EUR 24,150
||
JPY 12,991
||
USD 20,807
|| <a class="mh-excerpt-more" href="https://www.nazeleno.cz/dum-vytisteny-za-48-hodin-roboti-na-stavbach-meni-pravidla-hry/" title="Dům vytištěný za 48 hodin? Roboti na stavbách mění pravidla hry"></a>
Čas načtení: 2026-06-01 06:00:00
Dům vytištěný za 48 hodin? Roboti na stavbách mění pravidla hry
\nČas načtení: 2026-06-01 06:00:00
Dům vytištěný za 48 hodin? Roboti na stavbách mění pravidla hry
Čas načtení: 2020-04-28 10:48:33
Ve věku 92 let zemřel význačný český filozof Ladislav Hejdánek, signatář a mluvčí Charty 77, který patřil mezi žáky Jana Patočky. Byl výrazným představitelem křesťanského myšlení, v 80. letech pořádal bytové semináře, na které jezdili filozofové ze zahraničí. Po roce 1989 působil jako profesor na Evangelické teologické fakultě a Filozofické fakultě UK v Praze. Zveřejňujeme text, který napsal pro Literární noviny v roce 2003 a který reagoval na výzvu s „Komunisty se nemluví“. Náš vztah ke komunismu Na první kritiky reagoval Jáchym Topol obranou, že signatářům šlo o „morální apel“. O tom, zda lze provolání „S komunisty se nemluví“ chápat jako apel morální či spíše nemorální, by bylo možno diskutovat, ale asi by to nepřineslo žádný užitek. Rozhodnutí s někým nemluvit lze chápat jen jako výraz odporu slabého proti přesile – anebo jako dětinství. Lze však uvítat, že díky této inspiraci a zásluhou Literárních novin vznikla a byla uveřejněna řada příspěvků k souboru otázek mnohem širších, týkajících se komunistů a komunismu v rozsáhlejším kontextu; možná však nebyl ještě dost rozsáhlý. Bylo toho už řečeno dost, a nemám v úmyslu vyslovené znovu opakovat, leda v náznaku, bude-li třeba. Po mém soudu není v současné a nejblíže budoucí době nebezpečí, vyplývající z existence KSČM v naší zemi, nikterak reálné. Situace těsně po válce byla jistě nebezpečnější, ale nebýt tvrdé, dobře připravené – a i později nadále trvající – mocenské intervence ze strany Sovětského svazu, o kterou se únorový puč opíral (a nebýt již existujících příkladů takového intervenčního tlaku i v jiných zemích), nebyly by bývaly pomohly ani milice (a to měli všichni v zádech strach, přetrvávající ještě z doby německé okupace). Dnes za komunisty žádná velmocenská intervence nestojí a přinejmenším v nejbližších desetiletích stát nebude. Budoucnost komunistů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je proto problémem především pro ně samé. Zatím mohou získávat body jen v důsledku omylů a chyb ostatních politických subjektů – a těch chyb nebylo málo – a čekat na další. KSČM už nikdy nebude mít v zádech Velkého Bratra (ani v čínském nebo jiném vydání) a nestane se pouhým nástrojem v jeho velmocenské politice. Za současné mezinárodní situace nebyl u nás až dosud vůbec myslitelný žádný nový Gottwald (natož nějaký Enver Hodža apod.), a po vstupu do Unie je něco takového už naprosto vyloučeno. Pokud se naši organizovaní komunisté nebudou chtít proměnit ve stranu podobnou svým západoevropským sestrám, zahynou na úbytě. Jediné, co by takovou agonii mohlo prodloužit, by byla nějaká forma ostrakizace. To by byla ovšem hrubá chyba „těch druhých“ (teprve tímto ,činem‘ skutečných anti-komunistů), a je na našem rozumném politickém rozhodnutí se od takových omylů rázně distancovat. (Nebýt americké arogance – a mnoha dalších chyb v celé latinské Americe –, Kuba mohla už dávno vypadat jinak.) Hlavním problémem však přece nejsou členové KSČM ani jejich neorganizovaní podporovatelé ve volbách. Nejde totiž vůbec jen o naše místní a pouze aktuální záležitosti. Komunismus jako historický fenomén je mnohem rozsáhlejší a také starší; necháme-li stranou ideové kořeny komunismu jako radikální reformy mezilidských vztahů především v majetkových záležitostech (v prvních křesťanských společenstvích a pak v některých heretických komunitách), můžeme počátky politického komunismu vidět ve francouzské revoluci a výrazně v pařížské Komuně. Právě tyto zkušenosti podrobilo pak reflexi a analýze několik významných teoretiků, a to z různých pozic. Největší význam a vliv měl Karel Marx; na jeho a Engelsových myšlenkách byl pak založen tzv. vědecký komunismus, jinak také historický materialismus, resp. všeobecně marxismus (který byl ovšem převážně spíše engelsismem, příbuzným populárnímu pozitivismu); ten se po některých úpravách (revizích) stal základní a jedinou politickou ideologií všech tzv. socialistických států. Ten však daleko přesahoval oblast politickou a s politickou podporou intervenoval všude, dokonce i v přírodních vědách. V další úpravě se pak stal oficiální ideologií také v Čínské lidové republice (a tam oficiálně žije dodnes). Že se zhroutilo sovětské impérium, nemá většího významu než porážka francouzské revoluce intervencí ostatní Evropy (bolševici vydrželi u moci rozhodně déle než komunardi). Tak jako se devatenácté (a ovšem ani dvacáté) století nevracelo navzdory všem restauracím do poměrů předrevolučních (mj. též zásluhou Napoleonovou), tak se nebude moci vrátit ani Evropa, ani ostatní svět (především Spojené státy) do situace zejména před druhou a už dokonce ne před první světovou válkou, a to bez ohledu na to, jak jednu nebo druhou revoluci budeme hodnotit. Součástí této změněné situace je v případě komunismu skutečnost, že na světě jsou stamiliony komunistů (i „komunistů“), které nikdo nemůže poslat nikam do mimozemského vyhnanství, ale zejména s nimiž prostě nemůžeme přestat mluvit. Naopak: musíme se s nimi (i s mnoha dalšími) nějak domluvit na tom, jak třeba nedevastovat a nezlikvidovat rozsáhlé části a vrstvy biosféry. Mluvit s někým ovšem smysl mít může, ale také nemusí. Půjde zejména o to, co těm druhým chceme říci a co jsme připraveni od nich vyslechnout – a „těmi druhými“ v globálním měřítku už zdaleka nejsou a nebudou jen komunisté, jak už dnes musí být každému jasné. „Těch druhých“ a „jiných“ je mnohem víc. A my s nimi musíme – ať chceme nebo nechceme – najít aspoň společný jazyk. Teprve pak může jít také o konfrontaci myšlenek a eventuální sbližování (nebo také ostřejší vyhraňování) postojů. Ještě se možná ukáže, že tam, kam aspoň trochu pronikl marxismus, bude rozhovor o něco snadnější (marxismus i komunismus jsou evropského původu). Předpokladem aspoň trochu perspektivního rozhovoru (dialogu) nejen jednotlivců a politických směrů, ale různých kulturních a duchovních orientací bude ovšem zejména to, když si každý z účastníků co nejlépe vyjasní svou vlastní situaci, to nejen geopolitickou, ale především kulturní a duchovní. Tak jako francouzská revoluce navzdory všem extravagancím a anomáliím vrhla dost ostré světlo na Evropu své doby, ale i dob pozdějších, tak vrhá světlo na situaci nejen Evropy, ale celého světa komunismus a také sovětský komunismus, tzv. bolševismus. Když čtu úvahy a projevy našich dnešních politiků (zvláště po Havlově odchodu z funkce prezidenta a s výjimkou posledního Špidlova interview), mám dojem, že se ani nezamýšlejí nad tím, co se to vlastně na sklonku osmdesátých a počátku devadesátých let stalo, a to nejen u nás a nejen se Sovětským svazem a „socialistickým táborem“, ale vůbec se světem, a kam to všechno povede. Jak chceme rozhodovat, co s komunismem a s komunisty, když nevíme pořádně ani to, jak tomu je a bude s námi a co máme dělat sami se sebou? Už bylo řečeno, že je třeba rozlišovat: jsou komunisté, s nimiž se dalo a dá mluvit, a jsou nekomunisté či antikomunisté, s nimiž se mluvit nedá. Kromě toho je známo, že jedním z nejlepších prostředků, jak porozumět druhému člověku, je dostat se s ním do sporu, do křížku. A tady je důležitý rozdíl mezi různými typy a rovinami sporů a zápasů. Osvojil jsem si jednu zásadu, na kterou upozorňoval opakovaně můj učitel: ve fyzickém nebo válečném atd. zápase je důležité rozpoznat protivníkovy vady a nedostatky a co nejlépe jich využít; naproti tomu v zápase duchovním a myšlenkovém je třeba překonat protivníka tam, kde je nejsilnější – jinak ho nelze překonat vůbec. Proto místo „nemluvení s komunisty“ je třeba s nimi nejenom mluvit, ale je třeba jim rozumět – a co možná lépe, než si rozumějí oni sami. A především je třeba rozumět, odkud se bere jejich komunismus a z čeho čerpá, čím se živí a čím posiluje, eventuelně čím by se mohl vskutku posilovat, kdyby si lépe rozuměl. Kdo ví, zda by se tam nenašly nějaké zdroje i pro nás ostatní. Každá snadná difamace a degradace protivníka snižuje toho, kdo ji podniká. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat marxismu a zejména myšlenkám mladého Marxe. V době, kdy u nás vládl oficiální „marxismus“, který s Marxem neměl doopravdy mnoho společného, byly některé Marxovy texty považovány za potenciální nebezpečí (např. Ekonomicko-filosofické rukopisy byly vytištěny a dlouho se nesměly prodávat a ležely ve skladech). V té době také samozřejmě unikalo zdejší pozornosti mnoho z intelektuálního úsilí západních „marxologů“. Dnešní mladí lidé Marxe prakticky neznají. To se mi zdá být důvodem k varování: je silně pravděpodobné, že jeho myšlenky budou v nějaké nové interpretaci zase oživeny (jak už to s velkými myšlenkami, dobrými nebo špatnými, bývá), a pak by se mohly setkat nejen s neznalostí, ale také s neschopností rezistence. Bylo už také řečeno, že jsou potíže s vymezením toho, co je a co není komunistické, a to zejména proto, že jsme za těch čtyřicet let (nepočítáme-li ještě delší období) komunismem nasákli tak, že jej udržujeme při životě i my sami, prý především způsobem svého myšlení (Jiří Pehe to specifikoval jako myšlení ,bolševické‘). To je jistě pravda, ale nejde jen o myšlení, ale o chování a jednání, o celý způsob života. Masaryk v prvních letech republiky mnohokrát a při nejrůznějších příležitostech opakoval, že musíme „odrakouštět“; dnes to platí docela obdobně, i když to nezní našim uším o nic příjemněji. Kdopak si je dnes ochoten připustit, že se chová, jedná a myslí jako za komunismu? Pokud si to nepřiznáme, přežívá ten komunismus (a bolševismus) v některých rysech ještě i v nás a s naší pomocí dodnes, a přežíval by, i kdyby našich komunistů nebylo. „Nemluvit s komunisty“ je ta nejlacinější náhražka za to, zbavovat se bolševických návyků sami. Vždyť co patřilo k výbavě takového kovaného bolševika? Právě to, že s ,námi‘, kdo jsme nebyli kovaní bolševici jako on, prostě nemluvil. Výzva „S komunisty se nemluví“ je vlastně v tomto smyslu „komunistická“ a „bolševická“. (Podobně jako jakékoli deklasování jiných protivníků, opozičníků či kritiků, ať jsou za ně nelegitimní generalizací vydáváni ti či oni, např. novináři apod.) Jak jsem už řekl, komunismus má staré kořeny a dlouhou historii. Proto je také třeba se tázat, proč se ta myšlenka v různých podobách vrací. Původně to je křesťanská hereze. Ve srovnání se socialismem je komunismus vlastně okleštěním myšlenky, že lidé si jsou navzájem bratry a sestrami, druhy či soudruhy (socius = druh, soudruh, přítel), na věc zdánlivě okrajovou, totiž na rovnost hospodářskou, majetkovou (vše má být commune = společné). Je v tom ovšem kus správného rozpoznání: majetek s člověkem opravdu něco udělá, anebo aspoň ve většině případů, stejně jako chudoba. A platí to nejen pro jednotlivce, ale pro společenské vrstvy, a také pro celé národy a kultury. Proto je komunismus memento. Za jeho jednotlivými historickými formami je cosi všem těm podobám společného, na co reagovaly a co je zapotřebí brát vážně. Nemá mnoho smyslu se upínat na to, co se stalo, pokud to neslouží lepšímu vidění aktuální situace a také větší vnímavosti vůči tomu, co může přijít a co možná už přichází. Zločinné stránky komunistických systémů bývalého sovětského impéria nelze vidět izolovaně od dějinných kontextů, ale je třeba je důkladně analyzovat, už jen proto, aby k něčemu podobnému už nikdy nemohlo docházet za netečného přihlížení a dokonce nezájmu ostatního světa (zejména tzv. civilizovaného). Nejrůznější zvěrstva, k nimž bohužel až dosud docházelo v dějinách, byla motivována většinou jinak než komunisticky, a je dobré si to připomínat. (Vzpomeňme třeba jen na americké Indiány.) Komunismus a specielně „bolševismus“ ostatně ještě neskončil, protože je to komplikovaný fenomén, jehož jednotlivé stránky či složky mohou přežívat anebo se vracet v jiných podobách a pod jinými názvy a zaštítěny jinými ideologiemi. Je třeba včas vidět skutečná nebezpečí – a pak hlavně neutíkat od konfrontací. V těch však bude vždycky na prvním místě platit, ve jménu čeho do konfrontace půjdeme; výzvy k tomu, aby s protivníkem (zejména s údajným nebo karikovaným protivníkem) nikdo nemluvil, jsou směšné. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-01-28 11:23:56
Básník Radek Malý vdechl nový život Kubaštovu slavnému leporelu o domečku plném koleček
Jen mírně prostorový efekt generuje prosté, přesto geniální leporelo Vojtěcha Kubašty (1914–1992) Domeček plný koleček. Dětští čtenáři mohou vevnitř sledovat takřka hodinu po hodině a během celého dne dva malé sourozence, dívku a chlapce. Ale obrázky byly kresleny už pro vydání z roku 1955, kdy ještě okolo „zuřil“ socialismus, i vynořila se logická otázka, zda průběh dne, jak ho svou činností naplňují obě děcka, nezastaral. Ostatně by zastaral, i kdyby se nezměnil roku 1989 režim, zdá se, jde přece o rozdíl pětašedesáti let: interval rovný takřka celému jednomu lidskému životu. Podívejme se tedy na příběh, jak jej nakreslil mistr známý především prostorovými leporely. Ráno začíná rozcvičkou a večer vrcholí klížením dětských víček na pozadí velikých věžních hodin za oknem. Toto leporelo navíc disponuje skutečnými a nenakreslenými rafičkami, upevněnými vprostřed ciferníku, a ty uživatelům knihy umístí do času řadu událostí v průběhu bdělé části dne. Tuhými kartony osmi listů je vykrojeno šest kruhových otvorů a během obracení listů se tyto skládají právě nad věžními hodinami. Stále pozorujeme tentýž ciferník, ale pokaždé obalený jiným druhem hodin. Na pravých stránkách knihy jej tak spatřujeme třeba vysoko nad dětským hřištěm či ve výkladní skříni, coby součást řinčícího budíku i hodin na stěně. Tentýž kruhový výsek přitom zaměří na levých stránkách nejprve zářící obličej slunce, který se ovšem po obrácení listů usmívá třeba i ze starobylých hodinek. Anebo jde o tvář panenky či fotbalové meruny, o dítětem kreslené květiny a úplněk nad okny usínajícího města. Budík je, pravda, skutečně již zastaralého tvaru, láhev mléka ještě skleněná a podobné hodiny (čitelné ze všech světových stran) bychom už nad dětským hřištěm nenašli, ale jinak malíř vše postihl až překvapivě nadčasově. Pomohlo mu snad i to, že naprosto ignoruje zobrazování rodičů i jakýchkoli dospělých. Den sleduje pouze skrze chlapce a holčičku a vzniká tím dojem, že jsou samostatní. To zřejmě i bylo Kubaštovým cílem a minimálně jeho dcera Dagmar Vrkljan, žijící dnes v Kanadě, tento názor potvrzuje. Původní textová vrstva této populární knihy se jmenovala trochu jinak, a to Malý domeček – plný koleček, a její duchovní matkou byla Marie Šindelářová–Voříšková (1907–1987), někdejší ústřední autorka veršovaných Punťových příhod. Platí to ještě i pro šesté vydání této knihy (1966), které bylo pořízeno v české i slovenské verzi bratislavským nakladatelstvím Mladé letá a vytištěno v Banské Bystrici, nicméně nakladatelství Knižní klub vydává roku 2004 leporelo již s novým textem kreslířova přítele Eduarda Škody. A dalších čtrnáct let nato se zakázky ujal básník Radek Malý (*1977) pro nakladatelství B4U Publishing, součást Albatrosu. On, vydavatelé a odpovědná redaktorka (Štěpánka Sekaninová) si při té příležitosti zavtipkovali, odstranili z názvu leporela slovo MALÝ (stejně tu figurovalo hlavně kvůli rytmu) a tentýž pojem MALÝ se aktuálně stává příjmením samotného autora, jeho příjmením jen těsně přecházejícím vytištěný název publikace. A zatímco Marie Voříšková ještě rýmovala bez všech servítků ve stylu stoleček/zvoneček, dostal důtku/pro minutku, nejradši/skotačí, spí/sny a převléká/navléká, Radek Malý se vyvaroval všech malých zdrobnělin a chutě do leporela implantoval „velké“ rodiče (i když je samozřejmě nadále nevidíme). Maminka je zmíněna hned na začátku, tatínek aspoň na konci. Radek Malý taky změnil jména dětí Eva a Váša na Lucka a Hynek a na rozdíl od přímočaré Marie Voříškové občas užije i obkročný verš: Ten kdo chodí do školy na poslední chvíli, udělá snad cokoli, aby už byl v cíli. Zatímco v letech padesátých nakupovala malá Eva ještě samostatně, i když taky „pro maminku“, nyní je vše trochu jinak a děti svorně nakupují za matčiny asistence. Zatímco tenkrát po obědě ještě spaly celé dvě hodiny, nyní není ta doba ve vlastních verších až tak striktně omezena. Na skotačení venku mají sourozenci překvapivě za celý den méně než šedesát minut, ale je to opět Radek Malý, kdo nyní otázku ředí a dobu „lítání“ slovně nespecifikuje. Už jinou věcí je, že ručičky ciferníčků opakovaně se vynořujících na levých stránkách dál jednoznačně hovoří o jasných lhůtách mezi dvanáctou a druhou hodinou (ležení v postýlkách) či hodinou třetí a čtvrtou (pro kluky kopaná na dětském hřišti, pro děvčata házení si míčem tamtéž). Nu, a zatímco u Voříškové si úkoly – mezi pátou a šestou odpolední – připravuje pouze chlapec, ve verzi Radka Malého to dělají obě děti. A děvče jen už nepřevléká panenky. Zato básník přidal čištění zoubků po večeři, ač ani to samo sebou nadále nevidíme, protože do kreseb se zasahovalo minimálně. A aspoň ten budík má v jeho pojetí za úkol natáhnout tatínek, zatímco Voříšková se o tohle nestarala. Tak či onak museli oba zmiňovaní autoři dodržet „rozvrh hodin“, podle kterého si děti mohou „napříč“ knížkou postrkovat rafičky vždycky v pravém z výřezů, a to dle pevného „nastavení“ jiných ručiček nakreslených na čtrnácti ciferníčcích v levé části rozevřené knihy. A tak jde čas! Půl sedmé, zvonění budíku v sedm (a následující Voříškové rozcvičku Radek Malý pomíjí, protože chlapec na Kubaštově obrázku se stejně spíše jen protahuje). Ale již máme tři čtvrtě na osm a začátek vyučování v osm a je za dvě minuty poledne a škola skončila! Věru rychle. A jsou dvě i tři odpoledne, čtyři a čistění zubů proběhne v sedm a na kutě musíme, ouvej, v osm. Malého kniha však je skutečně určena pro MALÉ děti, na to nezapomeňme, a byla pro ně určena již ve Voříškové verzi. A co by dnes tomu všemu říkal Vojtěch Kubašta? Kdo ví. – Ale do jeho kreseb skutečně nebylo takřka sáhnuto a co se hodin a hodinek jako artefaktů týká, prohlížíme si jich postupně nějakých patnáct. Hned na titulní straně (malované pendlovky s poupaty a dvěma šiškami) a uvnitř například rozličné hodiny stojací či legendární kapesní hodinky s řetízkem, hodinky náramkové, hodiny věžní, na zadních deskách i hodiny nádražní atd. Na dvou obrázcích zůstaly dnes méně již pro města typické tovární komíny a retušována posléze byla jen rudá pěticípá hvězda na čele parní lokomotivy ze zmiňované zadní obálky, přičemž parní pohon stroje kupodivu nikomu nevadil. Na předposlední straně zato zmizel kouř jednoho z dvou komínů a vypařil se i obrázek nad postelí usínajícího chlapce. Nikdy jsem stejně nepochopil, co je na něm nakresleno. Oproti starému vydání byly spáči rovněž přičísnuty vlasy a tónování nebe z celé dvoustrany je dnes temnější. Ale zeleň kosmu nakukujícího skrz nebe naštěstí zůstala. Jen se nyní vyjevuje v jiné tónině. Asi jako i celá tato legendární knížka. Radek Malý: Domeček plný koleček. Navrhl a ilustroval Vojtěch Kubašta. Pro nakladatelství Albatros připravilo jako první vydání B4U Publishing. Tisk Vojtěch Kubašta s. r. o., 16 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-25 17:59:00
Pár dolarů za rychlejší smrt. Vychytávka z 3D tiskárny změní pistoli na automat
Americká policie se musí v posledních měsících potýkat s nebývalým množstvím nelegální úprav příručních zbraní. Zejména majitelé oblíbené pistole od firmy Glock si mohou za pár desítek dolarů obstarat nenápadný doplněk vytištěný na 3D tiskárně, který z ní udělá plně automatickou zbraň. Následky v ulicích jsou podle strážníků vidět na každém kroku.
Čas načtení: 2024-10-30 14:11:00
Huisman Czech Republic tiskne háky s nosností až 250 tun pro námořní jeřáby
Hmotnost 220 kilogramů, jeden metr na délku a nosnost 35 tun má poslední vyrobený 3D hák v Huisman Czech Republic. Vytištěný hák je určený pro pomocný jeřáb na plavidle, které zajišťuje instalaci větrných turbín na moři. Společnost Huisman Czech
Čas načtení: 2025-01-26 15:34:00
Putin má údajně problémy se zrakem. Odmítá nosit brýle, aby si nezkazil image?
Podle britského deníku The Mirror má ruský prezident Vladmir Putin další zdravotní obtíže - tentokrát se píše o tom, že má špatný zrak a odmítá nosit brýle, aby si „nezkazil image". Byl zachycen na videu, kde měl dokumenty vytištěny velkými tučnými písmeny, aby na ně dobře viděl.
Čas načtení: 2025-03-20 04:44:00
Kniha jde do stoupy, i když šla na dračku. Angažovaný Albatros se stydí za ženské tělo
Nakladatelství Albatros media se distancuje od knihy o malém fotbalistovi, kterou čtyři roky bez problémů prodávalo. Již vytištěný druhý díl prý bude ekologicky zlikvidován. Důvodem jsou stížnosti na sociálních sítích, které kritizují, jak si malí fotbalisté povídají o ženách.
Čas načtení: 2025-04-29 13:17:25
Architekt chce místo zbouraného kostela v Liberci vytisknout nový z betonu
V 70. letech minulého století nechal komunistický režim zbořit evangelický kostel na náměstí Českých bratří v Liberci. Nyní by se mohl na stejné místo svatostánek vrátit. Modernější a celý vytištěný z betonu. S nápadem přišel liberecký architekt Jiří Suchomel.
Čas načtení: 2025-05-01 12:07:09
Přesnost a výkon s Figure 4 Tough 75C FR Black
Jako další přírůstek do svého širokého portfolia materiálů nyní 3D Systems představuje Figure 4 Tough 75C FR Black. Tento houževnatý, nehořlavý materiál je uznán certifikační organizací UL s hodnocením UL94 V0 při tenké tloušťce stěny (tj. 0,4 mm) a relativním tepelným indexem (RTI) pro dlouhodobé elektrické použití 150 °C a mechanické použití 130 °C.
Čas načtení: 2025-06-09 22:50:58
Historie peněz: Od mušlí k zlatým mincím
Věděli jste, že první "bankovky" byly vytištěny v Číně už v roce 1024? Nebo že na ostrově Yap se ještě dodnes používají jako platidlo kamenné kotouče vážící až 4 tuny? Historie peněz je plná překvapivých obratů, geniálních inovací i bizarních zvyklostí, které formovaly způsob, jakým dnes nakupujeme, investujeme a spoříme. číst dál
Čas načtení: 2025-07-14 19:54:45
Prodej • Re: "Black Friday" prázdninová směs od BlackArt - aktualizace 13.7.2025
prosím jednou : Tiskárna štítků - nová, vytištěny pouze zkušební tiskyStatistiky: Napsal od packa — 14. 7. 2025, 6:54
Čas načtení: 2025-08-11 20:51:27
Toyota spolupracuje se Stratasysem na inovacích ve výrobě
Stratasys oznámil 7. srpna, že skupina Toyota, zabývající se výrobním inženýrstvím, urychluje inovace ve výrobě díky strategické spolupráci se Stratasysem. Automobilka umožňuje pracovníkům v automobilovém průmyslu hladce integrovat vyspělou technologii 3D tisku do jejich výrobního procesu, díky čemuž mohou nástroje, přípravky a šablony přenést z počátečního konceptu do funkčního prototypu za pouhý jeden den.
Čas načtení: 2025-10-06 11:01:00
Tiskárna jako vaše vizitka: jak technologie ovlivňuje důvěru vašich klientů
Praha 6. října 2025 (PROTEXT) - Klient sedí naproti vám, připravený podepsat smlouvu, která je vyvrcholením týdnů vaší usilovné práce. Sáhnete pro finální verzi dokumentu, ale hned na první stránce vidíte vynechané řádky. Nebo chcete dokument z notebooku vytisknout a tiskárna se ne a ne připojit.Tyto situace nejsou jen drobnými technickými nepříjemnostmi; jsou to reálné obchodní problémy. Představují ztracený čas, který mohl být věnován klientům, narušený profesionální dojem a zbytečný stres, který vás odvádí od toho, co umíte nejlépe. V dnešním konkurenčním prostředí, kde je každý detail vizitkou vaší práce, nemůže být výběr kancelářské techniky podceňován. Každý dokument – ať už je to smlouva, lékařská zpráva, faktura nebo projekt – je bodem kontaktu (touchpoint), který buď posiluje, nebo oslabuje důvěru. Rozmazaný, vybledlý nebo pomalu vytištěný dokument vnáší do interakce prvek nejistoty a může vyvolat podvědomou otázku: pokud je nedbalá dokumentace, je stejně pečlivá i právní rada nebo lékařská diagnóza? Správná technologie pracuje tiše a bezchybně v pozadí a umožňuje vám soustředit se na vaši odbornost. Laser do každé kancelářeMožná si laserové tiskárny stále spojujete s představou objemných a drahých strojů určených pro velké korporace. Je čas tento mýtus vyvrátit. Canon i-SENSYS, je kompaktní, efektivní a dokonale přizpůsobená potřebám všech kanceláří. SpolehlivostNejvětší rozdíl a zároveň největší výhoda laserové technologie spočívá v jejím principu. Na rozdíl od inkoustových tiskáren, které používají tekutý inkoust, pracují laserové tiskárny se suchým tonerovým práškem. To má zásadní dopad na spolehlivost. Toner nikdy nezaschne, a to ani v případě, že tiskárnu nepoužíváte několik týdnů. Mnoho z nás má zkušenost s tím, jak je v nejméně vhodnou chvíli zradil zaschlý inkoust. Laserová tiskárna tento bod zcela odstraňuje.Kvalita a trvanlivostLaserová technologie fixuje tonerový prášek na povrch papíru pomocí vysoké teploty. Výsledkem je mimořádně ostrý a precizní tisk textu i grafiky, který se nerozmaže ani při kontaktu s vodou. Všechny nové modely řady i-SENSYS nabízejí tiskové rozlišení až 1200×1200 dpi, což zaručuje, že každý dokument bude vypadat profesionálně.Ekonomika provozuAčkoli počáteční investice do laserové tiskárny může být vyšší než u spotřebitelských inkoustových modelů, celkové náklady na vlastnictví jsou z dlouhodobého hlediska výrazně nižší. Hlavním důvodem jsou nižší náklady na jednu vytištěnou stránku. Tento efekt je ještě umocněn dostupností vysokokapacitních tonerových kazet, jako je Canon CRG 064H s výtěžností až 13 400 stran. Jeho cena se pohybuje kolem 4000 Kč bez DPH. K úsporám přispívají i další inteligentní funkce, jako je automatický oboustranný tisk, který šetří papír, a nízká spotřeba elektrické energie. Zapomeňte na dlouhé nahřívání laserových tiskáren, jako tomu bylo v minulosti. První výtisk je připraven už za 5,3 sekundy.BezpečnostJe to právě tiskárna, přes kterou proudí ty nejcitlivější dokumenty. A tiskárna je dnes vlastně počítač připojený k síti, který se může stát cílem útoku hackerů. 10 let stará tiskárna dnes jen obtížně splní požadavky na bezpečnost. Canon přistupuje k bezpečnosti komplexně a na několika úrovních. Síťová komunikace je chráněna nejnovějšími standardy, jako je šifrování TLS 1.3 a zabezpečení Wi-Fi WPA3. Samotné zařízení je chráněno funkcí Verify System at Start-up, která při každém spuštění kontroluje integritu firmwaru a brání neoprávněným úpravám. Ochrana dokumentů je zajištěna funkcemi jako Encrypted Secure Print, která dovolí tisk dokumentů až po zadání PIN kódu přímo na zařízení. Tisková data, která putují k tiskárně, jsou navíc bezpečně zašifrovaná. Modely řady i-SENSYS X jdou ještě dál a integrují technologii McAfee Embedded Control, která poskytuje ochranu před hrozbami v reálném čase.Intuitivní ovládáníVáš čas je příliš cenný na to, abyste ho trávili studováním manuálů nebo složitým nastavováním. Multifunkční modely jsou vybaveny velkým, 7palcovým barevným dotykovým displejem s ovládáním podobným chytrému telefonu, který zjednodušuje i složitější úkoly. Údržba je díky tonerovým kazetám „vše v jednom“ otázkou několika sekund.X faktor: kancelář v clouduKromě standardní řady Canon i-SENSYS dnes do kanceláře pořídíte i cloudově orientované modely i-SENSYS X. Standardní součástí modelů řady X je software uniFLOW Online Express, který umožňuje centralizovanou a bezpečnou správu tisku odkudkoli. To je ideální pro moderní, hybridní a rostoucí firmy. Zaměstnanci mohou poslat tiskovou úlohu z domova a bezpečně si ji vytisknout až po přihlášení u tiskárny v kanceláři. Software umožňuje sledovat, kdo, co a kolik tiskne, což pomáhá optimalizovat náklady.Model matchmakingKdyž jste advokát nebo máte třeba lékařskou praxi:Modely: i-SENSYS MF842Cdw & i-SENSYS X C1538iF II / C1533iF IIProč? Tyto profese vyžadují nejen tisk. Potřebují rychlou digitalizaci spisů, záznamů o pacientech a důkazních materiálů. Multifunkční povaha (tisk, kopírování, skenování) v kombinaci s bleskurychlým jednoprůchodovým oboustranným skenováním z těchto modelů činí produktivní centrum. Velký 7palcový dotykový displej zjednodušuje pracovní postupy jako skenování do e-mailu nebo skenování do cloudu. Volba mezi standardním modelem MF842Cdw a cloudově zaměřeným modelem X C1538iF II závisí na míře využívání hybridní práce a potřebě centralizované správy.Když jste freelancer, konzultant, architekt:Modely: i-SENSYS LBP732Cdw & i-SENSYS X C1538P II / C1533P IIProč? Pro tyto profesionály je klíčový bezchybný, rychlý a spolehlivý tisk dokumentů. Nepotřebují další funkce multifunkčního zařízení. Tyto jednoúčelové tiskárny poskytují stejné základní výhody rychlosti (až 38 str./min), zabezpečení a konektivity v kompaktním a cenově dostupnějším balení. Vysoká kapacita papíru, rozšiřitelná až na 2 300 listů, znamená, že zvládnou i velké tiskové úlohy bez neustálého doplňování. Volba mezi standardním modelem LBP732Cdw a řadou X C1530P II opět závisí na potřebě pokročilé cloudové správy přes uniFLOW.Nová tiskárna Canon i-SENSYS je investicí do tří klíčových oblastí vašeho podnikání: do vaší profesionality, kterou podporují bezchybné dokumenty, do vaší efektivity, protože získáváte drahocenný čas eliminací technologických problémů a do vašeho bezpečí, jelikož chráníte to nejcennější – data vašich klientů. Zdroj: Canon Europe
Čas načtení: 2025-12-10 09:45:28
Po delší době se u CK Čedok objevil výhodný last minute zájezd do Dominikánské republiky. Týdenní pobyt v termínu 11.–19.12. (odlet ve 13:00) s all-inclusive v oblíbeném 5* hotelu Serenade Punta Cana Beach & Spa Resort vychází na 25 990 Kč/os. Letí se přímým letem s Neos Air z Prahy do Punta Cany. Vízum není nutné pro turistický pobyt kratší než 120 dní. Před příletem a před odletem musí všichni cestující vyplnit elektronický formulář na stránce eticket.migracion.gob.do/ a uschovat si vytištěný či elektronicky vygenerovaný QR kód. Další zájezdy do Dominikánské republiky si můžete snadno porovnat v našem srovnávači podle ceny, termínu či úrovně hotelu.
Čas načtení: 2025-12-11 12:16:32
Odcházející náměstek pro dopravu Hřib se dmul pýchou nad výčtem úspěchů v pražské dopravě
Exprimátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) odchází z nejvyššího vedení hlavního města po sedmi letech, z čehož poslední tři vykonával post náměstka pro dopravu, kde ho nyní nahradí spolustraník Jaromír Beránek. Hřib během čtvrteční tiskové konference veřejnosti představil svůj dopravní účet projektů, za které má nést zásluhu. Přinesl jej vytištěný a jeho položky sepsané pod sebou měřily několik metrů. Koaliční kolegové z pražské komunální politiky s jeho prací ale spokojeni nejsou.
Čas načtení: 2026-02-14 07:00:00
Jen tři metry a 3D tisk z betonu. Prohlédněte si dům, který je odpovědí na krizi bydlení
Krizi bydlení neřeší pouze Česko. Například Lucembursko zoufale hledá tisíce nových bytů ročně. Odpověď ale možná neleží v dalších satelitních čtvrtích, nýbrž v úzkých, přehlížených parcelách mezi domy. I proto vznikl dům od studia ODA Architects, který ukazuje, že i tři metry šířky mohou znamenat plnohodnotný domov – vytištěný z betonu, postavený za čtyři týdny a s vizí budoucnosti.
Čas načtení: 2026-03-10 16:33:00
Stavební skupina HSF System staví v Žilině první 3D tištěnou automyčku
Praha 10. března 2026 (PROTEXT) - Automyčka u obchodního centra Klokan v Žilině vzniká s využitím patentované technologie 3D tisku betonu. Mezinárodní stavební skupina HSF System díky ní urychlí výstavbu, sníží množství odpadu a umožní realizaci v zimních podmínkách. Dokončení je plánováno na duben 2026. Investorem je společnost MC Štadión z developerské skupiny KLM real estate.Automyčka naváže na obchodní centrum Klokan, které mezinárodní stavební skupina HSF System realizovala jako generální dodavatel v roce 2025. S využitím unikátní technologie 3D tisku se počítalo už při návrhu celého areálu. Nový objekt tak přirozeně doplní stávající zástavbu v blízkosti centra Žiliny a stadionu MŠK Žilina. „Stavebnictví, stejně jako jiná odvětví, se neobejde bez automatizace a robotizace. Ne všechny stavební činnosti je možné realizovat bez lidské práce, ale právě hrubé stavby jsou příkladem, kde už umíme 3D tisk betonu efektivně využívat,“ říká Tomáš Kosa, CEO, HSF System z investičního holdingu PURPOSIA Group, a dodává: „V Žilině jsme tuto pokročilou technologii zvolili také z důvodu zimního období a nízkých teplot, které nám neumožňovaly postavit automyčku „klasickým způsobem“.“Samotný 3D tisk jednotlivých částí automyčky probíhal v České republice ve společnosti Coral Construction Technologies, která stojí za vývojem patentované technologie 3D Concrete Printing (3DCP) propojující tradiční materiál s automatizací a digitalizací. Technologie 3DCP umožňuje rychlejší výstavbu, přesnější provedení a menší množství odpadu. Přináší úsporu materiálu, času a dává architektům větší volnost při návrhu. Automyčka v Žilině se bude skládat z celkem 40 kusů 3D tištěných dílů. Největší má rozměr 3,52 × 1,98 × 0,45 metru. Čistý čas tisku se pohybuje kolem 36 hodin. Stěny jsou vytištěny včetně nosné konstrukce a tepelné izolace, aby objekt splnil všechny požadavky na bezpečnost a provoz. Montáž probíhá na místě stavby ve dvou krocích. Nejprve se smontuje první nadzemní podlaží, poté následuje druhé podlaží. „Výhodou 3D tisku je možnost tisknout stavbu přímo na místě, nebo lze vytisknout prvky ve výrobní hale a převézt je na stavbu, kde je jednoduše smontujeme jako u projektu automyčky v Žilině,“ doplňuje Tomáš Kosa.Mezinárodní stavební skupina HSF System a společnost Coral Construction Technologies mají s 3D tiskem zkušenosti z předchozích projektů, například první 3D vytištěná restaurace na světě ve skiareálu Kopřivná v České republice. Poloviční podíl ve firmě Coral Construction Technologies (Coral) má investiční holding PURPOSIA Group prostřednictvím společnosti HSF System. Zdroj: HSF System