Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-06-04 09:03:31

Ředitel Národní knihovny Martin Kocanda: Karanténa nás zásadně posunula v oblasti digitálních služeb

Epidemie COVID-19 a opatření podniknutá proti jejímu šíření se dotkla i tuzemských knihoven. O tom, jak poslední týdny ovlivnily chod té největší z nich, Národní knihovny ČR v Praze, a jakým výzvám bude čelit v nejbližších letech, jsme hovořili s jejím generálním ředitelem Martinem Kocandou.   V čele Národní knihovny stojíte už tři roky. Jak jste se sžíval s novou funkcí, a hlavně se svými zaměstnanci, pro které jste byl za posledních deset let již čtvrtým generálním ředitelem? Počátky nebyly jednoduché. Přeci jen jsem přicházel z poněkud jiného prostředí (Martin Kocanda nejprve řídil ústředí evangelické církve, pak působil na ministerstvu pro místní rozvoj, pozn. PN), navíc kolem výběru nového generálního ředitele vzniklo značné napětí, které vycházelo právě z častých výměn ředitelů. Na druhou stranu musím říct, že jsem dost dlouho přemýšlel, jestli usilovat o pozici, kde bylo vysoce pravděpodobné, že se stanu další figurou na orloji, která se na chvíli zjeví a zase zmizí. Začátek opravdu nebyl snadný, vyhlášená stávková pohotovost kvůli další výměně generálního ředitele a samozřejmě tomu odpovídající atmosféra mezi zaměstnanci. Do toho dokonalé mediální zkratky, že se „vězeňský kaplan“ stává ředitelem národní kulturní instituce. No a pak jsem si řekl, že si můžu buď stěžovat, jaká je to nespravedlnost, anebo se vykašlat na to, co kdo v té mediální zkratce napíše, a zkusit něco dobrého pro knihovnu udělat. Nakonec – nikdo mě nenutil a jít do toho bylo mé rozhodnutí. Zrovna dnes jsem s našimi odboráři vzpomínal, jaké to bylo, když mě před třemi lety vítali s transparenty protestujícími proti mému nástupu. Ale musím říct, že jsem jejich rozladění chápal. Žádné instituci nedělá dobře časté střídání vedení. Dnes si troufám tvrdit, že s většinou zaměstnanců se máme navzájem rádi a respektujeme se. Se zaměstnanci se mi komunikuje velmi dobře, i když musím říct, že knihovníci jsou silné osobnosti a často se velmi dohadujeme, protože na spoustu věcí máme rozdílné názory. Ale od toho koneckonců komunikace je – abychom věcně diskutovali, argumentovali a hledali řešení. A to se, myslím, daří. Instituce, jako je ta naše, nemá být sektou, kde všichni stojí v zástupu a mají totožný – takže ten můj – názor na věc. Je to spíš živý organismus a já jsem hrdý, že do něj můžu už tři roky patřit.   V čem podle vás spočívá hlavní úskalí fungování i řízení tak velké a specifické instituce, která je nadto příspěvkovou organizací Ministerstva kultury? Víte, musíme si uvědomit, že Národní knihovna je jednou z nejstarších institucí v naší zemi s nepřerušenou právní kontinuitou. Ačkoliv je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, byla zde dávno před ministerstvem. Za oficiální založení knihovny považujeme sice rok 1777, ale tomuto okamžiku předcházelo dlouhé fungování několika knihoven, které se v Národní knihovnu v podstatě transformovaly. Pokud jde o současnost, je důležité mít na paměti, že provozujeme současně dvě knihovny. Knihovnu s tradičními dokumenty, ale zároveň i knihovnu digitální. Ke specifikům Národní knihovny patří také ohromná různorodost činností, které zajišťuje. Přeci jen jsme zároveň metodickým a koordinačním pracovištěm pro ostatní knihovny, digitalizujeme dokumenty, spravujeme množství databází, zaměstnáváme odborníky nejen na oblast knihovnictví, ale také v oborech restaurátorství, chemie, mikrobiologie, pečujeme o vzácné sbírky mimořádného významu, a tak bych mohl pokračovat dál. Neodpovídáme jen sami za sebe, ale ze zákona máme mnoho úkolů ve vztahu k ostatním knihovnám, kolektivním správcům, vydavatelům. Důležité je samozřejmě všechny činnosti sladit a zajistit, aby se mohla knihovna dále rozvíjet. To ovšem patří k manažerské pozici a mě to navíc baví, protože knihovny, včetně té naší, mám rád.  Za hlavní úskalí bych tak označil spíš některé provozní a technické úkoly. Typicky například dokončení revitalizace Klementina a dokončení centrálního depozitáře v Hostivaři. S tím je spojeno jednak obrovské množství administrativy a jednak nutnost řešit problémy, které se vyskytují jak během příprav projektů, tak během jejich realizace. Jedním z největších současných problémů je to, že významnou část našeho fondu máme provizorně uloženou v bednách, a nemůžeme ji tedy půjčovat našim uživatelům. Šestičlenná rodina, se kterou navíc bydlí babička, strýček a dva bratranci, se prostě také velmi obtížně srovná v garsonce. A my máme v současné době více než sedm milionů svazků, jejichž množství každým týdnem narůstá, a to vše v nedodělaném Klementinu a rozestavěné Hostivaři. Ale naštěstí už vidíme světlo na konci tunelu. Právě v těchto týdnech přebíráme zrekonstruovanou budovu starého depozitáře v Hostivaři a chystáme se spustit výstavbu druhého, nového depozitáře. Takže v dohledné době zpřístupníme čtenářům mnohem větší část našeho fondu a následně pak všechno. Na to se opravdu těším. Zároveň teď hodně intenzivně pracujeme na digitálních službách Národní knihovny.   Jak vlastně vypadá takový běžný pracovní den generálního ředitele Národní knihovny? A máte vůbec čas na čtení? Napjatě. Vedle běžné administrativy a stohů dokumentů, které musím přečíst a podepsat, jednání stíhá jednání a dveře se u mě v kanceláři opravdu netrhnou. Takže je třeba řešit personální záležitosti, provozní, projektové, rozpočtové. Ke konci týdne mi z toho občas jde hlava kolem. Ale na druhou stranu to zase vyváží prostředí, kde mohu pracovat, a především lidé. Protože jsou to oni, kdo společně s našimi knihami dělají knihovnu. Jinak – jsem rád za cesty vlakem mezi Pardubicemi a Prahou. Aspoň tam mám prostor číst.   S nástupem Lubomíra Zaorálka na post ministra kultury se znovu otevřelo téma nové budovy Národní knihovny, mimo jiné kvůli ní také sestavil tzv. garanční radu NK, v níž zasedli především odborníci spjatí s knihovnickou praxí – například ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák nebo předseda Ústřední knihovnické rady Vít Richter. Rýsuje se v tomto směru již něco konkrétního? Národní knihovna novou budovu potřebuje jako sůl. To je bez debat. Současný stav je opravdu velmi nevyhovující. Sídlíme ve dvou značně vzdálených pracovištích, většina fondů je v hostivařském depozitáři a musíme je dvakrát denně převážet sem a tam dvacet kilometrů. To je náročné na logistiku, tudíž i na finance, zvyšuje se riziko opotřebení či dokonce znehodnocení knih, a navíc je to uživatelsky velice nekomfortní. Příprava nové budovy Národní knihovny je běh na dlouhou trať. Půjde o investici v řádu miliard korun, a proto je třeba najít také širokou shodu na realizaci projektu. A nejde jen o budovu jako takovou. Je také potřeba vybrat vhodný pozemek s dobrou dopravní dostupností. Každopádně záměr vybudovat novou budovu NK vnímám jako jediné možné koncepční řešení. S panem ministrem v tom mezi námi panuje naprostá shoda.   Nadále také pokračuje již zmíněná revitalizace Klementina, konkrétně její poslední, 3. etapa. Platí i nadále, že by měla být dokončena v roce 2023? Podle loňské výroční zprávy se samotná koncepce plánovaných úprav neustále mění… Původní záměr třetí, závěrečné etapy revitalizace doznal mnoha změn. Průběžně hledáme kompromisy mezi ochranou historického barokního areálu a potřebami živé moderní instituce. Ale je zapotřebí poctivě říct, že sebelepší návrh nevyřeší problém uložení knih na dvou různých místech. To bude možné vyřešit až v nové budově. Pokud jde o termín dokončení, snažíme se dosáhnout co nejdřívějšího data. Poslední etapa je mimochodem nejrozsáhlejší; zahrnuje přes polovinu prostor Klementina, a navíc samotné jádro knihovny. Přitom nejde jen o práce samé, ale také o zabezpečení činností během revitalizace. Z pochopitelných důvodů si nemůžeme dovolit během stavebních prací knihovnu zavřít.   Národní knihovna má zhruba 21 tisíc registrovaných čtenářů, což není třeba ve srovnání s Městskou knihovnou v Praze mnoho (ta jich registruje přes 170 000), navíc v posledních letech ubývá výpůjček knih v NK i návštěvníků vašich studoven (což je zčásti způsobeno různými omezeními provázejícími zmiňovanou revitalizaci). Snaží se NK přilákat více čtenářů, nebo její poslání spočívá v něčem jiném, a zmíněné statistiky tak pro vás nehrají podstatnou roli? Národní knihovna má jiné poslání než Městská knihovna v Praze, se kterou máme mimochodem velmi dobrou spolupráci. Nejsme rozhodně konkurenty. Naším cílem není například půjčovat beletrii. Taková role přísluší opravdu spíš městským a obecním knihovnám. Naše knihovna plní především dvě role, které jsou do jisté míry protichůdné. Jsme jednak ústřední univerzální vědeckou knihovnou, ale zároveň máme za úkol starat se o konzervaci bohemikálního fondu pro budoucnost. S nadsázkou říkám, že zde nejsme pro čtenáře, kteří si na víkend chtějí půjčit novou detektivku. Takový čtenář by u nás byl zklamán navzdory tomu, že ve svém fondu tu novou detektivku také máme. Právě v sousední Městské knihovně mu takovou službu poskytnou mnohem lépe. Na druhou stranu, pokud jste například vědeckým pracovníkem, měl byste u nás najít to, co potřebujete. Stejně tak, pokud potřebujete pracovat s historickými rukopisy a starými tisky. Navíc významnou část našeho historického fondu můžete pohodlně studovat i z domova v námi provozované aplikaci Manuscriptorium. Jinými slovy počet registrovaných uživatelů pro nás není tím nejdůležitějším ukazatelem. To ovšem neznamená, že bychom nechtěli zvyšovat atraktivitu NK pro širokou veřejnost. Pracujeme na několika projektech, které nám v tom mají pomoci. Stále větší roli pro nás také hrají uživatelé našich digitálních služeb. Plány máme v tomto ohledu celkem velkorysé.   Fondy Národní knihovny obsahují cca sedm a půl milionu knihovních jednotek a jen za loňský rok jich přibylo skoro 90 tisíc, většinou v podobě povinných výtisků. Přesto se ve výroční zprávě za rok 2019 dočteme, že „nadále zůstávají nenaplněny nejen konkrétní požadavky uživatelů, ale částečně i strategické cíle instituce vycházející z jejího poslání a garantované informační gesce“. Co s tím? Navýšit finanční prostředky na nákup, vymáhat povinné výtisky od laxních nakladatelů? Navýšení finančních prostředků na akvizice by bylo více než potřebné. Uvědomme si, že dva povinné výtisky, které putují do naší knihovny, nemohou nahradit komplexní akviziční politiku. Vezměte si, že jeden ze dvou povinných výtisků putuje do tzv. národního konzervačního fondu, jehož cílem je uchování pro budoucnost, a tedy pouze jeden je našim uživatelům běžně k dispozici v rámci univerzálního knihovního fondu. A když říkám běžně k dispozici, tak to znamená, že pokud máme v univerzálním fondu pouze jeden výtisk konkrétního díla, tak ho půjčujeme pouze prezenčně ve studovně. Jsem ovšem realista a uvědomuji si možnosti rozpočtu. Takže nezbývá než jednat a jednat. Peníze jsou potřeba všude, a je tedy otázkou stanovení priorit, na co a v jakém rozsahu budou využity. Já jsem ovšem povahou optimista a věřím, že se časem podaří situaci NK v tomto směru zlepšit.   A pokud jde o ty povinné výtisky, do jaké míry a jak rychle plní obecně nakladatelé v České republice svou povinnost? Drtivá většina nakladatelů svou povinnost plní a výtisky nám zasílá. Ale jsou samozřejmě i výjimky, kdy musíme nakladatele i opakovaně upomínat a v krajním případě i zažalovat u soudu. Chápu, že mnozí vnímají tuto povinnost jako nepříjemně zasahující do jejich podnikání a nákladů. A to především v případech drahých vydání knih, např. bibliofilských. Ale role povinných výtisků je nezastupitelná v naplňování konzervační funkce knihovny.   Důležitou agendu Národní knihovny představuje digitalizace knih, jejíž obecný význam prokázala aktuální pandemie COVID-19, kdy byli po uzavření všech knihoven čtenáři odkázáni pouze na elektronické zdroje. Původním cílem projektu nazvaného Národní digitální knihovna, na němž participuje i Moravská zemská knihovna v Brně, bylo zdigitalizovat přes 310 milionů stran. V jaké fázi se dnes projekt nachází? Zjednodušeně řečeno, když bereme v potaz stránky, je hotova zhruba šestina. Pokud jde o starší díla, 19. století a dále do historie, tak tam už máme hotovo více než z poloviny. Problém je u nově vydávaných knih a periodik, protože vycházejí rychleji, než stíháme digitalizovat. Ale i v této věci chystáme změny, které budou postaveny na sofistikované výběrové digitalizaci, která je běžná i jinde ve světě. Jinak řečeno, každá zdigitalizovaná stránka nemá stejnou hodnotu. Nechceme tedy honit pouze kvantitu a počítat strany. Zdigitalizovaná současná vědecká monografie má pro naše uživatele většinou větší význam než český překlad Lysenkova díla.   V souvislosti s pandemií nového typu koronaviru vznikla také Národní digitální knihovna pro studenty VŠ, určená pro studenty a pedagogy vysokých škol a vědecké pracovníky. Díky dohodě mezi NK, agenturou DILIA a Ochrannou organizací autorskou nabízela až do května přístup k vybraným tištěným dokumentům formou online čtení. Jaké měl projekt ohlasy? A neuvažuje se o nějaké formě jeho pokračování? Jestli jsem na něco opravdu pyšný, tak je to právě tento projekt, který jsme rychle připravili a spustili. Situace, která nastala, mi vnukla myšlenku zkusit se domluvit s kolektivními správci a vydavateli na dočasném mimořádném zpřístupnění té části digitální knihovny, která je pod autorskou ochranou. Bylo jasné, že studenti nebudou mít z čeho studovat, když se uzavřely školy i knihovny. Takže jsem vzal telefon a zavolal do DILIA, OOA-S a vydavatelům a prostě to zkusil. Reakce všech zúčastněných mě neuvěřitelně překvapila. Ihned souhlasili a poskytli maximální pomoc. Jsem jim opravdu vděčný, jak se k této věci postavili. Pokud někdo hovoří o „nenažraných“ kolektivních správcích, neví, co říká. Projekt měl opravdu velký ohlas. Ukázalo se, jak moc jsou digitální fondy důležité pro studující a badatele. I když jsme tento mimořádný projekt s koncem nouzového stavu museli samozřejmě ukončit, navázali jsme novým projektem zpřístupnění tzv. děl nedostupných na trhu. Nyní postupně zpřístupňujeme digitalizáty děl vydaných do roku 1989 a za půl roku spustíme rozsáhlou část vydanou před rokem 2007. Pokud jde o noviny a časopisy, tak dokonce do roku 2009. K tomu všemu nás opravňuje kolektivní licenční smlouva, kterou jsem v prosinci loňského roku s kolektivními správci podepsal. Na tomto projektu velmi intenzivně spolupracujeme s dalšími knihovnami. Výsledek tak bude našim společným dílem. I díky tomuto projektu se Národní knihovna vrací k roli určitého koordinátora našeho knihovního systému. Je to role, kterou v minulosti bohužel přestávala hrát. A já jsem moc rád, že se k ní opět vracíme.   A jakou úlohu tedy dnes hraje Ústřední knihovnická rada, jejímž jste řadovým členem? Před časem vyvolalo protesty odvolání jejího dlouholetého předsedy Víta Richtera (který se posléze do jejího čela vrátil), s nímž přišel dosluhující ministr kultury Antonín Staněk během posledního dne svého působení na MK. Ústřední knihovnická rada se postupem doby vyvinula v reprezentativní fórum knihoven a knihovníků. Na jednu stranu je to více, než jak je rada definována v zákoně, na druhou stranu ale vámi připomenutá prázdninová událost ukázala, že je zapotřebí brát vážně přirozený vývoj, který vyústil v podstatě samosprávnou instituci knihoven. A možná mají pravdu ti, kteří říkají, že rada se za posledních 15 let vyvinula do takovéto podoby z nutnosti, protože z určitých důvodů Národní knihovna neplnila zcela svou zákonnou roli koordinačního a metodického centra českých knihoven. Myslím, že dnes ale funguje spolupráce mezi Národní knihovnou a Ústřední knihovnickou radou velmi dobře. Nakonec v této radě působí asi pět zaměstnanců Národní knihovny.   Přinesla vám nucená karanténa nějaké poznatky nebo inovace, ze kterých hodláte v budoucnu těžit? Karanténa nás opravdu zásadně posunula v oblasti digitálních služeb. Zrychlili jsme přibližně o půl roku až rok v našich plánech. Máme vyvinuté nástroje, které nás v online službách posunou o hodně dále. Kromě projektu pro vysokoškoláky a zpřístupnění děl nedostupných na trhu jsme vyvinuli novou verzi Manuscriptoria pro školy, která bude sloužit při výuce na základních a středních školách.    Jaké zásadní úkoly a změny podle vás čekají Národní knihovnu v nejbližších letech? Inu, jak už tu zaznělo – posun v oblasti online služeb, dokončit revitalizaci Klementina, dostavět Hostivař. Tyto úkoly jsou dány. Navíc bych velmi stál o vybudování vlastní odkyselovací linky, která by sloužila nejen nám, ale třeba i okolním zemím. A samozřejmě ta nová budova…   A v čem spatřujete největší budoucí výzvu pro sebe coby generálního ředitele Národní knihovny? Aby byli naši uživatelé co nejdříve spokojeni se službami, které nabízíme a nabízet budeme. Aby se u nás prostě cítili dobře, ať už nás navštíví fyzicky, nebo digitálně.   PhDr. Bc. Martin Kocanda, Ph.D. (*1974) vystudoval baptistickou teologii v Olomouci a speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UPOL a Pedagogické fakultě MUNI. Právní specializaci získal na Právnické fakultě MUNI a doktorská studia sociální práce zakončil na UK v Bratislavě. Vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, působil ve vedení Vězeňské služby ČR a byl ředitelem ústředí Synodní rady ČCE. Od 1. června 2017 je generálním ředitelem Národní knihovny ČR. Žije v Pardubicích, je ženatý, má dva syny (5 a 12 let). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-01-28 17:36:42

Vojtěch Klimt: Poddat se nemíním. Příběh knihtiskařů Krylových (ukázka z knihy)

Kniha Vojtěcha Klimta detailně mapuje tiskařskou činnost dědečka a tatínka básníka a písničkáře Karla Kryla v Novém Jičíně a Kroměříži. V duchovním prostředí této tiskárny Karel Kryl vyrůstal a knihy zde tištěných autorů utvářely jeho poetiku a obraznost. Podnítila také jeho vztah ke krásným tiskům, kvalitnímu papíru a výtvarné výzdobě knih. Autor prostudoval v archivech a knihovnách stovky dokumentů, dopisů a jiných archiválií. Výsledkem je svazek, který přináší detailní vhled do mimořádně cenné kulturní práce, kterou Krylovi předkové vykonali. Jeho součástí je obsáhlá obrazová příloha. Kniha vyšla za přispění Nadace Český literární fond.   Ukázka z knihy: Mezi posledními tisky, jež se Karlu Krylovi ještě realizovat podaří, budou příznačně výňatky z Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské a básně Jaroslava Seiferta, který se o šest let později spolu s Františkem Hrubínem veřejně zastane na sjezdu spisovatelů našich vězněných a zakázaných autorů. V listopadu 1949 se u Kryla začal připravovat tisk Veršů pro Pavlíčka věnovaných Jaroslavem Seifertem synovi Pavla a Mahuleny Parmových. Vánoční vydání se však kvůli byrokratickým překážkám nestihlo. Parma nakonec 14. prosince zažádal o povolení Okresní národní výbor. „Bezpečnostní referent“ Myslikovjan o pět dnů později odeslal rozhodnutí: „K Vaší žádosti ze dne 14. prosince 1949 povoluje Vám Okresní národní výbor – Okresní velitelství ve Frenštátě p/Radh. soukromé vytisknutí básně Jaroslava Seiferta: Frenštátská koleda, s ohledem na skutečnost, že tato báseň byla věnována básníkem Vašemu synovi Pavlovi. Báseň bude vytištěna na dvojlistu normalisovaného formátu A5 a v počtu dvouset číslovaných výtisků v úpravě profesora Vysoké školy umělecko-průmyslové Antonína Strnadla. Výtisky této básně nesmějí být prodávány, jen věnovány přátelům a příznivcům za účelem regionálně propagačním. Jeden výtisk předložte zdejšímu úřadu.“ Libor Knězek: „Kryl však Seifertovu báseň přece jen vytiskl se Strnadlovými kresbami a ve vlastní grafické úpravě v podobě vkusné knížečky s barevnou obálkou a 18. ledna poslal už hotové tisky i s rukopisem a štočky Parmovým. V připojeném dopisu upozorňuje:“ ‚Výměr ONV přikládám a žádám tě, abys jej dobře uschoval, protože nikdy člověk neví, kdy přijde kontrola. (…) Situace je velmi svízelná, poddat se nemíním, řekl jsem to včera kontrole z kraje, našemu novému referentu ‚přes tisk‘.“ (…) Pěkné pozdravení mil. paní a Pavlíčkovi, ať si toho tisku v budoucnu váží, každé děcko něco takového mít nebude.‘“ Po Novém roce 1950 bibliofilie se Seifertovou Frenštátskou koledou konečně vychází. Jaroslav Seifert za ni Pavlu Parmovi děkuje v dopisu z 24. ledna 1950: „Knížka je roztomilá a potěšila nás všechny. Jediné skličující je, že tento vánoční pozdrav přichází, když ta kouzelná doba svátků je nenávratně za námi.“   ZLOČIN Všichni živnostníci bez ohledu na svůj přístup k zaměstnancům získávají statut vykořisťovatele. Podnikavost je na obtíž, což bude mít samozřejmě brzy fatální dopad na ekonomický vývoj. Podobně i na zaměstnanost, jež bude často uměle navyšována vytvářením neefektivních pracovních míst. Tiskař Kryl si klíčovou úlohu svých zaměstnanců uvědomuje a bude ji oceňovat i po letech: „Nebyla to však jen zásluha Kryla a Scottiho. Je třeba vzpomenout všech těch spolupracovníků, působících v této tiskárně před prvou světovou válkou i po ní. Byli to pracovníci přesní, svědomití, milující své povolání. Byli to tvrdí odboráři, ale lidé čestní a přímí. Jen jejich přesnou prací bylo možno dosíci takových úspěchů. A věnoval-li Oldřich Menhart otci Krylovi k jeho šedesátinám překlad hesla slavného antverpského knihtiskaře Christophe Plantina a překlad jeho sonetu, byl to dar i jeho spolupracovníkům, dar jistě oprávněný, zasloužený.“ V květnu 1949 ve firmě z jedenácti zaměstnanců zbývají dva. Karel Kryl mladší: „Že se starají i na jiné straně, aby mně zlikvidovali, je samozřejmé. Provádějí se různé podpisové akce, ale já zůstávám klidný.“ Zanedlouho už ale tuší, že „…znárodnění se asi stejně nevyhnem.“ Pokud psal tiskař Karel Kryl mladší o znárodnění, netušil, že v jeho případě bude zvolena ještě tvrdší varianta: likvidace podniku pod národní správou. 7. dubna 1950 odebírají kroměřížští komunisté Krylovi knihtiskařskou koncesi a do Kojetínské ulice číslo 31 vyráží připravená pracovní četa. Karel Kryl nejmladší: „Pamatuji si jako dnes, že jsem stál na chodníku Kojetínské ulice, velitel gardy v bílých rukavičkách velel na protější straně ulice revolučnímu hnutí, sestávajícímu z maníků s krompáči a kladivy. Tatínek a maminka mě drželi za ruce, zatímco dědicové nejlepších kulturních tradic národních, jak se komunisté zvali, měnili sazbu a stroje naší tiskárny na šrot pro novou huť, kterou právě poslali budovat mého otce. Plakal jsem, protože slzeli mí rodiče. ‚Nebreč,‘ řekl táta, ‚chlapi nebrečí.‘ Nebrečel jsem, vždyť kolem stáli lidi, které jsme znali, po léta znali, a mlčeli, jiní procházeli lhostejně kolem.“ Sazby, včetně sbírky básní Zdeňka Řezníčka jsou rozmetány, všechno kromě zničených tiskařských strojů zabaveno, přesněji řečeno ukradeno. Alexander Koenigsmark: „Nějaký idiot tehdy vymyslel i akci proti tiskárně pana Kryla. Do tiskárny vtrhla horda zfašizovaných elementů, rozbila kladivy stroje, zničila zařízení tiskárny a radujíc se z toho, jakou ránu zase dostal světový imperialismus a jak jsme se tímto hluboce humanistickým počinem dostali blíže k vybudování socialistické společnosti, vydala se někam jinam šířit humanismus. Že dali ránu hlavně československé kultuře, jim bylo jedno.“ Likvidátor Krylovy tiskárny, bývalý strojní sazeč Josef Zimák byl dosazen jako národní správce do všech knihtiskáren v Kroměříži. Guskovu německou firmu zkonfiskoval, „ostatní kroměřížské tiskárny byly zrušeny a vše soustředěno do budovy bývalé Guskovy tiskárny ve Farní ulici číslo 4.“ Většina dokumentačně cenného archivu knihtiskárny je ztracena. Největší část vzala zasvé při stěhování ze Sudet do vnitrozemí před nacisty, zbytek při likvidaci tiskárny komunisty. Karel Kryl nejmladší: „Archiv, který byl plný Reynků, Demlů, Zahradníčků, si odvezl pan Václav Kopecký a někde ho zašmelil.“ Tiskař Kryl se vůči otřesnému jednání, jemuž byla jeho rodina vystavena, písemně ohradí. Strohé odpovědi Krajského národního výboru se dočká za dlouhých osm měsíců, dva dny před vánočními svátky: „‚Úplná likvidace Vaší tiskárny‘ byla provedena, aby podnik mohl být jinak hospodářsky využit.‘“ Jen pár měsíců po zničení Krylovy tiskárny ranila mrtvice jeho frenštátského nakladatele Jana Jelínka, poznamená jej to na zbytek jeho života. Dodnes není v úplnosti zdokumentováno, kolik lidí u nás bude režimem KSČ přímo postiženo, natož aby byli započítáni lidé, kteří skončí sebevraždou nebo s těžkými zdravotními následky. Komunisté zničí a majitelům de facto ukradnou desetitisíce do té doby prosperujících podniků a zemědělských živností. V případě Krylovy tiskárny a dalších firem, spolků a institucí se navíc jedná o ztrátu, která přispěje k následnému úpadku naší kultury. Likvidační správce Josef Zimák: „Likvidaci jmenované firmy, kterou jsem byl pověřen, jsem provedl, takže dnem 31. 12. 1950 firma zanikla.“ Na konci tohoto i jiných se zničením Krylovy tiskárny souvisejících lejster, se Zimák loučí pozdravem „Pětiletce zdar!“ Karel Kryl nejmladší: „Byla to škoda, že tyhlety podniky zanikly. Byly kořením i solí normální spotřební tiskařské a nakladatelské činnosti. Nebyla to žádná lukrativní činnost, vydávat bibliofilie, to byla láska k řemeslu a preciznímu tisku. Vytisknout spotřební knihu je mnohem snazší než vytisknout dvanáctibarevný dřevoryt… Já si tu tiskárnu pamatuju jenom tak, že mě maminka držela za ruku a z té dědečkovy a tatínkovy pýchy na Kojetínské ulici létal prach a třísky. Můj tatínek o tom nerad mluvil, protože mu to činilo bolest. Větší, stokrát větší, než když se tahle tiskárna musela v roce 1939 přestěhovat z Nového Jičína do Kroměříže…“ Rok po likvidaci tiskárny soudní znalec Josef Sedlák sepíše a ohodnotí Krylův zničený a zabavený majetek, včetně papíru, písma a veškerého inventáře. Na prvním místě podrobného sedmistránkového seznamu odevzdaného 5. dubna 1951 figurují tiskařské stroje a u každého z nich je uvedena poznámka: „šrot“. Dozvídáme se tak, že Krylova strojovna disponovala následujícím zařízením: příklopovým lisem Reform Grosse a Kurz Drážďany, příklopovým lisem Anger a syn Vídeň, rychlolisem Koenig a Bauer (rok výroby kolem roku 1910) a rychlolisem Kaiser. V dokumentech se stroje popisují jako zastaralé a nepoužitelné, čímž se má zakrýt jejich skutečný osud. Čtyři elektromotory na střídavý proud značky Bovert nebyly zničeny, ale zabaveny. V knihárně se mimo jiné nacházela ruční řezačka Anger, ruční drátošička, perforovací stroj Anger, knihařský lis a knihařský stůl. Nejvíce položek obsahovala sazárna: množství takzvaných amerických a běžných regálů, 3 658 kilogramů písma a 1 842 kilogramů sazby. Skladové zásoby činily mimo jiné 1 681 kilogramů různých druhů papíru. Do té doby plně funkční stroje jsou na úředním lejstru z 12. října 1950 popsány jako 2 925 kilogramů odpadové litiny prodané sběrným surovinám za 1 165 korun. Za zničený a zabavený majetek odhadnutý soudním znalcem Sedlákem na 286 tisíc Karel Kryl ve dvou splátkách 3. a 6. listopadu 1952 obdrží necelých třicet tisíc korun. I o tuto hubenou kompenzaci však rodina záhy přijde, když se z ní půl roku nato další státem řízenou krádeží, nazvanou měnová reforma, stane bezvýznamná částka. Správce Zimák 21. srpna 1951 formálně sepíše kupní smlouvu s olomouckým národním podnikem Moravskoslezské tiskárny, zastoupeným Miroslavem Štefkem. Bez Krylovy účasti si tak mezi sebou přehazují zbytky jeho majetku. Jde ale spíše o byrokratickou komedii, neboť v té době už dávno bylo nejcennější strojní zařízení zničeno. Co zbývá, likvidační správce postupně rozprodá. Na kroměřížskou restauraci Ostrý roh jsou kupříkladu převedena kamna za 2500 korun, další topná zařízení, stoly a hasicí přístroj obdrží Družstvo Stavbyt. 30. června 1951 obdrží od národního správce Zimáka 1565 korun za „pomocné práce při likvidaci“ Krylovy knihtiskárny František Kytlica. Josef Zimák si v únoru 1952 vyplatí úhrnem 15 530 Kč, přičemž konfiskaci nakladatelství ohodnotí třikrát dráže než likvidaci tiskárny. To ale likvidátorům nestačí, 19. září 1952 zasílá Jednotný fond pracujících jménem Ervína Tichého a Františka Jámy stížnost, že ačkoli Kryl odvedl fondu desetiprocentní podíl ze zisku za roky 1947 a 1948 v částce 21 724 korun, podíl ze zisku za období 1945–1946 ve výši 25 tisíc zůstal neuhrazen. Likvidovaný tiskař tuto skutečnost rozporuje tvrzením, že uhrazeno bylo vše, jak mělo být. 27. března 1953 částku s pozdravem „Pětiletce zdar!“ urguje H. Havlena za Středomoravské tiskárny v Olomouci. Následně správce Zimák zasílá Jednotnému fondu pracujících zbývající zůstatek účtu tiskárny 19 347 korun a doporučuje vymáhat zbytek částky na jejím nebohém bývalém majiteli Krylovi. Úřední tečkou za případem bude dopis finančního referenta Šmedka zaslaný 16. října 1954 „dlužníkovi Karlu Krylovi“ do Pavlovského ulice číslo 11, aby uhradil 214 korun za inventář a zásoby. Sídlo knihtiskárny v Kojetínské ulici dnes není nijak připomenuto, prostory projdou částečnou devastací a přestavbou, v roce 2017 budou nabízeny k prodeji. Jako v drtivé většině ostatních případů nebude za tento zločin z počátku padesátých let nikdo po roce 1989 odsouzen ani vyšetřován. Příkoří na rodině Krylových tak nad městem stále visí ve vzduchu.   Vojtěch Klimt (*1973) je od roku 1991 předsedou Klubu Karla Kryla. Je autorem biografie Karla Kryla nazvané Akorát že mi zabili tátu (2006).   Nakladatelství Galén, Praha, 2019, 1. vydání, váz., 492 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-07-04 16:35:00

Dusno v Kolíně. Odboráři Toyoty vypověděli kolektivní smlouvu, spor může zmrazit jednání o mzdách

V továrně kolínské automobilky Toyota je živo. Odboráři v pondělí vypověděli kolektivní smlouvu mezi zaměstnanci a vedením společnosti, která řeší mzdové a další pracovní podmínky. K překvapivému kroku dochází ve chvíli, kdy se odbory a zástupci...

Čas načtení: 2024-07-18 20:30:38

Bez výplaty nebudou letadla. Odboráři Boeingu hrozí stávkou, už ji odhlasovali

Největší odborová organizace společnosti Boeing prohlásila, že v případě neúspěchu jednání s vedením o smlouvě bude stávkovat. Odboráři ve středu v Seattlu drtivou většinou svých hlasů stávku schválili. Boeing je nyní pod enormním tlakem. Buď požadavky na vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky zaměstnanců splní, anebo bude riskovat ochromující exodus zaměstnanců ještě v tomto roce.

Čas načtení: 2024-07-18 20:00:00

Bez výplaty nebudou letadla. Odboráři Boeingu hrozí stávkou, už ji odhlasovali

Největší odborová organizace společnosti Boeing prohlásila, že v případě neúspěchu jednání s vedením o smlouvě bude stávkovat. Odboráři ve středu v Seattlu drtivou většinou svých hlasů stávku schválili. Boeing je nyní pod enormním tlakem. Buď požadavky na vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky zaměstnanců splní, anebo bude riskovat ochromující exodus zaměstnanců ještě v tomto roce.

Čas načtení: 2024-07-19 14:09:00

Většina zaměstnanců z Liberty Ostrava odejde, varují odbory

Odboráři hutní firmy Liberty Ostrava, která je od června v úpadku, upozornili insolvenčního správce na to, že hrozí odchod většiny zaměstnanců z podniku. To podle nich může ohrozit hledání nového investora. Odbory chtějí rovněž apelovat na vládu. Dnes to řekl předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina.

Čas načtení: 2024-08-02 15:58:33

Blokace majetku, parte huti i konec koksovny. Situace Liberty se dále dramatizuje

Poslední pracovní den přinesl několik novinek okolo dění zkrachovalé ostravské huti Liberty. Krajský soud v Ostravě zakázal zkrachovalé Liberty nakládat s podstatnou částí jejího majetku, začala nejspíše definitivní odstávka koksovny a zoufalí odboráři chystají protest.

Čas načtení: 2024-08-02 15:58:00

Blokace majetku, parte huti i konec koksovny. Situace Liberty se radikalizuje

Poslední pracovní den týdne přinesl několik hned novinek okolo dění zkrachovalé ostravské huti Liberty. Krajský soud v Ostravě zakázal zkrachovalé Liberty nakládat s podstatnou částí jejího majetku, začala nejspíše definitivní odstávka koksovny a zoufalí odboráři chystají protest.

Čas načtení: 2024-08-02 15:58:33

Blokace majetku, parte huti i konec koksovny. Situace Liberty se radikalizuje

Poslední pracovní den týdne přinesl několik hned novinek okolo dění zkrachovalé ostravské huti Liberty. Krajský soud v Ostravě zakázal zkrachovalé Liberty nakládat s podstatnou částí jejího majetku, začala nejspíše definitivní odstávka koksovny a zoufalí odboráři chystají protest.

Čas načtení: 2024-08-31 12:08:00

Platové tabulky Jurečka nestihne změnit do voleb. Žádají to po něm obce a kraje

Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reformu odměňování žádají samosprávy i odboráři. Podle nich je obtížné za nynějšího nastavení platů pracovníky získat a udržet a řada tarifů je navíc pod minimální mzdou.

Čas načtení: 2025-02-27 10:36:06

Odbory Pražských služeb pohrozily stávkou kvůli snaze pirátské náměstkyně odvolat ředitele

Odboráři Pražských služeb pohrozili stávkou kvůli aktivitám náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti) směřujícím k odvolání ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana. Komrsková argumentuje střetem zájmů při zadávání zakázek. Informaci o stávkové odboráři zveřejnili odboráři ZO-DOSIA v dopise pro vedení města. Tvrdý dopis poslalo primátorovi Bohuslavovi Svobodovi (ODS) i vedení Pražských služeb.

Čas načtení: 2025-09-03 10:49:00

Růst platů od ledna: Vláda a odbory se neshodly, Středula chce o 10 miliard víc

Vláda a odbory se dnes nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a pro hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. Novinářům to po schůzce s odboráři řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navrhoval šest variant navýšení. Vládní nabídka je nižší než původní návrhy. Odboráři původně chtěli od ledna do tarifů navíc deset procent.

Čas načtení: 2020-08-27 19:23:00

Odboráři na úřadě = Opravdoví dravci

Brzy tomu bude rok, co jsem slavnostně vstoupil do odborů. Představoval jsem si, jak se budeme každý týden scházet, plánovat stávky a pod rudým praporem bojovat proti vykořisťování pracujících. Na schůzi mě zatím nepozvali. Asi jsem moc velký zob. Jediným hmatatelným efektem mého členství je tudíž dárkový poukaz na nákup v Kauflandu, který přifrčel před Vánocemi. Kdyby bylo mistrovství republiky, kde by se soutěžilo o nejneschopnější odboráře, ti z úřadu by byli jasné jedničky. Minulý rok byl plán dát 34 pracovišť do optimalizovaného režimu, tzn. v podstatě je zrušit. Kolik uhájili odboráři? 0 (slovy nula). Dále bylo navrženo zrušit stovky pracovních míst. Můžete hádat 3x, kolik ti naši dravci uhájili. Ano, 0 (slovy nula). Vedení odbory neignoruje. Vše, co má být, je s nimi řádně projednáno. Dovedu si živě představit, jak to probíhá. Každý dostane pár chlebíčků a Mattonku. Vedení vylíčí své plány. Odboráři reagují v tom smyslu, že se jim to dvakrát nelíbí. Pak je schváleno. Před časem jsem si psal na Twitteru se zástupci odborů v jiných organizacích včetně hlavního republikového bosse pana Středuly ohledně dobrovolně povinných neplacených přesčasů. Prý je potřeba se ozvat. Už vidím, jak se sám pozvu na schůzi, kde pronesu plamenný projev, abych všem, kteří roky svorně dělali houbel, otevřel oči. Vážení a milí, být za takového blba, na to se vám na stará kolena můžu vysrat.

Čas načtení: 2024-01-31 19:31:36

Odbory upozorní evropské vlády na situaci v továrnách koncernu GFG, kam patří i Liberty Ostrava

Zástupci odborů ostravské hutě ve středu jednali s odboráři všech firem skupiny GFG podnikatele Sanjeeva Gupty, do které spadá právě i Liberty Ostrava. Plánují i možný protest zaměstnanců ocelářského koncernu proti krokům jeho vedení napříč zeměmi. Odborové organizace upozorní vlády ve všech zemích Evropy, kde působí GFG, na špatnou situaci panující v jeho továrnách, budou rovněž zjišťovat, jak GFG naložilo s dotacemi, vyplynulo z on-line jednání, kterého se zúčastnili odboráři firem z Evropy, Ameriky a Austrálie.

Čas načtení: 2024-05-06 20:50:21

Odboráři odešli z jednání s vládou, zdůvodnili to vyjádřeními premiéra Petra Fialy. Středula dříve uvedl, že se netají příklonem k levici

Odboráři předčasně opustili dnešní zasedání tripartity. Zdůvodnili to vyjádřeními premiéra Petra Fialy (ODS) na adresu odborů poté, co předáci požadovali omluvu za výroky člena výkonné rady ODS a exministra životního prostředí Pavla Drobila, že odbory nejsou partner, ale nepřítel. Uvedl to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle premiéra zástupci odborů svým odchodem ukázali, jak si představují sociální dialog. Místopředseda vlády a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům po tripartitě řekl, že považuje odchod odborářů z jednání za dětinský a nepochopitelný. Odboráři opustili jednání tripartity dřív několikrát, například v letech 2011 a 2012. Středula v nedávném rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz, z něhož pochází hlavní fotografie, uvedl, že jeho pohledem v tuzemské politice silně chybí subjekt, který má tradiční sociální cítění.

Čas načtení: 2024-07-25 10:06:00

Odboráři Liberty chystají protesty. Odboráři Liberty Ostrava vyzývají politiky - včetně vlády i europoslanců (video)

Odboráři Liberty chystají protesty. ? Odboráři Liberty Ostrava vyzývají politiky - včetně vlády i europoslanců, aby řešili kritickou situaci v ostravské...

Čas načtení: 2024-08-06 12:41:02

Zemřela ve věku 72 let. Zaměstnanci symbolicky pohřbí huť Liberty Ostrava

Zabili Novou huť, těmito slovy pozvali odboráři zadlužené huti Liberty Ostrava všechny zaměstnance na odpolední protestní akci, která má začít ve 13:30 u ostravského hotelu Kovák. Bude vyvrcholením jednání odborů s vedením firmy, které se týká plánu na hromadné propouštění. Odboráři už dostali seznam 2 300 zaměstnanců, kteří by měli na podzim přijít o práci.

Čas načtení: 2024-08-06 13:20:00

Zemřela ve věku 72 let. Zaměstnanci symbolicky pohřbí huť Liberty Ostrava

Zabili Novou huť, těmito slovy pozvali odboráři zadlužené huti Liberty Ostrava všechny zaměstnance na odpolední protestní akci, která má začít ve 13:30 u ostravského hotelu Kovák. Koná se po jednání odborů s vedením firmy, které se týkalo plánu na podzimní hromadné propouštění 2 300 lidí. Podle ČTK nemají odboráři pro zaměstnance dobré zprávy. Odstupné asi budou muset vymáhat, uvedli účastníci schůzky.

Čas načtení: 2024-08-21 16:30:00

Stát neušetří. Vláda příští týden přidá státním zaměstnancům

Premiér Petr Fiala ve středu jednal s odboráři veřejného sektoru a slíbil jim, že do týdne vláda rozhodne o tom, kolik jim od září přidá. Podobně bude jednat ve čtvrtek ministr vnitra Rakušan s odbory policistů. Odboráři jsou ve stávkové pohotovosti od července, protože jim reálné mzdy klesly. I podle ministra práce Jurečky by vláda měla příští středu o růstu platů rozhodnout.

Čas načtení: 2024-08-29 11:52:00

Zvýšení platů státních zaměstnanců od září 2024: Proč to nevyšlo, co bude dál

Bez dohody a roztržkou mezi oběma stranami skončilo středeční jednání o zvyšování platů zaměstnanců placených ze státního rozpočtu mezi vládou a odboráři. Ministři chtěli přidat zejména nejméně vydělávajícím pracovníkům, odboráři však požadovali plošné navyšování platů. Na to ale podle vlády není v rozpočtové rezervě dost peněz. Deník.cz přináší odpovědi na otázky, které jsou se zvýšením platů spojené.

Čas načtení: 2024-08-29 11:52:00

Zvýšení platů státních zaměstnanců od září 2024: Proč to nevyšlo, co bude dál

Bez dohody a roztržkou mezi oběma stranami skončilo středeční jednání o zvyšování platů zaměstnanců placených ze státního rozpočtu mezi vládou a odboráři. Ministři chtěli přidat zejména nejméně vydělávajícím pracovníkům, odboráři však požadovali plošné navyšování platů. Na to ale podle vlády není v rozpočtové rezervě dost peněz. Deník.cz přináší odpovědi na otázky, které jsou se zvýšením platů spojené.

Čas načtení: 2024-10-21 16:00:00

Odboráře čeká jednání s Rakušanem. Když se nedohodnou, budou protestovat

Odboráři bezpečnostních složek budou v pondělí znovu jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Požadují po něm slíbené zvýšení platů. Pokud nedosáhnou dohody, jsou v plánu protesty. O těch se už mluvilo, nakonec ale odboráři couvli.

Čas načtení: 2024-11-04 13:36:08

Už přes 3200 slovenských lékařů podalo výpovědi. Nejvíc v nemocnici, kde zachránili Fica

Na Slovensku podalo výpovědi přes 3200 nemocničních lékařů, informovali v pondělí odboráři, kteří tvrdí, že ministerstvo zdravotnictví je ohledně jednání stále nekontaktovalo. Resort zdravotnictví přislíbil, že jednat s odboráři určitě bude. Nejvíce výpovědí je hlášeno z nemocnice v Bánské Bystrici, jejíž lékaři ošetřovali premiéra Roberta Fica po atentátu.

Čas načtení: 2024-11-14 13:16:00

Odbory jednají o platech i personálu policie. Chtějí přidat více než dva tisíce

Odboráři bezpečnostních složek se ve čtvrtek znovu setkali s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Tématem byly opět platy a aktuální personální situace v bezpečnostních sborech. I přes jednání odboráři na příští týden plánují protesty.

Čas načtení: 2024-11-14 13:16:00

Odbory jednají o platech i personálu policie. Chtějí přidat více než dva tisíce

Odboráři bezpečnostních složek se ve čtvrtek znovu setkali s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Tématem byly opět platy a aktuální personální situace v bezpečnostních sborech. I přes jednání odboráři na příští týden plánují protesty.

Čas načtení: 2024-11-14 13:16:00

Odbory jednají o platech i personálu policie. Chtějí přidat více než dva tisíce

Odboráři bezpečnostních složek se ve čtvrtek znovu setkali s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Tématem byly opět platy a aktuální personální situace v bezpečnostních sborech. I přes jednání odboráři na příští týden plánují protesty.

Čas načtení: 2024-12-12 17:02:00

Zaměstnanci soudů dostanou přidáno

Navýšení platů zaměstnanců soudů oznámily ve čtvrtek odbory justice. Zaměstnanci v soudnictví dostanou přidáno od ledna pět tisíc korun. Odboráři se na tom dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Stávková pohotovost, kterou odboráři vyhlásili letos v dubnu, však stále trvá.

Čas načtení: 2025-02-27 10:22:00

Bude Praha zavalená odpadky? Odboráři Pražských služeb hrozí stávkou

Mezi pražským magistrátem a Pražskými službami kulminuje dlouhodobý spor. Odboráři Pražských služeb (PSAS) kritizují pražskou zastupitelku a primátorovu náměstkyni Janu Komrskovou (Piráti), která podle nich dlouhodobě poškozuje dobré jméno odpadové firmy a snaží se zbavit ředitele služeb Patrika Romana. Odboráři i představenstvo firmy tvrdí, že Komrsková uplatňuje nátlakovou politiku, znevažuje a dehonestuje jejich práci. Pražské služby proto napsali a poslali otevřený dopis primátorovi…

Čas načtení: 2025-06-25 15:10:00

Posádky Smartwings hrozí stávkou: Na jaké kompenzace by měli cestující právo

Piloti a další zaměstnanci leteckého dopravce Smartwings vyhlásili stávkovou pohotovost. Odboráři požadují lepší zaměstnanecké podmínky. Poukazují na neustálé přetěžování posádek a porušování právních předpisů. Pokud se nepodaří najít shodu s vedením společnosti, odboráři zvažují poslední den v červnu ostrou stávku. Dopravce nechce situaci komentovat. 

Čas načtení: 2025-09-13 14:00:00

Kamenického vyhlásenia dožrali aj policajtov! Radikálny krok: Ohlásili zhromaždenie pred PARLAMENTOM

BRATISLAVA - Policajní odborári zvolávajú na stredu 17. septembra zhromaždenie za spravodlivú valorizáciu platov policajtov. Rozhodla o tom Rada predsedov základných organizácií Odborového zväzu polície (OZP) v SR na piatkovom (12. 9.) zasadnutí. Zhromaždenie sa uskutoční o 10.00 h pred budovou parlamentu v Bratislave. Odborári o tom informovali na sociálnej sieti. Apelujú na...