Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-05-22 06:00:01

Pokud Češi nepřijmou lékaře z Ukrajiny? Vrchol primitivismu, říká MUDr. Mucha

Projekt Ukrajina měl od začátku války pomoci zařadit emigrující lékaře do českého zdravotnictví a umožnit jim dělat jejich práci. Funguje přes dva roky, zapojilo se do něj více než padesát ukrajinských lékařů a asi dvacet ordinací českých praktiků. Tato čísla ale mohla být mnohem vyšší. „Je škoda, že náš stát nevyužil příchodu mnoha zkušených odborníků, nejen lékařů, ale třeba i univerzitních profesorů apod. Měli jsme tady lékařky, z nichž jedna pracovala v zahradnictví, druhá zase v baru,“ řekl Čtidoma.cz Cyril Mucha. Ukrajinci budou na podzim léčit samostatně Původně Společnost všeobecného lékařství (SVL) v rámci projektu vyčlenila milion korun na finanční příspěvek ordinacím, které lékaře z Ukrajiny zaměstnávaly jako pomocnou sílu. Nyní plyne podpora přímo těm lékařům, kteří se zapojili do procesu přípravy na českou atestaci. Problém však je, že celková délka procesu začlenění do českého zdravotního systému je pro mnoho ukrajinských lékařů neřešitelná. Český pacient doplácí na to, že lékaři z Ukrajiny nedělají svoji práci. Stát lidské hledisko nezajímá Číst více „Souvisí to samozřejmě i s jazykovou bariérou. Dokud nemluví plynně česky, tak se pochopitelně trochu bojí. Je velká škoda kvalifikovanou pracovní sílu nevyužít,“ vysvětloval MUDr. Mucha. „Nic z Ukrajiny jim není přiznáno automaticky. Lékař musí projít procesem, aby mohl léčit. Nejprve je to tzv. nostrifikace diplomu, poté musí na testy, na stáž a nakonec na ústní zkoušku. Teprve pak je na něj pohlíženo jako na absolventa lékařské fakulty z EU.“ Je to dlouhý proces. Takže i lékaři, kteří přišli bezprostředně po vypuknutí války ve své zemi, zatím ještě nemohou léčit. „Nešlo to stihnout. První lékaři, kteří budou moci léčit sami a budou mít uznané medicínské vzdělání, budou letos na podzim,“ potvrdil MUDr. Cyril Mucha, místopředseda SVL ČLS JEP. Na jaké úrovni je medicína na Ukrajině? Na poměrně vysoké. Opravdu se tam neléčí pilkou na železo, neamputují se nohy. I když dnes na frontě možná ano. Ale před konfliktem byla tamní medicína docela rozvinutá. V čem je rozdíl, je financování. Ukrajinci jsou zvyklí, že za všechno se platí a medicína je odlišně postavená. Jinak jsou to ale kvalitní lékaři. V části společnosti je protiukrajinská nálada. Nebojíte se, že český pacient ukrajinského lékaře nepřijme? Pokud by se to stalo, považoval bych to za vrchol primitivismu. Vždyť naše zdravotnictví začíná trpět nedostatkem personálu, zejména v regionech. Mám vlastní zkušenost s několika ukrajinskými lékaři a jsou to velmi kvalitní odborníci. Takže by bylo velmi smutné, kdyby k nim někdo přistupoval s nevolí jen proto, že jsou z Ukrajiny. Souhlasím sice s tím, že část společnosti protiukrajinskou náladu rozdmýchává, věřím však, že to zdaleka není většina. Jaká je česká společnost, pokud jde o akceptování lékařů z cizích zemí? Řekl bych, že lehce xenofobní. Měl jsem v ordinaci lékaře z Afriky, z Francie apod. a obecně je trend, taková zkratka, že když neumí česky, tak je ducha mdlého. Lépe řečeno, když neumí dokonale česky, tak je ducha mdlého. Češi často umírají zbytečně brzy. Léta komunismu je zkazila, odmítají se o sebe starat Číst více Co argument, že máme dost českých lékařů? Kdo ho použije, nemá pravdu. Podívejme se na statistiky, zejména do regionů, podívejme se, co se děje, když se chcete registrovat třeba k zubaři. Ale už ani v Praze není snadné najít si praktického lékaře. Lékařů zkrátka ubývá a každý, který u nás bude pracovat, bude přínosem. A doufejme, že jednou válka skončí a část z ukrajinských lékařů u nás zůstane. Právě… víme, že zůstanou? Někteří ano. Kolik, to je samozřejmě otázka. Musíme si uvědomit, že každý z nich přicházel, když začala válka. Šli sem na chvilku, opravdu utíkali před boji. Ale čím jsou tady déle, tím se více domestikují, vytvářejí vztahy apod. Část z nich dnes říká, že nebude chtít zpět, část se vrátit chce. Ale i ti, kteří se vrátí, budou emisary České republiky, což také není k zahození. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Dinosauři mohli vládnout lidem. Planeta opic hadr.

Čas načtení: 2024-03-14 18:53:33

Zubařů je v Česku dost, tvrdí Šmucler. Placená náhrada amalgámu ale může podle něj ordinace ohrozit

Problém s nedostatkem zubních lékařů je podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jen problém pojišťoven. V rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že nedokážou zprostředkovat kontakt mezi pacientem a zubařem. On je přesvědčen, že zubních lékařů je v republice dost a většina podle něj nabírá pacienty. Za ohrožení budoucnosti některých ordinací však považuje návrh, podle kterého by po zákazu amalgámových výplní byly již všechny plomby alespoň zčásti placené pacientem. Rozhovor se Šmuclerem vedl Jakub Pacner.

Čas načtení: 2025-02-03 12:35:00

Zprávy pro Pardubický kraj: V Červené Vodě postavila zubní ordinaci obec. Zubaři budou dojíždět

V Pardubickém kraji je už delší dobu problém s nedostatkem zubařů. Nového chtěli sehnat také v Červené Vodě na Orlickoústecku, aby nahradil stávající zubní lékařku, která se chystá do důchodu. Vlastní ordinaci tam ale nikdo otevřít nechtěl, a tak obec vymyslela, že si ji postaví sama.

Čas načtení: 2025-02-03 12:35:00

Zprávy pro Pardubický kraj: V Červené Vodě postavila zubní ordinaci obec. Zubaři budou dojíždět (audio)

V Pardubickém kraji je už delší dobu problém s nedostatkem zubařů. Nového chtěli sehnat také v Červené Vodě na Orlickoústecku, aby nahradil stávající zubní lékařku, která se chystá do důchodu. Vlastní ordinaci tam ale nikdo otevřít nechtěl

Čas načtení: 2025-04-02 09:12:00

Zprávy pro Pardubický kraj: Až 900 tisíc za otevření ordinace. Pardubický kraj láká praktiky a zubaře

Vedení Pardubického kraje chce do regionu přilákat nové praktické lékaře a zubaře. Chystaný dotační program poskytne doktorům, kteří si ve vytipovaných oblastech otevřou novou ordinaci, až 900 tisíc korun. Týká se to lokalit, kde je dlouhodobě problém s nedostatkem lékařů. Podmínky podpory nám už přiblíží redaktorka Anna Kuchařová, dobré dopoledne.

Čas načtení: 2025-09-23 11:39:09

Reportéři ČT narazili na zubaře bez povolení vykonávat praxi

Česko se potýká s nedostatkem zubařů, a to hlavně v regionech. Chybějící lékaře zčásti nahrazují stomatologové ze zahraničí. To samo o sobě není problém. Ne všichni ale mají v Česku povolení vykonávat lékařskou praxi a než ho získají, měli by být pod odborným dohledem. Zdaleka nejde o formalitu. Angažování lékařů bez povolení je velký byznys. Přibývá případů, kdy do jiných ordinací následně přicházejí pacienti po neodborných zákrocích. Pro Reportéry + o tom natáčeli v regionech i skrytou kamerou Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Čas načtení: 2019-07-13 22:05:24

Ne více, ale lépe!

Ze změny klimatu a sucha se v posledních letech konečně stala témata. Stejně závažným problémem je pak ztráta biodiverzity. Na světě je ohrožen vyhynutím téměř milion druhů rostlin a živočichů. Krajinu přitom ničíme především velkoplošným a přechemizovaným zemědělstvím – ať už se na výstavě v Lysé nad Labem říká cokoliv. Nejen z chemického průmyslu zaznívají argumenty, že je nutné vyrábět více a více potravin v závislosti na rychlý nárůst populace. Podle některých odborníků je klíčem k tomuto problému agroekologie.  Agroekologie, jak název napovídá, spojuje tato disciplína dvě původně izolované vědy – ekologii, zaměřující se na teorii a přírodu, a agronomii hledající aplikované přístupy vyhovující člověku. Můžeme ji definovat jako nauku o struktuře a funkcích zemědělských systémů. Chce chápat domestikovaná přírodní prostředí v celé jejich komplexnosti: interakce člověka, rostlin a zvířat, jejich biologické, fyzikální a klimatické prvky. Jde o systémový přístup, který se snaží pochopit, jak zemědělské postupy upravují, zjednodušují a případně oslabují ekosystémy, a navrhovat řešení, která by jim umožnila pracovat bez toho, aniž by je oslabovala. „Abychom byli v zemědělství efektivní, musíme nejprve znát fungování ekosystému jako celku,“ řekl deníku Le Monde profesor Marc Dufumier, francouzský agronom a průkopník vědecké agroekologie. „Zastánci agrochemikálií vždy označují výnos na hektar za silný argument. Důležité je, podle mého názoru, zvýšit přidanou hodnotu, to znamená vzít v úvahu to, co se vyrábí, ale také to, co je zničeno. Produktivní zemědělství produkuje hodně, ale je také velice destruktivní, používá toxické chemikálie a fosilní paliva. V průmyslových zemích nemusíme vyrábět více, musíme vyrábět lépe,“ dodává Dufumier.  Posláním kteréhokoliv hospodáře by nemělo být jen dosažení maximální produkce, ale také, a především, zodpovědně spravovat a chránit krajinu a životní prostředí. Jak na to? Výběrem správných odrůd plodin, které chce pěstovat, správným načasováním agrotechnických zásahů a šetrným přístupem k půdě a vodě. Zní to logicky? Nebylo a není to však zdaleka pravidlem.  Kolektivizace a celá socialistická zemědělská velkovýrobní soustava zanechala na české krajině obrovské stopy. Scelování pozemků a průmyslový způsob práce ignoroval místní ekologickou heterogenitu, které se dřívější rodinné hospodářství téměř dokonale přizpůsobovalo. Po roce 1989 se využívání zemědělské půdy v souvislosti se změnou vlastnických vztahů postupně mění. Bohužel ruku v ruce s pozitivními změnami jde i výrazná orientace na tržní plodiny, což způsobuje nedodržování zásady jejich střídání, vyčerpávání půdy a porušování agroekosystémových vazeb. Peníze jsou prostě silný argument v jakékoliv diskusi. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Dobrá praxe vyžaduje dobrou vůli Přiblížení se optimální praxi je podle odborníků komplexní proces, který začíná legislativou, místní a evropskou. V tomto smyslu je zásadní Společná zemědělská politika a přerozdělování kontroverzních zemědělských dotací. Nařízení a dotace hrají zásadní roli ve výběru pěstovaných plodin. Potravinářských plodin je v Evropě velký nadbytek. Odhadem zhruba 15 % orné půdy dnes v ČR zabírá nepotravinářská produkce, například řepka, cukrovka nebo kukuřice. Shodou okolností jde o plodiny také nejvíce chemizované. Jejich pěstování tak dále přispívá k ekologické krizi dnešní zemědělské krajiny.  Studie uvádějí, že neonikotinoidní pesticidy zabíjejí ptáky a opylující hmyz. V České republice je podle odborníků situace stále únosná, v jiných zemích naopak kritická. Jak říká biolog a bývalý europoslanec Pavel Poc, když jedete po Evropě, tak v Česku máte pořád ještě špinavé sklo od hmyzu: „V Německu ještě taky, i když o něco méně. Když jedete po Holandsku nebo po Belgii, tak máte čisté sklo. V Číně jsou oblasti, kde už nejsou opylovači. Takže tam, když třeba kvetou citrusy, tak vyběhne tisíce lidí se štětečky a opylují to. My neumíme tuhle ekosystémovou službu nahradit. Naštěstí tohle je věc, která se podle mě v Evropě pochopila, a docela včas.“ V EU došlo během relativně krátké doby k zákazu asi čtyř tisíc ze sedmi tisíc registrovaných látek, včetně některých nejnebezpečnějších pesticidů, například neonikotinoidů.  Bez chemie nic nevyroste! V roce 2050 má dosáhnout počet lidí na Zemi deseti miliard. Může se ale takový počet lidí vůbec uživit? Je to trochu začarovaný kruh – intenzifikací zemědělství přicházíme o půdu a opylovače, bez půdy a opylovačů pak o značnou část potravin přijdeme úplně. Neexistuje jediný recept a jediné řešení: každý ekosystém je jiný. Každopádně je ale nezbytné co nejvíce omezit využívání fosilních paliv a syntetických výrobků. Inteligentní udržitelné zemědělství slibuje nakrmit těch deset miliard. „Na technické úrovni ano, to je naprosto možné. Pokud má dnes 820 milionů lidí hlad a jedna miliarda trpí nedostatkem výživy, nemá to totiž nic společného s nedostatkem potravin, ale s nedostatkem příjmů. Jsou to chudí lidé, kteří si to jídlo prostě nemohou koupit,“ tvrdí Marc Dufumier. Aby byl člověk dost živený, potřebuje asi 200 kilogramů obilí (nebo ekvivalentu) ročně. Světová produkce přitom dnes činí kolem 330 kg. Tak kde je chyba?  Agroekologie neodmítá inovace, pokud respektují fungování ekosystému! Největší chybou konvenčního zemědělství je ignorování faktu, že ekosystém je spleť složitých interakcí. Více než sto let sází na jednu kartu, a to výnos odrůd s vysokým potenciálem, především díky křížení, genetice, chemii atd. To s sebou nese nutnost upravit si ten ekosystém, přizpůsobit ho. Tím jsme ho nejen oslabili, ale dokonce ohrozili. Získali jsme sice plodiny, které jsou produktivnější, ale mají velkou potřebu hnojiv a jsou velmi citlivé na škůdce. Začínají se také objevovat druhy odolné vůči léčbě. Tyto problémy hodlá agrochemická lobby řešit zase jinými odrůdami, geneticky modifikovanými organismy, dalšími chemikáliemi atd. Je to věčný běh kupředu, který ale nemá v dohledu konkrétní cíl a hlavně ani smysl. Co tedy s tím?  Je mnoho forem zemědělství, které usilují jeho problémy a problémy životního prostředí řešit. Vedle integrované produkce, která se snaží co nejvíce využít přírodních zdrojů a naopak omezit provozní prostředky, které prostředí zatěžují, je to například tzv. precizní hospodaření, které klade důraz na moderní technologie (přehled o tématu a dalších udržitelných postupech přináší například kniha Bořivoje Šarapatky, Agroekologie: východiska pro udržitelné zemědělské hospodaření). Další důležitou součástí řešení je individuální přístup. Často například vyvstává otázka konzumace masa. Čím více lidí jí vícekrát do týdne maso, tím více půdy a rostlinné produkce je potřeba k vypěstování krmiva. Evropský dobytek je navíc krmen dováženou sójou, především ze zemí Jižní Ameriky. Obrovská poptávka způsobuje rozšiřování zemědělských ploch na úkor deštných pralesů. Kácení starých lesů je ekologická katastrofa. Nejenže přicházíme o stromy vyrábějící kyslík a pohlcující dusík, jejich kácením se ze dřeva a půdy naopak obrovské množství dusíku uvolňuje, a to množství porovnatelné s tím produkovaným tepelnými elektrárnami. Dále je problémem spotřeba vody – na výrobu například jednoho steaku je v porovnání s rostlinnou produkcí skutečně enormní. Přepočítáno na váhu, jeden kilogram hovězího spotřebuje více než 15 000 litrů vody, zatímco k vypěstování kila mrkve vám stačí 130 litrů. Skoro tři miliardy lidí přitom už dnes žijí v oblastech s nedostatkem vody. A nemluvě o tom, že jíst o něco méně masa a o něco více mrkve by bylo nepochybně zdraví prospěšné.   {/mprestriction} 

Čas načtení: 2025-04-17 10:00:00

Kolik by měli dostat za týrání lidí Netanjahu a jeho podporovatelé Petr Fiala a Jan Lipavský

   Dvouletým vězením potrestal podle ČTK český soud majitele hladem a nedostatkem vody týraného psa. „Obžalovanému přitěžuje vysoký stupeň jeho lhostejnosti a bezcitnosti ke stavu a osudu psa. Zle nakládal s živým tvorem a způsobil mu vážné útrapy a příkoří. Zvířeti, které pociťuje bolest, emoce, obavy i utrpení. V tomto případě šlo o zločin týrání zvířat, a to zvlášť trýznivým a déletrvajícím způsobem,“ vysvětlila předsedkyně soudního senátu. Tedy dva roky vězení za týrání psa hladem a nedostatkem vody a péče. Kolik by potom měli dostat okupant Netanjahu a jeho podporovatelé Petr Fiala a Jan Lipavský? ptá se Radek Silber. Netanjahu moří v okupované Gaze hladem, nedostatkem vody, odpíráním lékařské pomoci a masovým zabíjením na 2 miliony Palestinců, statisíce palestinských žen a dětí. A český Fiala se svým ministrem zahraničí Lipavským Netanjahuovu válku zahrnující i blokádu humanitární pomoci, potravin a vody podporují. V OSN a i EU vystupují zástupci české vlády a diplomacie opakovaně proti návrhům na ukončení okupace, ale i proti návrhům na okamžité humanitární příměří a propuštění rukojmí. Jak by asi mohl znít rozsudek?  Netanjahuovi, Fialovi a Lipavskému přitěžuje vysoký stupeň jejich lhostejnosti a bezcitnosti ke stavu a osudu lidských bytostí. Způsobují nebo umožňují způsobovat svou podporou okupace a války  dvěma milionům lidí, zejména statisícům žen a dětí, vážné útrapy, příkoří a smrt. Lidem, kteří pociťují bolest, emoce, obavy i utrpení. V tomto případě jde o zločin týrání a zabíjení lidí, a to zvlášť trýznivým a déletrvajícím způsobem.“    Radomír Silber

Čas načtení: 2023-07-10 13:06:57

Problémy se závlahou a jejich řešení: Jak se vypořádat s nedostatkem vody či přebytečnou vlhkostí?

Péče o zahradu je vysoce závislá na správné závlaze. Nicméně, i při pečlivém plánování a používání zavlažovacích systémů se mohou vyskytnout problémy, které ovlivňují dostupnost vody pro vaše rostliny. Nedostatek vody a přebytečná vlhkost jsou dvě nejčastější komplikace, se kterými se zahradníci potýkají. Nedostatek vody Nedostatek vody může být způsoben suchem, vysokými teplotami, nedostatečnou závlahou nebo nedostatečnou kapacitou […] The post Problémy se závlahou a jejich řešení: Jak se vypořádat s nedostatkem vody či přebytečnou vlhkostí? appeared first on Domácí kutil.

Čas načtení: 2021-10-25 14:05:33

Zašmodrchané řetězce III. – čipy aneb Proč automobilky nečeká právě lehká zima

Načasování události opravdu nemohlo být lepší: v březnu 2021 vyhořela v Japonsku továrna na čipy firmy Renesas. Jednalo se o specializované čipy pro automobilový průmysl. Efekt nebyl okamžitý, protože Renesas měl ještě určitou zásobu čipů na skladě. Ředitel severoamerického Volkswagenu, zpovídaný v tomtéž článku, vyjádřil naději, že do podzimu se situace zklidní. Podzim je tady a situace se nezklidnila; naopak, odhady, o kolik peněz letos automobilky přijdou, se postupně zvyšují. Konzultantská firma AlixPartners předpovídala v lednu 2021, že letošní globální výpadek v tržbách automobilových firem bude 60,6 miliardy dolarů. V květnu upravila svůj odhad na 110 miliard dolarů a v září na 210 miliard dolarů (jsem zvědav, co budou říkat v listopadu). Pěkná částka, zhruba srovnatelná s HDP celé České republiky. A nedostatek čipů je jedním z nejdůležitějších faktorů. Úplně rozdílné čipy Kořen problému je hlavně ve vzájemné nezastupitelnosti jednotlivých čipů. Chips jsou v britské angličtině i bramborové hranolky, naprosto uniformní produkt. A laik může při pohledu na hromádku zubatých čtverečků, které vypadají všechny podobně, snadno dospět k názoru, že s počítačovými čipy je to stejné jako s těmi hranolky: když jedna značka došla, prostě použij jinou. V tomto případě tedy: Renesasu vyhořela továrna? Přejděte na Intel! (Slavný Intel už teď nějakou dobu své vlastní čipy ani nevyráběl a outsourcoval jejich fyzickou produkci do jiných továren. Pod vedením nového ředitele Pata Gelsingera ale vzniká nová továrna nedaleko města Phoenix v Arizoně.) Není to tak jednoduché. Dokonce ani čipy určené k témuž účelu – dejme tomu do notebooků – nelze úplně hladce zaměňovat mezi sebou, nepatří-li k téže výrobní řadě téhož výrobce. A chcete-li mít v počítači AMD místo Intelu, znamená to vyměnit celou základní desku. No, a v případě automobilů se čipy používají ve zcela odlišném kontextu a architektuře než v počítačích nebo mobilech, což znamená, že jde o úplně jiné čipy. Počítače a mobily jsou vysoce centralizované stroje – mají hlavní procesor (CPU), který je jejich mozkem a srdcem. Požadavky na CPU jsou hlavně dva: procesor musí být rychlý, aby si uživatel nestěžoval na pomalost svého přístroje, a nesmí přitom žrát příliš mnoho energie, aby přenosná zařízení nějakou dobu vydržela jet i na baterii a nerozžhavila se člověku v ruce (nebo na klíně). Naproti tomu víceméně nikoho nezajímá, jestli taková CPU dokáže fungovat v –50 nebo +70 stupních Celsia, případně jestli snese intenzivní vibrace nebo prach, protože za normálních okolností lidé používají svoje počítače a mobily v poněkud civilizovanějších podmínkách. (Tady je ale nutno upozornit, že existuje speciální třída takzvaných houževnatých notebooků, které lze používat ve sprše, házet z okna, sprejovat yperitem nebo přejíždět autem. Bohužel jsou taky adekvátně drahé a těžké.) To, že zákazník vyžaduje rychlé a úsporné procesory, vede mezi výrobci k technologickým závodům. Vývoj v procesorech jde velmi rychle dopředu, asi nejrychleji ze všech technických oborů. Tři roky starý procesor už začíná být malinko zastaralý a po deseti letech jde o muzeální záležitost, vzbuzující soucitné pohledy u počítačových fanatiků. Automobilky žijí v úplně jiném světě, kde čas běží odlišným tempem. Tři roky staré auto je zánovní a po deseti letech stále ještě nepatří do šrotu. Jednotlivé čipy, které kontrolují například vstřikování paliva, ABS nebo stěrače, nemusejí být rychlé ani extrémně úsporné, ale musejí být odolné vůči nepříznivým podmínkám a vydržet v nich fungovat dlouho. Selhání jednoho čipu nesmí způsobit kaskádu chyb u ostatních atd. Zkrátka to, co nechcete, je, aby se vám palubní počítač „zhroutil“ a zastavil auto přímo na dálnici, jako se prý teď stalo jedné hypermoderní Tesle (majitel přežil). Automobilky nemají na výběr moc možností To znamená, že do aut se typicky dávají čipy „staré, ale osvědčené“, z technologického hlediska ovšem velice zastaralé. Udržovat výrobní linky pro takové staré čipy je pro většinu výrobců nevýhodné. Raději by vyráběli a prodávali moderní čipy pro počítače, tablety, grafické karty atd., se kterými jsou spojeny nejenom vyšší marže, ale i vyšší prestiž v oboru. (Což je nezanedbatelné! Geekové jsou dost hierarchická komunita a platí to i o šedovousých inženýrech sedících ve správních radách firem.) A také je po nich větší poptávka, protože spotřební elektroniky se ročně vyrobí mnohem více než aut. Tak například čínský Foxconn má kapacitu vyrobit půl milionu iPhonů za jeden den, a to je jen jedna (i když velká) firma mezi tisíci dalšími; pro srovnání, všechny automobilky světa dokázaly v roce 2019, na historickém vrcholu produkce, vyrobit za den asi 300 tisíc nových aut. A zde nastává jeden z mnoha problémů se zásobováním čipy, který se podle mého názoru potáhne ještě minimálně rok. Automobilkám se nechce do toho, přizpůsobit svá auta k použití nejnovějších čipů ARM, Intel, AMD, M1 a tak dále; částečně proto, že je to drahé, ale také proto, že jim úplně nedůvěřují. A výrobci, kteří byli dříve ochotni tento „zastaralý segment“ obsluhovat, se mezitím přeorientovali na lukrativnější zboží. Nedůvěra je totiž oboustranná. Když velké automobilky na začátku covidové epidemie usoudily, že se propadne zájem o nová auta, některé z nich jednostranně a velice krátkozrace zrušily svoje již dohodnuté objednávky čipů. To je přesně ten druh miliardového podrazu, který uděláte jenom jednou, načež se s vámi bude každý bát obchodovat. A zejména kvůli vám nepostaví novou specializovanou fabriku na zastaralé zboží, které by v případě dalšího „podrazu“ neměl komu prodat. Popravdě řečeno si myslím, že v téhle situaci mají automobilky jen dvě možnosti dlouhodobého řešení své současné prekérní situace. * Buď si postaví vlastní čipovou továrnu, třeba i nějak kartelově, jenže to se nedá udělat za den a bude to trvat odhadem dva roky, jestli vůbec tak rychle. (Pro srovnání: dvě nové továrny, které teď za 20 miliard dolarů staví zkušený veterán oboru Intel v Arizoně a o kterých byla řeč na začátku článku, dosáhnou plné produkční úrovně roku 2024.) * ¨Nebo skutečně předělají současné modely aut k použití moderních čipů určených pro mobily nebo tablety a přizpůsobí se rychlému až hektickému tempu technologického pokroku ve zbytku křemíkového světa. To nebude o moc rychlejší, protože taková upravená auta musejí, mimo jiné, projít důkladnými bezpečnostními zkouškami. Tak jako tak bych teď odhadoval, že automobilové firmy včetně naší Škody čeká velice krušná zima a možná i příští jaro. S adekvátními dopady na českou ekonomiku. Začne-li někdo jako Škodovka hrozit krachem, bude je z toho nová vláda muset vytáhnout, dost pravděpodobně opět na dluh. (Ostatně: Pat Gelsinger, ředitel Intelu, vyjádřil názor, že obecný nedostatek čipů potrvá do roku 2023. To ovšem není zrovna nestranný jedinec.) Co se stane? Mluvili jsme hlavně o automobilkách, ale problémy s nedostatkem čipů panují i v celém IT průmyslu. Jednou z příčin je obtížná covidová situace v Malajsii. Je celkem všeobecně známo, že hlavním hráčem ve výrobě těch špičkových čipů je tchaj-wanská firma TSMC, jejíž nejdůležitější továrny stojí přímo na Tchaj-wanu. (Mimochodem, TSMC založil v 80. letech inženýr jménem Morris Chang, kterého krátce předtím jeho bývalý zaměstnavatel, Texas Instruments, začal neoficiálně postrkávat do důchodu s tím, že ve 52 letech už pomalu patří do starého železa. Byl to katastrofálně mylný odhad; ve své nové firmě byl Chang ředitelem až do 87 let a za tu dobu nechala TSMC firmu Texas Instruments daleko za sebou.) Jenže tam se ty čipy vyrábějí jen „nahrubo“, tj. jejich struktura se vypálí a vyleptá do křemíku. Pak se tyto polotovary zabalí a putují do Malajsie, kde jsou firmy specializující se na konečné zapouzdření a testování čipů, nejenom těch od TSMC, ale všech možných; tato práce vyžaduje stále ještě hodně lidské pozornosti a nedá se úplně automatizovat. Ale právě Malajsie zažila letos v létě velké lockdowny kvůli covidu, při kterých se provoz těchto továren zastavil. Tím pádem došlo k dalšímu „zakuckání“ výrobních řetězců v polovodičovém průmyslu. Teď se situace konečně zlepšuje. Je to ale další ilustrace toho, jak těžké je zajistit hladký chod tak složité branže, jako je výroba čipů. Mluvil jsem nedávno s jedním ekonomem právě o čipech. Vyjádřil přesvědčení, že trh se o to postará. Ano, ale bude to trvat dlouho, protože i když několik velkých firem jako Samsung a Intel investuje do svých výrobních kapacit, jejich uvedení do provozu bude trvat roky; úzkým hrdlem je jak nutnost sehnat specializované vybavení, tak omezený počet odborníků na trhu práce. Za tu dobu mohou další firmy vyhladovělé nedostatkem čipů zkrachovat klidně třikrát. Zajímavá otázka je i ta, co se vlastně stane potom. Dejme tomu, že všechny ty současné plány na strategickou výstavbu dalších čipových továren v Japonsku, USA, EU a tak dále se uskuteční. Nebude pak té celkové výrobní kapacity pro změnu příliš? A nestane se z dosud ziskového polovodičového průmyslu další moloch podporovaný státními dotacemi jen pro to, aby se důležité továrny opět nezavřely a výroba neodstěhovala jinam? No, to budeme řešit roku 2025.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-04-23 11:34:00

Nejedeš na Ukrajinu, máš smůlu. Ukrajinské ambasády neobslouží muže

Ukrajina trpí jak nedostatkem zbraní, tak nedostatkem vojáků. Podstatná část těch, kteří by dle ukrajinských zákonů v uniformě sloužit měli, se totiž skrývá v zahraničí. Ode dneška se jim ztíží situace. Ministerstvo zahraničí Ukrajiny vydalo příkaz, aby jim byly odepřeny konzulární služby s jedinou výjimkou, totiž pokud si chtějí vyřídit papíry pro návrat na Ukrajinu. O vracení Ukrajinců se přitom diskutuje již nějakou dobu. „Běž bojovat,“ by jim například řekl europoslanec ODS Alexandr Vondra.

Čas načtení: 2024-04-25 23:44:00

Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu

Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.

Čas načtení: 2024-05-19 19:00:00

Hotely bazén mít mohou, lidé ne. Španělsko má na spotřebu vody dvojí metr

Španělské turistické regiony se potýkají s nedostatkem vody. Ukazují to data meteorologické služby AEMET, podle nichž je nejhorší situace v Katalánsku a Andalusii. S vážným nedostatkem vodních zdrojů se ale potýkají také Kanárské ostrovy nebo Baleáry. I proto v zemi sílí hlasy, aby se Španělsko konečně rozhoupalo k výraznějším regulacím i v cestovním ruchu. To se ale stále neděje.

Čas načtení: 2024-05-29 10:00:00

Teplota v Dillí dosáhla 49,9 °C. Indické hlavní město zaznamenalo rekordně nejteplejší den

Úřady varovaly před nedostatkem vody. Teploty dosáhly o devět stupňů vyšší hodnoty, než se očekávaloTeploty v Dillí se vyšplhaly na rekordních 49,9 °C a úřady varovaly před nedostatkem vody v hlavním městě Indie.Indický meteorologický úřad (IMD), který oznámil „silné vlny veder“, zaznamenal v úterý teploty na dvou stanicích na předměstí Dillí v Narele a Mungešpuru. Meteorologický úřad uvedl, že teploty byly o devět stupňů vyšší, než se očekávalo.IMD varoval před dopadem horka na zdraví, zejména kojenců, starších lidí a osob s chronickými chorobami.

Čas načtení: 2024-07-10 15:05:25

Samsung Galaxy Ring oficiálně: našlapaný chytrý prsten s jedním velkým nedostatkem

Samsung dnes oficiálně představil chytrý prsten z titanu Galaxy Ring Změří vám kroky, teplotu, tep a spoustu dalších hodnot, ve spojení s telefonem dokonce poskytne informace o chrápání Cena byla stanovena na 449 eur, v Česku ani na Slovensku bohužel prozatím dostupný nebude Chytré prsteny jsou momentálně v rámci segmentu nositelné elektroniky v kurzu. Patrně nejočekávanějším novým přírůstkem do tohoto odvětví byl Galaxy Ring od Samsungu, který si sice svou částečnou premiéru odbyl už začátkem letošního roku při veletrhu MWC v Barceloně, avšak o funkcích či ceně jsme se bohužel nic nedozvěděli. To se s dneškem mění, jelikož na Unpacked eventu v Paříži, kam dostala pozvánku i naše redakce, došlo ke kompletnímu odhalení. Přečtěte si celý článek Samsung Galaxy Ring oficiálně: našlapaný chytrý prsten s jedním velkým nedostatkem

Čas načtení: 2024-07-18 16:16:37

Drogy a víry mohou sloužit jako únik z reality

Čím vyspělejší je civilizace tím více lidi trpí nedostatkem pravdy a lásky, bez pravdy a lásky se z lidí stávají ubožáci závislí na drogách a víře v zázraky. Tvé tvrzení, že čím vyspělejší je civilizace, tím více lidé trpí nedostatkem pravdy a lásky, může odrážet určitou míru skepticismu vůči moderní společnosti a technologickému pokroku. Tento pohled …Pokračovat ve čtení Drogy a víry mohou sloužit jako únik z reality

Čas načtení: 2024-07-30 15:04:00

Firmy se potýkají s nedostatkem personálu s dovednostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti

Společnost Fortinet zveřejnila výroční zprávu Global Cybersecurity Skills Gap Report, která upozorňuje na přetrvávající problémy spojené s nedostatkem dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti. Z výzkumu vyplývá, že téměř 90 % organizací zaznamenalo v posledním roce napadení, které bylo částečně způsobeno nedostatkem personálu ...

Čas načtení: 2024-09-13 10:19:33

Čeští výstaváři se potýkají s nedostatkem pracovníků

Brno, 13. září 2024 – Asociace výstavářských firem sídlící v Brně letos slaví 30 let. Tradice brněnského veletržnictví je ještě delší. Fax, internet, e-mail ani umělá inteligence neotřásly tímto oborem tak jako covidová epidemie. I tuto katastrofu se však podařilo výstavářům a organizátorům akcí překonat. Všude po světě roste poptávka po „zlatých českých ručičkách“. Právě naši „stavitelé“ mají ve světě skvělou pověst co se kvality i ceny týče. Český výstavářský průmysl se však potýká s nedostatkem lidí. Celý článek...

Čas načtení: 2024-11-01 00:00:00

Počet nezaměstnaných absolventů stoupá. Firmy sázejí na rekvalifikace, upskilling a trainee programy

Počet nezaměstnaných absolventů v září výrazně vzrostl, na úřadu práce bylo evidováno téměř 20 000 mladých lidí, o 2 400 více než vloni. Firmy se sice potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, ale čerství absolventi často narážejí na problém s nedostatkem praxe. Zaměstnavatelé situaci řeší zaváděním trainee programů a rekvalifikačními kurzy, které mohou chybějící praxi nahradit.

Čas načtení: 2025-01-25 12:00:56

Xbox řeší problém s nedostatkem paměti. Maximální kapacitu externích úložišť zdvojnásobí

Herní konzole Xbox rozšiřuje možnosti pro externí úložiště Nově půjde využít prostor z externího úložiště až o kapacitě 24 TB  Současný limit dosahoval maxima v podobě 16 TB Moderní hry zabírají čím dál tím více místa z úložišť konzolí, což je problém, na který vášnivější hráči dříve či později narazí, přičemž tento problém se nevyhýbá ani Xboxu. V základní verzi nabízí konzole od Microsoftu 1 TB volného místa pro hry, nicméně pokud plánujete hrát více titulů, nějakému rozšíření paměti se nevyhnete. Jedním z řešení jsou paměťové karty, které rozšiřují úložiště s možností instalace a spouštění těch nejnovějších titulů, avšak tato varianta je vykoupena vcelku vysokou cenou. Alternativou k tomu je pořízení externího disku. Přečtěte si celý článek Xbox řeší problém s nedostatkem paměti. Maximální kapacitu externích úložišť zdvojnásobí

Čas načtení: 2025-02-10 14:36:00

Nejvyšší soud potvrdil podmínku a zákaz chovu za desítky koček v bytě

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání matky se synem, kteří chovali desítky koček v bytě na okraji Prahy. Žena dostala čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let, syn pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatnou výživou a nedostatkem soukromí. Rozhodnutí NS padlo bez veřejného jednání, je dostupné v soudní databázi.

Čas načtení: 2025-04-21 10:30:00

V EU je kritický nedostatek zabezpečených parkovišť, varuje studie Evropské komise

Evropská unie se potýká s kritickým nedostatkem zabezpečených a bezpečných parkovišť pro profesionální řidiče, podle Evropské komise na to upozorňuje na to nová studie. Aktuálně celkem chybí 390 057 parkovacích míst, do roku 2040 by to mělo být už 483 tisíc míst.

Čas načtení: 2025-07-17 15:31:00

ÚS odmítl stížnosti matky a syna, kteří chovali kočky v nevhodných podmínkách

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti matky se synem, kteří chovali desítky koček v bytě na okraji Prahy. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatnou výživou a nedostatkem soukromí. Žena dostala čtyřměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na 20 měsíců a zákaz chovu koček na pět let, syn pouze tříletý zákaz chovu. ÚS nenašel důvod k zásahu, stručné usnesení zpřístupnil ve své databázi.

Čas načtení: 2025-10-14 04:52:00

Chybí peníze, trenéři i mládež. Sport na venkově je v ohrožení, včetně fotbalu

Téměř 45 milionů korun vyčlenil letos Olomoucký kraj na dotace určené pro podporu sportu. Přesto se řada spolků a oddílů hlavně na vesnicích potýká s nedostatkem financí. Pomáhat se jim sice snaží i obce. V kombinaci s nezájmem mladých a nedostatkem trenérů je však venkovský sport víc než kdy dříve postaven na nadšení jednotlivců. S problémy nebojují jen menší sporty, ale už i dříve velmi populární fotbal.

Čas načtení: 2025-10-14 04:52:04

Chybí peníze, trenéři i mládež. Sport na venkově je v ohrožení, včetně fotbalu

Téměř 45 milionů korun vyčlenil letos Olomoucký kraj na dotace určené pro podporu sportu. Přesto se řada spolků a oddílů hlavně na vesnicích potýká s nedostatkem financí. Pomáhat se jim sice snaží i obce. V kombinaci s nezájmem mladých a nedostatkem trenérů je však venkovský sport víc než kdy dříve postaven na nadšení jednotlivců. S problémy nebojují jen menší sporty, ale už i dříve velmi populární fotbal.

Čas načtení: 2025-12-15 13:51:47

Zanedbáváte spánek? Můžete spustit cyklus, z něhož se bez pomoci nedostanete

Představte si, že jste se v noci špatně vyspali. Probudili jste se unavení a celý den jste malátní a vyčerpaní. Setkání s přáteli? Návštěva posilovny? Na nic vám nezbývá energie a jinak vzrušující věci už vám nepřinášejí útěchu. Přichází večerní úzkosti a další těžká noc. Nový článek varuje před začarovaným kruhem. Čím déle tento začarovaný kruh trvá, tím hůře se z něj mozek dostává, upozorňují spánkoví experti. Kvalita spánku souvisí s duševním zdravím. Dlouhodobé zanedbávání spánku může vést k depresím a úzkostem. Problémy se spánkem podle studií přispívají ke vzniku schizofrenie a posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Současně jedním z hlavních příznaků duševních problémů je zhoršený