EUR 24,360 || 
JPY 13,307 || 
USD 20,813 || /RECENZE VÝSTAVY/ Přemyslovci – rod erbu černé orlice s červenými plameny ve stříbrném poli štítu. Od poloviny 9. století do roku 1306 přemyslovští panovníci určovali dějiny středověkých Čech, Moravy, Slezska, Uher i Polska, neboť byli udatnými válečníky (knížata Břetislav I., Soběslav I., kníže a posléze král Vladislav II., král Přemysl Otakar II.), schopnými diplomaty (král Přemysl Otakar I.) a měli duchovní vnímání (sv. Václav) i smysl pro ekonomickou realitu (králové Přemysl Otakar II., Václav II.).
Čas načtení: 2021-03-03 17:12:51
Národní knihovna hlásí unikátní objev: fragment šesti skladeb ze 13. století
Digitalizace rukopisů uložených v trezorech Národní knihovny České republiky přinesla unikátní objev. Kodex z 15. století v sobě ukrývá vzácný fragment šesti dvojhlasých skladeb, zkomponovaných ve 13. století v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame. Jde o nález, který významně dokreslí obraz dějin evropské středověké hudby. V jednom z rukopisů z fondu Národní knihovny, jejichž digitalizáty byly v poslední době publikovány na portálu digitální knihovny Manuscriptorium.com, se podařilo identifikovat zlomky polyfonních skladeb z repertoáru, který vznikl v prostředí nově postavené gotické katedrály Notre-Dame v Paříži ve vrcholném středověku. Tento repertoár zahrnoval skladby komponované pro dva až čtyři hlasy, které poprvé v historii evropské hudby pracovaly s pravidelným rytmem, notovým zápisem. Jejich provádění vyžadovalo špičkové interprety. Důkazem o jedinečnosti tohoto objevu je fakt, že se do dnešní doby dochovaly pouze tři obdobné rukopisy ze 13. století a několik drobných fragmentů. První dva kodexy jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu, z nichž první byl sepsán kolem roku 1230 pro katedrálu v St Andrews ve Skotsku, a druhý pochází z poloviny 13. století pravděpodobně z Paříže. Třetí rukopis je dnes uložen ve Florencii a byl podle posledních spekulací pořízen na objednávku Ludvíka Svatého pro pařížskou Sainte Chapelle roku 1248. Nejedná se o kompletní polyfonní skladby, ale pouze o její fragmenty, konkrétně o dva dvojlisty, které byly vevázány do rukopisu z 15. století. Původní hudební kodex byl s největší pravděpodobností sepsán rovněž v Paříži, jak a kdy se dostal do Čech, však bude teprve potřeba vysvětlit. Tento, dnes velmi vzácný notovaný rukopis byl v pozdním středověku použit coby materiál na vazbu knihy pro člena pražské univerzity. „V tehdejší době šlo o běžný jev, že byly staré a nepotřebné rukopisy využívány pro výrobu vazeb aktuálních knih. Tento náš rukopis z 15. století obsahuje v pozdním středověku oblíbený a rozšířený spis o zemědělství italského učence Petra de Crescentiis nazývaný Ruralia commoda,“ doplňuje vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků Jan Vojtíšek. „Význam tohoto objevu pro hudbu středověkých Čech a Evropy je nedocenitelný. Pro české dějiny se jedná o první skutečný doklad této hudby vůbec. Možný raný kontakt Čech s touto hudbou vnáší zcela nové světlo na hudební kulturu v době posledních Přemyslovců a z pohledu tohoto repertoáru bude nutno znovu studovat a přehodnotit hudební doklady z první poloviny 14. století,“ říká k objevu docentka Hana Vlhová-Wörner. Pojednání o nejstarších českých dějinách hudby v Čechách bude tedy podle ní potřeba v následujících letech zásadně přeformulovat. Na zlomky upozornil v polovině února letošního roku Dominique Gatté ze Štrasburku, který se systematicky věnuje evidenci fragmentů v nově digitalizovaných rukopisech z evropských fondů. Studia fragmentů se okamžitě ujali členové projektu Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století (projekt GAČR-EXPRO, www.smnf.cz), pro které nález přináší cenný materiál k pochopení hudební kultury husitských Čech v celé její šíři, tedy i z pohledu „skartace“ starého, a tedy již nepotřebného zpěvního materiálu. Vědecké bádání se nyní zaměří na studium fragmentů a jejich co nejpřesnější dataci, na okolnosti jejich použití jako vazebního materiálu, a konečně na možné scénáře cesty rukopisu s organy z Paříže do Čech a s tím související identifikaci instituce, ve kterém se tento repertoár mohl pěstovat. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-12-22 09:59:00
Nymburk: Koncert zpěváka Martina Chodúra s vánočním repertoárem Hlas Vánoc
?? Poslední adventní neděle na Náměstí Přemyslovců! ?? ?????????????? Přijďte zažít kouzelnou atmosféru a společně uzavřít adventní program plný hudby, tradic a pohody. ?? Kdy: Poslední adventní neděle ?? Kde: Náměstí Přemyslovců ?? Program: ?? 16:00
Čas načtení: 2026-03-29 07:00:00
Graz je slunečné srdce Rakouska. Přinejmenším toho habsburského
/Pohledem Luboše Palaty/ Tomu městu dodnes říkáme Štýrský Hradec. Byl chvíli ostatně i trochu náš. V dobách největší slávy Českého království a Přemyslovců byl totiž Graz součástí říše Přemysla Otakara II. Ten sváděl mnoho let o Graz a o skoro celé dnešní Rakousko boj s římským králem Rudolfem I. Habsburským. Souboj, který skončil slavnou bitvou na Moravském poli v roce 1278. Bitvou, která ukončila hvězdné roky vlády Přemyslovců.
Čas načtení: 2021-08-04 20:33:46
Česká televize připravila na podzimní sezonu osmadvacet nových dokumentů a deset publicistických pořadů. Jejich tvůrci v nich připomenou aktuální celospolečenská témata i významná výročí – sto let Československých legií i 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily. Autorské snímky nabídnou třeba také intimní portrét písničkáře Honzy Nedvěda, příběh českého disentu pohledem zvenčí nebo zprávu o tuzemském anarchismu. Vítězka první řady soutěže Peče celá země seznámí v novém týdeníku Pečení na neděli diváky s recepty z venkova, premiérovými díly se vrátí oblíbené pořady Herbář i Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli. „Mimo diváky vyhledávané dokumenty historické, přírodopisné či politické se tentokrát výrazně zaměřujeme také na dokumenty společenské. Naše tvůrce zajímaly dopady uzavřených škol – na děti, rodiče a učitele, i dopady karantény na živnostníky. Nevyhýbali se ale ani tématu duševního zdraví, stavu psychiatrických léčeben či otázce paliativní péče. A to jak z pohledu pacientů, tak i zdravotnického personálu a terénních pracovníků,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák Celospolečenské téma samoživitelek a samoživitelů přibližuje film Eriky Hníkové Sólomatky, mapující složitosti života, do kterého výrazně zasáhla i vlna pandemie. Režisérka Šárka Maixnerová ve snímku Na vlastní duši představí šestici osob s psychiatrickou diagnózou. Sleduje jejich cestu k propuštění do běžného života. To, kam jdou, jak se vypořádávají s každodenní rutinou, i to, proč se případně do nemocnic vracejí. Ožehavé téma, kterým je znásilnění žen, je tématem počinu Kateřiny Hrochové Znásilnění pod kůží. „Dokument je postaven na třech neobvykle otevřených výpovědích obětí sexuálního násilí. Mladé ženy dokázaly na kameru vylíčit, co se v jejich nitru odehrávalo po sexuálních útocích, proč nedokázaly událost oznámit i proč vinily z celé situace samy sebe. Chceme otevřít téma, které je ve společnosti dosud do značné míry tabu,“ říká manažer koordinace vývoje a dramaturgie pořadů Radomír Šofr. Velká výročí Česká televize ve své tvorbě pravidelně připomíná slavná jubilea a významné okamžiky dějin. V polovině září uplyne přesně 1100 let od mučednické smrti kněžny Ludmily. Na otázku, jaká asi doopravdy byla a jaká byla její role v tehdejší politice, odpoví v portrétu první české světice Svatá kněžna Ludmila přední čeští archeologové a historici. Sedm set padesát let od narození předposledního českého krále z rodu Přemyslovců nabídne snímek Václav II. – cesta ze stínu. Důležité výročí letos čeká i někdejší Velkomoravskou říši, před 1150 lety se totiž vlády ujal král Svatopluk. „V dokumentu Svatopluk – král Moravanů a Slovanů se dozvíme výsledky nejnovějších výzkumů DNA, které se pokusí odpovědět na otázku, zda mezi námi žijí potomci rodu Mojmírovců. Jedná se o zcela unikátní a ojedinělý výzkum nejen v Evropě, ale i ve světě,“ prozrazuje kreativní producent Patrick Diviš. Sto let Československých legií připomenou dva snímky z cyklu Legie 100. Diváci uvidí jejich cestu Sibiří, která byla vyplněná krvavými boji s bolševiky a nezměrným hrdinstvím. Dokument se zabývá i jejich méně známou účastí v bitvě o Slovensko, v době, kdy vznikla skutečná československá armáda. „Za ideu. Za to, že nebýt těchto mužů, naše republika neexistuje. A to je třeba si neustále připomínat. Za to, že byli ochotni prožít hrůzy na všech frontách Evropy jen proto, aby se, když ne oni, tak aspoň jejich bratři, mohli vrátit domů. Do svého nového, svobodného Československa,“ odpovídá na otázku, proč je třeba si vážit legionářů, herec a průvodce pořadem Jiří Dvořák. Výuka v době covidové Dokumentaristka Tereza Engelová ve snímku Škola v bodě nula poodhalí výzvy, se kterými se budou školy a žáci po roce v on-line světě potýkat, i to, jak výuka doby covidové ovlivní české školství do budoucna. Režisérka Markéta Ekrt Válková naváže druhým dílem na svůj rok starý počin Živnostníci v karanténě aneb holé zadky?, v němž sleduje podnikatele a drobné živnostníky v době pandemie snažící se zachránit své firmy a živobytí před krachem. Linda Jablonská Kallistová se ve filmu Boj o děti věnuje debatě o věkovém limitu pro umísťování ohrožených dětí do kojeneckých ústavů. Česko křížem krážem V podzimním vysílání České televize nebude chybět ani cestování. Bratři Martin a Ondřej Krausovi si půjčili v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem bělouše a vraníka a v novém seriálu Českem na koňském hřbetu ukážou divákům stezky určené pro jezdce na koních, které protínají české, moravské i slezské kraje. Po českém a moravském venkově zase bude putovat historicky první vítězka soutěže Peče celá země. V magazínu Pečení na neděli předá divákům nespočet rad a tipů nejen k pečení. „Zaujalo mne, že je naše země vlastně koláčovou velmocí. Koláče se tu pekly odjakživa a sloužily jako sváteční pečivo. A byť se vždy jedná o druh kynutého těsta s nádivkou, tak region od regionu a někdy i vesnice od vesnice mají rozdílný vzhled, tvar i velikost. Díky našemu pořadu tak vlastně vzniká něco na způsob ‚koláčové mapy‘,“ uvádí Petra Burianová. Za dokumenty do kina Na podzim vstoupí do kin třináct dokumentárních filmů, které vznikly v distribuci České televize. Prvního září bude mít premiéru snímek Jednotka intenzivního života zabývající se paliativní péčí. Režisérka Adéla Komrzý s empatií sobě vlastní ukazuje, že zatímco zemřít nelze dobře nebo špatně, kvalitu života nemocných lze zlepšit vždy. V listopadu se diváci mohou těšit na snímek Sny o toulavých kočkách, ve kterém David Sís mapuje neobyčejně úspěšnou kariéru svého bratra a talentovaného a všestranného výtvarníka Petra Síse, jehož díla neznají hranic věkových ani geografických.
Čas načtení: 2021-03-03 17:12:51
Národní knihovna hlásí unikátní objev: fragment šesti skladeb ze 13. století
Digitalizace rukopisů uložených v trezorech Národní knihovny České republiky přinesla unikátní objev. Kodex z 15. století v sobě ukrývá vzácný fragment šesti dvojhlasých skladeb, zkomponovaných ve 13. století v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame. Jde o nález, který významně dokreslí obraz dějin evropské středověké hudby. V jednom z rukopisů z fondu Národní knihovny, jejichž digitalizáty byly v poslední době publikovány na portálu digitální knihovny Manuscriptorium.com, se podařilo identifikovat zlomky polyfonních skladeb z repertoáru, který vznikl v prostředí nově postavené gotické katedrály Notre-Dame v Paříži ve vrcholném středověku. Tento repertoár zahrnoval skladby komponované pro dva až čtyři hlasy, které poprvé v historii evropské hudby pracovaly s pravidelným rytmem, notovým zápisem. Jejich provádění vyžadovalo špičkové interprety. Důkazem o jedinečnosti tohoto objevu je fakt, že se do dnešní doby dochovaly pouze tři obdobné rukopisy ze 13. století a několik drobných fragmentů. První dva kodexy jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu, z nichž první byl sepsán kolem roku 1230 pro katedrálu v St Andrews ve Skotsku, a druhý pochází z poloviny 13. století pravděpodobně z Paříže. Třetí rukopis je dnes uložen ve Florencii a byl podle posledních spekulací pořízen na objednávku Ludvíka Svatého pro pařížskou Sainte Chapelle roku 1248. Nejedná se o kompletní polyfonní skladby, ale pouze o její fragmenty, konkrétně o dva dvojlisty, které byly vevázány do rukopisu z 15. století. Původní hudební kodex byl s největší pravděpodobností sepsán rovněž v Paříži, jak a kdy se dostal do Čech, však bude teprve potřeba vysvětlit. Tento, dnes velmi vzácný notovaný rukopis byl v pozdním středověku použit coby materiál na vazbu knihy pro člena pražské univerzity. „V tehdejší době šlo o běžný jev, že byly staré a nepotřebné rukopisy využívány pro výrobu vazeb aktuálních knih. Tento náš rukopis z 15. století obsahuje v pozdním středověku oblíbený a rozšířený spis o zemědělství italského učence Petra de Crescentiis nazývaný Ruralia commoda,“ doplňuje vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků Jan Vojtíšek. „Význam tohoto objevu pro hudbu středověkých Čech a Evropy je nedocenitelný. Pro české dějiny se jedná o první skutečný doklad této hudby vůbec. Možný raný kontakt Čech s touto hudbou vnáší zcela nové světlo na hudební kulturu v době posledních Přemyslovců a z pohledu tohoto repertoáru bude nutno znovu studovat a přehodnotit hudební doklady z první poloviny 14. století,“ říká k objevu docentka Hana Vlhová-Wörner. Pojednání o nejstarších českých dějinách hudby v Čechách bude tedy podle ní potřeba v následujících letech zásadně přeformulovat. Na zlomky upozornil v polovině února letošního roku Dominique Gatté ze Štrasburku, který se systematicky věnuje evidenci fragmentů v nově digitalizovaných rukopisech z evropských fondů. Studia fragmentů se okamžitě ujali členové projektu Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století (projekt GAČR-EXPRO, www.smnf.cz), pro které nález přináší cenný materiál k pochopení hudební kultury husitských Čech v celé její šíři, tedy i z pohledu „skartace“ starého, a tedy již nepotřebného zpěvního materiálu. Vědecké bádání se nyní zaměří na studium fragmentů a jejich co nejpřesnější dataci, na okolnosti jejich použití jako vazebního materiálu, a konečně na možné scénáře cesty rukopisu s organy z Paříže do Čech a s tím související identifikaci instituce, ve kterém se tento repertoár mohl pěstovat. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-21 05:00:00
Knížete Bořivoje I. označují historikové za prvního skutečně doloženého člena rodu Přemyslovců. Přesná data jeho narození ani úmrtí neznáme, víme jen, že v poslední čtvrtině 9. století vládl nevelkému území ve středních Čechách.
Čas načtení: 2024-08-13 16:29:21
Kvíz: Vládli skoro půl tisíciletí. Na kolik králů a knížat Přemyslovců si vzpomenete?
Na kolik panovníků z rodu Přemyslovců si dokážete vzpomenout? Otestujte se v kvízu Aktuálně.cz.
Čas načtení: 2024-08-26 08:30:42
Magická moc bítovského hradu: Přestupní stanice do paralelního světa?
Hrad Bítov se nachází ve starobylé kulturní krajině v okolí soutoku řek Dyje a Želetavky. Archeologické nálezy naznačují, že v blízkosti dnešního hradu existovalo v 8. – 9. století tajemné velkomoravské hradisko a později důležitá pevnost Přemyslovců. Právě bohatá a dávná historie Bítova dává základ vzniku celé řady legend. Mohou některé z nich vycházet ze skutečnosti?
Čas načtení: 2024-10-09 11:14:15
Mezinárodní vědecký tým ukázal, jak mohl vypadat Jan Žižka
Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky – zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu takzvané čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. Informovalo o tom Jihočeské muzeum, které se na výzkumu podílelo. Metoda, kterou experti použili, se nazývá strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. Tímto postupem už dříve odborníci sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců.
Čas načtení: 2025-03-09 16:50:58
První mince s dvouocasým lvem i platidlo za otroky. Ostravská výstava představuje unikáty
Brakteát Přemysla Otakara II., na němž je vůbec poprvé zobrazen symbol české státnosti – lev s dvěma ocasy, nebo denár, kterým se platilo na trhu s otroky. I to nabízí unikátní ostravská výstava stříbrných mincí z dob Přemyslovců.
Čas načtení: 2025-04-13 07:00:00
Pražský hrad je odvěkým symbolem českého státu. Začal vznikat pravděpodobně už někdy kolem roku 880 za knížete Bořivoje z rodu Přemyslovců. Stojí na vrchu Opyš.
Čas načtení: 2025-06-08 19:00:00
Jak bydleli čeští králové. Panovník měl velmi omezené soukromí, líčí kastelolog
Proč dávali někteří naši panovníci přednost měšťanskému domu před Pražským hradem? Jak cestovali po českých zemích? Jak vypadaly byty Přemyslovců? A na co si potrpěli Lucemburkové? Kdo miloval ruch města a kdo byl radši na „chalupě“ v lesích? Kastelolog František Záruba líčí, jak vypadaly rezidence českých králů a kde všude mohli bydlet během své vlády i svých cest.
Čas načtení: 2025-06-30 17:07:00
ZŠ Přemyslovců v Lounech se dočká rozsáhlé rekonstrukce a rozšíření
Základní škola Přemyslovců se chystá na významnou modernizaci a rozšíření. V pondělí 30. června bylo předáno staveniště a odstartoval rozsáhlý projekt, který přinese nejen navýšení kapacity školy, ale také výrazné zlepšení jejího energetického
Čas načtení: 2025-09-17 11:14:59
Jak a proč oslavit Den svatého Václava
Jak a proč oslavit Den svatého Václava redakce St, 09/17/2025 - 11:14 Ostatní - Svátky a Oslavy Klíčová slova: Den svatého Václava svatý Václav 29. září státní svátek Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Kdo byl svatý Václav? Svatý Václav (*kolem 907 – † 935) byl kníže z rodu Přemyslovců, který vládl v 10. století. Proslul svou zbožností, vzdělaností a snahou o mír, zejména v napjatých vztazích s okolními zeměmi. Snažil se upevnit křesťanství v Čechách, podporoval církev, zakládal kostely a udržoval dobré vztahy s Franskou říší. V roce 935 (podle některých pramenů 929) byl Václav zavražděn ve Staré Boleslavi svým bratrem Boleslavem. Jeho smrt byla brzy chápána jako mučednická, a již během 10. století byl prohlášen za svatého. Od té doby se stal symbolickým ochráncem českého národa a jeho kult přetrvává dodnes. Svatováclavské slavnosti Kolem svátku sv. Václava se v mnoha městech konají Svatováclavské slavnosti – kulturní, historické i gastronomické akce, které připomínají jeho odkaz. Největší oslavy probíhají tradičně ve Staré Boleslavi, kam každoročně směřuje národní svatováclavská pouť. Součástí slavností bývají: historické průvody v kostýmech řemeslné a farmářské trhy koncerty, divadelní vystoupení duchovní akce, mše a procesí Slavnosti se často nesou v duchu návratu ke kořenům – tradicím, řemeslům a lokálním produktům. Co se jí a pije na svatého Václava? Ačkoli Den svatého Václava nemá tak pevně danou gastronomii jako Vánoce či Velikonoce, podzimní slavnosti jsou přirozeně spojené s dožínkami a oslavou sklizně. To se promítá i do nabídky jídel a nápojů: Typická jídla: Zvěřinové speciality – kančí guláš, srnčí na smetaně, jelení maso Pečená kachna nebo husa se zelím a knedlíky Tradiční koláče – často dožínkové, s tvarohem, mákem nebo povidly Regionální sýry, uzeniny, domácí chleby Nápoje: Svatováclavské pivo – mnohé pivovary vaří speciální várky (často silnější a tmavší piva) Burčák – čerstvě kvašený mošt z hroznů, typický pro podzimní sezónu Proč slavit Den svatého Václava? Den svatého Václava není jen připomínkou historické osobnosti, ale i momentem národní sounáležitosti a identity. Václav jakožto patron Čechů symbolizuje hodnoty, které přesahují staletí – víru, pokoj, odvahu i věrnost své zemi. Oslavit tento den můžeme mnoha způsoby – účastí na slavnostech, návštěvou památných míst, ale i prostě tím, že se na chvíli zastavíme, připomeneme si naši historii a užijeme si podzimní atmosféru s dobrým jídlem a pitím. Přidat komentář foto https://pixabay.com/photos/czech-republic-people-statue-69485/ text redakce Den svatého Václava, který každoročně připadá na 28. září, je jedním z nejdůležitějších svátků české historie. Připomíná si památku svatého Václava, patrona české země, a od roku 2000 je tento den také státním svátkem – konkrétně Dnem české státnosti.
Čas načtení: 2026-01-18 11:10:00
Není vejce jako vejce, ukazuje nová výstava Jihomoravského muzea ve Znojmě
Známé rčení "jako vejce vejci" svádí k závěru, že všechna vejce jsou stejná, anebo přinejmenším podobná. Nová výstava Jihomoravského muzea ve Znojmě však ukazuje, že svět skořápek je překvapivě pestrý a že vejce představují zajímavé téma z hlediska biologie i kultury. Vejce totiž není jen zárodkem nového života, ale také symbolem a kulturním fenoménem. Výstavu návštěvníci najdou v bývalém minoritském klášteře v ulici Přemyslovců.
Čas načtení: 2026-02-02 08:22:00
Přemyslovci vybudovali stát na prodeji otroků Arabům
TLDR: Vydejte se spolu se mnou do dávných časů, o nichž se v dějepise příliš nemluví… Otcové zakladatelé Krátké shrnutí pro případ, že jste se nechtěli stát otroky honu za tituly a vypadli ze základky už v pátí třídě: dynastie Přemyslovců vládla českým zemím od 9. století do počátku 14. století. Ve své době patřili k […] The post Přemyslovci vybudovali stát na prodeji otroků Arabům appeared first on VĚDÁTOR.
Čas načtení: 2026-02-16 21:15:00
Zprávy pro Plzeňský kraj: Řeka Klabava, působivý kostel i nápaditý znak obce (audio)
Obec Dýšina leží severovýchodně od Plzně. Založena byla už za vlády Přemyslovců. Jedná se tedy o obec prastarou, jejíž dominantou je krásný kostel.
Čas načtení: 2026-02-17 12:20:00
Chystáme modernizaci interiéru Turistické informační centrum Nymburk na Náměstí Přemyslovců
Chystáme modernizaci interiéru Turistické informační centrum Nymburk na Náměstí Přemyslovců. Cílem je příjemnější prostředí pro návštěvníky i lepší zázemí pro zaměstnance – a to vše s respektem k historickému charakteru budovy
Čas načtení: 2026-04-23 12:20:00
Dynastie Přemyslovců. Národní muzeum představí příběhy českých knížat i králů
Největší příběhy a poklady Přemyslovců představí výstava Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba. Výjimečné exponáty, zapůjčené do muzea z několika zemí, oživují dramatický příběh dynastie, která formovala české i evropské dějiny.
Čas načtení: 2026-04-23 12:20:00
Dynastie Přemyslovců. Národní muzeum představí příběhy českých knížat i králů
Největší příběhy a poklady Přemyslovců představí výstava Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba. Výjimečné exponáty, zapůjčené do muzea z několika zemí, oživují dramatický příběh dynastie, která formovala české i evropské dějiny.
Čas načtení: 2026-04-23 14:27:00
Záhady Přemyslovců v Národním muzeu: 900 exponátů i tajemná koruna!
Národní muzeum otevřelo výstavu věnovanou příběhu rodu Přemyslovců. Historická budova nabízí více než 900 exponátů, mezi nimi pohřební artefakty nebo korunu ze Slezské Středy. Výstava bude otevřená do 15. října a je zahrnutá v běžném vstupném do muzea.