nic společného. To je parketa třeba bývalého prezidenta Medvěděva nebo právě Marie Zacharovové, mluvčí ministerstva zahraničí. Ta platí za ústa Sergeje Lavrova. Zatímco mnozí lidé se při čtení podobných slov pousmějí a zapochybují nad jejich vahou a dopadem, je třeba mít na mysli to, že podobné signály nejsou určeny Západu, ale dovnitř Ruska. Pro Čtidoma.cz to v rozhovoru řekl i analytik Jiří Vojáček. „Záběry z ruské televize jsou podle mého směrovány zejména domácímu publiku. Důvěra obyčejných Rusů je ta hlavní výhoda, kterou si za ty roky Putin vybudoval,“ říká Vojáček s tím, že vedení Ruska se tak ve svých obyvatelích snaží udržet iluzi, že se o ně stará. Pro Rusko jsme všichni nepřátelé. Kdy a jak skončí válka, musí určit Ukrajina, ne Západ Číst více Nástupce Putina bude mít problém Ve skutečnosti je ale Putinovi i dalším vysoce postaveným politikům v podstatě jedno, co se s Ruskem bude dít dál. „Rusko má ve vedení člověka, který je šéfem sedmdesátileté gerontokracie, a je mu to v podstatě jedno, protože za třicet let už tu nebude,“ vysvětluje politolog Jan Charvát pro Čtidoma.cz na adresu jednasedmdesátiletého prezidenta, jehož zdraví je častým tématem vzrušených diskuzí. Neplatí to ale jen pro Putina, ruské špičky mají prostě už mládí za sebou. Nová generace politiků, kteří by po současné tvrdé vládě Putinova režimu mohli nastoupit jako jeho pokračovatelé, zatím není vidět. Pokud ale Rusko válku na Ukrajině nevyhraje, bude jejich pozice značně nevýhodná. KAM DÁL: Tomio Okamura chrání české ryby před ukrajinskými pytláky, rybáři jeho slova vyvracejí.
Čas načtení: 2024-09-15 12:00:01
Ukrajině se na bojišti příliš nedaří. Ruské jednotky poměrně rychle postupují, a zatímco přes léto to vypadalo i díky útoku na Kursk, že má Ukrajina navrch, teď se zřejmě karta obrátila. Kde ale Ukrajina rozhodně navrch má, je diplomacie. Ruský prezident Vladimir Putin totiž rychle přichází o spojence. Tím nejaktuálnějším, kdo dal přednost své pozici v NATO a přestal se angažovat v mírových rozhovorech, je turecký prezident Erdogan. Putin si to však nenechal líbit a začal ze sebe dělat oběť. Putinův tank jen na vojenské přehlídky. Proti Ukrajině Armaty nebojují, chybí na ně zdroje Číst více Putin chce za Erdoganem Kreml si stěžuje, že by jej při cestě do Turecka mohla sestřelit ukrajinská vojska a že s sebou nutně potřebuje eskortu ruských stíhaček. Ty by však podle platných dohod mohly být sestřeleny systémy NATO umístěnými v Turecku a Kreml požaduje jejich vypnutí. Podle Jiřího Vojáčka je to ale jen politický manévr. „Jestli se nemýlím, Putinův ‚Air Force One‘ je Iljušin Il-96 a ten má dolet dostatečný k tomu, aby se Ukrajině i Černému moři při cestě do Turecka bez problémů vyhnul, takže důvody budou spíše politické, vzhledem k tomu, jak se Erdogan v poslední době chová,“ říká vojenský publicista. Sestřelení Putina by rozpoutalo peklo Možnost, že by Ukrajina chtěla Putina sestřelit, je podle Vojáčka spíše nereálná. „Nevidím prezidentu Zelenskému do hlavy ani nevylučuji nějaký sestřel omylem, ovšem řekl bych, že něco takového by si zřejmě Ukrajinci nedovolili. Pokud by to udělali, dokážu si živě představit, že Putinův nástupce, pokud by se rozhodl pokračovat v jeho totalitní politice, by přikročil k nějakým opravdu radikálním krokům typu použití taktických jaderných zbraní, kobercové bombardování Kyjeva a podobně,“ nastiňuje případné další kroky Kremlu, pokud by byl spáchán atentát na Putina. Trump a Vance jsou v diplomacii mimo K situaci na Ukrajině se vyjádřil i Donald Trump a J. D. Vance, jeho kandidát na viceprezidenta. Vance v rozhovoru naznačil, že jeho plán pro takzvaný mír na Ukrajině je v podstatě přistoupit na všechny podmínky Ruska, nechat mu zabrané území a zaručit se, že Ukrajina nevstoupí do NATO. „Je to ukázka, že se Trump s Vancem v zahraniční politice příliš neorientují. Na toto by Ukrajinci nikdy nepřistoupili, de facto by to znamenalo vítězství Ruska. I proto je možná Trump v USA obviňován, že je jedna ruka s Putinem a že by spíš šel na ruku jemu než Zelenskému,“ komentuje to Vojáček. Putin se bojí spát ve svém luxusním sídle v Soči. Na noc utíká do pevnosti Valdaj Číst více Britské rakety nepoletí na Kreml S analytikem jsme také probírali povolení Ukrajincům používat britské rakety Storm Shadow na ruském území, kdy by mohly teoreticky doletět i na Moskvu. Vojáček však spíše vylučuje jejich použití na civilní cíle. „Jestli skutečně budou moci SS a ATACMS použít na území Ruska, pak než politické cíle (Moskva) si dovolím tvrdit, že budou napadeny spíše vojenské cíle. Velké vojenské základny, zejména základny strategického letectva (primárně Engels-2),“ říká. Ačkoliv tedy Rusko momentálně na bojišti vyhrává, v diplomacii se chová jako slon v porcelánu. To by se mu v budoucnosti nemuselo vyplatit. KAM DÁL: Nevolitelný Jiří Paroubek: Odmítl jsem Konečnou, její lidi jsou oproti mně nikdo
Čas načtení: 2024-10-19 09:00:00
Kastelán Petr Vojáček o Zrádcích: Brečeli i dvoumetroví chlapi!
Zrádci nejsou žádnou procházkou růžovou zahradou. Své o fyzické a psychické náročnosti soutěže už ví i kastelán a bývalý automobilový závodník Petr Vojáček (66), který show opustil ve 4. dílu. Trest si ostatně vysloužil už první večer.
Čas načtení: 2024-11-18 16:06:01
Co jako první vybuchne v Rusku? Analytik vysvětluje, jak Ukrajina pomocí ATACMS může Rusům zatopit
Průlom na Ukrajině. Prezident Spojených států Joe Biden vydal rozhodnutí, podle kterého bude moci tyto mocné zbraně používat i na území Ruska. Předpokládá se, že ostatní se brzy přidají. My jsme se zeptali Jiřího Vojáčka na to, na co bychom se měli přichystat. Přelomové rozhodnutí Analytik nejdříve upřesňuje situaci s raketami. „Americká média upřesňují původní informace New York Times, že rakety ATACMS půjde použít jen v kurském výběžku, se zdá, že nejpravděpodobnějším dodavatelem střel s velkým dosahem bude nakonec Německo. Předseda CDU a pravděpodobný příští kancléř Merz prohlásil, že dá Putinovi 24 hodin a poté začne na Ukrajinu posílat střely s plochou dráhou letu Taurus KEPD," říká Jiří Vojáček. A nastiňuje první cíle těchto raket, ať už je dodá kdokoliv. Krym v plamenech: Řízené střely mohou změnit průběh války. Mají dosah, který ohromí Číst více Ničivý i psychologický efekt Na střele ATACMS se začalo pracovat v osmdesátých letech, rakety jsou odpalovány z vozidla. Jsou určené k ničení pozemních a jiných cílů, mohou ale také sloužit k zajištění taktické podpory pěchoty. Není pochyb, že ATACMS v ukrajinské výzbroji pozvedne vojenské akce obránců před ruskou invazí. Schopnost zasáhnout velmi vzdálené ruské cíle má kromě ničivého účinku ještě nepopiratelný psychologický efekt. Kde zaútočí nejdříve? Co tedy v Rusku vybuchne jako první? „Budou zcela jistě vojenské cíle. Sklady munice, velitelská stanoviště v Donbasu. To teď Ukrajinu tíží nejvíce, ruský postup směrem na Pokrovsk a dál," říká analytik ale jedním dechem dodává, že takzvané politické cíle (ty, jejichž zničení bude pálit hlavně civilní obyvatele - elektrárny, významné budovy) přijdou hned po nich. „Zelenskyj dobře ví, že jestli něco může ukončit válku v prospěch Ukrajiny, pak je to vnitroruský tlak na prezidenta, který by se mohl objevit, pokud by byly ničeny politicky významné objekty v hloubi ruského území," míní Vojáček. Jak vlastně Rusko na takové útoky raketami dlouhého doletu reagovat? „Rusové mohou jistě ještě přitvrdit, věci jako kobercové bombardování nebo zbraně hromadného ničení jsou nasnadě, ale v prvním případě se vystavují riziku sestřelů a ve druhém naprosté mezinárodní izolace, jakkoli v Rusku jsou významné hlasy, které navrhuji použití taktických jaderných zbraní existují," upozorňuje analytik. Skutečnou mezinárodní izolaci si ale podle něj nepřeje ani Rusko. Nemožné se stane už možným? Jihokorejské zbraně na Ukrajině proti ruským okupantům Číst více Ve hře jsou rakety od Britů i Francouzů Střely podobného typu však nevlastní jen Američané a výše zmínění Němci. Ještě v noci z neděle na pondělí totiž francouzský deník Le Figaro vydal zprávu, že k USA se s povolením raketových úderů na Rusko přidávají Británie a Francie. Následně ale list tyto zprávy stáhnul. Podle Vojáčka ale nebude trvat dlouhou, než takové povolení skutečně přijde. V Moskvě bude tuhá zima Můžeme se tedy dočkat obrázků hořícího Kremlu? „Jestli se Ukrajinci odváží zaútočit třeba na Kreml, to si myslím, že asi ne. Ale později třeba elektrárny v okolí Moskvy, aby mělo hlavní město výpadky elektřiny, to si naopak dokážu představit velmi," nastiňuje případné následky takového rozhodnutí. Rusy, a nejen ty, kteří se podílejí na invazi na Ukrajinu, tak dost možná čeká velmi krušná zima. KAM DÁL: Paulová ze StarDance: Noční rande s tanečníkem a kila dole
Čas načtení: 2024-12-03 06:19:01
Konstruktéři F-35 jsou idioti, hřímá Elon Musk
„Mezitím někteří idioti stále staví pilotované stíhačky, jako je F-35,“ sdílel Elon Musk video koordinovaného letu dronů na své síti X. „Pilotované stíhačky jsou neefektivní způsob, jak rozšířit dosah raket nebo shazovat bomby. Recyklovatelný dron to dokáže bez veškerých nákladů na lidského pilota,“ dodal později s tím, že přes „neviditelnou“ technologii stealth je sestřelit takové stíhačky velmi snadné. Vojáček: jde hlavně o politiku Podle analytika Jiřího Vojáčka je však třeba brát taková vyjádření s velkou rezervou. „U Muska je to ryze politické prohlášení. Ono ne všechno se dá vyřešit drony, jak Musk často píše, bojové letouny potřebujete,“ říká pro Čtidoma.cz. Jedním dechem však podotýká, že letouny rozhodně svoje chyby mají. „F-35 má spoustu nedostatků, ať už konstrukčních, nebo spojených s provozními náklady, ale pořád platí, že je to životaschopné letadlo, které pro NATO znamená významný technologický posun,“ dodává. Stíhačky F-35 jsou symbol technologické nadvlády nad Ruskem. Dokáží odstrašit agresora, který nás má na seznamu Číst více F-35 jako Ferrari Problém je podle Vojáčka hlavně ve využití takových stíhaček u menších států, jako je i ČR. „My sice nakupujeme letadla, ale už k nim nenakupujeme řadu důležitých prvků, jako je například stand-off munice. Možná vás překvapí, že všechny typy munice, které objednáváme s F-35, může nést už Gripen. K odstrašení může dojít pouze v tom případě, že protivník uvidí, že máme prostředky a odhodlání tu zbraň proti němu použít. To ovšem není náš případ, my ty prostředky s tím letadlem nemáme,“ říká Vojáček. Nákup F-35 pak s trochou nadsázky analytik přirovnává k nákupu supersportovního auta: „Když se dneska nad Šumavou ztratí ultralight, armáda tam pošle Gripen za 4 tisíce dolarů (96 tisíc korun) za letovou hodinu. Ovšem až Gripeny vyřadíme, tak tam bude muset poslat F-35A za 35 tisíc dolarů (840 tisíc korun) za letovou hodinu. K F-35 potřebujeme doplňkovou levnější platformu, jak koneckonců ve svém inauguračním projevu zmínil také nový velitel amerického letectva, gen. Brown. Najděte si projev, ve kterém o F-35 mluví jako o Ferrari, se kterým se jezdí jen o víkendu.“ Zaorálek: ideologické rozhodnutí Na Muskovy výroky o nepotřebných stíhačkách reagovali samozřejmě i čeští politici, zvláště ti opoziční, kteří je berou jako příležitost svézt se po Fialově vládě. Třeba Lubomír Zaorálek. „Plno řečí o hrozbách, ale v ozbrojených silách naprostý chaos. U nás se vážná odborná debata ke smyslu nákupu letadel F-35 nikdy nekonala. Stovky miliard korun budeme platit na základě čistě ideologického rozhodnutí, dokonce bez parlamentní rozpravy,“ napsal v jednom ze svých vyjádření. Jihokorejská konkurence americké F-35. Stíhačka KF-21 má nespornou výhodu Číst více Česko kupuje 24 strojů Česko nakoupí celkem 24 letounů F-35 za 150 miliard korun. První stroje by měly dorazit v roce 2031 a nahradit tak stárnoucí švédské Gripeny, které máme pronajaté za 1,7 miliardy korun ročně. „Bez letounů 5. generace se naše letectvo ocitne v podstatě mimo NATO. Rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda a která říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti. Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35,“ uvedlo naše ministerstvo obrany. KAM DÁL: Trumpův nejdůležitější ministr: Marco Rubio je kluk z kubánské rodiny, který nemá rád Ukrajinu
Čas načtení: 2024-12-16 17:00:01
Sedm civilních letadel. Jen tolik dokázali Rusové vyrobit od počátku invaze na Ukrajinu v roce 2022. Na jejich požadavky je to zoufale málo. Ani před válkou to ale nebyla žádná sláva, podle Moscow Times v roce 2021 Rusko vyprodukovalo třináct kusů komerčních strojů. Důvod je jednoduchý: teď mají prostě přednost vojenské stroje, píše list. Drtivá většina letadel, které v Rusku létaly, tak byla západní výroby a tamní aerolinky teď mají obrovské problémy se sháněním dílů kvůli sankcím. Jako zvěř na porážku. Zpověď Kimova vojáka o podmínkách na Ukrajině Číst více Mají tak často jedinou volbu - takzvaně kanibalizovat jeden stroj, aby se stal sadou náhradních dílů pro další stejné typy. Ani to se ale nedá držet věčně. Redakce ČtiDoma.cz tak oslovila odborníka Jiřího Vojáčka, který nastínil možnosti ruského režimu. Ten potvrdil, že se Rusko i přes sankce snaží sehnat náhradní díly na letadla, jak to jde. Díly shání Putinovi agenti „Tajné služby se hlavně pro Aeroflot snaží získat náhradní díly kde se dá, zejména přes svoje firmy na Západě, stejně jako to dělali s technologiemi během studené války. Ale stejně jako tehdy je ten přísun dílů velmi nákladný a vždy bude nedostatečný," uvádí Vojáček a zároveň dodává, že ač se Rusko tváří, že si s výrobou civilních letadel vystačí samo, situace rozhodně není tak růžová. Pokud válka brzy neskončí, Putin zřejmě se bude muset poohlédnout po úplně jiných strojích. Ruský letecký průmysl v krizi „Problém je, že ruský letecký průmysl a to nejen vojenský, ale i civilní, je v krizi, existuje řada návrhů nových letounů, ale jejich výroba, stejně jako se to ukazuje u mnohem štědřeji financovaných typů vojenských, stagnuje a nijak se nerozvíjí," konstatuje analytik a ačkoliv připouští, že třeba ruský Iljušin měl několik zajímavých projektů na civilní letadla, stačit to rozhodně nebude. Nepomůžou ani spojenci „Rusko se bude muset - pokud válka brzy neskončí - obrátit na třetí země, zejména Čínu, protože ani ostatní státy BRICS, které dělají vlastní letadla (Indie, Brazílie) nechtějí jít do sporu se Spojenými státy," nastiňuje Vojáček očekávaný vývoj do budoucna, pokud neskončí válka na Ukrajině a neuvolní se sankce. Putin tak má za současné situace velmi svázané ruce. „Jediné řešení je začít investovat do vlastního leteckého průmyslu, na to ovšem Rusko nemá, nebo ukončit válku a pak se vrátit k obchodování se západními výrobci. Podobné potíže sledujeme i v jiných odvětvích ruského hospodářství, proto si myslím, že válka pomalu spěje ke konci," dodává analytik. Špatně vybavení, demotivovaní, podvyživení. Přesto Kimovi vojáci mohou Putinovi vyhrát válku Číst více Aibus v kukuřičném poli Skvělým důkazem o krizi tamního letectví je příběh Airbusu A320, se kterým piloti společnosti Ural Airlines museli v září 2023 dosednout v kukuřičném poli na Sibiři. Nikdo nebyl zraněn, ale letadlo zůstalo uvězněnu v poli. Ačkoliv aerolinky původně plánovaly, že letadlo vrátí do provozu, museli od toho upustit, píše Business Insider. Důvodem je právě nedostatek dílů a také „nulová podpora ze strany Airbusu za současných podmínek," na kterou si stěžoval zástupce letecké společnosti tamnímu deníku Izvestia. Airbus tak zřejmě v kukuřičném poli zůstane navždy, nebo bude rozřezán na díly a odvezen po kusech.
Čas načtení: 2024-12-19 06:00:01
Na Ukrajině hoří sovětské tanky z druhé světové války
Když v roce 1943 spatřil světlo světa ruský tank T-54, jeho konstruktéři jistě nepočítali s tím, že některé exempláře budou bojovat ještě o více než osmdesát let později. Podle videí a fotografií, které přicházejí z ukrajinských bojišť, je tomu ale tak. Jeden ze zničených muzejních exponátů se před několika dny podařilo natočit ukrajinským vojákům v Doněcké oblasti. A není rozhodně jediný – už dříve po sociálních sítích kolovaly důkazy, že ruská armáda vozí takových tanků na Ukrajinu plné vlaky. Sedm největších lží Sergeje Lavrova o Ukrajině Číst více Skladové zásoby Jde přitom o skutečně muzejní kousek, jehož první prototyp vyjel ještě za druhé světové války a vyráběl se až do roku 1983, dokonce i v Československu. Šlo o typ tanku, kterého bylo vyrobeno nejvíce kusů na světě, a dlouhá léta neměl za studené války využití. Není tak divu, že mnoho exemplářů přežilo v ruských skladech dodnes. Teď, v momentě, kdy Rusové potřebují na frontě každý kus bez ohledu na to, zda jeho posádka přežije, či ne, přicházejí uskladněné tanky vhod. Výroba nové techniky vázne Podle Jiřího Vojáčka, kterého redakce oslovila, jde o důkaz, že Rusko není schopno vyrábět dostatek nové techniky. „Ruská armáda je posledních dvacet let jakási ‚pojízdná výstavka‘ exportní techniky, pohříchu donekonečna modernizované techniky z dob SSSR. Všechny zbraně, o kterých se při nasazení na Ukrajině v médiích halasně mluví (Kinžal, Iskander, hypersonické rakety atd.), to všechno je jenom reklama pro zahraniční zákazníky,“ uvádí Jiří Vojáček. Sklady se vyprazdňují Rusko podle nejnovější zprávy britského ministerstva obrany ztratilo na Ukrajině od února 2022 přes 3 600 tanků a 8 000 obrněných vozidel. Právě to dalo do pohybu skladové zásoby tanků, které se Rusové snaží narychlo modernizovat. To je vidět i na odkazovaném tanku v úvodu článku, který má podle fotografií na přídi reaktivní pancíř, který by jej měl chránit před některými moderními střelami. Zpráva ministerstva také ukazuje, že se ruské zásoby techniky povážlivě krátí. Na satelitním snímku z armádního skladu ve městě Arseňjev na Dálném východě je vidět, že z desítek vyrovnaných bojových vozidel zachycených v červnu 2022 dnes nezbylo téměř nic. Podobné je to i v jiných skladech. Rusko si na Ukrajině pálí svou vlastní budoucnost. Putin zabíjí celou generaci Číst více Rusko teď drtí ukrajinskou obranu Přesto se zdá, že Rusko na Ukrajině přitlačilo v posledních dnech na pilu. Jak ukazuje i mapa vojenské aktivity v regionu, na některých místech se mu daří postupovat. Podle náznaků Jiřího Vojáčka to může být snaha dostat se co nejdále před případnými mírovými jednáními. Nejvíce je to vidět poblíž Charkova nebo Kupjansku, ale také třeba na jihu země u zničené přehrady Nová Kachovka. „Je možné, že se ještě před mírovými jednáními pokusí o násilný přechod řeky a útok směrem na Cherson a Nikolajev,“ uvádí Jiří Vojáček. KAM DÁL: Musk je zase o něco bohatší. Peníze na charitu daruje sám sobě
Čas načtení: 2026-02-18 08:48:00
Lesy ČR povede Josef Vojáček, podnik už řídil za minulé Babišovy vlády
Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Čas načtení: 2026-02-18 08:48:00
Lesy ČR povede Josef Vojáček, podnik už řídil za minulé Babišovy vlády
Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.