Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-02-15 11:00:00

Biatlon ONLINE: Sprint mužů na šampionátu. Do akce jdou čtyři Češi

Program biatlonového světového šampionátu pokračuje v sobotu odpoledne sprintem mužů. Ve švýcarském Lenzerheide se v prvním individuálním závodě představí také čtyři Češi. Zvládnou vylepšit dojem po pokaženém pátečním sprintu žen? Sledujte v podrobné online reportáži od 15:05.

Čas načtení: 2025-10-21 17:18:31

Rychlejší než kolony. Policisté na motorkách zvládnou projet městem výrazně rychleji než autem

Když jde o zdraví a život, počítá se každá vteřina. Pražští policisté z pohotovostní motorizované jednotky proto od poloviny června nasadili nové motocykly. V běžném [...]

Čas načtení: 2025-05-23 15:16:35

Zaparkujte svoje auto s mobilem v ruce. Škodovky teď zvládnou parkování i bez řidiče uvnitř

Škoda rozšiřuje funkci dálkového parkování přes aplikaci MyŠkoda. Vybrané modely zvládnou zaparkovat i vyjet bez řidiče uvnitř vozu. Podívejte se, jak to funguje.

Čas načtení: 2022-02-19 13:20:33

O budoucích válkách robotů – II.

Jak to tedy bude vypadat v nejbližších letech. Začneme jednou základní výhodou, kterou robot, dokonce i neautonomní (a těch je valná většina), proti člověku má. Člověk je suchozemský živočich, který si poradí i se složitým pozemním terénem, ale jiná prostředí (pod hladinou moře, vzduch, natož vesmír) jsou pro něj značně nepřátelská. Dokáže v nich sice s použitím dostatečně vyspělé techniky přežít a dokonce i něco dělat, ale zdaleka ne tak efektivně jako stroj, který nepotřebuje kyslík, teplo, jídlo, ochranu před přílišnou akcelerací atd. Dosti podstatnou součástí hmotnosti dnešních ponorek, letadel atd. jsou jen zařízení, která mají udržet jejich posádky naživu a v dobrém zdraví; z čistě praktického pohledu by bylo výhodnější s sebou takový balast netahat a nahradit jej „užitečným nákladem“ (čidla, přístroje, zbraně, dodatečné palivo a munice…), jak to jen jde. (Toto je mimochodem faktor, který by se uplatnil, i kdyby bylo mladých vojáků k dispozici dost.) Tomu také odpovídá relativní míra robotizace. Vesmír je už dnes robotizovaný téměř kompletně, daleko více než na začátku kosmické éry. Procento pilotovaných letů a množství plavidel určených pro lidi je mnohem menší, než si autoři klasické sci-fi ještě někdy v 60. letech představovali. Tahat „tam nahoru“ veškeré vybavení nezbytné k tomu, aby tam přežil člověk z masa a kostí, se v naprosté většině situací nevyplatí – skoro všechny úkoly se dají řešit strojově a na dálku. Dokonce i loď Dragon, která nyní dopravuje astronauty na oběžnou dráhu, se dá kompletně řídit z pozemního střediska a posádka by se vlastně mohla jenom „vézt“ a kochat se výhledem na matičku Zem. Další plánované lodě jsou na tom stejně. Americký raketoplán ještě lidskou posádku potřeboval, automatizované byly jen některé systémy. Letectvo je robotizované míň než vesmír, ale je patrné, že dronů pozvolna přibývá a pilotovaných letadel ubývá. Živí piloti mají zatím stále ještě určité výhody, zvláště v určitém typu misí (lepší povědomí o situaci, nedají se „hacknout“ nebo zarušit), ale celková bilance se pomalu přesouvá na stranu dronů. Přispívá k tomu skutečnost, že poslední generace stíhaček začínají být pekelně drahé, a to jak z hlediska pořizovací ceny, tak na provozních nákladech; jedna letová hodina F-35 vyšla roku 2020 na 33 tisíc dolarů, což je skoro tři čtvrtě milionu korun, přičemž jeden vojenský pilot by měl ročně nalétat zhruba 350 hodin k tomu, aby si udržel odbornou úroveň. Ne nutně jen na F-35, ale stejně… To je hodně peněz i pro bohaté státy a extra silná motivace pro státy chudší. Poměrně vyspělé drony se vyrábějí například v Turecku, které by při současné úrovni své ekonomiky patrně větší flotilu stíhaček poslední generace ani „neuživilo“ (i kdyby si ji mělo od koho koupit!) Turecké Bayraktary se v posledních letech osvědčily při praktickém nasazení v Libyi i v Náhorním Karabachu a vzbudily zájem i u států jako Velká Británie; přitom jeden kus stojí pouhých pět milionů dolarů. Podstatně hůře se robotizuje námořnictvo, kde hlavní problém nastává v okamžiku, kdy se někde daleko na moři něco porouchá. Dokud všechny systémy fungují dobře, dokáží moderní lodě fungovat i se značně omezenou posádkou, ale jakmile vznikne porucha, začnou potíže; loď se na svoji základnu vrací podstatně déle než letadlo. To byl jeden z problémů, které pronásledovaly americký projekt Littoral Combat Ship. Optimistickou budoucnost ale nejspíš mají malé robotické ponorky jako právě vyvíjená Orca, které můžete v případě krize vypustit do nějakého strategicky důležitého průlivu apod. a hrát si s nepřítelem na explozivní schovávanou. Jedno takové místo, které by pro jejich nasazení bylo ideální, je průliv mezi Tchaj-wanem a Čínou, který by musel být v případě invaze překonán mohutnou flotilou; však také Čína vyrábí svoje vlastní stroje pro autonomní podmořský boj. Nejméně rozvinutá je, celkem nepřekvapivě, situace u pozemního vojska, kde mají lidské smysly, končetiny a schopnost orientace stále ještě nad roboty značný náskok. Hlavní výjimkou je práce pyrotechniků, do které roboti pronikají už čtyřicet let. Přibližovat se k bombě či k nevybuchlému kusu munice osobně nebo prostřednictvím stroje, to je zatracený rozdíl. Výhody a nevýhody pozemních robotů Co další výhody a nevýhody, jak to s nimi vypadá? Na straně výhod jednoznačně je, že robot nepotřebuje spát. V případě dálkově řízeného stroje se prostě vystřídají směny odpočinutých operátorů. Žádné chrnění na stráži, které občas stálo život celou jednotku, žádné duševní útlumy z dlouhodobého nevyspání. Padne-li stroj do zajetí, tedy spíše „stane se kořistí“, největší problém spočívá v tom, že by se nepřítel mohl dozvědět něco o jeho fungování (to lze ovšem řešit dobře mířenou raketou). Ale žádní vystresovaní příbuzní, bojící se o osud svého blízkého, nebudou obléhat palác prezidenta nebo krále. Na rozdíl od člověka nemá smysl robota mučit nebo zabít, natožpak natočit s ním nějaké psychopatické video, jako měl ve zvyku Islámský stát. Roboti a jejich operátoři také tak snadno neztrácejí nervy v obtížných situacích, protože prvek bezprostředního fyzického ohrožení chybí. Toto býval typický problém armád složených ze „zelených rekrutů“, kteří se poprvé v životě ocitli v reálném nebezpečí. Mohl vést k dezercím, panice, zbytečným ztrátám na životech nebo i k masakrům civilistů (podezřelých například z partyzánské činnosti). Profesionální armády dokážou tenhle problém podstatně zredukovat systematickým výcvikem, ale stroj bude k hvízdajícím kulkám vždycky netečnější než člověk. Poslední prvek na straně jednoznačných výhod: pokud je robot rozumně designovaný, lze celkem rychle doplňovat ztráty výrobou dalších robotů. Lidi zdaleka tak snadno nedoplníte, kvalifikované už vůbec ne. A v dnešní demografické situaci ještě méně. Teď ty nevýhody. Ve složitém pozemním terénu (hluboké lesy, jeskyně, obytné budovy) mají lidé pořád ještě náskok, protože je pro nás o hodně přirozenější. Toto se bude pomaličku posouvat, ale spíš ve směru různých drobných létajících strojů. Dnes už jde s dronem docela dobře manévrovat i v lese. I pozemní roboti dnes už zvládnou leccos, ale zatím v laboratorních podmínkách. Aby jim ale totéž šlo i ve větru, dešti a na namrzlých kamenech, to bude ještě nějakou dobu trvat. Dejme tomu deset let? Další nevýhoda robotů: lidské tělo je v určitém smyslu daleko odolnější než současné stroje. Máme samoopravné a sebezáchovné mechanismy, které nám pomáhají zahojit menší zranění. Můžeme nějak fungovat i nevyspaní a hladoví, byť ne donekonečna. Sneseme značné rozpětí teplot. V nouzi zkonzumujeme skoro cokoliv. V tomto jsou roboti křehčí. Pokazí-li se něco, musí nastoupit mechanici a náhradní díly. Vybije-li se baterie, musí se dobít, nelze fungovat ani deset minut na „elektrický dluh“. To znamená, že náskok v robotizaci armád budou mít ty státy, které už teď mají velmi dokonalou logistiku „od skladu až na bojiště“. Ach ano, ještě jedna nevýhoda: dálkově ovládatelné roboty lze v principu „hacknout“, takže buď přestanou fungovat, nebo se dokonce slepě obrátí proti svým pánům. „Blue on blue“ incidenty na bojišti nejsou nic nového (chcete-li drsné čtení, prostudujte si, jak proběhla ostudná rakousko-rakouská bitva u Karánsebese, tehdy ještě bez jakékoliv sdělovací techniky a s deseti tisíci padlých); ale dosud spolehlivý robot změněný v kamikaze, to je zcela specifická kategorie děsu. Samozřejmě s tím ty armády budou počítat a budou mít v takových strojích zabudované různé „kill switche“, ale i ty se vlastně dají zneužít. Toto je také asi jediný způsob, kterým se menší a slabší státy budou moci takové robotické armádě vůbec bránit. Softwarové talenty se vyskytují i v Pákistánu a nepotřebují ke své činnosti příliš rozsáhlou infrastrukturu. Rozhodne globální internet Poměrně zásadní věc, která zatím masovější nasazení robotů ve válce ztěžuje, je právě ta nutnost je na dálku nějak ovládat, což mimo jiné zahrnuje, aby se jejich operátor na tom bojišti vůbec dokázal zorientovat. Přenechat tento úkol čistě robotům samotným je nebezpečné. Umělá inteligence zatím není ani tak daleko, aby dokázala spolehlivě řídit auto ve městě, natož aby rozhodovala o tom, koho má zabít. Ne, že by se takové pokusy nedělaly, ale ani po prvním nasazení takového autonomního dronu na bojišti (Kargu-2, zase turecký výrobek) se vlastně neví, jestli v daný okamžik opravdu rozhodoval robot nebo člověk. Pokud se někdy toto změní, bude nezbytné všechny tyto úvahy přehodnotit, ale zatím to vypadá, že i ono pouhé robotické taxi popojíždějící po Starém Městě Pražském je věc vzdálenější budoucnosti. A z toho plyne, že vojenské roboty bude nutno řídit. Schopnost ovládat stroje na dálku je do značné míry určená kapacitou a spolehlivostí spojení: čím větší, tím lépe. Bohužel už nemůžu najít ten odkaz, ale vybavuji si stížnosti jednoho Američana, který přirovnával současnou kapacitu spojení v Afghánistánu ke snaze vypít kýbl vody koktejlovým brčkem. V tomto ohledu nás v nejbližších deseti letech čekají velké změny, protože začínají vznikat systémy pro globální internet, jako je například plánovaný a pozvolna budovaný Starlink. Ty mají mít naprosto masivní přenosovou kapacitu – v případě Starlinku se bavíme přinejmenším o gigabitech až desítkách gigabitů, s pingem (odezvou) daleko nižším než u geostacionárních družic, protože jde o nízké oběžné dráhy. A vskutku, projekt Starlink americkou armádu velice zajímá. S takto kapacitním a rychlým připojením by bylo možné v každém odlehlém koutě světa nasadit celou flotilu dálkově ovládaných strojů naráz a mít všechno jak na dlani. Většina těch strojů přitom ani nemusí být bojová, stačí, aby „mapovaly bojiště“: kamery, radary, infračervené detektory, akustické snímače atd. Máte-li k dispozici spolehlivý uplink o kapacitě desítek gigabitů, dokážete s jeho pomocí vytvořit tak detailní a komplexní mapu místa, kde se bojuje, že každý ten operátor řídící skutečného bojového robota může vědět zcela najisto, po čem střílí – a co, případně kdo, střílí po něm. Tím se o dost snižuje pravděpodobnost různých katastrofálních průšvihů (všelijaké vybombardované svatby atd.), o úsporách munice nemluvě. I z tohoto důvodu považuji za v podstatě jisté, že Starlink bude, i kdyby se proti původním odhadům prodražil třeba trojnásob. Tenhle druh globální výhody si nebudou chtít nechat v Pentagonu ujít. Robotický konflikt za deset let? „Globálně dostupná vysokokapacitní síť“ a „robotizace armády“ spolu souvisejí minimálně stejně těsně, jako kdysi souvisely „železnice“ a „telegraf“ (viz dvě navazující kapitoly v Zapomenutých příbězích 5). Kdo si takovou síť pod svojí kontrolou zajistí první, bude mít možnost robotizovat svoje ozbrojené síly v míře dosud nevídané. A ušetřit si tak ztráty na živých vojácích v příštím konfliktu. Dá se čekat, že minimálně USA a Čína budou o vybudování vlastních satelitních sítí velice usilovat. Oba tyto státy mají jak ekonomickou sílu do takových projektů investovat, tak i výrobní kapacitu k tomu, aby si dostatečné množství družic dokázaly vyrobit (převážně) vlastními zdroji. U takového hardwaru totiž moc nestojíte o to, aby vám kritické komponenty dodávala nějaká fabrika z druhého konce světa. Mohly by obsahovat bezpečnostní díru navíc. Důležitým prvkem tohoto závodu bude i schopnost domácích kosmických firem vynést ty družice na nízkou oběžnou dráhu. Bavíme-li se o desetitisících družic na každou konstelaci, znamená to minimálně vyšší stovky až nižší tisíce letů nosných raket. Navíc bude potřeba družice průběžně obměňovat, což znamená další stovky letů. Na nízkých oběžných dráhách totiž družice poměrně rychle ztrácejí rychlost (třením o zbytky vzduchu) a během několika let shoří v horních vrstvách atmosféry. Kdyby se družice průběžně nedoplňovaly, síť by degradovala a brzy zanikla úplně. Takové množství letů je ovšem bez znovupoužitelných raket neúměrně drahé. Kosmické závodní pole se tedy rozdělí na kategorii těch států a firem, které zvládnou sestrojit a uvést do provozu znovupoužitelné rakety za přijatelnou cenu, a těch, kterým v tomto směru ujede vlak. Tady bude zajímavé sledovat, které ty státy a firmy se dokážou „rozhoupat včas“ a které ne. Zatím si vůbec nejsem jist, zda to velké, ale zbyrokratizované struktury typu Roskosmosu, ESA nebo JAXA dokážou v horizontu zhruba10 let zvládnout. Poslední dobou se o restart svého kosmického průmyslu snaží Velká Británie, jejíž pusté skotské pobřeží je vhodné ke startům na některé polární dráhy; jestli z toho něco bude, kdo ví. (Tipoval bych, že bude, protože nejde jenom o vesmír, ale i o skotský separatismus. Vesmírný průmysl je prestižní, vytváří dobrá pracovní místa, a samostatné Skotsko by si nic podobného dovolit nemohlo. Proto jej budou v Londýně používat jako návnadu na nerozhodnuté Skoty. Kritické ovšem bude, zda se jim podaří nalákat do UK dostatek soukromých firem. Státním agenturám tento vývoj moc dobře nejde – mimo jiné přišly o řadu talentů.) Nicméně kolem roku 2030 už by mělo být patrné, jak se věci mají. Tou dobou už budou v provozu odhadem dvě tři takové globální datové sítě a vojenské vybavení příslušných velmocí se tomu začne přizpůsobovat. Někdy za deset let bychom tedy mohli vidět první převážně robotický konflikt. S trochou štěstí to snad nebude u nás v kotlince, kde slovo „robot“ vlastně vzniklo. Zatím tomu nic nenasvědčuje, daleko více bych tipoval oblast jihovýchodní Asie. Ale odhadovat budoucnost jest těžké.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-02-22 13:00:27

Úspěšně prodal firmu, která dělala i pro CERN. Jeho nové chytré skleníky zvládnou i zabijáci rostlin

Kvůli čipové krizi musel překopat plány. Ondřej Zbytek ale dostal ke skleníkům zpětnou vazbu a jeho startup Plantee už nabral první investici. Článek Úspěšně prodal firmu, která dělala i pro CERN. Jeho nové chytré skleníky zvládnou i zabijáci rostlin se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-06-04 15:16:13

Policejní drony zvládnou nehodu zmapovat za pár minut. Ušetří nám tak čas strávený v kolonách

O policejních dronech zpravila slýcháme hlavně v souvislosti s kontrolováním zákazu předjíždění. A to jak kamionů, tak i osobních aut. Policejní drony ovšem nemusí být pro řidiče jen strašákem. Jejich piloti umí dokonce zkrátit kolony. Vyvinuli pro ně dokonce i vlastní aplikaci. Na milimetry přesný obraz nehody Nemyslete, že drony jsou u policie jen k […]

Čas načtení: 2024-06-07 09:00:01

Vondráčková a Polívka: Konec kvůli StarDance a Plekancovi?

Osud jako by vztahu Lucie Vondráčkové a svalnatého zápasníka MMA Zdeňka Polívky nepřál. Ze všech stran se hrnou nejrůznější spekulace. „Slyšel jsem dokonce i to, že Lucie měla jakýsi románek s kolegou Ondřejem Studénkou během natáčení Ulice. Mohla za to asi jejich žhavá scéna. Osobně to považuji za drb, který mi přijde celkem vtipný. Chápu ale, že pro přímé aktéry to k popukání být nemusí,“ řekl Čtidoma.cz Pavel Rousek. StarDance partnery prověří Zatím se zdá, že partneři všechny ataky na svůj vztah ustáli. Křest ohněm ale pro ně v tomto ohledu zřejmě bude StarDance. Taneční soutěž sice na ostro startuje až na podzim, do té doby ale páry čeká mnoho tréninků. Budou spolu tedy trávit hodně času. „Bývá to tak, že mezi tanečními partnery vznikne opravdu silné pouto. Makají ‚na krev‘, často si říkají věci, které by si na pivu nikdy nesdělili, zacházejí do detailů i soukromí. A z toho může vzniknout přátelství, ale klidně i vztah,“ vysvětloval fotograf. Kristýna Ryška slibovala a asi chybovala. Mluví se o rozvodu Číst více Během StarDance se dali dohromady třeba Jitka Čvančarová a Petr Čadek, Marie Doležalová a Marek Zelinka a spousta dalších. Navíc Vondráčková bude tančit s Lukášem Bartuňkem, který má pověst charismatického chlapíka, který to se ženami umí. „Někteří lidé také upozorňují na jeho podobu s Tomášem Plekancem, bývalým hokejistou, za kterého byla Vondráčková provdaná. Musím říct, že jistá podoba tam je.“ Když StarDance rozděluje StarDance ale páry pouze nespojuje, samozřejmě je také rozděluje. Což by mělo být pro Vondráčkovou varováním. Právě proto, že spolu taneční partneři tráví tolik času, amorův šíp zkrátka někdy zasáhne, i když mají doma na první pohled fungující vztahy. „Vzpomeňme třeba na devátou řadu a Dalibora Gondíka. Ten se podle mého názoru modlil, aby už vypadl. Jeho manželka Markéta podle všeho neměla pochopení pro jeho flirtování s Alicí Stodůlkovou,“ usmíval se Rousek. A třeba kuchař ze známého seriálu Kluci v akci Filip Sajler sice ve třetí řadě StarDance dotančil už v prvním kole, o jeho románku s Veronikou Šimkovou se ale vedly čilé debaty. A to měl tehdy doma manželku a sedmiměsíční dceru Sophii. Zkrátka StarDance dokáže vztahy poznamenat tak, že se jen velmi složitě opravují.  Favoritka StarDance: živí se boxem, umí škrtit a kopat. Snad si to nebude chtít vyřídit s porotou Číst více Okamžitý rozchod? To asi ne Ozývají se i hlasy, že Polívka se s Vondráčkovou raději rozejde, než aby byl za „paroháče“ a četl o sobě a své drahé polovičce všemožné pikantnosti. „K tomu podle mě nedojde. Oni se mají fakt rádi a myslí si, že StarDance hravě zvládnou. Což už si ale zase nemyslím. Na druhou stranu, pokud to zvládnou a nebudou se z ničeho podezírat, může je to hodně posílit. A třeba pak dojde i na tu veselku,“ dodal pro Čtidoma.cz Rousek. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Pět dětí a žena zemřely po žhářském útoku. Policie je bezradná, snad pomůže odměna.

Čas načtení: 2024-09-23 11:19:00

Mio uvedlo speciální SD karty pro enormní zátěž v autokamerách

Praha 23. září 2024 (PROTEXT) - MicroSD karty Mio High Endurance vydrží tisíce hodin přepisování, dlouhodobé 4K natáčení, široký rozsah teplot i nárazy a vlhkost. Zároveň jsou kompatibilní s většinou autokamer na trhu.Značka Mio, přední světový dodavatel bezpečnostních kamer do vozů a navigací, uvedla vlastní microSD karty, které zvládnou náročné provozní podmínky v autokamerách a v interiérech aut. Běžně dostupné microSD karty, včetně těch pro drony, totiž nezvládají dlouhodobou zátěž a již během několika měsíců přestanou být spolehlivé. Zatím co Mio High Endurance operují v širokém rozsahu teplot, zvládnou tisíce hodin přepisování i dlouhodobé natáčení i v dual 4K rozlišení. Na karty Mio, vyráběné v kapacitách 128 GB a 256 GB, je poskytována 3letá záruka, a ve srovnatelné cenové kategorii.Většina běžných microSD karet (včetně těch určených pro drony a outdoor kamery) trpí nízkou životností, nekompatibilitou a bohužel i problémovým výkonem v tak náročných zařízeních, jako jsou právě palubní kamery nebo dohledové systémy. Proto značka MIO přišla s microSD kartami pro enormní zátěž v autokamerách a v prostředí typickém při automobilovém provozu. Karty Mio High Endurance jsou speciálně navrženy a testovány pro spolehlivý výkon a plnohodnotnou kompatibilitu (nejen) se zařízeními Mio.Vysoká zátěž vyžaduje vysoký výkon a odolnostMicroSD karty Mio High Endurance byly vytvořeny pro extrémní podmínky, jako jsou teplotní výkyvy, dlouhodobé nepřetržité nahrávání a stabilní záznam po dobu několika hodin i v těch nejnáročnějších zařízeních s Dual 4K.Karty Mio High Endurance tak poskytují oproti běžným microSD kartám (včetně karet určených pro drony či akční kamery) mnohem větší jistotu, že se záznamy z autokamer budou ukládat správně.Mio High Endurance karty mají optimální rychlosti čtení a zápisu, což je důležité pro plynulý provoz, zejména při nahrávání videí s vysokým rozlišením nebo používání aplikací, které vyžadují rychlý přístup k datům.NAND Flash: 3D TLC BiCS5Rychlost čtení: až 100 MB/sRychlost zápisu: až 80 MB/sUHS-I U3* (V30) vysokorychlostní přenos videíA2 výkonnostní třída aplikací (náhodný zápis min. 2000 IOPS)-40°C do 85°C provozní spolehlivost v širokém teplotním rozsahuKapacity: 128 GB, 256 GBFormát: microSDXC (Secure Digital eXtended Capacity)3letá záruka prodloužená záruka od výrobce Mio* U3/V30 je min. rychlost zápisu 30 MB/s, což je hodnota potřebná pro nahrávání 4K videa při 30 fpsCo dokáže běžná, nekompatibilní nebo opotřebovaná microSD karta v autokamerách?Běžné microSD karty, byť mají na první pohled řadu parametrů napovídajících o velkém výkonu, nejsou určené pro dlouhodobou zátěž a trvalé přepisování. I když tyto karty proklamují výkony pro 4K, UHS-III nebo dedikování pro drony aj., tak dříve či později začnou vykazovat nejen vady při zapisování videí z autokamer, ale i celou řadu nespecifických chyb při jejich fungování a ovládání. Autokamery se snaží zapisovat na paměťové zařízení, které s nimi ale nekomunikuje správně, což způsobí, že kamery přestanou místy plnit svoji funkci. Tyto závady jsou pak často uživateli mylně přičteny na vrub palubních kamer. Obyčejnou výměnou microSD karty a zformátováním se přitom často tyto vady odstraní. Na toto téma MIO již dříve natočilo video (bit.ly/chyba-SD).Jakou odolnost přináší microSD karty Mio High Endurance?Kromě možnosti bezproblémově zaznamenávat tisíce hodin a schopnosti velkého množství přepisů dat mají také standardizovanou odolnost vůči nárazům, vlhkosti, rentgenovému záření, mrazům a vysokým teplotám (‑40°C do 85°C), a rovněž mají elektrostatickou ochranu (ESD IEC 61000-4-2).Prodloužená 3letá zárukaNa paměťové karty Mio High Endurance je poskytována 3letá záruka, uživatelé tak mohou počítat s plnou servisní podporou na jednotném místě.Mio High Endurance karty jsou tak ideálním řešením pro všechny uživatele autokamer Mio i jiných výrobců, kteří očekávají bezproblémový a stabilní provoz svých zařízení.Kromě prodloužené 3leté záruky Mio poskytuje předprodejní i poprodejní zákaznickou péči na svém FB (MioCZSK) a samozřejmě technický servis Mio (00420 381 489 888).Cena microSD karetMicroSD karty Mio High Endurance se jsou již nyní k dispozici v českých a slovenských eshopech, a to za cenu 799 Kč/32 EUR v případě 128GB varianty, a za cenu 1199 Kč/48 EUR v 256GB variantě.Více informací na webových stránkáchmicroSD 256 GB - https://www.mio.com/cs_cz/accessories/mio-256-gb-sd-cardmicroSD 128 GB - https://www.mio.com/cs_cz/accessories/mio-128-gb-sd-cardSoftware pro analýzu videozáznamů Mio MiVue ManagerZáznamy a data z autokamery na microSD kartách lze jednoduše přenést do počítače a dále analyzovat. Jde nejen o souběžně přehrávané záznamy přední a zadní kamery, ale i zobrazení přetížení vozidla v gyroskopickém grafu (rychlost, směr a příp. intenzita nárazu) v daném momentu, a v neposlední řadě oblíbená funkce zobrazení aktuálního průjezdu vozu na Google Mapy.Počítačový software MiVue Manager je zdarma a je pravidelně aktualizován a udržován výrobcem Mio. Kompatibilní jak s platformou Windows, tak MacOS (ke stažení na bit.ly/mivuemanager).Samozřejmostí je přehledný kalendář s vyznačením, které dny mají své záznamy, označení typu záznamů (běžná jízda, parkovací záznamy, nouzové „emergency“ záznamy), a dále možnosti sdílení těchto záznamů na sociálních sítích.Záznamy do počítače lze přenést jak pomocí běžné čtečky microSD karet (je ovšem nutná podpora formátu SDXC a mít v pořádku ovladače operačního systému), tak i pomocí datového kabelu, kdy se autokamera s vloženou microSD kartou propojí s počítačem. U palubních kamer s miniUSB konektorem jde na jedné straně kabelu o počítačový konektor USB-A (USB 2.0, samec) a na druhé straně miniUSB (miniB, samec, USB 2.0, 5pin). V případě autokamer s USB-C konektorem je pak na druhé straně kabelu standardní USB-C konektor (samec). O společnosti MioSpolečnost Mio Technology vyvíjí a prodává produkty, které svým uživatelům umožňují využít poslední novinky v mobilních službách. Společnost byla založena v květnu 2002 a nyní působí na Tchaj-wanu, v Číně, Evropě, Severní Americe, Austrálii, Japonsku a Jižní Koreji. Mio Technology celosvětově prodává ve více než 60 zemích.Mio Technology je leaderem na trhu autokamer a GPS navigací v regionu střední a východní Evropy. Vyvíjí produkty na základě každodenních potřeb svých klientů. Jde o bezpečnostní kamery do aut, motokamery, navigace do aut a cyklonavigace a další produkty. Více na www.mio.com/CZ. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-10-07 18:00:07

Apple Watch detekují blížící se nemoc. Zvládnou to dříve, než pocítíte první příznaky

S příchodem watchOS 11 se na hodinkách Apple Watch objevila také aplikace Životní funkce Ta podle některých uživatelů úspěšně předpověděla blížící se nemoc dříve, než pocítili první symptomy Nejedná se ovšem o diagnostický nástroj, na který byste se měli spoléhat Chytré hodinky jsou v dnešní době doslova prošpikované různými senzory, které měří nejrůznější tělesné hodnoty, jako je kupříkladu srdeční tep, okysličení krve, kvalita spánku, spánková apnoe nebo EKG. Změřit tyto hodnoty je jedna věc, ta druhá, o mnoho důležitější je, jak s těmito hodnotami naložíme, respektive jak dokáží chytré hodinky a jejich algoritmy naměřené hodnoty interpretovat. Sdělit uživateli, že má vysoký srdeční tep, a tudíž je ve stresu či pravděpodobně cvičil, není žádné velké umění. Nicméně určit z naměřených údajů přicházející onemocnění dříve, než se projeví první symptomy, to už je o něco těžší. Přečtěte si celý článek Apple Watch detekují blížící se nemoc. Zvládnou to dříve, než pocítíte první příznaky

Čas načtení: 2024-11-01 19:30:35

Recenze chytrých hodinek Amazfit T-Rex 3: zvládnou hrubé zacházení i měsíc bez nabíjení

Nový model T-Rex 3 se s cenou 7 490 korun řadí mezi dražší a vybavenější chytré hodinky Cílí především na sportovně zaměřené uživatele, kteří vyžadují vysokou odolnost a dlouho výdrž na baterii  Potěší ale i moderními funkcemi v podobě AI hlasového asistenta nebo pomocníka Aura pro spánek  Amazfit na trh přinesl již třetí generaci svých odolných sportovních hodinek T-Rex. Premiéru měly na veletrhu IFA v Berlíně, kde výrobce prezentoval veškeré nové vlastnosti a schopnosti, mezi které se řadí větší displej, nový systém s podporou AI nebo vnitřní paměť pro ukládání mapových podkladů nebo hudby. Mnohé potěší také navýšená výdrž na 27 dní běžného použití. Jak jsou na tom hodinky v reálném použití se dozvíte z následujících odstavců. Přečtěte si celý článek Recenze chytrých hodinek Amazfit T-Rex 3: zvládnou hrubé zacházení i měsíc bez nabíjení

Čas načtení: 2024-11-08 14:50:15

W.I.T.C.H. Komiks 13-15 [kolektiv / Egmont]

Zdá se, jako by dobrodružství čarodějek W.I.T.C.H. nikdy nekončila. Sotva s vypětím všech svých sil zvládnou jeden úkol, stojí před nimi další. Není se čemu divit, když má každá svůj vlastní osud, minulost, rodinu a lásku... ale společně to zvládnou, protože je pojí síla přátelství!

Čas načtení: 2025-02-19 07:58:53

Umělou inteligenci nejde ignorovat, zní z Rohlíku. Agenti za pár minut zvládnou to, na čem lidé dělali dny

Firmy, které ignorují umělou inteligenci, dělají podle zakladatele Rohlíku obrovskou chybu. To, co už dnes umí, si kolikrát vůbec neumí představit. Článek Umělou inteligenci nejde ignorovat, zní z Rohlíku. Agenti za pár minut zvládnou to, na čem lidé dělali dny se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-02-20 12:00:00

Jak moc nám chatboti lžou? Velký test odhalil jejich slabiny, pohořel ChatGPT, Copilot i Gemini

Chatboti jsou dobrými pomocníky a řada uživatelů na ně spoléhá nejen v soukromém životě, ale i v tom pracovním. Necháváme je psát za nás e-maily, chceme po nich rešerše a zestručnění textů, vyžadujeme zkrácení dlouhých textů a tak dále. To vše zvládnou během chvíle. Ale zvládnou to skutečně správně? Britská BBC se rozhodla prozkoušet jejich […] Celý článek si můžete přečíst na Jak moc nám chatboti lžou? Velký test odhalil jejich slabiny, pohořel ChatGPT, Copilot i Gemini

Čas načtení: 2025-02-21 17:42:39

Jak lidé zvládnou přizpůsobit své životy změnám

Neustále jsme informováni o pitomostech od narození do smrti, a tak se z nás stali pitomci, k čemu je mi proboha informace, co dělají pitomci, co jsou mi cizí, potřebuji informace, které mi budou užitečné, co se stane až se lidi začnou odsouvat globálně do rezervací, protože na místa lidí nastoupí roboti a umělá inteligence.… Číst dále »Jak lidé zvládnou přizpůsobit své životy změnám

Čas načtení: 2025-02-26 21:21:09

Kvíz: Jak dobře znáte dějiny Česka? Tento test zvládnou děti na základní škole

Historie českého národa je velmi pestrá. Zvídaví jedinci se mohou nořit v oceánech příběhů o vzestupech a pádech vladařů, revolucích, tragických událostech i dobách největší slávy. Počínaje 9. stoletím, kdy na naše území přišli Slované, přes slavné období, kdy na českém trůně seděl Karel IV., až po dvě světové války, jejichž následky lze vlastníma očima pozorovat až dodnes. Na podrobný rozbor českých dějin by nevystačily ani desítky knih. The post Kvíz: Jak dobře znáte dějiny Česka? Tento test zvládnou děti na základní škole first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2025-02-27 11:40:02

Kvíz: Najdete 3 rozdíly do 15 sekund? Jen lidé s geniálním IQ to zvládnou

Hledání rozdílů může být skvělá kratochvíle nejen pro malé děti, ale i dospělé. Tato aktivita pomáhá trénovat mozek, zlepšuje pozornost a schopnost rychlého rozhodování. V neposlední řadě vás takový krátký kvíz dokáže zabavit. Tak schválně, zda se vám podaří na těchto obrázcích odhalit všechny rozdíly do 15 sekund. The post Kvíz: Najdete 3 rozdíly do 15 sekund? Jen lidé s geniálním IQ to zvládnou first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2025-03-12 07:11:10

Lime uvádí nová elektrokola: zvládnou pražské kopce

Lime s novou sezónou přináší do Prahy i lepší elektrokola. Díky automatické převodovce a většímu výkonu dokážou v kopcovité metropoli obsloužit širší paletu jezdců. The post Lime uvádí nová elektrokola: zvládnou pražské kopce first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2025-03-13 11:03:45

Sluchátka Huawei FreeArc jsou pro sport jako stvořena. Zvládnou vše

Huawei FreeArc zaujmou pohodlím, stabilitou a skvělým zvukem. Nabízejí lehkou konstrukci, dlouhý dosah, voděodolnost a až 28 hodin výdrže.Přečtěte si celý článek: Sluchátka Huawei FreeArc jsou pro sport jako stvořena. Zvládnou vše

Čas načtení: 2025-03-13 20:30:12

OpenAI akceleruje vývoj AI agentů! Umějí spolupracovat a společně zvládnou téměř nemožné

OpenAI představila Responses API, které umožňuje vývojářům vytvářet AI agenty schopné prohledávat web, analyzovat dokumenty a ovládat PC Nové API nabízí přímý přístup k modelu pro vyhledávání, práci s daty a automatizaci úkolů Spolu s Responses API OpenAI uvedlo Agents SDK, které umožňuje orchestraci více AI agentů pro řešení složitějších úkolů OpenAI představili Responses API, nový nástroj umožňující vývojářům vytvářet AI agenty schopné vyhledávat informace na webu, analyzovat dokumenty a samostatně provádět úkoly na počítači. API přináší pokročilé funkce přímo integrované do modelu GPT-4o a GPT-4o mini, čímž se otevírá možnosti pro široké spektrum aplikací. Přečtěte si celý článek OpenAI otevírá cestu pro vývoj nových AI agentů. Umí spolupracovat a zvládnou komplexní úlohy

Čas načtení: 2025-03-14 12:10:56

Kvíz o české literatuře: Dokážete správně přiřadit autora ke knize? Děti na základce to zvládnou, dospělí tápou

Zatímco někteří milují čas strávený čtením, jiní tuto aktivitu ze srdce nenávidí. Každý z nás si ale jistě vzpomene na hodiny literatury, ve kterých jsme se o nejznámějších dílech české a světové literatury učili. Zkuste si své vědomosti oprášit a zjistěte, jestli byste uspěli v našem kvízu. The post Kvíz o české literatuře: Dokážete správně přiřadit autora ke knize? Děti na základce to zvládnou, dospělí tápou first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2025-03-16 15:40:02

Jak dobře znáte dějiny České republiky? Jen skuteční vlastenci zvládnou 5/5

Dříve součást Československa, dnes samostatný stát s dlouholetou historií. Jak velkým vlastencem jste a kolik toho víte o historii České republiky? V našem kvízu vás možná mnohé překvapí.  The post Jak dobře znáte dějiny České republiky? Jen skuteční vlastenci zvládnou 5/5 first appeared on Pravda24.