Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2026-02-20 12:35:56

Jak vypadá tichá krize středního věku u žen

Nezačne to dramaticky, nečeká vás žádné náhlé balení kufrů nebo žádné červené sportovní auto před domem. Tichá krize středního věku přichází nenápadně, spíš jako vnitřní neklid, který neumíte přesně pojmenovat. I přesto, že všechno na papíře funguje, práce běží, děti rostou a vztah drží pohromadě, tak se někde uvnitř ozývá otázka, jestli je tohle opravdu všechno. Ženy o téhle fázi často nemluví, protože se to prostě nehodí. Mají rodinu, stabilitu, zkušenosti, jenže právě kolem čtyřicítky a padesátky přichází období, kdy se láme jedna životní kapitola a druhá se teprve hledá. A mezi tím vzniká zvláštní prázdno. Pocit, že už vás nikdo nepotřebuje stejně jako dřív Děti jsou větší a nepotřebují vás každou hodinu, možná i odcházejí z domu. Najednou máte víc času, po kterém jste roky toužila, ale místo úlevy přichází zvláštní smutek. Kdo jste teď, když už nejste nonstop máma na plný úvazek? V práci už také nejste ta hladová dvacátnice, která chce všechno dokázat, něco jste si splnila, něco vzdala. Jenže místo uspokojení se může objevit pocit stagnace, jako by se svět posunul a vy zůstala stát. Tělo se mění a s ním i sebevědomí Hormony začnou hrát jinou ligu, a hlavně váha reaguje jinak než dřív. Spánek se zhorší, nálady kolísají a do toho přichází první viditelné známky stárnutí. A i když si rozumově říkáte, že je to přirozené, někde uvnitř to zabolí. Společnost je navíc pořád nastavená na mládí a ženy po čtyřicítce bývají méně viditelné. A tahle změna pozice může zamávat sebevědomím víc, než si kdo připustí. Vztah pod lupou reality Je běžné, že po letech společného života už o partnerovi víte všechno. Přesně víte, co řekne, jak zareaguje a čím vás vytočí. A tak přichází rutina, a s ní i otázka, jestli takhle chcete žít dalších dvacet let. Tichá krize se neprojevuje vždy touhou... Čtěte více Příspěvek Jak vypadá tichá krize středního věku u žen pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2026-04-22 07:00:00

Sebevědomí jako tichá síla

Sebevědomí není hlasité ani okázalé. Neprojevuje se nutně tím, že vstoupíte do místnosti a okamžitě na sebe strhnete pozornost. Spíše se skrývá v drobných gestech – v klidném postoji, jistotě v hlase i v tom, jak si upravíte sako před schůzkou. Je to vnitřní přesvědčení, že zvládnete to, co vás č ...

Čas načtení: 2020-03-09 15:46:21

Italské Bergamo v obležení: svědectví lékaře z centra epidemie koronaviru

Bergamo znají čeští turisté hlavně jako velké letiště nedaleko Milána. Do města samotného zavítá jen málokdo, i když má pěkné středověké centrum. V posledních dnech se ovšem Lombardie dostala na stránky novin kvůli tomu, že zde propukla epidemie koronaviru. Italská vláda čerstvě vyhlásila nad oblastí karanténu. Daniele Macchini je chirurg pracující v nemocnici Humanitas Gavazzeni v Bergamu. Šestého března umístil na svůj Facebook dost syrovou zprávu z aktuálního „bojiště“. Nějakou chvíli jsem – podobně jako Macchini – váhal, zda ji přejít mlčením nebo ne. Nakonec jsem se, z podobných důvodů jako on, rozhodl zveřejnit její český překlad. Do té míry, do jaké se mi to podařilo ověřit, nejde o žádný hoax. Lékař toho jména existuje, pracuje tam, není známo, že by jeho účet na FB někdo hacknul. Jeho text převzala i větší média jako regionální vydání Corriere della Sera a Il Giornale. Proto si myslím, že je na místě zprostředkovat jeho perspektivu i českým čtenářům. Je víceméně konzistentní s tím, co k nám proniklo z Číny, a nemyslím si, že by šlo o šíření paniky. Nakonec jde o zprávu z epicentra epidemie na evropském kontinentě, kde samotná italská vláda omezila veřejný život. Dále hovoří Daniele Macchini, šestého března 2020, Bergamo. Některé pasáže jsem vytučnil já: „V jednom z těch e-mailů, které neustále dostávám od vedení nemocnice, byl odstavec „jak se chovat zodpovědně na sociálních sítích“. Obsahoval nějaká doporučení, na kterých se všichni shodneme. Dlouho jsem uvažoval, co vlastně napsat o tom, co se tu děje, a jestli to vůbec napsat. Nakonec jsem usoudil, že nezodpovědné by bylo mlčet. Pokusím se tedy sdělit laikům, těm, kdo žijí v určitém odstupu od naší reality, co se děje v Bergamu ve dnech epidemie Covid-19. Chápu, že je potřeba zabránit panice, ale pokud nedokážeme rozšířit informaci o tom, co se děje a jak je to nebezpečné – a pořád vidím lidi, kteří ignorují doporučení a lidi, kteří se scházejí a stěžují si na to, že nemůžou do posilovny nebo zahrát si fotbal – běhá mi z toho mráz po zádech. Rozumím tomu, že vzniknou hospodářské škody a také mne to trápí. Po téhle epidemii bude těžké se zase „rozjet“. Ale i tak, kromě toho, že ekonomicky ničíme svůj zdravotnický systém, chci upozornit na škody na veřejném zdraví, které nás pravděpodobně čekají, jsou důležitější, a jsem velmi znepokojen tím, že zatím nebyla ustanovena karanténa v oblastech Alzano, Lombardo a Nembro, i když to region požadoval. (Rád bych zdůraznil, že jde čistě o můj osobní názor.) Minulý týden jsem byl překvapen reorganizacemi, které v celé nemocnici proběhly, zatímco náš současný nepřítel se ještě skrýval ve stínu: jak se oddělení vyprázdnila, odložitelné činnosti byly přerušeny, jednotka intenzivní péče uvolněna a rozšířena o tolik lůžek, kolik jen šlo. Tahle náhlá přeměna vytvořila na chodbách nemocnice atmosféru přízračného ticha a prázdnoty, které jsme nerozuměli; čekání na válku, která ještě nezačala, a u které jsme si mnozí (včetně mě) nebyli jistí, zda přijde a s jakou zuřivostí. (Poznámka: všechny tyhle přípravy se děly bez pozornosti veřejnosti, zatímco v některých novinách se drze psalo, že soukromý sektor nic nedělá.) Pořád si ještě vzpomínám na svoji noční službu před týdnem, kdy jsem si neodpočinul ani na chvíli a čekal jsem na telefonát z našeho oddělení mikrobiologie. Čekal jsem na výsledky testů našeho prvního podezřelého pacienta a přemýšlel jsem o tom, jaké důsledky to bude mít pro nás a pro nemocnici. Když o tom přemýšlím zpětně, moje rozrušení z jednoho možného případu bylo skoro směšné a nepřiměřené. Situace teď je dramatická. Jiné slovo mě nenapadá. Válka vypukla a bitvy zuří nonstop celé dny a noci. Jeden za druhým se nešťastní lidé objevují na pohotovosti. Mají daleko horší příznaky než komplikace chřipky. Neříkejte už prosím, že je to jen těžká chřipka. Za dva roky, které pracuji v Bergamu, jsem zjistil, že lidi nechodí na pohotovost bezdůvodně. Tentokrát taky ne. Dodrželi doporučení: týden nebo deset dní doma s horečkou, nechodit ven, aby se předešlo šíření nákazy, ale už to prostě nezvládají. Nemůžou dýchat, potřebují kyslík. Léků na tenhle virus je málo. Průběh nemoci záleží na našem organismu. Můžeme jej jenom podpořit v situaci, kdy už nedokáže bojovat sám. Přiznejme si to: vesměs doufáme v to, že se naše tělo zbaví viru samo. Antivirové terapie jsou v případě tohoto viru ve stadiu pokusů a poznáváme jeho chování za běhu. Zůstat doma, dokud se symptomy nezhorší, nemá vliv na prognózu. Teď k nám nicméně dorazila dramatická potřeba nemocničních lůžek. Oddělení, která se předtím vyprázdnila, se teď rychle plní. Na cedulích, kde jsou jména pacientů a barevné označení podle toho, na které oddělení patří, je teď jenom červená barva, a místo chirurgického zákroku je tam napsána diagnóza, která je pořád stejná: oboustranný intersticiální zápal plic. A teď mi řekněte, který chřipkový virus způsobuje takovou tragédii. Protože to je ten rozdíl (teď se dostanu k technikáliím): u klasické chřipky, kromě toho, že se nakazí menší množství lidí v průběhu měsíců, je míň komplikovaných případů. Jen tehdy, pokud virus zničí ochranné bariéry v našich dýchacích cestách a umožní baktériím, které normálně žijí v horních dýchacích cestách, aby zaútočily na průdušky a plíce, nastává těžší onemocnění. Covid-19 způsobuje banální chřipkové příznaky u mnoha mladých lidí, ale u mnoha starších (a nejen u nich) se rozvine skutečný SARS, protože virus dokáže vnikat přímo do plicních sklípků a infikuje je, čímž ztrácejí schopnost vykonávat svoji funkci. Výsledkem je plicní nedostatečnost, která je často vážná a po několika dnech hospitalizace nemusí stačit ani obyčejné podávání kyslíku. Je mi líto, ale jako doktora mě neuklidňuje to, že nejtěžší případy jsou starší lidé s jinými nemocemi. U nás je starých lidí nejvíce a je dost těžké najít někoho nad 65 let věku, kdo nebere aspoň prášky na vysoký tlak nebo na cukrovku. Taky vás můžu ujistit, že když vidíte mladé lidi intubované na jednotkách intenzivní péče, nebo ještě hůře v ECMO (přístroj pro ty nejhorší případy, který vysává krev, okysličuje ji a vrací ji do těla, v naději, že se plíce zase uzdraví), veškeré sebevědomí ohledně toho, že jste mladí, vás přejde. A pořád se přitom najdou lidi na sociálních sítích, kteří se chlubí, jak jsou stateční, ignorují doporučení, protestují, že jejich normální životní zvyky dostaly dočasnou stopku – ačkoliv kolem probíhá katastrofální epidemie. Už nejsme chirurgové, urologové, ortopedi, jsme jenom lékaři, součást jednoho velkého týmu, čelícího vlně tsunami, která nás zavalila. Případy se množí, denně máme 15 až 20 nových hospitalizací z toho samého důvodu. Výsledky z laboratoře chodí jeden za druhým: pozitivní, pozitivní. Pohotovost se hroutí. Improvizujeme, všichni pomáhají na pohotovosti. Rychlý brífink ohledně toho, jak se užívá počítačový systém a o pár minut později už jsem zase dole, vedle dalších vojáků na téhle válečné frontě. Na počítačových obrazovkách stojí pořád to samé: horečka, dýchací obtíže, horečka, kašel, nedostatečná funkce plic a tak dále. Vyšetření a radiologie s pořád těmi samými závěry: oboustranný intersticiální zápal plic. Všichni potřebují hospitalizaci, někteří potřebují intubovat a jdou rovnou na jednotku intenzivní péče. Pro některé už je pozdě. Intenzivní péče je plná a vytváříme nové. Každý dýchací přístroj má cenu zlata: používáme přístroje z operačních sálů, kde teď utichla všechna odložitelná aktivita, a z operačních sálů se staly nové jednotky intenzivní péče. Je až neskutečné, nebo aspoň tady, v případě nemocnice Humanitas Gavazzeni (kde pracuji), jak vůbec bylo možné zorganizovat a připravit v tak krátkém čase zdroje pro zvládání katastrofy těchto rozměrů. Každé rozdělení lůžek, místností, personálu, směn a úkolů se každý den znovu přehodnocuje, abychom našli ještě více možností. Dříve prázdná „oddělení duchů“ jsou teď plná a dělají pro své pacienty všechno, co můžou, ale začíná nás schvacovat vyčerpanost. Všichni jsme vyčerpaní, vidím příznaky vyčerpání i na tvářích, na kterých jsem jej dříve neznal. Vidím lidi, kteří zůstávají na místě i když skončí jejich přesčas. Vidím solidaritu od kolegů, kteří zajdou za internisty a ptají se jich, co můžou udělat, nebo se nabídnou převzít čerstvě přijatého pacienta. Doktoři posunují postele a převážejí pacienty, podávají léky místo sester. Plačící sestry, protože nedokázaly zachránit každého, záznamy vitálních funkcí pacientů, ve kterých už je zapsán jejich definitivní osud. Už nemáme žádné směny ani rozvrhy služeb. Náš společenský život přestal existovat. Před několika měsíci jsme se s manželkou rozešli a ujišťuji vás, že jsem se vždycky snažil o to, vidět svého syna, i po noční směně, i kdybych kvůli tomu šel spát později. Ale už skoro dva týdny jsem dobrovolně bez kontaktu se svým synem i dalšími rodinnými příslušníky, protože se bojím, že je nakazím, a že oni pak nakazí moji starou babičku nebo jiné příbuzné, kteří mají zdravotní problémy. Mám pár fotek svého syna, dívám se na ně se slzami v očích, dokázali jsme udělat pár videohovorů. Mějte taky trpělivost. Ano, nemůžete jít do divadla, muzea nebo do posilovny. Buďte milosrdní vůči těm zástupům starých lidí, které byste mohli zabít. Vím, není to vaše vina, ale vina těch, kdo vás přivedli na myšlenku, že se to přehání. A i tohle svědectví se lidem, kteří žijí daleko od epidemie, může zdát jako přehánění. Ale prosím vás, poslechněte nás, opouštějte domov jenom v naprosto nezbytných situacích. Nechoďte davově do supermarketů pro zásoby, to je to nejhorší, když se koncentrujete, pak vzrůstá riziko nákazy od lidí, kteří ani nevědí, že jsou infekční. Můžete tam jít mimo špičku. Máte-li obyčejnou roušku (dokonce i takovou tu pracovní), vezměte si ji. Neshánějte FFP2 a FFP3. Ty jsou určeny nám a začínáme jich mít nedostatek. Už teď jsme museli optimalizovat jejich použití jen pro některé situace, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace vzhledem k tomu, že je jich všeobecně málo. Kvůli nedostatku ochranných prostředků jsme já a moji kolegové neustále vystaveni riziku nákazy, i přesto, že se snažíme. Někteří kolegové už nakazili svoje příbuzné a někteří jejich příbuzní už bojují o život. Jsme tam, kam byste se báli vkročit. Snažte se o to, abyste sem vkročit nemuseli. Řekněte svým starým či nemocným příbuzným, ať zůstanou doma. Doneste jim potraviny. My takovou možnost nemáme, je to naše práce. To, co v posledních dnech dělám, není vlastně moje zaměření, ale dělám to i tak a budu to dělat tak dlouho, dokud budou splněny základní principy: pomáhat nemocným, aby se cítili lépe a uzdravovali se, nebo aspoň zmenšit utrpení a bolest těch, kteří se uzdravit nemohou. Moc se nebavím s lidi, kteří nás dnes označují za hrdiny, a ještě včera nám nadávali a podávali na nás stížnosti. Jakmile všechno přejde, zase nám budou nadávat a podávat na nás stížnosti. Lidé zapomínají rychle. A dnes nejsme ani hrdinové, je to naše práce. Už dřív jsme riskovali každý den: když ponoříme ruce do krvavého břicha někoho, o kom ani nevíme, jestli má HIV nebo žloutenku typu C. Děláme to i tehdy, když víme, že HIV nebo hepatitidu C mají. Když operujeme pacienta s HIV a pak měsíc bereme prášky, ze kterých je nám celý den na zvracení. Když se strachem otevíráme výsledky krevního testu potom, co jsme se omylem píchli jehlou, a doufáme, že tam nic nebude. Je to naše práce a naše emoce, dobré či špatné, musíme s nimi žít. Naším konečným cílem je být užitečný každému. Teď ale zkuste něco takového taky: svými činy můžeme ovlivnit životy či smrt několika desítek lidí. Vy, svými činy, ovlivníte daleko více lidí. Prosím, sdílejte tuto zprávu. Musíme rozšířit povědomí o tom, co se tu děje, aby to nezachvátilo celou Itálii.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-10-31 20:02:47

Jak zvýšit sebevědomí: 10 účinných strategií pro osobní růst

Zlepšení sebevědomí je transformační proces, který může přinést mnoho výhod jak v osobním, tak v profesionálním životě. Vyžaduje to však vytrvalost a závazek k vlastnímu rozvoji. Zde jsou některé účinné strategie, které vám mohou pomoci vybudovat silnější a sebevědomější verzi sebe sama. 1. Stanovte si realistické cíle a kroky k jejich dosažení Sebevědomí roste, když vidíme, že dosahujeme zamýšlených cílů. Začněte tím, že si stanovíte malé, realistické cíle, které jsou dosažitelné v krátkodobém horizontu. Může to být něco tak jednoduchého, jako je každodenní cvičení po dobu 10 minut nebo konzistentní učení se nové dovednosti. Pozorování pokroku vás motivuje k tomu, abyste se pustili do větších výzev. 2. Zaměřte se na své silné stránky Často se soustředíme na slabiny a ignorujeme své silné stránky. Zamyslete se nad tím, v čem jste dobří a co vám přináší radost. Může to být například schopnost naslouchat ostatním, kreativita, organizační dovednosti nebo vytrvalost. Zdůrazňování svých silných stránek posiluje váš pocit hodnoty a umožňuje vám soustředit se na pozitivní aspekty. 3. Procvičujte mluvení před zrcadlem Strávit čas procvičováním projevů nebo rozhovorů před zrcadlem vám umožní zvyknout si na vlastní hlas a vidět se při mluvení. Používání zrcadla také pomáhá snížit nervozitu a lépe kontrolovat gesta a tón hlasu, což následně zvyšuje sebevědomí v sociálních a profesionálních situacích. 4. Rozvíjejte své dovednosti Investování do rozvoje svých dovedností a získávání nových znalostí je skvělý způsob, jak zlepšit sebeúctu. Účastněte se seminářů, přečtěte si knihu v oblasti, která vás zajímá, zaregistrujte se na online kurz. Čím více znalostí budete mít, tím snazší bude cítit se sebevědomě v rozhovorech a rozhodování. 5. Pečujte o své fyzické a duševní zdraví Zdravý životní styl má přímý vliv na naše blaho. Pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava a dostatek spánku jsou základem. Relaxační techniky, jako je meditace nebo dechová cvičení, pomáhají zvládat stres, který je často... Čtěte více Příspěvek Jak zvýšit sebevědomí: 10 účinných strategií pro osobní růst pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2025-02-20 20:41:08

Proč si vybrat Kamagra Oral Jelly: Výhody pro muže

Proč si vybrat Kamagra Oral Jelly: Výhody pro muže redakce Čt, 02/20/2025 - 20:41 Ostatní - Zdraví a Krása Klíčová slova: Kamagra Oral Jelly 100mg spokojený sexuální život erekce Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Účinnost Kamagry Oral Jelly Kamagra Oral Jelly 100mg je formulována s účinnou látkou sildenafil citrát, která je známá svou schopností zlepšit prokrvení penisu. Jak to funguje? Sildenafil citrát působí proti enzymu, jenž by jinak bránil přítoku krve do penisu. A právě díky tomuto se erekce stává tvrdší a trvá déle. Tento lék obvykle začne fungovat do 30 – 60 minut což je výborné pro muže, kteří se chtějí rychle zbavit nepříjemné situace. V porovnání s klasickými tabletami je Kamagra Oral Jelly rychlejší na vstřebávání. Jelikož je ve formě želé, nezůstává tak dlouho v trávicím traktu, což umožňuje rychlejší nástup účinku. Mnoho mužů preferuje právě tuto formu léku díky její jednoduché a příjemné podobě. Kamagra Oral Jelly 100mg je efektivní nejen v počáteční fázi léčby, ale také během dlouhodobějšího užívání, pokud je správně dávkována.   Snadná a pohodlná aplikace Kamagra Oral Jelly 100mg je skvělá volba pro muže, kteří hledají pohodlné a rychlé řešení pro erektilní dysfunkci. Na rozdíl od standardních tablet je tato forma léku ve formě želé, která je velmi snadná k použití. Stačí otevřít sáček, vymačkat obsah do úst a pozřít. Tato jednoduchá aplikace umožňuje muži užívat lék bez stresu nebo nepohodlí spojeného s polykáním tablet. Další výhodou je, že Kamagra Oral Jelly je k dispozici ve třech ovocných chutích, což činí použití příjemným zážitkem. Někteří muži, kteří mají obtíže s polykáním tablet, tohle formu moc ocení. Tato pohodlnost je zvláště vhodná pro muže, kteří chtějí mít sex bez nutnosti předtím připravovat léky. Kamagra Oral Jelly je určena pro muže, kteří cestují často nebo potřebují lék, který mohou užívat kdykoliv a kdekoliv. Použitelné dávkování pro různé účely Kamagra Oral Jelly 100mg nabízí flexibilitu v dávkování, což je pro mnoho mužů výhodou. Nejsilnější dávka je 100mg, to je standardní dávka, která účinně podporuje erekci. Nicméně dávku je možné upravit v závislosti na osobních potřebách. Pokud zjistíte, že 100mg je moc anebo naopak málo, můžete se poradit s lékařem o úpravě dávkování. Je nezbytné, aby Kamagra Oral Jelly nebyl užíván pravidelně, ale pouze dle potřeby. Díky své rychlé účinnosti a cenově dostupnosti bude pro mnoho mužů velmi oblíbenou podobou léku, která může být užívána před plánovaným sexuálním stykem bez nutnosti měnit své každodenní návyky. Ještě se má za to, že účinky trvají 4 až 5 hodin a dává tak uživateli čas na to, aby si v klidu a bez stresu užil intimní chvíle. Důležitým faktorem pro úspěch je správné dávkování, proto je nutno užívat přípravek dle doporučení lékaře. Osvědčené výhody pro sexuální život a sebevědomí Kamagra Oral Jelly 100mg má pro muže nejen fyzické výhody, ale také významný dopad na jejich psychiku a sebevědomí. Erektilní porucha může negativně ovlivňovat kvalitu života i vztahů, a to často vede k negativním náladám až úzkostem. Kamagra Oral Jelly umožňuje obnovit sexuální činnost, která přímo ovlivňuje zvýšení sebevědomí. Muži užívající Kamagra Oral Jelly často zaznamenají zlepšení svého sexuálního života, což má pozitivní vliv i na jejich partnerské vztahy. Zlepšená erekce nejsnadněji vede ke zdravému intimnímu styku, přináší také znatelně větší běžnou pohodu a zlepšení se v osobním životě. Kamagra Oral Jelly pomáhá mužům znovu získat sebevědomí, což je velmi důležité pro jejich celkové duševní zdraví. Závěr Kamagra Oral Jelly 100mg je efektivní a pohodlné řešení pro muže, kteří trpí erektilní dysfunkcí. Tento lék poskytuje rychlý účinek, snadnou aplikaci a flexibilní dávkování a proto je to nejvhodnější volba pro mnoho mužů. Kamagra Oral Jelly ne jen zvyšuje sexuální výkonnost, ale také kladně ovlivňuje sebevědomí a vztahy. Používáte-li účinný způsob, jak zlepšit váš sexuální život, Kamagra Oral Jelly může být tím, co potřebujete. Přidat komentář foto pixabay.com Kamagra Oral Jelly 100mg je oblíbený lék pro muže, kteří trpí erektilní dysfunkcí. Tento produkt poskytuje rychlou a účinnou úlevu a nabízí mnoho výhod. Pokud již máte dost klasických tablet a hledáte pohodlnější variantu, pak Kamagra Oral Jelly může být to pravé. V tomto článku uvidíte hlavní důvody, proč si Kamagru Oral Jelly vybrat.

Čas načtení: 2025-11-14 08:44:46

Křivý úsměv bolí i duši. Studie ukazují dopad na sebevědomí

Ortodontická léčba bývala dlouho spojována především s estetikou. Stále více výzkumů však dokládá, že nerovný chrup má přímý vliv na psychiku, sebevědomí i společenské uplatnění. Podle mezinárodní studie zveřejněné v roce 2024 v odborném časopise BMC Oral Health bylo až Read More Křivý úsměv bolí i duši. Studie ukazují dopad na sebevědomí The post Křivý úsměv bolí i duši. Studie ukazují dopad na sebevědomí first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2025-11-04 13:43:20

Nová guma, nové sebevědomí: Continental ContiSportAttack 5 mění hru na okreskách i okruhu

Kdo má rád svižné projížďky a občas vyrazí na okruh, ten dobře zná věčné hledání gumy, která zvládne obojí. Continental u páté generace své sportovní [...]

Čas načtení: 2020-02-12 20:24:31

Jak překonat stydlivost? Umíte navazovat nové kontakty, nebo jste spíš plaší?

Nina Deissler, Jak překonat stydlivost, ostych a nesmělost. Cesta ke zdravému sebevědomí. Grada 2020. Ukázka zde Často slýchám, že jsem extrovert; patřím charakterově mezi průbojnější typy, které i v cizím prostředí rozproudí konverzaci a seznámí neznámé lidi, kteří by za běžné situace neměli důvod si ostatní pouštět k tělu. Proč jsem si tedy vybrala tuto publikaci? Upřímně, byl to úmysl, abych lépe porozuměla ostýchavým lidem, čím si procházejí. Jenže jsem dostala víc. Člověk totiž není celý život stejným jedincem. Vyvíjí se. Jednotlivé životní fáze a pozitivní i negativní zkušenosti ho mění. Učí ho, jak přistupovat k okolí a jak jednat s lidmi. Někdy i dobře nakročený extrovert se uzavře do ulity vyděšeného jedince, který se drží stranou, aby neobdržel další kruté rány za své neúspěchy. Jenže ono je to hlavně „v hlavě“. Upřímně nemám ráda knižní rádce, které „zaručují“, že po přečtení dané publikace se váš život docela změní. Tak nějak v pozadí svých myšlenkových pochodů s úsměvem vidím Bridget Jones, jak hází do koše jednu rádoby rádcovskou publikaci za druhou. A tohle přesně Stydlivost, ostych a nesmělost není! Když kolegové na stole v kanceláři uviděli tuto knihu, ptali se mě, proč ji čtu? A já si uvědomila, že s každou další stránkou je to z jiného důvodu, než jsem si původně plánovala: opravdu mě uchvátila. A to proto, že jsem v ní nalezla jedno ze svých dávno zapomenutých já. Období dospívání a mládí. Tehdy jsem ke světu nejprve přistupovala a poté už jen chtěla přistupovat s otevřenou náručí a přinést do všeho nový impuls, ale po několika negativních  zkušenostech jsem to vzdala. Probudilo to ve mně vzpomínky na emocionální zranění, se kterými jsem cítila potřebu se právě díky této knížce vyrovnat. Mladý člověk je obzvláště citlivý na negativní ostrou zpětnou vazbu a já jsem s ní skutečně tehdy neuměla pracovat. Autorka knihy nabízí lidem, kteří buď jsou již stydliví a plaší od narození, nebo je k tomu svedli různé situace a okolnosti, techniku tak zvanou NLP (neurolingvistické programování). Tato technika vychází z předpokladu, že lidé nejsou neurotičtí, potrhlí nebo deprimovaní, ale že se vždy snaží získat to nejlepší z možností, které se jim nabízejí. „Fungují ve svém „modelu světa“, který se skládá z toho, co se naučili o sobě a o světě, a jak to, co vnímají, interpretují. Každý člověk má v hlavě svůj individuální model světa, jakousi „vnitřní mapu“, který se liší od světů jiných lidí. Ve vašem modelu světa jsou důležité různé věci podle toho, kde a jak jste vyrůstali… (27) Naše podvědomí chce zajistit, abychom se vždy cítili v bezpečí. Často se dostává do konfliktu s naším mozkem, protože nemáme jen jednu část mozku společnou se všemi bytostmi („plazí“ mozek). Krom této, která řídí naše podvědomí se postupem evoluce vyvinul ještě emocionální savčí mozek, který má na starosti smích a pláč, euforii a depresi, a také myslící lidský mozek, díky němuž myslíme a pamatujeme si. Tyto oblasti spolu vzájemně komunikují a může mezi nimi nastat konflikt. „Východiskem proto není, abyste bojovali se svým strachem, protože pak byste vlastně sváděli bitvu sami se sebou.“ (34) Stavěli bychom se tak proti plazí části mozku, která chrání naše bezpečí, ale také proti „savčímu“ mozku, který má „hromadu důkazů o tom, že svět venku je nebezpečný“. Ale lze vždy spoléhat na tyto důkazy? Často za nimi stojí je obyčejná dogmata, která se v průběhu času stala realitou. Zkusme to na běžném příběhu ze života. Například volba partnera. Znám dívku, která se ostýchala seznamovat, a pokud už mělo dojít k nějakému rande, vždy si volila muže, kteří u nás v okolí vyvolávali otázku: proč? Vždyť má na víc! Ale pravdou je, že častokrát v dětství od staršího sourozence slýchala, že je ošklivá, a od otce, že je neschopná. Pokud člověk roste s těmito pocity, přijme je jako fakt. Všichni jsme viděli, že je hezká a velmi šikovná, ale neprůbojná. Není divu! Pod takovým tlakem životních zkušeností se bála prosadit. Na základě těchto zkušeností se nějak stavíme k sobě a k okolí. Máme určitá hodnocení, názory a to, co považujeme za pravdy. Ale jak hodně je to skutečné? Nejsou to jen jakási „dogmata“? Negativní dogmata často začínají slovy: „Já prostě neumím…, Já prostě nejsem…, Pořád (nebo nikdy) se mi (ne) stává…, Pro mě není…, Pořád mám… A všechna nám akorát brání vyjít ze své ulity. Zkuste třeba první základní cvičení. Vzpomeňte si na chvíle, kdy se stydíte. Co v daných chvílích neumíte? Možná neumíte někoho oslovit, jestliže se vám líbí? Nebo se na toho člověka neumíte ani usmát? Možná se neumíte prosadit? Nebo neumíte mluvit před ostatními? Napište si na papír, co všechno v dané chvíli vnímáte, že „neumíte“. A pak vezměte jeden příklad za druhým a za „neumím“ dosaďte „nechci“. Vnímáte ten rozdíl? „A teď – nebojte se toho – se sami sebe zcela upřímně zeptejte, jestli v tom není i špetka pravdy. Pokud například máte zdravé oči, a přesto „neumíte“ opětovat oční kontakt, nejde tu přece o vaši schopnost dívat se, ale o to, že v hlavě se vám honí všechny možné myšlenky, které vám říkají: „Nedělej to.“ A vy se rozhodnete, že to neuděláte. To je důležitý bod: Rozhodli jste se vy. (42) Děláme to, co v tu chvíli považujeme za bezpečnější. Přece máme dostatek důkazů, že naše rozhodnutí je lepší! Dostatek? Opravdu? Pusťte se do hledání nových důkazů! Vrátím se třeba k bývalé kolegyni z práce: ano, byly to často opakované sebevědomí podrývající věty. Ale tyto důkazy poskytli jen dva lidé. Zkuste naslouchat i těm ostatním. Udělejte čáru za těmito negativními zkušenostmi a řekněte si, ok, tak a teď nanovo: schválně, jaké zkušenosti přijdou teď? Tato publikace mě nepřestává bavit. Ona je opravdu určená všem! Možná to autorka ani tak nezamýšlela, ale já v ní nalézám sebe a okolí a uvědomuji si, jak ty jednotlivé vrstvy vytváří tolik nuancí, které vás mohou popostrčit, nebo zbrzdit ve šťastném životě. Vlastně jsem si celou dobu myslela, že si „to uvědomuji“, ale po pravdě se u každé kapitoly zastavím a řeknu si: to je fakt, takhle jsem na to doposud nenahlížela. Stručně tedy ještě, co naleznete v knížce: cvičení proti nesmělému chování a myšlení, jak si najít pravé přátele, pomůže vám se zvyšováním sebevědomí. Pro ty, kteří by se rádi seznámili i kroky ohledně flirtování. Hodně důležité považuji, jak  zvládat kritické situace, které bývají v životě jedním z  nejtěžších kroků. Osobně to považuji za jeden nejdůležitějších kroků dospělosti. Zvládnout kritiku s určitým nadhledem a třeba ji v rozhovoru převést i do humorné polohy, aby se pročistila atmosféra. Ona totiž není kritika jako kritika. Někdo chce konstruktivně pomoci, a jiný si jen vylít vztek. Tu první přijímám a tu druhou zlehka převedu do přátelské ironie a jsem moc ráda, když se mi podaří vzteklounovi uvolnit mimické svaly do úsměvu. MB

Čas načtení: 2023-09-13 07:00:00

Sebevědomí – mají ho vaše děti?

Wikipedie definuje sebevědomí) jako: „Sebevědomí je vědomí vlastní ceny …přesvědčení, že člověk jedná správně, vhodně a účinným způsobem.… stav mysli nebo pocit, který se vyznačuje nepřítomností nejistoty, ostychu nebo rozpaků a je provázený klidnou vírou v sebe a své schopnosti, beze stop podceňová ...

Čas načtení: 2019-11-13 12:53:56

Nicolai Sennels: Nezvěte do své země muslimy

Nicolai Sennels je psycholog, který v letech 2005-2008 pracoval v kodaňské věznici pro mladistvé Sønderbro. O svých zážitcích a závěrech napsal knihu Svatý hněv: Mezi muslimskými zločinci, která zatím česky nevyšla. Dnes je politicky aktivní, je členem Dánské lidové strany (Dansk Folkeparti), která usiluje o další restrikci imigrace z nezápadních kultur, a byl spoluzakladatelem hnutí For Frihed, které je dánskou pobočkou hnutí Pegida. Nedávno Nicolai Sennels navštívil Prahu, poskytl rozhovor i televizi Prima a odpověděl mi na několik otázek, které jsem mu zaslal e-mailem. Zajímala mne jeho perspektiva, protože vězeňský psycholog je poměrně specifické povolání, které vidí společnost z jejího horšího konce a každodenně pracuje s některými problémy, které širší společnost ani nemusí příliš vnímat.   Pane Sennelsi, jste psycholog. Mohl byste čtenářům krátce popsat svoje předešlé zaměstnání? Co vás vedlo k tomu, že jste napsal svoji knihu „Svatý hněv“? Když jsem jako naivní levicový Západoevropan začal pracovat ve vězení, byl to pro mě docela šok. Sedm z deseti vězňů v dánských vězeních pro mladistvé jsou muslimové, i když muslimů je jinak méně než 10 procent obyvatelstva. Mým úkolem bylo pomoci jim najít smysluplnější způsob života, ale brzy jsem zjistil, že západní psychologie v jejich případě terapeuticky selhává. Abych našel lepší postupy, začal jsem studovat jejich náboženství a kulturu, vyptával jsem se svých muslimských klientů na podrobnosti jejich rodinného uspořádání, denního života, života a tradic v zemích jejich původu. Jako psycholog ve vězení jsem tím pádem měl jedinečnou příležitost hovořit se skupinou lidí, na které si mnoho z nás utvořilo názor, ale jen málokdo se k nim dostal skutečně blízko. Tato kniha je způsobem, jak získat psychologickou perspektivu k jedné z nejdůležitějších otázek současnosti: co je muslimská kultura a jakým způsobem bychom k ní měli přistupovat na Západě.   Ve svém odborném životě jste potkal mnoho zločinců, kteří byli muslimové, jelikož je jich v dánských věznicích statisticky nadprůměrné množství. Říkáte, že součástí jejich motivace je i jejich víra. Mohl byste to rozvést? Náboženství hraje ústřední roli nejen u islámských teroristů, ale i zločinců. Na základě analýzy tohoto náboženství a kultury, a na základě stovek rozhovorů s muslimy, jsem dospěl k názoru, že jsou vychováváni s určitými mentálními vzorci, které je činí náchylnějšími ubližovat ostatním a představují nebezpečí pro neislámské společnosti. Jeden takový psychologický rys je dominance. Mnoho zločinů páchaných muslimy vůči nemuslimům není motivováno primárně peněžním ziskem, ale touhou dominovat ostatním. Je to částečně proto, že muslimové mají svým náboženstvím uloženu povinnost ovládat a dobývat, a částečně proto, že žijí v extrémně dualistickém světonázoru. Tam, kde se západní myšlení snaží o širší pochopení, je muslimská kultura zvyklá uvažovat ve vzorci „buď a nebo“, „černá a bílá“. Širší pochopení vede k větší harmonii, kdežto vzorec „buď a nebo“ rozděluje svět do antagonistických párů: muslimové jsou lepší než nemuslimové, muži mají více práv než ženy, většina denních záležitostí je rozdělena na čisté (halal) a nečisté (haram) atd. Silně dualistické kultury jsou vesměs také silně neharmonické, protože vynášejí velmi tvrdé soudy. Abych to něčím ilustroval, rád bych upozornil na arabské slovo pro nemuslima, káfir. „Káfir“ má mnoho extrémně negativních konotací, protože podle islámských svatých textů se „káfirům“ nedá věřit, jsou předurčeni k tomu, hořet v pekle, mohou být zotročeni a sexuálně zneužíváni, mají být zabiti atd. Tyto islámské popisy nevěřících fungují podobně jako válečná propaganda mezi vojáky. Tak, jako generálové dehumanizují a démonizují nepřítele, aby vojákům psychologicky ulehčili jejich zabíjení, muslimská víra a kultura dehumanizuje nemuslimy způsobem, kvůli kterému je snazší nestarat se o jejich city, majetek nebo život. Kromě těchto dvou věcí jsem identifikoval čtyři specifické psychologické rysy rozšířené mezi muslimy, které zvyšují riziko anti-sociálního nebo kriminálního chování. Tím prvním je hněv. V západní kultuře víme, že hněv je projevem slabosti. „Jenom malí psi štěkají,“ říká se v Dánsku. Zachovat klid, nebo dokonce odbýt kritiku či frustraci vtipnou poznámkou, to u nás považujeme za sílu. V muslimských zemích je jako síla vnímán hněv. Dokonce mají „dny svatého hněvu“ (podle nichž jsem pojmenoval svoji knihu) – typicky v pátek – kdy poskakují, střílejí do vzduchu a křičí. A to, že na Západě neprojevujeme hněv a ochotu k fyzické agresi, vnímají jako slabost. Slabost zdvořilých a empatických osob, kterou lze snadno využít. Dalším psychologickým rysem je to, čemu západní psychologie říká sebevědomí. Pokud se dokážete vypořádat s kritikou klidně, a dokonce vyjádřit vděčnost v případě, že ten, kdo vás kritizuje, má pravdu, vnímáme to jako silné sebevědomí. Pokud se rozzuříte a útočíte, je to pro nás slabé sebevědomí. Mezi muslimy je to obvykle naopak. Výsledkem jsou křehká, skleněná ega a těla naplněná adrenalinem. Když v Dánsku vyšly karikatury Mohameda, zástupy muslimů v různých zemích světa křičely výhrůžky a zapalovaly vlajky, což mělo dokázat, že islám je mírumilovný – to je asi nejzřetelnější příklad. Třetí psychologický rozdíl je v tom, čemu v psychologii říkáme locus of control, místo výkonu kontroly. Na západě jsme vesměs vychováni v tom, že svůj život kontrolujeme sami. To znamená, že sami sebe považujeme za zodpovědné za to, jak náš život bude vypadat. Jeho výsledek záleží na tom, jak se rozhodujeme, reagujeme atd. Zjistil jsem, že muslimové mají primárně vnější „locus of control“. To je přirozené v kultuře, kde je osobní svobody málo a kde se nelze moc odlišit od společenských norem. Všechno je „ins’hallah“ (vůle Alláhova), nebo o tom rozhoduje mužský člen rodiny nebo imám. Věci se dějí z vnějších důvodů. To je také důvod, proč je v islámském světě tak rozšířená mentalita „obětí“. Za všechno může někdo jiný, což je velmi špatný základ pro řešení problémů a pohyb vpřed. Čtvrtým psychologickým faktorem je otevřenost ostatním. V západním světě definujeme otevřenost a toleranci jako dobrou. Snažíme se být otevření ostatním, i když mají jiné názory, včetně těch politických a náboženských. Mezi muslimy je považováno za dobré být uzavřený a netolerantní. Obvykle se vdávají a žení jen mezi sebou a děti – zejména dívky – žijí v neustálé hrozbě násilí (a hůř), pokud by se moc „pozápadnily“. Není těžké si představit, co se stane, když se dvě civilizace s takto odlišnými psychologickými vzorci potkají. Otevřená a tolerantní společnost se otevře a toleruje tu zavřenou a netolerantní, což vedlo k všudypřítomné islamizaci západoevropských společností: oddělené návštěvní hodiny v bazénech podle pohlaví, halal jídlo ve školkách, školách a nemocnicích, noviny nechtějí otisknout karikatury Mohameda, v centrech měst vznikají dominantní islámské budovy atd. Tyto psychologické rysy, včetně nábožensky založené démonizace nevěřících a výzev k dominanci, ubližování a zabíjení – jsou důvod, proč tolik muslimů skončí jako násilní zločinci nebezpeční společnosti. A skutečnost, že naše vlastní kultura je tak neagresivní, odpouštějící a tolerantní, vede k jejímu vlastnímu ohrožení.   Je vaše kniha “Svatý hněv” v Dánsku stále kontroverzní? Jaká byla reakce čtenářů? Najdete ji v knihkupectvích, nebo s ní mají problém? Kniha vzbudila v době svého uveřejnění ohromný zájem. I když její ústřední sdělení – že lidé z jiných kultur mají jiné mentality – je logické a samozřejmé, stejně to pro řadu lidí byla novinka. Kniha odstartovala v Dánsku velmi důležitou debatu ohledně kulturních a psychologických rozdílů. Myslím si, že tato debata byla velmi konstruktivní. Zdá se, že pro mnoho lidí je psychologická perspektiva celé záležitosti osvěžující a snáze pochopitelná. První dvě vydání se vyprodala velmi rychle, ale vydavatel z neznámých důvodů nechce vydat knihu potřetí. Od té doby byla kniha vydána také švédsky a anglicky, německé vydání se právě chystá.   Jste členem Dánské lidové strany. Jste spokojen se současným stavem azylové a migrační politiky? Co byste doporučil jiným zemím? Záleží na tom, co chcete. Chcete-li žít v míru a záleží-li vám na vlastní kultuře, doporučil bych vám nezvat do své země muslimy. Pokud chcete hrát hazardní hru s bezpečností budoucích generací ve jménu vyšších principů, jako jsou směrnice EU nebo konvence OSN, můžete učinit jinou volbu. Jelikož jsem psycholog a humanista, více si cením lidí než principů. A myslím si, že sociální kapitál – důvěra a solidarita – je pro blahobyt lidí velmi důležitý. Sociální kapitál je velmi vysoký v monokulturách a upadá v multikulturních společnostech, kde lidé s velmi odlišnými či navzájem rozpornými hodnotami nenacházejí společný základ pro své soužití.   Na závěr: máte nějaký vzkaz pro české čtenáře? Ano, hned tři. Za prvé doufám, že Česká republika a zbytek východní Evropy se poučí z odstrašujícího příkladu západní Evropy a nezopakují naši historickou katastrofální chybu, která už stála tolik krve, potu a slz. Za druhé byste měli opravdu doufat, že západní část kontinentu to přežije. Protože pokud nepřežijeme, budete muset někdy za padesát let vynaložit ohromné prostředky k ochraně svých hranic, a to se slabší ekonomikou, protože oslábne vzájemný obchod. To mne vede ke třetí radě: Když Čechům nabídnou práci v „uniformě“ například Němci nebo Francouzi, tak doufám, že ji mnoho Čechů vezme. Když se objeví takové nabídky práce, je to proto, že jsou nutné – a jak jsem říkal, týká se to také stability vaší vlastní situace. Dívám-li se do své vlastní křišťálové koule, myslím si, že záchrana Evropy tentokrát nepřijde primárně od nás, ale od vás. Zní to hodně dramaticky, ale jako všechno ostatní je to hlavně psychologie. Podívám-li se na demografické složení obyvatelstva, je mi to jasné: střet mezi otevřenějším a černobílým myšlením je teprve na samém začátku. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení:

Nedostatek sebevědomí v komunikaci: projevy, důvody a řešení v konkrétních situacích

[skoleni-kurzy.eu] Odpolední seminář, který vám zvedne sebevědomí a následně i náladu. Natrénujete různorodé techniky zvyšování vaší sebedůvěry a zvládání nejistoty v nepříjemných situacích techniky, které určitě neznáte, ale které ve svém životě ihned a opakovaně využijete. * Nebudu vás přesvědčovat, že jste vždy odolní, že se nemusíte bát a tak podobně. Předvedu vám, jak se sebevědomí doopravdy hraje. A jak taková hra může přejít z vašeho těla, svalů, mimiky… dovnitř vás. • Ukážeme si triky, jak vám „hraní- může zpočátku pomoci získat skutečné sebevědomí. Nebudeme se přetvařovat, ale využijeme celé naše tělo stejně, jako to dělají herci. To, co řeknete slovy, řeknete celým svým já – už nikdy nepůjdete sami proti sobě. • Budeme také mluvit o strachu a tom, co strach vlastně je. Řekneme si, co dělat s negativními projevy našeho okolí vůči vám – jak se jim postavit, jak je řešit, jak je minimalizovat. • Pojmenujeme vaše krizové situace v komunikaci a budeme trénovat jejich nové řešení, abyste si už příště nemuseli nechat všechno líbit. ...1. VOX a.s.

Čas načtení: 2024-09-17 20:52:38

Podpořte své sebevědomí ve třech krocích. Péče o zdraví by měl být ten první

27. 8. 2024, PRAHA – Zdravé sebevědomí nám může přinést vnitřní klid, uvolnění či zmírnění úzkostí a stresu. Posiluje odolnost, nastavení pevnějších hranic a zlepšuje naše vztahy s blízkými. Díky pozitivnějšímu vztahu k sobě máme chuť se rozvíjet, zkoušet nové věci, nezalekneme se žádné výzvy a snadněji tak dosáhneme úspěchu v práci i v osobním […] Článek Podpořte své sebevědomí ve třech krocích. Péče o zdraví by měl být ten první se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení: 2024-09-17 20:52:38

Podpořte své sebevědomí ve třech krocích. Péče o zdraví by měl být ten první

27. 8. 2024, PRAHA – Zdravé sebevědomí nám může přinést vnitřní klid, uvolnění či zmírnění úzkostí a stresu. Posiluje odolnost, nastavení pevnějších hranic a zlepšuje naše vztahy s blízkými. Díky pozitivnějšímu vztahu k sobě máme chuť se rozvíjet, zkoušet nové věci, nezalekneme se žádné výzvy a snadněji tak dosáhneme úspěchu v práci i v osobním […] Článek Podpořte své sebevědomí ve třech krocích. Péče o zdraví by měl být ten první se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení:

Nedostatek sebevědomí v komunikaci a triky, jak to zlepšit

[skoleni-kurzy.eu] Odpolední workshop, který vám zvedne sebevědomí i náladu. V průběhu tohoto workshopu si natrénujete techniky, které určitě neznáte, ale které ve svém životě ihned využijete. * Nebudu vás přesvědčovat, že jste úžasní, že se nemáte bát a tak podobně… Předvedu vám, jak se sebevědomí hraje. A jak ta hra přejde z vašeho těla, svalů, mimiky dovnitř. Ukážeme si triky, jak vám „hraní- může pomoci získat skutečné sebevědomí. Nebudeme se přetvařovat, ale využijeme celé naše tělo stejně jako to dělají herci. To, co řekneme slovy, řekneme celým svým já – už nikdy nepůjdeme sami proti sobě. Budeme také mluvit o strachu a tom, co strach vlastně je. Řekneme si, co dělat s negativními projevy našeho okolí – jak se jim postavit, jak je řešit, jak je minimalizovat. Pojmenujeme vaše krizové situace v komunikaci a budeme trénovat jejich nové řešení, abyste si už příště nemuseli nechat všechno líbit. Bonus v ceně workshopu: půl hodiny telefonické konzultace v průběhu dvou týdnů po semináři. ...1. VOX s.r.o.

Čas načtení: 2024-12-03 18:42:00

Malá Isabellka trpí vzácným syndromem: Deformace obličeje jí ničí sebevědomí

Vzácný syndrom jí zdeformoval obličej, lidé na ni zírají a to jí ničí sebevědomí. Malá Isabella z Kalifornie se v roce 2018 narodila s genetickým onemocněním, které ovlivňuje vývoj obličejových kostí. Rodiče i děťátko čekal velký boj. Lidé na Isabellu vrhaly znechucené pohledy a holčička s nástupem do školy začala ztrácet sebevědomí.

Čas načtení: 2025-05-04 18:45:00

Malé rituály pro zvýšení sebevědomí

Ve světě, který nás často konfrontuje s nejistotou a pochybnostmi, je zdravé sebevědomí zásadní. Sebevědomí hraje klíčovou roli při utváření našich myšlenek, pocitů a chování a ovlivňuje to, jak vnímáme svět kolem nás a jak s ním komunikujeme. Pokud si chcete dlouhodobě zvýšit sebevědomí, máme pro vás tři malé rituály. 

Čas načtení: 2025-09-30 14:45:00

Mezinárodní den úsměvu slaví laskavost a dobrou náladu. Dopřejte je i sobě díky ústnímu wellnessu

Praha 30. září 2025 (PROTEXT) - První říjnový pátek, letos tedy 3. října, slavíme Mezinárodní den úsměvu. Tento svátek vznikl s jednoduchým, ale silným poselstvím – šířit radost a laskavost prostřednictvím úsměvu. A jak připomínají odborníci, právě zdravý úsměv hraje klíčovou roli nejen pro naše sebevědomí, ale i pro naše vztahy s ostatními.Za Mezinárodním dnem úsměvu stojí Harvey Ball, americký grafik a autor ikonického žlutého smajlíka (smiley face), kterého vytvořil už v roce 1963 jako součást kampaně na zlepšení morálky zaměstnanců jedné pojišťovny. Smajlík se rychle stal světovým symbolem dobré nálady, ovšem Harvey Ball začal časem vnímat, že se z jeho nápadu stává spíše komerční značka a ztrácí svůj původní smysl – šířit radost. Proto se rozhodl založit Mezinárodní den úsměvu, který by každoročně připomínal, že laskavost a úsměv nic nestojí, ale mohou mít obrovský dopad.„Smích a úsměv spouští uvolňování endorfinů, serotoninu a dopaminu – hormonů spojených se štěstím a pohodou. Tato chemická reakce může pomoci snížit stres a úzkost, což vede k pozitivnějšímu a sebevědomějšímu myšlení. Různé výzkumy uvádějí, že i když je úsměv vynucený, může vám zvednout náladu, což zase zvyšuje sebevědomí,“ vysvětluje přínosy úsměvu pro psychiku terapeut Adam Táborský z Terapie mezi stromy.Podle Táborského také s úsměvem na tváři působíme přístupněji a více přátelsky, takže podporujeme pozitivní interakce s ostatními. „I tento pomyslný společenský souhlas tak může posílit naše sebevědomí, protože od svého okolí dostáváme pozitivní zpětnou vazbu,“ dodává.Ústní wellness každý denK přirozenému a zdravému úsměvu nám pomůže ústní wellness, tedy návyk, který má okamžitý efekt: čistí, zklidňuje a dává pocit, že se o sebe opravdu staráme a nemusíme se bát se kdykoliv usmát na své přátele nebo kolegy.„Moderní technologie nám dnes dovolují péči o zuby povýšit na novou úroveň. Kartáčky Philips Sonicare nové generace totiž udělají spoustu práce za vás a pohlídají vás, jestli ústní hygienu provádíte správně, abyste si zuby a dásně důkladně vyčistili, ale zároveň je nepoškodili,“ upozorňuje dentální hygienistka Jana Prchal Křepelková z pražské ordinace Čisté zoubky. Technologie kartáčků Philips Sonicare totiž hlídá techniku čištění a ve chvíli, kdy vyvinete příliš velký tlak, se kartáček rozsvítí a zavibruje. Tím vás na to jednoduše upozorní. Zároveň za vás měří dvouminutovou doporučenou dobu čištění zubů. Pro lepší koncentraci na čištění jednotlivých částí úst automaticky dělí svou činnost do šesti úseků po 20 sekundách, mezi nimiž je krátká pauza. „Čištění dutiny ústní je pak opravdu vědomé a nemůže se nám stát, že se zamyslíme, a některou pasáž vynecháme,“ vysvětluje Jana Prchal Křepelková.V závislosti na vybraném modelu nabízejí sonické kartáčky Philips Sonicare nové generace 3 úrovně intenzity a 4 různé režimy – Clean pro každodenní čištění, Sensitive pro jemnější čištění, White pro odstranění pigmentací a Gum Health pro zlepšení zdraví dásní. Snadno si na ně zvyknete, i když přecházíte z manuálu, a to nejlepší pro svůj úsměv si mezi nimi najde opravdu každý.  Najděte si ten pravý kartáček… Philips Sonicare 7100Kartáček Philips Sonicare 7100 se stane vaším nepostradatelným parťákem na cestě k ještě zářivějšímu úsměvu. S ním jednoduše zažijete čištění zubů podle svých představ a návykový pocit dokonale vyčištěných zubů. Společně s hlavicí G3 Premium Gum Care, která se lehce přizpůsobí konturám vašich zubů a dásní, dokáže odstranit až 10x více plaku než manuální zubní kartáček. Již během 2 týdnů tak získáte díky tomuto hloubkovému čištění až 7x zdravější dásně.DMOC: 4 499 Kč Philips Sonicare 6500 a 6100Zlatá střední cesta. Technologie Sonicare poskytuje výkonnou techniku pro odstraňování plaku, která zajišťuje šetrné čištění zubů i na těžko přístupných místech. Vhodná, pokud máte citlivé dásně, ale i když přecházíte z manuálního kartáčku a opatrně si zvykáte na nový způsob čištění.DMOC: 3 799 Kč (model 6500), 2 499 Kč (model 6100) Philips Sonicare 5500 a 5300Dostupné za rozumnou cenu. Vybaveny jsou technologií Sonicare nové generace s vestavěným tlakovým senzorem. Díky jejich hlavici Optimal White bude navíc úsměv až o 100 % bělejší už za jeden týden. DMOC: 2499 Kč (model 5500), 1 899 Kč (model 5300)Více informací najdete na stránkách www.philips.cz/sonicare  Jeden extra tip pro náročné Philips Sonicare 9900 DiamondClean PrestigeRolls-Royce mezi zubními kartáčky, který využívá umělou inteligenci. Technologie SenseIQ rozpozná obvyklé zvyklosti při čištění zubů a dásní a pomocí senzorů a aplikací na ně na míru reaguje. Podobně jako to dělá dentální hygienistka.DMOC: 8 299 Kč  

Čas načtení:

Nedostatek sebevědomí v komunikaci

[skoleni-kurzy.eu] Odpolední workshop, který vám zvedne sebevědomí i náladu. V průběhu tohoto workshopu si natrénujete techniky, které určitě neznáte, ale které ve svém životě ihned využijete. * Nedostatek sebevědomí se u každého člověka projevuje jinak: někdo mlčí, jiný se hihňá, další jde dopředu agresí jako svým štítem, někdo má hned slzy na krajíčku. A každá tato vnitřní reakce potřebuje jiný přístup, má jiné řešení a hlavně – jiný důvod. Jak na to půjdeme: 1. cesta vzniku jakékoliv emoce v nás a jak ji můžeme zastavit či změnit, 2. jak se nesebevědomí projevuje a proč a hlavně – jak na tyto signály reaguje svět kolem nás, 3. proměna vnějších signálů tak, aby se svět choval jinak, 4. řešení vnitřních emocí a pocitů tak, aby nás už netrápily, 5. přítomný okamžik a jeho síla sebevědomí, 6. maska a motivace – tajemství pochopení zákona akce a reakce v mezilidské komunikaci, 7. možnosti minimalizování negativních přístupů či reakcí okolí, 8. které postupy Vám v situacích zafungovaly a které ne – práce na Vašich konkrétních případech a možnosti dalších proměn, 9. cvičení synchronizace mozku a srdce podle starých rituálů, které znovu objevuje dnešní vědy. ...1. VOX s.r.o.

Čas načtení: 2025-12-08 17:58:48

Jak se projevuje skutečně sebevědomý člověk

O sebevědomí se mluví často, ale jen málo lidí skutečně rozumí jeho podstatě. Mnozí si ho pletou s arogancí, přebujelým egem nebo neustálou potřebou být za každou cenu vidět a prosadit se. Sebevědomí není to samé jako arogance Mnoho lidí si sebevědomí plete s arogancí. Když někdo působí povýšeně nebo agresivně, bývá často označen za […] Článek Jak se projevuje skutečně sebevědomý člověk se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení: 2025-12-08 17:58:48

Jak se projevuje skutečně sebevědomý člověk

O sebevědomí se mluví často, ale jen málo lidí skutečně rozumí jeho podstatě. Mnozí si ho pletou s arogancí, přebujelým egem nebo neustálou potřebou být za každou cenu vidět a prosadit se. Sebevědomí není to samé jako arogance Mnoho lidí si sebevědomí plete s arogancí. Když někdo působí povýšeně nebo agresivně, bývá často označen za […] Článek Jak se projevuje skutečně sebevědomý člověk se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení: 2026-04-23 07:05:00

Kde se bere sebevědomí. A proč rozhoduje víc, než si myslíte

Sebevědomí nevzniká tak, že si jednoho dne řeknete: „Od zítřka budu sebevědomý.“ Nevzniká z motivačních citátů. Ani z toho, že si před zrcadlem opakujete, že jste dost dobří. A už vůbec nevzniká z nové košile nebo značkových bot. Sebevědomí je důsledek, ne příčina. Pokud chcete působit jistěji v práci, lépe komunikovat nebo si říct o víc peněz, první krok není „věřit si víc“. První krok je pochopit, odkud se sebevědomí skutečně bere.

Čas načtení: 2012-11-09 15:00:00

Jak si zvýšit sebevědomí?

Sebevědomí je vlastnost, kterou má každý z nás, otázkou ale zůstává, v jakém je stadiu. Někdo oplývá až nepřiměřeně vysokým sebevědomím, které lze nazvat třeba arogancí a namyšleností, jiní mohou s klidem tvrdit, že jej mají v normě a poslední skupina se vyznačuje tak nízkým sebevědomím, že by jej n ...

Čas načtení: 2012-02-09 19:00:00

Zvětšení prsou – zvedněte své sebevědomí

Dámské poprsí má kromě mateřských vlastností kojení také jistou estetickou funkci. Každá z nás se narodila s naprosto odlišným hrudníkem, za které jsou některé šťastné a jiné ho doslova nenávidí. Pokud patříte k majitelkám bujného poprsí, můžete si pogratulovat, neboť netrpíte nedostatkem sebevědomí ...