Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2021-02-23 13:03:59

Jak je to s 250tisícovým příplatkem nemocnicím za pacienta zemřelého na COVID-19

Mezi lidmi se v poslední době šíří lež, že nemocnice nadsazují počty nemocných na COVID-19, protože za každého zemřelého vykázaného jako úmrtí na COVID-19 dostávají bonus ve výši 250 tisíc Kč. V krátké době jsem ji slyšel od několika lidí. Jako bývalého vyjednavače České lékařské mory o cenách zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, který má v rodině několik zdravotníků, mě tyto lži strašně naštvaly. Proto jsem se rozhodl i pro laiky pochopitelným způsobem popsat, jak je to s platbami za covidové pacienty. Podle platných vyhlášek ministerstva zdravotnictví, které stanoví způsob a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, neexistuje žádná platba za úmrtí pacienta. Ani nikdy neexistovala. Motivovala by totiž nemocnice nikoli k léčení pacientů, ale k jejich ponechávání smrti. Systém úhrad je paskvil Před 15 lety byl k proplácení péče poskytované pacientům v nemocnicích zaveden systém úhrady metodou skupin podobných diagnóz (DRG – z anglického „Diagnostic Related Group), který byl vyvinut v USA. Nikoli však jako úhradová metoda, ale jako nástroj, s jehož pomocí mají orgány veřejné správy sledovat, zda v některých nemocnicích nedochází ke zvýšenému počtu komplikací typu nozokomiálních nákaz, které signalizují problémy například s hygienou nebo špatnými léčebnými či ošetřovatelskými postupy. DRG dělí všechny nemoci a traumatické stavy do skupin, v níž jsou „podobné“ diagnózy. Jestliže se v některé nemocnici více než v jiné vyskytuje zlatý stafylokok u pacientů, jimž byla provedena náhrada kolenního kloubu či náhrada kyčelního kloubu, je to typickým příznakem špatné hygienické situace na operačních sálech. Proleženiny u pacientů uvedených do umělého spánku – ať již po vícečetných zlomeninách nebo při zánětu plic – signalizují, že v nemocnici je nedostatek ošetřovatelského personálu. Všechny tyto případy mají být příčinou zásahu státní moci s cílem sjednat nápravu. Aby se o tom inspekční orgány dozvěděly, k tomu byl stvořen systém DRG. V ČR však byl tento systém zaveden jako metoda úhrady zdravotní péče. K čemuž je naprosto nevhodný. Nemocnicím řadu let zdravotní pojišťovny platily nikoli za každý provedený zákrok, který by měl ve vyhlášce vyčíslenu cenu, ale za „něco“ ze skupiny příbuzných diagnóz. Je to naprostý paskvil, který ignoruje medicínskou i ekonomickou realitu. Průběh léčení každého pacienta je trochu jiný i v případě stejné diagnózy. Ale tento paskvil byl zaveden, protože někdo z nemocnic a ze zdravotních pojišťoven na to dostal výzkumný grant spolufinancovaný z peněz EU. A pak „se“ to muselo pět let používat, aby ti, co dotaci z EU vzali, ji nemuseli vracet. Kvůli nevracení desítek milionů korun vznikly v nemocnicích škody za desítky miliard. Kromě vyhlášky, která stanoví „cenu“ péče o jednoho pacienta podle skupin „příbuzných“ diagnóz, vydává ministerstvo zdravotnictví i vyhlášku, kterou limituje množství péče, kterou smí pojišťovny nemocnicím zaplatit. V ní je pomocí složitých vzorců stanoveno, kolik peněz celkově může nemocnice za rok dostat. Vzorec je složen z dílčích „podvzorců“, které omezují platby za léky podané pacientům i spotřební materiál od kloubních náhrad až po roušky a ochranné oděvy zdravotníků a prostěradla, na nichž leží pacient. Hra se skořápkami Vyhláška je psána tak, že v lepším případě nemocnicím umožňuje léčením pacientů získat o ministerstvem fixně stanovené procento více peněz než v minulém roce, pokud „odléčí“ a vykáže „přibližně podobné“ množství péče „oceněné“ metodou DRG. Bývá stanoven koridor, který vláda po nemocnicích žádá. Například můžete dostat až 102 procent loňských peněz, pokud vykážete 97 až 102 procent loňské péče. Péči, kterou nemocnice pacientům poskytne nad limit například „102 procent“ minulého roku, nedostane zaplacenou vůbec, nebo jen částečně. Krácení „nadlimitní“ péče je stanoveno ve vyhláškách například na 75 procent. Pokud nemocnice péče poskytne méně, než je spodní limit koridoru, jsou jí peníze kráceny o procento, kterým dolní limit nesplnila. Tím, že je stanoven vždy nejen celkový limit peněz na rok, ale i dílčí limity na léky, na spotřební zdravotní materiál, financování nemocnic, připomíná systém ze všeho nejvíce hazardní hru skořápky. Pojišťovny jsou ty, které točí skořápkami „s“ a „bez kuličky“ a rozhodují o tom, jakým způsobem okradou nemocnice pomocí srážek a penalizací. Zabránit v okrádání nemocnic a zdravotníků by mohlo ministerstvo, kdyby dokázalo napsat úhradovou vyhlášku tak, aby měla co nejméně „ale“. Jenže návrh vyhlášky píšou lidé, kteří jsou s managementy pojišťoven „jedna ruka“. První případy výskytu COVID-19 byly v ČR evidovány v listopadu 2019, tedy před rokem a půl. Za celou tu dobu nedokázalo ministerstvo zdravotnictví novelizovat vyhlášku od DRG tak, aby do ní zařadilo novou diagnózu COVID-19. Dodnes je tato choroba vykazována k proplacení jako jedna ze skupiny infekčních zánětů plic. Cena za tuto skupinu diagnóz byla stanovena před 15 lety jako jakýsi průměr nákladů na ošetřování pacientů se záněty plic způsobených různými bakteriemi a viry. Vyhubení každého původce zánětu plic trvá různě dlouho a je třeba k němu použít různé léky a vybavení. A logicky tedy stojí jiné peníze. Podle paskvilního DRG se však platí jakýmsi průměrem. Autoři průměru počítaného před lety neměli o nějakém covidu ani ponětí, takže výše úhrady za péči o pacienta ze skupiny infekční zánět plic nekalkuluje s tolika jednorázovými ochrannými obleky, rouškami, rukavicemi a dalším spotřebním zdravotním materiálem, který musí lékaři a zdravotní sestry používat při ošetřování covidových pacientů. Po vypuknutí pandemie COVID-19 byl na mnoha nemocničních odděleních, například na ortopediích, omezen původní provoz. Částečně proto, aby jejich kapacity mohly být použity pro léčení covidových pacientů. Z části též z bezpečnostních důvodů. Plánované zákroky, například operace kloubních náhrad, byly odloženy, aby pacient nebyl vystaven riziku nakažení koronavirem. Operace akutních pacientů se záněty slepých střev nebo po autonehodách samozřejmě probíhají dál. U nich by odklad výkonu znamenal větší bezprostřední ohrožení života než riziko, že v nemocnici dostanou COVID-19. Jak vznikla fáma o covidových bonusech Po obšírném úvodu, který po nutném zjednodušení umožňuje aspoň trochu pochopit složitosti systému úhrad zdravotní péče, se dostávám k tomu, jak zřejmě vznikla fáma o covidových bonusech. Ministerstvo v novele úhradové vyhlášky na loňský rok umožnilo nemocnicím u pacientů s COVID-19 bez penalizační srážky překročit limity výdajů na léky a spotřební zdravotnický materiál, které jsou u skupiny „infekční záněty plic“, podle nichž jsou vykazování k úhradě pacienti s covidem, neadekvátně nízké. I po této úpravě však zůstal zachován celkový roční limit péče, kterou nemocnice dostane zaplaceno. Včetně koridoru na množství poskytnuté a z pojišťoven proplácené zdravotní péče. Nemocnice ani lékaři a zdravotní sestry se tedy na pacientech postižených COVID-19 rozhodně neobohacují a nemají tudíž ekonomický důvod nadsazovat počty koronavirových pacientů. Ve skutečnosti je covidových pacientů v nemocnicích více, než uvádějí oficiální statistiky. Podle systému DRG je nemocnici placeno u pacienta s COVID-19 vykázaného jako pacient s infekčním zánětem plic 20 dní léčení na jednotce intenzivní péče. Nic navíc. Řada pacientů, kteří prodělali COVID-19, je papírově 21. den pobytu na JIP považována za neinfekčního. Nadále jim však musí být poskytována náročná a drahá zdravotní péče. Propuštění pacienta závislého na přístrojové podpoře dýchání z nemocnice do domácího ošetřování jen proto, že za něj již pojišťovna neplatí, by trestní soud kvalifikoval minimálně jako trestný čin zabití nebo neposkytnutí pomoci s následkem smrti. Doufám, že jsem tento složitý problém vysvětlil aspoň trochu srozumitelně. Všem, kteří by i po přečtení tohoto článku chtěli i nadále šířit lži o tom, jak se nemocnice, lékaři a zdravotní sestry „pakují“ na covidových pacientech, doporučuji, aby si vyjednali měsíční dobrovolnickou stáž v nejbližší nemocnici. Kdokoli může jít pomáhat se stlaním postelí nebo překládání pacientů v bezvědomí, aby u nich nevznikly proleženiny. Zvláštní kvalifikace není třeba ani k poskytování hygienické pomoci pacientům v umělém spánku. V nemocnicích je spousta těžké práce a lékaři i sestry uvítají každého dobrovolníka, který jim s ní v této těžké době přijde pomoci. Vůbec jim nebude vadit, že dotyčný „na COVID nevěří“ a považuje pandemii za „spiknutí“. Při takové stáži se může snadno přesvědčit, že v nemocnicích ošetřujících pacienty s koronavirem si bankovkami matrace rozhodně nevycpávají. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-10-04 10:40:00

Česká republika čelí zásadnímu problému s financováním zdravotnictví. Potřebuje nové zdroje a zvýšení efektivity

Český zdravotnický systém stojí před významnými výzvami, které mohou ohrozit jeho dlouhodobou udržitelnost. Stárnoucí populace, rostoucí náklady na zdravotní péči a nedostatečný růst HDP jsou hlavními faktory, které způsobují, že současný systém financování zdravotnictví se dostává do deficitu. Součástí řešení je například možnost doplňkového soukromého financování zdravotní péče nebo efektivnějšího využívání kapacity zdravotnických zařízení, řekli to na setkání s novináři ekonomové Národní ekonomické rady vlády (NERV) a další odborníci na zdravotní ekonomiku.

Čas načtení: 2025-10-22 15:14:14

Výdaje na zdravotní péči podle druhu financování - Veřejné rozpočty - Výsledky zdravotnických účtů ČR rok 2010-2023

Výdaje na zdravotní péči podle druhu financování Kapitola č. 2 je zaměřena na celkové výdaje na zdravotní péči v rozdělení podle hlavních druhů financování a to konkrétně na výdaje z veřejných rozpočtů, výdaje domácností a zdravotních pojišťoven.

Čas načtení: 2026-05-30 21:24:21

Zákaz poplatků u lékařů otevírá debatu o financování zdravotní péče

České zdravotnictví se v posledních letech potýká s rostoucím napětím mezi pacienty, lékaři a zdravotními pojišťovnami. Zatímco stát se snaží posílit práva pacientů a zabránit neoprávněnému vybírání poplatků, řada odborníků... The post Zákaz poplatků u lékařů otevírá debatu o financování zdravotní péče first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.

Čas načtení: 2024-04-19 09:02:00

Společnost Cognivia získala strategické financování ve výši 15,5 milionu eur na podporu vývoje léčiv pomocí AI a ML

Mont-Saint-Guibert (Belgie) 19. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Práce s osobnostními rysy pacientů zahajuje novou éru klinického výzkumu.Cognivia, inovativní společnost z oboru umělé inteligence usilující o transformaci farmaceutického a biotechnologického klinického výzkumu prostřednictvím špičkových algoritmů AI-ML (umělé inteligence a strojového učení), hrdě oznamuje významný investiční milník. Společnosti Vesalius Biocapital IV, SFPIM (Société Fédérale de Participations et d'Investissement) a WE (Wallonie Entreprendre) se zavázaly podpořit strategickými investicemi misi společnosti Cognivia „kvantifikovat sílu mysli" za účelem optimalizace a urychlení programů vývoje léčiv. Tato kapitálová injekce umožní společnosti Cognivia nasadit svá řešení pro prediktivní klinické studie, která dekódují vztahy mezi vlastnostmi a chováním pacientů, a urychlit tak vývoj inovativních léčebných postupů pro pacienty po celém světě.Řešení společnosti Cognivia se zaměřují na kritické oblasti, které v minulosti představovaly při vývoji léčiv značné problémy, jako je například reakce na placebo a adherence k léčbě v klinických studiích. Cognivia je zcela bezkonkurenčním průkopníkem kvantitativního chápání pacientů jako jednotlivců a integruje tyto poznatky do analýzy dat z klinických studií a/nebo optimalizace strategií zapojení pacientů. Její řešení Placebell™ například využívá prediktivní algoritmy ke zmírnění negativního dopadu placebo reakce, čímž zvyšuje výzkumnou sílu klinických studií a v konečném důsledku zlepšuje jejich úspěšnost, zmenšuje časové lhůty i náklady. Compl-AI předpovídá riziko noncompliance a vyřazení pacienta při screeningu a v průběhu klinického hodnocení, díky čemuž pomáhá posílit a personalizovat strategie zapojení pacientů.Získaný kapitál urychlí snahy společnosti Cognivia uvést svá průkopnická řešení na trh a zajistit si silnou pozici ve Spojených státech. Lepší spolupráci v oblasti obchodu či výzkumu a vývoje (R&D) chce Cognivia podpořit také rozšířením svého týmu a založením dceřiné společnosti v USA. V krátkodobém horizontu plánuje dále rozvíjet svou síť prostřednictvím strategických partnerství, posílit svůj poradní výbor uvedením nových členů a budovat týmy jak v USA, tak v EU. Tento strategický postup je zcela v souladu s vytrvalými snahami společnosti Cognivia stát se předním partnerem farmaceutických a biotechnologických společností a umožnit jim vyvíjet účinné léčebné postupy pro řešení neuspokojených potřeb pacientů.V aktuálním posledním kole financování společnost Cognivia s hrdostí vítá podporu tří vážených investorů, kterými jsou Vesalius Biocapital IV, lucemburský fond rizikového kapitálu se zaměřením na špičkové investice v oblasti HealthTech (zdravotnických technologií) a biofarmacie, dále SFPIM, belgický státní investiční fond, poskytující strategické vedení a finanční podporu belgickým společnostem, a konečně WE, který přispívá k hospodářskému rozvoji Valonska prostřednictvím financování a podpory nejrůznějších odvětví.„S mimořádným potěšením představujeme společnost Cognivia jako úvodní investici našeho fondu IV, který se zaměřuje na společnosti z oblasti HealthTech a biofarmacie na špici inovací transformujících zdravotnictví. Dychtivě očekáváme naši vzájemnou spolupráci v celé fázi její komercializace a růstu," říká Olivier Houben, partner společnosti Vesalius Biocapital.„Strategické spojenectví společnosti Cognivia se společnostmi Vesalius Biocapital IV, SFPIM a WE představuje klíčový moment v naší snaze o transformaci odvětví prostřednictvím jedinečné kombinace desítek let zkušeností v oboru a pokročilé umělé inteligence," poznamenal Dominique Demolle, generální ředitel/spoluzakladatel společnosti Cognivia. „Díky této investici a vítanému doplnění našeho provozního týmu, představenstva společnosti a strategického poradního výboru, které bude brzy oznámeno, jsme připraveni urychlit naše úsilí při poskytování převratných přístupů, které umožní lékařům, výzkumníkům a výrobním odvětvím přijímat informovaná rozhodnutí založená na datech a v konečném důsledku tak zlepšit výsledky pro pacienty a zainteresované subjekty po celém světě."O společnosti CogniviaCognivia je první a jedinou společností, která kombinuje kvantifikaci psychologie pacientů a možnosti umělé inteligence (AI)/ strojového učení (ML) s cílem zdokonalit měření terapeutické účinnosti nejen v klinických studiích. Technologie společnosti Cognivia předpovídají chování pacientů a reakci na léčbu v klinických studiích pomocí prediktivních algoritmů na bázi ML, které vycházejí z kvantitativního zkoumání psychologických vlastností, očekávání a přesvědčení pacientů shromážděných prostřednictvím našich vlastních a specifických dotazníků vyvinutých za tímto účelem. Společnost Cognivia si klade za cíl využít „sílu mysli" a kvantifikovat tento jedinečný fenomén pro zvýšení míry úspěšnosti klinických hodnocení, zmírnění rizik při vývoji léčiv a v konečném důsledku zkvalitnění zdravotní péče.Další podrobnosti o společnosti Cognivia a jejích revolučních řešeních v oblasti umělé inteligence naleznete na webu cognivia.com nebo prostřednictvím @cognivia na síti LinkedIn.Dotazy médií laskavě směřujte na:Stephanie AlvarezMarketingová ředitelka společnosti CogniviaStephanie.alvarez@cognivia.comLogo - https://mma.prnewswire.com/media/2082754/Cognivia_Logo.jpg 

Čas načtení: 2025-02-12 09:00:00

Starostové: Nový systém financování nepedagogických pracovníků má přinést stabilitu a férovost

Nový systém financování nepedagogických pracovníků má přinést stabilitu a férovost. Podporujeme další možnosti pro spolupráci obcí i spravedlivější sociální dávky V projednávání školského zákona bude tento týden pokračovat Poslanecká sněmovna. Návrh, který po dohodě na vládě připravil resort školství, počítá s přesunutím financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. Poslanci se budou také zabývat zefektivnění zdravotní péče, kterou zajistí novela zákona o zdravotním pojištění. Na podněty z praxe reaguje novela zákona o obcích, která rozšíří možnosti spolupráce mezi obcemi v rámci institutu společenství obcí. Vládní koalice svolala v tomto týdnu dvě mimořádné schůze - ty budou řešit znovu velkou mediální novelu a několik let připravovanou revizi sociálních dávek, ke které se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

Čas načtení: 2025-11-21 00:10:32

Shutdown skončil, NASA obnovuje provoz

Po šesti týdnech opakovaných hlasování americký Senát konečně schválil v pondělí 10. listopadu návrh zákona HR5371 o krátkodobém federálním financování ve fiskálním roce 2026. Zákon, který financuje federální instituce v režimu rozpočtového provizoria, prošel nejnižším možným poměrem hlasů 60:40. Ve středu 12. listopadu zákon schválila i Sněmovna reprezentantů poměrem 222:209. Prezident Donald Trump zákon podepsal ve středu 12. listopadu večer. Podstata nejdelšího výpadku financování vládních institucí v historii USA nesouvisela s NASA. Šlo o požadavek demokratů na pokračování systému státních dotací na zdravotní pojištění pro miliony Američanů podle zákona o dostupné péči, jehož platnost skončí 1. ledna 2026. Republikáni prodloužení odmítali a k jeho prosazení nedošlo. Demokraté pouze získali závazek od vůdce republikánů v Senátu, že do druhého prosincového týdne se bude o dotacích hlasovat.

Čas načtení: 2026-01-12 15:20:40

Praha zajistí stabilní provoz lékařské pohotovostní služby v roce 2026 dodatečnými 27 miliony korun

Rada hl. m. Prahy na svém pondělním jednání odsouhlasila financování lékařské pohotovostní služby (LPS) v hlavním městě na rok 2026 celkovou částkou 27 milionů korun. Ačkoli se od nového roku přesunulo financování na zdravotní pojišťovny, díky...

Čas načtení: 2026-01-14 09:25:53

Magistrát letos pomůže pražským nemocnicím zachovat nepřetržitý provoz pohotovostí

Radní Prahy při svém pondělním zasedání odsouhlasili financování tzv. lékařské pohotovostní služby (LPS) v hlavním městě. Na rok 2026 magistrát přispěje LPS celkovou částkou přes 27 milionů korun pro dohromady osm zdravotních středisek. Ačkoli se od nového roku přesunulo financování z gesce krajů na zdravotní pojišťovny, díky penězům z městské kasy bude moci být zachován stejný rozsah služeb, jako tomu bylo v minulých letech.

Čas načtení: 2020-05-23 16:53:12

Přístup Nigérie k lokálně vyráběným lékům na COVID-19

Do února 2020 byl COVID-19 pro mnoho Nigerijců stále vzdálenou realitou. Pro mnoho lidí byl v té době názor, že koronavirová pandemie nemůže přežít v horku v zemích kolem rovníku, jediným důvodem, proč v Nigérii nebyl hlášen žádný případ. Možná s důvěrou v tuto názor a s domněnkou, že nemoc nemá s Nigérií nic společného, prohlásil ministr informací a komunikace, Alhaji Lai Mohammed, že je Nigérie na virus dobře připravena. Když se COVID-19 do Nigérie dostal, bylo zřejmé, že Alhaji Lai Mohammed o úrovni připravenosti přeháněl. Virus důkladně odhalil úroveň úpadku v nigerijském zdravotnictví do té míry, že se ukázalo, že ve většině veřejných zařízení, zanedbaných úředníky, kteří sami raději za léčbou cestují jinam, chyběla základní zdravotní vybavenost. Nastal čas hledat léčbu nemoci, která pustošila i země, které mají silný zdravotní systém. V tu dobu nigerijský ministr vědy a technologie, dr. Ogbonnaya Onu, nabídl 36 milionů nigerijských nair (92 tisíc USD, 2,285 milionu Kč) jakémukoli nigerijskému vědci, který najde lék proti COVID-19. Toto prohlášení je problematické, neboť vystihuje nezájem nigerijské vlády poskytovat obvyklé prostředky na výzkum. Pravdou je, že ohlášené finance jsou předvýzkumné, nejde tedy o ocenění po výzkumu. Výzkum, zejména lékařský, je nákladný náročný proces, který daleko přesahuje kapacitu placených výzkumných pracovníků. Uvedená informace se opírá o prohlášení vědců farmaceutické fakulty na Univerzitě Nnamdi Azikiwe v Awce, v hlavním městě státu Anambry, který leží na východě Nigérie, o jejich pokroku ve výzkumu léku, k jehož zkoumání by potřebovali další finance, jež by doplnily ty, které si již sami zajistili. Ben Ayade, guvernér státu Cross River, v deltě Nigeru bohaté na ropu, vyzval federální vládu, aby poskytla peníze na lékařský výzkum, aby stát mohl s touto chorobou bojovat. Ayade však opomenul fakt, že Nigérie je federací, a že stát, který má na starosti, má stejnou odpovědnost za financování výzkumu jako federální vláda. Dosud není známo, že by reagoval na žádosti výzkumníků o finance. Nigerijští tradiční léčitelé prohlásili, že mají lék. Dosud mi jsou známy čtyři takové případy. Podívejme se, jak na tato prohlášení reagovaly nigerijských úřady. Nigerijské Centrum pro kontrolu nemocí a Národní agentura pro kontrolu potravin a léčiv uvedly, že tyto případy posoudí a léčiva podrobí klinickému testování. Prezidentská pracovní skupina proti COVID-19, jejímž členem je generální ředitel Centra pro kontrolu nemocí, podivuhodně oznámila, že nigerijští pacienti nakažení COVID-19 budou vystaveni všem klinickým testům léčiv a vakcín proti COVID-19. Prezidentská pracovní skupina však mlčela o etických otázkách souvisejících s lidskými subjekty v klinických studiích s léčivy. Otázky o informovaném souhlasu, náboru subjektů, platbách atd., které jsou nedílnou součástí správné klinické praxe, nebyly zodpovězeny, alespoň ne veřejně. Přestože prezident Muhammadu Buhari ještě nevyhlásil částečné zrušení karantény v nigérijském hlavním městě Abuja, dolní komora Národního shromáždění připomněla svým členům, aby jednali o otázce naléhavé národní důležitosti. Shromáždění hodlalo schválit zákon, který stanoví, že každý Nigerijec musí být očkován proti COVID-19. Návrh zákona, který v den představení prošel prvním a druhým čtením, by v případě úplného schválení zabránil občanům bez očkovacího průkazu účastnit se všech veřejných shromáždění. Skutečností také zůstává, že shromáždění uzákoňovalo vakcínu, která se teprve má vyvinout. Proč nigerijské úřady tak nedočkavě přijímají léky vyrobené v zahraničí na úkor místních iniciativ? Proč neposkytují podporu místně vyvíjeným lékům? Mnoho Nigerijců se domnívá, že je to proto, že existuje značná motivace zkorumpovaných úředníků, kteří mohou těžit z dovozních licencí, práv jednotlivých firem apod. Opoziční politici tvrdí, že předsedovi sněmovny Femi Ghajabiamilovi nabídl Bill Gates, zakladatel Microsoftu, úplatek deset milionů USD (jak Gbajabiamila, tak Gates toto tvrzení však odmítli), aby zajistili schválení vakcinačního zákona, přestože svět stále na vznik vakcíny čeká. Je toho ovšem nevyjasněného více. Nigérijské elity mají hlubokou náklonnost k zahraničním produktům. Platí to pro náboženství, vzdělávání, oděvní výrobky, medicínu, jídlo, antikoncepci, technologie apod. Je to zvyk, který pramení z koloniální minulosti země. Kolonialismus prospíval kvůli neustálému znevažování afrických produktů ve prospěch evropských. Samozřejmě bychom přitom neměli přehlédnout skutečnost, že většina kolonií byla zřízena jako obchodní centra pro evropské firmy. V některých případech byla záštita nad evropským zbožím zajištěna jak zákonem, tak násilím. V nižších vrstvách panuje tichý nesouhlas, který podporuje místní alternativy místo zahraničních výrobků. Bohužel je to spíše jen protest poháněný chudobou než politický přístup. Například ve vnitrozemí a mezi chudými jsou podporování léčitelé. Každý nigerijský občan zná skutečně alespoň jednoho tradičního lékaře, který léčí určité nemoci lépe než nejlepší západní lékařství. Proslavili se proto, že byli úspěšní v léčení případů, které ortodoxní lékaři považovali za beznadějné. Jsou známy tisíce případů, kdy tradiční léčitelé vyléčili komplikovaně zlomené nohy poté, co ortopedické nemocnice chtěli realizovat amputaci. Tradiční africký léčitel je správcem postupů, které po tisíce let působily proti nemocem. Západní medicína má sice řadu výhod, ovšem správným přístupem by bylo integrovat obě medicíny do sjednoceného systému proti nemocem a využít to nejlepší z obou světů. To se již děje v Číně a Indii. V Nigérii však tyto dva systémy stojí proti sobě. Odpor proti tomu se nyní objevuje v okamžiku, kdy nigerijští úředníci, vyškolení na Západě, projevují své opovržení nad tradičními léčivy a zároveň chtějí hbitě schválit zahraniční léky, včetně těch, jež dosud nebyly ani vyvinuty. Domácí africkou medicínu definují její údajnou nevyzrálostí, přičemž je vykonávána personálem nevyškoleným na Západě. Tento přístup narušuje skutečnost, že téměř všechny tradiční africké léky jsou bylinnou směsi získanou z přírodních zdrojů a nemají vedlejší nežádoucí účinky. Mezi nigerijskými lékaři a lékárníky se nyní objevuje nový přístup. Předepisují svým pacientům zahraniční bylinné směsi. Nejpopulárnější z nich, většinou potravinové doplňky, pocházejí z Británie a USA. Elity považují užívání těchto potravinových doplňků prodávaných za přemrštěné ceny za třídní charakteristiku a nedílnou součást jejich životního způsobu. Avšak v období závažných zdravotních krizí se i elity podrobují léčebným zkušenostem tradičních léčitelů. A nikdo nemusí jít příliš daleko, aby nějakého našel. Může dostat například vývar z bylin, který slouží k léčení přetrvávající malárie. Nebo směs bylin, která léčí některé chronické sexuálně přenosné nemoci. Tradiční léčitelství zatím není při léčbě COVID-19 oficiálně uznáváno. Existují ale neoficiální informace o úspěšné léčbě. Nigerijské zpravodajství je plné informací o pacientech, kteří utekli z izolačních center COVID-19. Nikdo se neptá, proč odešli a kam zamířili. Většina z nich skončila v rukou tradičních léčitelů. A tam řada z nich opět nalezla své zdraví. Lze se ptát, proč stále přehlížíme tradiční medicínu, je-li tak účinná. Nezískali bychom více, kdyby byla oficiálně schválena? Není patrné, že by to mohlo být hlavním africkým příspěvkem k celosvětovému hledání léků na četné nemoci, kterými lidé trpí? Schválená tradiční africká medicína by přispěla k ekonomice kontinentu, podpořila by místní zdravotnictví, vedla by k profesionalizaci, přilákala by finanční prostředky na výzkum a především přispěla k celosvětovému zdraví lidstva. Kdy bude něco takového možné? Patrně nikoli v nejbližší budoucnosti. Nebude to do doby, dokud budou lékaři vyškolení na Západě mít kontrolu nad oficiálním trhem s léčivy v Nigérii a dalších afrických zemích. Dosud určují hranici, která určuje, co je lékem a co není. Na neoficiálních trzích s léčivy však převládá tradiční medicína.   Autor působí na National Open University of Nigeria, Abuja. Text doplňuje sérii článků v tématu Globální pandemie, lokální přístupy pohledem z nigerijské zkušenosti a perspektivy. Článek přeložila z anglického jazyka Marie Hlavičková. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-09-04 11:17:00

Bitget převádí 440 milionů BGB na Morph Foundation s cílem urychlit růst BGB v roli gas a governance tokenu pro Morph Chain

Victoria (Seychely) 4. září 2025 (PROTEXT/GlobeNewswire) - Společnost Bitget převádí 440 milionů BGB na organizaci Morph Foundation s cílem urychlit růst BGB v roli gas a governance tokenu pro Morph ChainKlíčové bodySpolečnost Bitget převádí všechny tokeny BGB pod její kontrolou, tedy celkem 440 milionů tokenů, na organizaci Morph Foundation. 220 milionů bude okamžitě spáleno a zbývajících 220 milionů bude uzamčeno s cílem je postupně uvolňovat na podporu růstu ekosystému.Organizace Morph Foundation bude spravovat BGB coby gas a governance Morph token a používat jej jako platební a utility token v celé vrstvě.120 milionů uživatelů společnosti Bitget a Bitget Wallet získá přímý přístup k inovativním decentralizovaným protokolům stavícím na platformě Morph využívající tokeny BGB.Významná technická modernizace infrastruktury Morph zajistí vyšší efektivitu a nižší poplatky a připraví celou vrstvu na budoucí škálování v roli špičkové platformy pro vyrovnání plateb a on-chain spotřebitelské financování.Bitget, přední kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3, se chce s potěšením podělit o informace ke strategické spolupráci na svém důvěryhodném projektu Morph, tedy EVM vrstvě pro platby a on-chain spotřebitelské financování. Tato dvojice se zavázala posílit využití BGB tokenu v celé řadě projektů.V rámci tohoto partnerství převede společnost Bitget všechny BGB tokeny pod její kontrolou, tedy celkem 440 milionů, do Morph Foundation. Polovina alokace (220 milionů BGB) bude v rámci jedné fáze spálena a zbývajících 220 milionů BGB tokenů bude uzamčeno a postupně uvolňováno rychlostí 2 % měsíčně s cílem financovat likviditní pobídky, širší využití a vzdělávání. Organizace Morph se stane nativním on-chain prostorem pro BGB a bude sloužit jako základní vrstva vyplacení pro více než 120 milionů uživatelů po celém světě, mezi nimiž se BGB token zapsal jako efektivní gas a governance token.Budování standardu pro on-chain platbyMorph Chain si zachová svou značku, tým i strategické rozhodování a zůstane zaměřen na pozici Layer 2, věnovanou kryptoměnovým platbám. Bude usilovat o to, aby se stal platební infrastrukturou Web3 nové generace, která bude posouvat hranice efektivity a výkonu směrem ke škálovanému a reálnému spotřebitelskému financování s integracemi napříč peněženkami, DeFi, stablecoiny a u globálních poskytovatelů plateb.„Společně s tímto závazkem k organizaci Morph Foundation píše BGB token novou kapitolu gas a governance tokenu Morph. S touto aktualizací se využití BGB tokenu rozšiřuje na utility token v další éře on-chain spotřebitelského financování umožňující využívání plateb, aplikací a širší vyrovnání pro miliony uživatelů po celém světě,“ říká Gracy Chen, CEO společnosti Bitget.Rozšiřování BGB tokenu skrze organizaci MorphBGB se stane primárním tokenem Morph blockchainu a bude sloužit jako gas, governance a platební token v celé vrstvě. Vyrovnání a platby PayFi budou probíhat za použití BGB token spolu se stablecoiny, což ho staví do popředí sítě Morph. BGB bude mezitím nadále spolupracovat se stávajícími partnery včetně burz Bitget, MEXC a Bitfinex, kde je již BGB token kótován, stejně jako s dalšími burzami, s cílem působit jako klíčové médium pro novou těžbu tokenů, slevy na poplatcích a další funkce platformy Launchpool.Decentralizovaná nezisková organizace Morph Foundation bude v budoucnu výhradně zodpovědná za dlouhodobý plán rozvoje tokenu BGB a společně s komunitou bude budovat celý ekosystém. Také zajistí aktualizaci mechanismu pálení BGB tokenů tak, aby byl přímo spojen s aktivitou v síti Morph, dokud se celková nabídka nesníží na 100 milionů tokenů.„Společnosti Morph a Bitget od svého založení měly vždy blízké vztahy. U určitých projektů jsme vždy snili o spolupráci, ale velká část našeho dosavadního růstu probíhala autonomně. Prostřednictvím této strategické iniciativy se platforma Morph stane domovem on-chain iniciativ společnosti Bitget a zajistí podporu pro miliony držitelů BGB tokenů po celém světě,“ dodává Colin Goltra, CEO organizace Morph.Škálovaný růst decentralizovaného ekosystémuBitget a Bitget Wallet se rozhodly přenést svoji kompletní infrastrukturu přímo do prostředí Morph a konsolidovat tak platební, obchodní a ekosystémové služby v celém chainu s cílem podpořit dlouhodobou prosperitu organizace Morph. To zahrnuje nativní podporu emitentů stablecoinů, regionálních měn a globálních poskytovatelů plateb, což vývojářům i obchodníkům zajistí bezkonkurenční základ pro škálované budování decentralizovaných platebních aplikací.Morph Rails poslouží jako páteř tohoto rozšíření podporující hackathony, programy pro vývojáře a přímou podporu nových projektů. Vývojáři vycházející z platformy Morph získají přístup k více než 120 milionům uživatelů společnosti Bitget a Bitget Wallet a jejich aplikace tak budou mít přístup k jedné z největších on-chain cílových skupin na světě. Díky podpoře společnosti Bitget se platforma Morph stane ústředním bodem pro finanční vyrovnání v nové generaci PayFi a spotřebitelského financování.„BGB token si našel nový on-chain domov na platformě Morph, čímž otevírá novou kapitolu na své cestě. S nadšením zveme miliony uživatelů, aby si vyzkoušeli BGB token a objevili jeho zcela neotřelé možnosti využití. Během následujících 12 měsíců uvidíme zrychlení migrace BGB tokenu na Morph Layer a užší partnerství společnosti Morph a Bitget Wallet, umožňující bezproblémové platby přes Web3 a on-chain spotřebitelské financování,“ pokračuje Karry Cheung, CEO společnosti Bitget Wallet.O společnosti BitgetSpolečnost Bitget je přední světová kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3. Byla založena v roce 2018. Burza Bitget, která obsluhuje více než 120 milionů uživatelů ve více než 150 zemích a regionech, se snaží pomáhat uživatelům obchodovat chytřeji díky své průkopnické funkci kopírování transakcí a dalším obchodním řešením a zároveň nabízí přístup k cenám Bitcoinu, Etherea a dalších kryptoměn v reálném čase. Bitget Wallet je přední neúschovní kryptopeněženka podporující více než 130 blockchainů a miliony tokenů. Nabízí multi-chain obchodování, staking, platby a přímý přístup k více než 20 000 DApps. Přímo v ní jsou integrovány i pokročilé swapy a přehledy o trhu.Platforma Bitget hraje přední roli v rozvoji adopce kryptoměn prostřednictvím strategických partnerství, například jako oficiální krypto partner nejlepší fotbalové ligy světa LALIGA na trzích Blízkého východu, Jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. V souladu se svou strategií celosvětového dopadu společnost Bitget spojila síly s organizací UNICEF s cílem podporovat vzdělávání v oblasti blockchainu pro 1,1 milionu lidí do roku 2027. Ve světě motoristických sportů je Bitget exkluzivním partnerem v oblasti kryptoměnových burz pro MotoGP™, jeden z nejnapínavějších sportovních seriálů na světě.Upozornění na riziko: Ceny digitálních aktiv podléhají výkyvům a mohou vykazovat značnou volatilitu. Investorům se doporučuje alokovat pouze prostředky, o které si mohou dovolit přijít. Hodnota každé investice může být ovlivněna a je možné, že nedosáhnete svých finančních cílů nebo nebudete schopni získat zpět svou hlavní investici. Vždy byste měli vyhledat nezávislé finanční poradenství a pečlivě zvážit osobní finanční zkušenosti a situaci. Výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. Společnost Bitget nenese žádnou odpovědnost za případné ztráty. Nic z toho, co je zde uvedeno, nelze považovat za finanční poradenství. Další informace naleznete v našich Podmínkách používání.O Bitget WalletBitget Wallet je neúschovní kryptopeněženka navržená tak, aby umožnila jednoduché a bezpečné používání kryptoměn pro všechny. Má více než 80 milionů uživatelů a nabízí kompletní krypto služby včetně swapů, informací z trhu, stakování, odměn, průzkumu DApp a platebních řešení. Bitget Wallet podporuje více než 130 blockchainů a miliony tokenů, umožňuje bezproblémové obchodování napříč blockchainy přes stovky DEXů a cross-chain mostů. Bitget Wallet je zajištěna fondem na ochranu uživatelů o hodnotě více než 300 milionů USD, a zaručuje tak maximální zabezpečení aktiv uživatelů. Naší vizí je Crypto for Everyone (zpřístupnit kryptoměnu pro všechny) a učinit platby kryptoměnou jednoduššími, bezpečnějšími a součástí každodenního života pro miliardu lidí.O službě MorphMorph je platforma Layer 2 nové generace určená pro on-chain spotřebitelské financování. Zajišťuje bezproblémové služby v oblasti plateb, úspor, identity a odměn a nabízí produkty jako Morph Pay pro spotřebitele nebo Morph Rails pro vývojáře, které budují finanční infrastrukturu digitální ekonomiky.Fotografie k této zprávě je k dispozici na adrese https://www.globenewswire.com/NewsRoom/AttachmentNg/216fef03-a50a-4e73-82f7-a0d6c33a31e5  Chcete-li získat více informací, navštivte: web | Twitter | Telegram | LinkedIn | Discord | Bitget WalletInformace pro média získáte na adrese: media@bitget.com 

Čas načtení: 2024-09-27 15:22:38

Financování pro všechny ČR

Financování pro všechny ČR   Vzhledem k obtížím při získávání úvěrů v bankovním sektoru nabízíme soukromé financování. Bez ohledu na vaše zaměstnání nebo finanční situaci máte možnost rychle získat úvěr. Kontaktní email: ::: Petrzuzanek3@gmail.com Whatsapp: +420606287303 – Pokud vaše žádost Read More Financování pro všechny ČR The post Financování pro všechny ČR first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-09-30 09:11:27

ÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ

ÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ Hledáte úvěrový úvěr (spotřeba, renovace, nemovitosti, podnikání atd.) Zajistíme vám nezbytné financování, které potřebujete, s konkurenceschopnou sazbou 2% ročně od 40000 kc do 5 000 000 kc se zásadní dohodou do 24 hodin na potvrzení notářsky ověřenou smlouvou. Read More ÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ The post ÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-03-07 08:28:17

Půjčky a okamžité financování

Půjčky a okamžité financování Nabízíme 100% důvěrné služby, abychom uspokojili všechny vaše finanční potřeby. Jednoduché a rychlé řešení pro získání profesionální osobní půjčky s úrokovou sazbou 2 % a dobou splácení 12 až 360 měsíců. Odešlete svou žádost a obdržíte Read More Půjčky a okamžité financování The post Půjčky a okamžité financování first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-03-29 07:49:07

Půjčka a rychlé financování Finance

Půjčka a rychlé financování Finance Nabízí půjčky všem občanům České republikyv rámci pomoci jednotlivcům a firmám se zavazujeme poskytovat finanční pomoc od 30 000 do 50 000 000 Kč i více, podle vašich potřeb a vaší schopnosti splácet. Naše úroková Read More Půjčka a rychlé financování Finance The post Půjčka a rychlé financování Finance first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-06-23 19:07:49

Rychle a seriozni financovani

Rychle a seriozni financovani Profesionalni pujcka je urcena pro firmy, podnikatele, nezavisle obchodniky a zivnostniky. Prostredky lze pouzit na cokoli od restartu podnikani, prechodnych obdobi, nakupu vybaveni, investic, vyuctovani, oddluzeni a exekuce. Podnikatelsky uver je poskytovan od 30 000 do Read More Rychle a seriozni financovani The post Rychle a seriozni financovani first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-09-06 19:29:17

FINANCOVÁNÍ ONLINE

FINANCOVÁNÍ ONLINE Jednotlivcům nabízím půjčku ve výši 100 000 až 25 000 000 Kč komukoli, kdo ji může splatit s úrokovou sazbou 2 % z libovolné požadované částky. Dělám to v terénu. – hypotéka. – Investiční úvěr. – Půjčka na Read More FINANCOVÁNÍ ONLINE The post FINANCOVÁNÍ ONLINE first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-11-05 12:39:26

Okamžité úvěrové půjčky a Okamžité úvěrové půjčky a financování.

Okamžité úvěrové půjčky a Okamžité úvěrové půjčky a financování. Nabízíme 100% důvěrné služby pro splnění všech vašich finančních potřeb na adrese: Rychlé a snadné řešení pro získání podnikatelské, osobní půjčky s velmi flexibilními podmínkami, které se pohybují od 2 % Read More Okamžité úvěrové půjčky a Okamžité úvěrové půjčky a financování. The post Okamžité úvěrové půjčky a Okamžité úvěrové půjčky a financování. first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2026-05-06 08:01:37

Okamžitá nabídka financování

Okamžitá nabídka financování Mám k dispozici finanční prostředky pro krátkodobé i dlouhodobé půjčky od 50 000 do 2 000 000 Kč pro každého, kdo hledá seriózní a spolehlivou půjčku. Úroková sazba je 2 % ročně v závislosti na půjčené částce. Read More Okamžitá nabídka financování The post Okamžitá nabídka financování first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2020-06-18 22:32:05

Současná výše koncesionářských poplatků Českého rozhlasu a České televize nepřipadá vysoká čtyřem pětinám poplatníků

Pro zachování financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) formou koncesionářských poplatků, které nejsilněji garantují nezávislost obou médií na státu, se vyslovily čtyři pětiny lidí. Stávající výši poplatků pak považuje za přiměřenou či nízkou 84 procent lidí u ČRo a 81 procenta lidí v případě ČT, včetně seniorů a nízkopříjmových domácností. Vyplývá to z výzkumu agentur Median a STEM/MARK. Česká televize i Český rozhlas naplňují svým vysíláním očekávání veřejnosti od médií veřejné služby a jsou hodnocena jako dvě nedůvěryhodnější média v zemi. To jsou dílčí závěry výzkumu, který společně iniciovaly ČT a ČRo. Reagovaly tak na novelu zákona navrženou SPD, podle níž by senioři, samoživitelé a lidé s příjmy pod čtyřnásobek životního minima neplatili koncesionářské poplatky. „Považujeme za nutné diskutovat o tom, jaká média veřejné služby veřejnost chce a potřebuje a jaké faktické důsledky by pro ně takovéto změny financování měly,“ uvedl generální ředitel České televize Petr Dvořák. Česká televize by po schválení návrhu SPD každý rok přišla o 2,1 miliardy korun, což by podle něj znamenalo likvidaci České televize, rušení stanic a téměř úplné zastavení výroby pořadů. „Pro veřejnost by pak její význam byl marginální. A Česká republika by přišla o svá dvě nejdůvěryhodnější média,“ dodal Petr Dvořák. Český rozhlas by návrhem SPD přišel až o 60 procent svého rozpočtu, tedy o 1,2 miliardy korun. „Znamenalo by to drastické omezení služeb, rušení stanic a masové propouštění kvalitních tvůrců i novinářů. Byl by to konec veřejné služby, kterou čtyřiadvacet hodin denně poskytujeme našim posluchačům na našich celoplošných okruzích a regionálních či speciálních stanicích. Současný nezávislý průzkum dokládá, že česká veřejnost služby Českého rozhlasu i České televize oceňuje, váží si jejich nezávislosti a uvědomuje si i vlastní roli a zodpovědnost, která spočívá v jejich financování,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Koncesionářské poplatky jsou v České republice hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. S jejich zachováním souhlasí 79 procent populace, a to bez výrazných rozdílů napříč sociodemografickými kategoriemi. Současná výše poplatků nepřipadá vysoká 84 procentům poplatníků v případě ČRo (58 procent ji považuje za přiměřenou a 26 procent za nízkou) a 81 procent poplatníků u České televize (61 procent ji považuje za přiměřenou, 20 procent za nízkou). Z hlediska výše příjmů nejsou ve vnímání výše poplatků žádné zásadní rozdíly. Drobné navýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 procent domácností. Koncesionáři si podle průzkumu zároveň uvědomují, že minimální navýšení koncesionářských poplatků, které nebyly přes 10 let upravovány, by odpovídalo rozšiřování služeb ČT a ČRo v poslední dekádě. Pro dvě třetiny lidí by tak celkové navýšení poplatků o dvacet korun měsíčně, tedy pět korun u rozhlasových a patnáct u televizních poplatků, bylo bez problémů akceptovatelné. U rodin s nízkými příjmy je výše poplatků důležitější, přesto dvě třetiny z nich uvádějí, že by na jejich rodinné výdaje zvýšení vliv nemělo. Ve skupině seniorů toto deklaruje 68 procent lidí. Tři čtvrtiny populace zároveň uvedly, že navýšení reklamy v programu ČT a ČRo by vnímaly jako citlivé narušení stávající kvality vysílání. Výše koncesionářského poplatku byla naposledy upravena v roce 2008 u České televize a v roce 2005 u Českého rozhlasu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-28 17:45:44

Změny v oblasti financování bydlení: přehled a prognózy pro rok 2024

V březnu roku 2024 Česká národní banka (ČNB) pokračovala ve snižování základní úrokové sazby o dalšího 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Toto rozhodnutí bylo motivováno snahou stimulovat ekonomiku a zlepšit podmínky na trhu s hypotékami. V rámci tohoto trendu je Read More Změny v oblasti financování bydlení: přehled a prognózy pro rok 2024 The post Změny v oblasti financování bydlení: přehled a prognózy pro rok 2024 first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení:

Zisky Spojených států se měří ztrátami na životech

Financování kyjevského režimu je spíše skrytým programem financování vojensko-průmyslového komplexu než skutečnou „pomocí“ pro obranu Ukrajiny. Není žádným tajemstvím, že financování kyjevského režimu a jeho vojenských kapacit je spíše skrytým programem financování vojensko-průmyslového komplexu než skutečným balíčkem „pomoci“ pro obranu Ukrajiny.

Čas načtení:

Finanční analýza a finanční řízení pro majitele firem, management a odpovědné pracovníky praktické příklady, vlastní „case study-

[skoleni-kurzy.eu] Praktické tipy pro práci s finančními výkazy, analýzami a ukazateli k okamžitému využití ve vaší praxi. Rozhodně do detailu projdeme firmy, data, která přinesete. Odnesete si nástroj, ve kterém můžete aktivně a přehledně počítat, pracovat s finanční analýzou, indexy i hodnotou. Na prakticky orientovaném semináři získáte přehled v problematice podnikových financí a finančního řízení, zorientujete se ve finančních výkazech a finančních analýzách a budete schopni hodnotit výkonnost podniku pomocí základních finančních ukazatelů. Proniknete do zásadních oblastí finančního řízení od vytvoření firemní strategie a nastavení procesů, přes orientaci ve finančních výkazech a práci s daty, finanční analýzou, sledování zásadních ukazatelů jako cash flow, likvidita, solventnost, controlling, risk management, až po nastavení rozpočtu na financování firemních potřeb, nákladovost a produktivitu týmu. Seminář je doplněn mnoha příklady z praxe a zpracování vlastní „case study-. Semin * Začínáme s finančním řízením: • vytvoření firemní strategie, • základní principy podnikových financí, Na prakticky orientovaném semináři získáte přehled v problematice podnikových financí a finančního řízení, zorientujete se ve finančních výkazech a finančních analýzách a budete schopni hodnotit výkonnost podniku pomocí základních finančních ukazatelů. Proniknete do zásadních oblastí finančního řízení od vytvoření firemní strategie a nastavení procesů, přes orientaci ve finančních výkazech a práci s daty, finanční analýzou, sledování zásadních ukazatelů jako cash flow, likvidita, solventnost, controlling, risk management, až po nastavení rozpočtu na financování firemních potřeb, nákladovost a produktivitu týmu. Seminář je doplněn mnoha příklady z praxe a zpracování vlastní „case study-. Seminář také odpoví na otázky: • jak se vlastně dělá ekonomické a finanční řízení společnosti? • co se stane „když- si vezmu nový úvěr… mám špatné cash flow…? • jakou roli tady hraje finanční řízení v optimalizaci, případně v nastavení nového systému řízení ekonomiky a financí v souvislostech vnitřních procesů? • platíte svým klíčovým lidem dost, jak jsou zainteresovaní klíčoví pracovníci? • je vaše úvěrová míra v pořádku, co vaše kurzové rozdíly, nákladové úroky…? • jak do finančního řízení zapadá daňové a mzdové poradenství? • průběh finančního řízení procesů. Finanční výkazy – jak na to?: • zásadní oblasti finančních výkazů, • orientace v datech, • oceňování, • rezervy, • závěrky, • čas pracuje pro vás pro vaši firmu a vaše peníze?. Kritéria rozhodování: • finanční analýza, • rozhodovací ukazatele výkonnosti, • náklady a cenová politika, • cash flow, • likvidita, • platební schopnost a její ukazatele, • analýza a řízení rizik, • controlling – investice pod kontrolou, • životní cyklus firmy. Finanční manažerské zásady: • firemní procesy z hlediska hospodárnosti a účelovosti, • nejčastější úskalí a příčiny neúspěchu, • zdůvodnění rozpočtové výše kapitálu na financování firemních potřeb, • získání kapitálu v souvislosti se snížením nákladů, • zachování stability financí, • omezení finančních rizik firmy, • krátkodobé a dlouhodobé zdroje financování a jejich strategie. Finance v rámci týmu: • finanční řízení týmu a jeho průběh, • produktivita mého týmu, • náklady vs. efektivita, • nástroje pro měření produktivity, • finanční a nefinanční měřítka. Praktické příklady, vlastní „case study-. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX s.r.o.

Čas načtení: 2026-06-05 10:20:04

Ověření pozemku se může protáhnout, prodražit i zkomplikovat hypoteční financování. Jde to ale i jednoduše

Koupě pozemku je jen začátek. Teprve ověření, zda je možné na něm bez problémů postavit dům, ukáže jeho skutečnou hodnotu. Do hry totiž vstupují inženýrské sítě, geologie, úřady i čas – a právě ty dokážou rozpočet stavby navýšit o statisíce Read More Ověření pozemku se může protáhnout, prodražit i zkomplikovat hypoteční financování. Jde to ale i jednoduše The post Ověření pozemku se může protáhnout, prodražit i zkomplikovat hypoteční financování. Jde to ale i jednoduše first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-02-15 18:00:00

Vysoké úroky neodrazují. Nebankovní společnosti poskytly meziročně víc peněz

Nebankovní společnosti sdružené v České leasingové a finanční asociaci (ČLFA) poskytly loni podnikatelům a spotřebitelům financování za 189 miliard korun, to bylo meziročně o 13 procent více. Výrazně stoupl zájem o financování nákupu osobních a užitkových automobilů. Vyplývá to z dat ČLFA, která sdružuje 37 členských firem ze sektoru nebankovního financování.

Čas načtení: 2010-01-17 21:00:00

Krátkodobé financování v podnikání

Začínající i zkušený podnikatel musí alespoň čas od času přemýšlet nad tím, jak překoná krátkodobý nedostatek kapitálu. Hledá tak možnosti krátkodobého financování své činnosti. Na dalších řádkách jsou shrnuty jednotlivé základní typy krátkodobého financování. Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr ...

Čas načtení: 2024-02-15 10:29:36

Návrat vzorků horniny z Marsu v ohrožení? NASA nemá peníze a propouští ve velkém

Návrat vzorků marťanské horniny posbíraných vozítkem Perseverance je v ohrožení. Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž nemá dostatek peněz a financování ze strany americké vlády zatím není jisté. Agentura proto propustila stovky zaměstnanců ve snaze snížit provozní náklady. Americká agentura NASA byla nucena seškrtat rozpočet a propustit 530 zaměstnanců výzkumného ústavu Jet Propulsion Lab (JPL), který se zabývá výrobou pohonných jednotek pro sondy, letadla a rakety. Kromě toho musela NASA ukončit spolupráce se 40 kontraktory. „Jde o bolestivé, ale nezbytné změny, které nám umožní stabilizovat náš rozpočet a pokračovat v naší práci pro NASA a náš národ,“ uvedl

Čas načtení: 2021-11-13 20:06:13

Kdo tu zídku zaplatí? V Bruselu se schyluje ke konfliktu o použití evropských peněz

Evropská rada je jednou z nejvyšších institucí v Bruselu; tvoří ji šéfové exekutiv členských států, což jsou většinou premiéři, a kromě toho má voleného předsedu. Tím je aktuálně bývalý belgický premiér Charles Michel. Běžnému občanovi se ER dost často plete s Radou Evropské unie či dokonce Radou Evropy, což jsou ale úplně jiné organizace, byť vesměs financované tímtéž daňovým poplatníkem. (Nejsme ale šťastní lidé, že o nás pečuje takové množství institucí?) Předseda Evropské rady Michel teď způsobil určitý rozruch v bruselských kruzích tím, že zveřejnil výsledky právní rešerše, podle které je financování hraničních překážek z evropských peněz naprosto legální. Navíc tak učinil na společné tiskové konferenci s polským premiérem Mateuszem Morawieckim, což má vzhledem k současné situaci na polsko-běloruských hranicích určitou symbolickou váhu. Právě tato symbolika ale asi bude jedním z důvodů, proč návrh na evropské financování zdí a plotů naráží na odpor jinde, totiž u předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Ta před pár týdny rozhodně odmítla možnost, že by EU financovala „ostnatý drát a zdi”, o kterou žádalo dopisem dvanáct států EU včetně České republiky. V Bruselu je tedy zaděláno na pořádný konflikt mezi Willkommenskultur a jejími oponenty, vyostřený skutečností, že i poměry na polsko-běloruské hranici se zhoršují. Polská pohraniční stráž například sdělila na Twitteru, že z druhé strany hranice se ji snaží oslepit lampami a lasery a že běženci dostali k dispozici slzný plyn k použití proti Polákům. Což je velmi nevítaná novinka. Zdi nefungují? Celkem pravidelně se v proimigračních kruzích setkávám s myšlenkou, že „zdi nefungují“. Myslím, že stejně jako máme anti-vax, měli bychom mít i pojem anti-wall. V obou případech jde o zhruba stejné zkreslení situace dané tím, že dotyčný si nechce měnit určitý životní názor, tak si raději přiohne realitu, případně si ji vykládá nějakým zavádějícím způsobem. Zdi a jiné překážky nedokážou zajistit bezpečnost hranice samy o sobě, ale to neznamená, že „nefungují”. Kdo si tyto dva pojmy plete, měl by si položit otázku, jestli auto, které se neumí řídit samo a bez řidiče jen tak mrtvě stojí na parkovišti, je taky „k ničemu”. Kdyby zdi byly k ničemu, vysoce ohrožené státy jako Izrael by se ani nenamáhaly s jejich stavbou a používaly by ušetřené prostředky na něco efektivnějšího. Smyslem bariér je vyvolat to, čemu starý válečný teoretik von Clausewitz říkal Friktion čili tření: zbrzdit, zpomalit, zkomplikovat, dát čas reagující síle k tomu, aby se mohla přemístit na ohrožené místo: „Všechno ve válce je jednoduché, ale i ta nejjednodušší věc je těžká. Tyto obtíže se kupí a vytvářejí tření.” S masovými přechody hranic je to podobné. Vypustíte-li jako příslušník převaděčské mafie tisíc lidí na zcela nechráněné zelené hranici, prostě ji přejdou nebo přeběhnou dle libosti. Se zdí v cestě už to tak jednoduché není, i kdyby dotyční měli žebříky; její přelézání se nutně musí realizovat v podstatně menším měřítku, totiž po jednotlivcích, a pokud je ta zeď vybavena nějakou detekcí pohybu lidí – což je dnes levné a technicky snadné – poskytuje to pohraniční stráži možnost zasáhnout v kritickém místě dříve, než těch tisíc lidí skutečně bariéru překoná. Jednotlivce, kterým se přechod přece jen povedl, jde pochytat snáz. (Mimochodem, běžně se setkávám s neporozuměním, k čemu kdysi sloužila Velká čínská zeď. Dost často u těch samých jedinců, kteří z ideologických důvodů odmítají zdi moderní a uvádějí VČZ jako příklad plýtvání. Velká čínská zeď sloužila – kromě jiného – k radikálnímu zpomalení nájezdníků ze stepi, třeba Mongolů, kteří jinak měli ošklivou tendenci přiřítit se na svých koních nesmírně rychle a bez varování, udeřit na nic netušící obyvatele, vyplundrovat pár měst a stáhnout se i s kořistí dříve, než stihla na místo dorazit stálá armáda. Tyto rychlé akce se s mohutnou zdí v cestě zas tak snadno realizovat nedaly, a také se přes tu zeď velmi těžko utíkalo zpátky s onou naloupenou kořistí, která zatěžovala jinak lehké a hbité stepní koně.) Komu se hodí cihly s evropským logem V případě evropského financování zdí a jiné hraniční infrastruktury jde hlavně o menší státy. Polsko na tom zas tak strategicky špatně není, i když se to na jeho hranicích momentálně mele. Je to velký, skoro čtyřicetimilionový stát se solidní průmyslovou základnou, a k ochraně vnější schengenské hranice může využít veškerých svých zdrojů – peněz, techniky, surovin i lidí. Daleko hůř jsou na tom řídce osídlené a chudší země jako Bulharsko, Lotyšsko a Litva. Ty mají na starost dlouhé úseky vnějších hranic, ale nemohou k jejich ochraně mobilizovat ani zdaleka tolik zdrojů, co Poláci. Právě jim by se nějaká ta cihla s evropským logem docela hodila. Zbývá o tom přesvědčit von der Leyenovou, případně ji nějak přehlasovat. To, že se na protistranu postavil Belgičan Michel, naznačuje, že i Francie by mohla být pro. Michel, významný člen ALDE, má k Macronovi celkem blízko. Popravdě řečeno, i kdybych se omezil jen na finanční stránku věci, zdá se mi to levnější než nekonečné začleňování.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2020-11-30 12:23:52

Vídeňské milování: Teror v sedmi obrazech. Obraz pátý: Islamismus v EU jako poznaná nutnost

Teroristé, kteří mají chuť někomu uříznout hlavu, zastřelit ho nebo autem přejet během pár minut co nejvíce lidí, nejsou symbolem islamistické agrese. To jsou jenom nadržení pitomci, vykládající si džihád v EU zkratkovitě. Islamističtí vůdci je musí tolerovat, protože sice zvyšují protiislámské nálady v Evropě, na druhou stranu ale policejní protiopatření odhalují islamistických stratégům taktiku státu proti nim. Hovořit o radikalizaci islámu jako náboženství nelze. Radikalizuje se jenom část lidí, ti, kteří přijali nekompromisní verzi islamistického pohledu na svět. Přesto džihád nelze podceňovat. Když nějaký radikální směr získá moc, stačí ve společenství jedno procento těch, kteří mají moc, aby si přisvojili poslušnost zbývajících 99 procent. Džihád jako asymetrická válka Džihád je vydáván za povinnost muslimů. Všemi prostředky je třeba zdokonalovat sebe a šířit slova (víru) Proroka. Ze současného pojetí islamistů to znamená, že jde o šíření víry všemi prostředky – od propagandy přes ekonomické až po mocenské nástroje. Krajností je trestání nevěřících terorem. Džihád je vlastně asymetrickou válkou proti zbytku světa, tedy i proti EU. Přes nechuť sunnitských petrodolarových států Perského zálivu odhalit, že podporují asymetrickou válku džihádistů proti Západu, jde už o veřejné tajemství. Například Wikileaks v odhalených depeších ministerstva zahraničí v roce 2010 zveřejnila dokument, podle něhož Saúdská Arábie je největším zdrojem financování pro islámské extremistické organizace, jako je afghánský Taliban a Lashkar-e-Taiba. Extremistické organizace financují také Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty. „Je zapotřebí toho udělat více, vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie zůstává klíčovou finanční základnou pro Al Kajdu, Taliban, LeT a další teroristické organizace“, konstatuje tajný dokument z prosince 2009, který podepsala americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová. „Dárci v Saúdské Arábii jsou nejvýznamnějším zdrojem financování sunnitských teroristických organizací po celém světě,“ uvedla Clintonová. V souvislosti s tím není od věci následující: „Hrozba Islámského státu se přestává líbit původním donátorům syrských rebelů a ti tak svou pomoc omezují (Saúdská Arábie, Katar), nebo dokonce proti němu aktivně vystupují a usilují o jeho zničení (USA, evropské mocnosti). Celá situace je o to složitější, že někteří aktéři deklaratorně vystupují proti Islámskému chalífátu, ale nadále jej přímo či nepřímo podporují, nebo mu jinak pomáhají v jeho přežití a udržení (Saúdská Arábie, Katar, Turecko). Do toho zde dochází k zatažení dalších aktérů do bojů, které se jich dříve netýkaly, ale nyní pro ně představují významnou bezpečnostní hrozbu – Irák, Kurdové.“ (Islámský stát: aktéři konfliktu, jejich participace, motivy a cíle, Kraus Josef, Vojenské rozhledy, č. 2/2015) Osudné souvislosti terorismu směrem do budoucnosti ukazuje stať z článku Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu, který vyšel ve Vojenských rozhledech č. 3/2005: „Abychom porozuměli islámskému terorismu, musíme se obrátit k jeho teologicko-ideologickým kořenům. Ty můžeme vystopovat např. v Ládinově knize Amerika a třetí světová válka (America and The Third World War), jež vyšla v Londýně počátkem roku 1999. Píše se v ní, že „osudová konfrontace s Amerikou vedeným Západem nejen ve vojenské oblasti, ale i v oblasti kultury a náboženství je nevyhnutelná a velmi blízká. Je to v podstatě odpověď islamistů na proces globalizace: Bin Ládin tvrdí, že ve světle šíření různých megatrendů po celém světě se musí islamismus chopit iniciativy a vést džihád i v globálním měřítku. Džihád musí být vojenský, nikoli ekonomický nebo politický. Ekonomický bojkot Západu není možný, říká bin Ládin, dokud nebude dosaženo ekonomické soběstačnosti a nebudou vyvinuty náhradní produkty. Pokud je dopředu zajištěno opravdové náboženské povolení nebo fatva, jsou pro dosažení islamistického cíle legitimní jakékoli prostředky. 21. století se po globální válce stane stoletím islámu. Teroristické operace v různých částech světa, které jsou nyní přisuzovány bin Ládinovi, jsou ovšem ve skutečnosti sponzorovány různými islámskými státy a prováděny oddanými skupinami islamistů. Jejich členové jsou motivováni a poháněni teologicky, zabíjejí a umírají ve jménu islámského džihádu proti zbytku světa. Jsou ochotni strádat a položit život, aby vrátili muslimský svět zpět na cestu, která je podle nich jedině správná.“ Islamistická varianta značky Addidas zvaná Al-Káida zaměstnávala po 11. září 2001 „dobré muže špionážních služeb“ natolik, že jim uniká podstata problému: Spousta různých názvů skupin na různé úrovni spolupráce v krátkodobých teritoriálních variacích. Vytváří nebezpečné islamistické mraveniště v Asii, Africe a Evropě. Otázkou je, zda Al-Kaida je dnes v něčem dominantní, když mediální hvězdou je v současnosti Islámský stát, či spíše stín Islámského státu. Stále více se jeví, že mají „manažering“ džihádistických skupin pod palcem tajné služby islamistických států. Situace je o to horší, že bezpečnost Evropy zatím neohrožuje tolik terorismus, jako trvalá nelegální migrace. Kdo je nebezpečnější než vídeňský terorista? S odstupem řady dnů, co znamená vídeňský teroristický útok? Nic, co neznáme. Po útoku jako ve Vídni musí být militantní islamisté určitý čas značně obezřetní. Určité problémy mohou čekat i při tlaku nelegálních migrantů na evropské vnější hranice. Prověřování a přístup vůči migrantům bude tvrdší, ale i to po několika měsících poleví. Dílem se o to postarají hysterické reakce liberálních pseudohumanistů podporujících migraci cizinců. Tvrdší přístup bude nefunkční i proto, že nebude nelegálním migrantům razantně zabráněno v přístupu do Evropy odmítnutím přijetí lodí s nelegálními migranty. V podstatě byl vídeňský teroristický útok bezvýznamný. Kdo si na něj vzpomene za rok a půl? Ve skutečnosti teroristé jsou jenom vedlejším produktem islámské politické ofenzívy, džihádu. V EU islámská/muslimská ofenzíva se zaměřuje: 1) imámové a islamističtí aktivisté navazují a prohlubují kontakt se druhou a třetí generací muslimských přistěhovalců v EU a radikalizují je. S tím je spojena stavba mešit a zakládání muslimských dobrovolnických spolků, 2) vytváření politických organizací spolupracujících s vedením obce a státu, ale mezi muslimským obyvatelstvem působících skrytě islamisticky, 3) založení nebo podpora firem, které nejsou prvoplánově vnímány jako viditelně muslimské, ale fungují jako zpravodajské islámské rezidentury – střediska pro sběr a vyhodnocování regionálních informací o protiislámských a státních bezpečnostních aktivitách, 4) podpora ilegálních migrantů a snaha po legalizaci jejich pobytu ve spolupráci s tzv. sluníčkáři z většinové společnosti, Tyto aktivity představují až druhou linii islámské politické ofenzívy. První linie islámské politické ofenzívy Petrodolarové země Perského zálivu Saudská Arábie s Katarem, ale též Turecko, se podílejí na skrytém organizování migrační vlny do Evropy. Z jejich pohledu jde o misijní činnost, aby se náboženství Mohameda rozšířilo do celého vesmíru. Tyto státy skrytě podporují i některé islamistické nátlakové až teroristické skupiny, které vysílající své sympatizanty do Evropy jako nelegální migranty. Proti migraci muslimů ze střední Asie do Evropy nemá nic ani Írán. Nelegální migrace představuje dlouhodobý stabilní způsob posilování islámského vlivu v EU. Její náhlá mohla být koordinován i s pomocí rozvědek Turecka, Saudské Arábie a případně i dalších islámských aktérů. Rozvědky musí spolupracovat i s teroristickými skupinami, někdo totiž musí identifikovat potenciální příjemce „dárků“ a dohadovat jejich předávání. Bez práce rozvědek by Saúdská Arábie nebyla největším zdrojem financování pro islámské extremistické organizace, jak uvedla v tajném dokumentu z prosince 2009 tehdejší americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová. Paralelní rozvědka Kromě rutinní zpravodajské práce v zahraničí, lze předpokládat, že v EU mají rozvědky islámských (či spíše islamistických) států ještě další úkol, kromě podpory migrace: Podporovat „paralelní rozvědku“ (druhá linie islámské politické ofenzívy) jen velmi volně navazující na vládní rozvědky petrodolarových států a Turecka. Paralelní rozvědkou lze nazvat skupinu, která bude mít na území cizího státu (v EU) na starosti sběr informací a koordinaci řady agentů a jejich informátorů v EU. Cíl: Vytvářet podhoubí pro rozšiřování islámského vlivu v EU. Protože jde o velmi citlivou činnost (cíl je nezákonný, doslova podvratný), která ale nebyla důležitá pro samotný Islámský stát, nemohla na tom pracovat oficiální rozvědka. Cílem paralelní rozvědky je korumpování politiků, státní a regionální správy, spolupráce s místním zločineckým podsvětím, příprava nepokojů, které by podpořily islamistické snahy po privilegovanou autonomii islámských komunit v EU. Vzhledem k tomu, aby Saúdská Arábie (a další islámské státy) financovala islámské extremistické organizace, můžeme si v tomto případě pod paralelní rozvědkou představit privátní rozvědku placenou ze soukromých zdrojů jako běžnou firmu. Sponzory jsou prostředníci, vlastní zdroje financí nedohledatelné. Islámské rozvědky a privatizovaná válka Již před lety Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí Spojených států, hovořil o privatizaci zahraniční politiky: „Teroristické skupiny jsou v zásadě skupinami soukromými a nikoli státními. Jsou financované existujícími státy, ovšem jejich cíle se s cíli těchto států nekryjí. Některé ze současných zásad zahraniční politiky na ně nemohou platit. Na skupiny, které nemají co bránit, odstrašení neplatí. Při jednání se skupinami, které nechtějí kompromis, diplomacie nefunguje.“ (Západnímu světu hrozí rozpad, rozhovor s Henry Kissingerem, Lidové noviny, 14. května 2003) Proč by nemohla být také privátní rozvědka na straně islamistických států, když v Iráku pro USA kontraktoři shromažďovali také zpravodajské informace a prováděli vzdušný průzkum? Vždyť i všední bezpečnostní agentury kromě pultů centrální ochrany pro ostrahu objektů mohou nabízet i detektivní služby, a od nich je jenom krůček ke špionáži, ať hospodářské či jiné… Soukromá firma bude mít svou zcela legální činnost a také expertní skupiny s islamistickými úkoly. Budou mít za úkol připravit operační plány pro rozšíření vlivu islámu v regionu působnosti, ale i krizové plány pro výběr lokalit a zázemí k povstaleckým bojům. Privátní rozvědka jistě řeší i možnosti, jak uplatnit u firmy ryze komerční úkoly, které jsou v zájmu státu. Tím by se rozvědka v rámci firmy dostala blíže k provozu státních institucí. V případě podezření ze strany hostitelského evropského státu nikdo při prověrce firmy nezjistí nic podezřelého. Spolupráce ozbrojených skupin a teroristů s islámskými rozvědkami Pro rozvědky obecně jsou nejdůležitější informace. K jejich využití jsou k dispozici ne příliš inteligentní, ale výkonní lidé v rámci různých islamisticky orientovaných skupin, jako šiřitelé „pravověrné“ verze islámu. Násilné akce nejsou prioritou, protože lepší je obsadit území pokojně s použitím sociálně-politických prostředků. Jsou jenom alternativní složkou „misijní činnosti“ islamistických států. Násilný rozklad státní administrativy státu, jehož středem není islám, ale je pro netrpělivé místní islamisty odůvodněný. Administrativy islamistických států (a jejich rozvědky) spolupracují v případě nutnosti s různorodými ozbrojenými skupinami. Například Pákistán má složité vztahy s Tálibánem (který část bezpečnostního a politického aparátu podporuje) a různými teroristickými organizacemi. Situaci na paštunském území na hranicích s Afghánistánem Břetislav Tureček popisuje v knize Blízký východ nad propastí takto: „,Naprostá většina lidí tu Tálibánce upřímně nenávidí kvůli jejich barbarskému teroru, zabíjení nevinných…,‘ řekl mi na sklonku roku 2014 telefonicky jistý pákistánský novinář z Pešáváru. Zároveň tu ale málokdo věří armádě a tajným službám. Ty sice tvrdí, že bojují proti teroru, jenže zároveň stále některé džihádistické skupiny podporují – ať už proto, aby škodily Indii v okupovaném Kašmíru, nebo aby útočily v Afghánistánu.“ S důvěrou nemají nic společného ani vztahy mezi americkou CIA a pakistánskou tajnou službou ISI. CIA má dlouhodobě silné podezření, že ISI hraje na obě strany a tajně podporuje řadu islámských teroristických skupin. Podobně se vyvíjí i podpora džihádistů sunnitskými státy Perského zálivu. Podporovaly džihádisty proti Asadovi v Sýrii, i když to bylo rizikové a hlavním řezníkem se stal nezvladatelný Islámský stát. Rozvědky Saúdské Arábie či Turecka samozřejmě dopředu věděly, že v okamžiku, kdy pro ně již nebude podpora džihádistů (teroristů) výhodná, musí počítat s tím, že je teroristé za ukončení spolupráce potrestají občasnými útoky. Zároveň si ale dokázaly spočítat, že jejich frekvence bude malá a následky nevýznamné. Co to je pár desítek, nanejvýš pár stovek obětí atentátů? Maličkost… Spolupráci tajných služeb s ozbrojenými skupinami na Blízkém východě lze spatřovat ve třech rolích: První role – tajná služba jako řídící agentura: Typická je role Íránu, který viditelně organizoval spolupráci se šíitskými skupinami v jižním Iráku a Libanonu a širokou podporu ozbrojený jednotkám vládě v Sýrii.  Druhá role – Podmíněná spolupráce: Saúdskoarabská administrativa (spolu s dalšími zeměmi Perského zálivu) podporovala převážně sunnitské ozbrojené oddíly snažící se rozložit syrskou Asadovu armádu. Administrativy islamistických států (respektive jejich rozvědky) v takových případech vystupují jako zastánci podmíněné (regulované) podpory, jednají-li rebelské skupiny podle pokynů sponzora. Pokud se rebelské skupiny odchýlí od strategie prosazované sponzory, ozbrojené skupiny jsou varovány, že by mohly přijít o podporu. Chová-li se podle pokynů sponzorů část ozbrojenců, lze poslušnou část dále podporovat (i pod jiným názvem) jako novou skupinu v dohodnuté oblasti. Proto různé islamistické skupiny bojují i mezi sebou, než se dohodnou na určité spolupráci. Při štěpení rebelů mohou být „věrné“ skupiny pro sponzorské tajné služby tak slabé, že z nich vytvoří menší buňky a převedou je do zálohy pro okamžik, kdy je bude vhodné aktivovat. Nebo mohou být jako migranti posláni (i s rodinami) do Evropy. Třetí role – Spolupráce s rebely na ostří nože: Tajná služba vyhodnotí spolupráci se skupinou jako problémovou. Přesto je spolupráce možná, pokud momentálním cílem je společný zájem – například porážka syrských vládních jednotek prezidenta Asada. Za tímto účelem může tajná služba poskytnout problémové skupině peníze a zbraně v množství, které postačí jenom k místnímu momentálnímu boji (viz tichá podpora Islámského státu v Sýrii Saúdskou Arábií). K tomu lze dodat: V prvním pololetí 2015 Islámský stát podle svého prohlášení se přihlásil ke dvěma útokům v Saúdské Arábii. Podle TV CNN z 25. května 2015 byly útoky vedeny proti šíitům jako trest za to, že se usadili v sunnitských oblastech (v Saúdské Arábii je 85 až 90 procent občanů sunnité). To ukazuje na snahu teroristické skupiny vnést násilí a chaos do jiné země Blízkého východu po jejích úspěších v Sýrii, Iráku a Libyi. Z hlediska Evropy je zcela nepodstatné, kdo s kým na muslimském bojišti v Asii a Africe vytváří aktuální koalice, kdo proti komu, kde a kdy bojuje. Důležité je, že boje generovaly uprchlíky – nelegální migranty. Ozbrojenci ochotní bojovat podle potřeb islamistických států (a jejich rozvědek) představují v podstatě tři hlavní skupiny rekrutů: 1) místní vzbouřenci, vystupující proti okupační armádě cizáků a prozápadní vládě (například v Afghánistánu a Iráku) nebo proti autoritářskému režimu (jako v Libyi či Sýrii a prakticky kdekoliv v Asii a Africe), 2) islamisté přicházející bojovat jako nájemní bojovníci, 3) islamisté – horliví militantní psychicky narušení džihádisté, toužící zabíjet bezvěrce kdekoliv na světě – západní okupanty a různou chamraď jako židy, jezídy, křesťany. Z hlediska islámských alias islamistických rozvědek proto vídeňský muslimský terorista Kujtim Fejzullai je pouze netrpělivý idiot, jehož chaotická střelba zkomplikovala tiché vzlínání islámu a islamismu do rakouské společnosti. Nebýt Fejzullaiho, byla by islamisty plánovaná „integrace“ nelegálních migrantů do rakouského prostředí jednodušší. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-08-02 06:34:43

Jak podpořit nekonvenční vědce

Paul Graham se ve své eseji zmiňoval o univerzitách, které dříve sloužily jako útočiště nekonvenčních jedinců a o tom, že tuhle roli pozvolna vyklidily, minimálně v anglosaském světě. U toho bych se chtěl zastavit. Před mnoha lety jsem seděl na letní zahrádce se svým bývalým školitelem z matfyzu, profesorem K., a on mi líčil své mládí za časné husákovské normalizace. Byl tehdy odborným asistentem na matfyzu, a, dle jeho slov: „Držel jsem se tam zuby nehty, protože na katedře byli docela normální lidi, se kterými se dalo otevřeně mluvit. I ten místní komunista byl vcelku hodný a nikoho neudával. Kdežto venku, tam panoval duševní koncentrák.“ K. je hodně nezávislý jedinec. Když se po něm chtělo papírování, s oblibou vymýšlel různé švejkoviny, ze kterých si úřady zoufaly. Pokud tedy našel na tehdejším matfyzu útočiště, asi to nebyla náhoda. Samozřejmě i na MFF UK se tehdy musely absolvovat různé podivné předměty typu Dějiny mezinárodního dělnického hnutí, ale povaha tvrdých věd obecně neumožňovala zamořit je „bullshitem“ příliš. Chvála starosvětské tradice Magisterské studium na MFF UK jsem absolvoval v letech 1996-2001 a tehdy jsem se tam cítil jako ryba ve vodě. Jediný nedostatek, který ta škola měla, bylo naprosto mizivé množství spolužaček. Tehdejší charakter Univerzity Karlovy se trochu lišil od dnešního. Byl jaksi více starosvětský, jako by to byla (to teď myslím převážně dobře, abychom si rozuměli) směsice řeholního řádu a alchymistické lóže. Takové ty stereotypní věci jako taláry, tituly, insignie na krku hodnostářů, latina na diplomech, to se všechno zachovalo dodnes, ale tehdy působily trochu organičtěji. Součástí té starosvětské tradice bylo i vertikální uspořádání akademické obce, ve které byli řadoví posluchači nepochybně zcela dole. Mělo to svoje nevýhody. Například pokud se tehdy nějaký učitel rozhodl šikanovat studenta, těžko se tomu dotyčný ubránil. Pár takových jedinců bylo na každé fakultě. Ale většina učitelů svého postavení nezneužívala. A jedna z tehdejších hodnot, která poměry vylepšovala, bylo důsledné uznávání studentů coby dospělých lidí, kteří si svoje záležitosti řeší sami. Žádná infantilizace a sklon zacházet s nimi jako s dětmi. Pro prváky zvyklé na středoškolské poměry to byl tak trochu náraz, ale většinou se s tím srovnali dobře. Kdo ne, vyletěl. Sladce znějící závazky Na současných vysokých školách pozoruji trend, který je v anglosaském světě daleko rozvinutější: začínají pomalu přebírat korporátní manýry. Zatím ne úplně, je to pozvolný trend, ale skoro každá fakulta už si dělá nějaké P. R. navenek a to P. R. přestává být odlišitelné od P. R. běžného mobilního operátora nebo lobbovací firmy. Letáky na křídovém papíře, optimistické slogany, barevné obrázky z komerčních fotobank, všudypřítomné odkazy na sociální sítě, e-shopy s propagačními předměty. Tak schválně, poznali byste na čelní webové stránce Univerzity Karlovy, že nejde o nějaký běžný informační portál, ale o prezentaci unikátní, skoro sedm set let staré instituce? Latina, taláry a diplomy na ručním papíře z Velkých Losin nám ustoupily do pozadí. Školní web se ve snaze o maximální modernitu stal poněkud tuctovým. Příčiny tohoto vývoje jsou různé, ale asi v tom bude hrát roli skutečnost, že vysokých škol je dnes strašlivě mnoho (jen si to proklikejte – čtyři záložky) a pro mladého Čecha je navíc velice snadné studovat v zahraničí. Situace se tedy převrátila – místo aby se osmnáctiletý maturant ucházel o studium na vysoké škole, musí se ta škola tak trochu ucházet o něj. Potřebujete-li jako instituce provozovat P. R. navenek, zkopírovat korporátní přístup je asi to nejjednodušší, co můžete udělat, protože korporace to mají „zmáknuté“. Jejich prosperita záleží na tom, vloudit se lidem po celém světě úspěšně do peněženky, pokud možno nejen jednorázově, ale natrvalo. Která to nezvládla, ta už dnes nejspíš neexistuje. Jenže spolu s korporátním P. R. můžete importovat i další rysy typické pro velké firmy. A jelikož velké firmy jsou (v Grahamově smyslu) konvenční skrz naskrz, může adoptování jejich mentality poškodit vaši kapacitu nezávislého myšlení. Jeden z takových rysů je povrchní pozlátko, které s P. R. úzce souvisí. Velké firmy se hrozně rády viditelně hlásí k různým dobře znějícím heslům a kauzám, zejména když je to nijak neohrožuje a nic to nestojí (nasejřit čínskou komunistickou stranu si nedovolí víceméně nikdo, čest výjimkám). To je velmi konvenční vzor uvažování. Dalším takovým rysem je ohromný strach z negativní publicity. Existuje mýtus, že sloni se bojí myší. V případě velkých firem to není mýtus, bez téhle podivné přecitlivělosti by měl Digitální Moloch utrum. Povšimněte si, že ty dvě věci spolu souvisí. Čím více těch sladce znějících závazků si veřejně naložíte, tím více budou různí aktivisti sledovat, jestli jste při poskakování po panákovi současných společenských tabu neudělali přešlap, a vymáhat tresty v případě, že ano. No, a do podobné situace se dostane každá univerzita, která akceptuje tento druh korporátního myšlení. Čím více různých inkluzivit, udržitelností, společenských zodpovědností a misí si vetkne do štítu, tím většímu dozoru bude podléhat a tím více se bude bát, že ji někdo na sociálních sítích veřejně zostudí za porušení tohoto kodexu nějakým zaměstnancem X. A to je špatná zpráva pro heretiky a svébytné myslitele všeho druhu, kteří bez porušování kodexů nemohou žít. Právě proto by univerzity k tomuhle druhu žvanivě pozlátkového P. R. sklouzávat neměly. Držet ústa a krok Další záležitost, která působí jako faktor posilující konvenčnost na vysokých školách, je způsob financování projektů. V grantových systémech jste velmi závislí na tom, co si o vás myslí vaši kolegové sedící v různých komisích. To se dá trochu odbourat anonymizací žádostí, aby komise nevěděly, o kom právě rozhodují. Ale v menších oborech, kde je odborníků je pár, ta anonymizace moc dobře nefunguje – studují-li nějaký druh prvoků jen na dvou pracovištích široko daleko, dost snadno si domyslíte, která žádost je od koho. Kromě toho i tady dochází ke konvenčnosti aspoň na úrovni tématu, které projekt řeší (věda podléhá všelijakým módám), nemluvě o jeho provedení. Je-li váš tým genderově vyvážený, ocitnete se o pár bodíků blíže ke slíbené dotaci atd. Nu, a jste-li řadový vědec či profesor, pro kterého je grantový systém důležitým prvkem jeho kariéry, pak máte docela dobrou motivaci „držet ústa a krok“. Pokud byste se třeba zastali kolegy, kterého se rozhodla nějaká skupinka za jeho výroky zkoupat, mohlo by se stát, že s další žádostí o grant pohoříte… Běžní lidé mají na tenhle druh nebezpečí dobrá tykadla a zalézají do ulity jen při náznaku toho, že by se mohlo něco dít. Zkrátka, grantový systém má velké slabiny a pokud chceme podpořit nekonvenční vědce, měli bychom uvažovat nad nějakými alternativami. Alternativy financování menších projektů Alternativy mě napadají minimálně dvě. Ani jedna není úplnou náhradou, budou fungovat spíš u menších projektů. Urychlovač částic za miliardu eur tímhle způsobem postavit nejde. Ale menší projekty jsou také zajímavé a někdy se stanou semínkem velkého skoku vpřed. Ta první alternativa jsou ceny (prizes). Vesměs vypsané s konkrétním cílem a konkrétní částkou odměny, někdy jen pro vítěze, jindy pro tři nejlepší týmy atd. Nevýhoda tohoto postupu je, že jednotliví soutěžící musejí svoji aktivitu pokrývat z vlastních zdrojů; to je velké omezení a možná by součástí průběhu soutěže měl být třeba přístup k vybavené laboratoři či dílně. Na druhou stranu, tímhle způsobem vznikají naprosto originální konstrukce, třeba rukavice překládající znakovou řeč do slov. Hodně takových cen vypsala NASA, s velmi zajímavými výsledky; je možné, že právě tyhle ceny popostrčily soukromý sektor do závodu o vesmír. Podobně existuje například cena pro toho, kdo dokáže prodloužit život laboratorních myší (Methuselah Mouse Prize). Hlavním pozitivem tohoto přístupu je, že soutěžící se snaží vyrobit něco, co skutečně funguje, a ne hezkou závěrečnou zprávu pro grantovou komisi (ideálně ve formátu PowerPoint). Hlavním negativem je asi to, že sponzorů pro takové projekty je málo. Ale ten princip se mi velmi, velmi líbí. Kdybych byl miliardářem, ročně bych třeba deset milionů na takové vědeckotechnické soutěže vydal. Už jenom pro potěšení z toho, co ti lidi vymyslí. Další alternativa je crowdfunding, kdy zdrojem financování jsou tisíce obyčejných lidí – nemilionářů. Nemýlím-li se, tímto způsobem je financován projekt TAME, ve kterém bude profesor Nir Barzilai studovat otázku, zda metformin, běžný a levný lék nasazovaný při lehčí formě diabetu 2. typu, nemá náhodou nějaké omlazovací účinky na organismus. Oni totiž diabetici léčení metforminem vykazují nižší celkovou míru úmrtnosti, což je zajímavý efekt, naznačující vyspravení metabolismu. Crowdfunding je, na rozdíl od cen, také docela dobrý na projekty uměleckého rázu – vydávání knih, divadlo, publicistiku, hudbu apod. Řadí se sem projekt Substack, americký server pro nezávislé komentátory, který jim umožňuje vybírat příspěvky přímo od čtenářů a má je chránit jak před nátlakem redakcí, tak před snižováním úrovně obsahu při „honění kliků“. Útočiště tu našli komentátoři jako Andrew Sullivan, Matt Taibbi a Yascha Mounk, vesměs zajímaví, ale tzv. kontroverzní lidé. Víte-li, že máte příznivce, kteří za vámi stojí natolik, že jsou ochotni kvůli tomu mírně zredukovat svoje jmění, daleko snáze se vám čelí nepříznivým až agresivním reakcím od protivníků. To je něco, co žádný grant ani cena nahradit nemohou. Cesta crowdfundingu má jediné riziko, zato však veliké. Nesmí se stát, že by banky nebo firmy vydávající platební karty přistoupily plně na progresivní pravidla hry a začaly odmítat zprostředkování plateb na základě politicky motivovaných blacklistů. První vlaštovky už se objevily loni, i když neúspěšné. Dost možná se jim bude potřeba do budoucna bránit zákonem.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}