Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-11 18:08:55

Yamaha Motor bude pokračovat v technickém partnerství s Lolou do příštího šampionátu Formule E

Společnosti Yamaha Motor a Lola Cars Ltd (se sídlem ve Spojeném království, dále jen „Lola“) se dohodly na pokračování své dohody o technickém partnerství po [...]

Čas načtení: 2024-03-31 11:11:11

Benzinový osmiválec Porsche přežije do příštího desetiletí. Změny se jej ale dotknou

Downsizing a elektromobilita v poslední dekádě zabily spoustu velkých motorů. A zabíjejí je pořád. Porsche by si ale svůj benzinový osmiválec mělo ponechat do další dekády. Přesto i ten musí projít nějakými změnami. Čtyřlitrový osmiválec Porsche musí být připraven na emisní normu Euro 7. Ta ale zatím ještě neplatí, protože EU dosud neschválila její kompletní […]

Čas načtení: 2024-04-20 02:44:04

Už žádné reporty o počtu nárůstu předplatitelů. Netflix zásadně mění přístup

Netflix už nebude od příštího roku zveřejňovat statistiky o nárůstu počtu předplatitelů, napsal streamovací gigant v dopise investorům. Společnost se ohání tvrzením, že tyto údaje neodrážejí skutečnou hodnotu firmy a nejsou vhodným ukazatelem její úspěšnosti. Nečeká spíše slabá čísla v budoucnu? Celé roky se investoři z Wall Street v případě Netflixu starali o jedinou věc – nárůst počtu předplatitelů. Brzy však budou muset žít bez těchto dat. Od příštího roku už je totiž nebude streamovací služba zveřejňovat. Netflix v dopise pro investory podle serveru Business Insider napsal, že od příštího roku už bude zveřejňovat jen důležité milníky v nárůstu počtu předplatitelů, jakmile je překoná.

Čas načtení: 2024-11-06 21:48:00

Známe přesné datum, kdy vyjde Android 16. Google si pořádně pospíší

Víme, kdy Google vypustí do světa finální verzi Androidu 16 Nový systém vyjde o tři měsíce dříve než letošní Android 15 Od příštího roku bude Android aktualizován dvakrát ročně Google od příštího roku změní cyklus vydávání nových verzí Androidu. Namísto dosavadního schématu bude nejpoužívanější mobilní systém aktualizován dvakrát do roka – velké aktualizace budou přicházet v druhém čtvrtletí, ve čtvrtém kvartále pak budou chodit menší updaty. Android 16 tak můžeme očekávat už na jaře příštího roku, server Android Headlines dokonce vypátral přesné datum jeho vydání. Přečtěte si celý článek Známe přesné datum, kdy vyjde Android 16. Google si pořádně pospíší

Čas načtení: 2025-07-09 12:53:49

Prioritou příštího unijního rozpočtu bude obrana. Komise navrhne i fond pro konkurenceschopnost

Obrana a konkurenceschopnost Evropské unie mají patřit mezi základní priority příštího dlouhodobého rozpočtu evropského bloku po roce 2027. V debatě s europoslanci ve Štrasburku to dnes uvedl komisař odpovědný za rozpočet Piotr Serafin. The post Prioritou příštího unijního rozpočtu bude obrana. Komise navrhne i fond pro konkurenceschopnost appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2025-07-11 18:00:54

Apple nepřipustí žádnou nudu. Na začátek příštího roku chystá 6 nových produktů

Apple plánuje část novinek z letošního podzimu přesunout na začátek příštího roku Nepůjde o iPhony nebo Apple Watch, spíše o nový iPad Air, MacBook Pro a MacBook Air Premiéra v tomto termínu čeká také na nový „levný“ iPhone 17e, nástupce letošního iPhonu 16e Aktuální informace ukazují, že by mohl americký Apple trochu pozměnit systém a harmonogram, v jakém uvádí na trh hardwarové novinky. Letošní zářijová premiéra už je jasně napsaná, co ale bude následovat poté? Nejspíš to vypadá, že pozdější podzimní či předvánoční premiéry se přesunou na začátek příštího roku – čekají nás tak minimálně 4 velké novinky. Přečtěte si celý článek Apple nepřipustí žádnou nudu. Na začátek příštího roku chystá 6 nových produktů

Čas načtení: 2025-09-22 20:15:30

One UI 8.5 se inspiruje u iOS 26! Ostrá verze dorazí na začátku příštího roku

Samsung chystá pro řadu Galaxy S26 nový systém One UI 8.5 První uniklé testovací sestavení odhaluje několik vizuálních změn Část designu si Samsung vypůjčí z iOS 26 Samsung začal v minulém týdnu aktualizovat smartphony na novou verzi systému Android 16 s prostředím One UI 8.0. Korejská firma v příštích měsících dopřeje nový systém desítkám svých zařízení, pokud vše půjde podle plánu, měla by mít hotovo do konce roku. Tím však kolotoč aktualizací neskončí, už začátkem příštího roku by totiž měla přijít nová (mezi)verze systému s označením One UI 8.5. Přečtěte si celý článek One UI 8.5 se inspiruje u iOS 26! Ostrá verze dorazí na začátku příštího roku

Čas načtení: 2021-07-27 13:59:03

Jana Poncarová: Na psaní mě baví hledání odpovědí na otázky

„Na psaní mě baví celý ten proces, hledání podstaty příběhu, ptaní se, hledání odpovědí na otázky, někdy dost palčivé, rešerše, rozhovory s pamětníky, objevy útržků příběhu… je to dobrodružné,“ přiznává spisovatelka Jana Poncarová, jejíž nová knížka Cyklistka, která vyšla letos, je inspirována osudem cyklistky a baronky Blanky Battaglia, Právě má rozpracovaný příběh o životě Jarmily Horákové, talentované herečky dvacátých let 20. století, a knížka by mohla vyjít koncem příštího roku.   Již v dětství vás bavilo psát krátké příběhy, pohádky, dobrodružné povídky a v jednom rozhovoru jste řekla, že jste si dělala vlastní časopisy, ale většinou to zůstalo jen u prvního čísla. Co vás ještě bavilo a jak jste prožívala období svých dětských let?   Zrovna je léto, a tak se mi občas mihnou před očima vzpomínky na naše dětské výpravy k potoku, který se tehdy zdál větší než dnes, na stavbu voru, který neplaval, na stavbu týpí, kolem něhož jsme si hráli na indiány a kovboje, na ohýnky… Letní prázdniny byly plné fantazie. Myslím, že i proto, že jsme s našimi nikam moc nejezdili, takže jsme si museli vystačit sami se zahradou, loukou a lesem.   Někde jste řekla, že jste chtěla být novinářkou, a tak jste na gymnáziu přispívala do regionálních novin a při studiu politologie a mezinárodních vztahů jste navštěvovala také přednášky žurnalistiky. Proč jste si vybrala právě politologii a mezinárodní vztahy? V době, kdy jsem vybírala školu, to byl nový obor. Na Západočeské univerzitě jsme byli druhý ročník. Zajímala mě politika, historie, sociologie a taky média, žurnalistika. Kromě politologických předmětů jsme se mohli zapsat právě i na sociologii a média. Ta kombinace se mi líbila. A nikdy jsem nelitovala. Měli jsme skvělé kantory, samé mladé lidi, některé s mezinárodní zkušeností. Ráda na to vzpomínám.       Pracovala jste jako analytik pro investiční firmu, psala články o energetice, vedla magazín Nalezeno.cz a tištěný časopis Inteligentní budovy a od roku 2008 působíte jako copywriter. Co vše obnáší vaše práce? Psaní. Ale před tím také prostudování témat, rešerše, zjišťování informací – prostě novinařina. Nejraději ze všeho dělám rozhovory, třeba pro časopis o českém průmyslu. Myslím, že máme být na co hrdí. Když mluvím se šéfy velkých podniků a na nich je znát, že mají rádi svůj obor nebo třeba podnikání vybudovali od píky, je to vždycky inspirující.   V roce 2017 jste jako e-knihu vydala 13 intimních povídek a o rok později debutovala tištěnou knihou Podbrdské ženy, která je inspirována skutečnými událostmi ve vaší rodině. Co vás přivedlo k psaní knížek?    Zrovna nedávno se mě na to ptali na jedné besedě se čtenáři. Nevím. Bylo to takové nepopsatelné pnutí. Touha. Nešlo to jinak. Pořád jsem o tom jen mluvila, představovala si, jaké by to bylo. A pak jsem jednoho dne seděla a psala první kapitolu Podbrdských žen.   V knize Eugenie vyprávíte příběh plzeňské hoteliérky Eugenie Egertové Janečkové a plzeňského hotelu Continental. V románu Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky, jste se inspirovala příběhem vaší babičky Miloslavy. Letos vám vyšla knížka Cyklistka, která je inspirována osudem cyklistky a baronky Blanky Battaglia. Podle čeho si vybíráte, o kom budete psát? Co vás baví na psaní?    Nechci, aby to znělo nějak nadneseně, ale ta témata přišla sama. Nebylo to tak, že bych si řekla: co teď asi budu psát. Podbrdské ženy jsem v sobě nosila dlouho. Příběh o Eugenii mi vyprávěl její syn, když jsme se náhodou setkali v Americe. Jiskru příběhu Cyklistky zažehla návštěva zámku v Bratronicích. Na psaní mě potom baví celý ten proces, hledání podstaty příběhu, ptaní se, hledání odpovědí na otázky, někdy dost palčivé, rešerše, rozhovory s pamětníky, objevy útržků příběhu… je to dobrodružné.   Spolu s fotografkou Ditou Pepe jste vydala v roce 2020 literární dokument Děvčata první republiky, která obsahuje osm příběhů a mezi nimi je také plzeňská básnířka Hana Gerzanicová. Je některá ze zpovídaných dam, na kterou ráda vzpomínáte? A jak se vám spolupracovalo s Ditou Pete? S Ditou Pepe se mi pracovalo báječně. Pamatuju si na naše první focení, kdy jsem na ni čekala právě u paní Hany a ona přišla a já jsem věděla, že jsme na stejné vlně. Snad to vnímá podobně. Vzpomínám na všechny dámy. Občas si i voláme.   Někde jste přiznala, že máte rozpracovanou knížku o herečce z 20. let 20. století, která zemřela velice mladá, ale jméno jste neuvedla. Můžete prozradit, o kom bude a kdy se můžeme na knížku těšit.?   Hlavní postavou knihy bude Jarka Horáková, velmi talentovaná herečka, která bohužel nemohla naplno rozvinout svůj talent, ale zanechala hluboké stopy ve své generaci. Asi to mě na tom fascinuje. A pak to energické mládí, touha dělat to, k čemu je člověk přitahován, současně pochyby, zda je to to pravé. Příběh mám rozpracovaný, pokud se mi povede ho dopsat a pokud ho bude chtít nakladatelství vydat, kniha snad bude koncem příštího roku.   Jak to máte se čtením, stále jsou vašimi oblíbenými autory Remarque a Hemingway? A co literární hrdina?    Jsou. Pořád se vracím k Hemingwayově Pohyblivému svátku, zrovna jsem ho znovu četla na nedávném studijním pobytu. A Remarque je láska od gymnázia. Jestli se ptáte na hrdinu – muže, tak ano, myslím, že jednou bude. Už je možná trochu v mé mysli, ale ještě bych před tím ráda napsala jiné příběhy, které přišly dřív.   Jak ráda trávíte chvíle volna? Dočetla jsem se o vás, že jste vášnivá zahradnice a pěstitelka bylin. Když to jde, jsem venku. Na procházce v lese, na kole nebo na zahradě. U chalupy pěstuju zeleninu a bylinky. A taky cestuju. Být jinde mi pomáhá podívat se na svoji každodennost z jiné perspektivy, a to je, myslím, zdravé.   Jana Poncarová se narodila se 28. září 1983 na Rokycanech. Vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na FF ZČU v Plzni. Pracovala jako analytička pro investiční firmu, psala články o energetice a průmyslu. Působí jako copywriterka a spisovatelka. Vedla magazín Nelezno.cz a tištěný časopis Inteligentní budovy. Napsala knihy 13. Intimních povídek (2017, e-kniha), Všechny vlčice nerodí, Podbrdské ženy (2018), Eugenie: Příběh české hoteliérky (2019), Děvčata první republiky (2020), Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky (2021), Cyklistka – Osud poslední baronky (2021). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-06-24 08:24:26

Všechno je jednou poprvé. I nedůvěra ve Stockholmu

Švédská vláda byla v pondělí 21. června oficiálně svržena parlamentem. Stalo se tak vůbec poprvé v dějinách země. Ne, že by ve Švédsku dříve k vládním krizím nedocházelo. Ale předešlí premiéři dodržovali neoficiální princip, že pokud je jejich podpora vysloveně nejistá – například pokud prohráli důležité hlasování – odstoupí raději sami, než aby nechali věc dojít až k formálnímu vyjádření nedůvěry. Stefan Löfven, současný ministerský předseda, postupuje ovšem trochu jinak. Jako by se trochu inspiroval ve střední Evropě: prostě se drží a drží, dokud to jde. To se projevilo už po posledních volbách roku 2018, ve kterých jeho strana utrpěla nepříliš přesvědčivé vítězství a v parlamentu vznikl guláš, ze kterého bylo prakticky nemožné poskládat něco funkčního. I když se tehdy ozývaly hlasy, že za tenhle špatný výsledek by měl Löfven přijmout zodpovědnost a poděkovat se, nic takového neudělal, a naopak projevil zájem o pokračování v premiérském křesle. Jednání se tehdy táhla několik měsíců a výsledkem byl extrémně menšinový kabinet složený ze sociálních demokratů (S) a Zelených (MP). Vláda měla jen 116 křesel ze 349 a až doteď ji udržovala při životě síť tolerančních dohod s několika opozičními stranami. Jednalo se o stranu středu (C) a liberální stranu (L), které měly od vlády oficiálně slíbeny určité ústupky. Ani jejich hlasy by ovšem k většině nestačily, a tak Löfvenův kabinet držela u moci ještě levicová strana Vänsterpartiet, což je historická následnice švédské komunistické strany, asi podobně jako němečtí Linke. Tito soudruzi si údajně pro svoji toleranci kladli jen dvě neoficiální podmínky, takříkajíc červené (nebo přímo rudé?) linie – že vláda neoslabí práva zaměstnanců a že nedojde ke zpochybnění regulace nájemného. Právě ta druhá rudá linie byla letos překročena, když se vláda rozhodla vyplnit jeden z bodů požadovaných liberály (L) a začít uvažovat o uvolnění regulovaného nájemného aspoň v novostavbách nebo v bytových jednotkách po rekonstrukci. Zatím šlo jen o návrh, který neměl ani formu zákona, ale pro Vänsterpartiet byl i tak nepřijatelný. Mimořádné okolnosti občas vytvářejí nestandardní partnerství a k hlasování iniciovanému de-facto komunisty se připojila celá pravice včetně Švédských demokratů, protiimigračně orientované strany, kterou ve Vänsterpartiet obřadně nesnášejí. Výsledkem bylo 181 hlasů pro pád vlády, tedy bezpečná většina (švédský Riksdag má 349 členů). Je to poprvé v dějinách Švédska, co byla sedícímu premiérovi v průběhu volebního období vyslovena nedůvěra. Podobně jako v závěru filmu Hledá se Nemo, následuje kardinální otázka „A co teď?“ Premiér Löfven má čas na reakci do příštího pondělka. Může buď vyhlásit předčasné volby, nebo rezignovat na funkci a požádat mluvčího parlamentu, aby se pokusil sestavit z parlamentního guláše nový kabinet. Pokud by došlo na předčasné volby (jen rok před řádným termínem), aktuální preference naznačují, že výsledkem by byl další guláš. Ačkoliv bezprostřední příčinou pádu Löfvenova kabinetu bylo regulované nájemné, vytváření další vlády zase jednou naráží na ožehavé téma azylové a migrační politiky, a to i (nebo právě!) na pravici. Dvě pravicové strany (M, KD) jsou už dnes ochotny spolupracovat se Švédskými demokraty (SD), protiimigrační stranou. Ta sice byla dříve izolována „sanitárním kordonem“, ale ten se poslední dobou přece jen narušil. Preference třetí víceméně pravicové strany (liberálů, L) se poslední dobou propadly natolik, že by se asi do parlamentu nedostala. Zato čtvrtá strana tradičně řazená k pravému bloku (středová strana, C) v současné době víceméně zabraňuje tomu, aby se nějaká středopravá vláda mohla ujmout moci. Centerpartiet je ekonomicky značně doprava, na švédské poměry asi nejvíce, ale zároveň se hlásí ke vstřícné migrační politice a zásadně odmítá jakoukoliv formu spolupráce se Švédskými demokraty. A dokonce své kolegy na pravici vybízí k tomu, aby si svoji ochotu zase rozmysleli. Při současném rozložení sil se bez C nedá sestavit žádná středopravá či středolevá vláda. Situace pro pravici by mohla být o něco málo lepší, kdyby se Zelení (MP) nedostali do příštího parlamentu; ekologická témata totiž ve Švédsku přebral od MP kdekdo a nepříliš inspirativní Zelení se neustále potácejí kolem čtyřprocentní hranice pro vstup do sněmovny. Ale není jisté, zda by vypadnutí Zelených stačilo. Problém, který mají v C se Švédskými demokraty, je značný… Nakonec tedy ani nelze úplně vyloučit, že z této ostudné situace Stefan Löfven ještě vytěží svůj třetí kabinet. Nikdo jej sice nemá příliš rád, ale mezi opozičními stranami také moc lásky nepanuje.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-09-15 16:14:59

Putovní výstava o relikviáři svatého Maura navštíví Paříž a Belgii

Mezinárodní výstavní projekt Devět století společné historie připravený Národním památkovým ústavem pojednávající o relikviáři svatého Maura a o spojení českého města Bečov nad Teplou a belgického Florennes se od 18. září 2020 představuje v předpremiéře v Českém centru v Paříži v rámci Dnů evropského dědictví. Jde o první prezentaci výstavy, která se v září příštího roku objeví v rodišti relikviáře v belgickém Florennes. Bilingvní česko-francouzská výstava nabízí návštěvníkům prostřednictvím výstavních panelů a haptického modelu relikviáře seznámení se s poutavou historií vzniku a osudu relikviáře a také blízký kontakt s uměleckým řemeslem přelomu 12. a 13. století. Součástí výstavy je i výtvarná dílna zaměřená na techniky a postupy použité při výzdobě památky. Výstava bude v Českém centru v Paříži přístupná od 18. do 20. září 2020.  Devět století společné historie zlatnického skvostu a významné románské památky uchovávající ostatky sv. Maura, sv. Timoteje, sv. Apolináře a sv. Jana Křtitele propojuje v čase a prostoru belgické město Florennes a český Bečov nad Teplou. Místo vzniku s místem, které si frankofonní vévodský rod tradičně prokrálovsky orientovaný zvolil po Velké francouzské revoluci za své nové rodové sídlo. Relikviář sv. Maura byl vyroben mezi lety 1225–1230 na zakázku benediktýnského kláštera ve městě Florennes. Právě po Velké francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen, a relikviář se tak ocitl v sakristii farního kostela mezi nepotřebným nábytkem. Od církevní rady jej roku 1838 odkoupil tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin, který jej nechal opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou. V roce 1945, po vydání tzv. Benešových dekretů, museli Beaufort-Spontinové opustit republiku. Relikviář byl uschován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie. V roce 1984 projevil zájem o odkoupení blíže neurčené historické památky ukryté na území Československa obchodník ze Spojených států Danny Douglas. K vyjednávání byl přizván také tým kriminalistů, kterému se zhruba po roce podařilo odhalit identitu předmětu. Pátého listopadu 1985 byl relikviář v zásypu hradní kaple objeven. Důsledkem nevhodného uložení ve vlhké zemi byl relikviář ve velmi špatném stavu. Restaurátorské práce naplno započaly v roce 1991 a trvaly jedenáct let. Od roku 2002 je relikviář svatého Maura trvale vystaven opět na zámku Bečov nad Teplou. Je výjimečnou zlatnickou památkou na území České republiky. Co do hodnoty, je tento předmět srovnatelný s korunovačními klenoty.  „Cílem interaktivní výstavy, jejíž první zastavení je v Českém centru v Paříži, je seznámit širokou zahraniční veřejnost s fenoménem mimořádné památky evropského významu,“ uvádí k výstavě kurátor a kastelán státního hradu a zámku Bečov nad Teplou Tomáš Wizovský. Projekt bude v podobě putovní výstavy až do roku 2022 prezentován široké laické i odborné veřejnosti mimo svůj domov v České republice. Dvojjazyčná česko-francouzská výstava se postupně dále objeví v belgickém Namuru, Europarlamentu v Bruselu a v rodišti relikviáře v belgickém Florennes v září příštího roku. Slavnostní zakončení putovního výstavního projektu se plánuje v Bečově nad Teplou.  {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-05-21 15:53:08

JazzFestBrno bude až na podzim. Vystoupí na něm Rozhlasový Big Band Gustava Broma s Danem Bártou

JazzFestBrno 2020, který se měl původně uskutečnit od března do června, zahájí 13. září v Bobycentru basista a zpěvák Avishai Cohen s triovou sestavou Gently Disturbed. Na podzim nabídne JazzFestBrno celkem 10 hudebních večerů. Mezi vrcholy podzimní přehlídky bude patřit také koncert Rozhlasového Big Bandu Gustava Broma, který 21. října v Sono Centru oslaví 80 let existence společným koncertem se zpěvákem Danem Bártou. „Jedná se o vůbec první spolupráci Dana Bárty s tímto legendárním big bandem v takovémto rozsahu. Jsme rádi, že se nám podařilo najít náhradní termín ještě v letošním roce, kdy Bromův big band slaví významné jubileum,“ říká umělecký ředitel festivalu Vilém Spilka. Příznivce jazzu potěší také britská saxofonistka Nubya Garcia a americký varhaník Delvon Lamarr. Ti měli původně na jaře vystoupit ve stejný večer, ale nakonec se festivalovému publiku představí ve dvou různých termínech. Delvon Lamarr zahraje se svým triem 13. listopadu v Sono Centru, zatímco Nubya Garcia zavítá 28. října do Divadla Husa na provázku.  „Vstupenky na původní dvojkoncert platí na oba večery. Stejně tak i nově zakoupené vstupenky na koncert Delvona Lamarra budou majitele opravňovat ke vstupu na koncert Nubyi Garcii. Pro její koncert navíc připravíme sál na stání, což divákům přinese ještě intenzivnější klubový zážitek,“ říká výkonný ředitel festivalu Vlastimil Trllo. Mezi další termíny pro letošní rok patří dvojkoncert tureckého kytaristy Cenka Erdoğana a norského trumpetisty Mathiase Eicka, kteří zahrají 4. října v Divadle Husa na provázku, a dvojkoncert tria Szabo/Turcerová/Maceček a uskupení Points Septet 14. října v Alterně. Francouzský trumpetista Erik Truffaz zahraje v Sono Centru 27. září, koncert polské kapely Skalpel a DJská premiéra Jaromíra Honzáka se uskuteční 5. října v Kabinetu Múz, dvojkoncert Sketchbook Quartet a E Converso bude hostit 15. října Alterna a 24. října do Husy na provázku zavítají francouzská zpěvačka Camille Bertault a pianistka Nikol Bóková.  O něco déle si fanoušci budou muset počkat na další dvě velké hvězdy jazzové scény. Hlas Lizz Wright rozezní Janáčkovo divadlo 15. března příštího roku. Zpěvačka kombinující gospel, folk, jazz, pop i blues nevystoupí vzhledem ke změně termínu s původně avizovanou brněnskou filharmonií, ale se svojí vlastní kapelou. Zlatým hřebem neplánovaně prodlouženého 19. ročníku festivalu zůstává koncert dvacetinásobného držitel Grammy, kytaristy Pata Methenyho, který se uskuteční 30. května příštího roku.  „Realizace koncertů v těchto náhradních termínech bude samozřejmě rovněž závislá na aktuálních vládních opatřeních u nás i v zahraničí. O náhradních termínech zbývajících koncertů dále jednáme,“ dodává Spilka. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-28 12:42:56

2020: vyhlídky na turbulentní rok

Rozhodl jsem se tentokrát pro delší článek, jehož tématem budou výhledy do příštího roku. Všechny velké západní země totiž řeší zásadní otázky budoucnosti. Máloco zůstane, jak bývalo. První musí být na řadě samozřejmě Velká Británie, jejíž brexitové drama postoupí do další fáze. Oficiální odchod, naplánovaný na 31. ledna 2020, se tentokrát nejspíš již opravdu uskuteční, ale tím nebude celá věc vyřízena. Pak bude ještě potřeba dojednat definitivní smlouvy, upravující budoucí vztah Velké Británie a EU, a to bude šílený proces. Britům na obchodě s EU zas tak nezáleží Pozoruji ze strany eurofilů (anglických, německých i českých) jakési škodolibé očekávání, že Británie se ocitne v nevýhodném a podřízeném postavení, ve kterém bude muset od Bruselu přijímat regulace, aniž by se na jejich vytváření směla podílet, a to výměnou za přístup na obří společný trh. Tak by to možná skončilo, kdyby v čele Konzervativní strany zůstala Theresa May, ale nový premiér Johnson a jeho hlavní stratég Dominic Cummings mají úplně jiné strategické úmysly, ve kterých už velký společný trh EU nehraje až takovou roli. On je ten společný trh totiž sice opravdu velký, ale zároveň (s výjimkou střední a východní Evropy) očividně stagnuje, což se dost přetřásalo už v debatách Remain / Leave před referendem (článek na serveru Slate, který je přitom obecně dost do liberálně-leva). Jedním z lidí, kteří kritizovali velmi chabý ekonomický růst v Evropě, byl… Boris Johnson. A situace se od té doby nijak nezlepšila, i Německo se plácá těsně nad nulou, před čímž ve své poslední řeči varoval odcházející šéf ECB Draghi. Budoucí zájmy EU a UK jsou natolik nekompatibilní, že se nová konzervativní vláda nemůže spoléhat na to, že se vůbec dohodnou. Počínaje 1. únorem 2020 se právní a regulační mechanismy v UK a EU začnou rozcházet, přičemž Britové, kteří si opakovaně stěžovali na sklerotičnost a byrokracii evropských struktur, budou ve svém kodexu spíše škrtat, rušit a redukovat, aby se jim snáze obchodovalo se zeměmi jako USA nebo Indie. Pro EU je naopak společný trh hlavním ekonomickým pilířem její existence, daleko stabilnějším a lukrativnějším než nešťastné euro, a tudíž nebude chtít připustit, aby do něj měla přístup země, která se nepodřídí všem stávajícím požadavkům. Přístup na společný trh je výměnný obchod: zde přijměte velmi rozsáhlé regulace, z nichž část je vytvořena za účelem ochrany něčích speciálních zájmů (například francouzských zemědělců) a na oplátku za to smíte relativně volně obchodovat. Z toho mi plyne, že s výjimkou velmi speciálních oblastí, jako je rybolov, se UK a EU nejspíš na nějakém volném obchodu jen tak neshodnou. A můžeme-li soudit z dosavadního průběhu rozvodových jednání, nebude to debata příliš konstruktivní ani pružná. UK a EU se v dalších letech budou stávat spíše konkurenty než spojenci. Zajímavá otázka je, zda se ta konkurence udrží striktně v mezích nějaké fair play, nebo zda pozvolna přeroste ve vyslovené ideologické nepřátelství. Zbylé dvě velmoci EU – Francie i Německo – mají dlouhou historickou tradici vymezování se proti Británii coby hlavnímu protihráči moderních dějin, ke které se dá dost snadno vrátit. Ostatně ještě Charles de Gaulle svého času „hodil vidle“ do britské snahy o vstup do tehdejších Evropských společenství. Bohužel si myslím, že existuje určitá pravděpodobnost, že k tomu znepřátelení opravdu dojde, a že za pár let se dočkáme ve veřejné diskusi i pojmů typu anglický troll nebo agent Londýna. Dost záleží na tom, jak se bude Británii po Brexitu ekonomicky dařit. Pokud bude zápasit s recesí, zavládne v EU pocit spokojenosti – vidíte, jak končí odpadlíci, kteří si nevážili našeho projektu století! Ale pokud by rostla a prosperovala lépe než kontinent samotný, přidala by se do pocitu rozvodové zhrzenosti ještě závist a nutkání zavřít vlastním skeptikům držku. Což bych měl osobně blbé, protože já mám většinu aspektů anglosaské kultury (až na idiotské výjimky typu wokeness, které se snad časem ale požerou samy) docela rád a celkově je mi bližší než třeba ta německá. Takže v téhle množině vyvrhelů bych nejspíš přistál zcela automaticky. Francouzská ekonomika má zásadní problém Francie není momentálně v postavení, že by mohla britský odchod kdovíjak využít k posílení svého vlivu v EU. Jakkoliv prezident Macron neustále pobíhá po Evropě a přednáší různé vize, doma se mu odehrává něco, co by se dalo popsat jako souboj nezadržitelné síly s nepohnutelným objektem. Tou nezadržitelnou silou je vývoj francouzských státních financí, který Macron coby bývalý bankéř nemůže ignorovat. Zadlužení státu je obrovské. Deficity se sice krátkodobě podařilo snížit pod 3 procenta, ale rozsáhlé sliby, které dal prezident vzbouřeným Žlutým vestám, se do rozpočtu zase zakousnou. Francouzský stát přerozděluje 56 procent HDP, což je nejvíce v Evropě, ale na pokrytí jeho sociálních ani jiných závazků to nestačí. Země má dokonce i primární deficit, tj. zadlužovala by se i tehdy, kdyby nemusela platit úroky ze stávajících dluhů. Navíc se na rozdíl od Němců nemůže Francie zahojit třeba tím, že by podinvestovala armádu; na to jsou její zájmy v Africe příliš palčivé a akutní. To znamená, že nějaké reformy jsou nezbytné. Třeba ta důchodová. Na druhé straně ale stojí ten nepohnutelný objekt, obyvatelstvo, které dokonale ovládá umění ochromit stávkami fungování celé země. Letošní vlna nepokojů a stávek byla nejhorší za uplynulou generaci a jelikož Macron už jednou po delším nátlaku ustoupil (Žlutým vestám), můžou se současní protestující posilovat nadějí, že ve věci důchodové reformy ustoupí i jim. Také už jsou na těch ulicích po rekordní dobu. Vůbec nevidím, jak by se toto dalo nějak řešit, a nezávidím ani Macronovi, ani jakémukoliv prezidentovi, který přijde po něm. Fundamentálním problémem francouzské ekonomiky je to, že její schopnost konkurovat na světovém trhu šla prudce dolů (a to už v letech 2000-2010, podrobná studie v PDF); čínské výrobky jsou levnější a německé zase mají lepší pověst. S tím se v rámci eurozóny nedá nic dělat, když nemůžete ani devalvovat měnu. Německo směřuje doleva Německo, poslední skutečně důležitá země EU, má podstatně zdravější veřejné finance než Francie, i když jeho ekonomický růst poklesl na malé kladné epsílon a bezprostřední situace ani vyhlídky do nejbližšího roku nevypadají kdovíjak nadějně. Německý problém roku 2020 ale není primárně ekonomického rázu. Je jím skutečnost, že země nyní dostává účet za 14 let bezvýrazné merkelovské politiky – i s vysokými úroky. Merkelismus naprosto duševně zdevastoval běžnou pravici (CDU) i běžnou levici (SPD), které ztratily schopnost myšlenkové konzistence a jakékoliv vize pro budoucnost. SPD, u níž byl úpadek daleko zřetelnější, se nyní snaží zachránit příklonem k radikálnější levici, ale těžko v tom bude konkurovat postkomunistické Die Linke, ta vždycky přijde s něčím ještě kontroverznějším a v posledních letech se přesto bez problémů dostala do několika zemských vlád. CDU jako by se bránit ani nesnažila. Opětovná volba Annegret Kramp-Karrenbauer do čela strany přesto, že je i u členů samotných nepopulární, jako by naznačovala, že jsou smířeni s tím, že příštího kancléře stavět nebudou; po Merkelové potopa. Strana si už na pravici nehraje ani formálně, říká si Die Mitte (střed). To, že se jí odtrhlo celé nacionalistické křídlo, bere stoicky a raději se orientuje na koalice se sociálními demokraty a Zelenými. Nápadná je zjevná neochota „přepřáhnout“ a zkusit pustit k vedení někoho jiného s novými myšlenkami, kterou přitom prokázali třeba právě britští konzervativci. V tomhle myšlenkovém vakuu ohromně prosperují Zelení, kterým se podařilo udělat z ochrany klimatu a dekarbonizace téma číslo jedna až deset; rozklikněte libovolné velké noviny a budete (jako Čech) šokováni tím obsesivním přívalem článků „na jedno brdo“. Němcům už to připadá zcela normální, ačkoliv ještě před dvěma lety získali Zelení jen 8,9 % hlasů ve spolkových volbách a téma klimatu se zdaleka tak nehrotilo, i když Energiewende už běžela. Jelikož Zelení mají voličskou základnu v bohatších čtvrtích německých měst, velký vliv v médiích a zároveň jsou s nimi ostatní strany ochotny „koalovat“, považuji za hodně pravděpodobné, že se v nejbližších letech pokusí předělat Německo k obrazu svému ještě daleko více, než už jím je teď. A že s tím nebudou čekat až na další volby roku 2021 – vždyť celé to protiuhlíkové hnutí je poháněno myšlenkou, že zítra bude pozdě. Jaký dopad to bude mít na ekonomiku země? To je pro oddané ochránce planety zcela podružná otázka. Na nás to ale bude nějaké efekty mít stoprocentně. Případný úplný zákaz spalovacích motorů apod. by se na české ekonomice podepsal tlustým červeným fixem. Trump má velkou šanci opět vyhrát volby Poslední jsem si nechal Spojené státy americké, kde se Donald J. Trump bude ucházet o další čtyřleté období. Myslím si, že probíhající impeachment bude v tomhle směru zcela irelevantní, jeho voličské bázi jsou totiž nějaké události na Ukrajině zcela ukradené. Zdaleka nejdůležitější bude stav ekonomiky ke dni voleb. Poslední tři roky je na tom americká ekonomika docela solidně a nezaměstnanost poklesla na nejnižší stav za posledních padesát let. Dokonce i různé tradičně problémové vrstvy obyvatelstva (např. propuštění vězni nebo černoši) mají v současné době vyhlídky na to, najít práci. Pokud se tenhle stav udrží a pokud Demokraté – jak to zatím vypadá – nominují protikandidáta, který se bude přesně a neúchylně držet woke principů svatých pro Kalifornii a New York, bude mít Trump další volby v kapse. Ale ta kampaň, ta bude hodně divoká. Tam se máme na co těšit. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-03-02 13:31:00

Dálniční známka znovu zdraží příští leden, podle inflace, řekl Kupka

Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V sobotním pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka. Přesnou částku, o kterou se známka zdraží, zveřejní ve druhé polovině příštího roku. Cena se změnila naposledy 1. března. U ročního kuponu vzrostla z 1500 na 2300 korun.

Čas načtení: 2024-03-02 14:28:17

Dálniční známka znovu zdraží příští leden, podle inflace, řekl Kupka

Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V sobotním pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka. Přesnou částku, o kterou se známka zdraží, zveřejní ve druhé polovině příštího roku. Cena se změnila naposledy 1. března. U ročního kuponu vzrostla z 1500 na 2300 korun.

Čas načtení: 2024-03-02 14:28:17

Dálniční známka znovu zdraží příští leden, podle inflace, řekl Kupka

Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V sobotním pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka. Přesnou částku, o kterou se známka zdraží, zveřejní ve druhé polovině příštího roku. Cena se změnila naposledy 1. března. U ročního kuponu vzrostla z 1500 na 2300 korun.

Čas načtení: 2024-03-02 15:10:00

Ministr Kupka ohlásil další zdražování dálničních známek

Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V dnešním pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přesnou částku, o kterou se známka zdraží, zveřejní ve druhé polovině příštího roku. Cena se změnila naposledy v pátek, 1. března. U ročního kuponu vzrostla z 1500 na 2300 korun.

Čas načtení: 2024-03-02 20:00:00

Kupka krátce po zvýšení ceny dálniční známky: Mohla by znovu zdražit už v lednu

Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V dnešním pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přesnou částku, o kterou se známka zdraží, zveřejní ve druhé polovině příštího roku. Cena se změnila naposledy 1. března. U ročního kuponu vzrostla z 1500 na 2300 korun.

Čas načtení: 2024-04-22 08:40:43

Rakety ATACMS dlouhého doletu by mohly být na Ukrajinu vyslány do konce příštího týdne

Mark Warner, předseda Senátního výboru pro zpravodajské služby USA, očekává brzké nasazení balistických raket dlouhého doletu ATACMS na Ukrajinu. The post Rakety ATACMS dlouhého doletu by mohly být na Ukrajinu vyslány do konce příštího týdne first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-25 06:41:14

Poslední mrazivá noc. Od pátku se bude oteplovat, v neděli se vrátí letní teploty

Ve čtvrtek budou ještě teploty podprůměrné a na horách může sněžit. V pátek ráno dokonce hrozí na některých místech poškození vegetace mrazem, ale odpoledne se začne postupně oteplovat. Od soboty už budou noční teploty nad nulou a v neděli odpoledne se teploty dostanou většinou nad 20 °C. Víkend a začátek příštího týdne bude slunečný a nadnormálně teplý. Ke konci příštího týdne se zase mírně ochladí.

Čas načtení: 2024-04-25 06:32:00

Poslední mrazivá noc. Od pátku se bude oteplovat, v neděli se vrátí letní teploty

Ve čtvrtek budou ještě teploty podprůměrné a na horách může sněžit. V pátek ráno dokonce hrozí na některých místech poškození vegetace mrazem, ale odpoledne se začne postupně oteplovat. Od soboty už budou noční teploty nad nulou a v neděli odpoledne se teploty dostanou většinou nad 20 °C. Víkend a začátek příštího týdne bude slunečný a nadnormálně teplý. Ke konci příštího týdne se zase mírně ochladí.