Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2026-02-28 08:25:00

ONLINE: Sparta - Baník. Potvrdí Pražané doma v očekávaném duelu roli favorita?

Po páteční předehrávce mezi poslední Duklou a první Slavií pokračuje Chance Liga dalšími zápasy 24. kola. Tím nejzajímavějším je duel mezi Spartou a Baníkem. Pražané v minulém kole v prvním z velkých šlágrů jarní části remizovali v Plzni bez branek a jejich ztráta na vedoucí Slavii je aktuálně už desetibodová. Duely s Baníkem patří k tradičním lákadlům soutěže, ostravský celek je ale třetí od konce. Letenští už si nicméně nemohou dovolit žádné zaváhání, příští týden se hraje derby. Utkání, které startuje v 18.00, sledujte v ONLINE přenosu na iSportu.

Čas načtení: 2026-02-28 18:05:00

ONLINE: Sparta - Baník 1:0. Ševínský otevřel skóre už ve čtvrté minutě

Po páteční předehrávce mezi poslední Duklou a první Slavií pokračuje Chance Liga dalšími zápasy 24. kola. Tím nejzajímavějším je duel mezi Spartou a Baníkem. Pražané v minulém kole v prvním z velkých šlágrů jarní části remizovali v Plzni bez branek a jejich ztráta na vedoucí Slavii je aktuálně už desetibodová. Duely s Baníkem patří k tradičním lákadlům soutěže, ostravský celek je ale třetí od konce. Letenští už si nicméně nemohou dovolit žádné zaváhání, příští týden se hraje derby. Utkání, které startuje v 18.00, sledujte v ONLINE přenosu na iSportu.

Čas načtení: 2026-02-28 17:00:00

ONLINE: Sparta - Baník. Rrahmani začíná na lavičce, Letenští s Vojtou v útoku

Po páteční předehrávce mezi poslední Duklou a první Slavií pokračuje Chance Liga dalšími zápasy 24. kola. Tím nejzajímavějším je duel mezi Spartou a Baníkem. Pražané v minulém kole v prvním z velkých šlágrů jarní části remizovali v Plzni bez branek a jejich ztráta na vedoucí Slavii je aktuálně už desetibodová. Duely s Baníkem patří k tradičním lákadlům soutěže, ostravský celek je ale třetí od konce. Letenští už si nicméně nemohou dovolit žádné zaváhání, příští týden se hraje derby. Utkání, které startuje v 18.00, sledujte v ONLINE přenosu na iSportu.

Čas načtení: 2026-02-28 18:23:00

ONLINE: Sparta - Baník 2:1. Nehlídaný Haraslín vrátil Letenským vedení

Po páteční předehrávce mezi poslední Duklou a první Slavií pokračuje Chance Liga dalšími zápasy 24. kola. Tím nejzajímavějším je duel mezi Spartou a Baníkem. Pražané v minulém kole v prvním z velkých šlágrů jarní části remizovali v Plzni bez branek a jejich ztráta na vedoucí Slavii je aktuálně už desetibodová. Duely s Baníkem patří k tradičním lákadlům soutěže, ostravský celek je ale třetí od konce. Letenští už si nicméně nemohou dovolit žádné zaváhání, příští týden se hraje derby. Utkání, které startuje v 18.00, sledujte v ONLINE přenosu na iSportu.

Čas načtení: 2024-09-04 08:41:12

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat?

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat? redakce St, 09/04/2024 - 08:41 Práce a Kariéra Klíčová slova: nárok na odstupné od zaměstnavatele Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce osoby bez zdanitelných příjmů ukončili sami výpovědí výpověď avizo.cz inzertních serverech s nabídkou pracovních míst psychoterapie přes videohovor stres hedepy.cz finanční rozpočet Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Nárok na odstupné nevzniká vždy Nárok na odstupné od zaměstnavatele je jakousi „finanční náplastí“ v náročné situaci. Pokud však skončil váš pracovní poměr na dobu určitou, nebo pokud vás zaměstnavatel propustil ve zkušební době, odstupné se vás netýká. A nemáte na něj nárok ani tehdy, pokud jste dostali výpověď pro porušení pracovní kázně. Naopak nárok na odstupné máte, pokud jste dostali výpověď z organizačních důvodů, a byl vám tak ukončen pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, z důvodu rušení pobočky nebo stěhování zaměstnavatele. Stejně tak vám nárok na odstupné náleží i tehdy, kdy už nemůžete svou pozici vykonávat z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Minimální výši odstupného určuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Podle něj přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně: jednonásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, dvojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, trojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Toto odstupné je vyplaceno v následujícím výplatním termínu po skončení pracovního poměru.     Úhrady zdravotního pojištění končí v den ukončení pracovního poměru Pokud nenastoupíte ihned na novou pozici, musíte počítat s tím, že za vás stávající zaměstnavatel již nebude po ukončení pracovního poměru platit zdravotní a sociální pojištění. Ze zákona jste však povinni hradit zdravotní pojištění – na výběr máte dvě možnosti: nejpozději do tří dnů po skončení pracovního poměru se přihlásíte jako žadatel o zaměstnání u Úřadu práce ČR, a zdravotní a sociální pojištění za vás bude hradit stát; na Úřad práce ČR se nepřihlásíte a budete si hradit zdravotní pojištění sami (v roce 2024 se pro osoby bez zdanitelných příjmů jedná o částku 2 552 Kč). Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti náleží každému, kdo v uplynulých 2 letech odpracoval minimálně 12 měsíců a zároveň za něj zaměstnavatel odváděl důchodové pojištění (započítává se i péče o dítě mladší 4 let či osobu blízkou). Doba vyplácení i její výše závisí na výši příjmu a na věku uchazeče o zaměstnání. Uchazeči do věku 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti max. po dobu 5 měsíců, ve věku 50–55 let po 8 měsíců, pro uchazeče starší 55 let je maximální doba evidence na úřadu práce 11 měsíců. Výše podpory se počítá z průměrné měsíční mzdy dané osoby za předchozí kalendářní čtvrtletí, a je poskytována ve výši: 65 % během prvních dvou měsíců nezaměstnanosti; 50 % během 3. a 4. měsíce nezaměstnanosti; 45 % od 5. měsíce nezaměstnanosti po zbytek podpůrčí doby. Pozor! Pokud byste pracovní poměr ukončili sami výpovědí či dohodou, náleží vám po celou dobu podpora ve výši 45 % průměrné čisté měsíční mzdy. Na podporu v nezaměstnanosti nemáte nárok, pokud jste během posledních 6 měsíců dostali výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní nebo jiné povinnosti zaměstnance. Dávky v nezaměstnanosti nesmí přesáhnout 0,58násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku (v roce 2024 tak můžete získat podporu max. 24 608 Kč měsíčně).       Jak podat žádost o podporu v nezaměstnanosti Registrace na Úřadu práce ČR musí proběhnout do tří pracovních dnů po ukončení pracovního poměru. Pro přihlášení na Úřadu práce ČR budete potřebovat občanský průkaz, vyplněnou žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti a doklady vystavené zaměstnavatelem (zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku, evidenční list důchodového pojištění), příp. doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti, pokud máte doplňující příjem. Žádost můžete podat osobně na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR (není nutno v místě trvalého bydliště), nebo i poštou, datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem. Jak si najít práci? Nespoléhejte jen na pracovní úřad S hledáním nové práce byste měli začít co nejdříve. Nespoléhejte však pouze na nabídky od Úřadu práce ČR, ale hledejte i sami. Poptat se můžete známých, největší nabídku volných pracovních míst však najdete na internetu. Vyhledávat můžete na nejrůznějších inzertních serverech s nabídkou pracovních míst, jako je například avizo.cz, navštívit můžete i weby firem ve vašem okolí a prohlédnout si jejich nabídku volných pozic. Využít lze také sociální sítě, zejm. Facebook (různé skupiny s nabídkami práce) či LinkedIn. Praktický tip Nezapomeňte si sepsat či aktualizovat strukturovaný životopis se svými znalostmi a zkušenostmi. Inspiraci, jak napsat životopis, najdete na internetu. Splácení úvěru v případě ztráty zaměstnání Ztráta zaměstnání zasáhne i váš finanční rozpočet, a tak může být problematické splácet finanční závazky. Pokud máte sjednáno pojištění schopnosti splácet, může namísto vás uhradit až 12 splátek pojišťovna. Stejně tak můžete k pokrytí finančních závazků využít životní pojištění, pokud máte v rámci něj pojištěnu ztrátu zaměstnání. Možnosti řešení mohou nabídnout i společnosti, u kterých máte nebankovní půjčky – zásadní je kontaktovat je co nejdříve a domluvit se s nimi na možnostech řešení. Ztráta zaměstnání vám zároveň ztíží možnost získat novou půjčku a bude problémem i pro refinancování hypotéky, pokud vám zrovna končí fixace. Jediným řešením pak bývá refixace, která je ale často spojena s vyšším úrokem. Praktický tip Nikdy nenechávejte zajít neschopnost splácet půjčky až do krajních mezí a snažte se najít co nejschůdnější řešení přímo s poskytovatelem úvěru. Předejdete tak riziku exekuce. Ztráta zaměstnání a její dopad na psychiku Na závěr je třeba ještě zmínit, že je naprosto běžné, že se ztráta práce odrazí i na psychice. Je proto třeba uvědomit si, že se nejedná o ostudu či selhání, ale o problém, který se může stát každému. Pomoci může rodina či přátelé, v případě, že se u vás po výpovědi ale začne projevovat vyčerpanost, nadměrný stres, přepadají vás depresivní myšlenky, máte problémy se spánkem či pociťujete jiné projevy, jako jsou zažívací potíže, bolesti hlavy, zvýšení krevního tlaku atd., je vhodné obrátit se na odbornou pomoc. Využít můžete návštěvu terapeuta či psychologa. Velmi dostupným a praktickým řešením je také možnost psychoterapie přes videohovor, tedy online z vašeho domova, kterou vám zprostředkuje například web hedepy.cz. Důležité také je nevzdávat se po prvním neúspěchu – oslovte více firem a rozešlete více životopisů. A pokud se vám nedaří sehnat práci ve vašem oboru delší dobu, informujte se o možnosti rekvalifikace – tu vám může uhradit i Úřad práce ČR, a vám se tak zvýší šance na získání nové práce. Přidat komentář ZDROJE:   https://pruvodce.gov.cz/ztrata-zamestnani/evidence-uchazecu https://www.prace.cz/poradna/aktuality/detail/article/propousti-vas-kdy-mate-narok-na-odstupne/ https://www.mpsv.cz/-/evidence-uchazecu-o-zamestnani-a-podpora-v-nezamestnanosti https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-zprostredkovani-zamestnani https://do5minut.cz/ztrata-zamestnani/ www.e-sbirka.cz/sb/2006/262/2024-01-01 Zdroje obrázky: pixabay.com Ztráta zaměstnání představuje zásadní zlom. Obzvláště, pokud je nečekaná a my nemáme žádnou náhradu. Pak se rychle odrazí jak na psychické, tak finanční stránce. A samozřejmě s sebou nese i spoustu nejistot. Co dělat, když přijdete o práci? Máte nárok na odstupné? Jak to funguje na pracovním úřadě a kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti? Jak si najít novou práci či jak zvládnout splácení úvěrů během období nezaměstnanosti? Pojďme se nejen na tyto otázky podívat podrobněji. Přijít o práci může kdokoliv z nás. Abychom toto období překlenuli, je třeba vědět, co je třeba zařídit a na co máme v nezaměstnanosti nárok.

Čas načtení: 2024-02-19 05:05:18

Hrozí vám ztráta řidičáku kvůli trestným bodům. Nechte si nějaké odečíst

Nasbírat trestné body je hned. Stačí pár přestupků a už se může pod vaším řidičákem otřásat židle. V prvé řadě je dobré si své konto pravidelně kontrolovat. Jakmile zjistíte, že vám teče do bot, je možná ten správný čas začít řešit, kde si alespoň pár bodů můžete umazat. Nejprve si připomeňme, že trestné body se přičítají. … Hrozí vám ztráta řidičáku kvůli trestným bodům. Nechte si nějaké odečíst Pokračovat ve čtení »

Čas načtení: 2024-04-01 14:47:58

ztráta obrázků

Před přeinstalováním PC jsem všechny obrázky uložil na “ flasch“ disk,po znovu instalovaném pc jsem všechny soubory zkopíroval zpět a mnohé se ztratily. Zobrazují se mne složky,jsou však prázdné…..?  Dík za radu Před přeinstalováním PC jsem všechny obrázky uložil na Read More ztráta obrázků The post ztráta obrázků first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-06-06 07:53:38

Co je papírová ztráta?

Papírová ztráta je termín používaný v ekonomii a financích, který odkazuje na situaci, kdy hodnota aktiva nebo investice klesne pod její původní nákupní cenu, ale ztráta ještě nebyla realizována prodejem tohoto aktiva. Papírové ztráty mohou být způsobeny různými faktory, například: Volatilita trhu – Krátkodobé fluktuace cen mohou vést k dočasným papírovým ztrátám. Ekonomické změny – […] The post Co je papírová ztráta? first appeared on InvestPlus.

Čas načtení: 2024-07-22 14:42:35

Ztráta polarity ubírá ze vztahu vášeň a je příčinou mnoha rozvodů říká Denisa Říha Palečková

Kam se vytratila vášeň a jiskra, kterou prožíváme na začátku vztahu? Proč se manželé cítí po letech víc jako kamarádi než milující partneři? Jak styl života, který žijeme, vytváří komunikační bariéry ve vztahu? Jak si lépe rozumět a pečovat o vztah? Čím to je, že ženy dnes častěji opouštějí své partnery? Na tyto otázky odpovídala … Ztráta polarity ubírá ze vztahu vášeň a je příčinou mnoha rozvodů říká Denisa Říha Palečková Pokračovat ve čtení » The post Ztráta polarity ubírá ze vztahu vášeň a je příčinou mnoha rozvodů říká Denisa Říha Palečková first appeared on FirstClass.cz.

Čas načtení: 2025-02-28 13:53:34

Ztráta rodiče: Svět bez mámy | PhDr. Jana Kubíčková, Ph.D.

Čas načtení: 2025-12-01 16:07:00

Mladá generace umírá častěji než jejich rodiče

Paradox moderní medicíny: Zatímco lidstvo jako celek žije déle a zdravěji než kdykoli předtím, mladá generace umírá v alarmujícím tempu. Toto znepokojivé zjištění přináší nejnovější vydání prestižní studie Global Burden of Disease publikované v časopise The Lancet. Výzkum, na kterém se podílelo 16 500 vědců z více než 200 zemí, byl představen na Světovém zdravotnickém summitu v Berlíně a jeho závěry jsou šokující.  Dvě tváře zdravotní statistiky: Pokrok a krize současně Dobré zprávy pro starší generace Celosvětová úmrtnost v posledních desetiletích výrazně klesá. Po pandemii COVID-19 se průměrná délka života opět zvyšuje: Ženy se nyní dožívají v průměru 76,3 let Muži dosahují průměrného věku 71,5 let Chronické nemoci jsou lépe léčitelné Zdravotní péče je dostupnější než kdykoli předtím Alarmující zprávy pro mladé Právě u teenagerů a mladých dospělých se trend dramaticky obrací: Úmrtnost v této věkové skupině stoupá Mladí lidé umírají dříve a častěji než jejich předchůdci Předčasná úmrtí se koncentrují do věku 15-29 let Trend je patrný zejména v rozvinutých zemích "Vidíme velmi znepokojivé nárůsty úmrtnosti mezi teenagery a mladými dospělými. Jde o varovný signál – mladá generace čelí rostoucím rizikům, zatímco svět se soustředí především na stárnutí populace a chronické nemoci." — Christopher Murray, ředitel Institutu zdravotních metrik (IHME) při Washingtonské univerzitě Severní Amerika: Epicentrum krize duševního zdraví V rozvinutých zemích, zejména v Severní Americe, se hlavními příčinami předčasných úmrtí mladých staly: Hlavní zabijáci mladé generace: Sebevraždy Rostoucí počet suicidálních pokusů Nejmladší oběti v historii Souvislost s depresí a úzkostí Předávkování drogami Opioidová krize v USA Syntetické drogy na vzestupu Experimentování s návykovými látkami Zneužívání alkoholu Alkoholové otravy Dlouhodobé poškození orgánů Kombinace s léky a drogami Duševní onemocnění Deprese v rekordních číslech Úzkostné poruchy Poruchy příjmu potravy "Zejména v Severní Americe jsou tyto nárůsty úzce spjaty s rostoucí úzkostí, depresí a zneužíváním alkoholu či drog." — Christopher Murray Co stojí za krizí duševního zdraví? Experti hledají odpovědi Přestože je nárůst duševních problémů u mladých statisticky prokázaný, příčiny nejsou zcela jasné. Odborníci diskutují o několika faktorech: Digitální revoluce a její temná stránka Sociální sítě Neustálé srovnávání se s ostatními Kyberšikana a online násilí FOMO (strach z promeškání) Nereálné standardy krásy a úspěchu Chytrá zařízení Závislost na technologiích Narušení spánkových vzorců Snížená fyzická aktivita Izolace od reálného světa Změny ve výchově dětí Nadměrná ochrana Děti nemají prostor pro samostatnost Chybí zkušenost s překonáváním překážek Nízká odolnost vůči stresu "Helikoptérové rodičovství" Tlak na výkon Přemíra aktivit a kroužků Akademický tlak od raného věku Konkurence ve všech oblastech života Nedostatek volného času Pandemie COVID-19 jako katalyzátor Izolace a lockdowny Přerušení sociálních vazeb Uzavření škol a komunit Ztráta rutiny a struktury Ekonomická nejistota Ztráta zaměstnání rodičů Finanční stres v rodinách Nejistá budoucnost Zdravotní obavy Strach z nákazy Ztráta blízkých Dlouhodobé následky onemocnění "Diskutuje se o vlivu sociálních sítí, chytrých zařízení i o proměnách výchovy. Pandemie tyto problémy bezpochyby prohloubila." — Christopher Murray Afrika: Jiná krize, stejně tragické výsledky Zatímco v rozvinutých zemích dominují duševní problémy a závislosti, v subsaharské Africe mladé lidi ohrožují zcela odlišné faktory: Infekční choroby stále zabíjejí Hlavní příčiny úmrtí mladých v Africe: Malárie – preventabilní, ale stále smrtelná HIV/AIDS – nedostatečný přístup k léčbě Tuberkulóza – rezistence na antibiotika Meningitida – rychlý průběh, vysoká úmrtnost Dramatické zjištění o mladých ženách U dívek a žen ve věku 15-29 let je úmrtnost o 61 % vyšší, než se dříve odhadovalo. Hlavní příčiny: Komplikace při těhotenství a porodu Nedostupná předporodní péče Chybějící porodní asistentky Nedostatek nemocnic Dopravní nehody Špatná infrastruktura Nedostatečná bezpečnost vozidel Absence záchranných služeb Infekční onemocnění Meningitida Malárie Sepse Dvojí zátěž: Tradiční i moderní nemoci "Zdraví je nejmocnější investice, kterou Afrika může udělat. Ale oddělené, nepropojené přístupy ve zdravotnictví selhávají. Stále nám umírají mladí lidé na malárii, HIV nebo tuberkulózu, zatímco prudce přibývá civilizačních chorob, obezity a cukrovky." — Githinji Gitahi, ředitel organizace Amref Health Africa Afrika čelí paradoxní situaci: Tradiční infekční nemoci stále zabíjejí Současně rapidně rostou civilizační choroby Obezita a cukrovka se šíří i v chudých oblastech Zdravotní systémy nejsou připraveny na dvojí zátěž Polovina nemocí je preventabilní – ale nikdo nejedná Autoři studie přinášejí povzbudivé, ale zároveň frustrující zjištění: až 50 % světové nemocnosti je preventabilní. Faktory, které lze omezit: Vysoký krevní tlak Příliš soli ve stravě Nedostatek pohybu Stres a nevyléčená hypertenze Znečištění ovzduší Průmyslové emise Automobilová doprava Spalování fosilních paliv Kouření Cigarety a tabákové výrobky Elektronické cigarety Pasivní kouření Obezita Nezdravá strava Sedavý životní styl Nedostatek pohybu Chronická onemocnění jako důsledek: Kardiovaskulární choroby – srdeční infarkty, mrtvice Diabetes 2. typu – epidemie 21. století Rakovina – mnoho typů spojených s životním stylem Respirační onemocnění – astma, CHOPN Tyto chronické nemoci dnes představují dvě třetiny všech zdravotních problémů na světě.Srovnání: Jak se daří různým generacím? Starší generace (60+): Žijí déle než kdykoli předtím Lepší léčba chronických nemocí Dostupnější zdravotní péče Trend: zlepšování Střední generace (30-59): Relativně stabilní úmrtnost Rostoucí výskyt civilizačních chorob Dobrá dostupnost péče Trend: stagnace Mladá generace (15-29): Rostoucí úmrtnost Dominují duševní problémy Sebevraždy a závislosti Trend: zhoršování Děti (0-14): Stále se zlepšující přežitíNižší kojenecká úmrtnost Trend: zlepšování Paradox: Nejhorší situace je právě u teenagerů a mladých dospělých – skupiny, která by měla být nejzdravější. Co můžete udělat pro své děti a blízké? Pro rodiče: Sledujte varovné signály: Změny nálady a chování Sociální izolace Ztráta zájmu o aktivity Zmínky o beznaději Otevřená komunikace: Mluvte o duševním zdraví Nebojte se ptát na pocity Vytvořte bezpečný prostor pro sdílení Nebagatelizujte problémy Omezení technologií: Stanovte pravidla pro používání telefonů Podporujte reálné sociální kontakty Hlídejte obsah na sociálních sítích Jděte příkladem Podpora zdravého životního stylu: Společné sportování Zdravá strava Dostatek spánku Čas na odpočinek Závěr: Generace v ohrožení potřebuje naši pozornost Studie Global Burden of Disease odkrývá znepokojivou pravdu: zatímco lidstvo jako celek dosahuje historických úspěchů v medicíně a délce života, mladá generace paradoxně ztrácí. Dvě paralelní krize: V rozvinutých zemích je to krize duševního zdraví – sebevraždy, závislosti, deprese. V rozvojových zemích stále infekční choroby a nedostupná péče. Společný jmenovatel: Mladí lidé umírají na preventabilní příčiny. Ať už jde o duševní zdraví, které lze podpořit, nebo malárii, kterou lze očkováním a léčbou eliminovat. Řešení existuje, chybí vůle jednat: Investice do duševního zdraví Regulace digitálního prostředí Podpora mezinárodní zdravotnické pomoci Prevence místo jen léčby Krize mladé generace není nevyhnutelná. Je to volba společnosti – zda se rozhodneme jednat, nebo budeme přihlížet, jak další generace umírá dříve než ta předchozí. Čas na jednání je teď. Jak řekl Christopher Murray: "Krize mladé generace už není hrozbou budoucnosti. Je tady – a potřebuje okamžitou pozornost."Zdroj: The Lancet – Global Burden of Disease Study, Institut zdravotních metrik (IHME) při Washingtonské univerzitě, Světový zdravotnický summit v Berlíně, The Guardian

Čas načtení: 2024-03-06 23:30:27

Ztráta očkovacího průkazu

Ztráta očkovacího průkazu představuje nepříjemný problém, který je zapotřebí řešit. Poradíme vám jak.  Očkovací průkaz je cenný dokument U všech zápisů očkování by mělo být přesné datum očkování, druh a název očkovací látky, číslo šarže vakcíny a také razítko lékaře, který dítě očkoval. Záznam si můžete i sami zkontrolovat, abyste se ujistili v tom, že […] Článek Ztráta očkovacího průkazu se nejdříve objevil na Uzdravím.cz - magazín o zdraví, medicíně a farmacii.

Čas načtení: 2024-10-15 12:17:40

Ztráta přátelství na Facebooku

Smrt se digitalizovala, a tak místo fyzické smrti je zde virtuální smrt kdy jste na Facebooku smazáni z databáze přátel, a tak jste zde virtuální nulou. To, co popisuješ, je fascinující koncept digitální smrti. Ve světě, kde se stále více propojujeme skrze virtuální prostředí, jako je Facebook nebo jiná sociální média, ztráta digitálního spojení může… Číst dále »Ztráta přátelství na Facebooku

Čas načtení: 2025-01-26 21:31:59

Jan Hnízdil: Ztráta paměti národa

„Amnézie je ztráta paměti. Většinou jí předchází zranění, může ji však způsobit také intoxikace některými látkami (alkoholové okénko), některé vývojové procesy (deteriorace intelektu a... Článek Jan Hnízdil: Ztráta paměti národa se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-11-26 10:23:17

Těžká ztráta pro miliardáře Richarda Bransona: Jeho manželka zemřela. „Přišel jsem o své světlo,“ přiznal podnikatel.

Osudová ztráta, která zasáhla celý svět Virgin Richard Branson čelí jedné z nejtěžších chvil svého života. Ve věku 80 let zemřela jeho manželka Joan Templemanová, žena, kterou Branson označoval za svou „nejlepší přítelkyni, oporu a světlo“. Smutnou zprávu oznámil na sociálních sítích a otevřeně popsal, jak zásadní roli Joan v jeho životě hrála – nejen […] The post Těžká ztráta pro miliardáře Richarda Bransona: Jeho manželka zemřela. „Přišel jsem o své světlo,“ přiznal podnikatel. first appeared on electropiknik.cz.

Čas načtení: 2021-02-13 13:44:23

Čich můžete ztratit, aniž by za to mohlo onemocnění covid-19

Jako jeden z hlavních příznaků onemocnění Covid-19 se uvádí ztráta čichu, potažmo ztráta chuti. Je to nevídaný jev, se kterým se spousta lidí těžko smiřuje, nevěřícně zkoušejí očichávat všechno možné, stejně jako ochutávají nejroztodivnější kombinace jídel, ale nos (respektive jazyk) je zcela umrtvený a nevnímá. V souvislosti s touto nemocí jsme s tím ale nějak smířeni, prostě to k ní ve velkém množství případů patří. Ale co když jste najednou přišli o čich a přitom výsledky testů na Covid-19 máte negativní? Nejste blázni, i s tímto se alespoň jednou v životě se setká mnoho lidí.

Čas načtení: 2020-11-29 17:00:49

Antimonopolní úřad po Kverulantově podání zahájil proti Středočeskému kraji dvě správní řízení kvůli autobusům

Středočeský kraj za dob Davida Ratha zajišťoval autobusovou dopravní obslužnost téměř za miliardu korun ročně nevýhodnými smlouvami uzavřenými bez soutěže. Cílem Kverulanta je již od roku 2010 tuto praxi zrušit a přimět krajský úřad k uspořádání transparentního výběrového řízení. To se mu bohužel stále nepodařilo, dokonce ani poté, co byl Rath v květnu 2012 zatčen s krabicí od vína plnou úplatků. V roce 2019 Středočeský kraj pod vedením hejtmanky Jermanové rozhodl, že bude dál pokračovat v tunelářské praxi a prodloužil smlouvy se stávajícími autobusovými dopravci o pět let až do roku 2024 a s dalšími uzavřel nové rovněž bez soutěže. Kverulant.org opět protestoval a podal podnět k antimonopolnímu úřadu. Ten mu nyní sdělil, že se Středočeským krajem zahájil hned dvě správní řízení. Autobusovou dopravu zajišťuje kraj smlouvou s dopravcem, u něhož si objedná obslužnost pro vybrané lokality a dohodne jízdní řády. Protože by se kraji nemělo primárně jednat o zisk, ale o blaho obyvatel, je logické, že takto poskytovaná doprava nemusí být rentabilní. Proto je tomuto vybranému dopravci hrazena tzv. prokazatelná ztráta, kterou utrpí tím, že jezdí na nevýdělečných linkách. Na první pohled je tento princip v pořádku. Háček tu ale přeci jen je, a to, jak se stanovuje ona prokazatelná ztráta? Jakmile je jednou tato částka stanovena, má dopravce bez sebemenší námahy zajištěnu existenci na mnoho let. Nemusí sledovat konkurenci, snažit se snižovat náklady, lákat cestující na služby. Má svou jistou proplacenou prokazatelnou ztrátu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici, vstoupilo v platnost 3. prosince 2009. Pro smlouvu o veřejné službě stanovilo povinnost objednatelů vybírat dopravce ve výběrových řízeních. Předmětné nařízení stanovilo, že se tak má stát principiálně nejpozději do 3. prosince 2019. V létě 2019 se Středočeský kraj rozhodl, že bude dál pokračovat v tunelářské praxi, kterou nastavil David Rath, a to tím způsobem, že s částí dopravců bez soutěže prodlouží stávající smlouvy o pět let až do roku 2024, s dalšími pak uzavře nové rovněž bez soutěže. Kraj se hájil tím, že v nařízení Evropské unie našel skulinu, která mu umožňuje takto postupovat. Pokud necháme uplacené politiky rozhazovat naše peníze, budou tyto náklady zase jen stoupat. S tím se však Kverulant odmítá smířit, a proto se obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prošetřil, zda prodloužení smluv s dopravci bez soutěže bylo skutečně v souladu se zákonem. V únoru 2020 ho ÚHOS informoval, že si od Středočeského kraje vyžádal stanovisko uvedené v Kverulantově podnětu a příslušnou dokumentaci. V listopadu 2020 mu ÚOHS sdělil, že zahájil přestupkové řízení hned ve dvou případech. A to pro uzavření smlouvy s dopravcem ARRIVA CITY a smlouvy s dopravcem ČSAD Střední Čechy. V obou případech jde největší firmy, které ve středočeském kraji působí. V obou případech antimonopolní úřad klade Středočeskému kraji za vinu, že se dopustil nezákonného jednání dle § 33, odstavec (1), písmeno f) zákona zákon č. 194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě cestujících. Tam se praví, že objednatel se dopustí přestupku tím, že uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v rozporu s § 18.  Paragraf § 18 uvádí, že smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících, je sice teoreticky možné uzavřít přímým zadáním, ale jen pokud jsou splněny podmínky přímo použitelného předpisu Evropské unie. A ty v obou případech splněny nebyly. V září 2020 byla zveřejněna analýza nákladů na dopravní obslužnost v jednotlivých krajích. Zpracovala ji znalecká společnost Nexia AP na objednávku firmy Autobusy LK, patřící Libereckému kraji. Nexia AP v analýze porovnávala takzvanou cenu dopravního výkonu (CDV). Jde o základní cenu, od které se ještě odečítají tržby. V porovnání je uvedena jako vážený průměr, který zohledňuje i počet najetých kilometrů. Nejdražší, s částkou 48,73 Kč, je Dopravní společnost Ústeckého kraje, která tím zas a znovu dokazuje, že erár podnikat neumí a snad ani nemá. Na druhém místě je naprosto nepřekvapivě Středočeský kraj s částkou 47,22 Kč. Další informace naleznete v kauze Rathovy předražené autobusy.   Autor je ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-27 11:02:37

„To už tady místo nás můžou být cvičené opice“

Vir Koruna vstoupil na scénu doprovázen směsicí vzájemně si odporujících zpráv a oznámení a návodů a předpovědí. Boj imunologů a virologů s epidemiology, který nápadně připomíná, především metodou, boj ekonomů zastávajících různé přístupy (v první řadě jde o peníze), nebere konce, bera si za rukojmí veškeré obyvatelstvo. Každý je untorem (infektorem) skutečným anebo možným a pod záminkou ochrany života je třeba se vlastního života dočasně vzdát. Vzniká bezpečnostní klika (safetocracy) na úkor dosud svět řídící kliky ekonomické (economocracy) vydávající se za demokracii. Výjimečná opatření nemají v dějinách obdoby a ani ve světových válkách nebyla podobně tvrdá. Falešná data Má onen celosvětový výjimečný stav své opodstatnění, i když víme, že se vir při vhodných podmínkách může přenášet na vzdálenost podstatně větší, než zaručuje karanténa a sociální distancing[1], že existuje odborně uznávaná domácí medikace, která minimalizuje případy vyžadující hospitalizaci[2]? Že úmrtnost při nedávných epidemiích chřipky v Itálii, která byla podstatně větší než úmrtnost na vir Koruna, proběhla v bez větší mediální a vládní odezvy? To všechno jsou otázky, na které nám sice nepřísluší odpovídat, ani na ně nečekáme jednoznačnou odpověď, ale přesto svým způsobem vypovídají o “stavu světa”. A dodejme, že někdy překvapivě. Statisticko-pravděpodobnostní modely ze své podstaty nemohou odrážet skutečnost (nanejvýš mohou potvrdit nebo zpochybnit nějaké trendy), natož předvídat budoucnost (jinak by každý mohl vyhrát ve sportce) či hovořit o přítomnosti[3]; závisí totiž na okamžiku pořízení dat. V případě Korona viru ale navíc užívají jako své vstupy data – ne-li přímo zfalšovaná – tedy falešná, metodologie sběru dat je diametrálně odlišná nejen v každém státu, ale pravděpodobně i na každém pracovišti. Mezi daty zfalšovanými a falešnými je rozdíl: ta první mohou alespoň cosi vypovědět o svém falsifikátoru, ta druhá nevypovídají vůbec nic. Vskutku, italský Istituto Superiore di Sanità (Nejvyšší zdravotní úřad) ke dni 20. března registruje pouze 12 osob zemřelých na vir Koruna, masmédia jich k tomuto datu evidují desetitisíce. K podobně nízkému číslu dochází i Ilaria Capua[4] (ředitelka One Health Center of Excellence for Research and Training, University of Florida). Jeden z nositelů Nobelovy ceny za ekonomii označil dříve jmenovanou hospodářskou vědu za nestoudnou. Vilém Flusser ve své knize Postdějiny[5] hovoří o medicíně jako o vědě, která může být skandálem naší doby: “Zůstává nerozhodnuto, zda je nemocný objektem (pacient) nebo subjektem (agent). Lékař stojí proti nemocnému v neudržitelné pozici.” “Jedná se o teoretický problém poznání. Například v takzvaném třetím světě silně poklesla kojenecká úmrtnost, v takzvaném prvním světě se stal potrat bezplatným právem všech žen. Ve třetím světe rodiče nebudou již moci své příliš početné děti uživit, v prvním příliš málo početné děti brzy nebudou již moci uživit své rodiče.” Ekonomika a medicína jsou úzce propojené. Zastavit ekonomiku karanténou nebo ji zastavit epidemií není správně položená otázka. Společenské odstup, certifikace Společenský odstup je jedním z nejstarších a nejúčinnějších opatření vůči šíření infekčních nemocí, aktuálně k němu však vedou spíše ekonomické a politické důvody (úsporná opatření ve zdravotnictví, rušení a privatizace nemocnic a z toho plynoucí nízké kapacity nemocnic, zvýšení zisku velkých řetězců potravin, které se nespokojují jen ziskem ze zvýšené prodejnosti, ale navyšují ceny, často absurdně, atd.), jiné ekonomické a politické důvody naopak tlačí na uvolnění sociálního odstupu, také certifikace bezinfekčnosti byla (a je) v některých případech vyžadována dlouhodobě či trvale. Nenabývají však sociální odstup i certifikace bezinfekčnosti v plně informovaném světě v době viru Koruna jiných kvalit? Masové šití roušek se nám představuje ve dvojím světle: jednou jako dobročinná akce vytvářející virtuální dav šiček a šičů roušek, který chce ochránit blízké od nákazy, tedy bohulibá a společnost sjednocující, a jednou jako společnost rozbíjející – udávání nenosičů roušek. Ve skutečnosti je první jen předpoklad druhého. Koho bychom mohli udávat, kdyby nebyly, pokud možno zdarma dostupné, roušky?  Statistika již v samých počátcích viru Koruna odhalila, že nejvíce ohrožení jsou staří lidé (i když se dnes možná ukazuje, že více ohroženi jsou možná mladí a obézní). Z čeho tak usuzovala, když nebyla žádná relevantní data k dispozici, bůh suď. A zřejmě jen zaměstnaností vlády nedošlo k tomu, že by byli starší lidé, pro jejich vlastní bezpečnost, označeni nějakou dobře viditelnou páskou s nápisem “60+” na rukávě. Sociální odstup je jistý druh vyhnanství[6]. A v době plně informované společnosti jde o vyhnanství do světa technologických komunikací, kde je každé individuum snadno kontrolovatelné a falsifikovatelné. Fyzický dav, který je určován stejnou dobou a stejnou lokací, je určován fyzickým kontaktem a byť je lehce manipulovatelný, může se snadno vymknout kontrole. Dav televizní je vymezen stejnou dobou a stejným zařízením, je snadno manipulovatelný především proto, že se převrací role skutečnosti a jejího obrazu. Internetový dav technologických komunikací vzniká mimo čas a prostor a netrpělivě čeká na to, aby byl manipulován. Ztráta paměti Člověk plně informované společnosti přestal důvěřovat vlastní paměti. To, co považuje za vlastní paměť, nahrává na vzdálené servery, paměťové karty, na sociální sítě ve falešné naději, že může oddělit vlastní, uloženou paměť od paměti sdílené, že může získat vlastní paměť zpět podobně, jako může navrátit na počítač ztracená data ze zálohy. Ruku v ruce se ztrátou paměti jde ztráta zkušenosti: pokud se spálí o plotnu, nezíská zkušenost, ale podá žalobu na výrobce formy. Fotografie také není zkušenost, poznává své sousedy ve funkci Facebooku či Instagramu. Cinkání klíči, provolávání hanby na Letné, odkliknutí “like” na Facebooku, školení Člověkem v tísni nebo čtení Parlamentních listů a sledování televize Barrandov také ne. A rodiče, kteří by mohli sdělit rodinnou zkušenost, jak vyrobit vodní mlýn na potoce, hlídá armáda v chudobinci. Nedosti na tom. V souvislosti s virem Koruna se často mluví o válce[7]. A válka, jak poukazuje Walter Benjamin[8], ruší zkušenost. Poslední zbytky zkušenosti přijdou za své. Člověk bez paměti a zkušenosti se přeměňuje na jakýsi počítačový terminál – “chytrou” čtečku s mrkáním a fousama. Agamben se mýlí ve svém textu Objasnění[9], člověk v karanténě nestává se zvířetem, které bojuje již jen o svůj “holý život”. Stává se “chytrou” čtečku s předpírkou.[10]   [1] https://www.agi.it/cronaca/news/2020-04-24/inquinamento-particolato-coronavirus-sima-8427205/ [2] Postup lékařů v Marseille (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32205204) a v Bergamu (Pavii a jinde v Italii) umožňuje většinu - i problematických - pacientů včas a bez hysterie vyléčit v domácím ošetřování a minimalizuje tak počet nemocných ve třetí fázi nemoci, která vyžaduje nemocniční péči. [3] viz kupříkladu Giorgio Agamben, Che cos’è reale? (Co je skutečné?). Neri Pozza 2016 [4] Ilaria Capua: «Le stime sul coronavirus? Tutte sbagliate. Ecco che cosa ci aspetta» (Odhady o viru Koruna? Jsou všechny chybné), https://www.corriere.it/economia/lavoro/20_aprile_11/stime-virus-tutte-sbagliate-certezze-dubbi-pandemia-71ee6750-7c2f-11ea-8e38-cc2efdc210dd.shtml [5] Vilém Flusser, Postdějiny, 2019 [6] https://www.quodlibet.it/giorgio-agamben-distanziamento-sociale [7] Alessandro Ferrara, Metafora della guerra, překlad do češtiny: https://www.literarky.cz/civilizace/1129-metafora-valky [8] Walter Benjamin - Zkušenost a chudoba [9] https://www.quodlibet.it/giorgio-agamben-chiarimenti [10] Ringrazio a Maurizio Monina di Salerno per un buon consiglio   Autor článku doplňuje sérii deseti článků v tématu Globální pandemie, lokální přístupy svým textem o rozdělování nedostatkových zdrojů z evropské perspektivy. Titulek je zvolání policisty na hranicích ke kolegům (viz popisek k úvodní fotografii). {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

Čas načtení: 2020-03-23 06:16:30

Miroslav Pavel: Literární noviny bez investora nepřežijí

Vydavatel Miroslav Pavel hledá investora nebo partnera pro Literární noviny. V opačném případě nevylučuje jejich zastavení, říká v rozhovoru.   Vaše společnost Litmedia převzala vydávání Literárních novin v roce 2009, tedy v době, kdy se i v českých médiích začaly odrážet dopady globální ekonomické recese. Jak vývoj Literárních novin za jedenáct let hodnotíte? Začínali jsme jako týdeník, což se ukázalo jako obtížně financovatelné, především kvůli vysokým nákladům na tisk a redakci. Roční ztráty jsme měli v rozmezí 8-9 mil. Kč. Přešli jsme proto na měsíčník, a to bylo dobré rozhodnutí, protože ztráty se začaly snižovat. Ze dvou důvodů: snížili jsme tiskové a personální náklady a začali jsme dělat speciální přílohy, které se do Literárních novin vkládají. Výsledky za loňský rok ještě nejsou uzavřené, ale vypadá to, že ztráta by mohla být v rozmezí 400-500 tisíc Kč, což je prakticky vyrovnané hospodaření. To je řádově jinde než dřívější ztráty. Je to teď prakticky otázka dalšího zvýšení výnosů.   V čem pomohly speciální přílohy? Pomohly finančně, protože jsme se na jejich vydávání spojili s partnery, kteří je financovali. Jsou to tematické, ne komerční přílohy. Myslím, že jsme tehdy objevili určitou mezeru na trhu. Troufám si říct, že nikdo se tak rozsáhle konkrétním kulturním tématům nevěnoval.   Vedle toho ale pravidelně vydáváte několik svých redakčních příloh. Kolik je to tedy dohromady s přílohami tematickými? Pravidelně vydáváme knižní přílohu Biblio, která se věnuje knižnímu trhu. Pak jsou to přílohy Interview, kde přinášíme přeložené rozhovory ze zahraničního tisku, a také Harmonie života. Věnuje se alternativní medicíně, životnímu stylu a v malé míře obsahuje i komerční inzerci.  Všechny ostatní přílohy vznikají ad hoc, udělali jsme jich minimálně sto. Poptávka po nich je poměrně velká – jsou zaměřené na profily národních literatur, věnovali jsme se např. rakouské, švýcarské, německé nebo čínské literatuře. Ale nejde jen o literaturu, ale také o další kulturní témata. O historii. Je to velmi pracovně náročné, taková příloha se připravuje i půl roku. Je potřeba vymyslet téma, najít partnera a autory a pochopitelně na ni sehnat finance. Partnery jsou většinou nadace nebo ambasády. Například u současné německé literatury to byl Česko-německý fond vzájemné spolupráce a Goethe-Institut, švýcarskou přílohu jsme připravili za podpory nadace Pro Helvetia, která propaguje Švýcarsko v zahraničí. V přípravě máme teď nejméně tři tematické přílohy tohoto typu.   Většina tištěných médií bojuje především v posledních letech s klesajícími prodeji. Jak se v případě Literárních novin vyvíjel prodaný náklad? Literární noviny tiskneme stále v nákladu deset tisíc kusů, z ekonomického pohledu je to málo. Bezproblémové financování z prodeje novin by vyžadovalo, abychom prodávali minimálně 12 tisíc výtisků. K dosažení takového cíle nám ale chybí vydavatelské struktury.   To znamená, že pro financování Literárních novin jsou dnes důležitější partneři, se kterými se spojujete na přílohách, o kterých jste mluvil, spíš než příjmy, které získáte od předplatitelů? Ano, podíl příjmů od partnerů je vyšší než od předplatitelů a z volného prodeje. Loňské zlepšené výsledky souvisejí také s tím, že jsme těchto příloh vyrobili víc.   Hrají nějakou roli ve financování Literárních novin jejich webové stránky? Menší příjmy z webu máme, ale zatím nepokryjí ani personální náklady na web. Uvažovali jsme o tom, že bychom část webu zpoplatnili, ale nejsem si jist, že by to fungovalo. Ještě jsme to nerozhodli. Je to obecně složité, názorových webů je hodně. Web ale určitě svůj význam má.   Ještě v předloňském roce jste vkládali knižní přílohu Biblio do regionálních mutací Deníku skupiny Vltava Labe Media. Mělo to odezvu? Experimentovali jsme s tím, jak zvýšit zásah. Zadavatelé, kteří inzerují v příloze Biblio, požadují, aby se příloha dostala k většímu počtu lidí. Zkoušeli jsme ji proto vkládat do Deníku (vychází v nákladu 110 tisíc kusů, pozn. red.). Inzerenti ale zase argumentovali tím, že čtenáři Deníku nejsou ti, kteří si často kupují knihy. Nevím, díval jsem se do dat Media projektu, který analyzuje sociodemografické profily čtenářů, a nemyslím si to.  Poté jsme vkládali Biblio do Lidových novin. Nakladatelům se to líbilo, ale na inzerci to mělo velmi malý vliv. Nerozumím tomu, protože Lidovky jsou velmi kvalitním deníkem. Vklad je pro nás nákladná záležitost a ekonomicky nám to nevycházelo, tak jsme to ukončili. Můj dojem je, že to souvisí s celkovou situací na knižním trhu. Dochází k masivní koncentraci nakladatelů i knihkupců. Zejména ti menší pak začínají bojovat o přežití.   Veškeré ztráty z vydávání pokrýváte sám? Podle informací ve výroční zprávě byla kumulovaná ztráta v roce 2017 asi 60 mil. Kč. Je to tak, jsou to všechno moje „bývalé“ peníze, které jsem vydělal jako spolumajitel Economie.   Ministerstvo kultury nedávno zveřejnilo seznam kulturních periodik, kterým pro letošní rok udělí státní podporu. Literární noviny si pro letošek nepožádaly. Podporu pro rok 2019 ale nezískaly proto, že podle odůvodnění komise „časopis nevykazuje ztrátu, dotace ze státního rozpočtu mohou být uvolněny pouze pro ztrátové projekty“. Jak si to vysvětlujete? Co k tomu říct? Ztrátu jsme v okamžiku podání žádosti měli, i když se trvale zmenšovala. Argument, že jsme na tom dobře, je proto legrační. Nebo argument, že málo píšeme o literatuře. Biblio podle tvrzení úředníků nejsou Literární noviny. To je ale nesmysl, Biblio je pravidelnou součástí Literárních novin. Na jednání komise jsem předloni byl a měl jsem z něho velmi rozpačitý dojem. Polovina naslouchala, z druhé poloviny čišela téměř nenávist. Poslední ministr, který nám něco dal i přes negativní stanovisko příslušné komise, byl ministr Herman. To je možná trochu paradoxní, protože s církvemi jsme nezacházeli kolem restitucí zrovna v rukavičkách. Nedávno jsme se náhodou potkali a srdečně jsme se tomu společně zasmáli.   Příjmy na základě spolupráce s kraji nebo s jinými veřejnými institucemi ale čerpáte… Nejedná se přímo o dotace. Nabízíme konkrétní projekty příloh, které pak oslovená instituce zaplatí ze svého rozpočtu. Když se projekt nelíbí, nic nedostaneme. Je to cenný příspěvek, ale celé náklady pokrýt samozřejmě nemůže.   Jaké roční náklady jsou zapotřebí k tomu, aby vydávání Literárních novin nebylo ztrátové? Ročně by bylo potřeba zhruba 12 milionů Kč, abychom byli schopni financovat i určitý rozvoj. Jde především o personální náklady, náklady na tisk, marketink, distribuci a nájem.   A z klasické komerční inzerce nemáte žádné příjmy? Docela funguje inzerce v příloze Harmonie života. Kromě alternativní medicíny jde také o galerie a aukční síně. Klasická imidžová inzerce „Kupte si auto!“ u nás není.   Proč? Kvůli tomu, že Literární noviny vychází v malém nákladu? Malý náklad v kombinaci údajně s tím, že nemáme cílovou skupinu, kterou by inzerenti chtěli oslovit. Jednou za dva roky si děláme vlastní čtenářskou anketu a vyplývá z ní, že máme atraktivní čtenáře. Lidi středního věku, vzdělanější, kteří mají velmi slušné pozice na úrovni středního a vyššího managementu, většinou mají vyšší než průměrné příjmy. Takže by je inzerce tohoto typu mohla oslovit. Myslím, že agentury i klienti jdou cestou nejmenšího odporu a nehledají neběžný typ médií.   Nevadí inzerentům to, že jste se rozhodli spolupracovat s čínskými novinami na spolupráci několika příloh a textů o Číně? Předloni nás oslovily velké čínské noviny Kuang-ming ž-pao, které se zaměřují na kulturu a vědu, jestli bychom nechtěli spolupracovat. Výsledkem bylo, že jsme loni udělali několik tematických příloh o současné čínské literatuře, výtvarném umění o čínském vývoji za posledních čtyřicet let, ale třeba také o čínském čaji. Čína se za uplynulých čtyřicet let stala supervelmocí, do velké míry odstranila chudobu a myslím si, že bychom se měli zabývat tím, proč se tak stalo a jak toho dosáhla. Bohužel, česká politická scéna je rozdělená na lidi typu profesorky Lomové, nebo senátora Fischera, kteří Čínu zásadně odmítají, a na druhé straně na lidi kolem prezidenta Zemana, kteří Čínu respektují, ale nedokážou širší veřejnosti svůj postoj důvěryhodně vysvětlit. A to také není optimální. Chybí tady věcný pohled na Čínu, o který jsme se pokusili. Zle jsme to ale pocítili. Vedlo to i k tomu, že někteří klienti s námi kvůli tomu nechtěli spolupracovat. Jakýkoli výpadek je pro nás nepříjemný. Když pročítám například německé politologické publikace, které se Číně věnují, tak vidím, že to nejsou žádní obdivovatelé Číny, ale respektují, že je velká a úspěšná. Měli bychom pochopit, proč to tak je a jak s Čínou vycházet.   Ve výsledku vám ale tato spolupráce nepomohla? Ne. Nějaké peníze jsme z toho měli, ale efekt byl spíš negativní Původně bylo v plánu ve spolupráci pokračovat i letos, ale nakonec jsme se nedohodli. Jako téma jsme například navrhovali čínskou kinematografii. Je to nesmírně velké odvětví. V ateliérech v Číně natáčejí kromě místních filmů i mnozí zahraniční producenti. My jsme chtěli toto téma představit formou reportáže. Představa čínské strany byla pojata spíše ideologicky, tak jsme se nedohodli.   Když se podíváte zpět na jedenáct let, co vydáváte Literární noviny, a srovnáte je s řízením vydavatelství Economia a Vltava Labe Media, které jste předtím vedl, tak co je náročnější? Vydávat specializované periodikum nebo deníkové tituly, navíc v době, kdy se trh proměňuje? To jsou nesrovnatelné věci. Náš hlavní problém je, že máme jeden malý titul, ale musíme mít strukturně stejné vybavení jako větší vydavatelé – mít někoho, kdo dělá inzerci, distribuci nebo web. Ale protože titul je tak malý, tak režijní náklady jsou příliš vysoké. Není to ani v tom, že titul je specializovaný. Economia měla řadu specializovaných titulů, ale kombinace velkých titulů, které nesou hlavní režijní zátěž, a malých, funguje. U nás fungovat nemůže.   Co by vám pomohlo? Pomohla by nám spolupráce s velkým vydavatelstvím. Několikrát jsem se o to pokoušel, ale velcí vydavatelé z toho mají obavy.   Proč? Nevím přesně. Když jsem o tom jednal s jedním výkonným manažerem, zeptal se mne, co by z toho měl. Literární noviny nikdy nebudou vysokonákladovým titulem, ale mohou vhodně doplnit portfolio vydavatelství. A nabízejí poměrně dost možností marketinkové komunikace, kterou my sami těžko můžeme využít. Různé konference, čtenářské soutěže, besedy. Nechci nikoho podezírat, ale je v tom možná trošku politická obava. Nejsme názorově klasický mainstream a naše články a rozhovory se snaží obrážet celé spektrum názorů. A to se dnes zrovna nenosí. Zkoušel jsem všechny velké vydavatele, ale nedospěli jsme k dohodě. Pro mě osobně bylo těch jedenáct let trochu zábavou, vrátil jsem se k psaní a k překládání. Už to ale takto nebude udržitelné, pokud se nepodaří najít někoho, kdo by převzal moji roli investora i vydavatele, nebo pokud se nepodaří včlenit Literární noviny do většího vydavatelství.   Myslíte, že jste vnímáni jako levicové médium? Nemyslím si, že jsme levicoví, to se traduje z dob Jakuba Patočky (bývalý šéfredaktor Literárních novin, pozn. red.). Pokud jsme levicoví, tak levicoví konzervativci. Spíš se na řadě věcí domluvím s Václavem Klausem než s lidmi kolem sociální demokracie.   Pokud by se nějaký investor nebo partner objevil, jste ochoten se z vydávání úplně stáhnout? V příštím roce budu mít 80 let. Jsem ještě aktivní, ale věk se už začíná hlásit. Ano, byl bych ochoten z vydávání vystoupit. Během letošního roku to musím rozhodnout, už se mi nechce do novin dávat velké peníze. Nevylučuji ani to, že Literární noviny zastavím. Ve své historii ostatně měly etapy, kdy nevycházely. Je možné, že na chvíli zmizí a až bude společenská poptávka, tak se můžou znovu objevit. Svět je stále složitější. Týká se to kultury, ekonomiky, vědy a samozřejmě politiky. Zatím nevidím na českém trhu titul, který by se programově pokoušel tuto situaci reflektovat. V tom je stále trvající šance pro Literární noviny.   Bylo by řešením výrazně změnit obsah a profilaci Literárních novin? Změny obsahu zvažujeme průběžně. Každé číslo je svým způsobem originál. Velmi často přemýšlím o tom, jak noviny rozvíjet. Souvisí to i s novináři. Je málo těch, kteří jsou ochotni věnovat textům více času. Pokoušeli jsme se třeba získat české spisovatele, aby pro nás psali reportáže. Neměli o to zájem. Je to pracné. Podařilo se nám rozšířit redakční kolektiv o Přemysla Houdu z Lidových novin, který bude v tomto směru zřejmě posilou, nebojí se náročnějších témat, včetně zajímavých rozhovorů.   Je u nás vůbec publikum, a tedy prostor pro takový titul? V Česku je řádově jeden milion lidí s vysokoškolským vzděláním. Odhaduji, že takových 250-300 tisíc lidí by mohlo mít zájem o sofistikovanější pohled na kulturu, svět a politiku. Za těch jedenáct let se podařilo značku Literárních novin oživit, dostat ji znovu po různých peripetiích do povědomí čtenářů. Je to určitě dobrý základ pro jejich další existenci. A znovu zdůrazňuji: Svět kolem nás bude stále komplikovanější. Najít si v něm místo jako jednotlivec i jako společenská entita – například Česká republika – bude čím dál tím složitější. Kvalitní měsíčník v tom může sehrát, jak je vidět například na trzích v západní Evropě, docela zajímavou roli.   Miroslav Pavel začínal jako ekonomický novinář deníků Práce a Mladá fronta, byl vyloučen z KSČ pro nesouhlas s okupací. V letech 1988–89 byl mluvčím vlády, patřil k hlavním poradcům tehdejšího premiéra Ladislava Adamce. V prosinci 1989 byl krátce ředitelem Československé televize. Na jaře 1990 založil společnost Economia a byl jejím generálním ředitelem. Od června 2008 se stal generálním ředitelem tehdejšího vydavatelství Vltava Labe Press. Z této pozice odešel v roce 2011. Vydávání Literárních novin převzal od června 2009.   Autorka je šéfredaktorkou zpravodajského webu MediaGuru, který se zaměřuje na reklamu, média a marketing. Rozhovor původně vyšel na tomto webu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-18 11:49:17

Antimonopolní úřad prověřuje autobusovou dopravu ve středních Čechách. Smlouvy za stamiliony kraj podepsal bez soutěže

Středočeský kraj za dob Davida Ratha zajišťoval autobusovou dopravní obslužnost téměř za miliardu korun ročně nevýhodnými smlouvami uzavřenými bez soutěže. Cílem obecně prospěšné společnosti Kverulant.org je již od roku 2010 tuto praxi zrušit a přimět krajský úřad k uspořádání transparentního výběrového řízení. To se mu bohužel stále nepodařilo, dokonce ani poté, co byl Rath v květnu 2012 zatčen s krabicí od vína plnou úplatků. Před koncem roku 2019 se Středočeský kraj pod vedením hejtmanky Jermanové rozhodl, že bude dál pokračovat v tunelářské praxi, a prodloužil smlouvy se stávajícími autobusovými dopravci o pět let až do roku 2024, přičemž s dalšími uzavřel nové, ale rovněž bez soutěže. Kverulant.org tehdy podal podnět k antimonopolnímu úřadu. Ten mu nyní napsal, že podnět šetří. Autobusovou dopravu zajišťuje kraj smlouvou s dopravcem, u něhož si objedná obslužnost pro vybrané lokality a dohodne jízdní řády. Protože by se kraji nemělo primárně jednat o zisk, ale o blaho obyvatel, je logické, že takto poskytovaná doprava nemusí být rentabilní. Proto je tomuto vybranému dopravci hrazena tzv. prokazatelná ztráta, kterou utrpí tím, že jezdí na nevýdělečných linkách. Na první pohled je tento princip v pořádku. Háček tu ale přeci jen je, a to, jak se stanovuje ona prokazatelná ztráta? Jakmile je jednou tato částka stanovena, má dopravce bez sebemenší námahy zajištěnu existenci na mnoho let. Nemusí sledovat konkurenci, snažit se snižovat náklady, lákat cestující na služby. Má svou jistou proplacenou prokazatelnou ztrátu. A z eráru krev neteče. Kverulanta již v roce 2010 zajímalo, jak jsou postaveny smlouvy mezi dopravcem a krajem. Kraj přeci musí mít nějakým způsobem zajištěno, že se mu za vynaložené prostředky z veřejného rozpočtu dostává těch nejkvalitnějších služeb, srovnatelných s běžným tržním prostředím. Proto Kverulant na podzim 2010 požádal Středočeský kraj, aby mu tyto smlouvy předložil. Kverulant tehdy zjistil, že všechny smlouvy byly uzavřeny „z ruky“ nezapomenutelného hejtmana Davida Ratha na sklonku roku 2009, těsně před tím, než byla krajům zákonem uložena povinnost vybírat dopravce ve výběrovém řízení. Všechny smlouvy platily 10 let. Rathovi „hoši“ tak tehdy zavázali kraj vyplatit přinejmenším celkem 6,8 miliardy Kč. Kverulant se odmítl s tímto stavem smířit. Od roku 2010 podal mnohé podněty k Úřadu pro hospodářskou soutěž, k ombudsmanovi a na ministerstvo vnitra. Kverulant také odeslal hejtmanovi Rathovi výzvu, aby Středočeský kraj vypsal transparentní výběrové řízení a následně vypověděl všechny nemravné smlouvy. Chvíli se zdálo, že opravdu dojde k nápravě. Středočeský kraj v létě 2011 vypověděl všechny smlouvy a chystal výběrové řízení. To se mělo uskutečnit v létě 2012. V květnu 2012 byl pan Rath vzat do vazby. Kverulant si naivně myslel, že pravděpodobnost, že výběrové řízení na dopravu ve Středočeském kraji bude férové, se tím výrazně zvýšila. To byl ovšem omyl. David Rath se ještě nestačil zabydlet ve vazební věznici, a už jeho dlouholetý souputník a jeho náměstek pro dopravu Robin Povšík znovu obnovil všechny smlouvy a oznámil, že výběrové řízení pořádat nebude. Podle Kverulanta tím porušil zákon. Ročně za autobusy platil Středočeský kraj v roce 2012 skoro 700 milionů korun. To už je hezká suma. Dá se za to pořídit hned 100 krabic s vínem. Velké pokušení pro ty politiky, kteří jsou ještě na svobodě. A tomu Robin Povšík patrně podlehl. Podzimní volby roku 2016 přinesly Středočeskému kraji novou hejtmanku, Jaroslavu Jermanovou z hnutí ANO. Kverulant ji v listopadu 2016 dopisem vyzval, aby se konečně zasadila o vypsání transparentních výběrových řízení na dopravní obslužnost. Přišla odpověď, že něco takového by bylo příliš složité. Výběrové řízení tedy zase nebylo a na jaře 2017 se ukázalo, že dopravní obslužnost bude naopak ještě dražší. V říjnu 2016 prošel vládou návrh, že se mzdy řidičů navýší o 40 procent. Středočeský kraj se s tímto zvýšením mezd vypořádal pouze tím, že dopravcům přisypal 124 milionů korun, které samozřejmě zaplatil daňový poplatník. A bude platit dál. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici, vstoupilo v platnost 3. prosince 2009. Pro smlouvu o veřejné službě stanovilo povinnost objednatelů vybírat dopravce ve výběrových řízeních. Předmětné nařízení stanovilo, že se tak má stát principiálně nejpozději do 3. prosince 2019. V létě 2019 se Středočeský kraj rozhodl, že bude dál pokračovat v tunelářské praxi, kterou nastavil pravomocně odsouzený David Rath, a to tím způsobem, že s částí dopravců bez soutěže prodlouží stávající smlouvy o pět let až do roku 2024, s dalšími pak uzavře nové, rovněž bez soutěže. Kraj se hájí tím, že v nařízení Evropské unie našel skulinu, která mu umožňuje takto postupovat. Současně prý začne už s přípravou velkého tendru na desetiletý provoz, aby od 1. prosince 2024 vyjely výhradně vysoutěžené spoje. Pokud necháme uplacené politiky rozhazovat naše peníze, budou tyto náklady zase jen stoupat. S tím se však Kverulant odmítá smířit, a proto se v prosinci 2019 obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prošetřil, zda prodloužení smluv s dopravci bez soutěže bylo skutečně v souladu se zákonem. Nyní ho ÚHOS informoval, že si od Středočeského kraje vyžádal stanovisko uvedené v Kverulantově podnětu a příslušnou dokumentaci. Další podrobnosti naleznete ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

Čas načtení: 2019-08-13 17:52:36

Předhodí Západ Erdoganovi kurdskou Rojavu jako oběť na oltář setrvání Turecka v NATO?

Za zády Kurdů se Američané dohodli s Turky na zřízení bezpečnostní zóny na území kurdské autonomní oblasti Rojava na severu Sýriie. Z pásma, jehož hloubka zatím není známá, by měly být odsunuty kurdské jednotky YPG/YPJ, které nesly hlavní tíhu bojů proti Islámskému státu (IS). Tím by se velká kurdská města jako Kamišlí a Kobání stala bezbrannými proti turecké anexi nebo přesunutí tisíců džihádistů z Turecka. Kurdská autonomie v oblasti Rojava by zřejmě vzala za své rovněž. Ve středu 7. srpna se USA a Turecko prakticky dohodly, že umožní vznik "nárazníkové zóny" mezi Tureckem a Sýrií dlouhé 400 kilometrů. O její šířce zatím není nic známo. "Jde o diplomatické vítězství Turecka a jasný ústup USA, čehož důsledky bude třeba ještě zhodnotit. Po dohodě mezi partnery NATO, uzavřené ve středu, o zřízení ,bezpečnostní zóny‘ na území syrských Kurdů zvané Rojava reagovaly finanční trhy značným posílením turecké liry – i když v pátek nebyly oznámeny žádné podrobnosti o dohodě. Turecká vláda se tak výrazně přiblížila svému cíli, což je ‚vyčistit‘ syrský příhraniční prostor od kurdských milic YPG, které označuje jako ‚teroristy‘, a obsadit nové oblasti," konstatuje Frank Nordhausen v článku na webu Frankfurter Rundschau z 12. srpna nazvaného Sýrie – Turecko a USA se dohodly – nyní hrozí nová válka, který zatím nejlépe vystihl podstatu současné situace. Turecko žádnou bezpečnostní zónu nepotřebuje Syrský režim vyjádřil ostrý protest, což některým (i českým) komentátorům stačilo, aby dohodu oslavovali s tím, že bylo zabráněno válce. Podle jednoduchého hesla, že když je Bašár Asad proti, musí to být dobré. Ano, dohoda zabránila bezprostřenímu vpádu turecké armády do západní části Kurdistánu spadající pod Sýrii, tedy Rojavy, ale za jakou cenu, to ještě nikdo neví. Erdoganovy plány jsou ale dostatečně známé na to, aby si někdo dělal iluze. Protože se cítí "ohrožen" syrskými Kurdy a jejich milicemi, potřebuje nutně Kurdy od hranic s Tureckem vyhnat a nastěhovat tam syrské uprchlíky blíže neurčeného složení, kterých je v Turecku asi 3,6 milionu – těch legálních – a na které obyvatelstvo Turecka reaguje stále neliběji. Dokonce to Erdoganovi poradci vyhodnotili jako jeden z důvodů, proč vládnoucí Strana spravedlnosti a pokroku (AKP) ztratila v letošních komunálních volbách některá velká města včetně Ankary a Istanbulu. To je hlavní nebezpečí "bezpečnostní zóny", kterou po zuby ozbrojené Turecko nutně potřebuje na obranu před "kurdskými teroristy". Už to, že USA v oficiálním komuniké k dohodě vyjádřily pochopení pro obavy svého partnera v NATO, ukazuje, že plně akceptují absurdní turecké argumenty. Turecko ve skutečnosti žádnou bezpečnostní zónu nepotřebuje – hranice má opevněné, ohrazené zdí, na každých sto metrech je hlídka, za zdí druhá největší armáda v NATO. Kurdské milice ani Svobodné demokratické síly (SDF), které hrály rozhodující roli v pozemním boji proti tzv. Islámskému státu, nemají nejen plány, ale ani prostředky na to, aby vpadly do Turecka. Ani partyzánský boj není díky důkladnému opevnění možný, dokonce i s pašováním je konec. Rodiny rozdělené zdí se už nemohou stýkat. Erdogan potřebuje odvrátit pozornost od domácích ekonomických problémů, přemístit až 700 tisíc syrských uprchlíků z vnitřního Turecka a hlavně – obává se politických důsledků vzniku kurdského kvazistátu na území Sýrie. Získaná území dobrovolně nevrátí "Zatím je stále zdá obtížné si představit, že Washington umožní turecké armádě překročit hranici s Rojavou bez omezení a vytvořit tak podmínky podobné těm ve dvou již existujících protektorátech Ankary v Sýrii. Pokud však Američané nehrají jen o čas, ale skutečně se skloní se před invazí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, znamená to druhou zradu kurdských spojenců YPG v boji proti teroristickým milicím ‚Islámský stát (IS)‘. Washington v roce 2018 nezastavil turecký útok na kurdský kanton Afrín. Od té doby tam turečtí vojáci společně se syrskými džihádisty vyhánějí kurdské a křesťanské obyvatele a usazují syrské Araby," pokračuje Frank Nordhausen. Není ale až tak nemožné, že to USA nakonec připustí, jak ukazuje naše vlastní historie. Už mnohokrát mě v souvislosti s Kurdistánem napadla podobnost s Mnichovskou dohodou. O nás bez nás. O Kurdech bez Kurdů. O Sýrii bez Syřanů. Vynucené odstoupení území a posléze začlenění do jiného státního celku. U kurdského Afrínu a arabské oblasti Jarabulus, oficiálně patřící k provincii Aleppo, je to už dané. Turecko území, která jednou získalo, dobrovolně nevrátí. Je úplně jedno, jak široké domluvené "nárazníkové pásmo" bude. Velká města s většinovým kurdským obyvatelstvem a správní centra – jako Kobání a Kamišlí – leží ve vzdálenosti stovek metrů či několika kilometrů od hranic. Jejich ztráta by znamenala zánik autonomního území Rojava i konec uspořádání, kde, ať si o tom myslíme co chceme, existují demokratické struktury a emancipace žen jinde na Středním východě většinou nemyslitelná. Islámský stát se reorganizuje Francouzský web Humanite.fr zveřejnil článek Pierra Barbancey o "dohodě za zády Kurdů", kde cituje stanovisko Kurdské demokratické rady ve Francii: "Pro Kurdskou demokratickou radu ve Francii je nepřijatelná konkrétně ztráta velkých měst autonomní správy severní a východní Sýrie od Dêrika po Kobání. Zóna by procházela hlavním městem Kamišlí/Qamishli. Tato oblast by se dostala pod tureckou kontrolu Erdogana a jeho diktátorskou moc. Mimochodem, umožnilo by to turecké moci převzít kontrolu nad vzácnými ropnými poli Rumeilan poblíž hranic." Ropa se vždycky hodí. Turecko pilně obchodovalo s IS a mnoho lidí tam na kradené syrské ropě zbohatlo, včetně Erdoganovy rodiny. Takhle by jim zdroje zůstaly. To vše se děje v době, kdy nejen syrští Kurdové varují, že Islámský stát zovu sílí. Hannes Heine píše v článku na webu Tagesspiegel.de: "Syrští Kurdové varují před obnovením Islámského státu (IS) a hrozícím  hromadným útěkem džihádistů. Podle informací Tagesspiegelu se příznivci IS reorganizují v zadržovacích střediscích v kurdské autonomní zóně v severní Sýrii a v úkrytech ve východním Iráku. O víkendu byli údajně napadeni američtí vojáci v irácké Ninawě, jeden Američan údajně zabit. Regionální vláda kurdské autonomní zóny v sousední severní Sýrii se také připravuje na turecký útok. Kurdsko-asyrsko-arabské jednotky SDF by pak byly přesunuty na téměř 600 kilometrovou hranici s Tureckem – a staženy z vnitřku, kde jsou aktivní buňky IS. Syrští Kurdové také drží přibližně 12 tisíc bojovníků IS a 75 tisíc příbuzných, kteří by pravděpodobně byli v případě války s Tureckem propuštěni." Není náhoda a není to ani poprvé, kdy se IS reorganizuje v době hrozícího tureckého útoku. Turecko de facto bylo a je spojencem IS, obchodním a ideologickým určitě. A rozeznat umírněné džihádisty v tureckém žoldu od těch neumírněných, kterých je v tureckém žoldu tak jako tak nejméně 40, je podle syrských zdrojů těžko splnitelný úkol. V době, kdy hrozí znovuzrození IS, dovolí Západ Turecku zakročit proti Kurdům, spojencům v koalici proti Islámskému státu, ve jménu členství Turecka v NATO? To vojska NATO obsadí část Sýrie, nejen Turecko. To NATO umožní útěk desetitisíců džihádistů a rozhoření nové války. Zbrojařské koncerny (včetně ruských), které vyzbrojují všechny strany konfliktu, budou spokojené. Erdogan vydírá a vyhrožuje Ještě jednou Frank Nordhausen: "Syrští Kurdové však nejsou bezbranní. Za velkých obětí hráli stěžejní roli v porážce IS a mohou mobilizovat 100 tisíc zkušených bojovníků. Ohlásili plány na otevření fronty podél 600 kilometrové hranice v případě tureckého útoku a mají moderní americké zbraně. Je také dost dobře možné, že si na pomoc povolají syrský režim. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Otevření nové fronty v syrské válce a soustředění syrských uprchlíků v nárazníkových zónách vytváří nové konflikty. V Sýrii není nutná žádná dvoustranná bezpečnostní zóna, ale realizovatelné mírové řešení, které zahrnuje všechny strany – samozřejmě i Kurdy. Světová komunita v současné době sleduje syrské utrpení pouze apaticky pomocí humanitárních agentur OSN. O to výraznější je ticho Evropské unie ohledně konfliktu, který přímo ovlivňuje její zahraniční prostor. Protože nová válka v Sýrii znamená mnoho nových uprchlíků." Erdoganova taktika zkrátka nemá chybu. Tu vydírá, tu vyhrožuje, že vypustí uprchlíky a kdyby náhodou došli, promptně si vyrobí další. Vydírá Evropu, vyhrožuje Američanům a slibuje Putinovi. A od všech kupuje zbraně. A všichni mu baští z ruky. Vynikající taktika autokrata, který se netají svými plány na vytvoření novoosmanské říše. A v tom mu IS rozhodně nepřekáží, naopak. Kdo však v prostoru vadí, jsou Kurdové. Už tam podle dohod po první i druhé světové válce vlastně dávno neměli být.... Jsou černým svědomím "civilizovaného světa". Jejich zkázou přivodíme ale i tu svou. Jak řekl francouzský dobrodruh a spisovatel Patrice Franceschi, který delší dobu strávil v syrské Rojavě, pro web Franceinter.fr: "Když vidíte, co Turci, spojenci Daesh, dělali po celou válku, je třeba říci, je to tak, můžeme se o Kurdy jen bát, o naše přátele, naše spojence a vše, co představuje jejich sociální projekt: demokracie, rovnost pohlaví, sekularismus atd. (...) Daesh (IS) je stále stejně hrozivý, tam stejně jako tady. Když opustíme turecké hradby, které byly zřízeny za posledních několik let, najdeme tam jen Daesh a pak terorismus ve Francii, protože je vše spojeno."

Čas načtení: 2019-08-01 11:36:24

Volby v Řecku ukázaly, že se tato země vrací k bipartijnímu systému se silnými vůdčími osobnostmi

V řeckých předčasných volbách zvítězila konzervativní Nová demokracie pod vedením Kyriakose Mitsotakise, teď už nového řeckého premiéra. „Naší povinností je sjednotit řecký lid,“ řekl bezprostředně po zveřejnění výsledků. Historička a specialistka na Řecko Kateřina Králová říká, že depolarizace řecké veřejnosti nejspíš zůstane jen politickou frází. Kdo je nový premiér a kam tedy bude Řecko pod jeho vedením směřovat?   Nový premiér říká, že si „uvědomuje situaci, ve které země je“. V jaké situaci tedy teď Řecko je? Jak naznačují ekonomická měřítka, Řecko je ve výrazně lepší situaci, než tomu bylo za posledních několik let. Zdá se dokonce, že by Řecko mohlo krizi postupem času zcela překonat. To samozřejmě neznamená, že je země venku z úzkých. Situace v Řecku není pouze záležitostí ekonomickou nebo hospodářskou, ale do velké míry také sociální a kulturní. Pokud se země nachází v současné době – po deseti letech krize – v situaci, v níž ekonomické ukazatele rostou, neznamená to, že krize nezanechala na obyvatelích značné šrámy. Naopak, stala se klíčovým faktorem ovlivňujícím obyvatelstvo Řecka. Tyto jizvy se budou hojit relativně dlouho.   Jaká je z toho cesta? Mohl by to vůbec změnit, nebo pomoci změnit, nějaký politik? Podíváme-li se na Evropu jako takovou, vidíme, že prochází krizí. O Řecku se říká, že je kolébkou evropské civilizace, může fungovat jako jazýček na vahách. Země, v níž se velice brzy projevují symptomy evropských problémů. Počátkem krize se Řecko politicky radikalizovalo. Ke slovu se dostala a u voličů uspěla uskupení na okraji politického spektra. Současné volby ale ukázaly, že extrémně pravicové strany se už těší daleko menší podpoře nebo se rozpadly, a SYRIZA, původně levicový rebel Evropy, která je k mému překvapení až dodnes označována za radikální levici, se přerodila v relativně běžnou mainstreamovou stranu politického levého středu.  Dnes se v Řecku nicméně projevují jiné problémy. Za prvé to jsou extrémně se rozevírající sociální nůžky, dále se v politice hodně začaly odrážet problémy týkající se environmentalismu a životního prostředí. A za třetí otázka občanské zodpovědnosti. Přestože v českém měřítku se může zdát volební účast přes 50 % vysoká, pro Řecko je co do parlamentních voleb snad nejnižší vůbec.    Jméno nového premiéra by mohlo vyvolat dojem, že se řecká politika navrací do „starých dobrých kolejí“ moci dynastií a klanů. Vidím to podobně, pod řeckým sluncem se zkrátka neděje nic nového, jen už není „zelené“. Tím narážím na dříve etablovanou politickou stranu PASOK, která se vlastně od pádu vojenské junty v polovině 70. let střídala u moci s Novou demokracií (ND), dnes vítěznou politickou stranou. PASOK, která se u voleb jen zřídka dostala pod hranici 30 % hlasů, ale ztratila svůj potenciál. Její místo zřejmě převzala SYRIZA, a jak někteří odborníci předpokládali, vracíme se v případě Řecka k bipartijnímu systému. V řecké realitě to není nic nového a jako historička se na situaci nedívám jen optikou posledních desítek let tzv. politické konsolidace po pádu vojenské junty, ale z perspektivy 19. století. Už tehdejší stranický systém byl bipartijní, navíc založený na silných a charismatických politických osobnostech. To dnes svým způsobem opět vidíme jak v osobě Alexise Tsiprase a podobným směrem se ubírá i Kyriakos Mitsotakis. Ten navíc naplňuje model tradičních hodnot a rodinných vazeb (nepotismu).    Během kampaně říkal nový premiér: „Nedívejte se na mé jméno, nýbrž na můj životopis.“ Jsou podle vás diplomy z amerických univerzit a praxe v bankovnictví zárukou slibovaných ekonomických reforem? Ani zahraniční diplomy nejsou v řecké realitě nic nového, podíváme-li se jen na Giorgose Papandrea či jeho otce Andrease Papandrea, zakladatele strany PASOK. Téměř všichni „velcí mužové“ řecké politiky měli nebo mají tituly ze zahraničí. Zkušenost ze zahraničí je nutno vnímat v trochu jiném měřítku, než jsme v našich zeměpisných šířkách a výškách zvyklí. Řecko má dějiny spojené s osmanskou říší, které chybí evropská univerzitní tradice. Řecké elity tedy tradičně studovaly v Paříži, Vídni, Mnichově ale také v ruské Oděse. Takže politik s diplomy a zkušenostmi z Ameriky nebo západní Evropy je něco, co je v Řecku naprosto běžné a nepřináší žádné novum. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Řecká ekonomika mírně roste, nicméně podle analytiků (Oxford Economics) se na předkrizovou úroveň dostane až v roce 2033. Mitsotakis slibuje, že to změní. Mají takové vize naději na úspěch? Nejsem ekonomka, ale ekonomika stagnuje ve více zemích. Je otázkou, nakolik bude stabilní Evropa jako taková. Kartami míchá Brexit, otázka nacionalismu a národních politik. Dále nesmíme přehlížet vliv Ruska, který jsme – a to bylo podle mě velmi nové – zaregistrovali v Řecku v rámci volebního úspěchu strany Řecké řešení, které je jasně proruskou a Ruskem finančně podporovanou politickou stranou a v řeckém parlamentu získalo hned deset křesel. Řekla bych tedy, že tyto a podobné vnější vlivy budou vývoj v Řecku výrazně ovlivňovat.  Země navíc zůstává od zbytku Evropy reálně velmi oddělená geograficky, což je jasné, když se člověk podívá na mapu, ale také kvůli svým sousedům: jak vypjatá byla před pár týdny situace v Albánii kolem lokálních voleb, v jakém politickém marastu se nachází semiautoritativní Turecko, nebo jaké problémy má se svobodnými médii Bulharsko. Ani po Prespanské dohodě mezi Athénami a Skopje o názvu Severní Makedonie, která se nicméně stále nachází vně Evropské unie, si netroufám tvrdit, že vztahy obou zemí jsou trvale stabilizované. Řecko je tedy skutečně velmi izolované. Plus se nadále potýká s tzv. migrační krizí, která je jednak způsobena příchodem běženců z Afriky a Blízkého východu, ale také jejich setrváním uvnitř řeckých hranic, kde de facto končí hranice Schengenu. Tyto desítky tisíc běženců bez výhledu na normalizaci a získání právního statusu samozřejmě k sociálně-ekonomické stabilizaci zrovna nepřispívají. Imperativem pro řeckou politickou reprezentaci je a bude snížení nezaměstnanosti, avšak v programu Nové demokracie jasný plán nevidím a z úst premiéra jsem žádný recept neslyšela. To, co Nová demokracie slibuje, se v podstatě příliš neliší od toho, co řeckým občanům před pár lety slibovala SYRIZA a co slibuje řecká politická scéna obecně. Řecký volič se ale v současné situaci rozhodl dát příležitost a podpořit konzervativnější a tradičnější politickou stranu – i když tedy nijak výrazně. Rozdíl osmi procent mezi SYRIZA a Novou demokracií, přičemž obě strany vyšplhaly nad 30 %, není zase natolik velký. Otázka vytváření nových pracovních míst je spojená také s návratností těch Řeků, kteří v rámci tzv. „brain-drainu“ ze země odešli. To považuji za jednu z velkých výzev, jejíž řešení musí jít ruku v ruce s celkovou restrukturalizací ekonomického prostředí. Řekové tradičně spoléhají na to, že by to měl být právě ten stát, který se o ně postará. A tady se dostáváme do začarovaného kruhu a vracíme se k občanské zodpovědnosti: aby se stát mohl starat, musí se občan ujmout svých povinností a musí je plnit. Tohle nezachrání žádná zahraniční investice. Ostatně v rámci privatizace nastartované Tsiprasem už významné investice ze zahraničí přicházely a situaci zásadně nezměnily.   Řecko má stále 18procentní nezaměstnanost, mezi mladými lidmi do 25 let je to dokonce 40 %. Jak se řecká omladina dívá na nástup konzervativců? Kvantitativní výzkum nálad v řecké společnosti jsem zatím nezaznamenala, mohu tedy vycházet jen z toho, jak mladí volí. Nicméně pořád nevíme, jestli je tento trend dlouhodobý, nebo je jejich hlas protestní, a jak se tedy bude mladý řecký volič chovat v příštích volbách. Ty se v Řecku konají mnohem častěji než u nás, za posledních deset let proběhly šestkrát. Silným politickým sloganem konzervativního spektra je rodina a rodinná pouta. Volební sentimenty mladých lidí jsou ostatně také velmi úzce spojeny s preferencemi jejich rodičů. Logicky, protože když mladí nemají práci, zůstávají u rodičů. A dále je otázkou, jak se vůbec dívat na řecké statistiky – tedy například počítáme-li mezi 40 % nezaměstnaných také vysokoškoláky včetně těch, kteří studují nebo studují už druhou nebo třetí vysokou školu, a co je případně důvodem toho dalšího studia. Myslím si, že obraz řecké reality je mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá, a je potřeba brát v úvahu, na co slyší voliči střední a starší generace a jak se v řecké společnosti posouvá žebříček hodnot.   Jaký je vlastně profil Nové demokracie? U Nové demokracie je patrný tradiční konzervativní diskurz na notu rodiny, církve a národa – homogenního, řeckého, pravoslavného, jak je ústavně definován – rodiny a církve. Ostatně to bylo vidět i během inaugurace současného premiéra, který opět složil přísahu na bibli za účasti pravoslavné církve právě v duchu symfonie státu a církve. Tu naopak Tsipras jako jediný porušil. SYRIZA však nepředstavila pro voliče dostatečně poutavý a nosný politický diskurz. Místo marxistického socioekonomického narativu třídního boje, jak se dalo od tehdy radikální levice očekávat, založila svou rétoriku na politicko-historické polarizaci dané traumatem řecké občanské války (1946–1949). Ten ale už řeckou společností očividně dostatečně nerezonuje.  Zatímco konzervativní diskurz zůstává víceméně nezměněn, je otázkou, jestli se levicový diskurz bude v řecké společnosti a politice dále vyvíjet jako polarizační ve smyslu perpetuální občanské války, případně jestli rozevírající se sociální nůžky přispějí k obratu směrem k socioekonomickému třídnímu boji. Nebo zda bude naopak integrační a depolarizační. V tomto směru jsme ale bohužel zatím nezaznamenali v podstatě žádné politické úspěchy, a to nemyslím jen Řecko, ale Evropu vůbec. Navíc, pokud jde o politickou depolarizaci – nejen rétoriku – mívá často spíše autoritativní než demokratizační nádech.   Co způsobilo pád premiéra Tsiprase a Syrizy? The Economist nazval období vlády Syrizy doslova centrifugou. Byl Tsipras opravdu jen takový střelec od boku? Dá se opravdu mluvit o pádu? SYRIZA přeci získala 31 %, což je ztráta 4 % v kontextu velmi složité politické a ekonomické situace, a navíc v kontextu tzv. migrační krize. Přijde mi, že tato ztráta a porážka bývá relativně chybně interpretována. Naopak bych řekla, že se SYRIZA stabilizovala. Může samozřejmě dojít k dalším změnám, které evropskými i globálními kartami zamíchají mnohem více, ale v současnosti mám pocit, že se SYRIZA etablovala na místní politické scéně jako jedna ze dvou stran už zmiňovaného bipartijního stranického systému.   Bude SYRIZA silnou opozicí? Vidíte pro ni politického partnera? V řeckém politickém systému to není tak, že každá strana získá počet parlamentních křesel úměrný počtu hlasů. Vítězná strana dostává v 300členném parlamentu „bonus“ 50 křesel, který teď Novou demokracii vynáší velmi vysoko. Takže i kdyby se spojily všechny politické strany, nedosahují počtu hlasů, které může mít jednotná Nová demokracie. Na druhou stranu je nutné říct, že přilákala mnoho voličů radikálně pravicového zaměření. Zanikla strana Nezávislí Řekové, do parlamentu se nedostala extremistická strana Zlatý úsvit. Takže je otázkou, jak samotná Nová demokracie s extremistickými voliči naloží a nakolik zůstane stabilní, jak zvládne nivelizovat tlaky na nacionalismus a radikalismus.   Vidíme tam nějaké výraznější osobnosti, které by mohly vyčnívat z opozičních lavic? Na to je ještě hodně brzy. Veřejná diskuse se v podstatě točí téměř výhradně kolem dvou řeckých premiérů, minulého a současného. Do politiky se ale například vrátil Janis Varufakis (MeRA25), bývalá Tsiprasova pravá ruka a někdejší ministr financí. Vnímám jej ale spíše jako celebritu. Myslím si, že se nejvýraznějšími řeckými politiky s (vy)pěstěnou image silných charismatických lídrů stanou právě Tsipras a Mitsotakis.   Pryč od silných řeckých mužů. V nové vládě jsou jen dvě ministryně. To je v Řecku skutečně tak tragický nedostatek političek? Spíš chybí fokus. Fokus na situaci genderové vyrovnanosti, přestože Mitsotakis několikrát zopakoval, že se pokusil zlomit genderovou nevyváženost v rámci strany a kandidátek tak, aby nejméně 40 % kandidujících byly ženy. Často podotýká, že to se mu podařilo, ale tvrdí, že ženy nebyly nakloněné tomu, aby se v politice více angažovaly. Můj názor na tohle je velice vyhraněný. Můžeme to samozřejmě odehrávat na rovině tradiční a přijmout Mitsotakisova tvrzení, podle mě ale situace není tak jednoduchá. Mám pocit, že když se chce, všechno jde, ale ono se prostě moc nechce.   Jaké jsou jeho hlavní úkoly bezprostředně po nástupu do funkce? Slibuje, že některé věci se změní v krátkém časovém horizontu. Na řeckou politiku není recept v krátkém časovém horizontu. Máme před sebou léto. To s sebou jistě ponese další příliv běženců, který opět v posledních letech narůstá. Efektivně kontrolovat Egejské moře členěné stovkami ostrovů a ostrůvků není snadné. Zajistit chod země tak, aby z neuvěřitelného hospodářského náporu, který ji vždy v létě díky vábničce plážového turismu čeká, vytěžila co nejvíce a zároveň aby pokud možno zůstaly pod kontrolou problémy s tím spojené, především bezpečnostní a environmentální, je teď v podstatě zásadním úkolem. Z mého skromného pohledu je reálně nemožné chtít víc, skutečná politika začne zase až po letní sezóně. {/mprestriction}  Kateřina Králová (*1976) je historička, která se ve svém výzkumu dlouhodobě věnuje Řecku, střední a jihovýchodní Evropě. Od roku 2017 působí jako vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Čas načtení: 2022-10-31 15:40:00

Netrpíte náhodou nedostatkem vitamínů skupiny B?

Získání doporučeného množství vitamínů každý den je důležitou součástí výživy. Obzvlášť důležitá pro zdraví je skupina vitamínů B. Strava bohatá na zeleninu, celozrnné výrobky, mléčné produkty, maso a vitamíny B podporuje zdravý metabolismus a snižuje riziko mrtvice.  Randomizovanými klinickými studiemi, které trvaly 6 měsíců a déle, bylo zjištěno, že užívání doplňků vitamínu B snižuje riziko vzniku cévní mozkové příhody o 7%. Výzkum proběhl na skupině více než   50.000 účastníků.Pokud už nyní víte, že přijímáte nedostatek vitamínů B, pak doporučujeme český produkt Absolute Power, kterých všechny níže uvedené vitamíny obsahuje v dostatečných dávkách a v přirozené formě.Vitamin B1 je důležitý pro zabránění nemoci BeriberiDoporučený denní příjem vitamínu B1 (thiaminu) je 1,1 miligram (mg) u žen nad 18 let, u těhotných  až  1,4 mg a pro kojící 1,5 mg. U mužů ve věku 14 let a starších se doporučuje 1,2 mg za den.Vitamin B1 pomáhá tělu rozkládat sacharidy na cukry. B1 se nachází v celozrnných obilovinách, kvasnicích, fazolích, ořechách a masu. Příliš málo vitaminu B1 způsobuje beriberi, onemocnění postihující srdce, trávicí systém a nervový systém. Beri-beri se vyskytuje u pacientů, kteří trpí podvýživou, a také u těch, kteří holdují alkoholu. K příznakům beriberi patří potíže při chůzi, ztráta citlivosti v rukou a nohou a ochrnutí dolních končetin - a to může dokonce vést k chronickým srdečním selháním. Lidé, kteří konzumují velké množství alkoholu by měly brát vitamin B1, aby se ujistili, že ho mají dostatek.Vitamin B2 pro doplnění energieJe zapotřebí strava bohatá na vitamin B (riboflavin), aby se zabránilo jeho nedostatku. Doporučené denní dávky B2 jsou 1,3 mg denně u mužů a 1,1 mg denně pro ženy.Těhotné ženy potřebují 1,4 mg denně a kojící matky by měly mít 1,6 mg každý den. Z přírodních zdrojů se vitamin B2 nachází v ořechách, zelenině, masu a mléčných výrobcích.Riboflavin pomáhá tělu rozebrat a využívat sacharidy, tuky a bílkoviny ve stravě. Tento typ vitaminu B zajišťuje, aby vaše kůže, sliznice střeva a krevní buňky byly zdravé. Dostatek riboflavinu může být prevencí pro migrény a šedého zákalu. Riboflavin může také zvýšit hladinu energie, posílit imunitní systém, léčit akné, svalové křeče a syndrom karpálního tunelu.Výhody vitamínu B3Vitamin B3, zvaný také jako kyselina nikotinová nebo niacin je také důležitý. Ženy, které jsou starší 14 let potřebují denně 14 mg, muži 16 mg. Vitamín B3 obsahují luštěniny, ořechy, pečivo, mléčné výrobky, ryby a libové maso.Nedostatek niacinu způsobuje poruchu známou jako pelagra. Symptomy pelagry zahrnují fyzické i psychické obtíže, průjem, zánět sliznice a demenci. Pelagru může také vyvolat, když tělo není schopno absorbovat dostatečné množství niacinu kvůli alkoholismu. Niacin se používá i při léčbě vysoké hladiny cholesterolu.Vitamin B5 (kyselina pantotenová) pro správný růstVšichni lidé ve věku 14 let a starší by měli denně přikmout 5 mg vitaminu B5 (kyselina pantotenové). Vitamín B5 se nachází v kapustě, brokolici, avokádu, celozrnných obilovinách, bramborách, mléčných výrobcích a vnitřnostech.  Vitamín B5 je důležitý pro mnoho biochemických reakcí, které denně probíhají v našich buňkách každý den. Kyselina pantotenová je nezbytná také k produkci hormonů pro správný růst.Vitamin B6 je nezbytný pro zdravou krevDoporučená denní dávka vitamínu B6 (pyridoxinu) je 1,3 mg pro dospělé až do věku 50 let. Dospívající, těhotné nebo kojící ženy potřebují asi 2 mg. Vitamin B6 najdete v bramborách a ovoci  (kromě citrusů), v drůběžím masu, rybách a vnitřnostech. Dostatek vitamínu B6 je důležitý, protože je zapojen do více než 100 enzymatických reakcí v buňkách těla. Pomáhá tělu metabolizovat aminokyseliny z naší potravy a budovat nové červené krvinky. Nedostatek tohoto vitamínu může to vést k anémii, vyrážkám, depresím a zmatenosti.Vitamín B12 proti anémiiDospělí potřebují denně pouze 2,4 mikrogramů (mcg) vitaminu B12 Kyanokobalamin). Dospívající, těhotné nebo kojící ženy potřebují více: 2,6 až 2,8 mikrogramů denně.Vitamin B12 se přirozeně nevyskytuje v rostlinných potravinách, takže vegetariáni a vegani trpí jeho nedostatkem a musí ho doplňovat v podobě doplňku stravy. Přírodní zdroje bohaté na vitamin B12 jsou mléčné výrobky, ryby, maso, a - především - hovězí játra a škeble. Tento typ vitaminu B se také vyskytuje ve snídaňových cereáliích a kvasnicích.Vitamin B12 je nezbytný pro tvorbu krevních buněk a udržování zdravých nervových buněk. Nedostatek vitamínu B12 může vést k anémii. K příznakům nedostatku vitaminu B12 patří slabost, únava, zácpa, úbytek hmotnosti a ztráta chuti k jídlu. Nedostatek poškozuje nervový systém a může způsobit deprese, zmatenost a demence.Vitamin B9 pro zdravé dítěVitamin B9 (kyselina listová) je živina nezbytná pro růst a vývoj organismu. U dospělých se doporučuje  400 mikrogramů (mcg) denně, zatímco kojící matky potřebují 500 mcg denně, těhotné dospívající a ženy by měli dostat 600 mcg denně. Přirozeně se vyskytuje v mnoha zdrojích včetně tmavě zelené listové zelenině, chřestu, růžičkové kapustě, pomerančích, dále ji obsahují ořechy, fazole, hrášek a celozrnné výrobky.Tento vitamín je životně důležitý pro zdraví a vývoje dítěte během těhotenství. Dostatek kyseliny listové zabrání rozštěpu a podporuje zdravý růst.

Čas načtení: 2024-03-01 09:00:00

Peníze nejsou, sejdeme se u popelnic

Kde naděje? Na zvýšení příspěvku na péči v prvním stupni (3 až 4 nezvládnuté základní životní potřeby, 30 až 40 % ztráta funkčnosti) nejsou ve státním rozpočtu peníze. Ve druhém stupni závislosti (5 až 6 nezvládnutých životních potřeb, 50 až 60 ztráta funkčnosti) dojde k ryze kosmetickému dorovnání nejhoršího propadu hodnoty příspěvku v historii. Na alespoň dorovnání k Fialově prodloužené inflaci, nebo dokonce na přizpůsobení k dnešnímu finančnímu zlořádu peníze ve státním rozpočtu rovněž nejsou. Lze tedy napsat, že kvalita péče o zdravotně postižené za Fialovy odpovědné vlády klesla minimálně o 40 %, a to v lepším případě a s přimhouřením všech očí. To až bude premiér Fiala tklivým hláskem pronášet hluboká slova o lidském utrpení a jak je mu moc líto. To až si budete prohlížet tabulky, o kolik stovek miliard vzrostl majetek českých oligarchů podporovaných vládou za jeden rok.