EUR 24,360 || 
JPY 13,307 || 
USD 20,813 || Muž připravil pod smyšlenými legendami několik mužů o miliony.
Čas načtení: 2025-04-28 13:21:22
Erotická videa přivedla mladíka do maléru, vyděrač z něj dostal tisíce
Obětí vyděrače se stal mladík ze Šumperska, když si na sociální síti vyměnil erotická videa s osobou, která ho o to požádala a on to akceptoval. Než to oznámil policii, přišel o několik desítek tisíc korun. Případ už šetří šumperští kriminalisté.
\nČas načtení: 2024-05-31 17:00:01
Starší pár záhadně zmizel. Pachatel se inspiroval orlickým gangem
Přemysl Herzán († 57) byl zaměstnán jako řidič, na jeho spolehlivost a loajalitu si nemohl zaměstnavatel stěžovat. Když už druhý den nepřišel do práce a nedařilo se jej kontaktovat, jeho nadřízený šel a nahlásil Herzánovo zmizení na policii. Brzy se ukázalo, že je nezvěstná také jeho družka Marie Drašnarová († 72). Kriminalisté rozběhli proces pátrání po zmizelém páru, brzy byly jejich tváře v médiích. Zmizení dvou stopařek dodnes nebylo objasněno, vypovídal také pomocník Františka Mrázka Číst více Zmizení v Bubenči Kriminalisté se dozvěděli, že nešlo o spořádaný pár, jak to vypadalo na první pohled. Dle sousedů spolu měli časté neshody a bylo slyšet, jak se hádají. Marie Drašnarová se měla údajně změnit a uzavřít se více do sebe. Přesto bylo jejím zvykem při odjezdu dát klíče sousedce, která se starala o její vilu v Bubenči, když byla pryč. Marie Drašnarová klíčky sousedce nedala a odjela bez rozloučení. Jiní známí sdělili policii, že jim pár před odjezdem řekl, že jedou na výlet na Moravu. Konečně nějaká indicie. Co však nevěstilo nic dobrého, to byly vypnuté mobily obou partnerů. Policisté pracovali s motivem možné vraždy a následné sebevraždy. Auto našli v Maďarsku Krom páru zmizelo také auto, které používal Přemysl Herzán jako služební. Kriminalisté prohledávali místa, kde by se manželé mohli zdržovat, k ničemu to ale nevedlo. Důležitý zvrat přišel v září 2019, kdy se Renault Přemysla Herzána našel v maďarském městě Ostřihom. Hned na první pohled bylo patrné, že někdo nechtěl, aby auto identifikovali. Nemělo SPZ a vnitřek byl celý politý čisticím prostředkem, což je způsob, kterým se pachatelé zbavují stop. Stopa mířila na pozemkový úřad Současně s tímto zjištěním přišli kriminalisté na podivné machinace, které se děly na katastrálním úřadě s vilou Marie Drašnarové. Jeden přepis na jejího druha už policie zastavila, nyní však byla vila, kterou lze považovat za historickou památku, ve vlastnictví již nefungující firmy Přemysla Herzána. Podle smlouvy ji prodala značně pod cenou. Policie zjistila, že některé dokumenty byly přiloženy až později a pomocí odborníka bylo odhaleno, že podpisy jsou falešné. Policisté prohledali vilu v Bubenči a také již měli k dispozici výpisy z telefonů obou pohřešovaných. Zjistili, že poslední jejich telefonát byl s Tomášem Fialou. Současně se snažili zmapovat pohyb auta a zjistit, jak se dostalo do Maďarska. Nadějný fyzik Kolem osoby Tomáše Fialy začali dělat kriminalisté důkladné šetření. Jistě je zajímalo, co má tak mladý člověk společného se starším párem. Fialovi bylo tehdy 25 roků a byl studentem jaderné fyziky. Podle přepisů nemovitosti mělo dojít k tomu, že Přemysl Herzán prodal svou firmu Jiřímu Nehybovi a tato firma si koupila vilu Marie Drašnárové v Bubenči. Jiří Nehyba byl partner Tomáše Fialy, jak obchodní, tak životní. Kriminalisté zjistili, že Tomáš Fiala se tou dobou stýkal s více muži a také začal koketovat s drogami. Kriminalistům se protnula dvě zjištění. Nejprve se povedlo zmapovat pomocí kamer pohyb Renaultu z Maďarska až k domu Tomáše Fialy a dále se zjistilo, že měl zájem o vilu Marie Drašnárové. Tomáš Fiala i Jiří Nehyba nebyli z Prahy a bydleli v podnájmu v sousedství vily paní Marie, kde se s ní seznámili. Tenkrát ještě nemohla tušit, že potkala svého budoucího vraha. Místo činu chata Mapováním pohybu Tomáše Fialy kriminalisté zjistili, že se zastavil v chatě. Byla to rekreační chata, kterou si bylo možno pronajmout. Kriminalisté ji prohledali velice precizně, našli stopy po boji a krevní skvrny. Kolem obou mladíků se pomalu začala stahovat smyčka, na kamerových záznamech byli totiž vidět oba dva. Tehdy už si byli vyšetřovatelé případu téměř jistí, že jsou manželé po smrti, stále je však nemohli najít. Oba mladíky zatknula zásahová jednotka, když vycházeli od právníka. Mezi hlavními otázkami, na které se kriminalisté ptali, bylo, co se stalo s pohřešovaným párem. Každý z mladíků byl vyslýchán zvlášť, oba ale tvrdili, že nevědí. Kriminalisté na základě zjištění z výslechů provedli 22 domovních prohlídek a zajistili další důkazy. Těla nalezena Jiří Nehyba vypovídal pouze o cestě do Maďarska, o tom, co se dělo v pronajaté chatě, nic nevěděl. Policisté mezitím prohledávali místa, kde by mohla být ukryta těla. Tomáš Fiala pod tíhou důkazů změnil výpověď. Nyní tvrdil, že byl u toho, jak Přemysl Herzán zavraždil v chatě Marii Drašnárovou, a on mu ze strachu pomohl s odklízením těla, následně mezi nimi vznikl spor, který vygradoval v napadení Tomáše Fialy. Ten se měl bránit pohrabáčem a Přemysla Herzána zabít. Tajemné zmizení Ivanky Koškové: Rodiče odmítají připustit, že už dceru neuvidí Číst více Vyšetřovatelé Tomáši Fialovi nevěřili. Dál prověřovali místa, kde by mohl ukrýt těla, až došli na Želivskou přehradu. Od dob orlických vrahů se technika ještě více zdokonalila a dnešní sonar je již schopen spolehlivě vytvořit model dna. Zde si bylo možno všimnout dvou předmětů ve tvaru postavy. Když došlo v říjnu 2019 k vyzvednutí objektů, již bylo jisté, že se jedná o Marii Drašnárovou a Přemysla Herzána. Přemysl Herzán byl zavražděn sečným úderem a několika bodnými údery směřujícími na hlavu, v krvi Marie Drašnárové bylo nalezeno sedativum. I tak musela být její smrt mučivá, podle pitvy se utopila. Kriminalisté usuzují, že se na celém podvodu podílel také Přemysl Herzán, nepodařilo se však dokázat, že by se vraždy účastnil Jiří Nehyba. Oba mládenci se dostali před soud, Jiří Nehyba pouze za podvod a Tomáš Fiala za vraždu. Odešli s tresty 5 a 25 let. Zdroj: autorský článek KAM DÁL:Střet USA a Číny se blíží, známe rok. Viděl to i slavný věštec
Čas načtení: 2024-02-23 15:00:01
Vrah zapomněl, že zabíjel. Trojnásobnou vraždu v Klučově objasnili až po 13 letech
Porevoluční roky měly charakter euforie, ale také strachu z nárůstu kriminálních činů. Amnestie prezidenta Havla a podfinancovaná policie situaci také moc nepomohly. Své o tom vědí také obyvatelé středočeské obce Klučov. Pondělí 30. dubna 1990 začínalo jako obyčejný den. V domku nedaleko nádraží byl však nezvyklý klid. Jak už to bývá na vesnici, lidé si vidí obrazně řečeno „do talíře“. Podivný klid zpozorovala sousedka a příbuzná rodiny bydlící ve zmíněném domku. Neváhala a šla se podívat, jestli je vše v pořádku. Co uvnitř našla, ji málem přivedlo k infarktu. Všechny tři ženy v domě ležely polonahé a zavražděné. Nebezpečný deviant na útěku Po výjezdu našli kriminalisté na místě činu ubodanou matku a její dvě dcery. Nejmladší nebylo ani osmnáct let. Všechny ženy byly částečně odhalené, pitva prokázala znásilnění nejmladší z žen, byla zde možnost, že pachatel na ní vykonal soulož až po smrti. Obě dcery byly zavražděny ve spánku, jejich maminka se brutálnímu netvorovi bránila, ale bohužel neúspěšně. Pachatel také ukradl elektroniku a oblečení. Detektivové napjali své síly a s buldočí zatvrzelostí se vydali po stopách vraha. První možnost byli propuštění vězni, kteří se opíjeli v nedaleké hospodě. Pátrání tímto směrem však žádné výsledky nepřineslo. Tento neúspěch se bohužel táhl dlouhých 13 roků. Obrat k lepšímu nastal až díky DNA, v této době nové metodě porovnávání vzorků. Sadistu Jana Holuba pohled na mrtvé tělo vzrušoval. O trest smrti si řekl sám Číst více Genetika jako důkaz Zavedení testování DNA do kriminalistické praxe byl revoluční čin. Od ledna 1992 začala historie genetiky na Kriminalistickém ústavu v Praze. Do té doby si čeští kriminalisté nechávali zpracovávat vzorky u slovenských kolegů či jinde v zahraničí. Jedním z policistů, kteří tuto metodu u nás pomáhali prosadit, byl šéf mordparty Jiří Markovič. V jednom rozhovoru pro noviny popsal, jakým úskalím musí kriminalisté čelit a co pro to mohou udělat politici. Tým Pomníky V roce 1995 se případ dostal do rukou policistů nově vzniklého týmu Pomníky. Procházeli si vše znovu a snažili se „nasát“ místní znalost. Bohužel ani oni nebyli úspěšní, tedy alespoň zatím. Po roce 2000 se metody testování DNA ještě více zdokonalily a vznikly databáze vzorků kriminálníků. Do ní se dostal i vzorek neznámého vraha z Klučova. Shoda vzorků z Brna Štěstí konečně přálo vyšetřovatelům v roce 2003. Brněnští kolegové středočeských policistů zadrželi recidivistu Jaroslava Gančarčíka, podezřelého ze znásilnění. Jeho DNA profil se shodoval s genetikou vraha z Klučova. Lidé zemřou zbytečně, tvrdí Nostradamus i další věštec. Česko čekají velké změny Číst více Vrah pil 20 piv denně Byl převezen do Prahy, kde už byl připraven výslech v proslulé ulici Bartolomějské. Pražští kriminalisté převzali do svých rukou urostlého muže s dlouhými černými vlasy a tvrdým pohledem. Měl bohatou kriminální minulost plnou násilných deliktů, znásilnění a krádeží. Na židli vyšetřovaného usedl člověk, na kterém bylo na první pohled patrné dlouhodobé užívání alkoholu. Otupělý pohled, jak posléze kriminalisté zjistili, doprovázela ztráta paměti. U vyšetřovaných tak častá, ale většinou hraná, v tomto případě si kriminalisté nebyli jistí. Doslovný přepis prvního výslechu J. Gančarčíka v Praze: Kriminalista: Pane Gančarčík, vy jste se několikrát zeptal, proč jste tady. Teď přišla chvíle sdělit vám, proč jste tady. V roce 1990 byla v jedné obci Klučov, nedaleko u Prahy, spáchaná vražda… Gančarčík: Vy to chcete dát na mě? Kriminalista: Víte, co je to genetika? Gančarčík: Já vím, co je to genetika, ježimajrá, já jsem nikoho ne to… Kriminalista: Takže pane Gančarčík, vy jste v obci Klučov zavraždil tři ženy. Gančarčík: To k*rv* není... ježišmarijá, to nemůže být pravda. Já vám říkám, že jsem to nespáchal, že to musí být omyl. Klučovský vrah vypil denně asi dvacet piv, prokládal to kořalkou a vínem, do toho si dával ještě prášky, nejspíš sedativa. Později sám Gančarčík požádal o výslech a sdělil kriminalistům, že si na domek vzpomíná, zejména na kliku a dveře. V dalším výslechu, který byl veden v multimediální místnosti, připomínající spíše televizní studio, pouštěli obviněnému snímky z místa činu a také mu předložili fotografie zavražděných. Gančarčík poklepal na nejmladší z obětí a řekl, že ji zná. Také si vzpomněl, že jí chtěl zastavit krvácení nějakým kusem látky, že jej sám způsobil, však nepřiznal. 25 let za 3 vraždy Kriminalisté měli důkazy, že čin spáchal, sám obviněný přiznával pouze, že v domku byl. Jaroslav Gančarčík, kriminálník z Ostravska, který jezdil do Čech loupit a nakradené zboží poté prodával v Ostravě a Českém Těšíně, nakonec stanul před soudem. Trest smrti byl zrušen, doživotí v době spáchání činu nebylo. Odnesl si dva tresty, za znásilnění v Brně 10 let, a jelikož trest nesměl přesáhnout 25 let, dostal přesně tuto maximální sazbu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Je to tvář Jacka Rozparovače? Našli ji na vycházkové holi staré 130 let
Čas načtení: 2024-05-10 18:00:01
Havlova amnestie mu dala svobodu, nakonec se stal prvním zločincem usvědčeným DNA
Porevoluční euforie ještě nedozněla, ale kriminalisté měli plné ruce práce, jelikož zločinnost dosáhla astronomických čísel. I přesto se případ, ke kterému byli v červnu 1990 přivoláni, vymykal brutalitou, ale také drzostí pachatele, jenž zaútočil na veřejném místě. Policisté byli totiž přivoláni na brněnskou pedagogickou fakultu k zavražděné dívce, která byla nalezena v krvi na dámských toaletách. Násilník s katanou děsil ženy v Praze. Zhlédl se v životě westernového psance Číst více Místo činu jako z hororu Poté co dorazili kriminalisté na místo, se okamžitě zděsili. Toalety připomínaly scénu z béčkového krvavého hororu, zde se však bohužel jednalo o realitu. Uprostřed na kachlíkové zemi ležela dívka s mnoha bodnými ranami na těle. Ztotožnění provedli policisté na základě dokladů, které našli v kabelce na parapetu, jednalo se o devatenáctiletou Janu Krkoškovou. Kriminalisté rozkázali ihned uzavřít budovu, aby nikdo nemohl ven ani dovnitř, a začaly výslechy svědků a spolužáků zavražděné slečny. Nebohá studentka měla na těle více než 31 bodných a řezných ran, některé v oblasti genitálií, což svědčilo o pravděpodobném sexuálním motivu útočníka. Čtyři podezřelí Na místo činu byl povolán vyšetřovatel Vladimír Matoušek, který okolí fakulty dobře znal. Ačkoliv byl nemocný, případu se ujal, parťáka mu dělal pplk. Vlastimil Boček. Z šetření v okolí zavražděné vyplynulo, že byla juniorskou mistryní v biatlonu, sport a studium jí zabíraly veškerý čas a neměla žádnou známost. To bylo vše. Kriminalisté se v podstatě neměli čeho chytit, šetření v okolí Jany nepřineslo žádné relevantní poznatky. Problém vězel mimo jiné i v tom, že se na místě činu nenašly žádné stopy, vzhledem tomu, že jsou toalety tak frekventovaným místem. Komisař Matoušek měl to, čemu se u policie říká místní znalost. Vytipoval čtyři recidivisty, kteří se v okolí fakulty pohybovali nebo tam bydleli. Rozhodli se, že jako prvního vyslechnou Milana Lubase, který nejvíce odpovídal profilu pachatele a navíc měl v minulosti ženu již jednou napadnout. Vrah se zbavil stop Otevřela jim Lubasova přítelkyně, která jim hned přiznala, že její přítel přišel domů až kolem deváté hodiny ranní. Byli na oslavě, na které se měl Lubas zdržet, a měl dorazit později sám. Kriminalisté chtěli vidět oblečení, ve kterém podezřelý muž ten den přišel. Rychle přispěchal s vysvětlením, že se po cestě zranil a špinavé a zakrvavené kalhoty dal vyprat. Policisté skutečně nalezli ušpiněný oděv, který se však již několik hodin namáčel, a tak z něj bohužel nešly použít žádné biologické stopy. Později se podařilo nalézt krevní stopu, ale i ta se ukázala jako nepoužitelná. Vrah měl náhodou stejnou krevní skupinu jako zavražděná studentka. Přesto kriminalisté Lubase odvezli s sebou na služebnu, kde jej čekala spousta otázek. Žádné přímé důkazy Milan Lubas nebyl žádné neviňátko, pár let před vraždou studentky pořezal břitvou starší paní v brněnské čtvrti Jundrov, předtím byl ve vězení za znásilnění. Ven se dostal předčasně kvůli velké porevoluční amnestii. Vyšetřovatelé věděli, že mají před sebou zkušeného kriminálníka, který přizná jen to, co mu bezpečně prokážou. Krev, kterou měl na oblečení, vysvětloval tím, že jej v parku přepadli dva neznámí muži, ti mu měli také způsobit drobná poranění. Bohužel mu policisté nemohli nijak vyvrátit jeho tvrzení, nepovedlo se najít ani nůž, kterým vraždil, svědci jim však potvrdili, že jej u sebe nosil. Vrah běžkyně žil dvojí život: Lektor na VUML ve dne a zloděj v noci Číst více Smutné prvenství Tehdy svitla kriminalistům nová naděje, v jednom sborníku se dočetli o možnosti nové metody porovnání vzorků DNA. Zjistili, že takovou laboratoř má doc. Vladimír Ferák na Slovensku, testování se tehdy pohybovalo v řádech desítek tisíc korun. Byla to však jediná možnost, zároveň si uvědomovali, jak převratný význam objev této metody bude mít – srovnatelný s objevem daktyloskopie. Výsledky, které ze slovenské laboratoře přišly, oba vyšetřovatele potěšily, vzorky se shodovaly a vrahem Jany Krkoškové byl skutečně Lubas. Mátl svým tělem, například laborantka, která mu odebírala vzorek slin, nevěřila, že před ní stojí vrah, podobně jako orlický vrah Ludvík Černý i on měl dobré vystupování a choval se vždy slušně. Lubas dostal 23 let vězení, trest si však neodseděl celý, ve vězení spáchal sebevraždu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Premiér Stanislav Gross před smrtí přiznal, kde vzal milion na luxusní byt. Omluvil se, že zklamal.
Čas načtení: 2024-05-24 18:00:01
Zmizení dvou stopařek dodnes nebylo objasněno, vypovídal také pomocník Františka Mrázka
Ilona Vavříková a Lenka Mužíková byly kamarádky z Plzně, jedna pracovala jako zdravotní sestra, druhá byla zaměstnaná v továrně Škoda. Jejich výlet měl být pouze krátký na pět dní, děvčata se však domů 13. srpna 1988 nevrátila. Problém byl, že nebylo ani jasné, kam měly vlastně namířeno. Tajemné zmizení Ivanky Koškové: Rodiče odmítají připustit, že už dceru neuvidí Číst více Žádný pohled nepřišel Dívky dojely autobusem na Rokycanskou ulici, odtud chtěly dál pokračovat stopem. Existuje hned několik teorií, co se dívkám stalo. První indicií pro příbuzné obou dívek, že něco není v pořádku, bylo, že ze svých cest neposlaly pohled, což byl jejich zvyk. Pak máme dvě svědectví o pohybu děvčat, obě neověřená. První dal řidič autobusu, který viděl děvčata nastupovat do červené škodovky. Další poznatek přinesl čerpadlář blízké pumpy. Ten tvrdil, že jedna z dívek běhala kolem aut a žádala o svezení, poté se pohybovala v prostranství pumpy. Odtud ji čerpadlář vykázal, jelikož přijela cisterna. Poté již děvčata neviděl. Ještě je zde svědectví starší paní, která viděla dvě dívky stopovat směrem na Prahu, popisem odpovídaly zmizelé dvojici. Měl přijet kamion a stopující dívky zakrýt, z něj vystoupil spolujezdec, podíval se do zadní části kamionu a poté nastoupil a kamion odjel. Dívky zde poté již nestály. Nabízí se dvě vysvětlení toho, co tato dáma viděla. Obě stopařky nepozorovaně vlezly do nákladního prostoru a chtěly se takto svézt, nebo šlo o únos. Svědectví kriminálníka Další věrohodné, nicméně dále neprověřené svědectví je o výskytu dívek u Máchova jezera. Popis, který svědek dal, se shodoval se zmizelými. Dalšímu svědectví se kriminalisté věnovali o poznání víc a také jeho oznamovateli. Byl jím třináctkrát trestaný recidivista Miroslav Dubský. Přihlásil se sám a tvrdil, že obě dívky viděl u Nepomuku na Plzeňsku, sám jim prý svezení nabízel, děvčata ale odmítla. Poté přišla na oddělení Veřejné bezpečnosti dívka, která popsala, jak se ji pokusil v autě neznámý muž znásilnit. Tím mužem měl být právě Dubský. Kriminalisté poté udělali prohlídku jeho auta, našli zde skutečně blonďaté vlasy a nasadili na podezřelého odposlech, ale s žádným výsledkem. Tedy s žádným výsledkem v pátrání, Dubský dostal čtrnáctý trest za soužití s nezletilou, a kdyby se nepřihlásil se svědectvím, tak by na něj nepřišli. Vzkaz v láhvi Další svědectví vedlo do Adršpachu, což bylo jedno z míst, kam měly dívky původně namířeno, ale nebyly pevně rozhodnuty, jak se zmínily. Iveta Maixnerová kriminalistům vypověděla, že se byla projít do lesa na houby a našla tábořiště, nedaleko nějž byl vzkaz v láhvi: „Ahoj kamarádi, pěkně vám děkujeme, že jste nedorazili, čekaly jsme tady dvě noci, šly jsme do Adršpachu, Lenka“. Policisté nebrali toto svědectví na lehkou váhu a na místo se i s paní Maixnerovou vydali. Bohužel našli už jen zbytky provázku, na kterém byl vzkaz uvázán. Hrůzné svědectví z České Skalice Jiné informace o jejich pohybu přišly z České Skalice z kempu Rozkoš. Podal je Petr Dobeš, podle něhož měla být děvčata v kempu společně s cizinci, kteří měli auto s rakouskou poznávací značkou. Jeden z cizinců prý mluvil pouze německy, druhý německy a polsky. Co se dělo poté, bylo podle pana Dobeše jako vystřižené ze severského thrilleru. Mělo se to odehrát v onom kempu, kde děvčata viděl. Probudil jej časně ráno hovor, muž nedaleko jeho stanu říkal: „Ilona je nahá“, na to mu měla nějaká žena odpovědět: „Nevadí, pak ji oblečeme.“ Poté bylo již ticho, Dobeš viděl toto rakouské auto ještě jednou, stálo na polní cestě nedalo kempu, prý by dokázal ukázat kde. O to ale už evidentně kriminalisté nestáli, jeho výpověď nebyla dále prověřována. Spojitost s hřenskými vraždami Podle jiných svědectví jejich kroky vedly opačným směrem. Hlídač Pravčické brány Josef Dvořák se nechal slyšet, že dívky potkal a mluvil s nimi. Je tedy možné, že se staly obětí sériového vraha, jak si to myslí i maminka jednoho z trampů zavražděných v roce 1987 neznámým pachatelem (viz náš článek). Tím vrahem měl být pohraničník Ladislav F. Stopa Františka Mrázka Poslední verze toho, co se tenkrát stalo, je asi nejpravděpodobnější. Toto svědectví podal Rudolf Javornický. Člověk, který společně s Františkem Mrázkem vykrádal hroby, později byl součástí nového porevolučního podsvětí a stal se informátorem, který donášel právě na Mrázka. Nakonec jej rozstříleli samopalem před zraky jeho manželky a malého syna. Javornický se měl svěřit, že parta lidí (asi také vykradačů) zabila tři dívky a jejich těla ukryla do hrobky na hřbitově ve Varnsdorfu. Měla to být nehoda. Kriminalisté na místě skutečně našli onen hrob, byl však prázdný, ale s poklopem se evidentně manipulovalo. Tajemná smrt trampů v Hřensku nebyla nikdy vyřešena. Stopy vedly k pohraniční stráži Číst více Varnsdorf je kousek od Máchova jezera, odtud měli kriminalisté také věrohodné oznámení o jejich výskytu. Je tedy možné, že obě dívky skončily v některé z hrobek? Pokud se jednalo o gang zkušených vykradačů hrobů, nejspíš věděli, kam těla ukrýt. A pokud budeme brát tuto stopu za teoreticky správnou, nabízí se otázka, kdo byla třetí žena, kterou měli takto pohřbít. Jen o pár desítek kilometrů dál a pár dní dřív se na svůj, bohužel poslední, výlet stopem vydala zpěvačka Pavlína Braunová. Měla dojet na zkoušku kapely Minnesengři, tam však nedorazila a nikdo ji už nikdy neviděl. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Střet USA a Číny se blíží, známe rok. Viděl to i slavný věštec.
Čas načtení: 2024-05-17 18:00:01
Vražda čtyř dívek v Praze nebyla dosud vyřešena, pachatel možná běhá na svobodě
Série sadistických vražd s prvky nekrofilie se odehrála ihned po revoluci. Případ pro pražské policisty začal dva dny před Vánocemi v roce 1990, když přišli ustaraní rodiče nahlásit zmizení své devatenáctileté dcery, studentky Markéty Čápové. Nadešel Štědrý den a po Markétě nebylo ani stopy. Povedlo se zmapovat její poslední pohyb, číslo trolejbusu, kterým jela, a kde vystoupila, ale tyto poznatky nikam nevedly. Pro Markétiny rodiče to byl Štědrý večer plný smutku, a to netušili, jaká hrozná zpráva je čeká. Pátrání nepolevovalo, zmizení slečny Čápové se dostalo i do televizních hlavních zpráv. Zasvětil Markoviče do myšlení sadistů. Vrah Tekverk se přišel udat sám Číst více Hrůzný nález u kolejí Konec všem nadějím přišel tři dny po Vánocích, v blízkosti kolejí VŠCHT na Praze 4 bylo nalezeno její tělo. Kolem krku měla utažený šátek, kterým byla uškrcena, a poloha jejího těla napovídala, že se jednalo o sexuální útok. Také byla okradena, zmizely její peníze a náhrdelník. Markétina kamarádka Hana Vondráková, která bydlela hned naproti ní, znala Markétu od školy. Byla prý velmi cílevědomá a zodpovědná a také měla hudební nadání. Pro spolek Nepromlčíme Hana řekla, že se jí Markéta několikrát svěřila, že cítí, jako by měla brzo zemřít, respektive že má z něčeho či někoho strach. Také se zmínila, že Markéta měla agresivního partnera, který byl tou dobou ženatý. Kriminalisté jej vyslechli, žádné další úkony s ním ale zahájeny nebyly. Zvláštní je také, že ačkoliv byla Hana jednou z nejlepších Markétiných kamarádek, nikdy ji policisté nepozvali k výslechu. Zaměřili svou pozornost na devianty, v síti jim uvízlo několik jmen, konkrétně sedmnáctiletý sexuální agresor Polert. Ten se dokonce během jednoho výslechu přiznal, že dívku táhl, nejspíš se ale jednalo pouze o zvrácenou fantazii, nakonec byl ze seznamu podezřelých vyškrtnut. Další mord V srpnu 1991 přerušil vyšetřování vraždy studentky Čápové další mord, který se stal nedaleko od první vraždy. Obětí byla teprve šestnáctiletá Šárka Hynčicová, která byla zavražděna stejným způsobem. Jako škrtidlo byl použit vínově rudý kapesník. Už prvotní ohledání kriminalistům napovědělo, že půjde o stejného pachatele jako v případě Markéty Čápové. Detektivové neztráceli čas a ihned začali s vyšetřováním, bylo zde podezření, že po Praze běhá sadistický vrah, který je stále více při chuti. Zjistili, že Šárka předtím byla ve vinárně v doprovodu dvou mladých mužů, jeden měl údajně pracovat na pražském Výstavišti. Šárka nakonec odešla s jedním z mužů. Nakonec byl, stejně jako v předchozím případě, stanoven speciální tým, který se měl touto vraždou zabývat. Prahou kráčí šelma O tři měsíce později vyděsil Prahu opět nález mrtvé ženy. Zavražděná ležela ve křoví na stráni, nacházející se pod ulicí U družstva Práce. Byla zcela nahá a opět uškrcena šátkem. Soudní lékař MUDr. Hladík při ohledání těla konstatoval, že místo nálezu oběti bylo také místem činu. Zbývalo identifikovat zavražděnou. O to se postarala vrátná nedalekého hotelu Krč, které donesl jeden host v sáčku navlhlé doklady na jméno Pavlína Horčičková. Podobně jako v minulých případech i nyní byl čin spáchán poblíž zastávky MHD. Kriminalisté tyto případy propojili, pokusili se také zjistit, co lze vyčíst z uzlů vázaných na kapesnících, jednalo se o tzv. ambulantní uzel. Bohužel experti nebyli schopni určit nic bližšího, ani zda jde o praváka, či leváka. K osobě zavražděné Pavlíny Horčičkové detektivové zjistili, že je inženýrka, křesťanka a členka až fanatické sekty. Její život se de facto točil pouze kolem této skupiny, byla ze Zlína a v Praze pracovala jako projektantka. Bylo vytipováno a prověřeno několik tisíc osob, nikam to však nevedlo. Jediným žhavým kandidátem na podezřelého byl Roman Duriš, uprchlý vězeň. Z nějakého důvodu sázeli kriminalisté právě na tuto kartu, ale Duriše se stále nepodařilo lapit. Ostravský fantom V roce 1994 se stala poslední brutální vražda, která zůstala bez potrestání. Obětí byla Eva Manová, kterou v červenci kdosi umlátil v jejím bytě v Praze. Dle jejího otce měla na hlavě otvor, o kterém si myslel, že jde o vstřel, tak moc bylo tělo zdevastované. Zbývá hádat, zda pachatel těchto činů ještě může chodit mezi námi. Kriminalisté odpustí, ale zde se stavím na stranu badatele Viktorína Šulce, který tvrdí, že pachatelem byl muž z Ostravy přezdívaný Chirurg nebo také Buran. Jeho skutečné jméno bylo Petr Schimmerle a byl podezřelý z vraždy a rozřezání těla Kamily Fajtové. Později se objevila vražda také v Praze, při které byla obdobně zavražděna Dita Hrabánková. U všech bylo společné, že je pachatel nejdříve velkou silou udeřil. Smrt tří dívek na Praze 4 byla způsobena škrcením, takto napadl Chirurg svou první oběť v Ostravě a pokusil se ji zabít, dívka utekla a on byl za tento útok odsouzen. Další spojitostí je, že Chirurg útočil na zastávkách, také útok na Kamilu Fajtovou, ze kterého byl podezříván, se odehrál na zastávce. A nakonec je tu dopis, který dostal Evin otec Vítězslav Man od ženy, jež měla pracovat v hotelu, kde občas vídávala Evu. Česko se zahalilo do strachu: Zavraždil mladé ženy student chemie s přezdívkou Chirurg? Číst více Shodné znaky Za vraha označila právě člověka z Ostravy a dle popisu šlo jistě o Schimmerleho, který nejspíš vystupoval pod různými jmény, pokud ovšem dopis není falzum a pisatel jej nesestavil z informací z médií. Další indicií může být, že si vybíral pořád ty samé typy dívek s tmavými vlasy, velkýma tmavýma očima, vyzařující jakousi nevinnost. Chirurg již nikomu dalšímu neublíží, zemřel na předávkování v Německu, zde mají z roku 1996 také nevyřešenou vraždu šestnáctileté dívky jménem Carola Titze, která se nápadně podobá obětem našeho maniaka. Po smrti Chirurga byla sdílná také jeho manželka, která si s ním vytrpěla svoje. Měl se svěřit, že zavražděnou Kamilu Fajtovou zná, což při výslechu vždy popřel. Žádná podobná vražda se po smrti Evy Manové již u nás nestala. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Novodobá Baba Vanga: Konec světového vůdce bude jen začátkem, měli bychom se připravit.
Čas načtení: 2024-02-16 11:00:01
Zasvětil Markoviče do myšlení sadistů. Vrah Tekverk se přišel udat sám
Vladimír Tekverk se vracel z práce domů. Bylo chvíli před půlnocí, když jeho pozornost upoutala mladičká dívka. V autobuse, ve kterém jel, byla kromě něho jediná. Vystoupila a inženýr se vydal za ní. Nadběhl jí, schoval se za strom, a když byla dívka v jeho dosahu, vyskočil z úkrytu a bodal do ní jako smyslů zbavený. Vrah běžkyně žil dvojí život: Lektor na VUML ve dne a zloděj v noci Číst více Zatmění O pár chvil později probudil celý od krve svou manželku a oznámil jí, že „zabil ženskou“. Ta mu nejdříve nechtěla věřit, když se však na manžela blíže podívala, bylo jasno, že si legraci nedělá. Nastala absurdní situace – manželka vraha dovedla na místo činu, aby se doznal. V pražských Letňanech už byli kriminalisté a ohledávali tělo zavražděné 16leté dívky. Na místě činu byl i Jiří Markovič. Vladimír Tekverk přišel za doprovodu své manželky a oznámil, že onu dívku zavraždil a že je sadista. Ten den přitom začal pro leteckého inženýra stejně jako každý jiný, na konec pracovní doby mu ale přece jen přichystal překvapení. Pozval si jej nadřízený, což většinou nevěstí nic dobrého. Vladimír ale mohl být klidný. Dostal pochvalu a byl mu zvýšen plat, ba co víc, nadřízený jej pozval večer na skleničku do baru. Vše bylo toho dne více než v pořádku, až na osudnou cestu domů. Co se tehdy v jeho mysli odehrálo, si však na rozdíl od většiny obdobných vrahů nenechal pro sebe. Druhé přiznání Vladimír Tekverk vše přiznal i před vyšetřovatelem, který zapsal jeho výpověď do protokolu. Kriminalisté si už v té chvíli mysleli, že mají před sebou sexuálního sadistu. Inženýra zavřeli zatím do vazby a podle zákona dostal advokáta, který ho měl zastupovat. Ten mu však poradil, aby své přiznání stáhl a raději tvrdil, že měl s onou dívkou poměr a ta jej později vydírala. Jelikož měl manželku a děti, vyřešil stresovou situaci takto. Tekverk měl strach z trestu smrti. Kriminalisté vše prověřili a zjistili, že na sebe neměli žádné vazby, a vztah s ženatým mužem by neseděl ani do morálního profilu dívky. Vyšetřovatel Markovič se zachoval tehdy velmi lidsky. Vysvětlil Tekverkovi, že chápe důvod změny jeho výpovědi, ale touto novou výpovědí že si „říká o špagát“. Sadismus byl totiž jeho jedinou polehčující okolností, v opačném případě by podle jeho výpovědi šlo o připravovanou vraždu. Poslední hodiny před smrtí: Poznáte je, tělo se připravuje na konec. Většinou neodvratně Číst více Sadismus je jako pavučina Mladý inženýr svou novou výpověď stáhl a zůstal u první, původní, což mu nakonec zachránilo život. Uzavřel také s Markovičem zvláštní dohodu. Kriminalista se jej při výslechu neptal, co jej k činu vedlo. Chtěl po něm, aby mu vše podrobně popsal, až bude ve vězení. V něm mu popsal sadismus jako rakovinu (nebo pavučinu), kterou nelze zastavit – na jednom místě se jí zbavíte a začne bujet na druhém. Také se přiznal, že pocit špatného svědomí je mu cizí, zná jej jen z vyprávění druhých. Jiří Markovič dostal mnohastránkový popis myšlení sadisty, který vypracoval 32letý inženýr s naměřeným IQ 140. Dostal 25 let žaláře, trest mu byl zkrácen na 16. Dobrovolně se nechal ve vězení vykastrovat. Žil dvojí život, nechodil tajně po parcích a nikoho nenapadal, ale s touto myšlenkou den co den v hlavě bojoval. To je také důvod, proč nosil v pracovní kabele kuchyňský nůž. Svůj boj sice prohrál, ale po návratu z vězení vede bezúhonný život a stal se respektovaným malířem. Často má výstavy v Královéhradeckém kraji. S Jiřím Markovičem, jehož vyšetřovací metody se staly námětem seriálu, měl po propuštění přátelský vztah, vzájemně se navštěvovali a jezdili spolu na chatu. Známého kriminalistu také portrétoval. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Tělo malé královny krásy našli ve sklepě. Vrah ji uškrtil garotou, policii stále uniká
Čas načtení: 2024-02-19 17:00:01
Zabiják z New Yorku: Torso Killer tvrdil, že zabil 80 prostitutek, trest smrti nedostal
Dnes vyhledávaná část New Yorku spojovaná s celebritami a showbyznysem zvaná Times Square byla v 70. letech doupětem neřesti. Všude svítily velké neony a písmena XXX, označující erotické služby, byla úplně všude. Místní si stěžovali, že není možné už zajít ani do hospody, protože ty se postupem času měnily v peep show. Erotické podniky lákaly často sexuální predátory. Navíc prostitutky byly často vydírané a týrané svým pasákem, tyhle ženy neměly žádné zastání, policisté je tenkrát vnímali jako lůzu. Nejšílenější masoví vrazi v dějinách: Charles Manson a další, kteří mají na svědomí desítky životů Číst více Hrůzný nález torza Pro policii začal celý případ v prosinci roku 1979. Vánoční atmosféra pohltila město, ale detektiv z oddělení vražd Malcolm Reiman měl i v tuto zdánlivě klidnou dobu pořád dost práce. Nejhorší nález těla, který kdy viděl, se stal právě jednoho prosincového dne. Tenkrát byli hasiči přivoláni k požáru v hotelu Travel Lodge Motor Inn. Požár byl úmyslně založený a velmi amatérský. Měl zakrýt podstatně horší scénu. V pokoji se nacházela dvě bezhlavá těla, přesněji jen torza. Bylo patrné, že se jedná o ženy, a požárníci ihned zavolali policii. Když detektiv Reiman přijel na místo činu, málem oněměl hrůzou. Byl zvyklý na brutální vraždy, ale tohle překračovalo všechny meze. Řekl: „Byl to hotelový pokoj z pekla.“ Mrtvé neznámé Vrah chtěl zabránit identifikaci těl, k tomu mu posloužil nejen požár, ale i brutální nakládání s těly. Detektivové se velice podivovali nad tím, že krom těl a rozlité hořlaviny byl pokoj naprosto čistý. Žádné krevní stopy. Torza vypadala jako tělo nebohé Otýlie Vranské, ale chyběla hlava. Policisté museli zjistit totožnost oněch neznámých. Na počátku 80. let ještě testy DNA nebyly. Půjčili si figuríny z obchodu s konfekcí a oblékli jim nalezené šaty (ty byly složené na hotelové posteli), poté informovali média o policejní výstavě. Lidé se začali hrnout, kriminalisté dostávali poznatky, ale žádný nevedl k totožnosti zavražděných dívek. Fotky šatů se objevily také v novinách a televizi. Právě tam je poznala jistá Rose, která zavolala policistům. Šaty měla nosit její kamarádka, prostitutka. Byla identifikována jako 22letá emigrantka Deedeh Goodarzi, totožnost druhé ženy se nepodařila do teď objasnit, noviny ji pojmenovaly Manhattan Jane. Hon na predátora Pojem sexuální predátor v té době ještě nebyl mezi veřejností, ale ani policií příliš známý. Každému policistovi, zocelenému newyorskými ulicemi, bylo jasné, že člověk, který toto udělal, byl stvůra a nezastaví se. Byl povolán mladý a nadějný vyšetřovatel Vernon Gebereth, který přišel s novou metodou kriminálního profilování. Spočívalo ve shromáždění vědeckých poznatků o činu, z nichž se poté zkušený kriminalista snažil vytvořit profil pachatele. Prověřování vytipovaných osob však nepřineslo žádné výsledky. Slušný člověk a táta od rodiny Detektivové začali procházet záznamy o zákaznících, kteří v této oblasti napadli prostitutky. Našly se shodné popisy člověka, který nechtěl dívku nechat jít, když mu nebyla povolná. Bil prostitutky a vyhrožoval jim pistolí. Oznámení podal dokonce pasák jedné z napadených dívek. Tyto informace je nasměrovaly k Richardu Cottinghamovi, obyčejnému otci a manželovi, který pracoval v rozvíjející se počítačové firmě. Byl vyslechnut kriminalisty, ale všechna obvinění popřel, neměli na něj nic. Také nezapadal do profilu, který vytvořili. Jeho jméno však definitivně neodložili. Jdi ven a zabíjej, přikázal mu démon. David ho poslechl a rozpoutal běsnění, dnes chodí s Biblí Číst více Konec „torzo vraha“ Noviny a veřejnost daly zabijákovi z Times Square jméno Torso Killer, v překladu „torzo vrah“. Dalšího útoku se deviant dopustil velmi brzy, tentokrát se mu stal osudným. Jednu vyhlédnutou dívku v hotelu zdrogoval, spoutal a bil, proto nahlas volala o pomoc. Když přiběhla pokojská, otevřela dveře na řetízek, takže nebylo vidět dovnitř. Pokojská viděla pouze vyděšenou dívku, která jí říkala, že je vše v pořádku. Nenápadně si projela palcem pod krkem, čímž naznačovala podřezání. Bystrá zaměstnankyně hotelu vše pochopila a zalarmovala policii. Ta již byla v hotelu, protože jiný host slyšel křik také a s voláním nečekal. Muž utíkal po hotelové chodbě s kufříkem v ruce. Za ním běžel policista s brokovnicí. Dal mu na výběr: buď zastaví, nebo ho zastřelí. Chlap zastavil a upustil kufřík na zem. Z něj se vysypaly pouta, biče, krabičky s prášky a další věci. Deviant skončil v poutech, poté nastala identifikace. Byl to Richard Cottingham. Stovky mrtvých? Vyšetřovatelé se do případu jak se patří „obuli“ a začali Cottinghama konfrontovat s případy zavražděných prostitutek. Vše popíral, také tvrdil, že těm ženám zaplatil, aby snášely dobrovolně bolest. Nakonec byl odsouzen za pět brutálních vražd, kterých se dopustil v New Yorku a New Jersey. Byl odsouzen na doživotí. Postupně se ve vězení přiznával k dalším vraždám, dohromady jich zatím je 18. Kriminalisté odhadují, že jich může být po celé Americe okolo stovky. Problém byl, že Cottingham vraždil v různých amerických státech a tehdy spolu kriminalisté z různých států skoro nespolupracovali. Až později se povedlo spojit newyorské vraždy s dalšími. Zajímavostí je, že Cottingham si vytvořil přátelský vztah s dcerou jedné z obětí, nejspíš to poukazuje na jeho temné charisma. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Seriál o zločinech: Rostovský masový vrah a kanibal Čikatilo mohl řádit, protože se komunisté styděli přiznat pravdu
Čas načtení: 2024-03-04 18:00:01
Tři mrtví ve favoritu. Šílený vynálezce se zbavil svých věřitelů
K případu byl povolán nováček na oddělení násilí a vražd, detektiv Martin Nasswettr. Čin se odehrál v klidné olomoucké chatové oblasti Pohořany. Místo činu vypadalo skutečně hrůzně. Ve favoritu, opuštěném na blátivém poli, byly vidět tři zkroucené postavy, z auta vytékala také krev. Poloha těl kriminalistům napovídala, že je někdo do auta natlačil. Oběti také měly v těle dvě kulky, vrah si popravu pojistil tzv. ránou jistoty. Kriminalista v podcastu Českého rozhlasu vzpomíná, že když mrtvé odvážel pohřební vůz, přemýšlel, že se sveze s nimi, taková mu tehdy byla zima. Byla to jedna z prvních vražd, které vyšetřoval, a nejspíš úplně první v sychravé zimě a studeném blátivém terénu. Začalo vyšetřování a pátrání po soukromí a životě zastřelených. Jednalo se o dva muže a jednu ženu. Ta byla s jedním z mužů v partnerském vztahu. Nabízel se možný milostný trojúhelník, který skončil vraždou a následnou sebevraždou. To však kriminalisté vyloučili, zásahy byly zezadu a přišly nečekaně. Z šetření vyplynulo, že všichni tři byli podnikatelé, kterým se v jejich byznysu docela dařilo. Dokonce si mohli dovolit půjčovat peníze. Seznam dlužníků přivedl kriminalisty ke jménu Jiří Klásek, které se objevilo v záznamech všech tří obětí. Násilník s katanou děsil ženy v Praze. Zhlédl se v životě westernového psance Číst více Tajemný vynálezce Kriminalisté začali prověřovat vytipovanou osobu. Zjistili, že Klásek měl už co do činění s policií ještě za komunismu. Měl se pokoušet prodat jakési plánky, které však byly státním tajemstvím. Kupujícím měl být západní Němec, nakonec se z něj vyklubal agent Státní bezpečnosti. Při té příležitosti byl Klásek prověřen psychology, už tehdy se bezpečnostním orgánům „nějak nezdál“. Byla mu zjištěna porucha osobnosti a inteligence na spodní hranici průměru. Vyšetřovatelé rovněž narazili na zvláštní koníček, tedy spíš životní vášeň, kterou měl. Bylo jí vynalézání. Většina jeho vynálezů byla naprosto bizarní, měl však i úspěch. Vymyslel označovače jízdenek, které najdeme v MHD v Mostě, Brně a Olomouci. Vývoj vynálezů jej stál velké peníze, ty si Klásek půjčoval od známých. S vracením si ani po opakovaných žádostech nedělal žádné starosti. Půjčoval si však také od bank – kdyby se všechny jeho dluhy sečetly, vyšplhaly by se na něco kolem 10 milionů korun. Zásahovka v akci Čím více kolem Kláska policisté kroužili, tím víc se jim jevil jako pachatel. Po získání potřebného množství důkazů jej zásahová jednotka po 12 hodinách vyšetřování zadržela jako nebezpečného pachatele. Zadržený vynálezce se nenamáhal zapíráním. Dokonce se přiznal, že si na tuto vraždu speciálně pořídil zbraň, kterou si chodil zkoušet na střelnici. Samozřejmě ji měl v nelegálním držení, nevlastnil ani zbrojní průkaz. Když si byl jistý svými střeleckými schopnostmi, pozval své věřitele na schůzku. Klásek nevyjádřil nad oběťmi žádnou lítost, a to ani potom, co mu vyšetřovatelé popsali, že dvě z jeho obětí měly malé děti. Litoval pouze sebe, zavražděné nazýval hyenami a bestiemi. Tvrdil, že mu nic jiného nezbývalo a také že mu vyhrožovali. Což kriminalisté nakonec vyvrátili. Případ měl však smutné vyústění. Trojnásobná vražda byla výjimečná, stejně měl být výjimečný trest. Klásek nedostal doživotí, ale pouze 25 let. Po 19 letech vězení byl Jiří Klásek propuštěn a teď jej můžeme potkat na ulici. Ani nyní činu nelituje, alespoň tak mluvil v jedné televizní talk-show, ve které vystoupil po svém propuštění. Devadesátky: Porevoluční kauzy a pražská mafie. Kvalitní kriminálka, nebo nic, co byste měli vidět? Číst více Syrové devadesátky Devadesátá léta byla plná nájemných vražd, poprav dlužníků či věřitelů. Vymahači dluhů si často nebrali žádné servítky a dopouštěli se kriminálního jednání. Jedním z takových byl také Jiří Vrba, jehož vraždu se nepodařilo nikdy úplně objasnit. Před soudem skončila parta obviněných, ten je ale nakonec osvobodil, jak jsme psali zde. Případem se také volně inspiroval seriál Devadesátky, zavražděný bodyguard a vymahač se v něm jmenoval Jíva. Na Slovensku to bylo ještě tvrdší, krom dluhů vymáhaly soukromé bezpečnostní služby také výpalné po podnikatelích, kteří si jejich ochranu nechtěli koupit dobrovolně. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Čína zase vyděsila svět. Dala zelenou projektu, na který si zatím netroufla žádná velmoc
Čas načtení: 2024-03-20 16:00:01
Zločinec Pomeranč přejel muže jeho vlastním autem. Policisté jej dopadli, když si holil zrzavé vlasy
Případ, jemuž se budeme věnovat, se vymykal všem loupežným přepadením, která do té doby kriminalisté řešili. Podezřelá smrt řemeslníka ve vesnici blízko Mělníka se kriminalistům propojila se zjištěním jejich kolegů z majetkové trestné činnosti. Nehoda, nebo vražda? Vše začalo jednu květnovou středu v roce 2012 na malém vesnickém náměstí ve Velvarech. Policisté dostali hlášení, že zde měl být přejet člověk při nepovedené krádeži. Operační důstojník sedící u sluchátka se doptával na detaily. Situaci nakonec vyhodnotil tak, že o nehodu v tomto případě nepůjde. Na místo se vydal kriminalistický pár (jak v práci, tak v životě) Jiří a Dagmar Šnýdrovi. Zmatené seniorce zasadil desítky ran nožem. Mstil se za kastraci, Jiřímu Markovičovi ale neunikl Číst více Krádež s krvavým koncem Když dojeli na místo, uviděli ležícího muže se zkrvaveným obličejem, krev na první pohled tekla také z úst. Vedle něj ležela krabička cigaret, která vypadala, že je něčím roztržená. První pomoc se pokusili dát svědci a přivolaný policista, bohužel se již onoho muže nepodařilo zachránit ani po příjezdu sanitky. Dvojice policistů z vražd začala s vyšetřováním, o svědky neměli nouzi. Byli to jednak lidé, kteří nakupovali v samoobsluze, jednak prodavači a kolemjdoucí. Zvláštní znamení: zrzavé vlasy Vše se seběhlo podle svědků následovně. Přejetý muž si byl v obchodě koupit čerstvý chleba, jako to dělával několikrát týdně. Když už stál ve frontě na pokladně, zakřičel, že mu někdo právě krade auto. Rozběhl se ke své dodávce a snažil se zloděje vytáhnout ven, při čemž mu roztrhl mikinu. Zloději se povedlo ujet, předtím však přejel majitele vozu stojícího před dodávkou. Vyšetřující policisté dostali docela dobrý popis pachatele, což jim výrazně usnadnilo práci. Kriminalisté dle vyjádření Jiřího Šnýdra už tehdy věděli, že jde určitě o vraždu. Všichni svědci se shodli, že to byl mladší muž s výrazně zrzavými vlasy. Pomeranči na stopě Bylo vyhlášeno pátrání po neznámém pachateli a po ukradené dodávce. Jednotlivá kriminalistická oddělení spolu úzce spolupracují a manželé Šnýdrovi se začali zajímat, jestli mezi pachateli majetkové trestné činnosti v okolí není osoba odpovídající popisu. Měli štěstí, jejich kolegové měli právě rozpracovanou skupinu, která působila po celém Středočeském kraji a specializovala se na krádeže aut a obchodování s drogami (pervitinem a marihuanou). Zrzavý mladík, kterého hledali, měl být jejím členem a byl známý pod přiléhavou přezdívkou Pomeranč. Vrah zapomněl, že zabíjel. Trojnásobnou vraždu v Klučově objasnili až po 13 letech Číst více Kriminalisté nakonec dostali tip, kde se onen muž nachází. Ani zloději a feťáci, kteří se s ním znali, nechtěli mít nic společného s vraždou. Zásahová jednotka překvapila pachatele, zrovna když byl v koupelně a holil se, snažil se změnit si vizáž, aby jej někdo podle popisu nepoznal. Dokonce si oholil i vlasy. Při prvním výslechu řekl policistům absurdní historku o tom, že to byl vlastně on, kdo se snažil zabránit krádeži. Na své výpovědi trval i poté, co mu vyšetřovatelé předestřeli, že přejetý muž byl majitelem auta. Také sveřepě popíral, že by si vůbec všiml, že někoho přejel. Vyšetřovatelé přitom věděli, že nebohého řemeslníka nepřejel omylem, ale proto, aby se zbavil pronásledovatele. Auto jako zbraň Policisté společně se státním zástupcem a soudním znalcem připravili pokus, který měl vyvrátit jeho tvrzení, že si muže pod koly nevšiml. Pachatel Roman Hubený se rozhodl rekonstrukce zúčastnit. Požádali jsme o nezávislé vyjádření experta na bezpečnost na silnicích a učitele autoškoly Jaroslava A. Ten tvrdí, že je zcela vyloučeno, aby si řidič nebyl vědom toho, že přejel lidské tělo. Ke stejnému závěru došli vyšetřovatelé i při rekonstrukci, která se konala přesně na místě vraždy, dokonce se povedlo manželům Šnýdrovým zajistit i dodávku, která se stala vražednou zbraní. Kriminalista Šnýdr pro rozhlas poznamenal, že si nevzpomíná, že by do té doby bylo auto považováno za smrticí zbraň. Tuto skutečnost, že auto bylo použito jako zbraň, nakonec potvrdil i soud. Vrah Roman Hubený za svůj čin dostal 18,5 roku. Zdroj: autorský článek (autor čerpal také z přednášek kriminalistů a časopisu Ministerstva vnitra Policista) KAM DÁL: Nostradamus viděl věci, které se Čechů přímo dotknou. Souhlasí s tím i generál Šedivý
Čas načtení: 2024-04-05 13:46:53
Kriminalisté pátrají po muži, který se vloupal do vozidla a odcizil tašku s 1, 5 milionem korun
Praha - Pražští kriminalisté pátrají po neznámém muži, který se v Králodvorské ulici v Praze 1 vloupal do vozidla a odcizil tašku s penězi. Neznámý muž si zřejmě náhodou vytipoval luxusní vůz zaparkovaný v Králodvorské ulici v Praze 1 a rozhodl se, že se do něj „podívá“. Ve chvíli, kdy poškozený s vozidlem zaparkoval a vystupoval ven, tak mu neznámý muž pootevřel zadní dveře a poodešel dál, uvedla Policie České republiky. The post Kriminalisté pátrají po muži, který se vloupal do vozidla a odcizil tašku s 1, 5 milionem korun first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-04-06 11:40:26
Kriminalisté zadrželi muže, který zapláli stan, ve kterém byly dvě ženy
Praha - Kriminalisté třetího policejního obvodu, kteří se zabývají mimo jiné vyšetřováním požárů, zadrželi 24 hodin po činu muže, který v Kobylisích zapálil stan, v němž byly dvě ženy. Těm se naštěstí povedlo dostat z hořícího stanu ven včas a v neraněném stavu, uvedla Policie České republiky. The post Kriminalisté zadrželi muže, který zapláli stan, ve kterém byly dvě ženy first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-04-20 08:30:45
Kriminalisté stíhají pětašedesátiletého muže z Karlovarska. S nožem v ruce chtěl peníze a cigarety
Karlovarsko - Karlovarští kriminalisté zahájili trestní stíhání pětašedesátiletého muže z Karlovarska, kterého obvinili ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže. Obviněný muž měl v úterý 16. dubna letošního roku krátce před dvacátou hodinou večerní přijít do prodejny se smíšeným zbožím v Karlových Varech, uvedla Policie České republiky. The post Kriminalisté stíhají pětašedesátiletého muže z Karlovarska. S nožem v ruce chtěl peníze a cigarety first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-04-26 14:00:01
Kauza vora v zákoně ukázala propojení mafie a státu. Střelec se dvakrát spletl
Černý mercedes zaparkoval na Václavském náměstí, na první pohled se jednalo o dobře udržovaný vůz. Chvíli poté, co řidič zhasl světla, k jeho autu přistoupili dva muži. Jeden čekal u dveří řidiče, druhý si drze přisedl k řidiči. Jen co usedl, vytáhl pistoli a donutil muže vystoupit. Jakmile zabouchl dveře, vrhnul se k němu další muž a několikrát jej bodl do břicha. Následoval křik svědků a panika, pobodaný muž padl na dlažbu, pachatelé uprchli. Největší mafiánský zátah své doby se stal v Česku. Po razii u Holubů nám gratulovala dokonce FBI Číst více Pachatel s knírkem Tím vše rozhodně neskončilo. Byl listopad roku 2007 a počasí bylo typicky podzimně deštivé, což kriminalistům ztěžovalo práci. Vrazi na sobě měli černé bundy a kapuce, jako každý druhý chodec. Další útok následoval o pár dnů později. Tentokrát si počkali na Bentley, které zastavilo na Vinohradech. Muž vystoupil z auta a šel do večerky před parkovištěm. Když vyšel přistoupil k němu muž v černé čepici, s knírkem a vystřelil na něj. Dotyčný byl řidičem prezidenta Sazky Aleše Husáka, na místě zemřel. Vodítko Bentley Obě vraždy zanechaly zděšení v myslích Pražanů, toho roku to byla již pátá střelba v ulicích hlavního města. Kriminalisté museli rychle jednat, vrazi mohli udeřit kdykoliv znovu. První pobodaná oběť útok naštěstí přežila, jednalo se o podnikatele arménského původu. Oba případy zprvu nic nespojovalo, u vraždy řidiče byl možný motiv vyřizování si účtů s šéfem sazkové kanceláře. Policisté prověřovali tuto linii, ale stopy nevedly k žádnému možnému nepříteli prezidenta Sazky. Ten nechal vypsat odměnu pět set tisíc korun tomu, kdo poskytne informace vedoucí k pachateli, byl také vytvořen identikit vraha. Vyšetřovatelům se zatím podařil další posun v případu, zaměřili se na vozy Bentley pohybující se po Praze. Vozy stejné značky a v totožné barvě se po městě pohybovaly pouze tři. Jedno mělo být napsáno na kamaráda pobodaného Arména. Ten si vůz toho dne od svého přítele pouze vypůjčil, bylo tedy možné, že se vrah spletl? Tehdy začali kriminalisté poprvé pracovat s touto vyšetřovací verzí a zaměřili se na vlastníka vozu a společnost, ve které se pohybuje. Brzy jim došlo, že do případu bude zapleteno arménské podsvětí. Když si nemůžeš dovolit věřit nikomu Kriminalisté začali arménského podnikatele a jeho okolí odposlouchávat, mezi tím jim od Bezpečnostní informační služby (BIS) přišel poznatek od jejich agenta, nasazeného v arménském prostředí. Informace nasměrovaly kriminalisty k osobě Timura Treťjakova, člověka, který měl být jedním z dvojice vrahů. Zde se dostáváme k příběhu policisty, který v dokumentu Kdyby mě zabili… vystupuje v anonymitě a nechává si říkat Michal. Na celém případu pracoval v rámci policejního oddělení zabývajícího se ruskojazyčným organizovaným zločinem. Krom pobodání a zastřelení arménského občana objasňoval střelbu na Václavském náměstí v březnu roku 2008. Poznatky z BIS mu velmi pomohly, když se však začínal dostávat hloub do případu, začaly se mu dít podivné „náhody“. Například se mu z vazby ozval zmíněný Treťjakov s tím, že zná jeho identitu i telefonní číslo. Byl to právě Michal, kdo jej zatýkal, ale při tomto úkonu měl na hlavě kuklu. Později zjistil, že jeho nadřízený měl předat informace z případu přímo Arménům. Když to oznámil řediteli, ten nejdříve konfrontoval Michalova nadřízeného, který vše popřel, poté měl Michal dostat nejdříve dovolenou a nakonec byl přeřazen na českou sekci organizovaného zločinu. Mafiánský klan Murdaughových: Zastřelil syna i manželku, pak zfingoval vlastní smrt Číst více Stopy vedly k vorovi Poznatky nasměrovaly policisty k mafiánovi, který se měl ukrývat v Praze. Jednalo se o Andranika Soghojana, bosse arménské mafie, kterému se říká také vor v zákoně neboli zloděj ze zákona. Měl to být on, kdo objednal vraždu arménského podnikatele, který udělal velmi výnosný kšeft a měl, podle tradice, dát určitou část peněz do společné kasy zvané obščak. Poprvé se útočník spletl a podnikatel rychle zaplatil, vor však trval na jeho smrti. Spletl se však i podruhé a tentokrát za to zaplatit životem nevinný člověk. Soghojan byl nejdříve zproštěn viny, poté však dostal 22 let za objednání vraždy, tou dobou byl již v Arménii, která jej odmítla vydat. Vrah Treťjakov je nyní v českém vězení a bude převezen na Ukrajinu, kde bude bojovat za vlast. Arménské struktury o sobě daly znovu vědět, na začátku roku 2024 byl pražském lesoparku nalezen zavražděný člověk, který byl v minulosti zatčen společně s vorem Soghojanem. Celý případ má však hořkou pachuť. Michalův příběh skrývá ještě jednu ránu do zad. Ta měla přijít přímo od BIS, doslova řekl: „Co se týče Bezpečností informační služby, tak ta má zájem na tom, aby prostředí, které monitoruje, bylo stabilní a nedocházelo v něm k žádným změnám, a my jsme pro ně svým způsobem škodná, tím, že občas někoho zavřeme, vyhostíme. Pro ně (BIS) to, že nám v rámci té kauzy vora v zákoně podstrčili falešného svědka, je běžný způsob práce. Je jim jedno, jestli oklamou jednotlivce, nebo policii.“ Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Den, kdy tu všechno skončí. Dávné předpovědi se vzácně shodly
Čas načtení: 2024-04-29 17:00:01
V motolské nemocnici našli bezhlavé tělo veksláka. Jeho smrt se stala pomníčkem Jiřího Markoviče
Okolí motolské nemocnice bylo v roce 1982 plné dělníků a není divu – probíhala rekonstrukce a hlavně výstavba, která dala komplexu podobu, jak ji známe dnes. Tělo Zapletala nalezl právě jeden z těchto dělníků shodou okolností, když šel vykonat malou potřebu. Stál rozkročený za boudou a tu si všiml polobotek čouhajících ven z kupy nepořádku, což mu pochopitelně přišlo divné. Když se podíval blíže, zjistil, že jde o mrtvolu. Měla rozepnutou košili a nehybný hrudník. To nejhorší dělník ale neviděl. Zasvětil Markoviče do myšlení sadistů. Vrah Tekverk se přišel udat sám Číst více Případ pro mordpartu Po příjezdu mordparty, které velel plk. Jiří Markovič, vytáhli tělo zpod hromady starých dveří a nastal šok. Nemělo totiž hlavu a také nebyly nalezeny žádné doklady, nebylo tudíž možno určit totožnost nebožtíka. Ve spisu je napsáno: „Hlava těla není na místě, je traumaticky odňata v místech vpředu u ohryzku, vzadu u třetího krčního obratle.“ Vražda se stala před 5 až 7 dny, přesný čas nebylo možno stanovit. Mrtvý neznámý Policisté začali prohledávat okolí a odebrali otisky prstů dělníkovi, který tělo našel. Prohledávání areálu nemocnice nepřineslo žádný úspěch, kriminalisté soustředili svou pozornost na ubytovnu Armabeton, ve které bydlel dělník, který tělo nalezl, a také většina ostatních, pracujících na stavbě nových bloků nemocnice. Na místě byl také policejní pes Kita, ale žádné stopy se najít nepovedlo, což se dalo vzhledem k velkému pohybu lidí čekat. Rozjelo se důkladné prověřování nocležníků, mezitím probíhala usilovná práce na ztotožnění nalezeného muže. Zde pomohla až pitva, při které byly sejmuty nebožtíkovy otisky prstů. Našla se shoda v daktyloskopické kartotéce DEKA, to tedy znamenalo, že dotyčná oběť měla v minulosti pletky se zákonem. Vekslák z Alcronu Oběť dostala jméno. Byl jí František Zapletal, narozen roku 1911, trvalým bydlištěm v Praze. Právě tam začali kriminalisté dělat šetření a zjistili, že sousedi viděli Zapletala naposledy devět dní před nálezem jeho těla. Také poznali, že byt veksláka byl prohledán, ale nebyl vypáčen zámek, pachatel tedy musel mít klíč. Zbývalo zjistit, kdo vlastně zavražděný důchodce byl. Kriminalisté začali dělat hloubkové šetření k jeho osobě. Dozvěděli se, že byl vekslákem, pohybujícím se v tehdy známém hotelu Alcron. Tady začínal svou kariéru i budoucí kmotr František Mrázek. Další důležité zjištění je přivedlo k Zapletalově minulosti. V roce 1948 byl totiž odsouzen za kolaboraci do pracovního tábora v Jáchymově. Jeho proviněním mělo být členství v kolaborantské organizaci Vlajka, do které vstoupil na konci války. To však nebylo vše, měl se také vydávat za Maxe Goldensteina a podvést firmu ve Francii. Mrázkův učitel Běla vládl pražskému podsvětí tvrdou rukou. Skončil tragicky Číst více Nevyřízené účty Další zájem kriminalistů se točil okolo podsvětí hotelu Alcron, kam Zapletal patřil. Propojily se jim hned dvě osoby. Dva pánové, kteří byli veksláky v tomto hotelu, stejně jako Zapletal, s ním seděli v Jáchymově a ke všemu měl jednoho z nich Zapletal udat v táboře pro přípravu útěku. Jednalo se o Jana Kroneisla a Miroslava Kastnera. Mordparta v čele s Markovičem svou pozornost zaměřila právě na ně, oba byli vyslýcháni zvlášť a jejich výpovědi nebyly nijak uspokojivé. V momentě, kdy začali ztrácet půdu pod nohama, oba odmítli vypovídat. Nakonec byl jako pachatel vytipován právě Kastner, Kroneislovy pachové stopy byly zase nalezeny v bytě Zapletala. Kriminalistům se však stále nedařilo oba muže usvědčit, pořád chyběl přímý důkaz. V roce 1988 se oba podezřelí podrobili vyšetření na detektoru lži, v klíčových otázkách lhali, museli tedy něco o vraždě Zapletala vědět. Několikrát byl také prohledán areál nemocnice Motol, a to také za použití georadaru, ale bez výsledku, hlava Zapletala se nikdy nenašla. Sametová revoluce znamenala konec snahám objasnit případ, na vině nejspíš byl masivní nárůst zločinu, kterému bylo třeba se ihned věnovat, podstav policie a také její dehonestace jakožto komunistického nástroje. Je také možné, že na Kastnera a Kroneisla bylo později pohlíženo jako na oběti komunismu, přestože nebyli politickými vězni. Vražda obchodníka s valutami Františka Zapletala zůstala neobjasněna. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Vážná nemoc skvělého Miroslava Donutila: Lékaři mu neřekli diagnózu a pokazili léčbu.
Čas načtení: 2024-05-03 21:25:41
Pardubicko - Po necelých 2 letech kriminalisté z odboru hospodářské kriminality ukončili vyšetřování zvlášť závažného zločinu podvodu podáním návrhu na podání obžaloby 64letého muže z Pardubicka, uvedla Policie České republiky. The post Vylákal téměř 52 milionů korun. Po necelých 2 letech kriminalisté ukončili vyšetřování zvlášť závažného zločinu podvodu first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-05-14 05:32:22
Praha - V průběhu loňského roku se kriminalisté, na základě trestního oznámení podaného neziskovou organizací na ochranu zvířat, začali zabývat podezřením z týrání zvířat. Další základní informace týkající se možného protiprávního jednání policisté získali i od týmu lidí natáčejících dokument o týrání zvířat, uvedla Policie České republiky. The post Kriminalisté zadrželi ženy, které vydělávaly na prodeji psů z množírny. Psi žili v otřesných podmínkách first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-06-03 18:00:01
Sečská přehrada vydala své tajemství. Rybáři vylovili tělo a začal případ zavražděných podnikatelů
Fenomén podnikatelské vraždy naše policie neznala a vzhledem k problémům, které po sametové revoluci měla, se na něj dopředu ani připravit nemohla. V době vrcholu řádění orlických vrahů, když ještě policie nevěděla, kam mizí lidé z pražského podsvětí, v sečské vodní nádrži vyplaval na hladinu balík. Starší pár záhadně zmizel. Pachatel se inspiroval orlickým gangem Číst více Zastřelen brokovnicí Když dvojice rybářů zpozorovala plující předmět, který svým tvarem připomínal člověka, napadlo je, že je to „utopenec“, nejspíš sebevražda nebo nešťastná náhoda. Přivolaní policisté vytáhli tělo z přehrady a všimli si velice rozsáhlého zranění na těle nebožtíka. První verze, která by dávala smysl, byla autonehoda. Na zábradlí se našly krevní stopy a také zbytky tkáně. Když však tělo přemístili na pitvu do Hradce Králové, ozvalo se po jeho položení na pitevní stůl cinkání. Z těla vyloveného muže se vysypaly broky. Kriminalisté měli tedy jasno – nešlo o nehodu, ale vraždu. Zbývalo oběť identifikovat. Tělo bylo zachovalé, muž ležel s napřaženýma rukama a vypadal, jako by spal. Později s tím pomohla jeho manželka Lenka, která se při pohledu na manželovo tělo zhroutila. Tvrdila, že o jeho vraždě ani podnikatelských aktivitách nic neví. Muž z vody byl Stanislav Novotný a policie rozběhla pátrání kolem jeho osoby. Vyšetřovatelé se vydali znovu k sečské přehradě, policejní potápěči zde pátrali po brokovnici, kterou Novotného někdo střelil, nabízelo se totiž, že se jí zbavili stejně jako těla. Hrůzné překvapení Jeden z potápěčů prohledával dno, bylo zde velké množství bahna a voda se ihned zakalila. Musel se orientovat hlavně podle hmatu, v jednu chvíli se však málem hrůzou utopil. Jeho hlavy se téměř dotýkala jiná, která se „zjevila“ z ničeho nic ze zakalené vody. Potápěč hlásil, že sice brokovnici nemá, ale má další tělo. To kriminalistům velkou radost nepřineslo. Muž na traverze Vytažení další oběti byl problém, byla připoutána pouty a kabely ke dlouhé traverze. Kriminalistům bylo jasné, že v tomto případě šlo o vraždu. Množství kabelů a provazů, kterými byl muž přivázán, bylo neobvyklé. Pitva přinesla další děsivé zjištění: muž se utopil, celou dobu byl při vědomí, v krvi se nenašel alkohol ani sedativa. Muka člověka, který několik minut bojoval o život, než se nakonec utopil, musela být nepředstavitelná. Kriminalisté si zprvu mysleli, že nálezy obou těl spolu souvisí. Bohužel se jim u první vraždy nedařilo ničeho chytnout, manželství mělo být šťastné, ani motiv mající spojitost s podnikáním se tehdy nepodařilo najít. V případě nalezené traverzy však měli vyšetřovatelé případu větší štěstí, operativci jim přinesli informace o totožnosti zavražděného. Musíme si uvědomit, že se psal rok 1992, policisté nedisponovali takovými technologiemi jako dnes, mobilní telefony teprve začínaly. Krom toho byl prosinec a získávání informací záviselo většinou na práci v terénu. Zjistili, že se mělo jednat o Pavla Severu, také „podnikatele“, ale spíše podvodníka a zloděje. Velká rána Severův osud byl v mnohém typický pro podnikatele devadesátých let. Byl to člověk pohybující se na hraně, který se rozhodl své dluhy, jež nadělal neúspěšným podnikáním, smazat jednou velkou akcí. Měla to být loupež ve velkoskladu potravin v Pardubicích, jednou se sem již vloupal s partou, takže to neměl být problém podruhé. Vše narazilo, když se o chystané Severově akci dozvěděl manžel Blaženy K., která pracovala v tomto skladu. Severa ji chtěl při krádeži využít, což se jejímu muži vůbec nelíbilo. Rafinovaně kontaktoval Severovy věřitele a při setkání s Blaženou u místního motorestu jej vylákal na místo, kde si na něj počkali věřitelé, kteří mu měli dát za vyučenou. Děsivé poslední chvíle Vše se však zvrtlo, Pavel Severa se jim několikrát dostal z pout a zaútočil na ně. Povedlo se jim jej zpacifikovat a svázat. Rozmýšleli, co s ním, přitom se hlasitě bavili. Chtěli jej nechat v lese nebo zavřít na nějakou dobu do garáže, aby dostal „rozum“ a peníze jim začal splácet. Severa jim stále nadával a vyhrožoval, přes svou zoufalou situaci neztrácel zjevnou aroganci. Znehybnili jej nakonec tak, že jej připoutali k traverze. Poté jej shodili do sečské přehrady. Když pachatele policie zatknula, nikdo z nich se nepřiznal. Do věci se vložil vrchní komisař policie JUDr. Ladislav Pavlíček, který pomohl kriminalistům s výslechem. Byla zde snaha svést vše na nešťastnou náhodu, že se Pavel Severa na traverze cukal a přepadl jim přes zábradlí. To ale soud odmítl a v roce 1993 potrestal pachatele 19, 20 a 21 lety. Unesl náměstka Husákovy vlády a chtěl s ním prchnout do zahraničí. Nakonec skončil u těch nejhorších činů Číst více Vyřešení první vraždy Násilná smrt druhého muže byla vyřešena později, střílelo se upilovanou brokovnicí, takzvanou luparou. Nakonec se ukázalo, že šlo o manželské spory a dlouhodobé týrání. Zdrcená Lenka Š. popsala manželství jako bezvadné a pozornost namířila k podnikatelským aktivitám, které manžel provozoval a nechtěl o nich manželce nic říct. Po velice krátké době se k Lence nastěhoval nový partner. Kriminalisté také zjistili, že nešlo o žádnou pohádku, ale o domácí peklo. Nakonec svého muže Stanislava vylákala na fiktivní usmiřovací schůzku. Pokusila se jej v autě uškrtit silonovou punčochou, a když se jí to nedařilo, zavolala na svého milence, ať střílí, a on skutečně vystřelil z upilované brokovnice do Stanislavových zad. Zastřeleného muže hodili poté do přehrady. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Kradli jsme, přiznávají starší manželé. Co se dělo za komunistů, když na to měl člověk žaludek?
Čas načtení: 2024-06-05 06:57:31
Moravskoslezský kraj - Druhý únorový víkend bylo oznámeno, že z bytu v domu v Karviné nevychází 83letá paní. Byla nalezena bez známek života. Soudní pitvou bylo zjištěno, že na její smrti se mohla podílet cizí osoba. Případ si převzali a prověřování pro trestný čin vraždy vedli krajští kriminalisté specializující se na násilnou trestnou činnost, uvedla Policie České republiky. The post Krajští kriminalisté obvinili muže, který měl usmrtit ženu. Vraždil kvůli penězům, které obratem utratil za taxi, alkohol a za sexuální služby first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-06-07 09:01:56
Náchodští kriminalisté rozkryli organizovanou skupinu, která působila na inzertních portálech
Náchodsko - Náchodští kriminalisté dopadli šestičlennou skupinu (3 ženy a 3 muže ve věku 19 až 26 let), která má na svědomí 163 podvedených osob a škodu za více než 1,5milionu za bezmála rok své činnosti. Hlavním organizátorem této skupiny byl 20letý muž, který měl s úmyslem majetkového prospěchu na inzertních portálech a sociálních sítích inzerovat nabídky s nízkými cenami různého zboží, nejdříve značkové obuvi a oblečení, poté především mobilních telefonů, uvedla Policie České republiky. The post Náchodští kriminalisté rozkryli organizovanou skupinu, která působila na inzertních portálech first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-06-15 09:43:24
Olomoucko - Olomoučtí krajští kriminalisté odboru hospodářské kriminality zahájili trestní stíhání osmi fyzických osob a šesti právnických osob pro podezření ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie, dotačního podvodu a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, uvedla Policie České republiky. The post Poškození finančních zájmů EU, dotační podvod a zkrácení daně. Olomoučtí kriminalisté zahájili stíhání osob first appeared on Pravda24.