Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-11 00:00:36

Jak se řídí agentura malá digitální agentura? | Marek Čech (Digitální architekti)

Agentura Digitální architekti je na trhu 5 let, má přes 50 klientů, pracuje pro ni 8 zaměstnanců a roční tržby má kolem 10 milionů korun. Jak se řídí? The post Jak se řídí agentura malá digitální agentura? | Marek Čech (Digitální architekti) first appeared on MladýPodnikatel.cz.

Čas načtení: 2026-03-05 06:05:00

Živě: Global Ecommerce Congress 2026 - největší e-commerce událost roku

Praha 5. března 2026 (PROTEXT) - The Prague Castle Events pořádá ve čtvrtek 5. března třetí ročník Global Ecommerce Congressu (GECOM), který přináší celodenní program věnovaný nejzásadnějším tématům současné e-commerce, umělé inteligence a digitalizace B2B firem. Akce propojí špičkové osobnosti české technologické scény, lídry e-commerce a B2B firem a inovátory, kteří formují podobu podnikání v digitální éře.Přenos z Martinického paláce na Pražském hradě můžete sledovat od 7:30, program začíná v 8:15.   GECOM 2026 se zaměří na to, jak AI mění obchodní modely, řízení firem, zákaznickou zkušenost i mezinárodní expanzi. Program nabídne strategické přednášky, panelové diskuse, případové studie a konkrétní návody pro implementaci AI-first přístupů do firemních procesů. Součástí bude také prostor pro networking a představení praktických řešení od technologických firem. Klíčová témata programu 2026Predikce vývoje AI v Česku, Evropě, USA a Číně – dopady na e-commerce a retail.AI-first strategie ve firmách – jak nastavit leadership, procesy a kulturu.AI governance vs. růst – řízení rizik, bezpečnost, inovace a legislativa.AI-first commerce Česko 2026 – jak budou vypadat e-shopy a marketplaces příštích let. Generativní AI v marketingu – automatizace obsahu, personalizace, kampaně a predikce chování zákazníků.B2B transformace s AI – automatizace obchodních procesů, lead scoring a optimalizace pipeline.Expanze na mezinárodní trhy díky AI a datové analytice.Cloudová pevnost s AI – infrastruktura, bezpečnost a efektivita v době AI boomu.Digitální bezpečnost – detekce malwaru, sociální inženýrství a ochrana před novými hrozbami.Kongres přivítá více než 50 odborníků a lídrů české digitální scény. Mezi hlavní vystupující patří zástupci společností: Slevomat, Alensa, Atairu, Shoptet, Leadgen Akademie, Leadspicker.Vystoupí také zástupci technologických firem, marketéři, architekti digitálního byznysu, zakladatelé úspěšných e-commerce projektů a experti na AI implementaci. Diskutovat budou o budoucnosti české e-commerce, o role dat a o tom, jak české firmy mohou držet krok s globální konkurencí.Součástí kongresu budou i zahraniční hosté z technologického a e-commerce prostředí. Na programu je také večerní afterparty, která navazuje na tradici předchozích ročníků a patří k největším networkingovým setkáním roku v rámci české digitální komunity. Očekává se účast více než 500 odborníků, CEO, zakladatelů startupů, investorů, inovátorů a technologických lídrů.„Cílem GECOM 2026 je ukázat, jak AI mění české podnikání napříč obory. Kongres propojí špičky e-commerce, technologie a inovací na jednom místě,“ říká Jan Novotný, organizátor akce. Více o programu: https://www.gecomcon.com/program-3/ Zdroj: GECOM

Čas načtení: 2021-11-04 14:50:26

Bity versus papír aneb S čím se snáze podvádí

Nejčastější čtenářská námitka na poslední článek o zfalšovaných QR kódech se týkala mých úvah o digitálních volbách a zněla zhruba takto: „Vždyť s papírem se dá taky fixlovat, tak co? Haha!“ Tenhle druh poněkud povýšené, a přitom triviální námitky je většinou určen k tomu, aby autora textu či jiného diskutujícího tzv. nasejřil. Víceméně nikdo, kdo takové tvrzení vznáší, si upřímně nemyslí, že „i s papírem se dá podvádět“ by byla nějaká nová, nečekaná skutečnost, nad kterou ostatním poklesnou čelisti čirým údivem. Nicméně úplný nesmysl to také není, a tak si zaslouží aspoň menší komentář. Proč tedy raději papír, aspoň co se voleb týče? Papír je papír První a základní věc: papír je hodně stará technologie. Nejstarší dosud fungující papírna v Evropě stojí ve Velkých Losinách a pamatuje vládu Rudolfa II. Věk sám o sobě není vždycky zárukou kvality, ale v tomto případě mluvíme o zhruba 500 letech souboje mezi falzátory a podvodníky na jedné straně a jejich odpůrci na straně druhé. Tím vzniklo adekvátní penzum zkušeností, co všechno se s papírem dá dělat, jak se takové manipulace dají odhalit atd. Velmi dobře zabezpečené jsou například dnešní bankovky. Ačkoliv motivace vyrábět falešné peníze je v kriminálně smýšlející části populace extrémně silná, padělků je v oběhu tak málo, že se s nimi běžný člověk jen tak nesetká. Američané odhadují, že v USA samotných je jen jedna z několika tisíc bankovek falešná (PDF se zprávou ministerstva financí; situace v zámoří může být jiná). Udělat kvalitní padělek je zkrátka těžké, reálnou kapacitu na to mají jenom některé státy, a ty na tom zase vesměs nemají zájem. (Zajímavou historickou výjimkou byly nacistické padělatelské dílny za války.) Hlasovací lístky nejsou bankovky, ale do jisté míry je chrání právě skutečnost, že jsme na zacházení s papírem zvyklí a známe jeho charakteristiky. Umíme rozeznat texturu papíru i pouhým dotekem (troufám si říci, že kdyby uprostřed knihy byla jedna jediná stránka z jiného typu papíru, při listování naslepo ji najdete), poznáme většinu dodatečných úprav. Pokud někdo chce „rozhodit“ papírové hlasy, musí si vyrobit nějaké falešné hlasy nerozeznatelné na pohled a pohmat od hlasů pravých, nějak je vpravit do uren nebo podstrčit komisařům při sčítání a zároveň odstranit hlasy jiné, aby celkové součty obálek seděly. A hlavně: musí tak učinit ve značném měřítku. I kdybyste úspěšně překopali urny v jednom, deseti či padesáti okrscích, tak v poměrném volebním systému je to pořád málo, aspoň bavíme-li se o celostátních volbách. (V ČR máme přes 14 tisíc volebních okrsků.) To je ten důvod, proč ani drsňák jako Erdogan nedokázal udržet svoje lidi u moci ve velkých městech jako Istanbul a Ankara, ačkoliv o jeho skrupulích lze pochybovat. Kdepak, papírové volby s osobní účastí voličů u uren je snazší manipulovat jinými způsoby. Například tím, že určitým lidem znemožníte kandidovat (recept osvědčený v Íránské islámské republice), tím, že nějak zúžíte či naopak rozšíříte množinu voličů (třeba usnadněním voleb občanům trvale usedlým zahraničí nebo snadným udělováním občanství lidem, u kterých se dá čekat, že vám za to budou vděční), případně sednete k mapě a nakreslíte velice divoké okrsky s garantovanou převahou jedné strany, což je typická choroba amerického většinového systému, zvaná gerrymandering. Falšování fyzických hlasů se u papírových voleb vyplatí leda v případě takových volebních systémů či voleb, kde k zásadnímu zvratu stačí pár hlasů. Typicky proto, že oprávněných voličů je málo, a přitom rozhodují o něčem důležitém. Podíváte-li se na elaborátní protokol, kterým shromáždění kardinálů (konkláve) volí nového papeže, je patrné, že v minulosti museli mít někteří svatí mužové velmi nesvaté sklony – a těm bylo nutno zabránit: Kardinálové musí jméno kandidáta napsat pozměněným písmem, aby je nebylo možno identifikovat, a list přeložit. Potom každý kardinál zvedne viditelně lístek a odnese ho k oltáři, kde je urna přikrytá talířem. Položí svůj hlasovací lístek na talíř a překlopí ho do urny. Tento na první pohled zbytečně složitý způsob byl zaveden proto, aby bylo zřetelně vidět, že kardinál vložil do urny jen jeden lístek… Když jsou všechny lístky sečteny, zvolá jeden ze sčitatelů jména těch kardinálů, kteří získali hlasy. Jehlicí se propíchne každý lístek tam, kde je vytištěno slovo Eligo – a navléknou se všechny na nit. Po překontrolování jsou hlasovací lístky spáleny. Od 20. století jsou součty hlasů všech volebních kol zapisovány. Listiny se uchovávají ve vatikánském archivu v zalepené obálce, která může být otevřena jen na příkaz papeže. ZDROJ Ovládnout počítače je snažší Nyní k počítačovému světu. Jeho neblahým rysem je, že úspěšně napadené systémy mají tendenci kolabovat hromadně a úplně. Počítače obecně usnadňují práci, a tou usnadněnou prací někdy bývá nepřátelský útok. Existuje bonmot, že kdyby architekti stavěli budovy stejným způsobem, jakým programátoři programují software, dokázal by jeden jediný datel zbořit celá města, a poslední dobou to ani není taková sranda na poslech, jako bývala dřív. Digitálních datlů totiž razantně přibylo – a někteří z nich ani nejsou lidé, ale neúnavní softwaroví roboti oklovávající na dálku cizí systémy víceméně nonstop. Té hromadnosti a úplnosti útoku si můžeme všimnout na různých příkladech z praxe. Nedávno popisovaný Hitlerův (a Mickey Mousův) falešný covidový certifikát platil v celé Evropě a jeho pouhá existence zároveň zpochybnila spoustu dalších certifikátů. Když dojde k nějakému úniku z tajných databází, ve valné většině případů uteče ta databáze celá, ne jenom pár záznamů. Uloupí-li hackeři někde zajímavé dokumenty, vesměs přitom získají hromadu dat počítanou na gigabyty a terabyty, ne jenom pár souborů. Atd. To je pro dnešní počítače typické: buď se do nich nevlámete vůbec, a pak máte smůlu, nebo se vám ten průnik zdaří, a pak si s nimi obvykle můžete dělat, co chcete. Neříkám, že je to nějaký přírodní zákon se stoprocentní platností – není – ale obvykle to tak stejně je. Úspěšný útok typicky znamená získání práv administrátora nebo jiného vysoce privilegovaného uživatele, a ten může v systému dělat skoro cokoliv. A ten napadený počítač je při veškeré své výkonnosti a modernosti stále ještě příliš blboučký na to, aby rozeznal, že mu najednou dává rozkazy nějaký cizí pán. Technologie mohou způsobit více škody než užitku A to jsme se zatím bavili jen o aktivním, zlovolném hackingu. Spousta chaosu se dá napáchat i neúmyslně. Dokonce i víc, protože nekompetentnost a chyby v IT jsou daleko běžnějším jevem, než že si na vás zasedne Voloďa Ranař a předělá vám databáze ke svému potěšení. Jedna taková patrně neúmyslná katastrofa se odehrála loni v americkém státě Iowa. (Článek, další článek, ještě jeden). Při tamních demokratických primárkách se výsledky v jednotlivých okrscích zaznamenávaly na papír, ale strana se rozhodla pro hlášení výsledků do centrály nasadit novou mobilní aplikaci, dodanou firmou s legračně strašidelným názvem Shadow, Inc. Dříve se hlásily výsledky z jednotlivých okrsků telefonicky, ale musíme jít s dobou a modernizovat, ni? Ve srovnání třeba s českými celostátními volbami šlo jen o velmi skromné hlasování: 1600 okrsků a zhruba 170 tisíc hlasujících. Ale nový digitální systém nezvládl ani toto skromné zatížení. Aplikace byla špatně napsaná, hroutila se, zasílala nekonzistentní výsledky. Zoufalí sčítací komisaři zahltili telefonní linky do centrály. (Počet linek byl předem osekán, protože přece máme moderní aplikaci, že? Na co bychom potřebovali nějaké staromódní telefony…) Stejně zoufalá centrála doporučila komisařům zasílat ručně vyfocené výsledky e-mailem; dorazilo jich 700 a ve všelijaké kvalitě. Zatímco se čekalo na výsledky tohoto debaklu, začali příznivci jednotlivých kandidátů přicházet s různými divokými konspiračními teoriemi. Odhady o tom, kdo skutečně vyhrál, se různily. Ač byl studený únor, paranoia rozkvétala a dařilo se jí… Ve výsledku trvalo sčítání, právní tahanice a následný opětovný přepočet hlasů téměř celý měsíc a výsledky poměrně malého hlasování ze 3. února 2020 byly oficiálně ohlášeny 27. února 2020. Nikoliv, přátelé, toto není pokrok. V České republice jsme měli 5,5 milionu papírových hlasů odevzdaných během parlamentních voleb sečteno během několika málo hodin od chvíle, co se volební místnosti zavřely. Součástí racionálního použití technologie je i poznat to, kdy její nasazení přináší více škody než užitku, a tady je to podle mého názoru dost jasné.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-07-07 13:54:34

Korzáři digitálního věku

Bez obav, nebude řeč o české politické scéně. Řeč bude o ransomwaru, vyděračských útocích na počítačové systémy, obvykle realizovaných přes půl planety. Švédský obchodní řetězec Coop se stal terčem digitálního vydírání poté, co útočníci napadli softwarový systém v jeho pokladnách. Jelikož Coop je poměrně velký, zavřených prodejen je po celém Švédsku asi 500. Coop drží zhruba pětinový podíl na švédském trhu supermarketů, takže výpadek jeho služeb už znamenal určitý (i když ne zásadní) problém pro běžného švédského občana, který si chce koupit něco k jídlu. O pachatelích „potravinářského“ útoku, který cílil na pokladní software Kaseya a který postihl 800 a 1500 firem, se dočtete jen to, že operují z východní Evropy, mají vazby na Rusko a chtějí svoji odměnu v bitcoinech. Zavřený krám s potravinami je pro řadového voliče přece jen o dost bližší a hmatatelnější jev než vykradená databáze nějaké firmy vzdálené veřejnému oku, takže o ransomware se začalo mluvit trochu více než dřív. Principiálně ovšem na takovém útoku nic nového není, jen pro něj trochu více dozrály podmínky. Každopádně má situace určité paralely s jinou situací, na kterou už jsme dávno zapomněli. Žádné srovnání nesedí úplně přesně, ale tyhle útoky se podobají korzárství čili privateeringu na novověkých mořích. Hacker nemusí lézt do nebezpečné zóny Podobnosti s klasickým korzárstvím jsou nápadné: ٭ mezi privátními hráči a státy, které využívají jejich služeb, existuje určitý odstup, který se může hodit; pokud se například „navezou“ do cíle, do kterého nemají (a to i klasičtí korzáři dělali velmi rádi, zvlášť, když to nikdo neviděl), lze od nich dát ruce pryč daleko snáze než od lidí ve vlastní uniformě; ٭ jedním z důvodů, proč státy zaměstnávaly korzáry, bylo to, že samy měly problém zrekrutovat kvalitní lidi. Služba v královském námořnictvu byla těžká a plná otravných povinností. Soukromníci dokázali, pokud k tomu měli důvod, nabídnout svému mužstvu podstatně zajímavější pracovní podmínky; ٭ potenciální zisk pro aktivní jedince je daleko větší, než na jaký by mohli pomýšlet při běžné kariéře státního zaměstnance. V případě útoku proti Kaseye nabídli útočníci odšifrování postižených počítačů za „akční“ výkupné 70 milionů dolarů, což i při rozdělení mezi celou posádku jsou velmi slušné peníze; ٭ náklady na „vystrojení výpravy“ nenese státní kasa, ale korzár sám, což úředníky z ministerstva financí jistě potěší; ٭ menší státy, mají-li k dispozici dostatečné množství talentovaných lidí, můžou hrát „hru o trůny“ na úrovni jinak vyhrazené skutečným velmocem. Taková Anglie byla proti španělskému impériu dlouho malá a slabá, ale o anglických námořnících to neplatilo, tam byly celkové schopnosti daleko vyrovnanější. Zvlášť první dva body jsou v moderním IT korzárství dotaženy do dokonalosti. Na rozdíl od Francise Drakea nemusí současný hacker lézt do nebezpečné zóny osobně a nevystavuje se tak příliš velkému riziku, že jej nepřátelé někde chytí živého a vytlučou z něj detaily, které měly zůstat utajeny. Formální odstup mezi ním a jeho vládou se tak udržuje ještě lépe než tehdy. A co se druhého bodu týče – jako soukromý hacker, který občas dostane určitou pobídku k činnosti seshora, máte daleko zajímavější pracovní život, než kdybyste byli státním zaměstnancem. Ten musí poslouchat všelijaké nadřízené, pracovat ve všelijakém kolektivu a držet se všelijakých zkostnatělých pracovních regulí („ten USB disk ti jen tak nekoupíme, podej si žádost a počkej si půl roku na vyjádření“). Kdežto ve specializované firmě bude nejspíš trávit pracovní dobu ve společnosti sobě podobných lidí a nebudou se mu do cesty plést různí kariérní plukovníci a náměstci, kteří ani nerozumějí tomu, co řídí. Ještě jedna podobnost s klasickým korzárstvím tu je, také zajímavá. (Ne)bezpečnost IT je jednou z oblastí, ve které se schopnosti dobře vybaveného soukromníka dostávají na stejnou úroveň se schopnostmi státu, a to i ve vyspělém světě. Na fyzických bojištích se jednotlivé státy už v průběhu 18. a 19. století vesměs postaraly o to, aby soukromé síly nepředstavovaly reálnou konkurenci jejich vlastním ozbrojeným složkám; tam, kde tento vývoj nenastal nebo se zvrátil, dnes vesměs panuje až primordiální chaos (Libanon, Mali, Afghánistán). V IT to tak není, tudíž se vyplatí ty soukromníky zaměstnávat i pro úkoly na nejvyšší světové úrovni. Některé věci by se digitalizovat neměly Klasické korzárství skončilo hlavně proto, že a) korzáři začali být poněkud svévolní až nezvladatelní, b) velmocem se začalo daleko více dařit rekrutovat a udržovat regulérní vojsko a námořnictvo, v němž panovala podstatně větší disciplína. Víceméně se tak korzářina stala časem zbytečnou. Poslední zbytky tohoto přístupu se dodnes udržely ve formě různých „bounties“ (odměn za hlavu), jejichž lovením se zabývají „bounty hunters“, ale celosvětově nejde o významný jev. V případě IT to zatím na takový vývoj nevypadá. Na neposlušné nerdy si jejich mateřská země může snadno došlápnout a koncentrace know-how v soukromém sektoru (ve srovnání s tím státním) je zatím také vysoká. Připočteme-li existenci digitálních měn jako bitcoin, které umožňují snadné převedení výkupného do neznámých rukou kdekoliv na světě, dá se čekat, že digitální korzárství v dohledné době jen tak nepomine. Naopak se možná začne napodobovat i v jiných končinách světa. Toto je skutečně hra, k jejímuž hraní nemusíte být zrovna velmocí, ba ani kdovíjak bohatým státem. Co mi z toho plyne pro Českou republiku? ٭ Některé aktivity a služby by se neměly digitalizovat vůbec (volby!), jiné jen opatrně a se zachováním papírových záloh, i když tisknout digitálně podaná lejstra na papír dnes vypadá jako anachronismus. Představte si třeba kompletně zašifrovaný katastr nemovitostí s tím, že se ztratily transakce za posledního půl roku. Všichni lidé, kteří si mezitím koupili nemovitost, mají tím pádem svůj status majitelů poněkud zpochybněn, protože údaje v katastru mají z hlediska zákona velkou váhu. Z papírových materiálů se ten skutečný stav dá pomalu a nevděčně, ale přece jenom rekonstruovat; bez nich je to úplné peklo. ٭ Hotovost je dobrá věc a v případě výpadku centralizovaných digitálních platebních systémů za ni budeme vděční. Umožňuje ekonomické činnosti běžet i v mimořádných situacích. Švédský Coop musel po útoku zavřít své krámy mimo jiné proto, že Švédsko je jednou z mála zemí, kde už hotovost téměř vymřela a v menších městech už nemáte ani bankomaty, tudíž zákazníci neměli jak platit. Na svých oficiálních stránkách se Švédsko chlubí svým téměř „cashless“ statusemcoby důkazem inovativního ducha národa; já v tom vidím hlavně velkou bezpečnostní díru a zneužitelný problém do budoucna. ٭ Budovat adekvátní obranu je potřeba, protože při propojenosti světa se nedá čekat, že by se nám tento druh útoků donekonečna vyhýbal. Jednoho dne skřípnou neznámí útočníci třeba Billu nebo Veolii a bude vcelku jedno, jestli je k tomu navedlo Rusko, Indonésie, Turecko, nebo jestli jde o čistě soukromý útok uspořádaný proto, aby páni odborníci nevyšli ze cviku a vydělali si něco bokem. Důsledky budou srovnatelné. A také nedává moc velký smysl rozlišovat mezi ochranou dat státních úřadů a soukromých firem. Útočit na ně budou ti samí lidé a těmi samými nástroji. ٭ Stejně tak je potřeba mít nějaký druh doktríny pro případ, že k úspěšnému útoku přece jen dojde – a to ono dojde, protože v IT světě rozhodně nemají obránci převahu nad útočníky. Například ujasnit si, zda napadená firma smí legálně zaplatit požadované výkupné nebo nikoliv. Toto je ošemetné téma, ve kterém může stanovit závazné standardy jenom zákon. Zaplacením výkupného odměňujete organizovanou kriminální činnost a povzbuzujete další útočníky k podobným akcím. Nezaplacením zase riskujete velkou hmotnou ztrátu a možná i životy lidí (co třeba, když je cílem útoku nemocnice a dokumentace pacientů? Taky se to dělá). To jsou přesně ty nejednoznačné situace, o které se tradičně zajímá právní řád. Tedy u nás zatím nikoliv. ٭ Dívám-li se na ten pojem „doktrína pro případ útoku“, měl by asi zahrnovat i závazná pravidla pro zálohování dat ze státem provozovaných digitalizovaných agend. Digitalizace znamená zvyšování efektivity, jenže ono to platí i pro efektivitu útoků. To je ten detail, který vám „prodejci“ různých systémů (a tím myslím i politiky, kteří taková řešení tlačí) obvykle nezdůrazňují. Protože pokud byste jej měli brát vážně, znamenalo by to utrácet podstatně více za pravidelné bezpečnostní audity, vyškolené administrátory apod., a najednou by celkové náklady na provoz systému vypadaly úplně jinak a podstatně méně příznivě. Z pohledu starého softwaráře k tomu mohu dodat jedině bonmot, který jsem kdysi dávno četl v knížce Murphyho počítačové zákony: „Kdyby architekti stavěli domy stejně jako programátoři programují systémy, dokázal by jeden jediný datel zbořit celá města.“ Myslím, že první vydání té knihy vyšlo někdy kolem roku 1990. Moc se toho od té doby nezměnilo, že? Tedy až na to, že za tu dobu natekly do IT odvětví investice v řádu desítek bilionů dolarů a každé nové vydání Windows či Linuxového jádra se chlubí zvýšenou bezpečností. Jenomže lidé dokážou vyrábět další slabiny ještě rychleji, než je jiní lidé stíhají spravovat.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-03-04 16:32:03

Cenu Magnesia Litera má šanci získat monografie o Janu Žižkovi či poslední kniha Aleše Palána o samotářích

Ve středu 4. března byly představeny nominace na ceny Magnesia Litera za rok 2019. Nominovány jsou mimo jiné prózy Jiřího Kratochvila, Jana Němce a Davida Zábranského, sbírky poezie Jiřího Dynky a Daniela Hradeckého či kniha pro děti Petra Borkovce.   Litera za prózu Veronika Bendová: Vytěženej kraj (fra, Praha, 200 s.) Severočeskou road-movie Vytěženej kraj v jistém smyslu navazuje Veronika Bendová na svůj debut Nonstop Eufrat. Podobně jako příběh padlého katolického kněze v její prvotině, se portrét exploatované krajiny a bývalého partnerského páru, který zde má najít filmové lokace, zabývá tématem duchovní, kulturní a historické identity. Zdevastované kostely a fary, lidé dobití komunistickou minulostí a lační profitu, poničené osobní vztahy i společenské vazby. Autorka kontrastuje tenkou vrstvu současnosti zastoupené rychlým a dobře nasvíceným světem filmu, s dějinami a jejich stíny, které jsou v kraji, kde leží Litvínov, Most, Libkovice nebo Hrob stále přítomné a působící. V literatuře i ve filmu často zobrazované téma vytěžených severočeských Sudet představuje autorka neotřelým způsobem jako otázku duchovní opuštěnosti. V knize se proto postindustriální kraj stává víc než dramatickou kulisou pro chystaný film o křesťanské rodině chartistů vypuzené tlakem StB z Prahy za socialismu do severních Čech. Vytěženej kraj je otázkou, jak se v něm ve svobodnější době zachovat stejně nekonformně a lidsky.   Jiří Kratochvil: Liška v dámu (Druhé město, Brno, 200 s.) Jiří Kratochvil je představitelem současné prózy, která se programově odklání od realistické literární tradice; je zároveň jedním z nejpřekládanějších českých autorů. Román Liška v dámu se odehrává v padesátých letech dvacátého století a prolínají se v něm dvě dějové linie. Ta realističtější vypráví příběh mladého brněnského dělníka Pavla, který je jako perspektivní a jazykově talentovaný estébák vybrán, aby odešel na západ a provedl diverzní akci ve Svobodné Evropě. Druhou, fantaskní linií je příběh mladé lištičky. Stalin (v románu nazývaný Hospodář) dá vědcům z Pavlovova institutu úkol přetvořit ji v ženu a tu pak pod jménem Sylva vyšle na západ, aby zavraždila Winstona Churchilla. Hrdinové se ale ve svobodném světě setkají a jejich příběhy a osudy se spojí – život se ukáže být mocnější než záměry mocných. Román Liška v dámu je poctou imaginaci, literatuře jako hře slov a obrazů, ale zároveň nabízí i silný příběh o propojování a zároveň neslučitelnosti různých světů a také oslavu lidské a liščí svobody.   Štěpán Kučera: Projekt Gilgameš (Druhé město, Brno, 168 s.) Projekt Gilgameš je románovým debutem Štěpána Kučery, spisovatele a novináře, který se dlouhodobě zajímá o střet kulturní a biologické podmíněnosti lidského chování. O něj jde i v příběhu převozníka Uršanábiho, kterého si Kučera vypůjčil ze starověkého Eposu o Gilgamešovi. Uršanábi se díky prášku z černé květiny stává nesmrtelným a v textu putuje napříč kontinenty a staletími až do naší blízké budoucnosti. Celý jeho osud zároveň vypráví mladému vědci pokročilá umělá inteligence, aby ho přesvědčila, že budoucnost by měla mít v rukou ona, a ne člověk. Zdůrazňuje, že lidská potřeba nepřítele je příliš silná a že lidé nejsou vývojově připravení na život v tak obrovských tlupách, jaké si díky vyprávění příběhů dokázali vybudovat. Kučera tu pracuje velmi poučeně jak s nejstarší literaturou, tak s prvky nejmodernější vědy; vytvořil svého druhu mytické vyprávění, v němž se nepátrá po ničem menším než po smyslu lidského života, a přitom je to celé zabalené do postmoderního jazyka i vtipu.   Jan Němec: Možnosti milostného románu (Host, Brno, 480 s.) Rozsáhlý románový projekt Jana Němce klade naléhavé otázky jak ohledně tématu milostného vztahu a soužití s jiným člověkem, tak i ohledně možností a dopadů románového příběhu v dnešním světě. Autor si pohrává s románovou formou, ale zároveň své psaní silně zakotvuje v tradici moderního románu. Provokuje čtenáře tím, jak vyprávění od linie milostného vztahu neustále odbíhá k jiným souvislostem, ale zároveň sžíravě analyzuje i sebe sama jako románovou postavu. Nabízí na jedné straně úzce privátní příběh několikaletého vztahu dvou mladých lidí, na straně druhé ale načrtává i široce panoramatický obraz soudobé společnosti a životních hodnot v časech rozkolísané doby. Jan Němec svým dílem ukazuje, že i dnes může mít román schopnost vyjadřovat společensky relevantní témata způsobem, který je jedinečný a nenahraditelný. A klást otázky, které nelze zodpovědět jednoduše a bez reflexe všech souvislostí.   Michal Vrba: Kolem Jakuba (Argo, Praha, 178 s.) Pět povídek Michala Vrby, českého prozaika mladší generace, se odehrává ve velikém časovém rozpětí od třicetileté války do devadesátých let 20. století. Jednotlivé příběhy jsou spojeny jedním místem, rybníkem Jakub ve východních Čechách. Hrdiny povídek jsou tzv. malí, obyčejní lidé, kteří se proti své vůli octnou v soukolí velké historie - a nejen ve vypjatých okamžicích, ale i v běhu každodenního života se musejí rozhodnout mezi dobrem a zlem. Jednotlivé povídky jsou spolu propojeny často velmi překvapivým způsobem a kniha tak poskytuje poutavý obraz zápasu člověka s dějinami v různých historických obdobích. Povídky Michala Vrby jsou skvělým příkladem čtivé realistické prózy, která navazuje na nejlepší vypravěčské tradice a je čtenářsky vstřícná, ale zároveň se formálně velmi propracovaným způsobem zamýšlí nad základními otázkami lidské existence.   David Zábranský: Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský (Větrné mlýny, Brno, 404 s.) Román Logoz Davida Zábranského je pamfletickým portrétem liberálního systému vedeného byrokraty a marketéry. Autor torpéduje svět, v němž si marketing ochočil ideu svobody a autenticity. Následně je prodává jako produkt, který u zákazníků budí pocit nadřazenosti nad těmi, kdo se ke svobodě, autenticitě nebo spravedlnosti vztahují jinak než dohodnutými pojmy. Z politického přesvědčení budoucnosti je v Zábranského próze pouze módní brand, značka odpoutaná od vnitřních obsahů. Jazyk politicky korektního marketingu zde hraje roli spíše zastírací, než aby věci skutečně vysvětloval. Zábranský je břitký ironik společenské třídy „kreativních profesí“, slepé ke svým privilegiím a k vlastní aroganci. V domýšlení trajektorií vývoje světa řízeného marketingem morální nadřazenosti přichází Zábranského kniha s vtipně vystavěným příběhem, který je politickou karikaturou současnosti.      Moleskine Litera za poezii Jiří Dynka: Pomor (Druhé město, Brno, 60 s.) Ve sbírce s mnohoznačným názvem Pomor se Jiří Dynka vydal nazpět časem. Z útržkovitých pasáží a fragmentů paměti jeho alter-ego znovusestavuje vlastní obraz a přesvědčuje tím samo sebe, že v tomto přeludném a zřejmě nikdy neexistujícím světě skutečně žilo. Právě takové zjištění je spojené s autorovým přesvědčením, že báseň je pravděpodobně jediný a jedinečný poznávací prostředek nejen sebe sama, ale i světa jako celku.   Daniel Hradecký: Přibližování dřeva (Perplex, Opava, 64 s.) Sbírka Přibližování dřeva obsahuje tři oddíly, v nichž Daniel Hradecký dávkuje existenciální tázání, ironii, záznam paměti, hledání kořenů i pointované aforistické odpovědi. Autorovy verše leckdy vznikají jako fragmenty situací, které mají univerzální platnost. Jeden z nejprokletějších českých básníků nám i sobě spílá, bouří se proti světu, aby vždycky našel partnera k rozhovoru a zachytil svůdné volání nejen slov, ale i situací a dokázal tím plasticky evokovat místa severočeského regionu.   Ewald Murrer: Noční četba (Aula, Praha, 326 s.) V monumentálním souboru stovky epických textů vrací Ewald Murrer do hry dnes skoro zapomenutý žánr básnické fantastické povídky, jak ji známe třeba ze sbírky Kašpar noci francouzského romantika Aloysia Bertranda. Ostatně už název knihy ukazuje na tuto příbuznost. Básník okouzluje svým suverénním vypravěčským talentem. V Noční četbě se potkává imaginace a zájem o tajemno s groteskní, místy až naturalistickou hyperbolou. Autor pokračuje v poetice jistého melancholického a bizarního snění, kterým zaujal čtenáře už na počátku devadesátých let v knize Zápisník pana Pinkeho.   Litera za knihu pro děti a mládež David Böhm: A jako Antarktida – Pohled z druhé strany (Raketa/Labyrint, Praha, 80 s.) Autorská encyklopedie konceptuálního výtvarníka přináší portrét světadílu, který byl zkoumán až jako poslední. Tichá krása pustiny bez jediného stromu, bez plazů a obojživelníků, půl roku bez slunce a právně vzato i bez hranic a stálých sídel se pro autora stala divotvorným jevištěm nově definujícím meze sebereflexe i statečnosti těch, kdo se rozhodli v antarktickém majestátu bádat a přežít. Pocítil to jak Roald Amundsen, následovaný nebohou družinou kapitána Roberta F. Scotta a neúspěšnou Shackletonovou transkontinentální expedicí, tak každý další odvážlivec stojící byť jen na jejím pobřeží. Na vlastní kůži to zažil i sám autor, který sem se synem putoval v doprovodu polárníka Jaroslava Pavlíčka, aby dostál podtitulu knihy, podpořil lehce podvratnou perspektivu prolamující stereotypy povšechných znalostí a kladl si otázky po smyslu bělostného prostoru rozlehlejšího než Evropa. V návaznosti na půlstoleté postupy české uměleckonaučné školy Böhmovo sdělení hravou formou dotvářejí fotografie i kartografické projekce, rozkládací alba s pointami, dobrodružný komiks, deník, novinové sloupce, dokonce plyšové 3D modely zástupců místní zvířeny, takže i po stránce ilustrační vznikla lákavá publikace pro četbu v kruhu rodinném. Výsledkem je dovedné, sdílné, ba pronikavé dílo zdůrazňující provázanost Antarktidy s globálním ekosystémem, neboť území v demilitarizované kolektivní správě plní daleko mimo středoevropské zorné pole klíčovou roli, srovnatelnou s významem prvního písmene abecedy. Udržení zdejších ledovců, nutných pro rovnováhu planety, je testem naší snášenlivosti, kooperace – a hlavně pudu sebezáchovy.   Petr Borkovec: Každá věc má něco společného se štěstím (Ilustroval Martin Krkošek, František Havlůj – Běžíliška, Praha. 44 s.) V básnické sbírce rozžívá Petr Borkovec vzpomínky z dětství na živé tvory a neživé předměty, jež jsou zde přítomny svými otisky, barvami, vůněmi. Kniha je svébytným pokračováním leporela Věci našeho života (2017), které obsahovalo také básnické miniatury dotýkající se naší každodennosti. Tentokrát se však Petr Borkovec obrací na starší dětské čtenáře, než je u knížek veršů pro děti obvyklé. Vyvstávají před námi třeba subtilní scenerie půdních vetchých věcí, chvíle u večerního jídla, doprovázené chlapeckými sny, nebo uspávanky v rozličných veršovaných útvarech, v nichž se objevují folklorní motivy, fragmenty rozhovorů, ale i jazykové hříčky. Najdeme tu i morgensternovskou báseň Rybník („Lín dne je stínán / slinami žab. // Olůvky vody, trň och! / Svléchající hlubí...“), půvabnou vzpomínku Na babiččině skříni anebo lyrickou prozaickou miniaturu Úvoz. Neobvyklou mozaiku obrazů a přemítání doprovázejí hravé i jemně nostalgické ilustrace Martina Krkoška, které zachycují také panorama básníkova rodiště (i jeho portrét), ale také vtipně glosují hravá říkadla.   Petr Koťátko: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Ilustrovala Eva Koťátková, Meander, Praha. 162 s.) Podlouhlá, ve žlutém plátně vypravená kniha s neokázalými ilustracemi působí už na první pohled sympaticky starosvětsky. A tento první dojem čtenáře neopustí ani po začtení se do rafinované prózy plné nápadů, která zručně propojuje fantastické postavy a motivy s reálnými událostmi, které se odehrály nebo mohly odehrát v tajemném domě v Černošicích, kde býval v letech 1913–1920 sirotčinec. Kniha se nemůže (a nejspíše ani nechce) vyhnout srovnání s Alenkou v kraji divů a za zrcadlem Lewise Carrolla a Medvídkem Pú A. A. Milneho, na které upomene svou nonsensovou poetičností, ale i napínavým dějem. A stejně jako Carrollova Alenka a Medvídek Pú, ani Koťátkův dobrodružný příběh není jen pro děti, nemá jasně určitelného adresáta. I v těch nejnapínavějších momentech, dýchajících tu a tam až hororovou atmosférou, zůstává Petr Koťátko laskavým vypravěčem, který upoutá především tím, jak ve svém vyprávění proplétá dějové linky a časové vrstvy a buduje tajemství, aniž se uchyluje k laciným dílčím efektům. Ilustrace Evy Koťátkové zmíněné charakteristiky tohoto textu podepírají a zesilují je. Je to kniha, která nepochybně není pro každého, ale čtenáře, kterého si najde, bohatě odmění.   Litera za naučnou literaturu Petr Čornej: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka (Paseka, Praha, 844 s.) V rozsáhlé monografii zúročuje Petr Čornej své celoživotní bádání v oblasti dějin českého středověku. Přestože v celku jeho dosavadních knih jde o vůbec první životopis, z jeho starších prací víme, že jej povaha historických osobností, jejich charakter, motivace jednání a dobová mentalita přitahovaly vždy. Ve své nejnovější práci Čornej čtenářům názorně a přitom čtivě ukazuje obtížnost práce historika, který se často musí vyrovnat s nedostatkem písemných pramenů. Otevřeně přiznává, že na některé otázky historik nemůže nabídnout jednoznačné odpovědi, a proto předkládá hned několik možných cest, jimiž se osudy husitského válečníka mohly ubírat. Zvláště poutavá jsou jeho líčení v pasážích, kde se může opřít o své předchozí výzkumy, jako je tomu v případě jeho důvěrné znalosti husitské Prahy. Jedinečný je rovněž autorův vhled do středověkého myšlení, jakož i analýza proměny struktury pozdně středověké společnosti či detailní průzkum mocenských vztahů. Čornejův Žižka navíc není jen historickou osobností, jejíž životní cesta se uzavřela u Přibyslavi roku 1424. Ve své práci sleduje i proměny jeho obrazu v historické paměti a to, jak byla osobnost husitského vojevůdce využívána v pozdějších politických a kulturních sporech. Kniha Jan Žižka zaujme i svou výtvarnou podobou a obrazovou složkou, jež podtrhuje autorovu snahu (a schopnost) vykročit mimo úzký okruh znalců a oslovit širší čtenářské publikum.   Michal Kopeček a kol.: Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu v Československu (Argo/ FF UK/ Ústav pro soudobé dějiny AV, Praha, 368 s.) Byl postkomunistický „neoliberalismus“ pouze importem západní ekonomické ideologie a praxe? Historik Michal Kopeček a jeho spoluautoři a spoluautorka si to nemyslí. V elegantně napsané a poutavé kolektivní monografii zkoumají proměny myšlení a praxe expertních komunit od 60. do 90. let 20. století a hledají možné kontinuity sahající přes politickou a socioekonomickou změnu roku 1989. Odspodu analyzují nesmělé změny směrem k „socialistickému právnímu státu“ (Michal Kopeček), ptají se na roli řídících pracovníků socializovaných v socialistickém Československu v jeho transformaci ke kapitalismu (Tomáš Vilímek), pročítají teorii podnikového managementu (Michal Kopeček, Václav Rameš) a sociologické studie (Michal Kopeček). Ve vývoji psychoterapie hledají náznaky posunu k liberálnímu individualismu (Adéla Gjuričová), všímají si role ekologie v delegitimizaci státního socialismu (Matěj Spurný) a hledají původ pražského urbanistického „antikomunismu“ 90. let (Petr Roubal). Postkomunistické české země nejsou pro autory a autorku pouze prostorem pro západní experiment s volným trhem, deregulací a oslabením institucí, ale také složitým vyjednáváním těchto vlivů s vlastními podněty, k nimž patří také proměňující se jazyky expertních komunit z konce státního socialismu.   Pavel Škácha, Jakub Plášil, Vladimír Horák: Jáchymov. Mineralogická perla Krušnohoří. (Academia, Praha, 688 s.) Mimořádně obsáhlá, instruktivní a krásně ilustrovaná a vypravená publikace pojednává o Jáchymově jakožto světově známé mineralogické lokalitě. Poutavý a zasvěcený výklad je doplněn fotografiemi minerálů z českých i zahraničních muzeí a soukromých sbírek, snímky uměleckých děl zhotovovaných z místních minerálů, reprodukcemi historických map a terénními fotografiemi z povrchu i podzemí. Počínaje 16. stoletím zde ve velkém začalo dolování stříbra, v 19. století se rozvinula výroba uranových barev a na přelomu 19. a 20. století se zdejší smolinec vyznamenal objevem dvou nových radioaktivních prvků polonia a radia. V polovině 20. století Jáchymov smutně proslul jako místo těžkých a často zničujících nucených prací pro lidi pronásledované komunistickým režimem. Kniha je rozdělena na tři základní části: historie nálezů jáchymovských stříbrných ložisek, přehled geologie a prezentace nejvýznamnějších primárních a sekundárních minerálů. Publikace je výsledkem mnohaletého bádání autorů v archivech i v podzemí jáchymovského rudního revíru a je v našich i evropských měřítkách zcela ojedinělá.   Litera za publicistiku Jožin Valenta, Marek Vácha: Jízda v levém pruhu. (Cesta, Brno, 192 s.) Knižní rozhovor se známým knězem a přírodovědcem Markem „Orko“ Váchou. Je veden dílem životopisně, dílem tematicky. Projdeme si zázemí – zážitkové a duchovní –, z něhož Vácha vyrostl, stejně tak problémy, jimiž žije a jež považuje za určující pro současnou dobu. Rozhovor probíhá velmi otevřeně, nadto mu nechybí spád; tazatel svého tázance nešetří, přičemž kniha je plná i momentů humorných a hravých.   Kamila Hladká: Hornické vdovy (Dcera sestry, Brno, 216 s.) Kniha je sestavena z osmi životopisných vyprávění žen, které za tragických okolností přišly o své manžely. Tato vyprávění jsou uspořádána chronologicky a nechybějí v nich ani dokumentární materiály. Autorčin přístup je nadán velkou vnímavostí. Hlavně díky ní se Kamila Hladká vciťuje do každodennosti běžných lidí, pod níž často objevuje skrytá dramata, trýzně i radosti. Jde rovněž o nepřímý a velmi civilní portrét hornické profese v proměnách času – a nadto ženskou perspektivou.   Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak. Nové setkání se samotáři z Čech a Moravy (Prostor, Praha, 400 s.) Po zdařilé a široce reflektované knize o šumavských samotářích (Raději zešílet v divočině) navázal Aleš Palán další knihou, v níž svou perspektivu poněkud pootočil. Jde v ní o samotáře ani ne tak programové jako spíše životním údělem. Všechny rozhovory jsou vedeny s citem pro jednotlivý osud, pro to, aby se v zaznamenaném textu obtiskl v co nejvěrnější podobě, i jazykové. Kniha získává i bohatým fotografickým doprovodem (Johana Pošová).   DILIA Litera pro objev roku Romi Grey: Jmenuji se Orel (Ilustrace Ondřej Smeykal. Credit-plus, Praha, 80 s.) Slípka z klecového chovu začíná nový život na jihočeském venkově. Pro svou odvahu ke svobodě získává jméno Orel. Poprvé si prohlíží a chutná skutečný svět a prožívá všední malé zázraky a dobrodružství s kamarádem Čipem, kocourem, který miluje okurky hadovky. Setkává se s netopýrem, bobrem, malou veverkou či kosí rodinou, poznává léto i zimu. A občas vzpomíná na živoření v kleci, kterému jsou stále vystaveny její příbuzné. Realistický pohled na živé tvory, znalost jejich potřeb a chování se organicky mísí s rovinou až pohádkovou, v níž spolu antropomorfizovaná zvířata rozprávějí. Drobným hravým příhodám viděným očima slípky neschází poezie a jemný humor. Autorka přitom dětským čtenářům připomíná ohromné maličkosti každodennosti, které nejenže jsou upřeny zvířatům za anonymními zdmi velkochovů, ale často unikají i naší pozornosti – větve stromu, voda hemžící se pulci, tající sněhulák za hvězdného večera. Zdůrazňuje nutnost hledání dobra a krásy, vyzdvihuje jakoukoli snahu „dělat ze světa soucitnější místo“, ukazuje hodnotu svobody a přátelství. „Důležité v životě je, kam jdeme. A s kým. A jak se tam dostaneme, to už je věc druhá.“ Náladu textu plně dotvářejí poetické ilustrace Ondřeje Smeykala.     Vratislav Kadlec: Hranice lesa (Argo, Praha, 176 s.) Sbírka sedmnácti povídek tvoří textové puzzle skládající obraz vnímání světa vyzrálého vypravěče. Debut osmatřicetiletého absolventa Literární akademie Josefa Škvoreckého shrnuje tvorbu publikovanou po roce 2002 v literárních revuích i rozhlase (Vedlejší příznaky). Kadlec k líčení nadreálných jevů, jež rozruší všednodenní rutinu prožívání života postav jeho příběhů, přistupuje v několikastránkových miniaturách i povídkách středního rozsahu s bravurní schopností vygradovat vyznění prózy vhodně zvolenými vyprávěcími prostředky a postupy. Uvěřitelně leč „posunutě“ popsané situace a pocity nejistoty, rutiny, nutkavých puzení i časoprostorových střihů odkazují k hlubším souvislostem dění, života a nesamozřejmosti reality, jak je běžně vnímána. Se zkušeností divadelního principála inscenuje absurdní rodinné sedánky končící odkrytím zvířecích hrobečků a rodinných dramat, připravuje lidi v mlze o tváře, nechává straky ukrást postavám jména, zazdívá jejich těla, připravuje je o identitu a schopnost sdělovat bližním své pocity a v neveselých i humorných vyprávěních o narušené každodennosti běžných triviálních životů je zároveň nádherně ozvláštňuje.   Ema Labudová: Tapetář (Knižní klub, Praha, 184 s.) V knize dvacetileté debutantky Emy Labudové se ocitáme v Manchesteru a také v menším městě Whitby na severu Anglie v padesátých letech minulého století. Svůj příběh nám zde vypráví mladík Irving. Před třemi lety musel nedobrovolně odejít z domova a teď se vrací poté, co mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče. Labudová se tu dokázala na svůj věk obdivuhodně vypořádat s cizím prostředím, časem i vypravěčem, příslušníkem v té době silně uzurpované menšiny. Přesvědčivá je zejména její práce s jazykem vypravěče, tedy nepříliš vzdělaného Irvinga, nedoučeného pekaře, jenž se živí jako tapetář. Zároveň drží autorka pevně pod kontrolou dávkování informací a průběžně, až detektivkářsky odhaluje hrdinovu nelehkou životní trajektorii a společenskou pozici, která poznamenává jeho fyzické i psychické zdraví.   Litera za nakladatelský čin Ivan Martin Jirous: Magorova oáza (Torst, Praha, 1152 s.) Obsáhlým svazkem Magorova oáza se završilo vydávání básnického a nebeletristického díla Ivana M. Jirouse – klíčové a formativní osobnosti českého kulturního undergroundu 70. a 80. let a politického vězně normalizačního režimu. Editorka knihy Adéla Petruželková v ní shromáždila na základě Michaelem Špiritem sestavené bibliografie všechny texty, které nebyly zařazeny do Magorova zápisníku (tedy stati do roku 1997), a pak ty, které vznikly po jeho vydání až do Jirousovy smrti. Tyto dvě množiny v obsahu svazku členila dále na autorské projevy, petice, jejichž autorem je Jirous, a rozhovory. Letitou a soustavnou péčí nakladatelství TORST se tak čtenářům do rukou dostává kompletní řada prací tohoto básníka. Spolu s Magorovou oázou jde o svazky Magorův zápisník (1997, výbor z kritik, článků, polemik, úvah, portrétů, rozhovorů a próza Pravdivý příběh Plastic People – editor Michael Špirit), Magorova summa (1998, básně, postupně rozšiřovaná vydání 2007 a  2015 – editor Martin Machovec), Magorovy dopisy (2005, listy psané Daně Němcové a Julianě Jirousové z vězení v 70. a 80. letech – editoři Andrej Stankovič a Zuzana Jürgens;  upravený soubor vzájemné korespondence s J. Jirousovou vyšel mimo zmíněnou řadu s titulem Ahoj můj miláčku, 2015)   Jana Maříková-Kubková a kol.: Katedrála viditelná a neviditelná (Hilbertinum/ Archeologický ústav AV, Praha, 928 s.) Dvoudílná koncepčně i graficky náročná publikace Katedrála viditelná a neviditelná (vydalo v roce 2019 nakladatelství Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z. s. a Archeologický ústav AV ČR, v.v., autorka koncepce a editorka Jana Maříková-Kubková) přináší jedinečné a komplexní zpracování tisícileté historie katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě. Podílely se na ní desítky autorů – archeologové, geologové, historikové architektury, umění, liturgie a hudby, grafici a fotografové. Jejich práce je rozvržena do kapitol koncipovaných na pozadí hlavních stavebních etap tak, aby vždy vedle sebe stály informace o stavebním vývoji, umělecké výbavě, liturgii a hudbě. Stěžejní linii výkladu funkčně doplňují boxy a rozšířené popisky, které přinášejí informace o mimořádných počinech, významných architektonických celcích a kaplích, zásadních uměleckých dílech či důležitých osobnostech – a to jak z řad tvůrců, tak duchovních správců. Funkční a klíčovou součástí publikace je rovněž rozsáhlá obrazová dokumentace. Obrazově bohatá a zajímavá témata jsou soustředěna ve fotografických boxech. Celkově je v knize publikováno téměř 1800 ilustrací. Výjimečná je tato publikace také díky bibliografii, která je v současné době nejúplnějším seznamem dostupné literatury o katedrále sv. Víta, nově zpracovaným rekonstrukčním plánům starších stavebních fází, detailní plánové dokumentaci dnešního stavu chrámu a velmi podobně zpracovanému jmennému rejstříku.   Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (Práh, Praha, 286 s.) Poslední vydání Labyrintu světa a ráje srdce Jana Amose Komenského (nakladatelství Práh, 2019) je velkolepé nejen svým rozměrem. Na červeno bílých dvoustranách je otištěn vedle sebe původní text z roku 1623 a jeho verze upravená, resp. přeložená Lukášem Makovičkou do češtiny 21. století. Text otevírá předmluva komeniologa prof. Jana Kumpery, který připomíná a shrnuje osud nejslavnějšího a nejpřekládanějšího Komenského textu, aniž se jej snaží nějak zásadně interpretovat. Komentářem ke Komenského textu se totiž v tomto vydání Labyrintu stává jeho grafická a výtvarná podoba. O grafickou úpravu se postaral Pavel Růt a Miroslav Huptych doprovodil text 54 dvoustránkovými kolážemi. Huptychovy koláže Komenského text opravdu spíše doprovázejí, než „pouze“ ilustrují. Píše-li Komenský v úvodních verších, že Labyrint světa a ráj srdce „jest světlé vymalování“, pak fungují Huptychovy koláže jako vizuální ztvárnění a převyprávění Komenského obrazů. Poutníkovo matení, motání, kolotání a lopotání tak díky Huptychově interpretaci získává novou podobu. Setkání klasického a jazykově archaického textu s digitální koláží nepůsobí skandálně, vizuálně opulentní obrazy spíše vracejí čtenářovu pozornost zpět k textu a nutí k jeho opakovanému promýšlení.   Litera za překladovou knihu Lucia Berlinová: Manuál pro uklízečky (Přel. Martina Knápková, Argo, Praha, 256 s.) Americká spisovatelka Lucia Berlinová se úspěchu dočkala až jedenáct let po své smrti, kdy vyšel výbor z její celoživotní tvorby pod názvem Manuál pro uklízečky. Povídky přiznaně čerpají ze života autorky, z jejích tří neúspěšných manželství i ze života uklízečky, učitelky, zdravotní sestry, telefonní spojovatelky a matky čtyř synů. Popisují spíše tu odvrácenou část amerického snu: jejich hlavními hrdiny jsou děti bez kamarádů, těhotné teenagerky, svobodné ženy středního a vyššího věku, které hledají trochu citu – nebo aspoň lahev vodky. Přes všechnu bolest v těchto povídkách probublá na povrch i osvobozující sebeironický humor a k jednoznačným přednostem sbírky patří i přesně odposlouchané dialogy a až rentgenové vidění lidí se všemi jejich slabinami. Překladatelce Martině Knápková se podařilo převést Berlinovou ve vší syrovosti, s citem pro její lapidárnost, a má tak lví podíl na jejím úspěchu v českém kontextu.   Edward St Aubyn: Patrick Melrose I (Přel. Ladislav Nagy, Argo, Praha, 432 s.) Kniha s názvem Patrick Melrose I zahrnuje první tři svazky slavné pentalogie britského autora Edwarda St Aubyna. Částečně autobiografický román, k jehož popularitě přispělo úspěšné televizní zpracování z roku 2018, ukazuje stinné a překvapivě kruté stránky života nejvyšších vrstev britské aristokracie: příběh chlapce, jehož za matčina liknavého přihlížení zneužije sadistický otec, začíná v 60. letech minulého století a zavádí nás střídavě na jih Francie, do Velké Británie i do New Yorku. Dospívající Patrick se marně snaží uniknout dětským traumatům a sobě samému pomocí drog. Brilantně napsaná satirická freska čtenáře osloví zejména tím, že surově chladné vyprávění mistrně propojuje jedovatým, cynickým humorem. Překlad Ladislava Nagye věrně zachycuje všechny nuance St Aubynova románu. Dokáže najít ta správná slova pro různé projevy podivné lásky i zoufalé nenávisti, dokonale zachovává nadhled i suchou ironii vyprávění: text je v jeho podání přesně tak podivně nesnesitelný jako příběh sám.   Fernando Vallejo: Madona zabijáků (Přel. Petr Zavadil, fra, Praha, 256 s.) Nejznámější román kolumbijského spisovatele je situován do města Medellín raných 90. let. Jde o strhující monolog stárnoucího intelektuála, který se po letech v emigraci vrací do rodného města zmítaného chaosem a násilím válek mezi drogovými kartely. Po boku mladičkého profesionálního zabijáka Alexise prochází světem, v němž násilí a vraždy jsou všudypřítomné a nevyhnutelné, z koloběhu smrti není východiska. Podstatný zde není příběh či postavy, nýbrž obraz světa: nenávistný a bezvýchodný, ale naprosto celistvý a svým způsobem dokonalý. Temná, brutální a nihilistická vize, již román předestírá, je nezapomenutelná díky bohatému, mnohavrstevnatému a hravému jazyku, jímž je tento obraz vytvářen. Překlad Petra Zavadila suverénně zprostředkuje působivý styl originálu, který pracuje s různými rejstříky, argotickými výrazy, ale i četnými literárními odkazy, přeskakuje od nejhrubších vulgarismů po jemný lyrismus, a jaksi nenápadně dokáže žlučovitou nenávist vůči celému světu prodchnout na jedné straně humorem, na druhé straně zvláštní něhou a nostalgickou touhou po jiném světě, který je beznadějně nedostupný.   Magnesia Blog roku Natálie Ficenová: Zrzi.cz Natálie Ficenová neboli Zrzavá holka a její blog o autismu a… dospívání, rodičích, práci, dívkách, spánku, škole, celebritách, hudbě atd. Bohatý blog, který představuje autismus z mnoha stran, pečlivě shromažďuje informace o autistech, radí, doporučuje, vášnivě propojuje, odkazuje. Ale koneckonců přináší vitální a velice otevřené záznamy a poznámky jedné citlivé dívky („teď už jsem ovšem vdaná, mám vlastní byt a práci“), které často nahlížejí běžné věci z nečekaných perspektiv a komplikují rutinu. Zrzavá holka píše živelně, s nadhledem, vtipně – zároveň se nikdy nepředvádí. Její texty jsou někdy ostré, někdy rozpustilé, někdy plné obav, divných úvah – a nejlepší je, když to vše kombinuje!   Městská poezie Brno Děti hrající si se ztracenou nožní protézou, zdivočelé ovce v ulicích města, muž zaklíněný ve skruži, jenž tu hledal, co vlastně nepotřebuje… Běžné denní zprávy zachycené brněnskými městskými strážníky se ve facebookovém projektu Městská poezie Brno proměňují ve verše absurdního humoru a životních dramat. Pravidla jsou jednoduchá: autoři z policejních svodek vyjmou vypovídající pasáže a rozčlení je do veršů. Nic nesmí přidat, škrtnout, měnit pořádek slov. Výsledek – básně rozverných opilců, vytáčky zlodějíčků, poezie všedního brněnského dne.   Tereza Nagyová: Nejsemtabu.cz V osmnácti letech diagnostikovali Tereze Nagyové Crohnovu chorobu, později jí odebrali tlusté střevo a před pěti lety jí vytvořili stomii neboli vývod střeva nad břišní stěnu. Nějakou dobu jí trvalo, než se s novou situací fyzicky i psychicky vyrovnala a sebe samu přijala. Své zkušenosti se rozhodla sdílet s veřejností pomocí blogu nejsemtabu.cz. Ten informuje pacienty a jejich příbuzné o životě se stomií, ať už se jedná o oblékání, stravování či cestování, ale nabádá i k prevenci nemocí vedoucí k založení vývodu. Prostor k vyjádření dostávají i další pacienti a také odborní lékařští pracovníci.   Kristýna Sládečková: Knihomam.cz Blog, který „sdružuje autory, kteří píší do šuplíku“. Jakýsi prozaický „open mic“. Otevřený večer, kde si každý může přečíst, co chce. Jsou tu pohádky pro děti, sci-fi a fantasy texty, „osobní zpovědi“, lyrické meditace aj. Autorka blogu si zakládá na vlídném, chápajícím přijetí autorů („Někdo zabíjí čas. Někdo si chce vylít srdce a povyprávět někomu svůj životní příběh. Někdo nemá kamarády. Někdo bojuje se závislostí.“). Trochu riskantní podnik, kterému jistě hrozí zahlcení nekonečnými, nečitelnými, nudnými odstavci. Ale neděje se to! Knihomam si drží dobrou míru a při jeho propátrávání docela často narazíme na skvělou větu, přesné místo, velice dobrý text.   Jiří Švihálek: Pacholek.com Koncem července minulého roku se Jiřímu Švihálkovi a jeho ženě Katce obrátil život naruby. Na své motorce se stali účastníky těžké hromadné nehody a skončili v nemocnici, kde se po četných operacích z Jiřího stává „jednonožec“ neboli jak se sám nazývá - Pacholeg. Od známé dostává na pokoji tužku, papír a doporučení, ať si všechno zapíše. Jeho příspěvků je dnes kolem 140 a skládají dohromady deník plný bolesti, zoufalství, narkotik, operačních sálů a převazů, ale i neuvěřitelného optimismu, nadhledu a humoru.   Radim Tolasz: Tolasz.cz V současné vyostřené diskusi o globální změně klimatu je Radim Tolasz vědcem, který trpělivě a poutavě opravuje faktické omyly, nepřesnosti a chyby „popíračů“ i „alarmistů“. Co je to ideální klima? A existuje vůbec? Pomůže proti oteplování klimatu vysadit miliardu stromů? A proč zastává hnutí Rebelie proti vyhynutí nesmyslné požadavky? Blog předního klimatologa a zástupce České republiky v panelu IPCC je důležitým orientačním bodem v časech argumentační nouze, fake news a dezinformací. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-07-26 11:35:56

Pojďme do stávky, volá část stavebních úřadů. Další zvažují návrat ke starému systému

Nefunkční a komplikovaný. Takto vidí nový digitální systém pro stavební řízení úředníci, architekti i projektanti. Ministerstvo pro místní rozvoj ani po téměř čtyřech týdnech jeho fungování nedokázalo odstranit zásadní problémy. Potíže mohou ještě více zesílit trable českého stavebnictví. Část úředníků navíc začala mluvit o stávce.

Čas načtení: 2025-05-21 09:20:00

Zprávy z Vysočiny: Stavebníci na Vysočině mají nového digitálního pomocníka (audio)

Projektanti, architekti i majitelé nemovitorstí na Vysočině mají nově k dispozici digitální technickou mapu. Nástroj, který má zjednodušit plánování staveb.

Čas načtení: 2024-10-20 09:48:00

Společnost Huawei představila na veletrhu GITEX GLOBAL 2024 významný článek s názvem „Digitální dividenda - vyspělost ICT stimuluje hospodářský růst"

Dubaj (SAE) 20. října 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - V rámci veletrhu GITEX GLOBAL 2024 představila společnost Huawei významný článek s názvem „Digitální dividenda - vyspělost ICT stimuluje hospodářský růst (The Digital Dividend - ICT Maturity Fuels Economic Growth)".Imperativ digitální transformaceNáš fyzický svět se stále více prolíná s digitálním, poháněn průlomovými objevy v oblasti umělé inteligence, 5G-A a cloud computingu. Toto sbližování, známé jako čtvrtá průmyslová revoluce, mimořádným tempem mění podobu podnikání a urychluje globální růst. Digitalizace a inteligence by se v příštích pěti letech měly podílet na celkovém globálním hospodářském růstu až 70 %[1]. Dopady tohoto vývoje však mění způsob fungování společnosti již nyní – od chytrých měst optimalizujících spotřebu energie až po lékařskou diagnostiku na bázi umělé inteligence. V reakci na rozpoznání těchto příležitostí již více než 170 zemí vypracovalo národní strategie zaměřené na digitální transformaci založenou na umělé inteligenci.Souvislost mezi technologickým pokrokem a hospodářským růstem je již dobře známá. Každá z předchozích průmyslových revolucí – od parního stroje po montážní linku – znamenala také revoluci v ekonomickém prostředí. Současná digitální revoluce má však díky rychlému tempu inovací a jejich závažnému vlivu na způsob, jakým společnosti transformují své podnikání, dopad zcela mimořádný.Nový Globální index digitalizace (Global Digitalization Index, GDI) vytvořený ve spolupráci s agenturou IDC hodnotí postup této digitální transformace v jednotlivých zemích a poukazuje tak na jasnou souvislost mezi vyspělostí ICT (informačních a komunikačních technologií) v dané zemi a její ekonomickou prosperitou. Co je však ještě důležitější, výzkum dokazuje, že strategické investice do digitální infrastruktury výrazně urychlují hospodářský růst, přičemž zároveň nastiňuje, jak mohou země v různých fázích digitální vyspělosti tuto transformaci využít k nastartování svých ekonomik.Ekosystém digitální vyspělostiZpráva o GDI za rok 2024, navazující na předchozí Globální index konektivity (Global Connectivity Index), byla vytvořena na základě výzkumu ve spolupráci s akademiky a odborníky, a zahrnuje 77 zemí, které tvoří 93 % světového HDP a v nichž žije 80 % světové populace. Tyto země index rozděluje do tří skupin: země, které jsou v oblasti ICT technologií průkopníky (Frontrunners), země, které si tyto technologie již osvojily (osvojitelé neboli Adopters) a země, které s nimi začínají (nováčci neboli Starters). Každá skupina přitom vyjadřuje jinou fázi digitální vyspělosti země - mezi průkopníky patří USA, Čína nebo Singapur, které jsou na špici jak z hlediska všudypřítomné konektivity, tak z hlediska digitálních základů. Osvojitelé, jako je Španělsko a Malajsie, své digitální schopnosti rychle rozvíjejí, zatímco nováčci, jako je Vietnam, vytvářejí základy pro svou digitální budoucnost.Za pozornost stojí zejména zvětšující se rozdíl v investicích do digitální infrastruktury. V letech 2019 až 2023 činil poměr růstu investic do digitální infrastruktury mezi zeměmi ze skupin Frontrunners, Adopters a Starters 18:3:1, přičemž průměrný roční nárůst činil 7,2 miliardy USD, 1,1 miliardy USD a 400 milionů USD. Tento rozdíl přitom není jen pouhým číslem - jedná se o významný ukazatel rozdílných ekonomických trajektorií, kterými se tyto země ubírají, neboť z výzkumu vyplývá, že každá investice do digitální transformace ve výši 1 USD přináší digitální ekonomice dané země návratnost ve výši 8,3 USD.Efekt digitální dividendyJádro zjištění zprávy přináší zásadní odhalení: u zemí ze skupiny Frontrunners znamená každé zvýšení skóre GDI o jeden bod zvýšení HDP na obyvatele o 945 USD. Tento ekonomický dopad je přitom 2,1krát vyšší než v případě zemí ve skupině Adopters a 5,4krát vyšší než v případě zemí ve skupině Starters. Takto se projevuje efekt digitální dividendy v praxi.Co však tento efekt způsobuje? Odpověď spočívá v dynamice ekosystému vyspělých digitálních ekonomik. U průkopníků můžeme pozorovat vyspělé digitální ekosystémy, které hladce propojují technologie, jako je umělá inteligence, internet věcí a cloud computing.Tyto ekosystémy pak přispívají k síťovým efektům, kdy hodnota digitálních služeb exponenciálně roste s každým novým uživatelem nebo připojením. Hromadění a inteligentní využívání dat navíc pohání inovace tempem, kterému se nemohou méně digitálně vyspělé ekonomiky vyrovnat.Příkladem může být čínský přístav Tchien-ťin, kde integrace 5G, cloudu, umělé inteligence a zelené energie umožnila vybudovat inteligentní terminál s nulovými emisemi uhlíku. Digitální transformace zde následně vedla k 50% zkrácení doby překládky kontejnerů a 17% snížení spotřeby energie ve srovnání s tradičními terminály. Tento projekt tak v malém měřítku ilustruje, jak digitální vyspělost zlepšuje ekonomickou efektivitu i udržitelnost.Kumulativní povaha digitálních investicZákladem mimořádné síly efektu digitální dividendy je jeho kumulativní povaha. Digitální technologie nepůsobí izolovaně, ale naopak na sebe navazují a vzájemně se posilují. Například zavedení sítí 5G zlepšuje nejen konektivitu, ale umožňuje také edge computing a rozsáhlé využití umělé inteligence a internetu věcí v reálném čase. Tento kumulativní účinek pak vytváří blahodárný cyklus inovací a růstu.Rozvoj těchto technologií navíc generuje značné množství dat. V digitálně vyspělých ekonomikách se tato data stávají novým výrobním faktorem, stimulujícím rozvoj systémů umělé inteligence, které dále urychlují inovace a zvyšování produktivity. Vzniká tedy sebeposilující cyklus, který vysvětluje, proč digitálně vyspělé země mohou vytěžit mnohem větší hodnotu z postupného zlepšování svého skóre GDI.Překonávání rozdílů: výzva k akciEfekt digitální dividendy představuje výzvu i příležitost. U zemí ze skupiny Starters a Adopters zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit digitální transformaci, která zabrání dalšímu zaostávání. Nabízí však také plán pro skokové překonání vývojových fází, identifikuje čtyři nástroje - Inteligentní svět, Všudypřítomná konektivita, Digitální základy a Zelená energie - a poskytuje podpůrnou politiku a ekosystém, které zajišťují, že jakýkoli digitální rozvoj bude udržitelný a odolný.Starters, tedy nováčci, musí upřednostnit budování robustní širokopásmové infrastruktury pro pevné i mobilní připojení. Jak ukazují výzkumy, země s vynikajícími parametry v obou těchto oblastech (pevné širokopásmové připojení o rychlosti > 150 Mb/s a mobilní širokopásmové připojení o rychlosti > 80 Mb/s) zaznamenávají výrazně vyšší úroveň transakcí elektronického obchodu, což zvyšuje jejich hospodářský potenciál.Indonésie, která je podle indexu GDI také nováčkem, nedávno dokončila projekt národní optické sítě. Tato iniciativa poskytne přístup k internetu téměř 6 milionům lidí v 57 městech a dalším 16,4 milionům lidí v regionech. Indonéská síť 4G pokrývá více než 94 % měst a vesnic a míra pokrytí země internetem činí 79,5 %. Díky tomuto koordinovanému úsilí se Indonésie stala největším trhem elektronického obchodu v jihovýchodní Asii. V roce 2023 dosáhla indonéská digitální ekonomika 82 miliard dolarů a vzniklo zde více než 15 „jednorožců", tedy společností typu unicorn. Předpokládá se, že do roku 2030 digitální ekonomika země přesáhne 210 miliard USD.Adopters, tedy osvojitelé, se musí zaměřit jak na konektivitu, tak na digitální základy. K urychlení digitální vyspělosti jim přitom mohou pomoci investice do datových center, cloudových služeb a kapacit umělé inteligence. Příkladem takového přístupu je plán Mexika na rozšíření datových center. Do roku 2029 má v zemi vzniknout 73 nových datových center (vedle stávajících 15). Tato iniciativa má podle očekávání zvýšit národní HDP a vytvořit 68.198 přímých a nepřímých pracovních míst. Tento typ cílených investic do digitální infrastruktury ukazuje, jak mohou osvojitelské země využít technologie k podpoře hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v klíčových odvětvích.Pro Frontrunners – průkopníky – spočívá výzva v udržení náskoku. To vyžaduje nejen kontinuální investice do špičkových technologií, ale také rozvoj talentů a politik potřebných k plnému využití těchto inovací. Z našich údajů vyplývá, že zatímco podíl absolventů STEM je ve všech třech skupinách podobný (přibližně 25 %), v průkopnických státech se stávají odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií z 95 % těchto absolventů, zatímco u nováčků je to jen 15 %.Budoucnost digitální ekonomikyPři pohledu do budoucna slibují další posílení efektu digitální dividendy nově vznikající technologie, jako jsou kvantové výpočty (quantum computing) a pokročilé systémy umělé inteligence. Tyto technologie mají potenciál řešit složité problémy v nejrůznějších oblastech - od objevování léčiv po modelování klimatu - a vytvářet tak nové vektory hospodářského růstu.Kromě toho nelze dostatečně zdůraznit úlohu digitální infrastruktury při zajišťování ekonomické odolnosti. Pandemie COVID-19 názorně ukázala lepší připravenost digitálně vyspělých států k adaptaci na podobné incidenty, která jim umožnila udržovat ekonomickou aktivitu prostřednictvím práce na dálku, online vzdělávání a digitálních služeb.Rozhodnutí, která dnes učiníme při investicích do naší digitální budoucnosti, určí ekonomické trajektorie národů na další desetiletí. Efekt digitální dividendy nám ukazuje, že v závodě o digitální vyspělost se nyní hraje o víc, než kdykoli předtím – ale o to více můžeme také vyhrát. 1 Světové ekonomické fórum (WEF) Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2530924/GDI_website.jpgKONTAKT: Xudong Hou, houxudong4@huawei.com  

Čas načtení: 2025-09-25 10:39:00

Digitální propast může Evropu stát až 1,3 bilionu eur. Pomohou investice do digitálních dovedností, infrastruktury a služeb

Praha 25. září 2025 (PROTEXT) - Evropa čelí tzv. digitální propasti, která má zásadní dopady na ekonomiku, zdraví, vzdělávání i důvěru ve veřejné instituce. Podle nové studie Vodafonu s názvem „Digitální inkluze jako most napříč komunitami“ je díky nerovnoměrnému rozvoji digitalizace – od nedostatku dovedností přes pokrytí až po nerovný přístup k zařízením a digitálním službám – celý kontinent zranitelný.Digitální propast může znamenat ztrátu až 1,3 bilionu eur HDPNavzdory tomu, že internetové připojení je ve 21. století stejně běžné jako elektřina nebo teplo, miliony Evropanů zůstávají na okraji. 44 % obyvatel EU stále postrádá i základní digitální dovednosti a každá pátá domácnost na venkově byla loni stále bez pokrytí sítí 5G.Zpráva poukazuje na to, že neřešení nedostatků digitální transformace může Evropskou unii do roku 2033 připravit až o 1,3 bilionu eur HDP. Digitální propast při tom hraje klíčovou roli a způsobuje, že digitálně vyloučené komunity mají horší zdraví, dosahují nižší úrovně vzdělání a méně důvěřují veřejným institucím.Zpráva také upozorňuje, že každým rokem se propast mezi bohatými a chudými, městem a venkovem, mladými a staršími zvětšuje. Evropa může růst, být odolnější a nabídnout moderní služby, vyšší produktivitu i pevnou demokracii, ale jednotlivé státy i Evropa jako celek musí jednat.Proč je digitální začleňování důležitéPřístup k internetovému připojení a digitální dovednosti ovlivňují kvalitu života v několika zásadních oblastech:Zdraví: U lidí vyloučených z digitálního světa je 1,5x vyšší pravděpodobnost, že budou mít potíže s přístupem ke zdravotní péči, což zvyšuje tlak na pohotovosti a zdravotní systém. Lepší přístup k digitálním službám a dovednosti sníží izolaci a podpoří dlouhodobou kvalitu života.Vzdělání a příležitosti: Školy s omezenými digitálními možnostmi mají potíže rozvíjet nejen základní, ale i digitální dovednosti. U mladých lidí bez přístupu či podpory je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou postrádat základní digitální dovednosti, což negativně ovlivňuje jejich celoživotní příjmy i občanskou angažovanost.Odolnost demokracie: Digitálně vyloučení občané se méně zapojují do rozhodovacích procesů, což ohrožuje důvěru v demokratické a veřejné instituce.Rozdíly se prohlubujíProhlubující se rozdíly na základě přístupu k internetu a digitální gramotnosti se projevují:Geograficky: Přetrvávající propast mezi městem a venkovem v dovednostech i pokrytí brzdí rozvoj komunit a služeb.Demograficky: V roce 2023 mělo základní digitální dovednosti 70 % mladých lidí ve věku 16–24 let, ale jen 28 % lidí ve věku 65–74 let. Tato generační propast činí 42 procentních bodů, přičemž jihovýchodní Evropa zaostává ještě výrazněji.Mezi malými a středními podniky (SME): Pouze 20 % malých a středních podniků v EU je vysoce digitalizovaných. Posun by mohl EU přinést až 628 miliard eur. Evropské firmy navíc produkují pouze 76 % hodnoty svých amerických protějšků, což je důsledek právě pomalejší digitalizace.V návazných oblastech: Digitální vyloučení posiluje další sociální problémy. Pomalejší růst, regionální úpadek a nižší vzdělanost vedou totiž k fragmentaci společnosti, tlaku na rozpočty a ztrátě důvěry v demokracii.Dobré příklady existují, mezi nimi i ČeskoŘada evropských zemí však dokázala řešení nalézt. Například:Německo: Digitalizace v roce 2023 zvýšila ziskovost firem (EBIT) o 28 miliard eur, rozšiřování sítí přineslo v roce 2022 dalších 5 miliard eur HDP.Portugalsko: Digitalizované firmy zde vyplácejí o 37 % vyšší mzdy, což znamená, že produktivita se promítá do životní úrovně zaměstnanců.Severské země (Finsko, Švédsko, Dánsko): Nejvyšší úroveň digitální gramotnosti zde souvisí se silnou důvěrou v instituce.Česko: Strategické investice zajistily silné digitální začleňování, s minimálními rozdíly mezi muži a ženami a mezi městem a venkovem.Řecko: Jen 53,4 % malých a středních podniků mělo loni alespoň základní úroveň digitální intenzity, což ukazuje na potřebu další podpory.Irsko: Iniciativa Gigabit Hub (SIRO a Vodafone) přinesla gigabitové připojení do venkovských oblastí a podpořila tím malé a střední podniky, práci na dálku a komunitní soudržnost.Rumunsko: Pokud země dosáhne do roku 2027 průměrné úrovně digitalizace EU (Digital Economy and Society Index), naroste její HDP o 3 %, což odpovídá ročnímu rozpočtu na vzdělávání.Řešení existujeZpráva Vodafonu na základě všech zjištění pracuje s několika doporučeními pro regiony, jednotlivé země i Evropu jako celek.Zařazení digitálního začleňování mezi strategické priority vlád a zahrnutí do strategií pro ekonomický růst a odolnost každého státu.Podpora rozvoje digitálních dovedností, ideálně v úzké spolupráci se soukromým sektorem a neziskovými organizacemi.Zrychlení digitalizace veřejných služeb, aby na ně dosáhli a mohli z nich těžit všichni.Investice do kvalitní konektivity napříč Evropou, odstranění administrativních překážek a budování férového, inkluzivního digitálního ekosystému.- Celá stude je k dispozici zde: https://www.vodafone.cz/nejen-pro-media/digitalni-evropa/digitalni-inkluze-pro-budoucnost/ Zdroj: Vodafone PROTEXT 

Čas načtení: 2024-10-24 14:23:00

Smart Business Festival CZ shrnul novinky z patnácti sítí a projektů

Praha 24. října 2024 (PROTEXT) - Smart Business Festival CZ 2024 shrnul na jednom místě novinky z patnácti sítí a projektů V Praze se včera uskutečnil jubilejní 10. výroční Smart Business Festival CZ – přehlídka aktivit a podnětů ke spolupráci v oblasti zavádění digitálních inovací do praxe určená zejména pro české malé a střední podniky. Stěžejními podtématy letošního ročníku byly bezpečnost, odolnost a udržitelnost a nabídka jejich posílení i pro ty nejmenší české firmy, ale i veřejné organizace. V programu se představilo šest Evropských center pro digitální inovace (EDIH), která v Česku působí, a s nimi spolupracující zástupci partnerských sítí a projektů. Akci uspořádalo sdružení CzechInno spolu s institutem CyberSecurityHubCZ. Akci svými úvodními vstupy zahájili Malgorzata Nikowska z Generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie Evropské komise (DG CONNECT) a vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Petr Očko, který řekl: „Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu je Smart Business Festival jednou z klíčových akcí, kde je diskutována podpora primárně malých a středních firem z pohledu digitální transformace české ekonomiky, a jsme rádi, že zde každoročně můžeme prezentovat i novinky za Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky,“ a dále doplnil: „Evropská centra pro digitální inovace jsou klíčovými pilíři podpory digitální transformace firem v České republice. Kromě nich máme v Česku i funkční projekt tzv. Testing and Experimentation Facility AI Matters, který se specializuje na podporu firem při zavádění umělé inteligence do výroby. Jsme rádi, že tento projekt běží jak s podporou z EU, tak i ze zdrojů na národní úrovni. Vedle toho naše ministerstvo realizuje celou řadu dalších národních programů - z novinek bych rád zmínil zejména zcela nový program podpory výzkumu, vývoje a inovací s názvem TWIST, který se ve svém I. pilíři zaměřuje na klíčové strategické technologie – umělou inteligenci, kvantové počítání a polovodiče. V tuto chvíli připravujeme první výzvu, která by měla být publikována ještě do konce tohoto roku a těšíme se na mnoho zajímavých projektů.“ V dopoledním programu a současně i v expoziční části akce se dále představili zástupci všech šesti v Česku sídlících Evropských center pro digitální inovace, která fungují v letech 2023 – 2025 (s perspektivou pokračování v navazujícím období), tedy: - Cybersecurity Innovation Hub se sídlem v Brně, který se specializuje na kybernetickou a informační bezpečnost, má celorepublikovou působnost a zaměření jak na malé a střední podniky, tak i veřejné organizace. Konsorcium řídí CyberSecurityHubCZ sdružující jako zakládající partnery Masarykovu univerzitu, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně, EDIH má celkem 9 partnerů. - EDIH CTU se sídlem v Praze a zaměřením na umělou inteligenci, jehož koordinátorem je České vysoké učení technické v Praze a jeho členy dalších 7 partnerů. I tento EDIH má celorepublikovou působnost a zaměřuje se na podporu malých a středních podniků i veřejných organizací. - EDIH Ostrava se superpočítáním a zpracováním velkých dat jako hlavními technologickými oblastmi a zaměřením na obecnou digitální transformaci firem v Moravskoslezském kraji, jehož řídicím partnerem je Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě a dalším partnerem Moravskoslezské inovační centrum. - EDIH Brain4Industry se sídlem v Dolních Břežanech, který se zaměřuje na chytrou výrobu, aditivní technologie a umělou inteligenci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR jako koordinátorem a celkem čtyřmi partnery konsorcia. - EDIH DIGIMAT, který sídlí v Kuřimi a v rámci svého zaměření na chytrou výrobu a Průmysl 4.0 se zabývá zejména robotikou a umělou inteligencí, ale i racionalizací výroby včetně energetického managementu. Koordinátorem tohoto konsorcia je společnost Intemac Solutions a EDIH zahrnuje celkem 4 partnery. - EDIH Northeast se sídlem v Liberci a sedmi partnery, který svými aktivitami napomáhá lepší digitální transformaci podniků i veřejných organizací v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Služby českých EDIH jsou dotovány z evropského programu Digitální Evropa a z Národního plánu obnovy, díky čemuž mohou klienti získat významnou slevu na jejich služby, a nebo je v řadě případů čerpat zcela bezplatně. Sít EDIH funguje nejen v Česku, ale i zbytku Evropy. Evropská komise prostředky z programu Digitální Evropa podpořila v aktuálním období celkem 151 konsorcií po celé EU, z nichž řada poskytuje služby i českým subjektům. V programu Smart Business Festivalu se tak představily např. i EDIH DInO z bavorského Freyungu, který své služby nabízí firmám i veřejným organizacím v česko-bavorském příhraničí nebo EDIH AI5Production z Vídně, který vyvinul za účelem zvýšení spolehlivosti ověřování původu zboží v přeshraničním kontextu tzv. Digital Product Pass. Kontakty na všechna Evropská centra pro digitální inovace spolu s jejich sektorovým a regionálním zaměřením jsou k nalezení na stránkách Evropské komise. CyberSecurityHubCZ krom konsorcia EDIH Cybersecurity Innovation Hub koordinuje nebo se podílí na koordinaci i řady dalších strategických projektů, jejichž prostřednictvím posiluje odolnost a bezpečnost české ekonomiky. Těmi jsou například: - Čerstvě otevřené česko-taiwanské společné centrum pro vývoj bezpečných čipů – Advanced Chip Design Research and Development Centre. Projekt vznikl za finanční účasti taiwanské vlády a strategické podpory Úřadu vlády ČR a nejvyšších ústavních činitelů. - Česká účast v celoevropské síti EuroQCI, jejímž cílem je vybudování kvantově bezpečné strategické infrastruktury napříč Evropou. Projekt získal financování z evropského programu Digitální Evropa a z Národního plánu obnovy. - Česká anténa Evropského centra kompetencí pro kyberbezpečnost (ECCC) – tedy tzv. NCC-CZ, Národní koordinační centrum pro kyberbezpečnost, které zastřešuje Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci se CyberSecurityHubCZ. Novinky k těmto projektům zazněly na Smart Business Festivalu CZ 2024 a jejich společnou nabídku – zejména v oblasti šíření osvěty a vzdělávání v oblasti posilování kyberbezpečnosti a odolnosti českých firem i organizací zrekapitulovali Luboš Fendrych z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost za projekt NCC-CZ, Daniel Reitzner z Masarykovy univerzity za CZQCI a Prof. Tomáš Pitner ze CyberSecurityHubCZ na projekt ACDRC. O informace o všech projektech si lze požádat cestou jednotného kontaktního formuláře na webu CyberSecurityHubCZ. Hlavním partnerem akce byly České radiokomunikace, a.s., které mají k podtématům letošního Smart Business Festivalu CZ 2024 velmi blízko. Členka vedení společnosti s gescí za oblast udržitelnosti Anna Tůmová k zapojení ČRA do komunikace k tématu udržitelnosti uvedla: „V Českých Radiokomunikacích jsme si vědomi toho, že naše činnost v oblasti provozu datové infrastruktury ovlivňuje životní prostředí i lidské životy, a proto dodržujeme pravidla environmentální a sociální zodpovědnosti. Prostřednictvím kombinace k přírodě šetrného designu našich technologií, odpovědného přístupu k zaměstnancům a důrazu na jejich vzdělávání tak sledujeme dopad našich aktivit na klíčové oblasti jako je změna klimatu nebo podpora diverzity. Zaměřujeme se na klíčové oblasti, jako jsou změna klimatu, diverzita, etika a firemní postupy, včetně projektů, jako je přeměna brownfields na Zbraslavi, která využívá stávající infrastrukturu k dalšímu rozvoji konektivity.“ V Česku ale působí i celá řada dalších relevantních sítí, které se podílejí na posilování bezpečnosti, odolnosti a udržitelnosti českých podniků a nabízejí státem nebo Evropskou unií dotované služby v této oblasti. Na Smart Business Festivalu své služby tak představili také: - Projekt tzv. Testing and Experimentation Facility (TEF) s názvem AI Matters, kde českou účast zajišťuje Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, - EIT Manufacturing a jeho český národní hub EIT Manufacturing Hub Czechia zastřešený taktéž CIIRC ČVUT v Praze, - Síť Enterprise Europe Network Česká republika, kterou koordinuje Technologické centrum Praha a která poskytuje podporu inovativním českým firmám v Česku a dalších více než 60 zemích celého světa, - Zástupci regionálních a oborových digitálních inovačních hubů, které sice nedosáhly na podporu určenou Evropským centrům pro digitální inovace z programu Digitální Evropa, ale přesto nabízejí relevantní služby podpořené z jiných programů na celkem 279 místech po celé Evropě. Ondřej Beránek z AI Matters TEF tak přiblížil služby svého projektu a spolu s Annou Tahovskou z EIT Manufacturing Hub Czechia se shodli na tom, že nabídka služeb z pohledu jejich projektů a spolupráce s EDIH CTU je zjednodušena tím, že všechny tři projekty zastřešuje v Česku jedna instituce – tedy České vysoké učení technické v Praze. Karel Charvát z DIH Plan4All představil jeden z nových projektů propojujících umělou inteligenci s evidencí místních dat (GIS) a usnadňuje tak plánování v regionálním rozvoji. Petr Hladík, koordinátor sítě Enterprise Europe Network Česká republika, pak shrnul celou akci i zastoupení své sítě slovy: „Smart Business Festival letos slaví desáté výročí a je obdivuhodné, kolik toho ve své desetileté historii dokázal. Technologické centrum Praha bylo odborným partnerem festivalu po celou tuto dobu a společně s organizátory ze sdružení CzechInno se vždy snažilo na festivalu zviditelňovat a podporovat české technologické firmy s chytrými nápady a mezinárodním obchodním potenciálem,“ a dodal: „To je také cílem sítě Enterprise Europe Network, kterou v ČR Technologické centrum Praha koordinuje.“ Samostatnou kapitolu programu pak tvořila nabídka bližšího zapojení pro české firmy i veřejné organizace do celoevropské iniciativy GAIA-X, která umožňuje technologicky nezávislé a platformou GAIA-X ověřené uchovávání a sdílení dat v několika sektorech s vysokou relevancí pro evropskou ekonomiku jako jsou průmyslová výroba, zdravotnictví, veřejné služby nebo turistika a místní rozvoj. Její zástupce Frederik Tengg vyzval české firmy, aby v rámci posilování své odolnosti a nezávislosti na službách technologických gigantů více využívali služeb této sítě a podnítil české hráče k vytvoření českého GAIA-X hubu, který prozatím není ustaven. Po skončení konference následovaly diskuze na prezentačních místech jednotlivých zastoupených organizací a také praktická ukázka činnosti jednoho z klientů EDIH Cybersecurity Innovation Hub – tedy Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, která byla i místem konání akce. O Evropských centrech pro digitální inovace (EDIH): Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) jsou nezisková konsorcia, která napomáhají svými standardizovanými službami malým a středním firmám a veřejným organizacím v úspěšné digitální transformaci. V Česku funguje 6 takových center, více o tematice na webu Evropské komise a v katalogu EDIH. O sdružení CzechInno: CzechInno je zájmovým sdružením právnických osob založeným v roce 2011 k podpoře českého inovačního podnikání, partnerem EDIH Cybersecurity Innovation Hub (CIH) a autorem unikátního systému podpory inovací v ČR, který spočívá v každoroční organizaci: - soutěže Vizionáři, jejímž cílem je oceňovat inovativní počiny v českém podnikání, - každoroční přehlídky nabídek a tipů pro zefektivnění podnikání s názvem Smart Business Festival, - projektu na podporu obchodní a výzkumné spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou s názvem Smart Ukraine - série regionálních a online osvětových a vzdělávacích akcí pod souhrnným názvem Cybersecurity Twister, určené k podpoře posilování bezpečnosti a odolnosti českých firem i veřejných organizací. O CyberSecurityHubCZ: Cyber Security Hub je zapsaným ústavem, jehož zakladateli jsou Masarykova univerzita, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně. Jeho základním posláním je propojovat aktivity svých zakladatelů v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti a přispívat k vyšší míře odolnosti českých firem i veřejných organizací v této oblasti. O Smart Business Festivalu CZ 2024 Smart Business Festival CZ 2024 uskutečnil pod záštitou ministra průmyslu a obchodu ČR. Hlavním partnerem byly České Radiokomunikace, a.s. – poskytovatel unikátní televizní, rozhlasové a internetové infrastruktury. Odbornými partnery akce byly Technologické centrum Akademie věd ČR jako koordinátor sítě Enterprise Europe Network Česká republika a síť EIT Manufacturing. Mediálními partnery projektu se stali portál BusinessInfo a časopis Inovační podnikání a transfer technologií. Informace o činnosti sdružení CzechInno a všech jeho projektech jsou k dispozici na www.czechinno.cz Kontakt pro média: David Kratochvíl, MBA – předseda řídicího výboru sdružení CzechInno E: kratochvil@czechinno.cz, ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Čas načtení: 2025-03-20 09:30:00

Digitální transformace Ukrajiny: TAYLLORCOX klíčovým auditorem

Praha 20. března 2025 (PROTEXT) - Prezident Volodymyr Zelensky opakovaně zdůraznil, že digitální transformace je jednou z nejvyšších priorit. Ukrajina usilovně pracuje na sblížení legislativních i technických standardů EU. A to jak na vnitrostátní úrovni (Digitální Ukrajina, mobilní občanka DIIA), tak ve vztahu k evropské integraci.TAYLLORCOX auditorem MONOBANK, první banky na Ukrajině s EU certifikacíPoprvé v historii získala jedna z největších ukrajinských bank MONOBANK (Universal Bank) prestižní certifikaci eIDAS.Pod touto zkratkou, celým názvem „electronic IDentification, Authentication and trust Services“ se skrývá evropské nařízení, které stanovuje pravidla pro elektronickou identifikaci a důvěryhodné služby (např. elektronické podpisy, pečetě a časová razítka).V praxi to znamená, že držitelé této certifikace splňují nejpřísnější standardy elektronické identity, elektronických podpisů a pečetí na dokumentech.Ukrajinská ekonomika odolává válce díky digitální transformaciElektronické služby na Ukrajině efektivně omezují byrokracii a „na jeden klik“ odstraňují prostor pro úplatky. Válka ukázala, že digitální kanály jsou rovněž klíčové pro celkovou odolnost ekonomiky.V Evropské unii tyto služby využíváme pro komunikaci s úřady skrz datové schránky, bankovní identitu, portál občana, online notářsky ověřené dokumenty a další služby, které upravuje právě nařízení eIDAS.Úspěšné obájení eIDAS před Auditorem TAYLLORCOX je nyní potvrzeno „zalistováním“ Národní bankou Ukrajiny (NBU) na oficiální Trust List kvalifikovaných poskytovatelů důvěryhodných služeb.Monobank investovala i do digitálního propojení s vládní aplikací a elektronickou občankou Diia. To umožňuje klientům ověření identity, podepisování dokumentů a založení účtu zcela online.MONOBANK od této chvíle může provozovat digitální důvěryhodné služby na úrovni 'Vysoká', což je nejvyšší úroveň elektronické identifikace. Tato certifikace je nejlepším příkladem bezpečných digitálních služeb pro občany, podnikatele a bankovní systém celkově.„A to jsme stále na začátku velké digitální transformace Ukrajiny. Brzy představíme další kroky, které posunou digitalizaci na úroveň, o kterou se snažíme v EU,“ uvedl ředitel sekce eIDAS Ing. Ivo Pacovský z TAYLLORCOX.“MonobankJe první ukrajinská banka fungující výhradně přes mobilní aplikaci. Vše vyřídíte bez fyzických poboček a zdlouhavého papírování. V bankovním sektoru přinesla řadu inovací:Snažší přeshraniční službyBezkontaktní platby Apple PayBankovnictví dostupné i mimo velká městaZaložení účtu online se vzdáleným ověřením pomocí digitální občanky DiiaTaké se stala symbolem moderního fintech. Během prvního roku ruské invaze platformu využilo přes 5 milionů lidí k darování prostředků na obranu Ukrajiny a sbírky přesáhly 1 miliardu dolarů.Ukrajina se tak stala PRVNÍ ZEMÍ mimo EU zařazenou na evropský list důvěryhodných poskytovatelů, což nám umožňuje ověřovat ukrajinské elektronické podpisy a pečetě na dokumentech.Dodržování EU standardů na Ukrajině zvyšuje důvěru v nové fintech služby. Monobank a v budoucnu i další banky tak mohou svým klientům garantovat, že transakce a dokumenty budou právně uznány a zabezpečeny stejně jako v celé EU. Prezident Volodymyr ZelenskyjZelensky vidí v digitální transformaci zásadní nástroj pro reformu veřejné správy, posílení transparentnosti a přiblížení Ukrajiny k EU. A to se neobejde bez sladění státu s nařízením eIDAS a principy evropské eID.Prezident sjednotil 90 ukrajinských zákonů s evropskými standardy v oblasti elektronické identifikace a důvěryhodných služeb. Tento krok významně akceleruje integraci do jednotného digitálního trhu EU.Zelenského politikaMaximalizuje počet úředních úkonů, které lze vykonat on-lineMinimalizuje byrokratickou zátěž a korupční rizika digitální transformacíUsnadňuje podnikání a otevírá trh zahraničním investorům podle standardů EU Ministr pro digitální transformaci Mychajlo FedorovVicepremiér a ministr pro digitální transformaci, je hlavním architektem těchto změn. A vyzval ostatní ukrajinské banky k digitalizaci.Ve válečném stavu jsou elektronické identifikační nástroje a platformy jako Diia „nejbezpečnější možností“, jak provozovat služby a podnikání.Bankovní sektor díky digitalizaci udržel kontinuitu – většina operací díky eIDAS principům přešla do online prostředí, což zajistilo nepřerušené služby i v krizových situacích.Pod jeho vedením vznikla vládní občanka Diia, kterou využívá více jak 70% ukrajinských uživatelů chytrých telefonů (22 milionů občanů). Ukrajina se díky těmto projektům stala lídrem v digitalizaci.Je dokonce jedinou zemí mimo EU zapojenou do pilotního projektu Evropské digitální peněženky (EUDI Wallet), což podtrhuje značnou vyspělost. Po úspěšném zavedení eID na domácí půdě Fedorov plánuje nasazení a vzájemné uznávání elektronických identit, či podpisů s EU v režimu eIDAS 2.0 TAYLLORCOX (Conformity Assessment Bodie)Je původem francouzsko - švýcarský certifikační orgán. A nyní evropská auditorská špička s důrazem na ověřování plnění EU standardů, bezpečnosti a spolehlivosti digitální transformace.Na Ukrajině působí v roli klíčového Auditora a bude nadále úzce spolupracovat na všech úrovních digitalizace. Mezi strategické instituce patří Diia a Národní banka Ukrajiny (NBU) spolu s Ministerstvem digitální transformace. Společným cílem je bezpečné připojení dalších ukrajinských bank a organizací do systému evropské digitální identity. Ing Radek Nedvěd, partner TAYLLORCOX: Ukrajina má obrovský potenciál stát se nejvíce digitalizovanou zemí na světě. Přes válečný stav se jim daří současně budovat infrastrukturu i právní rámec, který odolává extrémním bezpečnostním hrozbám a kybernetickým útokům.Aleš Pilný, partner TAYLLORCOX: Integrace digitálních systémů Ukrajiny a EU pokračuje rychlým tempem a tato země je připravena stát se plnohodnotnou součástí evropské digitální ekonomiky. Neznám stát, který by dokázal tak rychle stále kompatibilnější s unijními předpisy a standardy. Kontakt:Aleš Pilný | TAYLLORCOXales.pilny@tayllorcox.comwww.tayllorcox.com www.tx.cz  

Čas načtení: 2026-03-05 14:02:00

Huawei uspořádala čtvrtý ročník fóra o rozvoji digitální ekonomiky. Od vize k hodnotě pro inteligentní budoucnost

Barcelona 5. března 2026 (PROTEXT/PRNewswire) - Na veletrhu MWC Barcelona 2026 uspořádala společnost Huawei čtvrté Fórum o rozvoji digitální ekonomiky, na kterém se sešlo téměř 100 tvůrců digitálních strategií, odborníků a zástupců průmyslových sdružení z mnoha regionů, včetně Asie a Tichomoří, Středního východu a Afriky. Společně diskutovali o nových příležitostech pro rozvoj digitální ekonomiky v éře umělé inteligence (AI).David Wang, výkonný ředitel představenstva společnosti Huawei, zahájil akci sdílením nejnovějších myšlenek a postupů týkajících se klíčových témat, jako je politika, infrastruktura a talenty, a to v duchu hlavního tématu akce – Od vize k hodnotě pro inteligentní budoucnost.V současné době zaznamenává umělá inteligence na celém světě explozivní růst a do popředí zájmu se dostávají takzvaní AI agenti. Kromě toho se zrychluje zavádění fyzické AI. Podle společnosti IDC přispěje AI do roku 2030 globální ekonomice částkou 22,3 bilionu dolarů. To je silný ukazatel toho, že digitální ekonomika již není jen o „konektivitě a datech". Spíše se nyní jedná o „AI a rozhodování". AI přetváří globální ekonomické prostředí a restrukturalizuje hodnotové řetězce.Na základě rozsáhlých zkušeností společnosti Huawei v oblasti digitální ekonomiky Wang vyzdvihl tři klíčové oblasti, na které se musí svět zaměřit, aby dosáhl kvalitního rozvoje globální digitální ekonomiky. Za prvé, svět potřebuje příznivou průmyslovou politiku, která bude plně podporovat digitální ekonomiku a budou hnací silou hlubokého a souběžného rozvoje digitální a reálné ekonomiky. Za druhé, pokud má digitální ekonomika prosperovat, svět potřebuje infrastrukturu orientovanou na budoucnost. Taková infrastruktura položí pevné základy pro rozsáhlé uplatnění digitálních technologií a digitální transformaci napříč odvětvími. Zatřetí, svět potřebuje vícevrstvý a udržitelný ekosystém talentů, který představuje zásadní strategický pilíř dlouhodobě udržitelného rozvoje digitální ekonomiky.Na závěr svého projevu Wang uvedl: "Doba AI je tady. A společnost Huawei bude i nadále spolupracovat se všemi partnery na rozvoji inteligentních odvětví a na budování pevného základu pro inteligentní svět. Společně proměňme vizi v hodnotu a utvářejme naši inteligentní budoucnost."V rámci hlavních vystoupení se účastníci akce zaměřili na budoucí výstavbu digitální infrastruktury.Joyce Liuová, ředitelka oddělení marketingových operací ICT společnosti Huawei, zdůraznila, že digitální infrastruktura je v éře umělé inteligence základním kamenem rozvoje průmyslu. Je proto nutné, aby výstavba infrastruktury byla pokročilá na všech frontách, včetně sítí, energie a výpočetního výkonu. Takové úsilí vyžaduje, aby průmyslové subjekty co nejdříve vytvořily síťová připojení s nízkou latencí na úrovni milisekund, a tím zabránily tomu, aby rozvoji AI bránily izolované datové systémy. Je také nutné rychleji budovat ekologická datová centra, která umožní růst výpočetního výkonu a současně sníží emise uhlíku.Profesor Rong Ke, ředitel Institutu ekonomie na Fakultě sociálních věd Univerzity Čching-chua, ve svém projevu zdůraznil, že data jsou ve věku umělé inteligence klíčovým výrobním faktorem. Pouze zdokonalením digitální infrastruktury v celém procesu generování, přenosu, ukládání a aplikace dat může svět plně využít hodnotu dat.Fórum dospělo k zásadní shodě v klíčových otázkách rozvoje digitální ekonomiky: Země se nacházejí v různých fázích rozvoje digitální ekonomiky a potřebují proto formulovat strategie rozvoje umělé inteligence a způsoby jejich implementace, které odpovídají jejich vlastním podmínkám, aby mohly účinně podporovat inteligentní transformaci.Od svého založení v roce 2023 se Fórum pro rozvoj digitální ekonomiky společnosti Huawei postupně vyvinulo ve špičkovou komunikační platformu založenou na inovacích a spolupráci, která podporuje společný globální úspěch.Veletrh MWC Barcelona 2026 se bude konat od 2. do 5. března ve španělské Barceloně. Během této akce představí společnost Huawei své nejnovější produkty a řešení na stánku 1H50 v hale Fira Gran Via 1. Další informace naleznete na stránkách https://carrier.huawei.com/en/minisite/events/mwc2026/Foto: https://mma.prnewswire.com/media/2924361/David_Wang_Huawei_s_Executive_Director_Board_delivering_opening_speech_4th.jpg Kontakt: chenchenxi2@huawei.com

Čas načtení: 2026-03-03 14:51:35

Nová ekonomika touhy: Jak digitální platformy posilují postavení tvůrců obsahu pro dospělé na rozvíjejících se trzích

Nová ekonomika touhy: Jak digitální platformy posilují postavení tvůrců obsahu pro dospělé na rozvíjejících se trzích redakce Út, 03/03/2026 - 14:51 Domácnost Klíčová slova: Bookmaker-expert.com/CZ/ digitální platformy Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Zejména na rozvíjejících se trzích nutí tvůrci obsahu pro dospělé technologie, aby se osamostatnily od tradičních studií a prostředníků. Působí na předplacených platformách, platformách pro živé vysílání a komunitách s placeným přístupem, kde je blízkost potenciálním prostředkem k obživě. Za tímto posílením postavení však stojí komplexní systém finančních, regulačních a kulturních překážek, které jsou pro vnější svět neviditelné. Tento příběh zkoumá, jak tvůrci obsahu pro dospělé v globálním Jihu budují udržitelné podniky, jak je měnící se digitální infrastruktura posiluje a oslabuje a proč jejich boje symbolizují širší globální problémy v digitální ekonomice. Signalizuje rostoucí potřebu inkluzivní regulace a finančních inovací, protože budoucnost digitální kreativity závisí na rovných příležitostech pro všechny tvůrce. Globální posun v kreativní nezávislosti Kreativní ekonomika je dnes průmyslem s obratem v řádu miliard dolarů, a to díky tvůrcům, kteří si vydělávají na živobytí prostřednictvím sociálních sítí, streamování a předplatného. Producenti nyní soutěží nejen o zhlédnutí, ale také o sponzorství, opakované financování fanoušků a další zdroje příjmů, od mikroinfluencerů až po online podniky na plný úvazek. Svět prochází ekonomickou transformací poháněnou jednotlivými tvůrci, kteří využívají online prostředky k přímé komunikaci se svým publikem. Zatímco mainstreamoví influenceři jsou středem pozornosti, podobná změna se odehrává i v ekonomice obsahu pro dospělé – odráží stejnou závislost na platformách a podnikání založené na samosprávě, které pohání širší ekonomiku tvůrců. Tvůrci obsahu pro dospělé již nejsou závislí na gatekeeperů ani studiích. Budují si vlastní značky, pěstují si věrné publikum a k zajištění svého živobytí využívají obchodní modely založené na předplatném. Jejich úspěch kopíruje boom digitální svobody, o kterém informuje eMarketer, ale odvětví obsahu pro dospělé čelí komplikujícímu faktoru – finančním potížím a odporu ze strany regulátorů. Za reflektory: Neviditelná infrastruktura tvorby pro dospělé Finanční inkluze v digitálním světě závisí nejen na dostupnosti technologií, ale také na právním a regulačním rámci, který malým a mikropodnikům umožňuje připojit se k platebním systémům. Snadnost podnikání pro digitálního obchodníka závisí na pravidlech, kompatibilitě a konkurenci na trhu. Dospělí tvůrci, kteří jsou někdy považováni za samostatné tvůrce obsahu, jsou ve skutečnosti mikropodniky. Přežívají díky neustálému přístupu k digitálním platebním systémům – stejným systémům, z nichž těží prodejci v elektronickém obchodu a umělci poskytující streamované služby. Jsou však založeni na hromadě regulačních požadavků, jako jsou předpisy KYC (Know Your Customer) a AML (Anti-Money Laundering). Pro tvůrce obsahu pro dospělé mohou být tyto systémy snadno překážkou. Banky a zpracovatelé plateb často klasifikují obsah pro dospělé jako „vysoce rizikové odvětví“, což vede k vyšším poplatkům, zpožděním převodů a dokonce i uzavření účtů. Na rozvíjejících se trzích jsou tyto výzvy doplněny špatně zavedenými regulačními rámci. I když jsou tvůrci zcela zákonní, nedostatek organizované kategorizační struktury pro obsah pro dospělé je činí finančně neviditelnými – příliš malými na to, aby byli bráni v úvahu v rámci politiky, ale příliš nápadnými na to, aby byli pohodlní. Fragmentace platformy, výkonu a zdrojů příjmů V dnešní ekonomice tvůrců existuje řada platforem. Úspěšní tvůrci obecně nemají jediný zdroj příjmů. Budují spíše ekosystémy marketingu, produktů, členství, živých vystoupení a přímých spropitných. Tato diverzifikace je pro tvůrce obsahu pro dospělé velmi atraktivní. Primárně využívají platformy s platbami za předplatné, jako jsou OnlyFans, Just For Fans a Fanvue, stejně jako stránky pro soukromé a individuální chaty. Toto rozložení úsilí je chrání před neočekávaným pozastavením činnosti ze strany jedné webové stránky, ale také zdvojnásobuje administrativní práci – správu více platebních bran, ověřování totožnosti a formuláře pro dodržování předpisů pro materiály. Ekonomika obsahu pro dospělé je založena na rychlosti. Ale s každou novou stránkou přichází další zahraniční bankovní šek, digitální peněženka a regulační překážka. To, co se jeví jako osvobození v produkci, je ve skutečnosti práce na plný úvazek, která se vyhýbá daním. Regulační paradox rozvíjejících se trhů Střední Evropa modernizuje své platební systémy, aby umožnila přeshraniční interoperabilitu. Snaží se zajistit transparentnost a sledovatelnost finančních transakcí. Trhy ve východní a střední Evropě rychle budují svou digitální infrastrukturu. To s sebou nese nové pravidla, která je třeba dodržovat: více formulářů k vyplnění, přísnější ověřování totožnosti a přísnější kontrola online zdrojů příjmů. Pro producenty obsahu pro dospělé je to regulační dilema: stejná technologie, která rozšiřuje přístup, může také snížit pohodlí. Sledovatelnější systémy znamenají méně příležitostí pro diskrétnost nebo anonymitu, které jsou nezbytné pro bezpečnost v této stigmatizované práci. V menších evropských ekonomikách, kde jsou online platformy a digitální platby přísně regulovány a informace jsou velmi explicitní na stránce Bookmaker-expert.com/CZ/, musí autoři před ověřením obvykle absolvovat další kroky, aby mohli být zaplaceni. Tyto případy naznačují širší trend: jak se tyto země přibližují k fiskální transparentnosti na úrovni EU, jsou producenti v autonomních a vyspělých digitálních nikách nuceni přizpůsobit se omezeným podmínkám dodržování předpisů. Morální klasifikace vs. finanční inkluze Dilema regulátorů spočívá v tom, jak rozšířit přístup k penězům, aniž by se tím zkomplikoval přístup k nim pro ty, kteří již mají nedostatek peněz. Velmi vysoké rizikové kategorie pravděpodobně povedou k tomu, že některé sektory ekonomiky budou odsunuty na okraj a lidem se zkomplikuje přístup k digitální ekonomice. Odvětví pro dospělé je nejčastěji postiženo nadměrnou klasifikací. Vzhledem k morálnímu a kulturnímu stigmatu je nejčastěji uvězněno v restriktivních kategoriích, které mu upírají rovný přístup k penězům. Platební procesory, zpracovatelé kreditních karet a reklamní sítě k vyloučení používají spíše „riziko poškození reputace“ než skutečné porušení zákona. To tlačí producenty do začarovaného kruhu: k menším nebo nekontrolovaným zpracovatelům plateb, kteří mohou účtovat vyšší poplatky nebo být vystaveni podvodům. To ironicky zvyšuje stejné finanční riziko, které se regulátoři snaží minimalizovat. Tuto mezeru zaplní politická inteligence, která přesahuje morálku obsahu a rozšiřuje se na finanční legitimitu. Producenti obsahu pro dospělé jsou majitelé malých podniků a zahrnutí jejich odvětví zvyšuje celkovou finanční transparentnost. Proč digitální platformy zaplní mezeru Platformy, které upřednostňují bezpečné platební metody, spravedlivé modely výnosů a otevřená data, budou v budoucnu představovat megatrend v ekonomice tvůrců. Aby bylo možné skutečně posílit postavení tvůrců obsahu pro dospělé, musí online weby překročit rámec symbolické diverzity a řešit infrastrukturní překážky, které je umlčují. To zahrnuje vývoj bezpečných platebních systémů, které chrání soukromí a umožňují bez předsudků zpracovávat platby za obsah pro dospělé. Některé weby tvůrců již spolupracují s fintech společnostmi, které se specializují na vysoce rizikové kategorie. Jiné přidávají kryptoměnu jako možnost, aby se vyhnuly závislosti na bankovní infrastruktuře – i když tento přístup zůstává nejistý. Dlouhodobé řešení spočívá ve spolupráci mezi platformami, regulačními orgány a poskytovateli platebních služeb. Přijetím standardizovaných modelů dodržování předpisů a místních doporučení mohou tvůrci na rozvíjejících se trzích vyrovnat podmínky s jejich mainstreamovými protějšky. Kulturní význam „ekonomiky touhy“ Termín „ekonomika touhy“ vystihuje hlubokou pravdu: fanoušci nekupují pouze obsah – kupují si spojení, autentičnost a emocionální investici. Tvůrci obsahu pro dospělé, více než jakákoli jiná skupina, ztělesňují tuto dynamiku. Jejich obsah prosperuje díky intimitě, zranitelnosti a otevřenosti online. Rozvíjející se trhy s vysokou koncentrací mladých lidí a penetrace mobilních zařízení jsou pro takovou změnu úrodnou půdou. Tabuizovaná témata jsou nyní mainstreamovým diskurzem o digitální svobodě, souhlasu a kreativní kontrole. Infrastruktura, která umožní těmto vztahům vzkvétat, však musí držet krok také s kulturou. Pro každou platformu, která umožňuje svobodu projevu, musí existovat platební infrastruktura zajišťující ekonomickou bezpečnost a spravedlnost. Výhled do budoucna: politika, platby a možnosti Budoucnost digitální ekonomiky pro dospělé se nachází na průsečíku politiky, představivosti a technologie. Vzhledem k tomu, že vlády modernizují platební infrastruktury a koordinují mezi sebou režimy dodržování předpisů, budoucnost tvůrců obsahu pro dospělé závisí na principu inkluze, nikoli exkluze. Pokud platformy a úřady uznají tvůrce jako skutečné účastníky digitální ekonomiky, mohou rozvíjející se trhy zažít explozi inovací – novou ekonomiku založenou na posílení postavení, otevřenosti a rovném přístupu. Přidat komentář Zdroj foto: https://unsplash.com/photos/a-woman-sitting-at-a-table-looking-at-her-cell-phone-YXCpQsDgoYA Dnešní ekonomika tvůrců změnila způsob, jakým jednotlivci vytvářejí, zpeněžují a zapojují se do online aktivit. Od nezávislých tvůrců po online pedagogy – miliony lidí profitují na platformách, které si cení autenticity a lidských vztahů. Jedna část kreativního průmyslu však zůstává extrémně silná, ale zároveň extrémně marginalizovaná – průmysl s obsahem pro dospělé. Text obsahuje reklamní sdělení. 

Čas načtení: 2026-05-07 13:13:00

Nadace Vodafone expanduje program Digitální odysea do všech prodejen Vodafonu

Praha 7. května 2026 (PROTEXT) - Nadace Vodafone zavádí podporu programu Digitální odysea do všech prodejen Vodafonu napříč Českou republikou. Reaguje tak na svůj nedávný mezinárodní průzkum realizovaný agenturou Ipsos. Ten ukázal, že i když jsou čeští senioři a seniorky aktivně on-line a chytré telefony, aplikace i internet jsou pro ně běžnou součástí života, věří si v digitálním světě výrazně méně než jejich vrstevníci v západní Evropě. Poradenství v programu Digitální Odysea v prodejnách můžou využít zdarma všichni bez ohledu na to, zda jsou zákazníky či zákaznicemi Vodafonu.Srovnávací studie Nadace Vodafone, která vznikla na vzorku 6000 lidí ve věku 55+ v šesti evropských zemích včetně České republiky, potvrzuje, že digitální technologie dnes patří k běžné výbavě napříč generacemi. Až 91 % dotázaných používá digitální zařízení každý den, a to i ve věkové skupině nad 75 let. Česko se ale od západní Evropy liší v jednom klíčovém bodě, a to v míře jistoty při používání technologií:43 % českých seniorů a seniorek uvádí, že nerozumí fungování aplikací nebo webových stránek, 36 % má obavy, že při používání technologií udělá chybu.Ve srovnání s digitálně vyspělejšími zeměmi, jako je Německo, Nizozemsko nebo Spojené království, jsou starší lidé v Česku méně sebevědomí, i když technologie využívají podobně často jako jejich vrstevníci v těchto zemích. Výzkum tak potvrzuje, že samotná dostupnost technologií nestačí, ale zásadní roli hraje sebedůvěra a podpora někoho dalšího.Chuť učit se existuje, ale podpora chybí. Digitální Odysea proto míří do prodejenNa zjištění průzkumu reaguje Nadace Vodafone praktickým krokem. Ve spolupráci s prodejnami Vodafonu zavádí podporu ve formě programu Digitální odysea napříč Českou republikou. Vyškolení zaměstnanci a zaměstnankyně budou k dispozici s individuálním poradenstvím a s informacemi o programu Digitální odysea. Seniorkám a seniorům pomohou najít vhodnou formu podpory, ať už to budou prezenční kurzy, individuální pomoc na míru, vzdělávání v knihovnách nebo on-line kurzy Digitální odysey uzpůsobené speciálně pro starší ročníky.Pomoc v prodejnách přitom není určena pouze zákazníkům a zákaznicím Vodafonu, stejně jako celý program Digitální odysea. Pomoc může využít každý bez ohledu na to, u jakého operátora má své služby.„Čeští senioři a seniorky nejsou v technologiích pozadu, chybí jim spíš jistota. Chytré telefony a tablety používají stejně často jako jejich vrstevníci v Německu nebo ve Velké Británii, ale mnohem víc se bojí, že udělají chybu. To je mezera, kterou nevyplní aplikace ani infolinka. Tu může překlenout jen trpělivý člověk, který má čas. Od dnešního dne je proto každá prodejna Vodafonu zároveň poradnou Digitální odysey: každý člověk starší 65 let může přijít, posadit se a dostat klidnou, neuspěchanou pomoc se svým zařízením – zdarma a bez ohledu na to, zda je naším zákazníkem či zákaznicí. Digitální sebevědomí by nemělo záviset na tom, jestli má člověk po ruce technicky zdatné vnouče,“ uvedla k nové iniciativě Violeta Luca, CEO společnosti Vodafone.„Naše zkušenost s digitálním vzděláváním seniorů a seniorek hovoří jasně. Jsou často stejně zdatní, ne-li zdatnější než my. Jen potřebují věci v klidu vysvětlit a ukázat, někdy i zopakovat. Díky více než 80 prodejnám Vodafonu tak získávají několik set dalších pomocníků a pomocnic ve své blízkosti,“ říká Zuzana Holá, ředitelka Nadace Vodafone. „Průzkum navíc upozorňuje i na širší společenský kontext. Přes dvě třetiny dotázaných souhlasí s tím, že osamělost mezi seniory a seniorkami v posledních letech vzrostla. Navíc se starší lidé setkávají se stereotypem, že kvůli věku technologie nezvládají. V Česku tak odpovědělo 77 % z nich, to je víc než průměr v Evropě. Tuto situaci musíme jako společnost změnit,“ dodává.Nadace Vodafone a Digitální odyseaProgram nabízí:prezenční kurzy digitálních dovedností, individuální pomoc, včetně asistence dobrovolníků a dobrovolnic, kurzy a individuální pomoc v knihovnách, on-line kurzy na e‑learningové platformě.Digitální odysea od Nadace Vodafone je součástí mezinárodního projektu Hi Digital. Zaměřuje se na posilování digitální sebedůvěry starší generace a osvojování dovedností, které lze okamžitě využít v běžném životě. V evropském měřítku už projekt vyškolil přes půl milionu lidí a celkově jich oslovil více než 1,5 milionu.V českém prostředí program staví na silném partnerství s organizacemi jako Moudrá sovička, Elpida nebo Sdružení knihoven České republiky. Úspěch slaví především díky kombinaci různých forem přístupu, který zahrnuje klasické prezenční kurzy, individuální asistenci nebo moderní on-line vzdělávání.Více informací o programu Digitální odysea: odysea.nadacevodafone.czBezplatná informační linka: 800 220 044 (po–pá 9:00–17:00) Zdroj: Nadace Vodafone

Čas načtení: 2024-04-26 07:14:00

Druhý ročník digitálních Oskarů v ČR právě odstartoval. Přihlaste svůj projekt a zaleťte si pro novou inspiraci do Singapuru.

Praha 25. dubna 2024 (PROTEXT) - Nominujte nebo přihlaste svůj digitální projekt nebo lídra do 30. června 2024. Soutěží se v pěti kategoriích a přihlásit se mohou firmy i organizace, které neposkytují technologie na komerční bázi, bez ohledu na sektor nebo velikost.Analytická firma IDC společně s partnery Vodafone Business, DELL Technologies, Google Cloud a Hospodářskými novinami vyhlašuje druhý ročník soutěže o nejlepší digitální projekty a lídry Česka pod názvem IDC Digital Future Awards Czech Republic. O vítězích kategorií Best in Future of Connectedness, Digital Infrastructure, Digital Innovation a Digital Leader rozhodnou odborné poroty složené z předních manažerů a IDC analytiků. Do poroty vedle zástupců firem ČSOB, DHL nebo Notino zasednou také loňští vítězové ze společnosti Škoda Auto nebo z Národního muzea. Redakce HN opět vybe tři výjimečné projekty anebo lídry napříč kategoriemi v kategorii Special Impact Award. Na vítěze kromě špičkové alumni komunity čeká i pobyt v Singapuru nabitý setkání s předními singapurskými manažery a vědci.Naše budoucnost je digitální a odvíjí se od našich dnešních rozhodnutí. Nezáleží na velikosti nebo v jakém odvětví působíte. Důležité je, že posouváte digitální vyspělost svých podniků na novou úroveň. Analytická firma IDC oceňuje digitální iniciativy v rámci svých lokálních soutěží po celém světě již více než 20 let. Soutěž Digital Future Awards má své kořeny v soutěži Future Enterprise Awards, kterou pořádá ve více než 30 zemích již od roku 2017. Z výzkumu IDC Digital Executive Sentiment Survey 2023 vyplývá, že podniky v České republice z hlediska příklonu k digitalizaci výrazně nezaostávají za světem. Tři pětiny z nich se považují za převážně digitální a 17 % dokonce za digitálně přirozené. Právě v nejvyšších patrech vyspělosti ale přece jen na lídry ze severských zemí nebo regionu DACH tuzemský byznys ztrácí. Chybí mu zhruba 10 procentních bodů. A právě o ně soutěž Digital Future Awards usiluje a bojuje. Digitální cesta je ale trnitá, dlážděná více či méně úspěšnými projekty a osudy jejich realizátorů."Soutěž IDC Digital Future Awards dává účastníkům silnou zpětnou vazbu. Hlavní pozornost nevěnuje technologické vyspělosti nebo množství vynaložených zdrojů. Rozhodují v ní skutečné přínosy a benefity," říká Dana Vaníčková, Associate Vice President společnosti IDC. “Naše porotce záměrně vybíráme z řad ostřílených praktiků s dlouhou životní i profesní zkušeností. Právě oni soutěžícím poskytují zpětnou vazbu, jiný pohled i nezávislé rady. Jejich roli a zapojení jsme v letošním ročníku výrazně posílili. Účast v soutěži proto není jen o prestiži, vítězství nebo publicitě.”Soutěžní kategorieVe kterých kategoriích budou letošní účastníci soutěžit? Tři známe z minulého roku.Kategorie Best in Future of Connectedness oceňuje projekty, které inovativně anebo velmi efektivně propojují lidi, stroje a procesy. Jejím partnerem je společnost Vodafone Business. Loňským vítězem se stal projekt Národního muzea digitalizující prodej vstupenek, navigaci muzeem nebo možno shlédnout ikonické expozice přes obrazovku telefonu. Titul finalisty si se svým projektem odnesla společnost Woltair."Jsme rádi, že jako partneři vstupujeme pod značkou Vodafone Business do dalšího ročníku této unikátní soutěže a v naší kategorii Best in Future of Connectedness oceníme nové digitální inovátory. Už loni jsme mohli sledovat inspirativní příběhy vítězů, kteří dokázali využít digitální technologie pro své efektivnější fungování nebo zlepšení zákaznické zkušenosti. Digitální transformace je pro české firmy nevyhnutelná a je nutné je v ní podporovat. Proto bych doporučila jejich zástupcům, aby neváhali a přihlásili svůj digitální projekt do nového ročníku soutěže a stali se pozitivními příklady pro své následovníky," říká Veronika Brázdilová, viceprezidentka Vodafonu pro firemní zákazníky.Druhá kategorie, Best in Future of Digital Infrastructure, se zaměřuje na základy digitálního byznysu. Oceňuje projekty, jež budují flexibilní, odolnou a výkonnou infrastrukturu, která podnikům dává výpočetní jistotu, bezpečnostní stabilitu a ekonomickou výhodu. Partnerem kategorie je společnost Dell Technologies. Trofej loňského vítěze kategorie získala Škoda Auto za projekt digitalizující administrativní procesy ve výrobě. Do finále se probojovali i digitální projekty právní kanceláře Dentons a společnosti Europ Assistance."IT infrastruktura je páteří každé moderní organizace. Management firem ji často vnímá spíše jako nutnost, bez které by se firma neobešla a kterou musí řešit. Pravdou ale je, že infrastrukturu lze brát i jako příležitost k růstu firmy a konkurenční výhodu. A právě firmy, které přistupují k rozvoji své infrastruktury s inovátorským a neotřelým pohledem, chceme prostřednictvím soutěže IDC Future Enterprise Awards ocenit,“ říká Roman Cabálek, ředitel společnosti Dell Technologies Česká republika, která je partnerem kategorie Best in Future of Digital Infrastructure."Přejděme k novince letošního roku. Soutěžní kategorie Best in Future of Digital Innovation se zaměřuje na projekty, jejichž hybnou silou je software a cloudové služby. Právě o ně se opírají digitální inovace, které účastníci soutěže chtějí prezentovat. V jistých ohledech jde o nejširší kategorii, v níž bude panovat silná konkurence. Jejím partnerem je společnost Google Cloud.Čtvrtá soutěžní disciplína oceňuje osobnosti technologické praxe, digitální lídry. Kategorie Digital Leader of the Year oceňuje osobnosti, které posouvají své organizace na digitální cestě osudu vpřed. I ony se musejí prezentovat realizovanými projekty. Významná část hodnocení se ale opírá i o vize, hodnoty a kompetence digitálního lídra. Trofej digitálního lídra roku 2023 získal Antonín Hlavinka, CIO Fakultní nemocnice Olomouc, za budování telemedicínské platformy, která slouží pro online komunikaci s chronicky nemocnými pacienty. Ve finále se umístili Michal Hátle ze společnosti E.On a Bindioa Ouali ze společnosti Safran Cabin.Pátá soutěžní kategorie s názvem Special Impact Award je specifická tím, že pro ni neexistují pravidla hodnocení. Jak její název napovídá, oceněné projekty přinášejí speciální dopad. V praxi může jít o řešení, která mají širší společenský dopad nebo vznikají za obzvláště nepříznivých podmínek. Partnerem kategorie jsou Hospodářské noviny, jejichž redakční tým současně zastává role porotců. Vítězství v této kategorii vloni porota přisoudila Krajskému ředitelství Policie České republiky za projekt POL POINT, dalšími finalisty byla Ondřejovická strojírna a Magistrát města Brna.Soutěží to nekončíPrůběh soutěže IDC Digital Future Awards provází mnoho osobních i virtuálních setkání s porotci, partnery a ostatními soutěžícími. Odehrávají se na konferencích, seminářích a samozřejmě při prezentacích projektů. Mezi účastníky vznikají vztahy, které nekončí vyhlášením vítězů.Od minulého ročníku soutěže se úspěšně etabluje aktivní alumni komunita účastníků, porotců i partnerů. Společně vybírají témata, která konzultují, praktické problémy, s jejichž řešením si pomáhají. V podstatě každý měsíc vyrážejí na exkurze do atraktivních provozů a seznamují se s technologickou realitou svých kolegů."Jako držitel titulu Digital Leader of the Year 2023 mohu účast v soutěži IDC Digital Future Awards jen doporučit. Stačí pouze sebrat odvahu prezentovat výsledky své práce, ustát srovnání s dalšími soutěžícími a čelit případné konstruktivní kritice porotců. Ale právě ta vás může posunout dál, protože ji obdržíte od špičkových profesionálů. Atmosféra soutěže i její účastnické komunity, ale více než soupeření podporují spolupráci," dodává Antonín Hlavinka, CIO Fakultní nemocnice Olomouc.HarmonogramDruhý ročník soutěže IDC Digital Future Awards ukončuje příjem online přihlášek a nominací 30. června 2024. Detailní vstupní kritéria jsou k dispozici zde. Jména oceněných vítězů a lídrů budou vyhlášena 9. října 2024 na slavnostním galavečeru v Praze. Pobyt vítězů v Singapuru je plánován na konec října - začátek listopadu 2024. Více informací o soutěži IDC Digital Future Awards 2024 najdete na stránkách www.idc.com/dfa. O společnosti IDCSpolečnost International Data Corporation (IDC) založena v roce 1964, je přední firmou zabývající se shromažďováním informací na globálním trhu, poskytováním poradenství a pořádáním konferencí v odvětví informačních technologií, telekomunikací a spotřební elektroniky. Analýzy a poznatky více než 1100 IDC analytiků pomáhají po celém světě IT odborníkům, vrcholným představitelům obchodních organizací i investorské komunitě v přijímání rychlých, informovaných technologických rozhodnutí a v dosahování klíčových obchodních cílů. Více na www.idc.com ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-02-21 13:38:00

Do Sdružení pro digitální účtenky vstoupila Visa a další hráči

Praha 21. února 2024 (PROTEXT) - Sdružení pro digitální účtenky (SDU) rozšířilo svou členskou základnu o několik klíčových hráčů v odvětví platebních technologií. Mezi nové členy patří i platební síť Visa, Bank ID, EY nebo Deloitte. Tato rozšiřující se síť členů posiluje pozici SDU jako předního hlasu v oblasti digitálních účtenek a plateb."Digitální účtenky představují klíčový krok směrem k udržitelnější budoucnosti. Tím nejen eliminujeme odpad z tradičních termopapírových účtenek, ale také umožňujeme spotřebitelům efektivní archivaci platebních dokladů na jednom místě. Připojením ke Sdružení pro digitální účtenky tedy vyjadřujeme naši pevnou víru v tyto inovace a budeme se aktivně podílet na formování budoucnosti platebních ekosystémů. Ve spolupráci s dalšími klíčovými partnery v rámci sdružení se angažujeme v procesu vytváření standardů pro digitální účtenky. Tato iniciativa směřuje k posílení interoperability, digitalizace a celkové uživatelské zkušenosti," komentuje Petr Polák, country manažer Visa pro Českou republiku.O Sdružení pro digitální účtenkySdružení pro digitální účtenky vzniklo v březnu roku 2023. V jeho čele stanul Jan Lamser, český ekonom a bankéř s více než 20letou zkušeností ve vrcholných pozicích ČSOB. Sdružení pod jeho vedením připravuje standard iÚčtenka, kodex nakládání a návrh, jak digitální účtenku legislativně ukotvit v českém a evropském zákoně.Komu patří účtenka a kdo s ní může nakládatJedním ze zásadních témat SDU je otázka, komu patří účtenka a kdo s informacemi na ní může nakládat. "Digitální účtenky přinášejí mnoho výhod pro zákazníky i obchodníky. Od jejich pohodlnějšího uchovávání a organizace, automatizované správy výdajů, až po možnost získat cenné poznatky o zákaznických preferencích. Navzdory jejich potenciálu však zůstávají digitální účtenky v České republice nedostatečně využívaným nástrojem, jehož rozšíření by dopomohla i aktivní podpora ze strany vlády a zákonodárců," komentuje Michala Stupková z poradenské firmy EY.Pro SDU je důležité pevně uchopit právní rozměr digitální účtenky, a to včetně adekvátní ochrany spotřebitele. "Účtenka definuje vlastnictví zakoupené věci. V širším kontextu by měl mít spotřebitel zejména právo na informaci o takovém zboží, nebo službě. A to včetně jejího složení, dílů, záruky, rodokmenu a podobně," pokračuje v úvahách Lamser.Elektronická účtenka není digitálníSDU lobuje za oddělení terminologie elektronická a digitální účtenka. "Většina lidí si zatím představuje pod pojmem digitální účtenka pdfko, které mu přijde do mailu, nebo aplikace. Digitální účtenka ale představuje mnohem větší potenciál. Vnímáme ji jako elektronicky podepsaný soubor dat, který vám může hlídat záruku, automaticky se načíst vašemu účetnímu, nebo se může stát základem budoucího registru vlastnictví," doplňuje vedoucí komunikace SDU Bára Vaculíková."Rok 2024 bude rokem digitalizace účtenek," domnívá se předseda SDU Jan Lamser. "Lidé si postupně zvykají, že účtenky v elektronické podobě jim přináší mnoho benefitů. Nekupí se jim doma, najdou si je v případě potřeby v mobilu a navíc šetří přírodu. Věříme, že se Sdružení podaří prosadit změnu paradigmatu a papírové účtenky se brzy stanou nostalgickou minulostí," uzavírá na závěr situaci na poli účtenek Jan Lamser.  ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-05-23 12:37:00

EDIH Cybersecurity Innovation Hub diskutoval o kyberbezpečnosti s firmami z Plzeňského kraje

Plzeň 23. května 2024 (PROTEXT) - V prostorách Vědeckotechnického parku v Plzni dnes proběhla regionální akce EDIH Cybersecurity Innovation Hub a jeho partnerů k tématu posilování informační a kybernetické bezpečnosti v malých a středních firmách. Odborníci z pěti partnerských organizací konsorcia zde na pozvání plzeňských hostitelů z BIC Plzeň, regionálního uzlu Enterprise Europe Network Česká republika pro Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj a místního DIH HIVE diskutovali o aktuálních legislativních požadavcích na firmy, které vznikají v důsledku nové evropské legislativy, rizicích v oblasti firemní bezpečnosti v souvislosti s digitální transformací podniků a také o možnostech, jak mohou plzeňské firmy i organizace s pomocí služeb tohoto EDIH skokově zvýšit svou technickou i organizační připravenost k jejich zvládání. Hlavními pořadateli akce byli sdružení CzechInno a institut CyberSecurityHubCZ.Právě zapsaný ústav CyberSecurityHubCZ je koordinátorem jediného českého EDIH projektu, který se hloubkově specializuje na oblast posilování bezpečnosti a odolnosti českých firem i organizací. EDIH Cybersecurity Innovation Hub přichází se svou nabídkou celkem téměř šesti desítek vzdělávacích, konzultačních, testovacích, simulačních a dalších služeb v oblasti kyberbezpečnosti určených těmto cílovým skupinám.„Naše devítičlenné konsorcium v sobě snoubí unikátní expertízu a infrastrukturu našich tří spoluzakládajících univerzit – Masarykovy univerzity, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně - jako obsahových partnerů a hloubkovou znalost českého podnikatelského prostředí pocházející z dlouhodobé každodenní interakce s firmami a podnikateli, kterou přinášejí čtyři business development partneři našeho EDIH,“ říká ke složení konsorcia EDIH Cybersecurity Innovation Hub jeho koordinátorka Tereza Šamanová ze sdružení CzechInno. „Můžeme tak našim klientům nabídnout služby zahrnující jak sofistikované nástroje jako je kybernetický polygon KYPO nebo kybernetická aréna BUTCA, specializovaná školení k aktuálním bezpečnostním tématům jako je rozkrývání deepfaků, bezpečnost 5G sítí nebo IoT, kurzy pozitivního hackingu nebo hloubkové konzultace bezpečnostních aspektů řešení, které se klient chystá zavést do praxe ve své organizaci, tak i měkké služby jako je doporučení vhodného obchodního nebo operačního modelu organizace klienta, přístup k novým strategickým a obchodním kontaktům, síťování a propojovací akce, jejichž prostřednictvím se naši klienti mají možnost potkat s novými partnery,“ doplňuje Tereza Šamanová.Předmětem programu plzeňského Cybersecurity Twisteru a nabídky spolupráce pro místní firmy a organizace však byla nejen nabídka těchto služeb, ale zejména diskuze nad tím, co české firmy aktuálně v oblasti bezpečnosti trápí, kde potřebují pomoci s implementací nových řešení, a jaké problémy řeší v souvislosti s nutností kontinuálně posilovat své zabezpečení.Z obsahu akce a diskuze s přítomnými účastníky tak vyplynulo, že je třeba zejména neustále vzdělávat personál, ale i vedení firem a organizací, neb lidský článek je v oblasti bezpečnosti tím nejzranitelnějším a nejsnáze napadnutelným. I v této souvislosti plzeňské firmy projevily aktivní zájem o realizaci penetračních testů a phishingových kampaní, jejichž prostřednictvím lze ověřit, nakolik byla vzdělávací strategie firmy či organizace úspěšná. Současně je velmi zajímaly možnosti školení a cvičení v prostředí kybernetického polygonu KYPO, která v rámci služeb EDIH Cybersecurity Innovation Hub nabízí Masarykova univerzita, a kybernetické arény BUTCA, která je součástí infrastruktury VUT v Brně.Nutnost realizovat na úvod spolupráce komplexní hodnocení kyberbezpečnostní úrovně firem a organizací v programu zdůraznili Jiří Sedláček z Network Security Monitoring Clusteru a Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Právě jejich organizace se uvnitř EDIH Cybersecurity Innovation Hub specializují na tento druh služeb a firmám i organizacím je nabízejí v různých variantách. Stejně jako u ostatních služeb EDIHu, i zde je nabídka pro klienty, a to díky dotaci z programů Digitální Evropa a z Národního plánu obnovy, až do vyčerpání kapacit projektu zcela bezplatná.V bloku věnovanému diskuzi o potřebách podniků představili aktuality ze svých firem ředitel společnosti COMTES FHT Michal Zemko a Tibor Szabó ze společnosti inQuool, která ve spolupráci s AMSP ČR připravuje komplexní systém posilování úrovně kyberbezpečnosti v českých malých a středních firmách s názvem KYBEROBRANA.CZ. Oba se shodli na tom, že situace ohledně nových legislativních požadavků na firmy v souvislosti s aktualizací evropské směrnice o kybernetické bezpečnosti (tzv. směrnice NIS2) a nově vznikajícím zákonem o kybernetické bezpečnosti je značně nejasná a nejistá. Na straně jedné nejsou jasné výsledné obrysy nového zákona, na straně druhé se firmy musejí na plnění povinností jím stanovených připravit velmi rychle, již v průběhu letošního roku. To ohrožuje jejich právní jistotu a znesnadňuje operativní rozhodování o nastavení optimální podoby vnitřních předpisů i způsobu implementace bezpečnostních zásad. Na straně druhé je již nyní zřejmé, že společnosti podnikající v oborech jako je odpadové hospodářství, chemický průmysl, potravinářství, ve vybraných odvětvích výroby a nebo také aktivní ve výzkumu – což je i případ COMTES FHT – budou muset posílit svá technická a organizační opatření směřující k vyšší míře jejich zabezpečení a zcela jistě tedy minimálně bude nutné absolvovat zevrubná školení vedení firem, firemního IT i běžných uživatelů.Na základní set služeb EDIH Cybersecurity Innovation Hub, které jsou zejména testovacího, vzdělávacího a konzultačního charakteru, pak svými službami navazují implementační partneři, jejichž ekosystém aktuálně vytváří CyberSecurityHubCZ. Ti pak firmám a organizacím pomáhají v zavedení odpovídajících technických řešení pro zvýšení míry jejich zabezpečení a provádějí firmy i organizace implementací pro ně vhodných opatření v oblasti kyberbezpečnosti. Právě proto se hlavním odborným partnerem plzeňského Cybersecurity Twisteru staly České Radiokomunikace.“V Českých Radiokomunikacích využíváme svých zkušenosti v oblasti zajišťování bezpečnosti pro naše vlastní datová centra, vysílače a další zařízení, které jsou součástí kritické informační infrastruktury veřejné správy. Jsme připraveni tyto zkušenosti sdílet i s malými a středními podniky a menšími veřejnými organizacemi a budeme se tesit i na spolupráci s těmi z Plzeňského kraje,” říká Anna Tůmová, manažerka pro komunikaci a strategické vztahy CRA.Cybersecurity Innovation Hub (CIH) nabízí služby seřazené do základní standardizované čtyřpilířové struktury, která je u všech EDIHů podobná – v případě CIH se však velmi silně zaměřuje na oblast kyberbezpečnosti.Díky dotaci z programů Digitální Evropa a z Národního plánu obnovy ČR je, až do vyčerpání kapacit projektu, poskytování těchto služeb pro české malé a střední podniky (až do velikosti tzv. malého podniku se střední kapitalizací – tj. do počtu 499 zaměstnanců) a české veřejné organizace zcela bezplatné. O Evropských centrech pro digitální inovace (EDIH):Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) jsou nezisková konsorcia, která napomáhají svými standardizovanými službami malým a středním firmám a veřejným organizacím v úspěšné digitální transformaci. V letech 2022 a 2023 vybrala Evropská komise v Česku šest Evropských center pro digitální inovace, jimž poskytla dotaci z programu Digitální Evropa, které následně získaly doplňkové financování z Národního plánu obnovy ČR. Všechny EDIH v ČR i ostatních evropských zemích postupně začínají poskytovat své služby, více o tematice na webu Evropské komise v mapě nově vybraných EDIH či webové stránce celoevropské sítě EDIHů.O CyberSecurity Hubu:CyberSecurity Hub, z.ú., je zapsaným ústavem vzniknuvším v roce 2020 za účelem propojení odborných kapacit a realizace společných projektů tří velkých českých univerzit – Masarykovy univerzity, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně – v oblasti kyberbezpečnosti. CyberSecurity Hub, z.ú. je koordinátorem projektu EDIH CIH (Cybersecurity Innovation Hub), provozovatelem vědeckých parků CERIT I + II, subjektem pověřeným implementací celoevropského projektu EuroQCI v ČR a významným hráčem v evropských strukturách v oblasti kyberbezpečnosti i bezpečnosti budoucích kvantových počítačů.O sdružení CzechInno:Sdružení CzechInno (CzechInno, z.s.p.o.) je česká nevládní nezisková organizace založená v r. 2011 k podpoře inovačního podnikání, která působí v roli inovačního matchmakera propojujícího ve svých projektech soukromou, veřejnou a akademickou sféru. Od r. 2015 se specificky zaměřuje na témata související s implementací digitálních inovací a pokročilých digitálních technologií do podnikatelské praxí, veřejných organizací i běžného života.V r. 2017 se CzechInno stalo zakladatelem Středoevropské platformy pro digitální inovace CEEInno, která sdružuje více než 150 aktérů v oblasti digitálních inovací ze středoevropského regionu i z dalších zemí, kteří v rámci platformy spolupracují na konkrétních projektech ke zvýšení digitální zralosti podnikání i společnosti. Součástí platformy jsou mj. i všechny oficiálně registrované české digitální inovační huby (centra pro digitální inovace), spoluzakladatelem a partnerem dvou z nich – Hubu pro digitální inovace se sídlem v Praze a Cybersecurity Innovation Hubu se sídlem v Brně - je i sdružení CzechInno.CzechInno je již od r. 2017 tradičním organizátorem osvětových roadshow na podporu meziregionálního sdílení dobrých praxí a komunikace v oblasti digitálních inovací, letos pod názvem Cybersecurity Twister, v jejímž rámci aktuálně s regionálními aktéry debatuje tematiku posilování bezpečnosti a odolnosti českých firem i veřejných organizací.Spoluorganizátory letošní první regionální akce z cyklu Cybersecurity Twister byli také ostatní partneři EDIH Cybersecurity Innovation Hub, Enterprise Europe Network Česká republika, BIC Plzeň a DIH HIVE.Projekt Cybersecurity Innovation Hub je realizován s podporou Evropské unie (program Digitální Evropa) a z Národního plánu obnovy ČR. Zdroj: CzechInno ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz 

Čas načtení: 2025-06-18 08:10:00

V Praze se potkávají experti na digitalizaci Evropy. DIA už chystá českou verzi evropské peněženky digitální identity

Praha 18. června 2025 (PROTEXT) - Praha tento týden hostí velký milník pro digitalizaci Evropy. Na dvoudenní konferenci se tady potkávají experti na digitalizaci procesů veřejné i soukromé sféry – členové konsorcia Potential fungujícího při Evropské unii tady prezentují, jak jsou daleko s vývojem prototypu evropské digitální peněženky (EUDIW) a s digitalizace procesů, které ulehčí život všem občanům. Digitální peněženku dostanou občané k užívání na konci roku 2026. V Česku je v celém procesu zásadním hráčem Digitální a informační agentura – stará se o dostupnost vstupních dat, bezpečnost celého řešení i výběr partnera, který vyvine návaznou mobilní aplikaci.Digitalizace státní správy ale i velkého množství procesů v soukromé sféře je jedním z velkých úkolů Evropy. Proto došlo už před několika lety k vytipování nejdůležitější agend a experti napříč unií řeší, jak je přenést do digitální formy, aby se občanům zjednodušil život podobně jako se to povedlo online bankovnictví.6 konkrétních vylepšení„Konkrétně konsorcium Potential pracuje na šesti tematických okruzích – digitalizace státní správy, založení bankovního účtu fungujícího přes hranice, možnosti registrovat si SIM kartu a přenášet ji napříč Evropou, mobilním řidičském průkazu, kvalifikovaném elektronickém podpisu a „evropském eReceptu“. Při tom všem je nutné vyřešit řadu problémů souvisejících s dostupností dat a zpracovat je do podoby, ve které budou strojově přístupné a ve stejné podobě ve všech zemích,“ vysvětluje Martin Mesršmíd, ředitel Digitální a informační agentury, největší úskalí celého procesu.Česko už má v oblasti digitalizace leccos za sebou, občanům je k dispozici například Portál občana, přes který mohou vyřizovat některé agendy, nebo také digitální občanský průkaz v aplikaci eDoklady. Díky práci evropských i českých expertů, včetně těch z DIA, ale vznikne celoevropská peněženka digitální identity, jejíž odnože v jednotlivých zemích všechny digitalizační projekty sjednotí. Bude to znamenat i to, že do peněženky budou moct „vkládat“ svoje dokumenty také firmy.„Fakt, že se digitální peněženka vyvíjí na úrovni celé unie znamená, že díky pilotním projektům, jako je Potenital, budeme mít vzor, jak jednotlivá digitální řešení vyvíjet na úrovni jednotlivých zemí. Vznikne v podstatě návod, díky kterému se vyhneme některým chybám a národní proces bude rychlejší. Zároveň s tím už ale běží proces vzniku národní peněženky tak, aby na konci roku 2026 nabízela občanům už i konkrétní funkcionality,“ dává vhled Mesršmíd. Digitální a informační agentura se o to už stará na několika úrovních.Bezpečnost, legislativa a mobilní aplikaceV současné době DIA vytipovává agendy, které by občané měli dostat k dispozici v digitální formě jako první a chystá související legislativu, kterou by měla vláda dostat k připomínkování ještě v létě – v právních změnách jde hlavně o to, aby byly všechny úřady včas připraveny na to, že budou digitální dokumenty a procesy schopny akceptovat. DIA je také garantem bezpečnosti dat, která se budou prostřednictvím peněženky sdílet, aby je nebylo možné zneužít.A konečně, aktuálně také zastřešuje výběrové řízení na komerčního tvůrce finální aplikace, kterou si budou moct občané stáhnout do svého mobilního telefonu. Sem vloží už existující digitální občanský průkaz a další potvrzení, jež se chystají – časem například digitální potvrzení o absolvování vysoké školy či jiného vzdělání a mnoho dalšího. Úkolem vývojáře aplikace bude ale i to, aby namotivoval soukromý sektor, aby do peněženky vyvíjel a poskytoval i svoje potvrzení a dokumenty.   

Čas načtení: 2025-11-19 09:06:00

Nařízení o digitálních sítích - nástroj k zajištění digitální budoucnosti Evropy

Praha 19. listopadu 2025 (PROTEXT) - Evropská digitální konkurenceschopnost stále zaostává za globálními konkurenty. Brzdí ji roztříštěná regulace, chronický nedostatek investic a nevyvážený digitální ekosystém, který zvýhodňuje velké technologické firmy před evropskými operátory. Současný regulační rámec pro konektivitu je navíc příliš složitý a invazivní, což zpomaluje zavádění bezpečných a moderních sítí. To nejen podkopává hospodářský růst, ale také ohrožuje národní bezpečnost a demokratickou stabilitu.Evropská unie proto čelí rostoucímu tlaku na modernizaci rámce pro konektivitu, protože současný Kodex elektronických komunikací nedokáže zajistit skutečně harmonizovaný digitální trh. Evropská komise nyní přichází s Nařízením o digitálních sítích (DNA) má tyto mezery odstranit rychlejší výstavbou infrastruktury nebo jednotnou regulací, čímž by EU získala pozici lídra v oblasti konektivity nové generace.Vodafone tuto iniciativu vítá. Pokročilé digitální sítě – včetně 5G Standalone – jsou nezbytné pro služby v reálném čase založené na datech, které zasahují všechny sektory: od chytré výroby přes online zdravotnictví až po umělou inteligenci a kvantové výpočty. Nařízení o digitálních sítích představuje pro Evropskou unii příležitost obnovit svoji konkurenceschopnost. Aby však EU zajistila svou technologickou budoucnost, musí političtí představitelé zabezpečit, že DNA přinese výsledky ve třech klíčových oblastech: 1. Prohloubení digitálního jednotného trhu EUJednotný trh je největším úspěchem Evropské unie. Skutečně integrovaný digitální jednotný trh by mohl přinést 415 miliard eur ročně a vytvořit stovky tisíc pracovních míst.V oblasti regulace digitálních technologií by harmonizace mezi členskými státy prostřednictvím principů „passportingu“ a „Country-of-Origin“ umožnila více přeshraničních služeb, urychlila zavádění sítí nové generace a posílila vyjednávací pozici unie na globální úrovni.Oddalování dokončení jednotného trhu znamená ztrátu produktivity a pracovních míst – v době, kdy Evropa již zaostává v investicích, rychlosti a inovacích.Co je třeba udělat:Zavést celoevropský rámec pro licencování spektra, aby se snížily náklady na nasazení a umožnily přeshraniční služby.Harmonizovat autorizaci satelitních služeb pro celoevropský provoz, zejména v nouzových situacích a venkovských oblastech. 2. Stejná pravidla pro stejné službyEvropa musí modernizovat svůj digitální rámec, aby zajistila spravedlnost a konkurenci. Pokud dvě služby plní stejnou funkci, měly by podléhat stejným pravidlům. Současné asymetrie znamenají, že telekomunikační společnosti čelí přísnějším povinnostem než digitální platformy. To narušuje konkurenci a oslabuje odolnost infrastruktury.Dokud Evropa tento problém nevyřeší, riskuje ztrátu kontroly nad svou digitální infrastrukturou ve prospěch globálních konkurentů, což podkopává konkurenceschopnost i ochranu uživatelů.Co je třeba udělat:Přepracovat zastaralé nařízení o otevřeném internetu (OIR) tak, aby podpořilo inovace a spravedlivou konkurenci.Zařadit poskytovatele digitálních služeb do oblasti povinností pro propojení a mechanismů řešení sporů. 3. Jednodušší regulace, která uvolní inovaceDigitální infrastruktura Evropy je omezena složitou regulací. Překrývající se pravidla a nekonzistentní vymáhání odrazují investice a zpomalují inovace. To je nutné zjednodušit. Pokud Evropa odstraní duplicity a modernizuje zastaralé regulatorní rámce, může vybudovat konkurenceschopný, odolný digitální ekosystém.Pokud však nebude jednat, rozdíly v dostupnosti konektivity se jen prohloubí – zejména pro lidi žijící ve venkovských oblastech. A to by mohlo odradit inovativní firmy a jejich investory z Evropy.Co je třeba udělat:Odstranit zastaralé povinnosti, jako je povinnost univerzální služby, a zjednodušit regulaci práv koncových uživatelů.Zrušit roztříštěnou směrnici o e‑Privacy a začlenit její ustanovení do DNA pro lepší přehlednost a účinnost. Nový rámec regulace pro udržitelný růstŠirším cílem DNA musí být podpora investiční konkurence a dokončení zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou. Regulace by měla zůstat pouze tam, kde přetrvávají problémy s konkurencí. Preferencí by měla být opatření na úrovni základní infrastruktury (upstream), tedy tam, kde je menší konkurence.[1] V popředí zájmu by také měla být přísná pravidla pro dominantní hráče během migrace na optiku. Evropa se musí vyhnout opětovné monopolizaci a zajistit udržitelnou konkurenci a inkluzivní zavádění infrastruktury.DNA je příležitostí tvořit digitální budoucnost, která bude konkurenceschopná, inovativní a inkluzivní. Evropa musí využít tuto příležitost – prohloubit jednotný trh, nastavit spravedlivá pravidla a zjednodušit regulaci –, aby se stala globálním digitálním lídrem, který zajistí prosperitu a odolnost pro všechny. ZávěrNařízení o digitálních sítích není jen technickou úpravou – je to strategická investice do budoucnosti Evropy. Pokud Unie využije tuto příležitost, může vytvořit prostředí, které podporuje inovace, zajišťuje spravedlivou soutěž a přináší občanům i podnikům spolehlivou a moderní konektivitu. Prohloubení jednotného trhu, nastavení rovných pravidel a zjednodušení regulace jsou klíčové kroky k tomu, aby Evropa znovu získala digitální leadership. DNA musí být katalyzátorem změny, která bude ambiciózní, ale realistická. Jenom tak zajistí prosperitu, bezpečnost a odolnost pro všechny: pro Evropu, členské státy, firmy, ale především občany a občanky.Další články a komentáře k tématu Digitální Evropa najdete na webových stránkách Vodafonu. [1] Například v oblasti páteřních sítí a optických přístupů. Zdroj: Vodafone 

Čas načtení: 2026-02-27 10:15:00

Většina dospívajících se v Evropě necítí v digitálním světě komfortně

Praha 27. února 2026 (PROTEXT) - Nová zpráva Nadace Vodafone a britské organizace Save the Children ukazuje, že řada dnešních dětí a mladých lidí se v online prostředí necítí dobře. Podle výsledků dosáhla pouze jedna čtvrtina teenagerů (26 %) v indexu digitální pohody dobrého nebo vysokého skóre. Téměř polovina mladých (45 %) se zároveň obává, že jim při odpojení něco uteče, což potvrzuje rostoucí tlak neustálé online přítomnosti. Zpráva také upozorňuje na výrazné rozdíly mezi zeměmi. Například ve Spojeném království je situace ještě výraznější: jeden ze šesti britských teenagerů (17 %) uvádí, že o víkendech tráví online více než osm hodin.Nejnovější průzkum Nadace Vodafone a organizace Save the Children z devíti evropských zemí ukazuje, že řada dospívajících má potíže se svým životem online a sebekontrolou, a to navzdory dobrým dovednostem v oblasti online bezpečnosti, které jsou výsledkem vzdělávacích a osvětových kampaní.Průzkum Connected Childhood: The State of Digital Wellbeing & Resilience for Children and Young People in Europe (Propojené dětství: Stav digitální pohody a odolnosti dětí a mladých lidí v Evropě) oslovil více než 7500 mladých lidí ve věku 13-18 let v devíti evropských zemích pomocí nového Indexu digitálního zdraví a odolnosti (Digital Wellbeing and Resilience Index). Výsledky představují smíšený obraz digitálního zdraví a odolnosti mezi mladými Evropany a Evropankami v Albánii, Řecku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku, Turecku a Spojeném království.Tři z deseti mladých lidí (30 %) uvádějí, že jsou často ve stresu z života online, a téměř polovina (45 %) se obává, že jim něco uteče, když online nejsou. To poukazuje na vznikající tlak, který může v průběhu času ovlivnit jejich psychickou pohodu.Na základě těchto zjištění vyzývají obě organizace online platformy, aby své služby navrhovaly bezpečněji, účinněji moderovaly obsah pro děti a nezletilé, zabraňovaly návykovým funkcím a uplatňovaly silná opatření proti zneužívání.Mladí lidé jsou propojenější než kdy dříve - 95 % je online alespoň hodinu denně (průměrně napříč devíti zeměmi) a většina (83 %) má vlastní chytrý telefon. Podle průzkumu je to pro některé z nich spojeno s řadou výzev.• Pouze něco přes čtvrtinu mladých lidí (26 %) dosahuje podle Indexu vysoké digitální pohody. Většina (64 %) spadá do středního rozmezí (průměrně 5 až 6 z 10), což naznačuje, že mnoho z nich svůj digitální život zvládá, ale nedaří se jim to úplně, zatímco jeden z deseti (10 %) dosahuje nízkého skóre digitální pohody.• Tři z deseti mladých lidí (30 %) uvádějí, že pobyt online je často stresuje nebo rozrušuje, čtyři z deseti (41 %) se obávají kyberšikany a téměř šest z deseti (58 %) uvádí, že je často rozptylují upozornění, když by se měli soustředit.• Polovina zůstává online déle, než plánovali, protože je to baví natolik, že nechtějí přestat (51 %).• Čtvrtina (24 %) také uvádí FOMO (strach z promeškání něčeho zajímavého) jako důvod, proč zůstávají online déle, než plánovali, a téměř polovina (průměrně 45 %) se obává, že jim při odpojení se od online světa něco uteče.• Pouze třetina mladých lidí (průměrně 34 % napříč zeměmi) dosahuje dobrého nebo vysokého (alespoň 7 z 10) skóre v sebekontrole při online aktivitách. A zatímco přibližně polovina (49 %) dosahuje alespoň středně dobrého skóre, šestina (17 %) má skóre nízké.• Pouze něco přes polovinu mladých lidí (průměrně 55 % napříč zeměmi) dosahuje vysokého skóre v digitální gramotnosti, což může být způsobeno tím, že technologie v některých případech předbíhají digitální gramotnost. Přibližně dvě třetiny uvádějí, že rozumí algoritmům (65 %) nebo dokážou identifikovat obsah.• Britští teenageři tráví online nejvíce času, zejména o víkendech konzumují obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí (63 %). Přibližně jeden ze sedmi (14 %) je online více než 8 hodin ve všední dny, o víkendech pak jeden ze šesti (17 %), ve srovnání s průměrem devíti zemí 7 % a 12 %.Joakim Reiter, ředitel pro externí vztahy a korporátní záležitosti skupiny Vodafone a člen správní rady globální Vodafone Foundation, uvedl: "Teenageři nám říkají něco důležitého – nejde jen o sociální tlak, který je drží online - jde o způsob, jakým jsou aplikace navrženy. Nekonečné skrolování, automatické přehrávání a hypercílené algoritmy jsou navrženy tak, aby je udržely připojené. Je načase, aby online platformy převzaly skutečnou odpovědnost a upřednostnily bezpečnost a pohodu mladých lidí."Uju Aderemi, ředitelka pro partnerství v organizaci Save the Children, řekla: "Děti mají právo být online nejen v bezpečí, ale také se skutečně rozvíjet. Výsledky ukazují, že mladí lidé v Evropě jsou propojeni více než kdy dřív a často ve světě online zažívají radost. Na druhou stranu, příliš mnoho z nich také zažívá stres, má narušený spánek a cítí se pod tlakem vždy dostupného digitálního světa. Musíme proto děti vybavit dovednostmi, sebevědomím a podporou, kterou potřebují k navigaci v digitálním prostředí tak, aby chránily svou pohodu a mohly se rozvíjet. Tím, že budeme platformy vybízet k odpovědnosti, začleníme digitální zdraví do vzdělávání a budeme naslouchat dětem a mladým lidem, zejména těm, kteří čelí dalším překážkám, můžeme pomoci vytvářet online prostředí, která posilují místo toho, aby škodila. V propojeném světě by žádné dítě nemělo zůstat pozadu." Mladí lidé projevují silnou empatii onlineNavzdory identifikovaným výzvám zpráva Connected Childhood ukazuje, že digitální prostředí je pro generaci, která vyrůstala online, i místem spojení a osobního růstu.Většina mladých lidí dosáhla silného skóre v indexu online empatie (61 %), ale pouze polovina (54 %) souhlasila nebo rozhodně souhlasila s tím, že by patřili k nějaké podpůrné online komunitě. Dvě třetiny (66 %) mladých lidí dosáhly vysokého skóre v indexu identity a vztahů, který měří, jak pohodlně se cítí online a jak velkou podporu vnímají. Velké rozdíly v digitální pohodě a odolnosti napříč evropskými státyPrůzkum Connected Childhood ukázal, že existují výrazné rozdíly podle místa bydliště teenagerů, což naznačuje, že digitální pohoda a odolnost je ovlivněna také domácí atmosférou, vzděláváním a širšími strukturálními faktory.82 % mladých Rumunů získalo "dobré" nebo "vysoké" skóre v celkovém Indexu digitální pohody a odolnosti, který kombinuje všechny sledované aspekty (oproti celkovému průměru všech devíti zemí 72 %). Albánie a Turecko také dosáhly dobrých výsledků v několika oblastech, zejména v online empatii a v oblasti identity a vztahů.Spojené království bylo v mnoha aspektech v souladu s průměrem devíti zemí; 29 % mladých dosáhlo dobrého nebo vysokého skóre v indikátoru digitální pohody (průměr devíti zemí byl 26 %), 71 % dosáhlo dobrého nebo vysokého skóre v celkovém Indexu digitální pohody a odolnosti.Ale britští teenageři patří k nejsilnějším online uživatelům mezi těmito státy, zejména o víkendech, a v sebekontrole jsou pod průměrem většiny zemí - 21 % dosáhlo nízkého skóre v indexu sebekontroly (průměr byl 17 %). Zranitelné skupiny jsou nejvíce ohroženéTrvale nižší skóre bylo zaznamenáno u dětí a mladých lidí, kteří zažívají potravinovou nejistotu, trpí úzkostmi nebo depresemi či mají zdravotní postižení, a také u těch, kteří se identifikují jako neheterosexuální. Celá zpráva (v angličtině) je k dispozici zde: Skills Upload Jr | The Children’s Digital WellBeing Partnership Zdroj: Vodafone  

Čas načtení: 2024-03-14 16:08:00

Smažte přebytečné jedničky i nuly. Přidejte se k letošnímu Dni digitálního úklidu!

Praha 14. března 2024 (PROTEXT) - V digitálním světě, podobně jako v životním prostředí, se nachází obrovské množství odpadů. Staré e-maily, nepoužívané soubory a aplikace, duplikáty fotek, videí... Tento odpad vytváří digitální znečištění, které nadále spotřebovává energii, i když jsme na něj již dávno zapomněli. Každý rok internet a jeho podpůrné systémy vyprodukují 900 milionů tun CO2, což je více než roční produkce celého Německa.Rostoucí obavy o spotřebu energie v sektoru informačních a komunikačních technologií a znečištění CO2 způsobené nehospodárnými digitálními praktikami přivedly iniciativu Let's Do It World k zahájení první globální kampaně digitálního úklidu v roce 2020. Od té doby se Digital Cleanup Day zúčastnilo 170 různých zemí a celkem 870.000 lidí smazalo téměř 12,7 milionu GB dat, čímž zabránili roční produkci přibližně 3169 tun CO2. Letos připadl úklidový den na sobotu 16. března, v ČR pod záštitou spolku Ukliďme Česko, známého především organizací dobrovolnických úklidových akcí v přírodě, městech a obcích. Jak se ke Dni digitálního úklidu připojit?Digitální úklidový den pro jednotlivceKROK 1Vyčistěte svůj smartphoneOdstraňte všechny aplikace, které jste nějakou dobu nepoužívali nebo jste je použili jen několikrát. Buďte upřímní a odvážní! Smažte všechny nepotřebné, zapomenuté, staré aplikace a hry, které jste si stáhli, ale ještě jste je pořádně nevyzkoušeli a je pravděpodobné, že je už ani používat nezačnete. Spotřebovávají energii, i když se nepoužívají, a během aktualizací mohou spotřebovat stovky megabajtů.Nezapomeňte smazat všechny uživatelské účty (včetně e-mailů) a související data, která jste vytvořili, když vám bylo 15 let a neměli jste k nim přístup deset nebo více let! Zrychlíte svůj telefon a prodloužíte výdrž baterie. Vždy se vyplatí mít co nejméně aplikací.Zkontrolujte své fotografie a videa. Smazáním těch nepotřebných (a také případných duplikátů) můžete uvolnit desítky gigabajtů cenného úložného prostoru. Podívejte se na pokyny jak vyčistit smartphone a tablet.KROK 2Vyčistěte pevný disk počítačeVytřiďte svůj osobní počítač a odstraňte soubory, které jsou duplicitní nebo se staly nepoužitelnými. Projděte všechny své fotografie, odstraňte duplikáty a ty rozmazané. Zkontrolujte videosoubory a odstraňte nesledované nebo nepotřebné. Archivujte jen důležité soubory. Buďte připraveni na to, že ve svém počítači najdete opravdu úžasné věci! Přečtěte si pokyny k čištění počítače a disku.KROK 3Vyčistěte si emailovou schránkuFiltrujte e-maily podle nejstaršího a archivujte je. Odhlašte se z newsletterů, které stejně nečtete. Buďte odvážní a klikněte na tlačítko smazat. Zde najdete pokyny, jak vyčistit poštovní schránku.KROK 4Udělejte nová opatřeníPřestaňte posílat e-maily ,,ok" a ,,děkuji"! Uchovávejte důležité soubory v jednom cloudovém prostoru, takže není nutné uchovávat stejný soubor na každém počítači. Nejprve přemýšlejte, než budete zálohovat. Vytvářejte méně "rychlého obsahu". Ujistěte se, že zálohujete pouze ty soubory, které budete potřebovat, a pouze fotografie, které máte rádi.Malé změny ve vašich internetových zvyklostech, jako je vypnutí videa během virtuální schůzky, snížení kvality streamovacích služeb, zkrácení herního času, omezení času na sociálních sítích a odhlášení z odběru newsletterů a e-mailových seznamů, mohou výrazně snížit vaši ekologickou stopu!Jak snížit digitální stopu vaší organizaceKROK 1Poznejte, co je a co není odpadDigitální odpad může být cokoli od nesmyslných kopií, přes zapomenuté zálohy, až po záznamy zákazníků uchovávané roky "pro každý případ". Ale vaše digitální stopa se také zvyšuje odesíláním e-mailů, se soubory nebo bez nich, tam a zpět, nepravidelným používáním virtuálních pracovních prostorů, zálohováním velkých souborů na serverech v reálném čase, pořádáním dlouhých schůzek se streamováním videí atd. Nejvyšší čas to začít řešit. Cílem je udělat si přehled o tom, co je pro podnikání kritické a jaké druhy záznamů musí být uchovávány ze zákona, a následně vyhodnotit efektivitu vašich digitálních postupů.KROK 2Zmapujte svůj digitální odpadZjistěte, kde je váš zapomenutý digitální odpad: zkontrolujte všechny své zálohy, e-mailové schránky a odeslané položky, záznamy a dokumenty, jejichž platnost vypršela, všechna data uložená na serverech a kde jsou uloženy velké soubory.KROK 3Zorganizujte digitální úklidPoučte své zaměstnance o digitálním odpadu a zorganizujte se svými zaměstnanci digitální úklid; můžete je povzbudit, aby si uklidili svá osobní a firemní zařízení. Uspořádejte soutěž nebo vyzvěte k účasti své spolupracovníky. Ponechte na cloudových serverech pouze to, co je pro podnikání důležité. Zapojte své IT oddělení do vymýšlení řešení, která by omezila nehospodárné digitální praktiky.KROK 4Implementujte postupy, které pomáhají udržet digitální odpad pod kontrolouAutomatizujte mazání souborů s prošlou platností, organizujte virtuální pracovní prostor tak, jako byste organizovali kancelář, pořádejte méně (a efektivněji) videokonference, ujistěte se, že svou virtuální kancelář používáte efektivně, vzdělávejte své zaměstnance v digitální praxi a vzdávejte se systémů které vám dobře neslouží.Přihlásit se ke kampani a dozvědět se více o digitálním odpadu můžete také na www.digitalcleanupday.org/Nejen digitální úklidPokud již máte uklizeno v digitálním prostoru, možná je čas na úklid i v tom hmatatelném! Třeba tak, že se přidáte k dobrovolnické akci Ukliďme Česko. Hlavní termín úklidů připadl letos na sobotu 6. dubna, kdy budou desítky tisíc dobrovolník opět uklízet v lesích, obcích a městech, podél komunikací, ale také na řekách, či v chráněných územích...Pokud chcete odlehčit přírodě a udělat dobrý skutek, vydejte se nejprve na www.UklidmeCesko.cz.Zájemci o uspořádání úklidů tam mohou zaregistrovat své akce a registrací získají nejen užitečné rady k naplánování a propagaci úklidu, ale do 17. března si také mohou zažádat o úklidové pomůcky (pytle a rukavice) a samolepky pro účastníky. Zapojení dobrovolníků je pak velmi jednoduché, stačí se podívat do mapy úklidů a zde si vybrat ve svém okolí ten svůj, ke kterému se připojíte. Kontakt pro další informace: Radek Janoušek Ukliďme Česko z.s. radek@uklidmecesko.cz   ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-07-17 13:39:00

Mastercard vstupuje do Sdružení pro digitální účtenky

Praha 17. července 2024 (PROTEXT) - Sdružení pro digitální účtenky vítá dalšího člena, kterým je technologická a platební společnost Mastercard. Tento krok představuje významný milník v úsilí o modernizaci a digitalizaci finančních procesů a jejich dokladování v České republice.Digitální účtenky hrají klíčovou roli v digitální transformaci společnosti. Umožňují rychlejší, bezpečnější a ekologičtější způsob zpracování transakcí a přinášejí tak benefity obchodníkům i spotřebitelům. „Z našich průzkumů víme, že více než 70 procent českých občanů by chtělo účtenky mít ve svém mobilním bankovnictví. Digitální účtenky mají velký potenciál jednak zlepšit zákaznickou zkušenost a jednak přispět ke zlepšení životního prostředí. Zákazníci budou mít všechny doklady archivované bez rizika jejich ztráty a účtenky v digitální podobě také významně zjednoduší proces reklamací,“ říká paní Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.V České republice tuto iniciativu podporuje zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, v čele s Jozefem Síkelou. To od roku 2020 podporuje rozvoj bezhotovostních plateb v rámci projektu Česko platí kartou. V nedávné době představilo podnikatelský balíček s náměty na snížení podnikatelské byrokracie, mezi kterými jsou i elektronické a digitální účtenky. “Digitální účtenky jsou po digitální platbě logickým a návazným krokem. Přináší řadu výhod, zejména ekonomické, ekologické a procesní benefity. Papírová forma účtenky by byla k dispozici pouze na vyžádání zákazníka,“ řekl Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento legislativní krok může ušetřit papír, tisk a další náklady spojené s papírovými účtenkami, kterých se v Česku vytiskne až pět miliard ročně a velká část z nich končí během prvních pěti minut v koši.Sdružení pro digitální účtenky aktivně informuje veřejnost a podnikatele o výhodách digitálních účtenek a rozdílech mezi jednotlivými typy elektronických platební dokladů. Rozdíl mezi elektronickou a digitální účtenkou spočívá v jejich formátu a možnostech vytěžování. Zatímco elektronická účtenka je v podstatě digitalizovaná verze tištěné účtenky, digitální účtenka představuje nový datový standard, který vzniká na poli sdružení a nabízí mnohem komplexnější řešení. Bude automatizovaně spolupracovat s účetními programy a hlídat zákazníkům záruky zboží.Vstup Mastercard do sdružení je významným krokem, který podtrhuje důležitost této iniciativy a přispěje k širšímu přijetí elektronických a digitálních účtenek v praxi. “Jsme nadšení, že se Mastercard připojil k naší iniciativě. Společně s dalšími partnery, kterými jsou i společnost Visa a další členové Sdružení, věříme, že můžeme přinést skutečné změny a posunout Českou republiku směrem k moderní a efektivní digitální ekonomice,“ vysvětluje předseda Sdružení pro digitální účtenky Jan Lamser. Zdroj: SDU 

Čas načtení: 2024-08-28 14:03:00

Huawei a Vodacom Tanzanie spouštějí program DigiTruck na podporu inkluzivní a udržitelné digitální Tanzanie

Dar es Salaam (Tanzanie) 28. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnosti Huawei a Vodacom Tanzanie společně zahájily iniciativu DigiTruck, jejímž cílem je poskytnout lidem v Tanzanii digitální vzdělávání a dovednosti.Tato iniciativa doplní vizi tanzanské vlády o podpoře inovací, inkluze a udržitelného rozvoje prostřednictvím digitálních technologií.Slavnostního zahájení se ujal místopředseda vlády Tanzanské sjednocené republiky Hon. Doto Mashaka Biteko, k němuž se připojili ministr pro informace, komunikaci a informační technologie Hon. Jerry William Silaa, velvyslanec Čínské lidové republiky v Tanzanii J. E. Amb. Chen Mingjian a další významní hosté z veřejného i soukromého sektoru.„Je mi velkou ctí dnes zastoupit prezidenta Tanzanské sjednocené republiky při této mimořádné příležitosti. Blahopřeji společnostem Huawei a Vodacom k realizaci této zásadní iniciativy, která významně přispěje k vládnímu úsilí o digitalizaci. Z dat jasně vyplývá, že jako národ nás čeká nemalá práce při překonávání digitální propasti a zvyšování úrovně digitální gramotnosti. Řešení této výzvy bude nepochybně vyžadovat spolupráci vlády a subjektů soukromého sektoru. Vzhledem k velikosti naší země bych také rád vyzval společnost Huawei a její partnery ke zvážení zařazení dalších vozů DigiTrucks, které by umožnily oslovit ještě více obyvatel a urychlit digitální transformaci Tanzanie," uvedl místopředseda vlády a ministr energetiky Tanzanie Hon. Doto Mashaka Biteko.Ministr pro informace, komunikaci a informační technologie Hon. Jerry William Silaa zopakoval, že Tanzanie naléhavě potřebuje rozvíjet digitální a finanční gramotnost, aby mohla dohnat probíhající digitální revoluci.„Vláda Tanzanské sjednocené republiky klade značný důraz na využívání informačních a komunikačních technologií, jakož i digitálních dovedností, jako základního pilíře rozvoje národa. Jsme přesvědčeni, že budoucnost Tanzanie má ve svých rukou naše mládež, a poskytnout jí potřebné digitální dovednosti je naší nejvyšší prioritou. Naše vláda proto spustila řadu programů – včetně strategických intervencí, jako je například pětiletá Národní strategie digitální ekonomiky 2024 – jejichž cílem je rozvíjet digitální dovednosti po celé zemi. Start projektu DigiTruck, financovaného společnostmi Huawei a Vodacom, pomůže v našem národě zvýšit digitální kompetence a posunout Tanzanii na celosvětovém žebříčku," uvedl Hon. Silaa.Tanzanský program DigiTruck má za úkol přinést školení digitálních dovedností do odlehlých regionů Tanzanie, zejména mezi mládež a ženy. Iniciativa je součástí závazku společnosti Huawei podporovat digitální inkluzi prostřednictvím programu TECH4ALL, zaměřeného na podporu rovného přístupu a kvality ve vzdělávání ve prospěch odlehlých komunit a znevýhodněných skupin občanů Tanzanie.„Projekt DigiTruck společností Huawei a Vodacom představuje nejen klíčovou iniciativu pro trvalé prohlubování přátelství a důvěry mezi národy obou zemí, ale také praktické partnerství podporující digitální inkluzi a spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje na poli digitálních technologií s cílem uskutečnit vizi digitální transformace Tanzanie," uvedl J. E. Amb. Chen Mingjian, velvyslanec Čínské lidové republiky v Tanzanii.DigiTruck bude jezdit po celé Tanzanii, přičemž v prvním roce obsáhne deset regionů. Na své cestě bude využívat inovativní řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby zpřístupnil kvalitní vzdělání více zájemcům, zejména studentům v odlehlých oblastech. Cílem projektu je do konce druhého roku pokrýt celou zemi a přinést výhody digitálního vzdělávání tisícům obyvatel Tanzanie. Generální ředitelé společností Vodacom Tanzania a Huawei se přitom zavázali společně pracovat na tom, aby projekt dosáhl v Tanzanii skutečného úspěchu.Start projektu navazuje na podpis memoranda o porozumění mezi oběma společnostmi z 15. února 2024, které otevřelo dveře k prozkoumání možností spolupráce v oblasti společenské odpovědnosti firem (CSR), zapojení do akcelerace startupů a digitálních dovedností.Kromě Tanzanie realizuje společnost Huawei iniciativy DigiTruck v dalších 18 zemích celého světa, kde již přinesly prospěch více než 93.000 lidí.O iniciativě Huawei TECH4ALLTECH4ALL představuje dlouhodobou iniciativu a akční plán společnosti Huawei v oblasti digitálního začleňování. Projekt TECH4ALL je založen na inovativních technologiích a partnerstvích a jeho cílem je podpořit v digitálním světě začlenění a udržitelnost.Další informace naleznete na webových stránkách Huawei TECH4ALL:https://www.huawei.com/en/tech4allSledujte nás na Twitteru:x.comFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2490351/Distinguished_guests_at_the_DigiTruck_launch_officiated_by_Hon__Dr__Doto_Mashaka_Biteko__Deputy_Prim.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2490352/The_DigiTruck_mobile_classroom.jpg KONTAKT: Gary Marcus Maidment, gary.marcus.maidment@huawei.com 

Čas načtení: 2025-03-05 09:13:00

MWC Barcelona 2025: Huawei představuje globální ukázky spolu se zákazníky a s partnery uvádí na trh 10 odvětvových řešení

Barcelona (Španělsko) 5. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - – Od vize k činům: Zrychlení průmyslové inteligenceBěhem veletrhu MWC Barcelona 2025 uspořádala společnost Huawei Vrcholnou schůzku k průmyslové digitální a inteligentní transformaci 2025. Sešli se na ní globální zákazníci a partneři, aby společně prozkoumali inovativní postupy průmyslové digitální a inteligentní transformace. Společně se svými odvětvovými zákazníky představila společnost Huawei 83 globálních ukázek průmyslové digitální a inteligentní transformace pro 71 klíčových scénářů. Kromě toho společnost Huawei a její partneři společně představili 10 významných řešení pro urychlení inteligentní transformace v různých odvětvích, jako je veřejný sektor, vzdělávání, finance, elektroenergetika, doprava, ropa a plyn, chemický průmysl a maloobchod.Společnost Huawei navrhla čtyři klíčové cesty k urychlení průmyslové inteligenceSpolečnost Huawei se domnívá, že globální průmyslová odvětví rychle postupují směrem k inteligenci a jsou připravena být jedním z největších příjemců éry umělé inteligence. Leo Chen, firemní náměstek a ředitel pro podnikové prodeje společnosti Huawei, ve svém hlavním projevu zdůraznil čtyři klíčové cesty, které jsou nezbytné pro urychlení inteligentní transformace napříč průmyslovými odvětvími. Uvedl: „Zaprvé musíme hluboce integrovat technologie do průmyslových scénářů a vytvořit cílovou architekturu informační a komunikační technologie (ICT) pro průmyslovou inteligentní transformaci na základě požadavků odvětví, obtížných bodů a vývojových fází. Za druhé, musíme vybudovat pokročilou infrastrukturu ICT orientovanou na umělou inteligenci, abychom podpořili exponenciální růst pracovního využití umělé inteligence. Zatřetí, musíme vyvinout vysoce výkonné produkty AI, které se bezproblémově integrují s modely s otevřenými zdroji, vylepšit řetězce nástrojů pro vývoj AI a spolupracovat s oborovými partnery. To umožní AI přejít od technického předvádění k široké, inkluzivní dostupnosti a urychlit transformaci v odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání. A za čtvrté, musíme cíleněji školit talenty v oblasti ICT."Maják, který vede obor vpřed. Huawei představil 83 globálních ukázek a 10 významných řešení pro průmyslovou inteligenciHuawei podniká kroky, kterými demonstruje své odhodlání nabízet zákazníkům zkušenosti z první ruky. Ve spolupráci s globálními zákazníky z různých odvětví představila společnost Huawei 83 globálních ukázek, které pokrývají 71 klíčových scénářů průmyslové digitální a inteligentní transformace. Tyto ukázky jsou přístupné zákazníkům po celém světě a poskytují jim cenný odkaz pro jejich cestu k transformaci.Společnost Huawei navíc neustále prohlubuje spolupráci s partnery napříč odvětvími a společně s nimi inovuje. Na tomto summitu představila společnost Huawei 10 hlavních řešení vyvinutých společně s partnery s cílem urychlit průmyslovou inteligenci: řešení pro inkluzivní konektivitu – digitální vesnice, řešení pro digitalizaci veřejných služeb, řešení pro digitální školení, řešení pro odolnost finančních datových center, řešení pro inteligentní distribuci 2.0, řešení pro inteligentní železniční nádraží a stanice, řešení pro inteligentní víceúrovňové řízení provozu přístavů, řešení pro inteligentní centrální zpracovatelská zařízení, řešení pro inteligentní chemii a řešení pro inteligentní maloobchod 2.0.Aby společnost Huawei lépe umožnila inkluzivní zavádění umělé inteligence v každém odvětví, uvedla na trh zařízení pro odvozování umělé inteligence, která podporují více než 50 hlavních velkých modelů. Nasazením těchto zařízení AI mohou zákazníci v oboru snadněji přistupovat k aplikacím AI a zavádět je a postupovat směrem k inteligentnější budoucnosti.S cílem vzdělávat talentované pracovníky v oboru ICT, kteří integrují odvětvové scénáře a technologie, společnost Huawei také spustila program Průmyslová elita ve třídě ICT pro podnikové zákazníky; a Pokročilý vzdělávací program pro talenty v oboru ICT pro univerzity.Globální zákazníci a partneři sdílejí inovativní postupyCiyong Zou (Cch'-jung Cou), zástupce generálního ředitele a výkonný ředitel Ředitelství pro technickou spolupráci a udržitelný průmyslový rozvoj UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj), pronesl na akci úvodní řeč. Uvedl, že „spolupráce UNIDO a Huawei je důkazem síly spolupráce více zainteresovaných stran. Společnost Huawei se významně podílí na projektu AIM Global a hraje klíčovou roli při urychlování udržitelného zavádění nejmodernějších technologií. Tato partnerství posilují naše společné přesvědčení, že technologie musí sloužit lidstvu – nikoli naopak. Při pohledu do budoucna se musíme řídit třemi zásadami: spravedlností, udržitelností a spoluprací. Rovnost zajišťuje, že z digitální transformace budou mít prospěch všichni, udržitelnost zajišťuje, že technologie přispějí k ekologičtější budoucnosti, a spolupráce zajišťuje, že žádná země, odvětví ani podnikatel nezůstanou pozadu."Mahmoud Bin Ahmed, obchodní ředitel firmy Integrated Dawiyat, zdůraznil, že „jako dceřiná společnost firmy SEC je Dawiyat plně integrovaným poskytovatelem digitální infrastruktury, bereme vlákna jako strategická aktiva na podporu SEC pro vysoce spolehlivé digitální energetické služby a strategii 10Gbps společnosti v Saúdské Arábii. Jedno vlákno pro více služeb může posílit více než jen energii, zavazujeme se poskytovat inteligentní síťovou komunikaci s prvotřídním uživatelským zážitkem a využít naši přední světovou neutrální infrastrukturu pro růst digitální ekonomiky v Saúdské Arábii."Gil Brasileiro Fernandes, manažer ICT služeb společnosti Petrobras, zdůraznil: „Pro společnost Petrobras nejsou digitální inovace jen volbou, ale cestou k efektivnější, bezpečnější a udržitelnější budoucnosti. Společnost Petrobras věří, že digitalizace můžeme dosáhnout pouze investicemi do robustní a nastavitelné infrastruktury na podporu digitálních operací; upřednostňováním řešení, která zvyšují efektivitu a bezpečnost provozu; využíváním inteligentních zařízení na podporu mobility a spolupráce a přeměnou konektivity v konkurenční výhodu."Miguel López-Valverde, ministr pro digitalizaci obce Madridu ve Španělsku, uvedl: „V rámci procesu digitální transformace Comunidad de Madrid prostřednictvím Strategie digitalizace 2023-2026 nově formulovala svou vizi, poslání a hodnoty s jasnou orientací na občany a podniky, které se tak stávají skutečnými protagonisty. Comunidad de Madrid bude vedoucím regionem digitalizace v Evropě."Guillaume Portier z oddělení náboru pracovníků firmy VusionGroup, řekl: „Ve společnosti VusionGroup se snažíme pomáhat budovat udržitelnější budoucnost prostřednictvím digitalizace fyzických obchodů, neboť ty v tomto ohledu hrají klíčovou roli. Díky spolupráci se společností Huawei navrhujeme inovace, které slouží tomuto účelu a mají větší dopad na podnikání a společnost."Průkopnická integrace digitálních a inteligentních technologií a odvětvových scénářůVýstavní plocha Huawei Enterprise Business o rozloze 1200 m2 zahrnuje tři témata: Zrychlení průmyslové inteligence, Inovativní infrastruktura u ICT a Partnerská spolupráce pro vzájemný úspěch. Výstava zdůrazňuje hloubkovou integraci digitálních a inteligentních technologií s průmyslovými odvětvími a společné inovace a postupy společnosti Huawei i jejích globálních partnerů a zákazníků.Kromě toho společnost Huawei uspořádala speciální akci pro své partnery na komerčním trhu a v oblasti distribuce, kde představila řešení pro běžné scénáře, zařízení s umělou inteligencí, nástroje a digitální platformy, které podporují snadnou údržbu a poskytování služeb, a také simulovaný obchod HUAWEI eKit. To umožnilo komerčním partnerům a konstruktérům exkluzivní a pohlcující zážitek prostřednictvím interaktivních a hloubkových výměn.Veletrh MWC Barcelona 2025 se koná v areálu Fira Gran Via v Barceloně ve Španělsku od 3. do 6. března. Během akce vystavuje společnost Huawei Enterprise Business v rámci tématu Zrychlení průmyslové inteligence, přičemž její stánek se nachází v objektu 1H50 v hale 1. Další podrobnosti naleznete na adrese https://e.huawei.com/eu/events/branding/mwc.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2633221/Huawei_MWC.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2633222/Huawei_MWC_2.jpgKONTAKT: hwebgcomms@huawei.com   

Čas načtení: 2024-05-23 15:20:00

Guo Wei z Digital China se podělil s London Business School o „čínský vzor" globálních digitálních inovací

Londýn 23. května 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Guo Wei, předseda představenstva společnosti Digital China, se 21. května na pozvání London Business School (LBS) zúčastnil prestižní přednášky „Řízení digitální organizace", kde se zapojil do diskuze se skupinou budoucích vedoucích pracovníků. S důrazem na trendová témata „umělé inteligence" a „digitální transformace" posluchačům přiblížil digitální filozofii a postupy čínských podniků v éře digitální civilizace.Společnost Digital China, významný hráč v čínské digitální ekonomice, zúročila více než dvě desetiletí intenzivního působení v národním informačním průmyslu, aby využila sílu digitalizace. Výsledkem je - slovy Guo Weie - „Živý plán digitální transformace Číny", který razí osobitou linii digitální metamorfózy. Příběh transformace společnosti Digital China byl dokonce zařazen do oceňované případové databáze LBS, což podtrhuje jeho význam jako učebního prostředku.Guo Wei ve své přednášce zdůraznil, že digitální ekonomika nyní tvoří páteř nabídky, přičemž digitální technologie se staly hlavním katalyzátorem ekonomické expanze. Rostoucí tempo globální digitalizace nás žene do epochy digitální civilizace. Pro nadnárodní korporace se pak digitální strategie vyšplhaly na úroveň podnikové strategie a hromadění datových aktiv představuje klíčovou páku pro inovace v podnikání. V rámci tohoto vývoje představuje integrace digitálního cloudu využívajícího umělou inteligenci převratnou technologickou inovaci s potenciálem oživit globální prostředí. Společnost Digital China si cení příležitosti znovu zaujmout svou roli v elitních mezinárodních repozitářích případů obchodních škol a přispět tak k poznání akademické obce. Toto uznání znamená, že digitální a umělá inteligence čínských podniků má celosvětový ohlas a je příkladem postupů světové úrovně.Profesor Julian Birkinshaw, proděkan a profesor strategie a podnikání na LBS, konstatoval: „Jako globální instituce neustále vyhledáváme exemplární případy po celém světě. Společnost Digital China byla vybrána nejen pro svůj význam v Číně, ale také díky sofistikované implementaci digitálních technologií, která je příkladem adaptability a přináší našim studentům neocenitelné poznatky o současném podnikatelském prostředí. Příběh společnosti Digital China vyjadřuje filozofii pana Guo Weie - digitalizace přesahuje roli pouhého procesu; ztělesňuje existenční opodstatnění firem. Právě díky této filozofii jsme se rozhodli zařadit Digital China do našich případových studií."Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2419014/Digital_China_s_Guo_Wei_Professor_Julian_Birkinshaw.jpg KONTAKT: Xin Wang, wangxinaai@digitalchina.com 

Čas načtení: 2024-08-08 16:12:00

Indosat Ooredoo Hutchison otevírá největší operační centrum digitální inteligence v jihovýchodní Asii, které přináší novou éru telekomunikací s nativní umělou inteligencí

Jakarta (Indonésie) 8. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Indosat Ooredoo Hutchison (Indosat, IOH) si připisuje významný milník na své cestě k digitální transformaci v podobě otevření nejmodernějšího operačního centra Digital Intelligence Operations Center (DIOC). Toto vyspělé zařízení představuje významný pokrok v závazku společnosti Indosat využívat umělou inteligenci (AI) k poskytování výjimečných služeb více než 100 milionům zákazníků v celé Indonésii.DIOC slavnostně otevřel prezident, ředitel a generální ředitel společnosti Indosat Ooredoo Hutchison Vikram Sinha, představenstvo a zmocněnec a také prezident společnosti Huawei pro asijsko-pacifický region Simon Lin s představenstvem, aby tak zdůraznili strategickou spolupráci obou společností. DIOC bude sloužit jako nervové centrum síťových operací společnosti Indosat, které bude poskytovat informace v reálném čase a proaktivní správu služeb pro zajištění optimálního výkonu a spolehlivosti sítě. Toto inovativní zařízení v sobě spojuje tradiční síťové operační centrum (Network Operations Center, NOC) s operačním centrem služeb (Service Operations Center, SOC) a představuje novou éru inteligentního řízení sítí a služeb, která posouvá digitální budoucnost Indonésie.Prezident, ředitel a generální ředitel společnosti Indosat Ooredoo Hutchison Vikram Sinha uvedl: "Dnešním otevřením operačního centra Digital Intelligence Operations Center zahajujeme novou kapitolu v příběhu společnosti Indosat Ooredoo Hutchison. Toto zařízení je ztělesněním naší ambice stát se telekomunikační společností nativní umělé inteligence, vybudované na nejmodernějších technologiích a inovativních řešeních. Díky DIOC nezlepšujeme pouze výkonnost sítě, ale od základů měníme způsob, jakým poskytujeme služby našim zákazníkům. Integrací pokročilých technologií a podporou talentů nastavujeme nová měřítka v oblasti výkonu sítě a spokojenosti zákazníků. Tato spolupráce je klíčovou součástí realizace našeho poslání propojit a posílit každého Indonésana prostřednictvím digitálního připojení."DIOC navíc disponuje novými pokročilými funkcemi, jako je Real-time Network Insights, které společnosti Indosat umožňují přejít od reaktivního řešení problémů k proaktivnímu managementu služeb a využívat data v reálném čase k optimalizaci výkonu a spolehlivosti sítě. Kromě toho DIOC poskytuje End-to-End Service Management – komplexní správu všech služeb včetně výkonu, zkušeností s aplikacemi a kvality, která umožňuje společnosti Indosat rychle řešit problémy zákazníků a zvyšovat jejich spokojenost. Schopnost DIOC integrovat analýzu dat a špičkové technologie pak ve výsledku dokáže stimulovat nepřetržité inovace na základě dat (Data-Driven Innovation), které společnosti Indosat umožňují vyvíjet nové, zákaznicky orientované produkty a služby, a stát se tak lídrem v oblasti rozvoje digitálních služeb.Slavnostní otevření střediska rovněž zdůraznilo prohlubující se partnerství společností Indosat a Huawei. Společným cílem obou partnerů je zlepšení síťové infrastruktury, urychlení digitální transformace a výchova špičkových talentů, které se stanou hnacím motorem digitální budoucnosti Indonésie. Pokročilá ICT řešení a vedoucí postavení společnosti Huawei pomohou společnosti Indosat vybudovat automatizovanou a inteligentní síť orientovanou na budoucnost, která jí zajistí potřebnou flexibilitu při adaptaci na dynamické digitální potřeby zákazníků.Prezident společnosti Huawei pro asijsko-pacifickou oblast Simon Lin se k této spolupráci vyjádřil následovně: "Otevření operačního centra digitální inteligence IOH představuje převratný úspěch, který značí novou éru společného budování inovačního centra a zavádění inteligentní sítě. Tato spolupráce navazuje na naše dlouhodobé strategické partnerství se společností Indosat a je důkazem našeho společného závazku trvale poskytovat výjimečné síťové služby. Jakožto technologický inovátor, průkopník v oboru a lokální spolupracovník, který má v tomto regionu své kořeny, je společnost Huawei připravena využívat svá inovativní řešení, aby pomohla svým zákazníkům zajistit udržitelný obchodní úspěch a konkurenceschopnost. Společně tvoříme digitálnější, propojenější a inteligentnější budoucnost Indonésie."Společnost Indosat již na své cestě k digitální transformaci učinila významné pokroky a dosáhla významných výsledků. Ve spolupráci se společností Huawei prostřednictvím centra řízených služeb a provozu dokončila konsolidaci sítě zaměřenou na zkušenosti (experience-centric network consolidation), přičemž výrazně zlepšila kvalitu sítě a uživatelskou zkušenost. Nezávislé testování třetí stranou prokázalo podstatné zlepšení výsledků společnosti Indosat ve venkovských, městských a příměstských oblastech, kde se rychlost stahování meziročně výrazně zvýšila o 44,1 % ve venkovských oblastech, o 43,5 % ve městech a o 43,9 % v příměstských oblastech, což přispělo k vyšší spokojenosti zákazníků a výkonnosti sítě. Zvýšilo se také pokrytí obyvatelstva zajišťované společností Indosat, a to o 12,7 milionu osob.Zavádění strategií transformace sítě a osvojování nejmodernějších technologií, které jsou spojeny s úzkou spoluprací s globálními partnery, jsou rozhodujícím předpokladem pro poskytování vynikajících zákaznických zkušeností. Společnosti Indosat a Huawei se proto vydaly na společnou cestu prohlubování spolupráce se zaměřením na síťovou infrastrukturu, provoz sítě a kultivaci talentů. Společnost Indosat také vytváří otevřené a spolupracující prostředí úzkou spoluprací s mezinárodními organizacemi, jako je TM Forum, s cílem rozvíjet inovace a zkoumat nové uživatelské scénáře s dalšími globálními lídry v oboru."Společnost Indosat pokračuje v zavádění inovativních technologií, jako jsou digitální dvojčata sítí, AI/ML a automatizace a zůstává i nadále odhodlána katalyzovat digitální budoucnost Indonésie. Využitím našeho rozsáhlého síťového dosahu a zaváděním technologií nové generace se společnost Indosat snaží propojit vše od jednotlivců až po podniky a rozvinout tak plný digitální potenciál Indonésie," uzavřel Vikram.O společnosti Indosat Ooredoo HutchisonSpolečnost Indosat Ooredoo Hutchison (Indosat, IDX: ISAT) má ambici stát se nejpreferovanější digitální telekomunikační společností v Indonésii. Společně se svými dceřinými a přidruženými společnostmi poskytuje Indosat mobilní služby, řešení v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií), datová centra, optické sítě Fiber to the Home (FTTH), elektronické platební služby, finanční služby a další digitální služby. Vyšším záměrem společnosti Indosat je posilovat postavení Indonésie a v duchu myšlenky Gotong Royong chce být hlavním aktérem při realizaci tohoto cíle a přinášení smysluplných změn.Odmítnutí odpovědnostiTento dokument může obsahovat finanční informace a výsledky některých provozních činností a může obsahovat řadu prognóz, plánů, strategií a cílů společnosti Indosat Ooredoo Hutchison, které nepředstavují prohlášení o historických skutečnostech, jež budou v souladu s platnými právními předpisy považovány za výhledová prohlášení. Výhledová prohlášení podléhají rizikům a nejistotám, které mohou vést k tomu, že skutečné události a budoucí úspěchy společnosti Indosat Ooredoo Hutchison se budou lišit od těch, které jsou v prohlášeních očekávány nebo naznačeny. Nelze poskytnout žádnou záruku, že výsledky, které společnost Indosat Ooredoo Hutchison očekává nebo které jsou v těchto prohlášeních naznačeny, budou dosaženy.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2477155/Indosat_Ooredoo_Hutchison.jpg KONTAKT: Další informace získáte zde: Steve Saerang, senior viceprezident – ředitel korporátní komunikace, steve.saerang@ioh.co.id    

Čas načtení: 2026-04-27 10:38:00

Digitální paradox českých seniorů: Technologie ovládají, ale chybí jim jistota

Praha 27. dubna 2026 (PROTEXT) - Mýtus o tom, že starší generace digitální svět ignoruje nebo mu nerozumí, definitivně padl. Realita roku 2026 ukazuje, že čeští senioři a seniorky jsou on-line téměř stejně často jako jejich vrstevníci v západní Evropě. Jenže je tu jeden zásadní háček: i když mají v rukou stejné chytré telefony a tablety, zdaleka si v nich nevěří tolik jako lidé v Nizozemsku nebo Irsku, ukazuje nová srovnávací studie Nadace Vodafone zpracovaná agenturou Ipsos.Nová srovnávací studie Nadace Vodafone realizovaná mezi 6000 lidmi 55+ v České republice, Německu, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a Rumunsku potvrzuje, že digitální technologie se staly běžnou součástí každodenního života napříč Evropou. 91 % dotázaných používá digitální zařízení každý den, a to i ve věkové skupině 75+. Samotná dostupnost technologií však nestačí – klíčovým faktorem je sebedůvěra.Česko: vysoká míra používání, nízká míra jistotyČeská republika se ve studii řadí k zemím, kde je patrný výrazný rozdíl mezi mírou používání technologií a jistotou při jejich ovládání.43 % českých seniorů a seniorek uvádí, že nerozumí fungování aplikací nebo webových stránek,36 % má obavy, že při používání technologií udělá chybu,56 % lidí 55+ považuje tempo digitálního vývoje za příliš rychlé.Ve srovnání s digitálně vyspělejšími zeměmi, jako je Německo, Nizozemsko nebo Spojené království, mají lidé v Česku vyšší pocit nejistoty, přestože technologie využívají podobně často.Západní Evropa: technologie jsou běžné, nejistota ale přetrvává i zdeV zemích jako Spojené království, Německo nebo Nizozemsko je digitální svět pro starší generace zcela přirozeným. Díky špičkové infrastruktuře tam dříve narození běžně používají technologie k placení účtů, správě financí nebo ke komunikaci s úřady. Online služby jim zkrátka reálně usnadňují život.Jenže ani v těchto technologicky vyspělých státech nejde o úplnou idylku. Stačí jedna nečekaná aktualizace aplikace, změna ovládacích prvků nebo nové grafické rozhraní, a i u zkušenějších uživatelů se dostaví nejistota. Studie tak potvrzuje zásadní věc: to, že je stát digitálně na výši, ještě neznamená, že se v jeho systému cítí každý člověk sebevědomě a bezpečně.Irsko vede v ochotě učit seZcela jiný pohled nabízí Irsko, které v evropském srovnání vyčnívá. Neuvěřitelných 91 % tamních starších má chuť se dál vzdělávat a osvojovat si nové technologické dovednosti. To překračuje evropský průměr a ukazuje na skutečnou otevřenost k pokroku.Klíčem k úspěchu Irska je ale především způsob, jakým se tyto znalosti předávají. Silně funguje komunita a blízké vztahy. Největší důvěru mají dříve narození v rady od své rodiny a přátel. Právě osobní doporučení a pomocná ruka od někoho známého fungují v Irsku jako ten nejlepší motor pro digitální růst.Osamělost a stereotypy napříč EvropouStudie zároveň ukazuje, že digitální technologie mohou sehrát důležitou roli v prevenci sociální izolace, pokud podporují – nikoli nahrazují – osobní vztahy.67 % respondentů a respondentek napříč zeměmi souhlasí, že osamělost mezi seniory a seniorkami v posledních letech vzrostla,68 % seniorů a seniorek se setkává se stereotypem, že starší lidé „nezvládají technologie“, přičemž v České republice tento pocit sdílí dokonce 77 % dotázaných.Sebedůvěra jako klíč k digitální inkluzi„Výzkum jasně ukazuje, že hlavní bariérou digitální inkluze není nedostatek zařízení, ale nedostatek sebedůvěry. V Česku senioři a seniorky technologie používají často, ale výrazně častěji než v západní Evropě si nejsou jistí sami sebou. Právě proto je klíčové zaměřit se na sebedůvěru, trpělivost a lidskou podporu, ne jen na další návody nebo aplikace,“ říká ke studii ředitelka české Nadace Vodafone Zuzana Holá.Na nedostatek sebevědomí a potřebu praktických rad reaguje program Digitální odysea od Nadace Vodafone. Iniciativa, která je součástí mezinárodního projektu Hi Digital, se zaměřuje přesně na to, co starší generace pálí nejvíce: na posilování sebedůvěry a osvojování dovedností, které lze okamžitě využít v běžném životě. V evropském měřítku už projekt podpořil přes půl milionu lidí a celkově jich oslovil více než 1,5 milionu.V českém prostředí program staví na silném partnerství s organizacemi jako Moudrá sovička, Elpida nebo SDRUK. Úspěch slaví především díky kombinaci různých forem přístupu – od klasických prezenčních kurzů přes individuální asistenci až po moderní on-line vzdělávání. Tento komplexní model už pomohl zlepšit digitální znalosti téměř 100.000 starších ve věku nad 65 let, kteří díky tomu získali v on-line světě pevnou půdu pod nohama.Více informací najdete na www.nadacevodafone.cz a kompletní výzkum na vodafone.cz.Zdroj: VodafoneČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.