Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-01 16:00:00

T-Mobile představuje nové datové balíčky pro cestování mimo EU. Japonsko, Srí Lanka, USA, Vietnam, Thajsko, Gruzie nebo Turecko a mnoho dalších - 1 GB za 199 Kč

Praha 1. dubna 2024 (PROTEXT) - T-Mobile přináší všem svým koncovým i firemním zákazníkům dostupnější roaming. Nové a levnější balíčky pro cestující mimo EU reagují na jejich aktuální preference a uživatelé je velice jednoduše nastaví třeba v aplikaci Můj T-Mobile, ti firemní pak například prostřednictvím portálu Moje firma. Pohodlnější roaming za výhodnější ceny umožnilo i nastavení nových podmínek s lokálními partnery. Tři 1GB roamingové balíčky pro datové zóny A, B, C platí vždy 7 dní. Nabídka pokryje 121 států mimo EU definovaných v platném Ceníku služeb. Připraveny jsou rovněž tři balíčky s 2 GB na 30 dní startující na 379 Kč.Balíčky byly sestaveny na základě interních dat a reflektují aktuální preference zákazníků stran cílových destinací. Čím dál více roste obliba exotických států a také těch dříve neobjevených pro turismus. Stejně tak i zemí, kde zákazníci obchodují. Cestující mimo EU tak mohou flexibilněji a bez obav užívat datových balíčků, do nichž jsou rozděleny země podle oblíbenosti a nákladů lokálních partnerů."Preference našich B2C i B2B zákazníků, kteří cestují mimo EU, se od covidu výrazně změnily. Proto jsme se rozhodli roamingové služby zjednodušit a upravit tak, abychom jim co nejvíce vyšli vstříc. Podle interní analytiky touto novou nabídkou pokrýváme 98 % jejich potřeb. Díky jednání s partnery, rozšíření počtu balíčků a přerozdělení zemí, jsme se dostali i na výrazně nižší ceny, které jsme propsali do naší nabídky," řekl Maximiliano Bellassai, obchodní ředitel pro rezidentní zákazníky společnosti T-Mobile.  DATOVÁ ZÓNACENA V KČ ZA BALÍČEK S 1 GBZEMĚ  A  199Albánie, Arménie, Austrálie, Bangladéš, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Guam, Irák, Izrael, Japonsko, Jordánsko, Kanada, Kosovo, Kuvajt, Moldavsko, Mongolsko, Nikaragua, Nový Zéland, Palestina, Severní Makedonie, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko, Thajsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam, Severní Kypr (Turecko)   B   259Afganistán, Alžírsko, Antigua a Barbuda, Argentina, Ázerbájdžán, Bahrajn, Barbados, Benin, Bermudy, Bolívie, Brazílie, Brunej, Čína, Dominikánská republika, Egypt, Ekvádor, El Salvador, Faerské ostrovy, Filipíny, Gabon, Gambie, Ghana, Grónsko, Guatemala, Guinea, Guyana, Honduras, Hong Kong, Chile, Indie, Indonésie, Irán, Jamajka, Jersey (a Guernsey), Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kambodža, Kamerun, Katar, Kajmanské ostrovy, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kostarika, Kyrgyzstán, Libérie, Libye, Macao, Madagaskar, Malajsie, Mali, Maroko, Mauricius, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Panama, Papua Nová Guinea, Paraguay, Peru, Rusko, Rwanda, Saudská Arábie, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Súdán, Taiwan, Trinidad a Tobago, Tunisko, Uganda, Uruguay, Uzbekistán, Vanuatu  C  699Anguilla, Bahamy, Belize, Bělorusko, Curacao, Francouzská Polynésie, Grenada, Kapverdy, Monako, Montserrat, Omán, Spojené Arabské Emiráty, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Tanzanie, Turks a CaicosCeny jsou uvedeny vč. DPH Pokud se zákazník na cestu připravuje dopředu, vše najde přehledně, intuitivně a velmi jednoduše např. v aplikaci Můj T-Mobile, stačí do vyhledávacího pole zadat destinaci a vybrat si preferovaný objem dat. I pro ty, kteří své datové potřeby nestihnou vyřešit před odjezdem, má operátor řešení. Po příjezdu do dané země obdrží každý zákazník uvítací SMS s informacemi o cenách a odkazem na uvítací stránku na webu, která je zdarma, a kde se zobrazí relevantní nabídka datových roamingových balíčků.Vše je opravdu snadné a naprosto transparentní - uživatel předem zná cenu i parametry, včetně objemu dat, nikde není potřeba nic hledat. Po vyčerpání datového objemu se rovněž není třeba ničeho obávat, data se pozastaví. Pro další čerpání je nutné balíček aktivovat znovu, prodloužení není automatické, operátor své zákazníky chrání a nehrozí nechtěné přečerpání dat. Bez nákupu se nic neúčtuje. Balíčky fungují jako doplňková služba k běžnému tarifu od T-Mobile na standardní T-Mobile SIM (včetně předplacené SIM), není tak nutné kupovat si v zahraničí další eSIM nebo klasickou SIM kartu od lokálních poskytovatelů.Cenu vybrané destinace lze ověřit i zde: https://www.t-mobile.cz/roaming.  

Čas načtení: 2024-06-17 19:20:00

ONLINE: Rusko zesiluje útoky na východní části fronty. A devět zraněných po úderu v Poltavě

Nejméně devět lidí utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku, který dnes odpoledne zasáhl ukrajinskou Poltavskou oblast. Podle listu Ukrajinska pravda o tom informoval šéf regionu Filip Pronin.  Rusko zintenzivňuje své útoky na východní frontě s cílem vyčerpat ukrajinské jednotky ještě předtím, než Kyjev obdrží další západní pomoc včetně stíhaček F-16. Na sociálních sítích to dnes uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. Dramatické dění kolem války na Ukrajině a ruské agrese sledujeme na Blesk.cz v podrobné online reportáži.  

Čas načtení: 2024-09-03 10:00:00

Kanál La Manche: Mezi mrtvými je i těhotná žena a šest dětí, říká francouzský představitel

 Mezi 12 lidmi, kteří zahynuli po převrácení lodi s migranty v Lamanšském průlivu, je i těhotná žena, řekl BBC starosta Boulogne-sur-Mer Frédéric Cuvillier.Guirec Le Bras, prokurátor Boulogne-sur-Mer, potvrdil, že zemřelo nejméně 12 lidí - včetně šesti nezletilých a deseti žen.Dodal, že mrtví byli „především eritrejského původu“, ale že úředníci „nemají konsolidované údaje, které by nám umožnily přesně specifikovat národnost“.Podle francouzského ministra vnitra Géralda Darmanina mělo na přeplněném plavidle záchranné vesty méně než osm lidí.Záchranáři z lodi zachránili 51 lidí, včetně dvou, kteří jsou v kritickém stavu.Nejméně 12 lidí přišlo o život poté, co se v úterý 3. září převrátil malý člun v Lamanšském průlivu u pobřeží Le Portel v severní Francii, další lidé jsou v kritickém stavu.Británie navzdory mnoha apelům stále nezprovoznila bezpečnou příchozí cestu pro žadatele o azyl. Když se uprchlíci dostanou přes moře do Británie, drtivá většina z nich obdrží politický azyl. Ovšem pokud cestou v moři nezemřou. (JČ) Nejméně 12 mrtvých a dva pohřešovaní, říká francouzský ministr vnitraOdstupující francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin uvedl, že všechny služby jsou mobilizovány k pátrání po pohřešovaných osobách.„Hrozné ztroskotání v Pas-de-Calais u Wimereux. Předběžný počet mrtvých je 12, 2 pohřešovaní a několik zraněných,“ napsal.„Všechny státní služby jsou mobilizovány, aby našly pohřešované a postaraly se o oběti. Obracím se na zvolené představitele a záchranné služby,“ dodal.Wanda Wyporska, výkonná ředitelka organizace Safe Passage International, uvedla, že „v letošním roce již přišlo o život příliš mnoho dětí, žen a mužů, a to děsivým způsobem na celém kanálu La Manche. Každému z nich se dalo předejít.“„Dnešní tragédie musí být poslední. Bez bezpečných alternativ, jak dosáhnout ochrany ve Spojeném království, budou lidé prchající před válkou a pronásledováním nadále podstupovat nebezpečné cesty v rukou převaděčů, protože nemají jinou možnost. Nesmíme se smířit s tím, že tato vláda odmítá upřednostnit otevření nových bezpečných tras,“ dodala.- U libyjského pobřeží se převrátila loď, uvedla agentura Associated Press s odvoláním na sdělení libyjských úřadů.Jedna osoba zemřela a 22 osob se pohřešuje.Zachráněno 53 lidí: zprávaFrancouzská námořní prefektura uvedla, že na lodi bylo 65 lidí, informovala televize BFMTV s odvoláním na prohlášení.Dvanáct lidí zemřelo a více než padesát bylo zachráněno.„Několik z nich potřebuje naléhavou lékařskou péči,“ uvedla.Olivier Barbarin, starosta obce Le Portel nedaleko rybářského přístavu Boulogne-sur-Mer, uvedl, že „bohužel se dno lodi roztrhlo“, uvedla agentura Associated Press.„Je to velké drama,“ dodal.

Čas načtení: 2025-01-11 09:02:00

Stále zoufalejší Kreml škrábe na dně, západní pomoc Ukrajině neustává

Aktuálně jsou na cestě na Ukrajinu další systémy IRIS-T a Gepardy z Německa, objevily se Mi-24 ze Severní Makedonie, příští týden obdrží Ukrajina první RCH 155, už byl předán Lynx a Biden se snaží poslat na závěr maximum vybavení.

Čas načtení: 2025-02-26 14:28:00

¨Mezinárodní olympijský výbor a TCL oznamují dlouhodobé globální partnerství do roku 2032

Peking 26. února 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Mezinárodní olympijský výbor (MOV) dnes oznámil Celosvětové olympijské partnerství s globální technologickou společností TCL, platné do roku 2032. TCL bude oficiálním Celosvětovým olympijským i paralympijským partnerem v kategoriích Domácí audiovizuální vybavení a Domácí spotřebiče.Produkty TCL přinesou nové zážitky fanouškům i sportovcům – od digitálních displejů přímo v areálech olympijských a paralympijských her až po domácí spotřebiče v olympijské vesnici. Prostřednictvím inovativních marketingových kampaní tohoto nového partnerství budou obě organizace spolupracovat na tom, aby kouzlo olympijských a paralympijských her oslovilo miliardy fanoušků po celém světě. TCL sehraje významnou roli při realizaci olympijské AI agendy MOV – včetně podpory fanoušků i sportovců doma i na místě. Společnost TCL bude také podporovat iniciativu „ Okamžik sportovce " na olympijských hrách, která umožňuje sportovcům se ihned po jejich soutěži spojit se svými blízkými kdekoliv na světě.Příjmy, které MOV v rámci této dohody obdrží, dále přerozdělí na podporu sportovních organizací po celém světě, včetně všech národních olympijských výborů a jejich sportovců nebo organizačních výborů pro olympijské hry a olympijské hry mládeže.Na slavnostním oznámení, které se konalo v Pekingu v ikonickém prostoru „Vodní kostky" (Peking 2008) později „Ledové kostky" (Peking 2022), prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach oznámil, že „MOV s nadšením oznamuje nové partnerství se společností TCL, světovým lídrem v oblasti televizní techniky a domácích spotřebičů. TCL má dlouhou historii podpory sportu po celém světě a nyní posouvá svou ambici „Inspire Greatness" na novou úroveň, protože olympijské hry představují tu největší a nejinspirativnější globální sportovní scénu."Li Dongsheng, zakladatel a předseda společnosti TCL, uvedl: „Je pro nás ctí stát se Celosvětovým olympijským a paralympijským partnerem. Jako přední globální technologická značka se TCL vždy držela svého hesla „Inspire Greatness", které je v souladu s olympijským duchem. Olympijské hry inspirují miliardy lidí po celém světě a inovace společnosti TCL prostřednictvím tohoto partnerství podpoří olympijské hry a přinesou tak výjimečné zážitky publiku po celém světě. TCL bude i nadále plnit svou společenskou odpovědnost, podporovat cíle udržitelného rozvoje pro olympijské hry a přispívat tak k lepší budoucnosti."Společnost TCL prostřednictvím různých partnerství podporuje sport po celém světě již desítky let. TCL pro olympijské a paralympijské hry poskytne celou řadu inteligentních inovací, včetně chytrých displejů, klimatizací, chladniček, praček, chytrých zámků, audio systémů, projektorů a chytrých brýlí TCL RayNeo.Společnost TCL, založená v roce 1981, je odhodlaná k „budování udržitelné a propojené budoucnosti pomocí pokročilých technologií" a usiluje o podporu chytrého a zdravého životního stylu pomocí inovativních inteligentních řešení nové generace. TCL působí ve více než 160 zemích a regionech po celém světě, kde s 46 výzkumnými a vývojovými centry a 38 výrobními závody upevňuje svou pozici globálně konkurenceschopné technologické značky.„TCL je globálním lídrem ve svém odvětví a patří mezi nejrychleji rostoucí značky na světě. Program TOP i nadále poskytuje předním světovým značkám a marketérům jedinečnou marketingovou platformu, která je postavena na globálním dosahu a hodnotách olympijských her. Dnešní oznámení je toho důkazem, když přivádíme TCL do rodiny partnerů programu TOP," okomentoval partnerství Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru a předseda komise MOV pro příjmy a komerční partnerství.Mezinárodní olympijský výbor (MOV) je nezisková, civilní, nevládní mezinárodní organizace složená z dobrovolníků, která se zavázala budovat lepší svět prostřednictvím sportu. Přerozděluje více než 90 procent svých příjmů širšímu sportovnímu hnutí, což znamená, že každý den putuje ekvivalent 4,2 milionu USD na podporu sportovců a sportovních organizací na všech úrovních po celém světě.O společnosti TCLPo více než 40 letech transformace, inovací a pokroku se společnosti TCL Industries a TCL Technology v současnosti zaměřují na tři klíčová odvětví: spotřební elektroniku, zobrazovací technologie a čistou energii. Společnost TCL patří mezi přední značky televizorů a na globálním trhu vykazuje trvalých růst. V roce 2024 dosáhly celosvětové dodávky televizorů TCL rekordních 29 milionů kusů, což představuje nárůst o 14,8 procenta oproti roku 2023. Její globální dodávky Mini LED televizorů přitom meziročně vzrostly o 194,5 procenta. Na trzích v Severní Americe, Evropě a rozvíjejících se regionech společnost TCL výrazně posílila svůj tržní podíl díky rostoucímu prodeji velkoformátových a prémiových televizorů. Také další produkty spotřební elektroniky TCL, jako jsou klimatizace a chytré brýle RayNeo, zaujímají díky svým inovativním funkcím vedoucí postavení na světových trzích. V roce 2024 se zobrazovací divize společnosti TCL - TCL CSOT- umístila svým tržním podílem televizních panelů celosvětově na druhém místě. Klíčovou roli při zlepšování vizuálních zážitků diváků sehrálo její využití technologií Polymer Stabilised Vertical Alignment a Fringe Field Switch.Pro více informací kontaktujte tým pro mediální vztahy Mezinárodního olympijského výboru:Tel: +41 21 621 6000, e-mail: pressoffice@olympic.org, nebo navštivte naše webové stránky na adrese: www.ioc.org .Záznamy ve vysílací kvalitěNewsroom MOV: https://newsroom.olympics.com/ VideaYouTube: www.youtube.com/iocmedia FotografieRozsáhlý výběr fotografií, které jsou k dispozici krátce po každé události, naleznete na: Flickr .Chcete-li požádat o archivní fotografie a záběry, kontaktujte naše oddělení pro licencování obsahu na adrese: images@olympic.org.Sociální sítěChcete-li získat aktuální informace o MOV a pravidelné aktualizace, sledujte nás na X a YouTube .Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2624329/1.jpgFotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2624328/2.jpg 

Čas načtení: 2025-08-20 10:56:56

Odškodnění za povodně dostanou od EU i pěstitelé zeleniny z Čech

Odškodné za loňské povodně z evropské zemědělské rezervy dostanou vedle zemědělců ze severní Moravy i pěstitelé zeleniny z Čech, kteří měli škody například na chřestu či křenu. Celkem obdrží zasažení zemědělci z Evropské unie 185 milionů korun.

Čas načtení: 2025-12-02 01:00:00

Alex, Alice - Hvězdný hrad

Velkolepá fantasy z alternativní historie, která připomíná to nejlepší z Julese Verna a Hajaa Mijazakiho Severní Francie, 1869. Před rokem vzlétla Claire Dulacová se svým horkovzdušným balonem do stratosféry ve snaze najít bájnou látku zvanou éter. A nikdy se nevrátila. Její manžel, geniální vynálezce Archibald, se s tím postupně vyrovnává, ale syn Serafín se odmítá vzdát naděje. Když rodina obdrží záhadnou zprávu o matčině ztraceném deníku, otec i syn jsou povoláni k bavorskému králi, který odmala snil o tom, že bude cestovat do vesmíru plavidlem na éterický pohon. Jaká tajemství skrývá Ludvíkův pohádkový hrad na vrcholu hory? Za jeho zdmi navíc číhá nebezpečí v podobě zrádců a špionů, kteří se nezastaví před ničím. Série Alexe Alice od roku 2014 okouzluje celé rodiny a přináší dobrodružství dospívajících hrdinů, kteří na palubě verneovských vesmírných lodí cestují po nebi i po zemi. Jejich příběh, který nyní sleduje přes milion čtenářů, byl přeložen do patnácti jazyků a nepřestává udivovat malé i velké. Datum vydání: 02.12.2025

Čas načtení: 2024-12-01 14:01:59

ŘSD začalo stavět severní spojku v Českých Budějovicích

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo 28. listopadu stavět na tahu I/20 v Českých Budějovicích severní spojku. Práce na 2,5 kilometru dlouhé stavbě vyjdou téměř na dvě miliardy Kč bez DPH, potrvají tři roky. Severní spojka propojí silnici I/20 s dálnicí D3 a výrazně ulehčí dopravě ve městě, vznikne také 335 metrů dlouhý most přes […]

Čas načtení: 2025-06-11 06:30:11

Mobil ze Severní Koreje děsí svět. Tajně pořizuje screenshoty, přepisuje zprávy

Severní Korea je zcela izolovaná od světa. Místní telefony cenzurují slova a každých pět minut pořizují snímky obrazovky pro dohled nad uživateli.Přečtěte si celý článek: Mobil ze Severní Koreje děsí svět. Tajně pořizuje screenshoty, přepisuje zprávy

Čas načtení: 2019-10-10 10:26:34

Evropský parlament nechal Kurdy Turecku napospas

Ve středu 9. října byl na pořadu jednání v Evropském parlamentu (EP) i bod „Turecká agrese do Sýrie“, tedy do oblasti Rojava, kterou obývají převážně Kurdové a kterou jejich jednotky ubránily před Islámským státem za cenu obrovských ztrát. Tváří v tvář tomu, co bylo na spadnutí, nemohl zůstat zcela nečinný ani Evropský parlament. Český poslanec Ivan David předložil za frakci ID návrh rezoluce, odsuzující agresi a navrhující konkrétní sankce proti Turecku včetně zákazu vývozu zbraní, a také zažádal o možnost návrhy rezolucí na plénu předkládat. Tento návrh byl poslanci zamítnut o pouhých 15 hlasů, takže zůstalo u pouhého „žvanění“. Mezitím zahájilo Turecko nejprve bombardování severní Sýrie, převážně pozic SDF na periferiích velkých měst, jako jsou Kobání, které se stalo symbolem hrdinského odporu Kurdů proti IS, dvousettisícového města Kamišlí a dalších. Tisíce lidí jsou na útěku, takže „bezpečná zóna“ pro uprchlíky funguje bezchybně. Jsou už hlášeny první civilní oběti. A celý svět přihlíží tomu, co dohodlo Rusko – které se „nehodlá vměšovat“, a tím pádem nic nedělá ani Asadův režim, navzdory velkohubým prohlášením – s Tureckem a Íránem. Dokonce se aktivizují i íránské jednotky, které jsou v zemi na pozvání Asada. Osud Kurdů se zdá být tři čtvrtě roku poté, co dobyli poslední baštu Islámského státu v Baghúzu na východě země, zpečetěn. Mouřenín posloužil, mouřenín může jít. Ale v tomto případě nemůže ani jít, nýbrz má být „eliminován“, slovy Erdogana. Mnozí říkají, že Kurdové si za to můžou sami, měli si lépe vybrat. Ale oni na výběr nikdy neměli, snaží se jen udržet na svém území, ze kterého se je už jednou vyhnal syrský režim za diktátora Háfize Asada, který se snažil oblast arabizovat. A díky boji s IS a za cenu velkých obětí v době, kdy Asadova armáda byla v hluboké defenzívě u Damašku, dobyli svá území zpět. A spolu s nimi osvobodili od IS v rámci mezinárodní koalice třetinu Sýrie. Tato koalice je ale nyní ponechala Turecku napospas. V zemi sice ještě zůstávají nějací američtí a britští vojáci, ti se ale bojů nesmí účastnit. Trump rozhodl – přes velký odpor většiny amerických politiků napříč stranami. Mezi kritiky jeho rozhodnutí patří nejen Demokraté, ale i Republikáni. Senátor Lindsey Graham se snaží dohodnout se svými protějšky z Demokratické strany alespoň ekonomické sankce proti Turecku, tedy to, o čemž se v Evropském parlamentu hlasovat nesmí, neboť Turecko je „příliš důležitý obchodní partner“, jak sdělil na plénu EP dosluhující předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vojenská agrese Turecka do Sýrie s poetickým názvem „Pramen míru“ tedy může nerušeně pokračovat. A tisíce džihádistů ve vězeních na severosyrském území se mohou těšit na tureckou amnestii. Protože právě Trump uvedl ve svém tweetu z pondělí 7. října, že Turecko převezme odpovědnost za zajaté džihádisty. Ti koneckonců Trumpa nezajímají, protože jak citoval ve středu rakouský Der Standard některé z jeho výroků z posledních dnů, zajatí džihádisté nejsou žádné bezpečnostní riziko pro Spojené státy, neboť „uprchnou do Evropy“. A Kurdové koneckonců nepomohli Američanům ve 2. světové válce, což je také dobrý důvod ponechat je svému osudu. To není vtip, ale citace dalšího výroku Donalda Trumpa. Jedno z vězení, kde jsou drženi ti nejtvrdší džihádisté, bylo včera při bombardování „náhodou“ zasaženo také a není jasné, zda se někteří vězni nemohli dostat na svobodu. „Turecké ozbrojené síly svými vzdušnými silami a dělostřeleckou podporou zasáhly 181 cílů teroristických organizací,“ ohlásilo turecké ministerstvo obrany. Možná tuto věznici zahrnulo do počtu také. Jinak jsou pro Turky teroristé pouze kurdské SDF, YPG a YPJ. A celý svět svým přihlížením a starostmi o „bezpečnost hranic Turecka“ toto pojetí teroristů potvrzuje. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Společný návrh rezoluce Evropského parlamentu o tureckém útoku proti kurdskému regionu Rojava v severní Sýrii (Jádro textu rezoluce, o které se nesmělo hlasovat.) Evropský parlament (…) A. vzhledem k tomu, že turecké síly podnikají vojenskou agresi proti provincii Afrin v severní Sýrii, kterou okupují od března 2018; B. vzhledem k tomu, že turecké ozbrojené síly bombardují místy v oblasti Rojava na severu Sýrie, které jsou obývány převážně Kurdy; C. vzhledem k tomu, že Turecko se dopouští válečných zločinů, jak je definováno v platném mezinárodním právu; D. vzhledem k tomu, že Turecko jako řádný člen NATO svým jednáním v Sýrii narušuje Alianci NATO a ohrožuje bezpečnost Evropy; E. vzhledem k tomu, že Turecko podniká vojenské akce proti sousedním členským státům EU, včetně námořní blokády u pobřeží Kypru; F. vzhledem k tomu, že turecké letectvo provádí vojenské provokace narušováním řeckého vzdušného prostoru; G. vzhledem k tomu, že turecká vláda uplatňuje územní nároky na Kypr a Řecko v rozporu s Lausannovou smlouvou z roku 1923; H. vzhledem k tomu, že Turecko představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost, jak je definováno v kapitole VII. Charty OSN; I. vzhledem k tomu, že kroky Turecka v severní Sýrii podkopávají boj proti islámskému extremismu a vybízí k obnovenému kalifátu; 1. vyzývá Turecko, aby okamžitě ukončilo okupaci provincie Afrin v severní Sýrii; 2. vyzývá tureckou vládu, aby ukončila útočné vojenské operace proti oblasti Rojava v severní Sýrii obývané převážně Kurdy; 3. naléhavě žádá Turecko, aby upustilo od nepřátelských vojenských akcí proti členským státům EU; 4. vyzývá členské státy, aby zavedly zákaz vyvážet do Turecka zbraně, střelivo, vojenský materiál a veškeré zboží, které lze použít k vedení války; 5. naléhavě žádá členské státy, aby zajistily okamžité ukončení všech plateb, včetně plateb z rozpočtů EU a vyčleněných pro Turecko; 6. naléhavě žádá všechny občany členských států EU, aby neprodleně opustili Turecko, aby se zabránilo porušování mezinárodního práva, aby se nestaly oběťmi rukojmí, které praktikoval režim prezidenta Erdogana; 7. vyzývá členské státy EU, aby společně připravovaly a prováděly vojenská opatření k zajištění bezpečnosti a územní celistvosti a nezávislosti všech členských států EU hraničících s Tureckem; 8. vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby provedla opatření k odrazení Turecka od jeho militaristických ambicí v jeho sousedství; 9. naléhavě žádá Severoatlantickou radu, aby neprodleně zvážila kroky Turecka s ohledem na jeho členství v Alianci NATO; 10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, členským státům, turecké vládě, Severoatlantické radě a žádá aby byla tato zpráva přeložena do turečtiny.

Čas načtení: 2019-10-18 09:11:18

Současná kurdská Varšava se jmenuje Seré Kaniyé

V kurdském městě Seré Kaniyé v oblasti Rojava na severu Sýrie zažívají obyvatelé nejstrašnější stránku války. Nepřetržité bombardování a ostřelování. Turecké letectvo proti civilistům použilo dokonce fosforové bomby, které zakazuje Úmluva o zákazu chemických zbraní. Největší světové velmoci přihlíží genocidě národa, který jim pomohl v boji si Islámským státem (ISIL). US Army se na pokyn prezidenta Donalda Trumpa stáhla z oblasti. Rusové a Syrská arabská armáda zabrali některá území doposud spravovaná kurdskou samosprávou. Do bojů proti turecké agresi však nezasahují. Ruské letectvo nechává Turecku volné nebe k bombardování v pásu 30 km podél hranic. Tedy v místě, které chce Erdogan zabrat. Opravu zvláštní pojetí ochrany územní celistvosti Sýrie. Stejnou zradu zažili Češi a Poláci Počtem malé národy jako Češi a Poláci zažili zradu „velkých“ spojenců několikrát. Polští jezdci prolomili v roce 1683 obklíčení Vídně osmanskými vojsky a zabránili vyhladovění a kapitulaci města. Po příchodu posil zatlačili Turky zpět a zastavili muslimskou invazi do Evropy. Rakousko se mu za to v letech 1772 až 1795 odvděčilo účastí na trojím dělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko, v jehož důsledku Polsko zaniklo. Mezi Rusko a Německo bylo Polsko rozděleno i v roce 1939 paktem Molotov – Ribbentrop. Západní spojenci sice Německu vyhlásili válku, na Berlín však místo bomb padaly z britských letadel neškodné letáky. Francouzi nečinně seděli v Maginotově linii a čekali, až ji nacistická vojska obejdou přes Belgii. Před Polskem spojenci zradili v září 1938 Československo. Bez účasti naší vlády se v Mnichově dohodli, že máme Hiterovi předat pohraničí i s opevněním. Bez boje. Francouzi a Britové zradili národ, jehož příslušníci spolu s jeho vojáky bojovali proti německé agresi za 1. světové války. K okupaci zbytku Československa již Hitler souhlas Britů a Francouzů ani nežádal. O pár měsíců později se britské RAF zatraceně hodil každý československý pilot, který jí pomáhal v bitvě o Británii. Britové se ubránili i díky pomoci „těch nemnohých“ Čechoslováků, kteří bojovali na britském nebi i v den, kdy už RAF neměla žádné zálohy. Přesto nás před koncem války na konferenci v Jaltě bez výčitek předali do sféry vlivu Stalina. Historie Kurdů s v mnohém podobá osudu Čechů a Poláků. Západním spojencům pomohli porazit Osmanskou říši v 1. světové válce. Na mírové konferenci ve Verseilles a v Lausanne se na ně Britové a Francouzi vykašlali. Místo slíbeného vlastního státu byla Kurdy obývaná území rozčtvrcena mezi nově vzniklé Turecko, Persii a britskou okupační zónu, z níž později vznikl Irák, a francouzský protektorát, z něhož vznikla Sýrie. Kurdové se v posleních letech hodili Západu i Rusku při bojích s Islámským státem (ISIL). Američané i Rusové na islamisty útočili jen ze vzduchu, kam na ně nepřítel nemohl. Nejtěžší práci při pozemních bojích, nechali na Kurdech a Syřanech. Po porážce ISIL Kurdové zažívají trojí zradu Západu i Ruska. V roce 2018 vydali Rusové turecké armádě a džihádistům kurdský kanton Afrín. Den před tureckou invazí odsud po dohodě s Erdoganem stáhli svoji leteckou základnu. Před několika dny se těsně před tureckou invazí do oblasti Rojava v severní Sýrii stáhla US Army a krátce na to i letectvo. Kurdové v nouzi požádali o pomoc Syrskou arabskou armádu. Asasova vojska spolu s ruským letectvem přišla. Ale nepomáhají Kurdům v místech největšího ohrožení tureckou agresí. Zabrala část území, které doposud existovalo na samosprávném principu. Do přímých bojů s tureckou armádou a džihádisty však nezasahují. Možná je to součástí dohody, nikdo přesně neví. Nejhorším úsekem fronty je nyní město Seré Kaniyé. Leží na hranicích s Tureckem a již déle než týden odolává téměř nepřetržitému tureckému bombradování a ostřelování děly a raketami. Od středeční noci je obklíčené ze všech stran. Kurdští obránci bojují s Turky a džihádisty o každou trosku domu, podobně jako Rusové ve Stalingradu. A stejně jako Poláci při Varšavském povstání v roce 1945. Obávám se, že kurdské pohraniční město čeká stejný osud. Syrská armáda stojí 30 kilometrů od oblíčeného města a nejde mu na pomoc. Ruské letectvo neprovádí žádnou ochranu vzdušeného prostoru nad touto oblastí Sýrie, jak se k tomu zavázalo ve smlouvě s Asadem. Stalin kdysi nechal zastavit ruskou ofenzívu a počkal na dobytí Varšavy vojsky SS. Ani Američané ani Rusové nechtějí jít do konfliktu s Tureckem, které momentálně vytváří největší ohrožení světového míru. S vojenskou diktaturou, která tvrdí, že je spojencem USA v rámci NATO, ale zároveň je i ruským trojským koněm v této organizaci. Proč je turecká invaze Co se děje v Rojavě, tedy severní Sýrii? Ptají se mnozí. Je to zhruba takto: 2. největší armáda NATO a 10. nejlidnatější světová vojenská velmoc čítající 75 milionů obyvatel útočí na sousední region, který má nanejvýš tři miliony obyvatel a jehož obránci – dokud je USA jakž takž nevyzbrojily po obléhání města Kobání – bojovali proti ISIL s kalašnikovy AK-47 obalenými lepící páskou. Toto není válka. Toto je genocida. Jedná se o etnickou čistku. Toto není turecko-kurdská „válka“. Jedná se o úmyslnou, plánovanou, systematickou politiku demografických změn a neoosmanských aspirací spojených se silnými islamofašistickými tendencemi. Jedna z nejsilnějších svrchovaných vojenských sil na světě útočí na skupinu civilistů, organizovaných v sebeobranných jednotkách, kteří v době divokých útoků ISIL neměli na výběr v globálním tichu, které ostatně panuje kolem agrese na jejich území i dnes. V těchto odstavcích jsem parafrázovala slova Hawzhin Azeez, kurdské aktivistky, publikující na svém webu.  Po devíti dnech bombardování, ostřelování a vražedného řádění protureckých džihádistů dosáhla zrada západních spojenců na Kurdech ve čtvrtek 17. října svého vrcholu. Donald Trump slavnostně ohlásil, že jeho viceprezident Mike Pence dosáhl velkého vítězství ve vyjednávání – pětidenního příměří s Tureckem na hranicích severní Sýrie. Zachrání to prý miliony životů. Podmínky jsou „výhodné“ – SDF, tedy kurdské jednotky se stáhnou 30 kilometrů od hranic, tedy mimo pásmo, které chce Turecko obsadit a umístit tam „syrské uprchlíky“. Kurdů se samozřejmě nikdo na nic neptal – napřed zrada a pak rovnou prodej. Vážení spojenci NATO mohou agresí dosáhnout čehokoli. Hlavní body „dohody“: YPG by se měly vzdát všech těžkých zbraní, stáhnout se ze svých pozic, USA prý stojí za bezpečnostními zájmy Turecka. Bezpečnostní zónu by měla ovládat turecká armáda. Těžko si představit, že na to SDF přistoupí. V daší fázi, pokud neuposlechnou, mohou zřejmě počítat s tím, že budou označeni za teroristy i oficiálními místy v USA a bude proti nim zahájeno „kárné řízení“. Kam až Turci mohou zajít Od středy minulého týdne, kdy turecká armáda zahájila pozemní fázi operace „Fontána míru“, došlo k strašlivé morální devastaci naší civilizace. Obchodníci v čele států si to samozřejmě neuvědomují, hlídají kvartální výkazy svých firem. Třeba Trump Towers. Lidé, občané jejich zemí, kteří ještě nemají místo srdce kreditky či měšce s penězi, tu ale devastaci vidí. Neboť zrada je nejhorší z lidských zločinů. Kurdům zřejmě nebylo moc platné ani to, že se dohodli s prezidentem Sýrie Bašárem Asadem na předání severní Sýrie, tedy i Rojavy, pod jeho správu a ochranu. Syrská armáda obsadila Manbídž a Kobání, ale dál se moc nehrne. Město Seré Kaniyé, které Turci stále nemohou dobýt, je druhým Kobání, které kdysi Kurdové za cenu velkých ztrát ubránili před ISIL. Tehdy se vzdušnou podporou mezinárodní koalice. Dnes jim padají na hlavu turecké bomby a nikdo jim v tom nebrání. Rusové žádný ochranný štít nad Rojavou neutvořili, stejně jako předtím NATO. Ruský prezident Putin se domnívá, že vážený spojenec Turecko nepůjde dál, než žádá ochrana jeho hranic. Vážený spojenec ale pořád trčí u města, které se mu nedaří dobýt. Bojuje se tam dům od domu, ve městě jsou lapeni i civilisté. Bombardování je plošné. Příměří nepříměří, turecká armáda i proturečtí džihádisté útočí dál a lidé umírají. Z více zdrojů přišly zprávy o použití fosforu a napalmu v tomto městě. Hovoří o tom i lékaři, ošetřující zraněné. Děje se to samé, co se dělo loni v Afrínu - v přímém přenosu. Lidé v ulicích apelují na své vlády, ale ty už dávno nevládnou a jejich loutkovodiči mají jiné zájmy než trestat důležitého obchodního partnera. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Z města Seré Kaniyé civilisti utéct nemohou, kurdská samospráva marně volá po vytvoření sanitárního koridoru, kudy by mohli z města uprchnout. Jinak je na útěku podle mezinárodních humanitárních organizací kolem už 300 tisíc lidí. Markéta Kutilová a Lenka Klicperová, které se ve čtvrtek ze Sýrie vrátily, hovoří na svých facebokových profilech o všudypřítomném zoufalství a utrpení lidí, kteří se ptají – proč? Ano, proč. Vždyť je to jen dobrý obchod. Kurdy už nikdo nepotřebuje – ale kdekdo potřebuje jejich území. Je tam voda, ropa a cement. Dnes už definitivně víme, že nemají šanci. Jako jsme ji neměli my v letech 1938 a 1939. Napřed pohraničí, pak celé Československo. Napřed 30 kilometrů, pak celá Rojava. Co by svět neudělal pro uprchlíky. Musí přece mít kam jít – i za cenu genocidy národa, který bojoval proti jedné z příčin, jež uprchlickou krizi způsobily – proti terorismu Islámského státu. Není nad to, schovat ohavné činy do ušlechtilého hávu. Mimochodem, zmíněné mezinárodní humanitární organizace, například Lékaři bez hranic, ze Sýrie odjely. Prý před Asadem, jak uvedly zmíněné válečné reportérky, které viděly, jak v luxusních autech míjely zástupy uprchlíků. Zůstal jen Červený půlměsíc – a situace lidí bez domova je neúnosná. Kolik civilistů je v současné době v městě Seré Kaniyé, to je těžké dohledat. Co se ví, je, že jsou stovky mrtvých civilistů a stovky mrtvých bojovníků YPG a SDF, těch samých, kteří bojovali proti ISIL. Koho ještě Erdoganovi prodají? Situace je ale jasná – dříve či později zde dojde k masakru. A na jiných místech k dalším masakrům. Tyto životy budou vyňaty z těch milionů „zachráněných“ Mikem Pencem a Recepem Tayyipem Erdoganem. Ani další sankce nebudou. Nic se nestane. Svět jen oněmí a na dlouho, hodně dlouho se nevzpamatuje. Do globálního ticha budou znít jen poslední výkřiky zrazených a postradatelných. Těmi ale můžeme být brzy i my. Turecký ministr „obrany“ Hulusi Akar sdílel začátkem týdne na svém twitteru mapu Turecka, ale ne mapu ledajakou mapu. Podle ní Turecku náleží části pevninského Řecka až k Soluni, ostrovy v Egejském moři, severní Sýrie, Irák, západní Írán, jižní Gruzie, samozřejmě Arménie, celý Kypr a dokonce bulharská Varna. Jistě jen takový žertíček váženého spojence. Pro obchodníky. Pro lidi, kteří ve zmíněných zemích žijí, by to mělo být varování, aby si obchodníky a převodní páky koncernů přestali volit do čela svých států. Než prodají i vlastní občany.

Čas načtení: 2019-10-13 14:26:57

Opravdu chceme vzkříšení Islámského státu a Erdoganovy Novoosmanské říše?

Válka v severní Sýrii není vzdálená. Nejen proto, že Sýrie je relativně blízko Evropy. Ale i proto, že „Operace Fontána míru“, kterou podpořil i náš premiér Andrej Babiš na summitu OSN, vyhnala k dnešnímu dni, to jest neděli 13. října, z domovů více než 100 tisíc lidí. Co by ubohá Evropa, jejíž vlády se děsí přílivu uprchlíků natolik, že podpoří i genocidu, mohla udělat jiného než pasivně přihlížet? Nemá armádu, nemá samostatnou zahraniční politiku. Zahraniční politiku jí určují USA a NATO. Jalová vyjádření znepokojení různých evropských politiků či představitelů EU neznamenají vůbec nic. Rezoluci přijmout nechtěli. Rezoluce v Radě bezpečnosti OSN vetovaly Rusko i USA. Žádost o „uměřenost“ z úst generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, zdvořilá prosba, kterou přednesl při své návštěvě Ankary, to už je vysloveně výsměch. Výsměch kurdským bojovníkům, kteří v pozemním boji porazili IS v severovýchodní Sýrii. Ale hlavně výsměch těm více než 100 tisícům lidem, kteří jsou na útěku z domova. Město Kámišlí má, či spíše mělo, 200 tisíc obyvatel. Bylo bombardováno a byly civilní oběti. Turecko se systematickým bombardováním snaží vyhnat lidi z měst a vesnic, aby jednotky Svobodných demokratických sil (SDF) neměly podporu. Uprchlíkům nikdo koordinovaně nepomáhá, spí venku nebo ve stanech. Nestačili si ani vzít dostatek zásob. K tomu hlásí různé agentury značný počet uprchlých vězňů, bojovníků Islámského státu, z bombardovaných zajateckých táborů a dokonce z bombardovaného vězení pro ty nejnebezpečnější ISISmany v Kámišlí. V kurdských věznicích a zajateckých táborech je 12 tisíc bojovníků IS, které Kurdové pořád ještě hlídají! Tito vězni představují časovanou bombu. Nelze si dělat iluze o tom, že jakmile uprchnou či budou osvobozeni tureckou armádou, odeberou se někam domů. Okamžitě nastoupí k boji pod tureckou vlajkou či znovu pod vlajkou IS a budou postupovat společně proti Kurdům – zatím. IS a Turecko, jak skandují Kurdové na demonstracích, jedno jsou. Jsou v naprosté symbióze. Bombardování vězení a táborů jistě nejsou náhodná. Z tábora Ain Issa poté, co byl bombardován, uprchlo podle agentury ANF nejméně 100 islamistů. Kdo si tedy ještě myslí, že válka v Sýrii se týká Sýrie, možná tak ještě Turecka a Ruska, měl by se urychleně probrat. A ptát se, kam zamíří uprchlí džihádisté. Někteří budou bojovat v oblasti, páchat stejná zvěrstva jako v době rozkvětu IS – ovšem tentokrát pod ochranou armády členského státu NATO. Mnozí ale jistě zamíří do Evropy. Jak ostatně řekl Donald Trump, když poněkolikáté obhajoval své rozhodnutí odvolat americké vojáky ze severní Sýrie (13. října americký ministr obrany Mark Esper oznámil, že američtí vojáci se kompletně stahují): „Uprchlí bojovníci IS nepředstavují pro USA žádné bezpečnostní riziko, protože tak jako tak zamíří do Evropy.“ Tento výrok, spolu s další perlou, že totiž Kurdové hájili jen svou zem, ale USA jim pomohly, na rozdíl od Kurdů, kteří nepomohli Američanům v Normandii, oběhl svět a ukázal v plné nahotě, jaký že ignorant je americký prezident, „nejmocnější muž světa“. Další „nejmocnější muž světa“, Vladimír Putin, ignorant není, podobná „upřímná“ vyjádření bychom u něj marně čekali. Je ovšem jedním z architektů plánu „Fontána míru“. Turecko je pro něj nepostradatelný partner, takže etnické čistky vadit nebudou. Zdá se, že prezident Putin navazuje na nejtemnější stránky ruské, potažmo sovětské historie. Chybí mi vyjádření prezidenta, který nominálně Sýrii vládne, Bašára Asada. A to sleduji zprávy denně. Cosi mi říká, že do dění nemá moc co zasahovat. Prostě mu velmoci společně nadiktovaly místo Kurdů za souseda džihádisty v tureckém žoldu, tak se s tím musí smířit. A to nemluvím o znovuzrození IS. Ministr zahraničí Sýrie Fajsal Makdad dal průchod své nechuti vůči Kurdům a ve čtvrtek v Damašku řekl: „Nebudeme akceptovat dialog ani žádné rozhovory s těmi, kteří se stali rukojmími zahraničních sil. Na syrské půdě nebudou agenti Washingtonu podporováni.“ Turecká armáda míří na syrská ropná pole. Jak napsal server Strategické myšlení: „Turecko může v případě, že ofenzíva v severní Sýrii půjde dobře, zvážit postup a ovládnutí této nejbohatší oblasti Sýrie. Je možné, že se zde hraje mnohem vyšší hra. Náhlé zkrotnutí Asadova režimu, který v podstatě již celou oblast severní Sýrie odepsal, znamená, že došlo zřejmě k rozhodnutí na vyšší úrovni. Je zcela možné, že karty byly rozdány na úrovni Putin – Erdogan. Pro Rusko je klíčové zabezpečit syrskou provincii Latakia (klíčová námořní a letecká základna ve středomoří) tím, že dostane pod kontrolu provincii Idlíb a s konečnou platností zbaví Sýrii džihádistické opozice tamtéž. To se nyní možná uskuteční, Turecko přesouvá své džihádisty právě na sever proti Kurdům.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} Když jsem před pár dny psala, že ze Sýrie zbyde Damašek a poušť, ani jsem netušila, že to tak rychle potvrdí i někdo jiný. Jsou tací, kteří sveřepě věří tomu, že Rusko podporuje Asada. Nu, Rusko, jako všechny velmoci, podporuje především samo sebe. A Asad bez ropy mu určitě tak moc nevadí, tím bude povolnější. Stačí vojenská základna. V případě sázky na Erdogana coby partnera je to ovšem jízda na tygru, kterou vybalancovat nebude jednoduché ani pro Putina. Ať už věříme legendám, že Kurdové si za svůj osud můžou sami, protože si vybrali špatné spojence či ne, ani ten nejzpozdilejší občan Evropy by se neměl škodolibě radovat z toho, že „dostávají za vyučenou“. Protože s nimi dostaneme za vyučenou my všichni. Nejen kvůli tomu, že hájili naše „západní hodnoty“, které my sami hájit neumíme. Nejen kvůli tomu, že na uprchlických trasách přibyde džihádistů, kteří se jistě nejedou do Evropy rekreovat. Ale také proto, že Erdogan s množstvím dobytých území sílí. Kdo se chce podívat, jak vypadala Evropa před pár sty lety, jeďtě na Slovensko do Komárna a podívejte se na zbytky mešity na druhém břehu Dunaje. Taky tam brzy může stát nová. Nejdále se k odsouzení tureckého vpádu, který měl za cíl vytvořit „bezpečnou zónu pro uprchlíky“, vyjádřil jasný vítěz podzimních parlamentních voleb v Rakousku Sebastian Kurz (ÖVP): „Invaze Turecka do severní Sýrie musí být odsouzena co nejsilněji. Jako Evropská unie nemůžeme jen čekat, protože lidé, kteří trpí nejvíc, jsou lidé tam na místě, a my v Evropě pak také pocítíme důsledky nového přílivu uprchlíků.“ Jenže na konkrétní činy musí být vůle zbytku světa – a ta zjevně není. Vypadá to, že svět se sjednotil na tom, že chce vzkříšení Islámského státu a Erdoganovy Novoosmanské říše. Minimálně to tak vypadá.

Čas načtení: 2024-08-15 11:45:15

Týden s polopenzí ve 4* hotelu na Severním Kypru. Zájezd od 13 990 Kč

Vypravte se během předposledního prázdninového týdne na pohodovou dovolenou k moři a užijte si týdenní pobyt s polopenzí. Zamíříte do 4* hotelu Denizkizi v letovisku Girne (Kyrenia) na Severním Kypru. Zájezd v termínu 19.8. – 26.8. aktuálně zakoupíte za 13 990 Kč / osoba. V ceně je zpáteční letenka s odbaveným zavazadlem (23 kg) z Prahy do Larnaky i transfer autobusem z/na letiště. Severní Kypr není součástí Evropské unie, proto pro cestu budete potřebovat cestovní pas. Zájezd zakoupíte na webu fischer.cz. Kompletní seznam zájezdů na celý ostrov můžete vyhledat v našem srovnávači zájezdů na Kypr. Co čekat do Severního Kypru? Zjistíte v našem průvodci: peníze a ceny zásuvky a zástrčky jazyk, lidé a kyperský problém bezpečnost

Čas načtení: 2024-09-23 17:00:01

Severní Korea porazila Španělsko, Spojené státy i Francii. Kim je potěšen

V roce 2016 vyhrály mistrovství světa žen do 20 let, když ve vyřazovacích kolech porazily Španělsko, Spojené státy a Francii. Když se v roce 2007 utkaly se Spojenými státy, byly na pátém místě na světě. Severokorejské fotbalistky prostě umí. Prokázaly to v neděli, když získaly zlatou medaili už potřetí od roku 2006. Na hřišti jsou extrémně rychlé a je těžké jim sebrat míč. A nad týmy ze Západu mají jednu obrovskou výhodu. Tréninky nikdo nevidí Zatímco Severokorejky, tedy hlavně jejich trenéři, se mohou k záběrům toho, jak hrají ostatní týmy, dostat poměrně bez problémů, obráceně je to prakticky nemožné. Kdyby někdo natáčel hru tamní reprezentace a pak ji tajně poslal mimo Severní Koreu, riskoval by nejen svůj život, ale i životy svých příbuzných. A vyslat „na špehy“ cizince je tu naprosto nepředstavitelné. Styl severokorejských hráček tak prostě soupeři nemají kde okoukat.  V Severní Koreji zastřelili 30 studentů za sledování jihokorejských filmů Číst více Jsou extrémně rychlé a tvrdé To potvrzuje i Heather Ann O’Reilly, jedna z legendárních amerických fotbalistek, která získala s americkým týmem mnoho titulů a proti Severokorejkám se několikrát postavila. „Hra v roce 2007 byla náročná, opravdu super tvrdá,“ vzpomíná Heather pro BBC. „Byl to jen takový mrak nejistoty. Záběry, které jsme na ně měli, byly velmi omezené i na tehdejší standard. Pokaždé, když nás čekal zápas se Severní Koreou, byla to velká záhada. Bylo velmi těžké jim sebrat míč, ony se prostě velmi rychle rojily kolem něj,“ vypráví americká fotbalová šampionka. Šampionky chtěl už Kim Čong-il Ženský fotbal má přitom v Koreji poměrně dlouhou tradici. Už v roce 1989, za vlády Kim Čong-ila, měla Severní Korea velké sportovní ambice. Diktátor údajně snil o tom, prosadit se v mužském fotbale, tam ale byla obrovská konkurence a Kim se tak pragmaticky zaměřil na fotbal ženský, který byl tehdy na podstatně nižší úrovni než dnes. „Měli bychom rozvíjet ženský fotbal. V poslední době se dovednosti našeho ženského fotbalového týmu poněkud zlepšily. Pokud budou dál tvrdě pracovat, mohou v blízké budoucnosti vyhrát mezinárodní turnaje,“ cituje jeho tehdejší výroky Guardian. Svoboda? Ani náhodou Nepředstavujme si ale severokorejský sport jako závan západního života a svobody v zemi. Pořád zůstává výsostně politickou záležitostí. Když tým dosáhne mezinárodního úspěchu, je obvykle prezentován masám doma jako reprezentace síly národa, posilující veřejnou morálku a důvěru ve vládnoucí režim. Ze stylu hry lze podle odborníků, kteří se vyjadřovali právě pro výše zmíněný Guardian, najít „podobnost mezi stylem hry a militaristickými ideály severokorejské ideologie“, která prostupuje do každého aspektu běžného života v KLDR. KLDR může rozšiřovat jaderný arzenál. Přeje si to její vůdce Kim Čong-un Číst více Vznikl unikátní dokument „Severní Korea není nejlepší v ekonomice, vědě, lidských právech a tak dále, ale v zemích, jako je tato, mohou být lidé dobří v některých sportech, protože se shora dolů mohou soustředit na trénink a na nic jiného. Nemyslím si, že je to úplný mýtus, že Kim Čong-il měl zájem o ženský fotbal, možná proto, že to viděl jako šanci ukázat se na světové úrovni,“ říká o tamním týmu Brigitte Weich, rakouská filmařka, která o tamním týmu dokonce natočila nesmírně zajímavý dokument. „Na fotbale je krásné,“ říká jedna z hlavních protagonistek dokumentu, „že když vběhnete na hřiště, je to, jako by se vaše srdce otevřelo dokořán, jako byste se mohli postavit světu.“ Světu, který se tvrdý severokorejský režim snaží svým obyvatelům ukrýt. Daří se mu to ale čím dál tím méně.

Čas načtení: 2024-10-24 06:01:01

Špatně vybavení, demotivovaní, podvyživení. Přesto Kimovi vojáci mohou Putinovi vyhrát válku

„Prvních 2 600 severokorejských vojáků pomůže Rusům potlačit ukrajinský průnik do Kurské oblasti,“ cituje Anton Geraščenko, bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra, Kyryla Budanova, šéfa tamní rozvědky. To však zdaleka není všechno. „Asi 11 000 vojáků ze Severní Koreje cvičí v Rusku a budou připraveni vstoupit do války 1. listopadu s ruskými zbraněmi,“ oznamuje dál šéf ukrajinských zpravodajců. Fakticky tak Severní Korea, které se válka na Ukrajině zdánlivě netýká, vstupuje do konfliktu, který se odehrává více než 7 tisíc kilometrů daleko. V Severní Koreji zastřelili 30 studentů za sledování jihokorejských filmů Číst více Videa z výcviku jako důkazy Důkazy se objevují na sociálních sítích, kam unikají hlavně videa natáčená ruskými vojáky na Dálném východě. Jedno z videí, která zachycují stovky cvičících Severokorejců, se odehrává podle geolokace analytických účtů ve výcvikovém prostoru u města Sergejevka, v Přímořském kraji, který hraničí s Čínou. Ze Severní Koreje je to sem jen pár stovek kilometrů přes moře, a jak je vidět z jiného videa, Kimovi vojáci tu dostávají nejen výcvik, ale i ruské vojenské vybavení. Od oblečení po zbraně. Ve válce tak zdánlivě nebudou od Rusů k poznání. Vetší problém, než to vypadá Pro Ukrajinu to může představovat vážný problém. Zatímco Evropa s nasazením vojáků klasicky váhá a budoucí přítomnost svých jednotek na Ukrajině připouští jen několik jednotlivých politiků z pár zemí, vojáci sice nevybavené, ale velmi početné severokorejské armády jsou už na bojištích Ukrajiny realita. „Jsem vděčný těm vůdcům a představitelům států, kteří nezavírají oči a mluví upřímně o této spolupráci, byť to bude znamenat rozšíření války,“ říká podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodává, že pokud se Severní Korea přidá do války, bude to znamenat horší situaci pro všechny. Putinův sen o obnovení Sovětského svazu je blíž. V sázce je přežití Ukrajiny, ale i pověst USA jako globálního lídra Číst více K čemu ale budou Severokorejci v ukrajinské válce? Důvodů jejich příjezdu je více, jak vysvětluje deník The Conversation. „Použití cizích sil od nepřítele Spojených států demonstruje jasnou opozici vůči globálnímu řádu pod vedením Washingtonu. Zasadí to také další ránu mýtu, že Ruská federace je jako mezinárodní vyvrhel izolována ve světě vedeném západními mocnostmi,“ píše deník a rovnou dodává, že pokud špatně vybavené, nemotivované a často i podvyživené Severokorejce pošlou Rusové proti supermoderní technice NATO, příliš šancí nemají. Svou roli však zřejmě podle deníku sehrají v obraně ruského území. Pomohou hlavně v Rusku Rusku by to totiž mohlo uvolnit ruce na vlastním území a Severokorejce by mohlo využít k „doražení“ už tak oslabené ukrajinské armády na ruském území. „Současně by moskevská vlastní vojenská mašinérie byla schopna soustředit veškerou svou pozornost na již tak rostoucí pokroky na Donbasu,“ dodává The Conversation. Jde tak zdánlivě o malou pomoc, která by ale mohla misky pomyslných vah pořádně rozhodit.

Čas načtení: 2025-02-10 09:00:00

Navracející se Palestinci „šokováni“ „totální destrukcí“ severní části Gazy

 Unicef  sděluje, že mnoho vysídlených lidí doufalo, že jejich domovy budou ušetřeny, ale vrátili se do naprosto zdevastovaných míst.Podle Dětského fondu OSN (Unicef) jsou vysídlené palestinské rodiny, které se vrátily do severní části Gazy poté, co minulý měsíc vstoupila v platnost dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem, „šokovány“ „naprostým rozsahem zkázy“ svých domovů a čtvrtí.Tess Ingramová, mluvčí Unicefu, uvedla, že zejména děti jsou traumatizovány izraelskou válkou na tomto území, která zanechala mnoho komunit bez odpovídající zdravotní péče, hygienických zařízení, přístřeší a vody.Izraelská kampaň intenzivního leteckého bombardování a hromadných demolic srovnala se zemí rozsáhlé oblasti Gazy a celé čtvrti jsou sotva obyvatelné. Podle údajů OSN bylo devět z deseti domů na tomto území zničeno nebo poškozeno. Opakovaně byly zasaženy školy, nemocnice, mešity, hřbitovy, obchody a úřady.Na začátku války v říjnu 2023, kdy izraelská armáda vydala příkaz k hromadné evakuaci, uprchlo do jižních oblastí asi 700 000 obyvatel severní části Gazy.Ingramová, která tento týden hovořila s Palestinci vracejícími se do severní části pásma, v neděli ve svém příspěvku na Twitteru uvedla:Rodiny, se kterými jsem tento týden mluvila zde na severu Gazy, byly šokovány tím, do čeho se vrátily.Byly šokovány naprostým rozsahem této destrukce. Dokonce i poté, co viděly fotografie a videa z jihu, doufaly, že jejich domovy, jejich čtvrti, jejich komunity byly možná ušetřeny.A když se sem vracejí a uvědomují si, že tomu tak není, naděje, které se patnáct měsíců držely, se rozpadá v hlubokou tíhu, což je traumatizující zejména pro děti, děti, které toho už tolik vytrpěly a nyní se vracejí do komunit bez vody a bez zdravotní péče, bez základních věcí, které potřebují k přežití.Do severní části Gazy se nyní vrací více lidí, protože izraelská armáda dokončila stahování z koridoru Netzarim, který rozděluje severní a jižní polovinu pásma Gazy.

Čas načtení: 2025-06-30 10:00:00

Omluva Severní Koreji - kunratičtí se kvůli srovnání se starostkou Kunratic Alinčovou omlouvají Kim Čong-unovi!

(Autor obrázku Ladislav Kahoun nejmladší)Dokonce i starostka Kunratic Alinčová by se od Vás, statní demokraté Severní Koreje, měla co učit!Tisková zpráva č. 4: Praha Kunratice 30.6.2025Iniciativa www.KunraticeBezKorupce.cz se tímto omlouvá institucím republiky Severní Korea. Na svých webových stránkách www.KunraticeBezKorupce.cz jsme v minulosti přirovnali situaci kolem starostky Prahy Kunratic Alinčové k situaci v Severní Koreji. Tímto se příslušným institucím Severní Koreje omlouváme. Podle právního rozboru, který jsme si zadali, existuje v Severní Koreji dodržovaná lhůta:„…분기에 1차씩 정상적으로 총화하고…“ – tj. vyhodnocení a přijetí opatření jednou za čtvrtletí - tedy oproti Kunraticím extrémně rychle...

Čas načtení: 2019-10-24 14:55:44

Europoslanci předělali návrh na uvalení zbrojního embarga proti Turecku na dovoz dětí Islámského státu ze Sýrie do EU

O pravdivosti prvorepublikového pořekadla, podle nějž je „telegrafní sloup smrkem, který prošel parlamentem“, se tento týden přesvědčil český europoslanec Ivan David (SPD). V reakci na tureckou invazi do kurdské oblasti Rojava na severu Sýrie předložil jménem frakce Identita a demokracie (ID) návrh rezoluce o zavedení embarga na vývoz zbraní a munice do Turecka a o zastavení plateb z rozpočtu EU Turecku. Europoslanci z ostatních frakcí jeho návrh přepracovali na dovoz dětí bývalých bojovníků Islámského státu do EU a vytvoření koridoru pro příchod džihádistických veteránů do Evropy. Turecké tanky překročily syrskou hranici do Kurdy obývané oblasti Rojava 9. října v půl dvanácté dopoledne našeho času. Shodou okolností ve stejný den od 15 hodin odpoledne začínalo v Bruselu dílčí zasedání Evropského parlamentu. Český europoslanec Ivan David na začátku jednání požádal o zařazení nového bodu „Reakce na tureckou agresi do kurdské oblasti Rojava v severní Sýrii“ s možností předložit k hlasování rezoluci. Diskuse o válce v Sýrii byla umožněna. Proti možnosti předkládat rezoluce a hlasovat o nich se však postavil předseda evropské komise Jean-Cloude Juncker. „Turecko je pro EU příliš důležitým obchodním partnerem, než aby si parlament mohl dovolit hlasovat o nějakých sankcích,“ řekl. Na jeho žádost většina europoslanců o 15 hlasů zamítla možnost hlasovat o rezoluci. Takže poslanci o válce jen planě řečnili. V mezičase použila turecká armáda proti civilistům v kurdském městě Seré Kaniyé fosforové bomby, které jsou mezinárodně zakázané úmluvou o zákazu chemických zbraní. Fotografie dětí popálených fosforovými bombami obletěly celý svět. Lékaři, kteří zraněné děti ošetřovali, jim z popáleného masa odebrali vzorky, které odeslali do laboratoří Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPWC). Po provedení chemické analýzy ústředí OPWC v Haagu koncem minulého týdne potvrdilo, že skutečno došlo k útoku zakázanou fosforovou municí. Dále došlo k mnoha zločinům proti lidskosti ze strany protureckých džihádistických milicí, eufemisticky nazývaných Syrská národní armáda. Nejen brutální vražda kurdské političky Hevrin Chalafové, ale i další vraždy civilistů i zajatých bojovníků a bojovnic YPG a YPJ a hanobení mrtvých, zejména žen. Tento týden začalo ve Štrasburku další plenární zasedání Evropského parlamentu. Frakce ID předložila návrh znovu a písemně. „Návrh ID je jednoduchý. Zavést okamžitě proti Turecku povinné embargo na vývoz zbraní munice a všeho co lze použít pro vedení války. A k tomu ihned zastavit veškeré platby z rozpočtu EU do Turecka,“ představil v pondělí 21. října Ivan David stručně návrh ostatním poslancům. Migrační výpalné EU na financování války Za poslední tři roky poslala EU Turecku devět miliard eur (asi 234 miliard Kč) na péči o uprchlíky. Brusel peníze uvolnil po mohutné migrační vlně, které se v roce 2015 převalila z Turecka do EU. Tehdy Schengenskou hranici nelegálně překročilo více než milion lidí. Značnou část peněz na uprchlíky však Erdoganova vláda defraudovala a použila na vojenský útok do kurdského kantonu Afrín v severní Sýrii, který od roku 2018 okupuje. Těsně před zahájením vojenské invaze do kurdské oblasti Rojava v severní Sýrii turecký prezident Erdogan vznesl na EU požadavek na dalších 32 miliard eur (asi 832 miliard Kč) na zaopatření syrských uprchlíků. A opět pohrozil EU zaplavením migranty. Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) mu je při návštěvě Ankary 7. října bez konzultací s ostatními zeměmi slíbil jménem celé EU. Dva dny poté turecké tanky vpadly do Rojavy. Připomínka Mnichova a Paktu Molotov-Ribbentrop Potvrzení informací o fosforovém útoku na civilisty přimělo i ostatní frakce k žádosti o předložení rezoluce jako společného návrhu všech frakcí v EP. Návrh rezoluce o zbrojním embargu a zastavení plateb do Turecka byl ostatními frakcemi v EP vzat za základ společného návrhu rezoluce k situaci v severní Sýrii. Poslanci ostatních frakcí do něj přidávali další body metodou, která připomíná českou pohádku „Jak pejsek a kočička vařili dort“. V úterý 22. října šokovaly řadu europoslanců oznámené výsledky jednání mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem (JR) a tureckým prezidentem Recepem Erdoganem (AKP). Poslanci večer sledovali tiskovou konferenci obou prezidentů na televizích v kancelářích nebo v restauracích. Řadě z nich to připomněla nejtemnější okamžiky jejich národní historie. „To je jako pakt Molotov-Ribbentrop, po němž si naši zemi rozporcovali Hitler a Stalin.,“ řekl v reakci na oznámení, že turecké armádě Rusové umožní zabrat třicetikilometrové pásmo podél hranic obývané Kurdy, polský konzervativní poslanec Zbygniew Kuźmiuk (PiS). Rakouský poslanec Georg Mayer (FPÖ) připomněl anšlus Rakouska v roce 1938. „Už když Turci zabrali Afrín, tak jsem říkal, že to může být začátek další dlouhé velké války. Jako když Hitler zabral Rakousko,“ konstatoval Mayer. Ivan David dodal, že mu to připomíná Mnichov 1938. „Moji předkové taky museli prchat z českého pohraničí, které nás Hitlerovi donutili odevzdat Britové a Francouzi,“ řekl český europoslanec. Kurdové podle něj nyní zažívají během krátké doby dvojí zradu. „Napřed je Turkovi předali Američané. A když se v nejvyšší nouzi obrátili na Asada a Rusy, tak ti jejich území de facto předali Erdoganovi taky. Všechny ty fráze o zachování územní celistvosti Sýrie jsou jen kecy,“ ulevil si Ivan David. Toxický dort bruselských pejsků a kočiček Šok z dohody Putin-Erdogan přiměl některé poslance do společného díla doplnit některé užitečné body. Například zavedení osobních sankcí na tureckého prezidenta Recepa Erdogana, členy jeho vlády a vysoké představitele armády, které předložila komunistická frakce GUE/NFL. Konzervativní frakce přidala návrh na uvalení cel na dovoz zemědělské produkce z Turecka. Jakoukoli využitelnost rezoluce však vzápětí znehodnotilo nově přidané ustanovení z dílny lidovců, podle něhož by „na Turecko uvalené ekonomické sankce neměly poškodit tureckou ekonomiku“. Zelení do textu přispěli odstavcem, podle něhož „by EU neměla zapomínat na děti evropských bojovníků Islámského státu, kterým by mělo být umožněna repatriace ze Sýrie do EU.“ Řada z nich přitom prodělala vojenský a teroristický výcvik, včetně poprav. Socialisté návrh ještě více vylepšili odstavcem, podle nějž by „uprchlíkům, které na dobytá území hodlá přesídlit Turecko, mělo být umožněno emigrovat do EU.“ Velká část z nich jsou váleční veteráni teroristických organizací Islámský stát, An-Nusrá a Al-Kajdá, kteří v Turecku získali azyl před stíháním pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Sýrii. A z dobytého území kolem Tal Abyad a Ras al Ain se asi těžko stáhnou, aby přenechali místo skutečným uprchlíkům. Koneckonců tam už vyvěsili svou vlajku, která by klidně mohla být symbolem pro návrat IS. Paskvil, pro který nelze hlasovat Nad výsledkem „společné práce“ všech frakcí, který byl předložen ve středu 23. října večer, řada poslanců z Polska, Maďarska a Rakouska jen nevěřícně kroutila hlavou. „Pro mě jako původního iniciátora návrhu rezoluce je společný návrh nepřijatelný. To, co zbylo z našeho původního návrhu na ekonomické sankce proti Turecku, je příliš málo a příliš pozdě na to, aby to mohlo nějak ovlivnit tragický osud lidí v Rojavě,“ řekl Ivan David po přečtení finální verze. Dodal, že jde požádat, aby byl vyškrtnut ze seznamu předkladatelů, protože pod něčím takovým nechce být podepsán. Stejnou žádost vzápětí vznesli i další východoevropští poslanci z konzervativní frakce. „Jediné, co by v této situaci mohlo pomoci zastavit agresora Turecko, je uvalení totální ekonomické blokády ze strany EU. Tedy zákaz dovozu jakéhokoli zboží z Turecka, zákaz vývozu jakéhokoli zboží – nejen zbraní a munice – do Turecka a zákaz všech plateb z EU do Turecka. Jenže nic takového se nestane. I pouhý povinný zákaz vývozu zbraní a munice do Turecka v Radě blokuje německá vláda. Jakékoli omezení obchodních styků s Tureckem odmítá Evropská komise,“ vysvětlil rozhořčený český europoslanec. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  Kdo vládne EU Výsledek společné práce podle něj ukazuje na to, že probruselskými frakcemi – tedy lidovci, socialisty a RENEW jsou blokovány veškeré návrhy na uvalení skutečně účinných ekonomických sankcí proti Turecku. Je tomu tak proto, že nadnárodní korporace jako Philips, Renault, Mercedes či Siemens do Turecka přestěhovaly z Evropy mnoho výrobních kapacit. Zákaz obchodu s Tureckem by jejich investice v této zemi znehodnotil. Přesunutí výroby z EU do Turecka však způsobilo zánik pracovních míst v Evropě a poškozuje ekonomiku EU. Kromě toho však pomáhá Turecku získávat ekonomické zdroje na válku. Řada výrobních továren nadnárodních korporací v Turecku je provozována ve společných podnicích s firmou OYAK, která je v přímé správě turecké armády. Turecká část rozdělovaných dividend jde bez zdanění mimo státní rozpočet rovnou na zbrojení. Evropská komise podle Ivana Davida bude blokovat zavedení skutečně účinných ekonomických sankcí proti Turecku, „dokud turecká armáda nedorazí na předměstí Bruselu“. Řada poslanců soukromě přiznává, že současná geopolitická situace je velmi nebezpečná i pro členské země EU. Mnozí z nich si na základě podnětu svých voličů připomněli dva roky starý projev tureckého prezidenta Erdogana, který na sjezdu své islamistické strany AKP veřejně vyhlásil, že jeho cílem je „Turecko od Vídně po Čínu a od Kavkazu po Saharu“. Evropský parlament momentálně ovládající většina však nedovolí ostatním, aby udělali něco opravdu účinného.

Čas načtení: 2019-09-30 08:49:33

Agrofertizace Sýrie

Je přece docela normální „nepřátelsky převzít“ něco, co není moje. Stačí třeba neplatit faktury či poštvat na konkurenci finanční úřad, případně spřátelené policisty a řádně na ni „zakleknout“. Komu to připomíná uvažování beneficiáře holdingu Agrofert Andreje Babiše (ANO), toho času premiéra české vlády, není daleko do pravdy. Když se ovšem tyto praktiky zcela veřejně přenesou na pole mezinárodní politiky, působí to strašidelně. Přesně tohle se chystá udělat turecký prezident Recep Erdogan (AKP) v případě severní Sýrie. A náš premiér jej v tom na půdě Valného shromáždění OSN veřejně podpořil. Ne, že by se to v praxi nedělo, ale přece jen, pojmenovat to takto bez obalu je docela „chucpe“. Andrej Babiš veřejně před zástupci všech zemí světa podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na vytvoření „bezpečné zóny pro uprchlíky“ na severovýchodě Sýrie. Ta země není Erdoganova a není ani neobydlená. „Zakleknout“ na ni Erdogan ale hodlá určitě. Už drahně let hovoří o tom, že teroristy ze severní Sýrie, tedy Kurdy vedené Svobodné demokratické síly (SDF), je třeba eliminovat, tedy zlikvidovat. Staví je tak prakticky stejnou úroveň jako ty, proti nimž Kurdové a jejich vojenské jednotky, kromě kurdsko-arabsko-křesťanských SDF především jejich hlavní Lidové obranné jednotky (YPG/YPJ), od vzniku Islámského státu (IS) bojovali. Turecko rozšiřuje své požadavky Naposledy předvedl eliminaci kurdského živlu v syrské enklávě Afrín, kterou loni v březnu zhruba po tříměsíčních bojích dobyla jeho armáda spolu spolu s protureckými džihádisty z fronty an-Nusra a vojáků kdysi protiasadovské opoziční Svobodné syrské armády (FSA), z nichž se mezitím stali kovaní džihádisté těžko rozeznatelní od pravověrných příslušníků IS. Zpráva OSN, zastíněná na Valném shromáždění klimatickou krizí a syndromem Gréta, zkonstatovala, že v Afrínu dodnes dochází k četným válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, jako jsou únosy, znásilňování, mučení a vraždy. A to s jediným účelem: vyhnat kurdské obyvatelstvo, které tam ještě zůstalo poté, co z kantonu Afrín uprchlo 150 tisíc lidí! Ve své řeči na půdě OSN minulý týden, z níž části cituje Thomas Pany ve svém článku „Erdogan chce bezpečnostní zónu v Sýrii až po Deir ez-Zor“ na webu Telepolis, Erdogan své požadavky zřetelně rozšířil. Je známo, že žádá 30 kilometrů hlubokou bezpečnostní zónu, která by podle jeho představ musela pokrýt více než 480 kilometrů čtverečních podél hranice s Tureckem, aby tam mohly být přesídleno jeden až dva miliony syrských uprchlíků z Turecka. Ve svém projevu se však ohledně své vize značně „rozpřáhl“. Řekl, že rozšíření bezpečnostní zóny až po Deir ez-Zor by umožnilo návrat až tří milionů syrských uprchlíků do vlasti. Dokonce mával před kamerami fotografií utopeného chlapečka Aylana Kurdího, která v roce 2015 spustila soucit západního světa, a přitom tvrdil, že jeho plán dalším takovým tragédiím může zabránit. Thomas Pany píše: „Politický záměr za touto bombastickou předehrou odhalil až poté, co připravil své publikum na odvážný požadavek, tedy mimořádnou pomoc Turecku. Dvanáct milionů Syřanů prý bylo válkou vyhnáno ze svých domovů, šest milionů uprchlo do jiných zemí a Turecko bylo touto krizí podle Erdogana postiženo nejvíce. Země přijala celkem pět milionů uprchlíků, z nichž 3,6 milionů pochází hlavně ze Sýrie. Turecko investovalo do pomoci uprchlíkům údajně již 40 miliard dolarů, tvrdí Erdogan. Evropské země podle něj zaplatily jen zlomek této ceny. Takto to nemůže jít dál, Turecko potřebuje podporu, finanční i pomoc s vyvořením „bezpečné zóny“, jinak mu nezbyde nic jiného než poslat uprchlíky dál do Evropy.“ Erdogan ovšem decentně zamlčel, že se jedná o kus Sýrie, který je bohatý na vodu, ropu a cement a kde se produkuje hodně obilí a potravin. Rojava, jak této části říkají Kurdové, nyní oblast pod kurdskou správou, by se mu velmi hodila, obzvláště poté, co už Turecko nemůže obchodovat s ropou kradenou Islámským státem, jak činilo po celou dobu jeho existence. Erdoganovy sliby nemají žádnou váhu Tvrzení, že se jedná o jedinou cestu, jak zastavit příliv uprchlíků do Evropy a zmírnit jejich utrpení, může uvěřit jen ten, kdo se na poli mezinárodní politiky ocitl včera nebo se rozhodl Erdogana podporovat s nadějí, že Turecko se nějak „odvděčí“. Třeba že vrátí alespoň něco z miliardového tureckého dluhu za nedokončenou elektrárnu Adularya. Kdo pozoruje politiku tureckého autokrata delší dobu, ale dobře ví, že s Erdoganem lze jednat jen z pozice síly. Jeho sliby nemají váhu ani papíru, na který jsou protokolárně zapsány. Sliby českému premiérovi nebudou výjimkou. Tady bude spíše platit rčení, že „každý najde svého mistra“. Tentokrát ohledně metod, jak s naprostou bezohledností dosáhnout svého. Vznik zóny, do které mají být přesídleni syrští uprchlíci, už má Erdogan domluvený s Ruskem a s Íránem. Kdo zatím pořád překáží, jsou američtí vojáci, kteří jsou v Rojavě i po ukončení přímých bojů s Islámským státem a dobytí jeho poslední bašty v oblasti Deir ez-Zor. Tíhu pozemních bojů ale nesli převážně Kurdové. Oni přinesli nejvíc obětí. Bránili svou vlast a své místo pro život. Do turecké zóny by spadla i města, která ubránili před IS, jako je Kobání a další velká města, například Kamišlí a Derik. Na hřbitově v Kobání jsou tisíce hrobů obránců města. Stačí pohled na mapu, kterou Erdogan v OSN mával, a každému je jasné, k jak obrovským demografickým změnám by to vedlo. K vyhnání dalších milionů lidí, k dalším etnickým čistkám, mučení a vraždám. Sami uprchlíci by se v zóně ocitli ve velmi nezáviděníhodném postavení. Není pochyb, že stejně jako v Afrínu by značnou část „nových obyvatel Rojavy“ tvořili džihádisté, promíchaní s civilisty. Tedy ti, kteří v současné době prchají před Asadovou armádou z Idlíbu. Teror by tedy nepochybně dopadl i na skutečné uprchlíky. Znamenalo by to i naprostou arabizaci oblasti a konec projektu Rojavy jakožto samosprávného celku s demokratickou, i když jistě ne dokonalou správou. Konec projektu Rojavy jako území, kde jsou jako v jednom z mála míst na Středním východě ženy rovnoprávné s muži a kde mají při správě území zastoupení i místní Arabové a asyrští křesťané. Kde má každý národ právo na vzdělání ve svém jazyce. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Mimochodem, kurdská samospráva se přijetí lidí, kteří z oblasti pocházejí, nijak nebrání, naopak. Těch je mezi uprchlíky ale asi pouze deset procent. Ostatní se nechtějí vrátit na území pod správou syrského režimu z politických, pokud jsou známí odpůrci Asada, ale i z jiných důvodů. Aby nemuseli nastoupit do armády, mnozí z nich pak mají jistě na svědomí i jiné než „politické“ zločiny. Jak už jsem napsala výše, původní protiasadovskou opozici prakticky ovládli džihádisté. Erdogan možná i kvůli přítomnosti koaličních sil v severní Sýrii přehodnotil své hrozby vojenským útokem. Místo toho se hodlá zaštítit podporou evropských států, aby dosáhl prakticky téhož. Nutně se potřebuje zbavit syrských uprchlíků, kteří už jsou majoritní tureckou většinou přijímáni s nelibostí, i proto, že jsou ochotni pracovat za nižší mzdy. Ekonomická situace země je všechno jen ne dobrá. Vládnoucí turecká strana AKP se štěpí poté, co z ní odešel bývalý premiér Ahmet Davutoglu, který zakládá vlastní novou stranu. Opoziční republikánská strana CHP získala starosty velkých měst včetně Istanbulu a Ankary. Blíží se doba, kdy bude po opakovaných rozsudcích Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) z vězení propuštěn bývalý předseda prokurdské levicové strany HDP Selahattin Demirtas. A Erdogan nutně potřebuje úspěch v zahraniční politice. Podpoříme rozhodování "o nás bez nás"? „Podruhé ve dvou dnech jsem se viděl s tureckým prezidentem Erdoganem a potvrdil mu, že země V4 podporují výstavbu bezpečnostní zóny v severní Sýrii,“ napsal Babiš na twitteru po bilaterální schůzce s odkazem na další země visegrádské čtyřky, kterými jsou vedle Česka také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Nevím, zda může mluvit za všechny země V4 a doufám, že ne všechny přijmou podporu Erdogana a jeho péči o blaho uprchlíků a Evropy za svou. Hlavně proto, že jeho plánovaná „bezpečná zóna“ žádnou bezpečnou zónou nebude. Pokud vznikne, bude to jen další ohnisko války a bojů mezi Kurdy a tureckou armádou, místo, odkud budou lidé prchat ve velkém. Zastavení uprchlické vlny to nepřinese, přímo naopak. Pokud tedy Babiš cílí na své voliče s tím, že „zachrání Evropu před uprchlickou vlnou“, doufám, že se mine cílem. Měl by si uvědomit, že zrovna naše země se svou historií a smlouvami, kdy se rozhodovalo o nás bez nás, by nemusela být mezi těmi, které posvětí „etnické vyčištění“ národa s historií ještě daleko tragičtější. Ani kdyby se nám vrátilo pár miliard, které stejně umíme báječně prošustrovat, „nepřátelské převzetí“ Rojavy bychom podporovat neměli. Navíc se tím zhola nic nevyřeší.

Čas načtení: 2019-09-10 08:55:27

Jeden stát, jeden národ, jedna atomová bomba

Jméno tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana je v médiích takřka neustále. Buďto někde vyhrožuje a na základě svého vyhrožování a vydírání pak s někým jedná, nebo napřed jedná, rozuměj bombarduje, a pak vyhrožování zesiluje. Ve zbylých prohlášeních pak hrozí jednomu a tomu samému národu – Kurdům, z jejichž asi 40milionového národa bez státu jich nejvíc žije na území Turecka. Erdogan vydírá Evropu, že vypustí další uprchlíky a tím dává najevo, že chce další výpalné. Lodě s uprchlíky z Turecka však už jsou stejně na cestě k Řecku, lhostejno, zda Evropa zaplatí. A ona zaplatí. Další miliardy eur. Placením výpalného ale ještě nikdy nikdo ničemu nezabránil, takže tlak migrantů na Evropu a její sociální systém, po generace úsilím odborů a levicových stran pracně vybudovávaný, se ještě zvýší. Na cestě nejsou totiž jen uprchlíci z válečných zón Středního východu, ale i ryze ekonomičtí migranti z Afriky. Ušetřit se musí na jídle, abych to poněkud zjednodušila. Evropské zemědělství je drahé, tak dovezeme maso a drůbež z jižní Ameriky a Vietnamu, zkrátíme zemědělské dotace a ušetřené peníze dáme na migrační politiku, tedy i na výpalné. To navrhuje Evropská komise. K tomu přistupují teritoriální nároky Turecka. V Neue Zürchner Zeitung 7. září Daniel Steinvorth napsal: „Recep Tayip Erdogan často zdůrazňoval, že jeho země je pro tureckého prezidenta příliš malá. Člověk nechce být „vězněm na 780 000 km2,“ stěžoval si před třemi lety. „Nespravedlivé“ byly smlouvy po první světové válce, stěžoval si znovu. Vojenské hrozby řeckému sousedovi a expanzivní agenda v severní Sýrii vzbuzují obavy, že obdivovatel Osmanské říše má vážný vztah k revanšismu. Každopádně bychom si mohli myslet, že Erdogan lituje, že se nenarodil v těle svého vzoru Sulejmana Nádherného (1494–1566). Ten vládl jako obávaný sultán nad říší sahající od severní Afriky po Vídeň.“  Nyní si Erdogan stěžuje, že mu nechtějí dovolit jadernou zbraň. V článku zmiňovaného autora je shrnuto několik Erdoganových prohlášení z ekonomického fóra v Sivasu ve východní Anatolii. Například to, že „neexistuje žádný mocný národ na zemi bez atomových zbraní“ a že je nespravedlivé odpírat je Turecku. Když pomineme destruktivní politiku proti národu, který je jeho hlavním nepřítelem, tedy Kurdům, vyhrožuje Erdogan i Řecku, že „i za cenu války ochrání zájmy Turecka ve Středozemním moři“, čímž myslí ložiska plynu u Kypru. Polovinu tohoto ostrova Turecko okupuje, na druhé polovině je nezávislý stát, který je členem EU. Řecko je člen NATO stejně jako Turecko. Přesto turecké letectvo provádí simulované útoky na řecké cíle, jak mapuje například server Strategické myšlení.  A všechno mu to prochází. Nepíšu o tom poprvé a ne poprvé mě napadá podobnost chování velmocí vůči hitlerovskému Německu. Jedni s ním čile obchodovali a podporovali ho ve víře, že se vydá na Východ, druzí s ním kuli smlouvy ve víře, že zamíří na Západ. Nakonec se divili všichni, kolik jejich chybná politika stála milionů životů a materiálních škod. Dnes je to v mnohém podobné. Kdo si dá tu práci a sleduje vyjádření tureckého prezidenta, až ho děsí, jak to celý svět bere na lehkou váhu. A pořád jsme u toho samého – Turecko je přece tak dobrý obchodní partner. Občas sice něco nezaplatí, jak zjistily i české firmy, ale premiér Babiš po návštěvě Turecka hýří optimismem. I české zbrojní firmy se zapojí. Pecunia non olet – peníze nesmrdí. Alespoň že se Babiš zmínil o českých vězních v Turecku Markétě Všelichové a Miroslavu Farkasovi, i když jsem spíše skeptik, co se jejich osvobození týče. Případně za jakou cenu – a kdo by ji zaplatil. Nerada bych, aby to byli zdejší Kurdové, kteří se často pohybují na hraně vydání do Turecka na nějaké to mučeníčko a k dlouholetému věznění. Rusko potřebuje Turecko své geopolitické plány, stejně jako USA. Proto přistupují na jedno vydírání po druhém. Tak dlouho Erdogan vyhrožoval Kurdům v severní Sýrii, že je nažene do Eufratu, až Spojené státy, spojenec Kurdů v boji proti Islámskému státu (IS), přistoupily na vytvoření tzv. „safe zone“, kde budou společně hlídkovat turečtí a američtí vojáci za souhlasu jednotek Syrských demokratických sil (SDF), tedy faktického pozemního vítěze nad IS. Patroly už začaly, v zóně, široké od 5 do 14 kilometrů. Mnozí mají škodolibou radost, že „američtí Kurdové“ museli ustoupit. Další „handl“ na úkor Kurdů uzavřelo s Tureckem Rusko, Idlíb připadne Asadovi a výměnou se proturečtí džihádisté přesunou právě na sever Sýrie, odkud, jak jsou mnozí přesvědčeni, se Američané nakonec stáhnou a Erdogan bude mít volné ruce. To prý přinutí Kurdy konečně seriózně jednat s Asadem. Toto seriózní jednání by ale bylo v podstatě kapitulací, protože syrský režim už dal mnohokrát najevo, že o kurdské autonomii nemůže být ani řeči. Pomineme-li řeči o celistvosti země a rozpuštění jednotek SDF, a tedy i kurdských milic YPG a YPJ, které vybojovaly většinu pozemních vítězných bojů proti IS, tak nevím, co je tak skandálního na školství v mateřském kurdském jazyce či podílu na zisku z ropy z krvavě dobytých ložisek. Také není jasné, co je to pro Asada za výhru, mít Turky místo v Idlíbu v Rojavě – tedy severní části Sýrie, kde se nachází velká část vodních zdrojů země a odkud pochází více než polovina zemědělské produkce. Jsou tam také velké zásoby nejkvalitnějšího cementu na světě, který zničená země bude potřebovat k obnově infrastruktury. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Spíše to všechno naznačuje, kdo je pro Rusko důležitějším partnerem. A pokud si někdo myslí, že návrat stavu do doby před začátkem občanské války v Sýrii je záruka stability do budoucna, pohybuje se v oblasti zbožných přání. Asad je ovšem zatím pevně v sedle podepřeném ruskou rukou. Jak velká bude nakonec Sýrie, o tom ale nerozhoduje. O tom rozhodují Erdogan, Putin a Trump. Jediná šance Evropy, že „sultán“ nezačne pokukovat po nějakém tom ostrově či území, spočívá v tom, že přežene svou totální válku doma. Dokud zatýkal politiky levicové prokurdské HDP a sesazoval jejich starosty, bralo se to jako součást koloritu, který patří k tureckému státu za všech režimů. Teď ale zamířil i na republikánskou stranu CHP, která mu „sebrala“ starosty velkých měst Istanbulu a Izmiru, ale i Ankary. Minulý týden byla odsouzena k deseti letům vězení za „podporu terorismu“ Canan Kaftancioglu, předsedkyně CHP v Istanbulu, což nejde číst jinak než jako pomstu za prohrané volby. A to už je jiná – to nejsou „jen“ Kurdové. Tady už by mohli Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a pokroku AKP, která se mu mimochodem tak trochu rozpadá, přecenit své síly.

Čas načtení: 2024-05-27 16:16:17

Severní Korea měla vypálit možnou balistickou raketu směrem na Japonsko?

Severní Korea měla vypálit možnou balistickou rakety směrem na Japonsko? (Foto: X / NHK) Severní Korea podle japonské pobřežní stráže vypálila něco, co by... Článek Severní Korea měla vypálit možnou balistickou raketu směrem na Japonsko? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-06-25 10:00:49

Severní Korea překvapuje: Vyrábí vlastní elektromobil!

V Severní Koreji se má na trh dostat první elektromobil Disponovat bude dojezdem až 720 kilometrů Je ale opravdu takový, jak se může zdát? V Severní Koreji se představuje historicky první elektromobil. Madusan EV je elegantní čtyřdveřový sedan s velkou rychlostí a dojezdem až 720 kilometrů na jedno nabití. To všechno navzdory uzavřeným hranicím, autoritářské […] Celý článek si můžete přečíst na Severní Korea překvapuje: Vyrábí vlastní elektromobil!

Čas načtení: 2024-07-06 14:00:12

Na Severní smyčce Nürburgringu se zlepšuje bezpečnost. „Žlutá vlajka“ bude vidět lépe

Pokud jste někdy jezdili po Severní smyčce německého okruhu Nürburgring, pak víte, že za těch víc než 20 kilometrů v pohoří Eifel se může na trati diametrálně lišit počasí. A také tu může jezdit prakticky kdokoliv s různými řidičskými zkušenostmi i schopnostmi, ale i znalostí tratě. A také je to vážně rychlá trať. To vše […]

Čas načtení: 2024-09-04 15:31:10

56,7 % pro Trumpa. Ameriku zasáhl odhad

V některých státech Spojených států amerických bude možné s předstihem hlasovat v prezidentských volbách už za pár dní. Během září budou moct o prezidentovi hlasovat lidé ve státě Wisconsin, v Severní Karolíně, v Georgii, v Michiganu, v Nevadě, v Nebrasce a v řadě dalších států USA. Jsou mezi nimi i tzv. swings states, tedy státy, které v jedněch volbách odevzdají hlas republikánskému kandidátovi, o čtyři roky později demokratovi, ale za osm let zase republikánovi. Děje se tak často v Severní Karolíně, ve Wisconsinu, v Arizoně nebo např. v Michiganu.  V roce 2020 v Michiganu, Wisconsinu, Pensylvánii, Nevadě, v Georgii i v Arizoně nakonec zvítězil Joe Biden. Jen Američané žijící v Severní Karolíně většinou hlasů zvolili Donalda Trumpa. Americký statistik Nate Silver tvrdí, že ve většině swings states tentokrát vyhraje Donald Trump. Celkově Nate Silver odhaduje Trumpovy šance na vítězství na 56,7 procenta, zatímco vítězství Harrisové odhaduje na 43 procent. Pokud jde o jednotlivé váhající státy, v Pensylvánii podle Silvera vyhraje Trump silou 57 procent hlasů, v Georgii silou 64 procent, v Arizoně silou 67 procenty hlasů, v Severní Karolíně dokonce silou 70 procent hlasů. V Nevadě podle Silvera může vyhrát Trump s 57 procenty. Naproti tomu v Michiganu by podle Silverových odhadů měla vyhrát Harrisová s 51 procenty hlasů a ve Wisconsinu s 53 procenty hlasů. ...

Čas načtení: 2024-10-14 10:00:00

Izrael vyvraždil dalších nejméně 20 lidí při útoku na školu v Gaze

Škola slouží jako útočiště pro vysídlené Palestince v centrálním táboře NuseiratV noci z neděle na pondělí  bylo při izraelském náletu v centrální části Gazy zabito nejméně 20 lidí včetně dětí ve škole, informovaly dvě místní nemocnice. Škola v Nuseiratu poskytovala útočiště některým z mnoha Palestinců vysídlených v důsledku války.Mezitím v pondělí časně ráno došlo k výbuchům u nemocnice mučedníků Al-Aksá v Deir al-Balah, které zabily tři lidi a zranily asi 50 dalších, uvedla nemocnice. Vzplály stany a obyvatelé komunity v centrální části Gazy nosili zraněné do nemocnice.Mírové síly OSN v Libanonu známé jako UNIFIL uvedly, že izraelské tanky v neděli brzy ráno násilně vjely do brány jednoho postavení a zničily hlavní bránu. Později vypálily v blízkosti mírových sil kouřové střely, které způsobily podráždění kůže. UNIFIL označil tento incident za „další hrubé porušení mezinárodního práva“.Americká viceprezidentka a demokratická kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová uvedla, že Izrael musí „urychleně udělat více pro usnadnění přísunu pomoci potřebným“ na severu Gazy.Civilní obyvatelstvo musí být chráněno a musí mít přístup k potravinám, vodě a lékům. Musí být dodržováno mezinárodní humanitární právo.“V posledních dnech izraelské síly rozšířily svůj nájezd do severní Gazy a donutily mnoho rodin opustit své domovy. Ministerstvo zdravotnictví tohoto území v pátek apelovalo na to, aby byl lékařským týmům umožněn přístup do severní poloviny pásma za účelem evakuace zraněných, a na dodávky pohonných hmot do nemocnic na severu, které se potýkají s problémy, a varovalo, že civilistům, kteří se ocitli v zajetí intenzivního ostřelování a leteckých úderů, dochází potraviny a voda.Agentura civilní obrany Gazy uvedla, že izraelské ostřelování v neděli pozdě večer zabilo nejméně 15 lidí ve škole sloužící jako úkryt pro vysídlené Palestince v táboře Nuseirat v centrální části Gazy.Škola Al-Mufti byla ostřelována velkou salvou izraelského dělostřelectva, což si vyžádalo 15 mrtvých, včetně dětí, žen a celých rodin, a 50 zraněných,“ uvedli představitelé. Izraelská armáda uvedla, že „zprávy prověřuje“. Předtím bylo  při útoku bezpilotního letounu zabito pět dětí, které si hrály na rohu ulice v severní Gaze.Mluvčí civilní obrany uvedl, že při útoku na školu al-Mufti, kde se ukrývaly stovky vysídlených lidí z okolí Gazy, bylo zraněno nejméně 50 lidí a více než desítka byla zabita.Pět dětí v severní Gaze bylo údajně zabito při izraelském leteckém útoku, když si hrály na rohu ulice v táboře al-Šatí.Drastické snímky z místa následného zásahu ukazují zkrvavená těla zřejmě mladých dospívajících chlapců. Jeden z nich vypadal, že v ruce svírá několik skleněných kuliček.Podle zprávy z místa, kterou sdělil zpravodaji BBC, zasáhl úder bezpilotního letounu osobu jdoucí po ulici, která zabila děti a zranila sedm dalších lidí.Pozdější snímky ukázaly těla pěti chlapců zabalená do bílých rubášů a položená na podlaze vedle sebe.Teta jednoho z chlapců, který se jmenoval Rami, mu na sociálních sítích napsala dojemnou vzpomínku. Uvedla, že rodina se přestěhovala do al-Šatí poté, co byla nucena opustit své domovy v Džabalíji a odejít do „bezpečnější oblasti“ kvůli válce.

Čas načtení: 2024-10-16 10:00:00

BBC: Uvalí Británie sankce na dva Netanjahuovy ministry?

"Zničení 40 000 životů, jen aby mohli zabít několik šéfů organizace. To mi nepřipadá jako správná cesta, ale rozhodli se to udělat."Moderátorka, The World at One, BBC Radio 4, úterý 15. října 2024, 13 hodin: Organizace spojených národů označila situaci na severu Gazy za zoufalou, už dva týdny jí Izrael brání v dopravě humanitární pomoci na sever obléhaného území. Včera v noci však byly vpuštěny první potraviny a doufá se, že dnes budou vpuštěny další. V naléhavé otázce v Dolní sněmovně. Dnes v poledne vyzvala náměstkyně britského ministra zahraničí Annalise Doddsová Izrael, aby vpustil pomoc:„Všem obyvatelům Gazy nyní hrozí hladomor. Přístup k základním službám, nezávadné pitné vodě, přístřeší a zdravotní péči je den ode dne těžší. Jsme vážně znepokojeni situací zejména v severní Gaze, od 1. října se do severní Gazy dostalo jen velmi málo pomoci. V celé severní Gaze jsou nadále vydávány příkazy k evakuaci, ale civilisté se snaží dostat do bezpečí a obáváme se, že humanitární zóna určená IDF je přeplněná a nebezpečná. Izrael musí dodržovat mezinárodní humanitární právo a umožnit neomezený přístup pomoci.“Chálid se nachází v severní Gaze a ve městě Džabalíja, které je součástí evakuační zóny, a dnes ráno nám zaslal tuto aktuální informaci:

Čas načtení: 2024-10-23 17:00:01

Mohou Severokorejci změnit poměr sil ve válce na Ukrajině? Rusky asi neumí. Rozbor s politologem Svobodou

Severní Korea po dodávkách munice a dalšího materiálu nyní vysílá své vojáky přímo do války s Ukrajinou. Vladimir Putin nemá mnoho možností, kde požádat o pomoc, kromě Íránu, Číny a některých dalších zemí, na něž jsou uvaleny západní sankce.  Severokorejci na Ukrajině Proto obrací svou pozornost znovu právě na severokorejského totalitáře, který přislíbil a dodal speciální vojenské síly, celkem by se mělo jednat až o 12 tisíc mužů, tento počet se může v budoucnu navýšit. Pro Putina se jedná sice o vítanou pomoc, nicméně reálně několik tisíc vojáků s největší pravděpodobností neobrátí poměr sil jasně ve prospěch Ruska, i kdyby jich bylo více. Na druhou stranu lze také pochybovat o tom, že Severokorejci hrdě a rádi položí své životy právě za Putina. Severokorejský diktátor Kim Čong-un především sleduje tímto krokem své zájmy a další zabezpečení svého režimu.  Nepopulární mobilizace Pro Kreml je další vojenská pomoc vítaná, protože mobilizace je v Rusku krajně nepopulární. Web Čtidoma.cz oslovil politologa Karla Svobodu, podle něhož Kreml řeší nyní důležitou věc – věk lidí, kteří jsou ochotní jít do války, postupně roste. Rusko podle něho nabírá za drahé peníze lidi kolem padesátky, což pro vedení války není ideální. Ukazuje to na to, že ani rostoucí akviziční platby nemají patřičný účinek. A jsou drahé.  Ukrajina může začít povolávat muže ze zahraničí. Generál Šedivý popisuje ruské možnosti i očekávanou reakci Západu Číst více „Severokorejci mohou být částečným řešením – budou nejspíš levnější, určitě dobře vycvičení, mladí,“ míní Svoboda. Politolog k tomu pro Čtidoma.cz dodává: „Kreml se tím vyhne další mobilizaci. Ta na podzim 2022 byla extrémně nepopulární, vedla k odchodu lidí do zahraničí, poklesu popularity Kremlu. Tady prostě pošlou Severokorejce a mají klid.“  Budou Severokorejci použitelní? Svoboda poukazuje v této souvislosti na důležité téma, a to skutečnou použitelnost Severokorejců na bojišti. Podle něho bude určitou roli hrát například jazyková bariéra. „Problémy samozřejmě jsou, protože existuje jazyková bariéra, která omezuje jejich použitelnost,“ zamýšlí se Svoboda.  Sériový vrah Václav Mrázek: Vzrušovalo mě, že mrtvola ženy je k znásilnění poddajná Číst více Politolog také upozorňuje pro Čtidoma.cz na to, že Severní Korea bude za svou pomoc na bojišti zcela určitě chtít adekvátní kompenzaci. „Rusko jim za to může poskytnout potraviny, nové technologie nebo některé zbraně. Ve vztahu k Severní Koreji vystupuje jako ta vyspělejší země, což mu dává celkem hodně možností.“  Příchod severokorejských vojáků do války na Ukrajině tak v praxi znamená posílení vazeb Moskvy a Pchjongjangu. Rovněž však může posílit vydírací potenciál Severní Koreje, pokud by se Rusku na bojišti výrazně nedařilo. V současné chvíli na tom ale mohou vydělat oba partneři.  Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Ocelové rakve. Rusko na Ukrajině ztratilo přes 100 svých nejmodernějších tanků.