Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-02-18 11:29:18

Evropa je se svojí slabou obranou v háji. Musí najít způsob, jak Trumpovi prodat svoji bezpečnost jako obchodní případ

Můžeme si myslet, co chceme, o tom, že Evropská unie má být sebevědomý a silný geopolitický hráč. Ale i kdyby na tom, jak toho dosáhnout, byla v unii shoda, tak se to nestihne do letošního listopadu, kdy američtí voliči nejspíš pošlou podruhé do...

Čas načtení: 2022-02-16 22:23:44

Bude? Nebude?

Milí čtenáři, občas si někdo stěžuje, že nevěnuji žádnou pozornost Rusku a dění kolem něj, a v posledním týdnu jsem takových dotazů dostal opravdu hodně. Původně se mi nechtělo o harašení zbraněmi na ukrajinské hranici psát, protože nemám dostatek „tvrdých, a přitom nezaujatých zdrojů”; ale snad to dokážu aspoň částečně vykompenzovat obecnými znalostmi. Opakovaně se vyskytují hlavně dvě otázky, tak se na ně podíváme. První světovou válku lidé také nečekali První otázka: bude velká válka? Můj odhad: tak na 80 procent ne. Tady samozřejmě neexistuje žádná jistota. Jinak rozumní lidé se ve svých názorech liší na značně širokém spektru, a to od „Už jsou dohodnutí v zákulisí a teď se jenom předvádějí pro veřejnost” až po „Zítra to začne”. Ono zítra ovšem bylo dnes a zatím nic nezačalo. Abych parafrázoval nedávno zesnulého blogera Yanka (ani jeho hlavní web už neexistuje a musíte na něj přes webový archiv – tak rychle mizí digitální stopa po lidech, kteří ještě před rokem a půl vesele tweetovali), lidé, kteří takové věci vědí s jistotou, jsou buď velmi bohatí, nebo velmi mrtví. Nejsem ani jedno, proto jen těch 80 procent pravděpodobnosti. Důvod mého odhadu? Nemyslím si, že by dnešní světoví lídři byli o něco lepší než někdy za Napoleona, kdy si šli po krku neustále a krvavě. Ale celková ekonomika války a míru se od té doby pozvolna posouvala, až se nakonec dostala do stavu, kdy velký pozemní konflikt začíná být neúnosným luxusem. Technické vybavení armád je čím dál dražší a prostý kanónenfutr dnes už taky války nevyhrává; k válčení je potřeba dobře školených specialistů, kteří se v případě smrti těžko nahrazují. A ani toho kanónenfutru už není dost – jednak obyvatelstvo vyspělých zemí pozvolna stárne a rodiče si svoje jedináčky hlídají, jednak epidemie obezity, alergií, krátkozrakosti apod. postihuje čím dál mladší ročníky, takže bojeschopných jedinců mají i velmoci k dispozici jen značně omezené množství. Jestli má velká pozemní válka nějakou budoucnost, bude to válka robotů, ale tam zatím ještě úplně nejsme, tato situace dozraje až někdy kolem roku 2030. (A rozložení sil by v takovém případě vypadalo úplně jinak!) Dokonce ani značný mocenský nepoměr mezi protivníky dnes neznamená, že ten silnější z té války odejde jako vítěz. Konflikty v Iráku a Afghánistánu se táhly enormně dlouho, aniž by se zpětně vzato dalo říci, že jejich geopolitický výsledek k něčemu byl. Australský odborník na guerrillovou válku David Kilcullen odhadoval ve své knize, že už do roku 2009 utratily USA za Irák a Afghánistán zhruba milionkrát více peněz než původní al-Kajdá za svoje útoky proti Americe, a to přitom afghánské angažmá nebylo ještě ani v polovině svého trvání. (Samozřejmě, zbrojařské firmy na tom vydělají tak jako tak, ale jejich zájmy se úplně nekryjí se zájmem vlád, které pomocí těch válek chtěly něčeho dosáhnout.) Když toto vše vezmu v úvahu, mám za to, že pouze vyhrožovat invazí a doprovodit to nějakou hackerskou strkanicí v kyberprostoru má z hlediska Moskvy daleko lepší poměr cena/výkon, než se do té invaze skutečně pustit a riskovat, že zažijí to, čemu válečný teoretik von Clausewitz říká tření, navíc za cenu enormních nákladů. Oněch dvacet procent nejistoty, které moje předpověď obsahuje, je dáno hlavně tím, že bohužel máme precedenty, kdy se státy pustily i do válek zcela nesmyslných. Hlavním příkladem je první světová válka, protože původní incident, vražda Franze Ferdinanda v Sarajevu, upřímně nestál ani za regionální střílečku mezi (nepříliš dobře vojensky připraveným) Rakouskem-Uherskem a (dobře připraveným, leč daleko menším) Srbskem, natož pak za zapojení všech světových velmocí a masakr jejich mladých generací. Monarchisté mi nyní prominou, ale R.-U. bylo z hlediska tehdejšího světa druhořadá lokální mocnost, jejíž problémy vlastně vůbec neměly mít vliv na vztahy mezi skutečnými imperiálními entitami, nad nimiž slunce nezapadalo. Oni to tehdy lidé taky nečekali, protože daleko závažnější přímé konflikty mezi skutečnými velmocemi (Fašódský incident 1898, První marocká krize 1905, Agadirská krize 1911 a Závody v námořním zbrojení před začátkem války) se vždycky zdařilo nějak urovnat nebo aspoň zmírnit dohodami diplomatů v zahulených vyjednávacích salonech a generálové přišli zkrátka. Ani v létě 1914 se nezdálo, že by ze sarajevského atentátu mohlo být něco vážnějšího, a noviny věnovaly pozornost zcela jiným tématům. Leč nakonec bylo. Proto tedy jen těch 80 procent, nikoliv sto. Tři možné scénáře neutrality Druhá otázka: dávala by smysl neutralita čili „finlandizace” Ukrajiny? To je pojem, který se vynořil v souvislosti s návštěvou francouzského prezidenta Macrona v Kyjevě a který odkazuje na nelehkou pozici Finska za studené války. Finský kreslíř Kari Suomalainen ji charakterizoval jako „umění klanět se východu, aniž bychom vystrkovali zadky na západ”. Podle mého názoru by to byl status k ničemu, protože je v dané situaci v podstatě negarantovatelný. Existují tři možné scénáře neutrality, přičemž všechny mají značné praktické mouchy: varianta zvaná „o nás bez nás”. Nějaká množina západních velmocí a Rusko se dohodnou, i bez účasti Ukrajiny, že Ukrajina bude nárazníkovým pásmem bez jasné příslušnosti k mocenským blokům. Klasická hra o trůny v moderní podobě. V praxi to znamená, že vlivový boj se posune do zákulisí a zapojí se do něj i potenciálně nečekaní hráči (Turecko? Čína?), využívající znechucení a resentimentů domácího obyvatelstva k tomu, aby prosazovali různé třetí cesty a vlastní vliv. Nezapomeňme také na to, že ta země bude někam tíhnout ekonomicky, bude mít určitou preferenci při navazování obchodních vztahů. To je dneska minimálně stejně důležité jako vojenská příslušnost, protože válčí se vzácně, kdežto kšeftuje se furt. Tenhle scénář může nastat i „sám od sebe”, bez formální papírové dohody, ale zároveň je plný všelijakých překvapení ze strany oněch zmíněných třetích hráčů. Má tedy potenciál vést k opakovaným krizím podobného druhu. Pokud tedy nastane, můžeme čekat podobné problémy co několik let. varianta „jednostranné prohlášení”. Ukrajinská vláda by sama od sebe deklarovala neutralitu a nezapojení do mocenských bloků. Základní nevýhoda: jednostranné prohlášení se dá kdykoliv odvolat. Ve velmocenské historii se proto na jednostranná prohlášení nikdy moc nehrálo a vyžadovaly se garance. Neumím si představit, jak by takové garance vypadaly v případě ukrajinské neutrality. varianta „dohoda všech stran”, kdy by neutrální statut země včetně všech práv a povinností byl zakotven mezinárodní smlouvou podobnou londýnské smlouvě z roku 1839, která tvořila základ existence Belgie. Taková dohoda je nepravděpodobná, protože Rusové by patrně požadovali uznání ruské vlády na Krymu a v těch východních separatistických republikách, což momentálně žádný ukrajinský politik nemůže podepsat. Další problém s tímto scénářem je, že může fungovat jen mezi mocnostmi, které si aspoň do nějaké míry důvěřují – a to není aktuální stav světa. Onu belgickou neutralitu porušili Němci roku 1914 a od té doby už pojem „neutralita” není tak silný, jako dřív býval. Na případu Belgie roku 1914 je také vidět, jak těžko se neutralita garantuje, když jde opravdu „do tuhého”, a že to nemusí být vždycky výhoda. Německý vpád do Belgie přiměl Brity k tomu, aby vyhlásili Německé říši válku (předtím bylo mínění liberálů spíš na straně nezapojování se). Belgie byla ale za této války, která z velké části probíhala na území Flander, zdevastována velmi těžce, možná hůře než v nějaké alternativní linii dějin, kdy Německo osamělou Francii porazilo a Britové se na to jen dívali zpoza kanálu La Manche. Válka bude. Na internetu Hlavní důvod, proč by ta neutralita nebyla dlouhodobě funkční, je ale geografický. Státy neutrální během studené války (Finsko, Rakousko, Švýcarsko) vesměs ležely stranou od hlavních potenciálních bojišť a Kremlu i Bílému domu mohlo být téměř jedno, jestli někde v Helsinkách vládnou rudí nebo nějaká poslepovaná koalice demokratických stran; úplně jedno to nebylo, ale byl to problém druhého až třetího řádu. Ukrajina ovšem, už ze své geografické polohy, sama o sobě je jedním z potenciálních bojišť, podobně jako jím byl Západní Berlín. Všimněte si, že v případě tehdejšího rozděleného Berlína k žádné dohodě o neutralitě města nedošlo – logika mocenských poměrů to vylučovala. Byl příliš centrálně položený ve velké středoevropské nížině (dobrý terén na rychlé přesuny těžké techniky) a navíc v příliš důležitém státě na to, aby od něj hlavní hráči byli ochotni dát ruce pryč. Jak tedy zní moje předpověď? Zamrzlý konflikt pohybující se po roztřesené sinusovce mezi občasnou eskalací a občasným uvolněním, do kterého se ale všechny zúčastněné mocnosti budou bát příliš razantně „hrábnout” a budou raději čekat opodál, jestli protivníkovu pozornost neodvede nějaká akutnější krize na druhé straně světa, případně u něj doma. Pokud ano, tak se otevře příležitost na nějaké ty fait accompli; ale dokud se tak nestane, valná většina negativní energie vyvolané konfliktem se vyzuří … na internetu.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-02-20 14:00:24

Ve světě se teď dějí stejné věci jako před největšími válkami, říká expert

Válka na Ukrajině nastartovaná ruskou agresí už se v rámci konfliktů posledních dvou století řadí spíš k těm delším. Brzký konec podle vojenského historika Tomáše Řepy čekat nelze, konflikt už se navíc změnil v geopolitický střet.

Čas načtení: 2024-02-28 12:37:10

Čeští politici mají zájem o Afriku. Obchod ale nestačí, varuje odborník

Česko se snaží aktivně vyhledávat spolupráci s Afrikou a má v plánu prohlubovat vztahy s tamními aktéry. Experti zájem o region kvitují, zároveň ale varují, že český přístup nemusí být udržitelný. „Afrika se stále více stává geopoliticky, strategicky, bezpečnostně a...

Čas načtení: 2024-03-15 08:00:00

Landovský: NATO získává silného spojence, ukončí 200 let neutrality

Rusko geopoliticky prohrálo v oblasti severní Evropy. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Země původně neutrální jako Švédsko se stávají členy obranné aliance NATO,“ dodává.

Čas načtení: 2024-03-21 13:58:19

Trumpovo vyhrožování Ukrajině o konci financování: Zájmy USA jsou silnější a zvítězí, upozorňuje bezpečnostní expert Kraus

Komentář: Příznivci zahájení smlouvání s Ruskem o osudu Ukrajiny vzhlíží s nadějí k listopadovým americkým prezidentským volbám. Od vítězství Donalda Trumpa si slibují velký geopolitický deal a ukončení války na Východě. Donald Trump mocně těmto nadějím nahrává, když říká, že nehodlá Ukrajinu finančně podporovat, což povede k závěru konfliktu. Nic ale nebude tak jednoduché. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz upozornil, že systém moci v USA může zabránit plánům Donalda Trumpa.

Čas načtení: 2024-04-05 11:30:00

Co připomíná světové války. Mezinárodní pořádek může zkolabovat strašlivě rychle

Geopolitický analytik Hal Brands má na serveru Bloomberg pozoruhodnou esej o tom, v čem současná geopolitická situace ve světě připomíná první světovou válku a v čem 30. léta. Třicátá léta více, než si myslíme. Nyní – stejně jako tehdy – se rovnováha moci posouvá neblahým směrem.

Čas načtení: 2024-04-05 15:36:50

Zemětřesení na Tchaj-wanu přerušilo výrobu mikročipů. Světový trh má jen málo alternativ

Zemětřesení, které ve středu zasáhlo Tchaj-wan, pozastavilo výrobu největšího světového producenta čipů. Továrny společnosti TSMC sice výrazně poškozené nebyly, proces obnovování náročných částí výroby však může podle odborníků trvat několik týdnů. Na čipech tchajwanské výroby jsou přitom závislí producenti po celém světě. Zemětřesení tak odhalilo křehkost dodavatelských řetězců soustředěných do geopoliticky výbušné oblasti ostrova, který chce kontrolovat čínská vláda v Pekingu.

Čas načtení: 2024-04-07 10:44:42

Referendum o Ficově vládě, jejíž „válec teď pojede naplno“, hodnotí experti slovenské volby

Slovenské prezidentské volby potvrdily geopolitický obrat země proti Západu a byly referendem o vládě Roberta Fica (Smer-SD), kterou výsledek povzbudí a „jejíž válec teď pojede naplno“, hodnotí hlasování sociologové a politologové ve vysílání ČT24. Vítěznému Peteru Pellegrinimu se podle nich podařilo zmobilizovat voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola. Významným hlasem byli i slovenští Maďaři, kteří poprvé volili jinak než dosud. Experti upozornili i na obzvlášť negativní kampaň plnou zastrašování a lží.

Čas načtení: 2024-04-09 06:40:00

Lákavá pustina. Mocnosti vystrkují růžky na nejodlehlejším kontinentu

ANALÝZA. Nabízí spoustu důvodů, kvůli kterým postupně nenápadně sílí soupeření velmocí, jež zde mají své zájmy. Nejodlehlejší a nejchladnější kontinent Antarktida totiž už dávno neleží mimo geopolitický boj.

Čas načtení: 2024-04-09 18:46:17

Umělá inteligence může mít stejný dopad na společnost jako elektřina, tvrdí respektovaný bankéř

Respektovaný americký bankéř a miliardář James „Jamie“ Dimon, který stojí v čele banky JPMorgan Chase, ve svém pondělím výročním dopise akcionářům sdělil, že očekává obrovské dopady umělé inteligence (AI) na podnikání a společnost. Tuto technologii přirovnal k některým největším vynálezům lidstva. Tento dopis se nyní v obchodním světě hojně čte, jeho autor totiž platí za jednoho z nejúspěšnějších lídrů ve světě financí a veterána bankovnictví. Text zahrnuje celou řadu ožehavých témat, která v současnosti hýbou světem. Dimon přiznal své přetrvávající obavy z inflačních tlaků a varoval, že svět vstoupil do geopoliticky nejrizikovější éry od konce druhé světové války. Jeho hlavním tématem se však tentokrát stala umělá

Čas načtení: 2024-06-19 14:35:00

Putin jednal v KLDR: Co nová dohoda Ruska znamená pro Ukrajinu, Západ a Čínu

/ANALÝZA/ Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval 19. června do Severní Koreje, kde se setkal s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Společně podepsali novou strategickou dohodu. Analytici zahraničních médií upřesnili, co smlouva bude znamenat pro budoucí geopolitický vývoj ve světě.

Čas načtení: 2024-06-28 10:00:00

Ukrajina - shrnutí konfliktu

Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině již více než dva roky. Válka ilustruje strategii Kremlu při jednání s neukázněnými postsovětskými sousedními státy: Repertoár sahá od politického tlaku přes hybridní válku až po vojenskou invazi. To znamená, že geopolitický konflikt mezi Ruskem a Západem ohledně evropského bezpečnostního řádu také vstoupil do nové fáze, píše Andreas Umland.

Čas načtení: 2024-06-28 11:31:41

Americké ekonomice se daří. Vyšší sazby mohou být rizikem pro akcie ve druhé polovině roku

Americké ekonomice se daří. Vůči restriktivní měnové politice je rezistentní jak na úrovni domácností, tak i firem. Roli sehrávají faktory jako jsou úspory, fiskální politika i geopolitický vývoj hrající do karet právě do americké ekonomice, řekl v roz...

Čas načtení: 2024-07-23 18:40:00

Letecký průmysl loví zakázky ve Farnborough. Nový byznys hledá mimo jiné v Africe

Elita globálního leteckého průmyslu se slétla do anglického Farnborough, kde se po dvou letech znovu koná jedna z nejstarších a nejprestižnějších světových air show. Na slavný veletrh, kde si kdysi odbyly premiéru například i legendární stroje Concorde či Airbus A380, dorazilo také třináct výrobců a dodavatelů z Česka, které na místě podpořil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. S tuzemskými vystavovateli se shoduje mimo jiné na tom, že v rozkolísaném, geopoliticky obtížně předvídatelném světě je nutné ještě více diverzifikovat a nacházet zákazníky i v místech, kam se dosud oči českých byznysmenů příliš nedívaly.

Čas načtení: 2024-08-24 18:45:00

Československo jako Ukrajina? Jan Schneider zasadil ránu. Pavlovi, Foltýnovi, ale i dalším

„Améba, která se vleje tam, kudy teče proud.“ Bezpečnostní analytik Jan Schneider nešetří kritikou českého prezidenta Petra Pavla v souvislosti s připomínkovými akcemi k 56. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Projekci sloganu „Běž domů, Ivane! Go home Russia!“ na zdi sídla Úřadu vlády považuje za „dětinskou“ a „lampasáckou“ akci. Geopolitický kontext tehdejších událostí a současného konfliktu na Ukrajině je prý totiž zcela odlišný. Postoje současných vládních politiků pak podle Schneidera nejlépe vystihuje někdejší výrok socioložky Jiřiny Šiklové, která kdysi v televizi prohlásila, že se „raději bude mýlit s Amerikou, než mít pravdu s Putinem.“

Čas načtení: 2024-08-27 12:19:14

12 h - Evropa vesměs mírně roste, pro BCPP to ale neplatí, měny vyčkávají, ropa zpět pod 80 USD, zlato těsně nad 2500 USD

Evropské akciové trhy v průběhu dnešního dopoledne vesměs lehce posilují, když vyhodnocují poslední geopolitický vývoj a poslední makroekonomická data. Sektorově se daří těžbě surovin a automotivu s růstem indexů lehce nad 1 %.

Čas načtení: 2024-08-29 19:45:21

Pašinjan zhoršuje strategickou blokádu Arménie a mění ji na centrum NATO proti Íránu a Rusku

Arménie: Arménský premiér Nikol Pašinjan prohlubuje strategickou blokádu své země a mění ji na centrum NATO proti Íránu a Rusku, píše nezávislý geopolitický a vojenský analytik Drago Bosnic na stránkách portálu infoBRICS. Od té doby, co byla tato nešťastná země jižního Kavkazu v roce 2018 uchvácena Pašinjanovým režimem podporovaným NATO, je to pro jednu z nejstarších civilizací ve známé historii jen jedna katastrofa za druhou. Takovou strategickou idiocii (mírně řečeno) lze očekávat pouze od politika, který pracuje proti zájmům své země. Přežití Arménie pod tímto druhem „vedení“ lze popsat pouze jako pouhé štěstí (nebo možná nic jiného než božský zásah). Založit své přežití pouze na štěstí však ani nelze považovat za strategii a je jen otázkou času, kdy dojde. Jak jsem již uvedl dříve, Pašinjanova rezignace by jistě nevyřešila problémy Arménie, ale byl by to zatraceně dobrý začátek. ...

Čas načtení: 2024-09-22 18:15:00

Komentář: Jádro sporu o české jádro je úplně jinde, než si všichni myslí

V poslední době se řeší, zda korejská KHNP může v Česku stavět reaktor, na který si patentová práva nárokuje americký Westinghouse. Problém je ale úplně jinde a má geopolitický rozměr, píše v komentáři ekonom Lubomír Lízal.

Čas načtení: 2024-09-25 15:10:00

Tajemné magma spásou zelené politiky? Mohlo by ukrývat vzácné kovy

Neobvyklý typ magmatu, který vědci objevili uvnitř některých vyhaslých vulkánů po celém světě, může být podle nejnovější studie nadějí pro těžbu vzácných kovů. Ty jsou potřeba pro výrobu elektromobilů, větrných elektráren i solárních panelů. Objev má rovněž geopolitický rozměr, západní mocnosti totiž nyní musejí spoléhat takřka výhradně na Čínu.