Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2026-05-03 13:25:59

Městští ptáci se víc bojí žen než mužů. Vědci zatím netuší proč

Městští ptáci mají zjevně cit pro detaily, které lidem unikají. Nová studie publikovaná v časopise People and Nature, ukazuje, že ptáci žijící ve městech reagují rozdílně na muže a ženy. A možná překvapivě si drží větší odstup právě od žen. Výzkum probíhal ve Francii, Španělsku, Polsku, Německu a v České republice a zahrnoval sledování 37

Čas načtení: 2024-03-22 13:14:22

V Českém Těšíně přibyly úseky, na kterých měří městští strážníci rychlost

Od ledna letošního roku mají strážníci Městské policie Český Těšín na starosti více úseků, na kterých měří rychlost projíždějících vozidel. Jde například o ulici Jablunkovskou Ostravskou nebo Karvinskou, kde se nachází větší počet přechodů pro chodce. Martin Látka ,ředitel MP Český Těšín: „Konkrétně Jablunkovská byla vyžádána ze strany občanů města pro častější kontrolu. Jsme tady […]

Čas načtení: 2025-07-25 15:16:25

Pražští městští policisté mají nové Škody Octavia. Navíc také s novým polepem

Vozidla jsou standardně vybavena radiostanicí, modrými majáky a výstražným zvukovým zařízením. Navíc mají kamerový systém zachycující dění jak před, tak za autem.

Čas načtení: 2025-10-07 15:16:49

Kamerové systémy Brnu nestačily. Zákaz vjezdu do centra tam nově kontrolují také městští strážníci

Podle brněnského magistrátu bylo přistoupení ke kontrolám potřeba, protože denně do centra i přes zákaz vjíždělo i 40 řidičů.

Čas načtení: 2025-11-25 11:15:18

Městští mývalové se sami domestikuj

TLDR: Čumáky městských mývalů jsou dnes o 3,5 % kratší než u těch venkovských. Stejným zkracováním prošli v minulosti i další zvířata od psů po prasata. Studie tuna.  Když máme možnost sledovat „evoluci za chodu”, je to mnohdy spíše nepříjemný zážitek – v čerstvé paměti máme mnozí selekci covidových kmenů! Fčil ale přichází z Ameriky […] The post Městští mývalové se sami domestikuj appeared first on VĚDÁTOR.

Čas načtení: 2026-02-12 07:08:20

Městští strážníci jen v centru Prahy loni řešili na 100 000 přestupků. Většina se týkala dopravy

V průběhu loňského roku bylo na špatně parkující auta v centru Prahy nasazeno 5765 botiček. K odtažení vozidla došlo celkem ve 2354 případech, nejčastěji z důvodu neoprávněného parkování v zónách placeného stání.

Čas načtení: 2023-11-13 15:32:00

Praha spustí v několika městských částech zkušební svoz kuchyňských zbytků

Praha 11. listopadu (ČTK) - Hlavní město Praha a jím vlastněná firma Pražské služby (PSAS) začnou v blízké době v osmi menších městských částech na východním okraji metropole testovat, jak funguje svoz kuchyňských zbytků ze speciálních popelnic. Projekt tento týden schválili městští radní a má trvat rok a půl. V budoucnu chce vedení magistrátu svoz zavést na celém území města. Testování se uskuteční v Běchovicích, Dolních Počernicích, Dubči, Kolodějích, Kolovratech, Královicích, Nedvězí a Újezdu nad Lesy, které mají dohromady asi 26.000 obyvatel.

Čas načtení: 2020-04-08 09:38:05

Sever proti jihu aneb Kdo zaplatí účet za koronavirovou epidemii

Koronavirová krize znovu oživila spor „spořivých“ a „zadlužených“ států o to, jak má fungovat eurozóna. Ve starořeckých pověstech vystupuje slepý věštec Teiresiás, který by se neztratil ani dnes. Například to, že jej bohyně Héra na sedm let proměnila v ženu, by v genderfluidním hnutí jistě vyvolalo obrovské nadšení. (Méně už pak skutečnost, že to byl vlastně trest.) Teiresiovou specializací bylo předpovídání budoucnosti, při kterém spoléhal zejména na duše mrtvých, přivolané ze záhrobí krví obětovaných zvířat apod. Prý byl přitom docela přesný. Moderní následovníci věštce Teiresia se zabývají podobnou činností, totiž předpovídáním ekonomického růstu. Například česká vláda nám nyní vážně tvrdí, že růst pro rok 2021 odhaduje na 3,1 procenta. Jak pěkně to mají spočítané na desetinu procenta! Inu pašáci. V proskleném officu dneška není ovšem místo pro obětní oltář, který byl dávno nahrazen kávovarem a automatem na barelovou vodu. Snad i tím lze vysvětlit, že prognostici dnešní doby jsou ve svých odhadech podstatně méně přesní než jejich legendární předchůdce Teiresiás. Bez dobrých kontaktů v záhrobí je přeci jen věštění budoucnosti o dost obtížnějším úkolem. Koronavirová epidemie – klasická černá labuť – udělala z veškerých nedávných prognóz ekonomického vývoje řezanku. Jestliže se ještě před dvěma měsíci v Evropě prorokoval mírný, asi jednoprocentní růst (řeč evropského komisaře Gentiloniho ze 13. února tohoto roku), dnes, po restriktivních opatřeních, která přiškrtila ekonomiku, to vypadá na poměrně drsný pokles široko daleko. Místo toho, aby vlády od svých občanů peníze vybíraly, jsou postaveny spíš před otázku, jak zabránit kolapsu příliš mnoha firem naráz. Příslušné finanční rezervy má ovšem málokterý stát. Dokonce i Norsko, které si vytvořilo velký fond na horší časy, musí řešit otázku likvidity, protože ten fond se vesměs skládá ze sbírky cenných papírů, které se v krizových časech nedají prodat úplně obratem ruky a za dobrou cenu. Ale norské starosti by ve zbytku Evropy chtěli mít. Žádná vláda si teď nebude moci dovolit říci svým živnostníkům a firmám „běžte se pást“. To by politicky nepřežila. A nejsou-li tedy rezervy, bude se stimulovat na dluh. Což je problém hlavně na silně zadluženém jižním křídle EU, které je přitom epidemií postiženo nejhůře (Španělsko a Itálie mají hodně mrtvých, i Francie je na tom dost špatně). Jižní země si s sebou táhnou velký a těžký kufr dluhů už z minulosti. V jejich ekonomikách přitom hrála významnou roli turistika – což je na oficiálních číslech dobře vidět. A turistika teď v podstatě přestala existovat. Na jak dlouho, to nikdo neví. (Oficiální čísla nejsou všechno. Kolem turistického ruchu tradičně existuje i spousta pracovních příležitostí „načerno“, ve kterých dostávají lidi peníze na ruku a bez papírů. Pokud vás někdy zajímalo, jak můžou kraje typu jihošpanělské Andalusie s brutální nezaměstnaností přes 20 procent vůbec nějak fungovat, tak přesně takhle. Místní vlády to víceméně tolerují, protože je to ve všeobecné mizérii přeci jen změkčující faktor a jeho důsledným potlačováním by si nadělaly hodně nepřátel. Nicméně s tím je teď taky konec. Bída na periferiích bude tím pádem – aspoň dočasně – daleko silnější než v dobách, kdy bylo každé AirBnB rezervované na týdny dopředu.) A to je turistika jenom jedním z mnoha postižených odvětví… Není divu, že jižní politici panikaří a volají po pomoci ze severu, který je na tom přeci jen lépe než oni. Jejich snem jsou koronabondy, společné dluhopisy celé eurozóny, které by pokryly současný ekonomický propad. A to je přesně to, co politici ze zemí jako Nizozemsko nebo Německo nechtějí připustit – společné ručení za dluhy je pro tamní voliče tabu. Bylo by lákavé dívat se na tenhle spor čistě morálními brýlemi: utráceči a flákači chtějí po zodpovědných lidech, aby je vytáhli z průšvihu. Docela dost lidí to taky dělá a na pravici je tahle optika poměrně populární. Sám jsem nepřítel velkého zadlužování, ale takhle jednoduché to zase není. Hlavní problém jižních států není ani tak v míře zadlužení, jako v tom, že mezi nimi a Severem se v různých ekonomických parametrech rozevřely pořádně široké nůžky. Například ještě kolem roku 2000 byla Francie z hlediska podílu vývozu na HDP podobnou mocností jako Německo, dnes se mu dívá na záda – a to z pěkné dálky (zdroj). Itálie je na tom ještě mnohem hůř, v podstatě se nikdy nevzpamatovala z velké krize roku 2008 (zdroj). Každý má pro tento vývoj svoje oblíbené vysvětlení. Někdo poukazuje na nevhodnost jednotné měny pro tak rozdílné ekonomiky (z německého hlediska je euro slabé a značně stimuluje německý export, pro jižní státy je zase moc silné). Jiný zas rád argumentuje kulturními rozdíly, což se mi osobně ale moc nezdá – korupce, mafie a siesta se kolem Středozemního moře vyskytují odjakživa, nezačalo to náhle až po roce 2000, ale ve druhé půlce 20. století byly státy jako Itálie a Francie docela ekonomicky živé a rychle bohatnuly. Pak jsou tu ještě další argumenty, ne tak moralizující, jako je třeba stárnutí populace a odliv mladých mozků do ciziny. Případně také vzestup Číny coby průmyslové velmoci, která dokázala vytlačit Italy a Francouze z trhu levnějšího spotřebního zboží. Nejspíš bude těch faktorů víc. Každopádně s tímto nepříznivým vývojem nedokázaly v postižených zemích nic udělat levicové vlády, pravicové vlády, nacionalistické vlády, probruselské vlády ani nikdo další. Románské státy jsou na tom tom dnes ekonomicky mnohem hůř než Německo a na něj navázané země typu Nizozemska. V nedávné minulosti vesměs udělaly striktní rozpočtové škrty, takže dalšího prostoru k šetření už zas tak moc není (třeba italské škrty byly velmi bolestivé, také Španělé museli proškrtat například zdravotnické výdaje a dnes jsou pod evropským průměrem, což je znát). A do toho přišla další krize daná coronou. Hrozí z toho řecký scénář, ale v daleko větším měřítku. Podíváme-li se ovšem na situaci z perspektivy německého voliče, je dost patrné, že se nebude chtít dělit, a že nejde o sobectví, kterým zas tak rádi argumentují Jižané. Ona totiž v těch grafech, které ukazují raketový růst německých vývozů, zaniká jedna důležitá okolnost. Zisky z tohoto exportního boomu se rozhodně nerozdělily mezi německé obyvatelstvo rovnoměrně. Řadový Němec, zvlášť důchodce (a těch je v zestárlém Německu hodně), musí v každodenním životě hospodařit dost opatrně, aby vyšel. Jedním z určujících výdajů, který ovlivňuje životní úroveň, je nájemné, které ve velkých německých městech poslední dobou značně narostlo – dost na to, aby z toho aktuálně v Německu byl významný sociální problém. A městští Němci přitom tradičně žijí v nájmu až do smrti, jen menšina obyvatel Mnichova, Berlína či Kolína nad Rýnem svoje byty vlastní. (V Berlíně jen 14 procent, v málokterém velkém městě je to nad 25 procent, podrobný přehled podle okresů v PDF.) V téhle situaci by se nikdo nehnal do toho, poslat na sklonku života část svých úspor cizincům na sanování problémů, za jejichž vznik necítí zodpovědnost. A nelze to po něm ani spravedlivě chtít. Společné koronabondy tak nejspíš nebudou, to by neprosadila ani Merkelová, ani nikdo jiný. Co tedy bude? Nejsem Teiresiás a nemám kontakty v záhrobí, abych to dokázal říci přesně. Nicméně jižním státům hrozí ekonomický kolaps. Svého času, dokud ještě platily pesetou a lirou, se tyhle země z problémů dostávaly „tištěním peněz“, které je pro voliče stravitelnější než sebrat jim přímo úspory z účtu (co na tom, že efekty jsou podobné – na psychologii záleží). Dnes tedy tisknout peníze nemůžou, ale Evropská centrální banka by mohla. Tudíž lze očekávat, že představitelé jižních zemí budou tlačit na to, aby s tím začala. Na takové návrhy tradičně Němci říkávali nein, ale otázka je, zda jsou v pozici, aby neinovali i nadále. Když bylo v problémech Řecko, mohli si dovolit tvrdší postoj – řecká ekonomika přeci jen představovala mizivé procento celé eurozóny. Italská, well, to už je problém zcela jiných rozměrů. Ta by s sebou mohla strhnout několik dalších a vyvolat dominový efekt s těžko odhadnutelnými následky. A to není v zájmu Berlína. Proto si myslím, že k nějakému tisku peněz na evropské úrovni dojde. Moc jiných politicky průchodných možností totiž není. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-20 11:22:03

Rušivé a nevhodné reklamy musí z městských center zmizet, motivuje i dotace

Zbavit historické centrum ošklivých či rušivých reklam chce radnice Mohelnice na Šumpersku. Městští památkáři připravili zásady reklamy a označování provozoven, aby dali vizuálním prvkům ve veřejném prostoru řád. Z centra města by tak měl zmizet vizuální smog.

Čas načtení: 2024-02-20 15:58:07

Více peněz do hokeje nedáme, zní ze zlínské radnice. Problém vidí v hráčích

Ztrátou 3,8 milionu korun skončilo hospodaření hokejového klubu Berani Zlín za minulou sezonu. Audit společnosti, v níž drží 49 procent radnice, probírali na svém posledním jednání městští zastupitelé. A zazněly i hlasy, zda se nemá podpora navýšit.

Čas načtení: 2024-03-05 13:45:00

Ve vazební věznici v Brně vznikne holubník. V plánu je také umístění na Cejlu

Nový holubník vznikne ve vazební věznici v brněnských Bohunicích. Do půlky roku pracovníci postaví také plánovaný holubník na střeše budovy magistrátu v Kounicově ulici. Návrh rozpočtového opatření schválili v úterý městští zastupitelé.

Čas načtení: 2024-03-06 13:46:00

Vyhlídka Alexeje Navalného? Praha 7 po něm chce pojmenovat místo u letohrádku ve Stromovce

Vedení Prahy 7 navrhne magistrátu, aby vyhlídku u Místodržitelského letohrádku ve Stromovce pojmenoval po zesnulém ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném. Svůj návrh zašle magistrátní místopisné komisi. ČTK to dnes sdělil mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. Pokud by místopisná komise Praze 7 vyhověla, její doporučení musí poté ještě schválit městští radní. Navalnyj zemřel v polovině února v sibiřské trestanecké kolonii.

Čas načtení: 2024-03-11 20:01:00

Olomouc reguluje používání zábavní pyrotechniky

Olomoucká radnice zavádí vyhlášku, která reguluje používání zábavní pyrotechniky na území města. Znění nového předpisu dnes schválili městští zastupitelé. Předmětem je regulace používání zábavní pyrotechniky se zřetelem na narušení veřejného

Čas načtení: 2024-03-12 12:44:07

„Může nám zkazit život.“ Kritici proměny zlínského koupaliště podají žalobu

Nespokojení obyvatelé zlínských Malenovic chtějí žalobou napadnout změnu územního plánu, již schválili městští zastupitelé. Kritikům vadí záměr majitelky někdejšího koupaliště Riviéra, která chce areál proměnit na komerční a odpočinkovou zónu.

Čas načtení: 2024-03-18 08:46:00

V Uherském Hradišti mohou přibýt tisíce lidí, má nové lokality pro bydlení

Uherské Hradiště se může rozrůst o až 2 500 nových obyvatel. Městští zastupitelé schválili změnu územního plánu, díky níž se lokalita bývalých průmyslových areálů společnosti OTMA na Sokolovské ulici a firmy ČSAD na třídě Maršála Malinovského změní na plochy pro bydlení.

Čas načtení: 2024-03-18 11:25:00

New York zažívá exodus, tvrdí statistiky. Nezapočítali jste migranty, namítá město

Podle nových odhadů sčítání lidu se počet obyvatel New Yorku v loňském roce opět snížil. Data zveřejněná ve čtvrtek říkají, že v roce 2023 z města odešlo téměř o 78 tisíc obyvatel, jeho populace tak nyní čítá 8,26 milionu lidí. Jen pro srovnání, v roce 2022 New York opustilo 126 tisíc lidí. Městští úředníci však tvrdí, že tyto statistické údaje plně nezohledňují stále rostoucí počet migrantů v New Yorku.

Čas načtení: 2024-03-20 08:22:34

Seniorka bez řidičáku potřebovala na úřad v Hradci. Zajela si tam po pěší zóně

Po pěší zóně se jezdit nemá. Není divu, že se v pondělí městští strážníci v Hradci Králové hned vydali zastavit vůz značky BMW, které vesele drandilo pěší zónou v centru města. Za volantem seděla starší dáma a údiv strážníků nad její bezelstností pokračoval. Nerespektování dopravní značky zákaz vjezdu všech motorových vozidel bylo jen prvním z prohřešků, které měla čtyřiasedmdesátiletá seniorka na svědomí.

Čas načtení: 2024-03-22 07:45:00

Po nočním jednání nabídka na 3,65 miliardy. Praha chce koupit dům na Václavském náměstí

Pražský magistrát nabídne Komerční bance (KB) 3,65 miliardy korun za budovu na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Mohli by se tam v budoucnu nastěhovat úředníci z pronajatého Škodova paláce v Jungmannově ulici. Dnes to schválili městští zastupitelé. O nákup budovy se mohli ucházet i další zájemci. Výsledek soutěže by podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) měl být znám začátkem příštího týdne.

Čas načtení: 2024-03-22 07:45:00

Praha má zájem o budovu Komerční banky na Václaváku: Chce ji pro úředníky, nabídne 3,65 miliardy

Pražský magistrát nabídne Komerční bance (KB) 3,65 miliardy korun za budovu na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Mohli by se tam v budoucnu nastěhovat úředníci z pronajatého Škodova paláce v Jungmannově ulici. Dnes to schválili městští zastupitelé. O nákup budovy se mohli ucházet i další zájemci. Výsledek soutěže by podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) měl být znám začátkem příštího týdne.

Čas načtení: 2024-03-22 07:43:00

Praha nabídne Komerční bance přes tři a půl miliardy korun za budovu na Václavském náměstí

Pražský magistrát nabídne Komerční bance (KB) 3,65 miliardy korun za budovu na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Mohli by se tam v budoucnu nastěhovat úředníci z pronajatého Škodova paláce v Jungmannově ulici. Dnes to schválili městští zastupitelé. O nákup budovy se mohli ucházet i další zájemci. Výsledek soutěže by podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) měl být znám začátkem příštího týdne.

Čas načtení: 2024-03-22 12:00:00

Praha chce přestěhovat magistrát na Václavské náměstí. Komerční bance nabízí tři a půl miliardy

Pražský magistrát nabídne Komerční bance 3,65 miliardy korun za budovu na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Mohli by se tam v budoucnu nastěhovat úředníci z pronajatého Škodova paláce v Jungmannově ulici. V pátek to schválili městští zastupitelé.