Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2019-11-21 06:05:16

Občanské iniciativy v Německu úspěšně blokují stavby nových větrných elektráren

Výstavba nových větrných elektráren se v Německu téměř zastavila. Stojí za tím čím dál organizovanější síť občanských iniciativ. Na souši stojí v Německu skoro třicet tisíc „větrníků“ (vývoj podle roků). Podle programu přechodu na obnovitelné zdroje by jich mělo dále rychlým tempem přibývat, kromě toho je nutno nahrazovat zařízení stará, protože i když odhadovaná životnost větrné elektrárny je 20-25 let, některé komponenty selhávají již podstatně dříve. Občané převzali taktiku Zelených Nicméně nepřibývají. Během loňského a letošního roku se výstavba nových větrných elektráren téměř zastavila. Někde se zastavila úplně; v Bavorsku, kde před pár lety rozhodl zemský ústavní soud, že se větrníky nesmějí nacházet blíže než desetinásobek své výšky od osídlených oblastí, nevyrostl letos zatím ani jeden. Moderní větrníky jsou zhruba 200 metrů vysoké, takže vzdálenost podle soudního rozhodnutí činí dva kilometry – v hustě osídleném Bavorsku už taková místa snad ani nejsou. Hlavním důvodem, proč se expanze větrné energetiky zastavila, je čím dál průbojnější jednání občanských iniciativ, které novou výstavbu napadají všemi možnými právními prostředky. Momentálně je jich přes tisíc a dohromady vytvořily zastřešující organizaci Vernunftkraft (zhruba přeloženo: Energie s rozumem), která pomáhá dalším obcím a občanům bránit se proti výstavbě nových větrných elektráren ve svém okolí. Pro zelenou část politické scény je to nepříjemné překvapení. Toto je přeci taktika, kterou svého času oni dovedli k dokonalosti při boji proti výstavbě jaderných elektráren nebo dálnic, ještě v dobách, kdy tvořili něco jako opozici. A kterou německý právní řád umožňuje používat s velkým účinkem. A najednou je používána proti nim. Jde o boj vesnic s městy Na čistě politické úrovni si boj proti větrníkům vzala na starosti AfD, hlavně v bývalém východním Německu, ale není to primárně její projekt, spíš jen využívá příležitosti, která vznikla sama od sebe. Primární problém je na úrovni klasického sporu města a vesnice. Německá města jsou volební baštou Zelených, ve venkovských oblastech jsou Zelení daleko slabší. A postup „ve městech si odhlasují větrné elektrárny a pak je postaví daleko od sebe, zato nám kousek od domovů“ se začíná obyvatelům menších obcí poněkud zajídat. (Tímto bych rád pozdravil jednu paní z okolí Stuttgartu, která mi líčila, jak u nich doma už před pár lety zabránili výstavbě větrníku na blízkém kopci, protože by přitom byly poškozeny zbytky starořímské silnice.) Na nejvyšší úrovni, tj. ve spolkové vládě, už vznikl kompromis, podle kterého by se nikde v SRN neměly stavět větrníky blíže než 1000 metrů od nejbližšího shluku aspoň pěti obytných budov, nebo dokonce stavebních pozemků, na kterých se s výstavbou bydlení počítá. Zástupci spolkových zemí jsou však ostře proti; takové omezení by neumožnilo plynulý nárůst podílu větrné energie na celkové spotřebě. Ani větrnému průmyslu se to nelíbí. Takže předpokládaným stavem pro nejbližší dobu je pat. Ostatně jako v řadě dalších civilizačních záležitostí. Ač jsou mi větrníky protivné, nelze si nepovšimnout, že podobná paralýza se dá vyvolat skoro všude; stačí dostatek zákonů a norem, které se proti sobě navzájem dají použít u soudu a následně ještě odvolacího soudu. Takový stav se asi dlouhodobě udržet nedá, ale nedá se jej ani snadno zbavit. Odpad z větrných elektráren lze špatně recyklovat Ještě něco málo k větrné energii, jak to vidím já. Pominu-li estetické důvody, které jsou subjektivní (představa dvousetmetrových věží nasázených někde v Beskydech kolem Lysé hory – bleah!) – větrníky jsou v principu vylepšená starověká technologie, jenom místo dřeva se dnes používá beton, ocel a kompozity. Ale na podstatě věci to nic nemění, starověké i středověké technologie byly vesměs z hlediska dnešních standardů málo efektivní. Proto taky Greta celé týdny bloudí po Atlantiku, a ještě k tomu potřebuje početnou posádku. A také na pevnině vane větru někdy příliš málo, někdy zase příliš mnoho, pak je potřeba vrtule odstavovat, protože jinak by došlo k destabilizaci sítě. (Ovšem výrobci za tento „proud duchů“, který nikdy ani vyroben nebyl, stejně dostanou zaplaceno, za první kvartál roku 2019 přes 360 milionů eur.) A zatím ani Němci, ani nikdo jiný, nemají systém, pomocí nějž by tu nadměrně vyrobenou energii uměli uložit pro příští použití – nepočítáme-li přečerpávací vodní elektrárny, jejichž kapacita na dnešní větrné excesy dávno nestačí a které vyžadují zcela specifickou konfiguraci terénu, nacházející se vesměs na opačné straně Německa než oblasti, kde fouká nejvíce. Takový systém by celkové ekonomičnosti věci zásadně pomohl, ale zatím není. Přijde mi absurdní, že Evropa s takovou chutí couvá od moderní technologie (atom) k něčemu, co je ve své podstatě extrémně zastaralé. Přitom se ani nedá mluvit o kdovíjaké přátelskosti samotných větrníků vůči přírodě. Právě teď v Německu řeší otázku, co vůbec udělat s dosloužilými listy rotorů – jsou to totiž kompozitní materiály, směsice plastů, uhlíkových nanovláken a skla, které je po skončení jejich životnosti velmi obtížné zase rozebrat na „prvočinitele“. Podle odhadů německého úřadu pro životní prostředí poroste množství těžko recyklovatelného odpadu z dosloužilých větrných elektráren až na 70 tisíc tun ročně. A provozovatelé větrných elektráren ani nevytvářejí dostatečné rezervy k jejich pozdější demontáži a likvidaci. Tedy něco, co atomové elektrárny měly dávno za povinnost (aktuálně je ve fondu k demontáži atomových zařízení přes 24 miliard eur). To není úplně malý problém, ale uvažování fanoušků je někde jinde. Docela dobře jej vystihuje komentář, zařazený ve Spiegelu do sekce „Wissenschaft“, čili věda: Svými žalobami ničíte naši budoucnost! Pomsta vesničanům Ach, ještě jedna, možná nesouvisející drobnost na závěr: na celoněmeckém sjezdu Zelených, který proběhl před pár dny v Bielefeldu, vzešla myšlenka ztížit budoucí výstavbu rodinných domků. Prý se na ně spotřebuje příliš mnoho materiálu. (Na větrníky ne?) Třeba je to opravdu jediný důvod; ale stejně to ve mně budí dojem pomsty na oněch tvrdohlavých vesničanech, kteří nechtějí přijmout Jedinou Pravou Cestu Spasení. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-04-17 14:10:00

Podcastový seriál o energetice #3: V Česku mluví do větru všichni. I proto z něj vyrábíme desetkrát míň než Rakousko

Jestli má nějaký energetický zdroj v Česku malou veřejnou podporu, jsou to nepochybně větrníky. Jejich rozšíření často blokují samosprávy, nevládní organizace a nepomáhá ani malá politická podpora. Nejméně proti větrníkům paradoxně brojí obce, které na svém území už nějaké mají a s investorem dokázaly vyjednat oboustranně výhodnou dohodu. „Například obec Velká Losenice získala podíl ve společném podniku a může očekávat zisky z budoucího provozu větrných turbín,“ říká redaktor e15 a odborník na energetiku Ondřej Souček.

Čas načtení: 2024-04-18 08:01:00

V Rožmberku je rozhodnuto. Žádné větrné elektrárny nad městem stát nebudou

Občané Rožmberka nad Vltavou měli v místním referendu rozhodnout o tom, jestli tam chtějí, nebo nechtějí větrné elektrárny. Firma, která tam měla v plánu postavit tři, všechny téměř 250 metrů vysoké, za ně městu a lidem nabídla loni v červnu téměř 50 milionů korun. Jasné ne už větrníkům řekli památkáři.    

Čas načtení: 2024-06-11 18:05:00

Obyvatelé Moravského Berouna se vyslovili proti větrníkům, není to ale závazné. (video)

Obyvatelé Moravského Berouna se vyslovili proti větrníkům, není to ale závazné. V referendech, která se konala během voleb do evropského parlamentu, hlasovali také lidé v Moravském Berouně na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje....

Čas načtení: 2024-10-08 10:34:04

Nejdřív odpor, teď souhlas. Lidé na Svitavsku se přiklání k větrným elektrárnám

Svitavsko se začíná pomalu přiklánět k výstavbě větrných elektráren. V regionu, který byl na začátku tisíciletí striktně proti větrníkům, se názor většiny lidí začíná obracet ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Čas načtení: 2025-03-03 10:06:04

U Kunějovic postaví větrníky, místní slyší na levnější elektřinu i peníze

V okolí Kunějovic na Plzeňsku hodně fouká. To je důvod, proč zastupitelstvo obce dává šanci větrné energii. Více než půl kilometru od obytné zástavby by měly stát čtyři větrníky. Zatímco většina obcí pořádá kvůli větrníkům referenda, Kunějovice sázejí na informovanost místních. Každá domácnost v obci by po ročním provozu vrtulí měla inkasovat 40 tisíc korun na ruku, navíc by místní měli mít zadarmo i svoz odpadu.

Čas načtení: 2025-05-24 08:16:02

Výstavba větrníků rozděluje místní a chalupáře, vyrůst mají u Babiččina údolí

Nad Mezilečím nedaleko Babiččina údolí na Náchodsku může vyrůst pět větrných elektráren. Místní se záměrem soukromé firmy souhlasí, ale proti jsou chalupáři, kteří se obávají dopadů na krajinný ráz, hluku i poklesu cen nemovitostí. Kvůli protestu založili spolek a proti větrníkům podepisují petici.

Čas načtení: 2025-10-04 16:35:28

V Čakové větrné elektrárny stavět nebudou, lidé je odmítli v referendu

Jasné ne řekli výstavbě větrných elektráren v referendu, které v obci se zhruba 340 obyvateli zorganizovali spolu s volbami do sněmovny, lidé z Čakové na Bruntálsku. Z 216 platných hlasů jich 68 bylo pro a 148 proti tzv. větrníkům.

Čas načtení: 2025-10-07 20:23:00

Stavbu větrných elektráren lidé v Černovicích v referendu odmítli

V Černovicích na Pelhřimovsku lidé v místním referendu odmítli výstavbu větrných elektráren. Proti větrníkům se vyslovilo 597 lidí, pro hlasovalo 318. Volební účast byla 65 procent. Referendum je platné a jeho výsledek je pro obecní zastupitelstvo závazný.

Čas načtení: 2025-12-20 17:12:47

Z Ralska bude distrikt jako v Hunger Games, obávají se odpůrci obřích elektráren

Specifická opozice se zformovala proti záměru společnosti ČEZ PV & Wind, která chce na území bývalého vojenského prostoru Ralsko postavit 16 obřích větrných elektráren, největších, jaké kdy v Česku stály. Proti větrníkům nevystupují jednotlivci, ale především různé organizace a instituce, odborné ústavy, státní podniky i samosprávy.

Čas načtení: 2026-02-06 18:12:40

To jsem nikde v Evropě neviděl. Proti obřím větrníkům u Bezdězu se bouří památkáři, lesníci i ochránci přírody

Pramálo podpory získal při veřejné debatě v Mimoni na Českolipsku záměr společnosti ČEZ PV & Wind postavit v bývalém vojenském prostoru Ralsko jen několik kilometrů od hradu Bezděz větrný park s 16 obřími větrnými elektrárnami. Proti větrníkům větším než je žižkovský vysílač se vymezili nejen památkáři, ale i další instituce.

Čas načtení: 2026-02-10 17:30:03

U Moravské Třebové plánují 250 metrů vysoké větrníky, vadily by místnímu letišti

Před jedním z nejožehavějších rozhodnutí stáli v pondělí navečer zastupitelé Moravské Třebové. Nakonec o záměru soukromého investora postavit na úpatí Hřebečovského hřbetu čtveřici obřích větrných elektráren kvůli nedostatku informací nerozhodli. Proti větrníkům se vymezil aeroklub, který na letišti ve Starém Městě vychovává mladé piloty. Větrných elektráren má být totiž v blízkém okolí mnohem víc.

Čas načtení: 2026-02-10 17:27:00

U Moravské Třebové plánují 250 metrů vysoké větrníky, vadily by místnímu letišti

Před jedním z nejožehavějších rozhodnutí stáli v pondělí navečer zastupitelé Moravské Třebové. Nakonec o záměru soukromého investora postavit na úpatí Hřebečovského hřbetu čtveřici obřích větrných elektráren kvůli nedostatku informací nerozhodli. Proti větrníkům se vymezil aeroklub, který na letišti ve Starém Městě vychovává mladé piloty. Větrných elektráren má být totiž v blízkém okolí mnohem víc.

Čas načtení: 2026-02-10 17:27:00

U Moravské Třebové plánují 250 metrů vysoké větrníky, vadily by místnímu letišti

Před jedním z nejožehavějších rozhodnutí stáli v pondělí navečer zastupitelé Moravské Třebové. Nakonec o záměru soukromého investora postavit na úpatí Hřebečovského hřbetu čtveřici obřích větrných elektráren kvůli nedostatku informací nerozhodli. Proti větrníkům se vymezil aeroklub, který na letišti ve Starém Městě vychovává mladé piloty. Větrných elektráren má být totiž v blízkém okolí mnohem víc.

Čas načtení: 2026-02-24 16:21:00

Zwyrtek Hamplová: Myslí si, že jim to projde?

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k tvrzení, že kampaň propti větrníkům je dílem proruských dezinformátorů

Čas načtení: 2026-03-10 14:34:11

Reportéři ČT popsali, jak slovenští aktivisté ovlivňují českou debatu o větrných elektrárnách

Loni se v Česku konalo rekordních 25 místních referend o větrných elektrárnách. V posledních měsících odpor proti větrným turbínám zesílil. Opírá se přitom nejen o legitimní obavy, jako je třeba tradiční ráz krajiny, ale také o strašení přehnanými či zcela smyšlenými dopady na zdraví či zvířata. V šíření dezinformací hrají klíčovou roli slovenští aktivisté, kteří od loňského podzimu přesvědčují obyvatele českých vesnic, aby větrníkům řekli ne. Tématu se pro pořad Reportéři + věnoval Jan Moláček.