Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-09-08 14:59:00

HAIER UZAVÍRÁ NOVÁ PARTNERSTVÍ VE FOTBALOVÉM SVĚTĚ S KLUBY LIVERPOOL FC A PARIS SAINT-GERMAIN

Berlín 8. září 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Díky spolupráci s LaLigou, Ligou Portugal, Královskou marockou fotbalovou federací a obnovení dohody s ATP Tour upevňuje Haier svou celosvětovou strategii sportovních partnerství.Společnost Haier, světová jednička v maloobchodním objemu prodejů velkých domácích spotřebičů, dnes oznámila uzavření víceletých globálních partnerství s fotbalovými kluby Liverpool FC a Paris Saint-Germain. Tato spolupráce propojuje dva z nejsledovanějších fotbalových klubů světa se značkou známou svým uživatelsky orientovaným přístupem k inovacím.Na veletrhu IFA v Berlíně dnes představitelé obou klubů spolu se společností Haier slavnostně uvedli novou strategii značky a zároveň oficiálně oznámili partnerství. Díky dohodám se Haier zapojí do aktivit na stadionech, v online prostředí i v obchodních sítích, připraví jedinečné zážitky pro fanoušky a bude zkoumat možnosti společných chytrých domácích zařízení, která dokážou přenést energii zápasových dnů do běžného života.„Máme radost, že můžeme rozšířit naši sportovní marketingovou strategii díky partnerství s Liverpool FC a Paris Saint-Germain – dvěma slavnými šampionátovými kluby světového fotbalu. Jejich neúnavné úsilí o dokonalost a inovační přístup silně rezonují s podnikatelskou DNA společnosti Haier a s naší snahou vybudovat skutečně globální značku. Tato partnerství nám umožní inspirovat, spojovat a nabídnout fanouškům i zákazníkům po celém světě ještě hodnotnější a chytřejší zážitky," uvedl Haishan Liang, viceprezident představenstva a prezident společnosti Haier Group. „Velké týmy dosahují vítězství díky přesnosti, spolupráci a trvalému zdokonalování. My přistupujeme k výrobě produktů stejně: jsou zaměřené na potřeby lidí, podporované technologií a prověřené každodenní praxí."„Haier je ambiciózní, inovativní a přední světová značka a jsme rádi, že se připojuje k rodině LFC," komentoval Ben Latty, obchodní ředitel klubu Liverpool Football Club. „Díky své pověsti výrobce kvalitních domácích spotřebičů a silné přítomnosti na trzích po celém světě má Haier globální záběr, který se dobře pojí s rozsahem mezinárodní fanouškovské základny Liverpoolu. Těší nás, že se partnerství rozbíhá, a těšíme se na spolupráci."„S potěšením vítáme Haier v rodině Paris Saint-Germain," sdělil Richard Heaselgrave, ředitel pro příjmy klubu Paris Saint-Germain. „Haier jako globální lídr v oblasti domácích spotřebičů provází lidi v jejich každodenním životě. Partnerství nám poskytuje jedinečnou možnost ještě více přiblížit klub našim fanouškům po celém světě – na tribunách i v domácím prostředí."Haier je ve fotbale také partnerem LaLigy – jedné z globálně nejsledovanějších fotbalových soutěží –, Ligy Portugal – jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících národních lig Evropy – a Královské marocké fotbalové federace, která stojí v čele afrického fotbalu a získává čím dál větší celosvětovou pozornost. Tato spojení potvrzují klíčovou roli Španělska, Portugalska a Maroka v mapě fotbalových aktivit společnosti Haier.Součástí nové strategie dvojího sponzoringu ve světě sportu, která se týká také tenisu, je i prodloužení strategického partnerství společnosti Haier s ATP Tour do roku 2028. Do portfolia turnajů spojených se značkou patří Plava Laguna Croatia Open (Umag), ABN Amro Open (Rotterdam), BMW Open (Mnichov) a prestižní závěrečný turnaj Nitto ATP Finals v Turíně. Prodloužení zajistí společnosti Haier trvalou viditelnost na kurtech, špičkové pohostinské služby a možnost prezentace produktů na vybraných akcích ATP Tour, což poskytne celosvětovou platformu k představení nejnovějších inovací v oblasti chytrého bydlení. Značka se bude také objevovat na digitálních kanálech ATP, které oslovují více než miliardu uživatelů po celém světě. V tenise navíc společnost Haier pokračuje v partnerství s turnaji Roland-Garros, Rolex Paris Masters, Australian Open a Mutua Madrid Open, čímž potvrzuje, že tenis tvoří klíčovou součást její globální strategie.V rámci této nové etapy rozšíří společnost Haier své působení jako partner ATP Gold nejen v segmentu domácích spotřebičů, ale i v oblasti domácí zábavy a televizorů, čímž posílí svou viditelnost napříč kategoriemi a prohloubí kontakt s celosvětovou základnou fanoušků.„Prodloužení našeho partnerství se společností Haier potvrzuje význam a dopad naší dosavadní spolupráce," uvedl Rodolphe Tastet, viceprezident ATP pro partnerství. „Od roku 2023 jsme společně představovali prémiové technologie značky Haier fanouškům ATP po celém světě. Těší nás, že na tomto základě můžeme pokračovat a dál upevňovat náš společný důraz na inovace a špičkovou kvalitu."Partnerství značky s předními mezinárodními tenisovými akcemi pramení ze sdílených hodnot, mezi něž patří elegance, preciznost a úsilí o špičkový výkon. Tyto vlastnosti jsou vlastní jak velkým šampionům, tak chytrým řešením společnosti Haier, která představují ideální propojení techniky, kvality a stylu.Spojením sil s kluby Liverpool FC a Paris Saint-Germain, prodloužením dlouhodobého partnerství s okruhem ATP Tour a významnými mezinárodními turnaji a posílením přítomnosti v LaLize, Lize Portugal a marockém fotbalu společnost Haier nejen staví své jméno po bok šampionů, ale také dokazuje, že světová jednička mezi značkami domácích spotřebičů hraje na stejné úrovni jako nejlepší kluby a sportovci světa. Společně proměňujeme zápal z hřiště i tenisového kurtu v chytřejší a propojenější každodenní život doma. Dokonalost nemá hranice – žijte, fanděte a vítězte s jedničkami v Domově šampionů. Tato partnerství nejsou izolovanou iniciativou, ale další kapitolou dlouhodobého příběhu spojení společnosti Haier se sportem, založeného na přesvědčení, že sport je mocná platforma k inspiraci, propojování a vytváření společné hodnoty. Obohacují portfolio prestižních sponzoringů, které již zahrnuje fotbal, tenis, volejbal a další sporty, a potvrzují jedinečný přístup společnosti Haier k partnerstvím: vybírat platformy, které odrážejí hodnoty značky – špičkovou kvalitu, týmovou spolupráci a neustálý rozvoj.Na konci osmdesátých a začátku devadesátých let byla společnost Candy – dnes součást Haier Europe – hlavním sponzorem klubu Liverpool Football Club, v období, které dodnes patří k nejvýraznějším kapitolám historie klubu. Dnešní oznámení tak symbolicky uzavírá kruh a znovu potvrzuje dlouhodobé propojení skupiny s fotbalem a jeho globální fanouškovskou komunitou.HAIER ZNAMENÁ SPORTHaier má se sportem široké, strategické a celosvětové propojení, které vyjadřuje její multisportovní identitu. Od volejbalových hřišť v Číně přes antukové dvorce Roland-Garros, kriketové stadiony v jižní Asii až po fotbalové arény v Evropě a Africe si značka Haier vybudovaly sponzorský model, který se přizpůsobuje místním vášním a zároveň podporuje její globální vizi. Tato filozofie se promítá do rozsáhlého portfolia značky, jehož cílem je reagovat na skutečné potřeby spotřebitelů při respektování kulturních specifik a místních zvyklostí.Od pračky, která se postará o citlivé a tradiční látky, až po klimatizaci odolnou vůči přepětí – všechny produkty vznikají s cílem zjednodušit a zpříjemnit život lidí kdekoliv na světě.Stejnou vizí se řídí i sponzorská strategie společnosti Haier ve sportu: síť partnerství, která zrcadlí místní vášně a zároveň naplňuje globální poslání. Od fotbalových trávníků po tenisové dvorce, od Evropy přes Asii až po Afriku investuje firma Haier do platforem, jež přirozeně zapadají do každodenního života lidí, a mění sport v univerzální jazyk, který propojuje technologie, kulturu i emoce v jediný společný příběh: Hrajte s jedničkami.O společnosti Haier GroupHaier Group byla založena v roce 1984 a je nejvýznamnějším světovým poskytovatelem řešení pro lepší život a digitální transformaci. V souladu s heslem „Více tvorby, více možností" se společnost Haier za všech okolností zaměřuje především na uživatele a staví svou infrastrukturu na třech pilířích: chytré domácnosti, komplexním zdravotnickém průmyslu a digitální ekonomice. Zřídila 10 výzkumných a vývojových center, 35 průmyslových parků a 163 výrobních závodů a v roce 2024 dosáhla celosvětových tržeb ve výši 55,9 miliardy USD. Společnost Haier již sedm let po sobě figuruje v žebříčku nejhodnotnějších globálních značek Kantar BrandZ Top 100. Současně si již šestnáct let drží první místo mezi značkami velkých domácích spotřebičů v žebříčku žebříčku Euromonitor Global Major Appliances Brand. Skupina sestává z osmi kotovaných společností, přičemž její dceřiná firma Haier Smart Home je uvedena na žebříčku Fortune Global 500 i na seznamu nejuznávanějších společností světa Fortune World's Most Admired Companies.O klubu Liverpool Football ClubLiverpool Football Club, založený v roce 1892, patří k nejtradičnějším a nejslavnějším fotbalovým klubům na světě. Na svém kontě má 20 ligových titulů včetně Premier League, osm FA Cupů, deset Ligových pohárů, šest trofejí Evropského poháru/Ligy mistrů, tři Poháry UEFA, čtyři evropské Superpoháry, 16 Charity Shields, dva tituly v ženské Super League a jedno vítězství v ženském Championship. Klub klade důraz také na svou společenskou odpovědnost a pyšní se činností oceněnou v rámci projektu The Red Way, který představuje jeho dlouhodobý závazek k lepší budoucnosti lidí, planety a komunit. To zahrnuje úsilí o zvýšení udržitelnosti v rámci celého klubu, podporu rovnosti, diverzity a inkluze ve všech oblastech a vytváření zásdních životních příležitostí pro děti a mladé lidi v Merseyside i za jeho hranicemi prostřednictvím oficiální charitativní organizace LFC Foundation.O klubu Paris Saint-GermainParis Saint-Germain (PSG), založený v roce 1970 a poprvé vítěz Ligy mistrů UEFA v roce 2025, je nejúspěšnějším sportovním klubem Francie a jedním z lídrů evropského sportu. Od převzetí společností Qatar Sports Investments v roce 2011 se PSG rozvinul v multisportovní instituci vynikající v mužském i ženském fotbalu, házené, judu a esportech. V roce 2022 do klubu investovala americká společnost Arctos Partners, aby podpořila jeho dlouhodobou růstovou strategii. PSG má více než 500 milionů fanoušků po celém světě a na sociálních sítích jej sleduje více než 230 milionů uživatelů. Klub se stal kulturní ikonou na pomezí sportu, módy a zábavy, přičemž spolupráce s globálními značkami, jako je například Jordan, upevnila jeho status mezinárodně uznávané lifestyle značky. V roce 2024 klub otevřel Campus Paris Saint-Germain, moderní areál nastavující nové standardy v přípravě a výkonnosti sportovců. Jako Klub nové generace spojuje PSG špičkový sport, kulturní přesah a společenský přínos a pomáhá tak utvářet budoucnost sportu i společnosti.O ATPPosláním ATP je sloužit tenisu. Jako správní orgán ATP Tour a ATP Challenger Tour přinášíme zábavu miliardě fanoušků po celém světě, představujeme nejlepší hráče světa na prestižních turnajích a inspirujeme novou generaci tenistů. Od United Cupu v Austrálii přes Evropu, Ameriku až po Asii soupeří hvězdy tohoto sportu o tituly a body do žebříčku PIF ATP Rankings na turnajích ATP Masters 1000, 500 a 250 i na grandslamech. Všechny cesty vedou na Nitto ATP Finals – prestižní zakončení sezony v Turíně, které se hraje pouze za účasti nejlepších osmi singlistů a deblových dvojic roku. Právě zde se rozhoduje o držiteli titulu končící sezony ATP World No. 1 presented by PIF – nejvyšším ocenění v tenisu. Více informací naleznete na stránkách www.ATPTour.com.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2765269/Haier_Signs_New_Partnerships_World_Football_Liverpool_Football_Club_Paris.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2765270/Haier_Signs_New_Partnerships_World_Football_Liverpool_Football_Club.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2765271/Haier_Signs_New_Partnerships_World_Football_Paris_Saint_Germain.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2765272/Haier_Signs_New_Partnerships_World_Football_Liverpool_Football_Club_1.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2765273/Haier_Signs_New_Partnerships_World_Football_Paris_Saint_Germain_1.jpg KONTAKT: pr@haier.com 

Čas načtení: 2026-06-03 10:31:12

OPEN MIND na ILA 2026 v Berlíně

OPEN MIND Tech­no­lo­gies se po­pr­vé před­sta­ví na ve­letr­hu ILA v Ber­lí­ně. Na stán­ku 411 v hale A ukáže, co sada hy­per­MILL CAD/CAM na­bí­zí le­tec­ké­mu prů­mys­lu. OPEN MIND před­ve­de, jak mo­der­ní tech­no­lo­gie CAD/CAM pod­po­ru­je efek­tiv­ní a přes­nou vý­ro­bu slo­ži­tých le­tec­kých kom­po­nen­tů a jak se hlad­ce in­te­gru­je do bez­peč­ných pro­ce­sů. Na stán­ku budou vy­sta­ve­ny kom­po­nen­ty, jako je kryté oběž­né kolo a náboj vr­tu­le.

Čas načtení: 2024-09-12 21:34:00

Je mi líto, ještě nejsem ve formě. Nadal se omluvil z Laver Cupu

Bývalý první hráč světa Rafael Nadal se příští týden nezúčastní exhibičního Laver Cupu, protože se stále nedostal do potřebné formy. Osmatřicetiletý španělský tenista hrál naposledy koncem července na olympijských hrách v Paříži, kde vypadl se Srbem Novakem Djokovičem ve druhém kole. Nedávné US Open vynechal, stejně jako předtím Australian Open a Wimbledon. Vítěz 22 grandslamů měl v plánu vrátit se v Berlíně na Laver Cupu, ale oznámil, že se v týmu Evropy neobjeví.

Čas načtení: 2024-09-12 21:15:24

Nadal se na Laver Cupu nepředstaví

Bývalý první hráč světa Rafael Nadal se příští týden nezúčastní exhibičního Laver Cupu, protože se stále nedostal do potřebné formy. Osmatřicetiletý španělský tenista hrál naposledy koncem července na olympijských hrách v Paříži, kde vypadl se Srbem Novakem Djokovičem ve druhém kole. Nedávné US Open vynechal stejně jako předtím Australian Open a Wimbledon. Vítěz 22 grandslamů měl v plánu vrátit se v Berlíně na Laver Cupu, ale dnes oznámil, že se v týmu Evropy neobjeví.

Čas načtení: 2026-05-11 16:49:03

Open Hardware Summit 2026

Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.

Čas načtení: 2019-09-05 06:37:09

Martin Hudec: Česko-německá literární výměna je zatím dost jednostranná

Před více než dvaceti lety se zrodila instituce, která se rozhodla prohlubovat vzájemné porozumění mezi Čechy a Němci. O dosavadních aktivitách Česko-německého fondu budoucnosti, jeho aktuálních projektech i plánech do budoucna jsme hovořili s germanistou Martinem Hudcem.   Česko-německý fond budoucnosti, založený v roce 1997, si klade za cíl „stavět mosty mezi Čechy a Němci“. Co konkrétně si pod tím máme představit?  Zcela konkrétně ve třech číslech: za 20 let jsme částkou přes 60 milionů eur podpořili na 11 000 česko-německých projektů. Podporujeme především školní a kulturní výměnu a spolupráci na úrovni občanské společnosti včetně nejrůznějších setkávání. Jde nám o to, aby díky naší podpoře bylo možné realizovat projekty, které spojují lidi z obou zemí a umožňují jim se vzájemně poznat a respektovat. Fond budoucnosti přispívá i na obnovu památek, vysokoškolská stipendia a vědecké a publikační záměry.   V čele fondu stojí český ředitel Tomáš Jelínek a německá ředitelka Petra Ernstberger, znamená to, že o aktivitách nadace v té které zemi rozhoduje vždy pouze jeden z nich? Fond budoucnosti je sice bilaterální instituce s českým a německým ředitelem, a stejně tak jsou Češi a Němci zastoupeni ve správní radě i mezi zaměstnanci, ale naše poslání je jednotné a agendu si podle státní hranice nedělíme. Sídlo fondu a celé jeho exekutivy je v Praze, zde jsou zpracovávány a hodnoceny všechny grantové žádosti a odtud jsou řízeny i další aktivity fondu směřující do obou zemí.   Vy máte na starost podporu kulturních a vědeckých projektů a také vydávání tištěných publikací. Jaký druh projektů mezi (úspěšnými) žádostmi převažuje a kam obvykle jde nejvíce peněz? Úspěšné jsou především takové žádosti, které přispívají k česko-německému porozumění, a projekty založené na česko-německé spolupráci, důležitý je i inovativní přístup, kreativita a přínos podpořených projektů. Konkrétně pak záleží na té které projektové oblasti: u kulturních projektů nám jde především o vzájemné zprostředkování kulturních fenoménů obou zemí i prezentaci zástupců současné kultury, od amatérských hudebních souborů až po špičkové německé divadlo. U vědeckých a publikačních projektů je pro nás zásadní zdokumentování myšlenkového světa, vědeckého výzkumu a kulturních aktivit lidí z Německa a Česka, stejně jako náhled do literatury sousední země a jejích nejrůznějších žánrů. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Když zůstaneme u literatury, které faktory mají největší vliv na výsledné rozhodnutí ohledně vaší případné podpory? A kdo všechno o ni vlastně může žádat? Žádat mohou jak nakladatelé či nejrůznější – například vědecké – organizace, tak i fyzické osoby, tedy například samotní autoři z obou zemí. Nejzásadnější kritérium pro naši podporu jsem už zmínil v předešlé odpovědi, určitě ale platí, že chceme především přispět ke zprostředkování současné literatury, zásadní je pro nás přitom nejen kvalita textu a překladu, ale i to, že tak přispějeme k bližšímu porozumění života v sousední zemi.   Letos jste byli jedním z partnerů prezentace České republiky jako hostující země na lipském knižním veletrhu. V čem konkrétně vaše přítomnost na veletrhu, popřípadě spoluúčast na českém programu spočívala? České hostování v Lipsku jsme vnímali jako velkou šanci pro českou kulturu a pro prohloubení česko-německého dialogu nejen v oblasti literatury, což je jedním z našich důležitých cílů. Proto jsme se také hned od počátku snažili přispět k jeho úspěšné realizaci – rád jsem se v této souvislosti podílel na práci dramaturgické rady, která měla hostování ČR v Lipsku na starosti –, i k posílení česko-německé literární výměny. Již v březnu 2018 jsme vypsali mimořádnou podporu projektům, které měly přispět k lepšímu poznání a posílení role české literatury a českého jazyka v Německu.  To vše i s ohledem na fakt, že česko-německá literární výměna na rozdíl od velmi rozvinuté kulturní spolupráce lidí z obou zemí probíhá dost jednostranně a současná česká literatura se v konkurenci se silnou nabídkou zahraničních titulů na německém knižním trhu prosazuje jen s velkými obtížemi. Mimořádná podpora se týkala nejen překladů do němčiny, ale i čtení českých autorů a dalších literárních projektů, cílili jsme též na podporu německé bohemistiky. Celkem jsme v rámci naší výzvy podpořili na 20 projektů celkovou částkou 150 000 eur. V průběhu veletrhu v Lipsku jsme pak měli tři velmi úspěšné, různorodé akce: kontaktní setkání pro všechny ty, kteří mají nápady, jak česko-německé vztahy v oblasti kultury dále rozvíjet, pódiovou diskusi s Jaroslavem Rudišem přímo na veletrhu a především „Večer s Vladimírem Holanem“ – česko-německou edici, která patří k našim nejzásadnějším literárním projektům, představil její spoluvydavatel, profesor slavistiky Urs Heftrich (rozhovor s ním přinesly Literární noviny 4/2019; pozn. PN) a překladatelka Věra Koubová. Čtení básní pak hudebně doprovodil izraelský pianista Gilead Mishory.    Mezi aktuálně schválenými projekty čistě literární akce ani publikace příliš nefigurují, zaujala mě však akce s názvem Reality Czech. Německo-české literární setkání. O co se jedná? Z tohoto projektu mám obzvláštní radost, ukazuje totiž to, co pro nás bylo a je po hostování v Lipsku zásadní: tedy kontinuitu i rozšíření česko-německých aktivit na literárním poli. V případě „Reality Czech“ se jedná o řadu čtení a diskusí se 12 českými a německými spisovateli v Berlíně. V rámci třídenního setkání budou autoři z Prahy a Berlína spolu s publikem diskutovat o aktuálních podmínkách pro psaní i roli literatury v kulturně-politickém a společenském diskursu a poznají také nové performance a publikační formáty z Prahy a Berlína. Program bude sestávat z panelové diskuse v kooperaci s fakultou slavistiky na Humboldtově univerzitě, dvou večerů autorských čtení, několika moderovaných diskusí / open talks a výstavy nezávislých literárních časopisů vydávaných v uplynulých 30 letech. Z mého pohledu je přitom nejzásadnější pestrý mix různých setkávacích a prezentačních formátů: dojde zde nejen ke klasickým čtením, která širší veřejnosti umožní vhled do současné české literatury, ale i k následným diskusím o nových cestách a možnostech zprostředkovávání a šíření literatury.   Podpoříte také vznik a následné vydání německého překladu knihy Petra Balajky Ottla, která česky vyšla loni zásluhou Nakladatelství Franze Kafky. Co vás přimělo k finanční podpoře v tomto konkrétním případě? Je to svým způsobem logický protipól k naší podpoře českého vydání všech tří svazků Stachovy kafkovské biografie v nakladatelství Argo. Přišlo nám vhodné pomoci zprostředkovat knihu českého autora německým čtenářům, nadto pojednávající o osobě a tematice, o které se dosud příliš nevědělo. Tím mám na mysli nejen Ottlu jako Kafkovu „nejmilejší sestru“, ale i tematizaci posledního roku jejího života v Terezíně, následnou deportaci do Osvětimi a její dobrovolné rozhodnutí spojit svůj osud s dětmi z Białystoku, které jako zdravotní ošetřovatelka provázela, i když pravděpodobně tušila, že to znamená cestu na smrt.   Když se podíváme na rok 2017, podpory se dočkalo 40 publikací, ovšem beletrie mezi nimi příliš zastoupena nebyla (6x próza, 2x poezie) a převažovaly tituly odborné. Jedná se o tradiční poměr? A čím je to způsobeno?  Ten poměr se lehce mění, dosud ale platilo, že převažují žádosti o podporu vědeckých publikací, což je dáno tím, že tyto projekty jsou často navázány na vědeckou česko-německou spolupráci v nejrůznějších oblastech – většinou se jedná o podporu vydání česko-německých sborníků z akcí podpořených fondem. O nelehké cestě českých autorů na německý knižní trh jsem již hovořil, sám jistě dobře víte, že ani u nás není mnoho nakladatelů, kteří by se na náročnější německou beletrii či poezii zaměřovali. Chci ovšem zmínit i to, že v roce 2018, tedy již během příprav na Lipsko, bylo mezi 50 podpořenými publikacemi 8 knih beletristických a 8 titulů z oblasti poezie. V tomto smyslu doufám a věřím, že impulsy vzešlé z našeho hostování v Lipsku budou mít delší trvání, naše podpora v této oblasti samozřejmě pokračuje i nadále.   V loňském roce mezi podpořenými projekty figurovala řada akcí či děl vztahujících se k tzv. osmičkovým rokům, letos jistě nebude nouze o projekty spjaté s třicetiletým výročím sametové revoluce.  Je to tak, už v prvním pololetí letošního roku fond podpořil celou řadu projektů, které tematizují 30. výročí politického převratu v roce 1989, a to v obou zemích. Těší nás, že aktéři občanské společnosti chápou toto výročí i jako příležitost lépe si uvědomit, co nás v Evropě spojuje, a soustředit na to pozornost. Tak například pražská Asociace pro mezinárodní otázky a Evropská akademie Berlín chtějí v rámci „Evropských týdnů svobody“ prostřednictvím nejrůznějších inovativních formátů zprostředkovat širší veřejnosti v Německu, Česku a Polsku povědomí, že události roku 1989 byly významné nejenom v národním nebo bilaterálním kontextu, ale že je třeba je zároveň vnímat jako součást příběhu celoevropského úspěchu. Řada projektových partnerů hledá v souvislosti s výročím pádu železné opony i možnosti intenzivního dialogu s pamětníky. Jako například drážďanské Mitteleuropa-Zentrum při Technické univerzitě a spolek Veřejný sál Hraničář z Ústí nad Labem, kteří hodlají provést řadu rozhovorů s pamětníky z oblasti Drážďan a Ústí a tematizovat při tom jejich životní situaci před a po roce 1989. Dalším příkladem projektu, který se zabývá třicetiletým výročím politického převratu roku 1989, je česko-německý kabaret, založený v roce 2018 v Praze jako první svého druhu. Ve svém novém programu „Téma 2.0“ se bude zabývat tématem pádu železné opony a následného období politické transformace až do současnosti.    Již čtvrtým ročníkem letos pokračuje vámi pořádaná soutěž o Česko-německou novinářskou cenu. Co vás vedlo k jejímu založení a jakou prestiž si za dobu své existence toto ocenění získalo u nás a v Německu? Smyslem této ceny je podpora jednak kvalitní a nezávislé žurnalistiky, jednak česko-německých vztahů nezatížených předsudky. Během posledních dvaceti let od podpisu Česko-německé deklarace a vzniku Fondu budoucnosti se vztahy mezi Čechy a Němci sice významně zlepšily, ovšem bez kvalitní žurnalistiky by vzájemné poznání a pochopení toho druhého bylo zajisté na nižší úrovni.  Česko-německou novinářskou cenou proto oceníme novinářky a novináře, kteří jdou proti trendu rychlého, povrchního zpravodajství a nespokojují se s jednoduchými odpověďmi a populistickou zkratkovitostí. V době narůstající manipulace s fakty a názory je zodpovědná žurnalistika tohoto typu obzvlášť důležitá.  Naštěstí existuje na obou stranách hranice značný počet novinářek a novinářů, kterým stojí za to se intenzivně a dlouhodobě tématy sousední země zabývat. Myslím, že si cena za dobu své existence vybudovala dobré renomé. Od počátku jsme kladli důraz na její nezávislost: o vítězích rozhoduje porota složená z předních žurnalistů z obou zemí, které nominují naše partnerské organizace Deutscher Journalistenverband a Syndikát novinářů ČR. Vyhlášení vítězů je vždy velkou a podnětnou podívanou. Letos předání cen plánujeme na 1. listopadu do Lipska a jako hlavní řečník vystoupí bývalý německý novinář a disident a současný šéf úřadu pro dokumentaci Stasi Roland Jahn. Mezi soutěžícími i vítězi byli dosud vždy zastoupeni jak žurnalisti z nejvýznamnějších médií z obou zemí, tak i novináři na volné noze a nezávislé produkce a my věříme, že to tak bude i nadále. Cíle naší ceny jsou totiž stále aktuálnější.  {/mprestriction}  Martin Hudec (*1974) absolvoval magisterské i doktorské studium germanistiky na Johann Wolfgang Goethe-Universität ve Frankfurtu na Mohanem. V Česko-německém fondu budoucnosti, kde je zodpovědný za oblast publikací a stipendií, působí od roku 2003.

Čas načtení: 2024-08-07 23:48:00

Nadal na US Open startovat nebude, vynechá ho podruhé za sebou

Rafael Nadal se rozhodl nestartovat na US Open. Vynechá tak již třetí grandslam v této sezóně. Naposledy se vítěz 22 grandslamových titulů představil na olympijském turnaji a jeho dalším startem má nyní být zářijový Laver Cup, který se odehraje v Berlíně.

Čas načtení: 2025-06-04 11:35:00

Žádný stát nemá tak geniální systém uměleckého vzdělávání jako my v Česku, říká Magdaléna Kožená

Zpívá v operních domech po celém světě. S dětmi a s anglickým manželem dirigentem Simonem Rattlem žije v Berlíně. Na svůj původ ale věhlasná mezzosopranistka Magdalena Kožená nezapomíná. Promítá se jí do výchovy, do manželství i do projektů, které v Česku zaštiťuje. Včetně právě probíhajícího festivalu ZUŠ Open.

Čas načtení: 2025-12-19 11:49:00

Globální hřiště: Fans Festival 2026 společnosti Haier propojuje sport, technologie a komunitu

Čching-tao (Čína) 19. prosince 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Skupina Haier, přední světový poskytovatel řešení pro kvalitnější život a digitální transformaci, oficiálně zahájila 7. ročník globálního festivalu fanoušků Global Fans Festival (dále jen „Fans Festival"). Po velmi úspěšném zahájení dne 20. listopadu v Liverpoolu se Fans Festival 2026, nesený tématem „Champion Your Haier Life" (Buďte šampiony svého života s firmou Haier), hlásí k duchu šampionů – od sportovních arén až po každodenní život.Festival, který byl zahájen v roce 2019 a původně vznikl jako kampaň na sociálních sítích, se postupně proměnil v sérii globálních interaktivních akcí, jež fanouškům přibližují značku Haier. Během jeho existence se konaly oslavy 40. výročí v sídle společnosti Haier, prohlídky pro fanoušky v rámci veletrhu AWE v Číně, při turnajích Roland Garros a Australian Open, finále ATP v Itálii, tenisovém turnaji Haier Fans Cup a řadě dalších událostí. Prostřednictvím poutavých aktivit konaných online i offline se společnosti Haier podařilo prohloubit emoční vazby s uživateli a vystupovat jako bližší, lidštější a autentičtější značka.Od 17. do 21. prosince 2025 se v malajském městě Kuala Lumpur, v areálu Pavilion Bukit Jalil – The Piazza, konala pětidenní pop-up akce festival Fans Festival. Akce se rozkládala na ploše 2 600 metrů čtverečních a nabídla milovníkům sportu a fanouškům značky Haier možnost zapojit se do společného sledování zápasů, her fotbalu, tenisu, badmintonu a dalších aktivit a vyzkoušet si nový chytrý životní styl.Jako iniciativa společnosti Haier, která má za cíl odvděčit se svým uživatelům a dlouholetým fanouškům po celém světě, se plně inovovaný festival 2026 Fans Festival zaměřuje na sportovní tématiku. V průběhu roku se uskuteční přes 100 akcí Haier Fans Cup ve více než 20 zemích a regionech světa, mimo jiné v Melbourne, Šanghaji, Paříži či Berlíně, a přinese fanouškům celou řadu zábavných sportovních festivalů a offline zážitkových pavilonů, kde budou moci objevovat, hrát si a vychutnávat si gastronomii.„Do roku 2026 dosáhne Global Fans Festival společnosti Haier tří významných vylepšení: zaprvé rozšíříme svou globální působnost do dalších zemí, včetně Austrálie, Francie a Německa, a zároveň rozšíříme rozsah společné tvorby; zadruhé budeme inovovat imerzivní zážitky, které setřou hranice mezi online a offline zapojení a posílí interaktivní účast; a za třetí prohloubíme emoční vazby prostřednictvím sportovního marketingu, což uživatelům umožní aktivně se podílet na inovacích produktů a služeb a stát se skutečnými spolutvůrci ekosystému Haier," uvedla Wang Mei yan, viceprezidentka a ředitelka pro značku skupiny Haier.Jako světově proslulá značka, která se již 16 let po sobě umisťuje na prvním místě žebříčku Euromonitor International v oblasti maloobchodního prodeje velkých domácích spotřebičů, rozšířila společnost Haier svou působnost do více než 200 zemí a regionů a obsluhuje více než 1 miliardu domácností po celém světě. Stala se důvěryhodnou a oblíbenou značkou světové třídy mezi spotřebiteli po celém světě.Společnost Haier provozuje celosvětově 10 velkých výzkumných a vývojových center, 71 výzkumných ústavů, 35 průmyslových parků, 163 výrobních center a síť 230 000 prodejních míst. Podle statistik se společnost Haier etablovala jako vedoucí značka v hlavních zemích a na hlavních trzích po celém světě.Fans Festival 2026, který prosazuje ducha sportu a sílu inovací, má oslovit stovky milionů fanoušků značky Haier po celém světě a představit společnost Haier jako „špičkovou" značku a průkopníka v oblasti inteligentních technologií, který skutečně rozumí každodennímu životu lidí.Více informací najdete na stránkách https://www.haier.com/global/. O společnosti Haier GroupHaier Group byla založena v roce 1984 a je nejvýznamnějším světovým poskytovatelem řešení pro lepší život a digitální transformaci. V souladu s heslem „Více tvorby, více možností" se společnost Haier za všech okolností zaměřuje především na uživatele a staví svou infrastrukturu na třech pilířích: chytré domácnosti, komplexním zdravotnickém průmyslu a digitální ekonomice. Zřídila 10 výzkumných a vývojových center, 35 průmyslových parků a 163 výrobních závodů a v roce 2024 dosáhla celosvětových tržeb ve výši 57 miliard amerických dolarů. Společnost Haier již sedm let po sobě figuruje v žebříčku nejhodnotnějších globálních značek Kantar BrandZ Top 100. Současně si již šestnáct let drží první místo mezi značkami velkých domácích spotřebičů v žebříčku Euromonitor Global Major Appliances Brand. Skupina sestává z osmi kotovaných společností, přičemž její dceřiná firma Haier Smart Home je uvedena v žebříčku Fortune Global 500 i na seznamu nejuznávanějších společností světa Fortune World's Most Admired Companies.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2848642/Haier_Malaysia_Welcomes_7th_Global_Fans_Festival_Immersive_Pop_Up_Experience.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2848643/Ms_Wang_Mei_yan_Vice_President_Chief_Brand_Officer_Haier.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2848644/A_Global_Playground_Haier_s_2026_Global_Fans_Festival_Champions_Sports.jpg  KONTAKT: ningliangchun@haier.com  

Čas načtení: 2021-04-17 11:11:07

Karlsruhe Berlínu: nájemné omezovat nesmíte

Berlínský zákon o omezení nájemného, krátce německy Mietendeckel (v nějaké divoké české diskusi jsem viděl i Mietendackel; to proboha neříkejte, Dackel znamená jezevčík), vstoupil v platnost v únoru 2020 s tím, že samotná berlínská radnice už předem věděla, že jeho ústavnost je poněkud nejistá. Dokonce přímo na stránkách hlavního města Berlína radili nájemníkům, že si mezitím mají rozdíl mezi maximálním a reálně požadovaným nájemným raději odkládat stranou. Právě pro případ, že to před soudem projedou. Podle berlínského zákona byly nájmy zmrazeny na úrovni července 2019 a dále směly stoupat jen o 1,3 procenta ročně. V říjnu 2020 nastoupila ještě druhá fáze, která přikazovala již existujícím vyšším nájmům klesnout do určitého pásma. Nikdo v Berlíně nesměl vybírat více než 20 procent nad zákonem stanovenou hranic. Výjimku měly nové budovy zkolaudované po roce 2014, kde omezení neplatila a u kterých i nadále fungoval trh. Primátorské křeslo pro Zelené Celkem 284 spolkových poslanců za CDU a FDP podalo podnět k přezkoumání berlínského zákona v květnu 2020. Ústavní soud v Karlsruhe, známý svými dlouhými „výrobními lhůtami“, rozhodl tentokrát již za necelý rok. Podstatou zákona se ani nezabýval a potvrdil, že zákony o nájemním bydlení jsou ve výlučné jurisdikci spolku (federace) a jednotlivé země, mezi které Berlín patří, takové regulace zavádět nesmějí. Žádná jiná se o to také až dosud ani nepokusila. Tím tedy celý zákon padá. Jedním z důsledků rozhodnutí ústavního soudu je, že majitelé domů a bytů teď mohou nezaplacenou část nájemného vymáhat zpět. Z německých zpráv jsem zatím nezjistil, s jakými úroky. Mohou ještě nutně neznamená, že budou. Berlín se od většiny českých měst liší tím, že tam významnou roli hrají velké firmy vlastnící tisíce bytů (jediný podobný případ v ČR, který mě napadá, je ostravská aglomerace, kde hodně bytů k pronájmu vlastní švédská firma Heimstaden). Pozornost je tedy soustředěna hlavně na ně a na to, zda možnosti dobývat zpátky své peníze využijí. Zatím reagovaly jen dvě. Vonovia, firma, která pronajímá spíše levnější bydlení, už oznámila, že peníze vymáhat nebude. Zato Deutsche Wohnen, strašák místní levice, bude podle berlínské stanice RBB24 chtít peníze zpět. Rozdíl je nejspíš v tom, že Vonovia s jejími horšími byty o tolik prostředků nepřišla, kdežto Deutsche Wohnen ano. V Berlíně se mají v září 2021 konat městské volby a dosavadní rudo-rudo-zelená koalice by si v nich podle průzkumů měla udržet pohodlnou většinu k dalšímu vládnutí. Tento prohraný proces ale přece jen primátorovi Müllerovi přichází nevhod. Poměry vevnitř koalice se mezitím proměnily a Zelení budou asi po volbách požadovat primátorské křeslo. Budou byty v Berlíně „znárodněny“ Delší článek na serveru Bloomberg popisuje efekty, kterých berlínské zmrazení nájmů dosáhlo: regulované byty téměř nepřicházejí na nájemní trh, ceny nájmů v nových, neregulovaných bytech vystřelily nahoru. (Původním zdrojem je publikace tří autorů z IFO Institutu.) Uvidíme, jak pomalu či rychle teď dojde k narovnání. Mezitím běží sběr podpisů k vyvolání celoměstského referenda o vyvlastnění velkých nájemních koncernů. Iniciátoři musejí posbírat 170 tisíc podpisů; pokud se jim to podaří, budou berlínští voliči hlasovat o vyvlastnění velkých nájemních firem hlasovat koncem září 2021, současně s volbami do berlínského senátu. Sběr podpisů je komplikován covidem a striktními německými lockdowny, takže je možné, že cíle nebude dosaženo. Pokud by bylo, teoreticky by Berlín skutečně mohl byty „znárodnit“, ale vzápětí by se rozhořela další bitva v Karlsruhe, a to o výši odškodnění. Německo přece jen není Venezuela ani Severní Korea, aby zelenorudá revoluční pěst mohla jen tak někomu sebrat majetek zdarma nebo za symbolické euro. Vesměs se vyžaduje odškodnění v tržní výši, které by v tomto případě bylo astronomické. Čistě z ekonomického hlediska by asi dávalo lepší smysl, kdyby radnice nikoho nevyvlastňovala a raději postavila nějaké městské byty sama, asi podobně, jako to poměrně úspěšně už sto let dělají ve Vídni. Leč tuto myšlenku se v Berlíně nepodařilo realizovat, snad i proto, jak velkou roli hraje NIMBY sentiment. Populismus pro vysokoškoláky Psal jsem si včera s jedním ze svých „agentů v Berlíně“ (mám jich tam více), aby mi o situaci prozradil něco přímo z bojiště. Napsal mi toto, což s jeho svolením anonymně přetiskuji (přeloženo z němčiny): „Víš, problém v Berlíně je, že volič sám nezodpovídá za nic. Jsou tu lidi, kteří nesouhlasí s tím, aby se město roztahovalo do šířky, protože to je urban sprawl, hnusný americký jev. Jiní zase nesouhlasí s tím, aby se stavělo do výšky, protože to jsou zase mrakodrapy narvané lidmi, hnusný americký jev. Další bojují proti zástavbě bývalého letiště Tempelhof, protože je to park. Další bojují proti sanaci různých bývalých průmyslových ploch, protože pak by na tom vydělal nějaký developer. Další bojují proti výstavbě satelitních městeček kolem Berlína, protože tam žije žába čvachtalka nebo by ti lidi dokonce pak jezdili do města autem. A samozřejmě Refugees Welcome, jako kdyby ti připrchlíci taky nepotřebovali někde bydlet. No a každý, kdo je proti něčemu, si to svoje „proti“ taky prosadí, jenomže pak z toho vyjde kvadratura kruhu. Problém, který nemá řešení. Ale zdejší politici jsou takoví otroci veřejného mínění, hlavně na internetu, že nikdo se neodváží říct ‚tak si rozmyslete, co chcete, nemůžete přece mít všechno'. A cokoliv se po nich požaduje, vezmou si oficiálně za úkol. Nechcete developery, nebudete mít developery. Chcete levné nájmy, budete mít levné nájmy. Pak to všechno naráz nejde realizovat a musí se najít nepřítel, který to způsobil. Třeba nenažraní kapitalisti. Toto je taky populismus, ale je to populismus pro voliče s vysokoškolským titulem (radši se nebudeme bavit o tom, z jakého oboru jej má), který ví všechno nejlíp. Tak se tomu tak samozřejmě neříká. Populismus je oficiálně jenom pro ty blbé.” Hm. Nemůžu ručit za pisatele, ale té neochoty politiků říci lidem, že úplně všechno nejde, té jsem si všiml i u nás. Ale u nás se to pak řeší nějakými zákulisními domluvami, kde vznikne kompromis, kdežto v tom Berlíně jsou asi větší idealisti – nebo snad fanatici – a opravdu se ty nereálné kombinace typu nízkých nájmů, vysokého přistěhovalectví a ořezané stavební činnosti snaží nějak uskutečnit. A proti zrušení zákona už stihla proběhnout demonstrace, takže o dalšího vnějšího nepřítele, který kazí budování Utopie, je asi postaráno. (Hlavním terčem demonstrantů nebyl soud, ale CDU a FDP, které se na něj obrátily.)   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-10-07 08:52:38

Banánová republika Berlín

Hlavní město Berlín tvoří v rámci Německa zároveň samostatný spolkový stát, který má svůj vlastní sněm. V neděli 26. září se tak ve městě hlasovalo hned ve čtyřech navzájem nezávislých volbách. Německé hlavní město si ovšem při volební neděli uřízlo pořádnou ostudu. Chyby v organizaci voleb připomínaly spíš rozvojový svět. * Nejdůležitější byly volby spolkové, konané v celém Německu. * Dále se hlasovalo o novém složení městského sněmu. * Pak také o složení místních radnic v jednotlivých městských částech. * A konečně též voliči rozhodovali v referendu o iniciativě „Deutsche Wohnen & Co. Enteignen“, která prosazuje nucený výkup bytů od velkých společností. Svátek demokracie, což? Dokonce i na přímou demokracii došlo. Potíže nastaly v realizaci tohoto krásného ideálu. Momentálně se Berlínu směje celý zbytek země a média referují o závažných „zákysech“, mezi něž se řadí třeba tyto: * Na mnoha místech byly k dispozici špatné volební lístky (například kandidátky z jiné městské části) a někteří lidé s nimi také „úspěšně“ odhlasovali. * Někde pro změnu lístky došly úplně. * Kurýři, jejichž úkolem bylo doplňovat nové lístky do okrsků, uvízli v dopravních zácpách, neboť právě ten den se konal městský maraton a řada ulic byla uzavřena. * Ve volbách do místních radnic mohou hlasovat i 16 až 18letí mladiství a také cizinci ze zemí EU. Ti ale v některých případech hlasovali i v těch dalších volbách, ve kterých vlastně nesměli. Přesně před touto situací varoval berlínské úřady předem šéf spolkové volební komise (Wahlleiter, funkce úplně přesně neodpovídá českým poměrům…) Georg Thiel. * Vzhledem k nedostatku lístků se tvořily dlouhé, až dvouhodinové fronty, a poslední voliči hlasovali ještě ve chvílích, kdy už byly volební místnosti v celém Německu dávno zavřeny a v televizi běžely první odhady výsledků. * Zejména v případě důchodců a rodičů s dětmi se stávalo, že i když měli zájem hlasovat, nevydrželi tak dlouho čekat vestoje a museli odejít. * V 99 okrscích bylo zaznamenáno nápadně vysoké množství neplatných hlasů. * V jednom okrsku byly výsledky „odhadnuty“ a teprve později zpřesněny. * Šestnáct okrsků zaznamenalo větší počet odevzdaných hlasů, než kolik mají oprávněných voličů, v jednom případě dokonce o polovinu víc (2146 hlasů při 1382 voličích). (Zdroje: Die Welt, Der Spiegel Süddeutsche Zeitung, Bayrischer Rundfunk, Tagesschau.) Berlínský senát se za chaos ve volbách omluvil a organizační problémy prošetří nezávislí odborníci. Šéfka městské volební komise Petra Michaelis odstoupila z funkce. Ne všichni jsou ale tak sebekritičtí. Například vysoký berlínský úředník Christian Gaebler řekl, že berlínský městský maraton je pevně zapsaný v mezinárodním seznamu maratonů a že za jednodušší řešení by považoval, kdyby se termín celostátních voleb posunul tak, aby s maratonem nekolidoval (!) O případném opakování voleb se bude ještě rozhodovat. Přicházelo by v úvahu jen tehdy, pokud by závad bylo prokazatelně tolik, že by ovlivňovaly přidělení mandátů. Jeden takový možný případ nastal v Pankowě, kde tamní politik Klaus Lederer (Die Linke) prohrál souboj o přímý mandát o 30 hlasů. O platnosti voleb se bude jednat 14. října na zasedání berlínské volební komise a případné poslední slovo by měl berlínský městský ústavní soud (taková instituce opravdu existuje). Jedna z věcí, o kterých se v těchto chaotických volbách rozhodlo, byla iniciativa směřující k vyvlastnění bytů z majetku soukromých společností. Berlínští voliči ji schválili poměrem 56:39, více než milion lidí hlasovalo pro. Z hlediska komunálních politiků jde o nepříliš vítaný dáreček do nového volebního období. Striktně vzato se výsledků referenda nemusejí držet, neboť šlo o „měkčí“ podobu hlasování, která nepředepisuje přesný právní text, ale pouze vyzývá městský senát k akci. Ti samí voliči si za budoucí primátorku vybrali sociálně demokratickou političku Franzisku Giffey, která se netají tím, že vyvlastňování nepovažuje za dobré řešení berlínské bytové krize. Odhady, kolik by celá legrace stála, se značně různí. Samotná iniciativa má na svých stránkách přehled možných sum, které se pohybují od osmi do 36 miliard eur, a to včetně toho, jak se k jednotlivým částkám došlo a kdo je spočítal. Všechno jsou to svým způsobem „hausnumera“, protože něco podobného se na realitním trhu Spolkové republiky nikdy nestalo. Firmy, které jsou terčem vyvlastňovacího záměru, by se nejspíš domáhaly vyššího odškodnění, než jaké je město schopno zaplatit, a konečné rozhodnutí by nejspíš padlo až u Ústavního soudu v Karlsruhe. (Proč? Protože vyvlastnění by se právně opíralo o článek 14 německé ústavy, o jejíž výklad se právě tento soud stará.) Koaliční vyjednávání v Berlíně právě běží. Není nijak jisté, zda bude i nadále pokračovat rudo-rudo-zelená koalice (hlasy by na to měla), nebo zda Franziska Giffey dojedná nějakou levopravou variantu se zapojením CDU a FDP. Jisté je, že po vyhraném hlasování – ať už jej provázel jakýkoliv chaos – budou vyvlastňovací aktivisté silně prosazovat realizaci svých plánů. Osobně by mi přišlo daleko logičtější, kdyby si město Berlín začalo stavět nějaké svoje byty k pronajímání. Aspoň by se tím zvýšila tržní nabídka a omladil bytový fond. Kdežto potáhne-li se teď několikaletá právní bitva o vyvlastnění, byli by současní vlastníci bytů blázni, kdyby do údržby a renovace stárnoucích budov investovali vlastní prostředky. I v případě úspěchu by tak město dostalo do rukou byty spíše v průměrném a horším stavu. Ptají se mě někdy lidé, jestli v tom Berlíně mají nějakou špatnou vodu či co. Kdepak, Spréva napájí mnoho měst. Ale Berlín byl doleva už za Výmarské republiky a v dobách studené války se do Západního Berlína nastěhovalo zhruba 50 tisíc převážně levicově orientovaných občanů SRN, kteří nechtěli absolvovat základní vojenskou službu v nenáviděném Bundeswehru a v Západním Berlíně ji také absolvovat nemuseli. Nějaký vliv to může mít dodnes.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-17 13:39:32

Francouzský komiksový výtvarník Blexbolex: V 60. letech u vás byli velice zajímaví umělci

Ilustrátor, tvůrce komiksových a obrazových knih Blexbolex publikuje nejen v rodné Francii, ale také v cizině. Čtyři z jeho titulů ostatně vydalo i nakladatelství Baobab. Dnes žije na okraji Lipska, daleko od ruchu březnového Lipského knižního veletrhu. Dobře to souzní s jeho něžně hravým, inteligentním kreslířským stylem. Na prkenné podlaze Blexbolexova starého bytu a současně ateliéru se teď ale kladou do řad expresivní, černobílé ilustrace. Jsou na nich ještěři, siláci, krasavice… Jaký příběh asi dohromady dávají?    Proč jste se odstěhoval do Lipska? Dlouho jsem žil v Paříži, pak jsem se ale rozešel se svou ženou. A Paříž už pro mě začala být příliš drahá. Zároveň jsem měl pocit, že díky internetu můžu pracovat odkudkoliv. Takže kam se odstěhovat? Třeba do Provence, kam se mi ale moc nechtělo, nebo snad do Bruselu, jenže tam jsem nikoho neznal. Zato v Berlíně, tam jsem přece jen měl kontakty na pár lidí, kteří mi mohli pomoci. Nájmy v Berlíně byly tehdy takové, že jsem si mohl dovolit je platit. A co se Lipska týká, prostě jsem někoho potkal… a bylo pro nás praktičtější, když jsem se přistěhoval já sem, než aby ona šla do Berlína. Před jedenácti lety jsem se ocitl v Berlíně, a skoro deset let už žiju v Lipsku.   Jak se přihodilo, že jste začal spolupracovat s Baobabem? Myslím, že na boloňském veletrhu v roce 2008 koupili práva k mému Albu lidí, což mě překvapilo, protože jsem od té knihy nic nečekal. Ve srovnání s tehdejšími francouzskými knihami z doby před deseti lety byla dost zvláštní, dokonce jsem měl pocit, že bude má poslední, ale pak na ni spousta zahraničních nakladatelů koupila práva. S Terezou a Jurajem Horváthovými z Baobabu jsem se potkal až zhruba o rok později. Spřátelili jsme se, připravili mi v Praze výstavu a já jsem viděl, jak dokážou pracovat s minimálními prostředky, a přitom docílit toho, aby to dopadlo dobře. V roce 2011 jsem pak strávil dva týdny na UMPRUM, kde Juraj učí, s jeho studenty.    Jak se vám produkce Baobabu líbí? Baobab je malé nakladatelství, ovšem i Česká republika je malá země. Váha Baobabu je proto větší, než by tomu bylo u nakladatelství srovnatelné velikosti ve Francii. Když si vezmeme takový Albatros, jedná se o velké tradiční nakladatelství, které si v době minulého režimu vybudovalo něco jako monopol. A nakladatelství jako Baobab jdou vlastně proti tomu monopolu, i když možná nepředstavují reálnou konkurenci. Tomu rozumím, to můžu ohodnotit, ale pak jsou tady věci, kterým nerozumím.    Co třeba? Je pro mě obtížné pochopit míru inovativnosti v Československu v 60. letech. Když jsem jel do České republiky a přišel do antikvariátu, pochopil jsem, že tu tehdy byli velice zajímaví umělci. Ovšem v Lipsku sleduji východoněmeckou produkci ze 60. let a uvědomuji si, že i tady se zrodila spousta nápadů, že tu byla velká kreativita. Je pro mě těžké východoněmeckou a československou školu srovnat. Z českých autorů znám třeba Jiřího Šalamouna, těžko ale můžu zhodnotit, jak se do té české tradice Baobab vepsal: ať už jako její přerušení, nebo jako navázání na ni. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Máme už rozdělení na Východ a Západ za sebou, co se knih týká? Je současná Evropa homogenní? To si nemyslím. Na jedné straně internet šíří obrázky, rychle a globálně. Lidé, včetně umělců, si jich velmi rychle všímají a velmi rychle je také reprodukují, a tím se vytváří určitý konsenzus. Jak u komiksu, tak u knih pro děti vzniká skoro okamžitě určitá móda. Pak jsou tady ale také věci, které se dají vysvětlit hůře. Nakladatelství jako Baobab se snaží prodat své tituly v cizině, a najednou začínají problémy, protože pořád ještě existují kulturní rozdíly v porozumění obrázku. A pak se stane, že vynikající věci se z nějakého důvodu neprosadí. U Baobabu jsou knihy, které pokládám za výtečné, ale cítím – vysvětlit to nedokážu – že ve Francii neuspějí. U některých knih je přitom nepochopitelné, proč se v Německu, Francii nebo Španělsku neprodají. Můžou za to snad finanční důvody, ale také obecně politické. Přes veškerou globalizaci tady dál zůstává kulturní specifičnost. I mé knihy, které mají docela ohlas, se můžou setkat s neporozuměním, třeba v Německu. U mé poslední knihy mi nakladatel řekl: „Děti tomu ale nerozumějí.“ V Itálii to zase vůbec nebyl problém. Takže ano, kulturní rozdílnost ještě existuje – a tím lépe!   Zůstal tady podle vás prostor pro originalitu? Pro mladé umělce je v každém případě těžké prosadit se, od mého mládí se v tom nic nezměnilo. Myslím si, že přes vliv globalizace se něco originálního dostává do světa obtížně. Něco, co vyjadřuje lokální nebo lidovou kulturu, naráží na jakýsi globální konsenzus. Ten samozřejmě souvisí s komerčními důvody.    Věnujete se teď nějakému zvláštnímu knižnímu projektu? Ano, je to kniha, kterou si sám tisknu. Se svým nakladatelem jsem zažil velmi kontroverzní chvíle a už toho mám dost, pořád za něco bojovat. Řekl jsem si, že mají možná pravdu a že ty věci, které dělám teď, nejsou publikovatelné.   To, co vidím před sebou, vypadá jako román v ilustracích. Nebo je to komiks? Vlastně je to kniha obrazů. Na každém z nich je tvář kdesi v krajině. A o tom obličeji, o té tváři vždy vypovídá jediná věta. Kniha se bude jmenovat La Sentence. „Sentence“ v angličtině znamená větu, ale také rozsudek. Ty věty by se přitom překládaly obtížně. Není to vyjádřitelné v jazyce, je to čistě vizuální. Experimentuji a vlastně pro mě není důležité, jestli je ten smysl jasný, nebo ne. Jenom chci, aby to fungovalo, to je všechno.   Jak ty ilustrace vznikají? Sám je vyřezávám z desek, na které pak nanáším barvu. Vyjde dvacet výtisků, takže to bude umělecké vydání, ne běžné.    To je dost ambiciózní. Je. Musel jsem do toho vložit spoustu energie a hodně času, takže mi to přijde draho.    Máte při tom čas na pracovní závazky? Živím se jako komerční ilustrátor, pro noviny i pro reklamu. Jenže jeden rok to jde velmi dobře, druhý rok ne, takže si musím dávat pozor s penězi.    Z čeho vznikl váš pseudonym? Když jsem začal dělat knihy, nevěděl jsem, jak to půjde. Asi jsem spíš pesimista. Myslel jsem si, že vydám třeba jen jednu knihu a pak to skončí, a nechtělo se mi obětovat své jméno. Ten pseudonym jsem si vymyslel, když jsem byl malý.    Jak? Měl jsem kamaráda, se kterým jsme si vytvořili svůj vlastní tajný jazyk, aby nám druzí nerozuměli. A když jsem uvažoval nad pseudonymem, najednou jsem si na to vzpomněl. V jistém smyslu jsem se znovu napojil na dětství. Protože i když dělám také ilustrace pro dospělé, řekl bych, že všechno, co dělám, pramení z dětství. Ta radost, kterou cítím, když vidím své obrázky vytištěné, ta je vlastně velice dětská. Studoval jsem dějiny umění, naučil jsem se, jak kreslit, setkal jsem se s umělci, bylo to všechno velice zajímavé, ale vlastně se mě to příliš nedotklo. Ale když se zamyslím, odkdy jsem umělcem, je to velmi jednoduché – od dětství. Uviděl jsem obrázky od Disneyho a začal jsem je kopírovat…   Jaký je váš vztah k jazyku?  Mimořádně složitý. S komunikací mám velké potíže. Když mluvím o své práci, jde to snáz, ale je fakt, že se ji pokouším vyložit už desítky let. Ale když mám třeba někomu vysvětlit, proč mě něco štve, narážím na extrémní potíže. A jak se tohle snažím zvládnout ve svých knihách? Snažím se používat co nejméně jazyka. Nejsem literát, jsem založený vizuálně. A co se týká vztahu obrazu a slova, dějí se mezi nimi opravdu podivné věci, to mě nepřestává překvapovat, skoro šokovat. V jistém smyslu je to blahodárné, protože se snažím ten šok, tu chybu ukázat.    Nicméně vaše knihy vycházejí ve vaší mateřštině? Ano, francouzsky, protože to je jazyk, který ovládám nejlépe. Francouzština je také jazyk, ve kterém uvažuji, a kulturně jsem Francouz. Teprve v Německu jsem pochopil, jak hluboce jsem Francouz. Někdy je to hrozné.   Proč? Protože člověk, pokud se pohybuje ve vlastní kultuře, o sobě zase tak moc neuvažuje. Bere sám sebe jako individualitu. A pokud se ocitne v prostředí, které je odlišné, protože přese všechno francouzská a německá kultura jsou jiné, nastane překvapení. Nečekal jsem to. Kdybych přijal německé občanství, usnadnilo by mi to tady život. Třeba ve styku s úřady. Při hlubším pohledu to ale nedává žádný smysl. Nejsem Němec.   Je pro vás Lipsko exil? Ne, není to přechodné místo, zůstávám tady. Navázal jsem tu příliš silné vazby, žiju tady sice s obtížemi, na druhé straně je to příjemný život. Jestli je to exil? Když jsem odjížděl do Berlína, chtěl jsem doopravdy opustit Francii, už jsem jí měl dost. Takže idea exilu – ano a ne. Vztahy s Francií mám velmi silné, pracovní i s přáteli. A v budoucnu stále počítám s Francií, kde budu asi jednoho dne znovu žít, určitě spíš než v Německu. To se týká mé profesionální dráhy, u soukromého života to tak jasné není.    Jaké projekty chystáte v budoucnu? Jde o sérii pěti knih pro nakladatelství Albin Michel, zatím jsem vydal tři a dvě mám ještě udělat.    Ten černý kocour z knihy Maître Chat (Kocour v botách) připomíná Mikeše. Je to Mikeš. Jenže v mé vlastní verzi. A tenhle můj kocour je daleko zlomyslnější. Knihu jsem dedikoval pohádkáři Charlesi Perraultovi, Josefu Ladovi a Michailu Bulgakovovi. Co se charakteru týká, ten kocour má blíž k Bulgakovovi než k Ladovi.  {/mprestriction}  Autor je spisovatel a překladatel.   Blexbolex (*1966), vlastním jménem Bernard Granger, je francouzský ilustrátor a autor komiksových knih. Studoval na École des Beaux Arts v Angoulême. Ve své práci, inspirované meziválečným designem, propojuje staré tiskařské metody s novými formami a technikami. Vytváří tak zcela osobitý a charakteristický styl, který vtiskl do mnoha knih pro děti i dospělé. Jeho Album lidí (č. 2009) bylo na Lipském knižním veletrhu v roce 2009 vyhlášeno Nejkrásnější knihou světa a za knihu Roční období (č. 2013) získal v roce 2010 Cenu německých knihkupců.

Čas načtení: 2024-05-06 12:00:35

Cybertruck už je v Berlíně! Brzy zamíří i do Prahy, na zkušební jízdu ale zapomeňte

Futuristický Cybertruck se vydal na pouť Evropou s názvem Cyber Odyssey Uplynulý víkend byl k vidění v obchodním centru v německém hlavním městě Do interiéru se bohužel nepodíváte a ani se ve voze nesvezete Jen několik dní nazpět jsme vás informovali o poměrně netradiční pouti Evropou, na kterou se vydá kontroverzní Cybertruck neméně kontroverzního Elona Muska. Našince jistě potěší také zastávka v našem hlavním městě, nicméně pokud se již nemůžete dočkat, stačí vyrazit do některé z lokalit, kde se Cybertruck objeví dříve, než v Praze. Uplynulý víkend byl obří elektrický pickup od Tesly k vidění v nepříliš vzdáleném Berlíně, konkrétně v obchodním centru Mall of Berlin. Tam pochopitelně vzbudil velkou pozornost kolemjdoucích i nadšených fanoušků značky, kteří se do obchodního domu vydali cíleně, aby mohli Muskův počin spatřit naživo. Přečtěte si celý článek Cybertruck už je v Berlíně! Brzy zamíří i do Prahy, na zkušební jízdu ale zapomeňte

Čas načtení: 2024-06-11 15:20:59

Matka v Berlíně vyhodila holčičku ze třetího patra v přepravce pro kočky. Holčička pád přežila

V Berlíně došlo k tragické události, při které utrpěla vážná zranění malá holčička. Jednalo se o jednadvacetiměsíční holčičku, kterou její vlastní matka údajně vyhodila z okna bytového domu ve třetím patře. Incident se stal v pondělí odpoledne v městské části Treptow na jihovýchodě Berlína, píše TAGESSPIEGEL. The post Matka v Berlíně vyhodila holčičku ze třetího patra v přepravce pro kočky. Holčička pád přežila first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-06-11 17:05:00

ONLINE: Ukrajina zasáhla ruské odpalovací pozice, ubylo útoků na Charkov

Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to dnes v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Zelenskyj vyzval v Berlíně k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, ruské útoky přirovnal k teroru. Ke střelám Taurus se on ani Scholz nevyjádřili.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci v Berlíně vyzval k podpoře a obnově Ukrajiny. Řekl, že z obnovy budou mít užitek všichni. Dramatické dění sledujeme v podrobné online reportáži.  

Čas načtení: 2024-06-12 06:00:00

ICBC Berlín: Německo žije konopím!

Když v roce 2017 zahajoval Alex Rogers první ročník International Cannabis Business Conference v Berlíně, došlo zde krátce předtím k legalizaci léčebného konopí. I letos vybral velmi příhodné datum – pouhé dva týdny po historickém ukončení prohibice v nejlidnatější evropské zemi. U takové události jsme rozhodně nemohli chybět! ICBC Berlín se za osm let své existence proměnila v největší byznysovou konferenci našeho kontinentu, na kterou se sjíždějí konopní podnikatelé a nadšenci ze všech koutů Evropy, Severní Ameriky a v poslední době čím dál více i z Asie. Letos se během dvou dní v rozsáhlém komplexu kongresového centra hotelu Estrel, kde se akce poslední roky koná, představilo úctyhodných osm desítek řečníků a panelistů.  Politika, edukace a obchod Kromě samotné konference patří ke každé akci pod vlajkou ICBC (ať už v Berlíně, Barceloně nebo ve slovinském Bledu) neodmyslitelně i veletrh. Letos se v Berlíně ve dnech 16. a 17. dubna představilo na 150 vystavovatelů z celého světa. Nešlo sice o bombastické a obrovské expozice, ale o to zajímavější produkty, nápady a lidé se v nich skrývali. Ale vezměme to popořádku. Konferenci odpálil svou řečí hned v devět ráno ředitel a majitel ICBC Alex Rogers, který už hezkých pár let žije nikoli ve své domovské Kalifornii (kde se osobně jako mladý dredař přátelil i s legendárním Jackem Hererem), ale v malebném Slovinsku. Původně transatlantický koncept se dnes zaměřuje primárně na Evropu, a jak sám říká: „Platforma ICBC je tu ... The post ICBC Berlín: Německo žije konopím! appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-08-08 08:49:24

Lékař v Berlíně byl zatčen kvůli podezření ze zabití 4 starších pacientů

Německo – V Berlíně byl zatčen lékař, který je podezřelý z vraždy čtyř starších pacientů a snažil se zakrýt důkazy tím, že založil požár v jejich domě, uvedly ve středu úřady. Devětatřicetiletý lékař, který byl členem týmu paliativní péče v pečovatelské službě, byl v úterý vzat do vazby, kde bude čekat na případné obvinění, uvedla […] The post Lékař v Berlíně byl zatčen kvůli podezření ze zabití 4 starších pacientů first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-09-04 18:00:57

Asus v Berlíně představil nové notebooky. Hlavní roli hraje AI a procesory od Intelu

Tchajwanský výrobce Asus dovezl na IFA hned několik nových notebooků Hlavní roli hrají novinky z řady Zenbook s novými procesory od Intelu K dispozici jsou už nyní v rámci předobjednávky za cenu přibližně 33 tisíc korun Veletrh spotřební elektroniky IFA v německém hlavním městě Berlíně oficiálně otevře své brány už v pátek, nicméně řada vystavovatelů si představení svých novinek přichystala už v předstihu. Jedním z nich je také tchajwanský Asus, který na výstaviště do Berlína přivezl celou plejádu nových zařízení z modelových řad Zenbook, Vivobook, ExpertBook či NUC Mini PC. Ty se mohou chlubit nejen umělou inteligencí, ale také novými procesory od Intelu. Přečtěte si celý článek Asus v Berlíně představil nové notebooky. Hlavní roli hraje AI a procesory od Intelu

Čas načtení: 2024-09-05 16:25:01

Honor v Berlíně představil chytré hodinky Watch 5. Dorazí do Česka, ale chvíli si na ně počkáme

Společnost Honor na veletrhu IFA představila nejen svou skládačku, ale také chytré hodinky Watch 5 Ty zaujmou především svými fyzickými rozměry nebo dlouhou výdrží na baterii  Cena ani dostupnost prozatím oznámena nebyla Čínský Honor na dnešní tiskové konferenci před zahájením veletrhu IFA v Berlíně nejenže uvedl skládačku Magic V3 pro evropský trh, ale také představil několik dalších hardwarových novinek. Mezi ně patří také chytré hodinky Honor Watch 5, které se snaží zaujmout například příjemnými rozměry a hmotností, dlouhou výdrží na baterii nebo řadou užitečných fitness funkcí. Co dalšího mohou potenciálním zájemcům nabídnout? Přečtěte si celý článek Honor v Berlíně představil chytré hodinky Watch 5. Dorazí do Česka, ale chvíli si na ně počkáme

Čas načtení: 2025-02-03 09:00:00

Němci protestují proti šéfovi strany, který prosadil návrh zákona o migraci podporovaný krajní pravicí

 Rozhněvaná shromáždění v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, v Hamburku, v Lipsku a v Mnichově obviňují Friedricha Merze ze spolupráce s AfDDesetitisíce lidí v neděli v Německu demonstrovaly na protest proti rozhodnutí lídra středopravicové strany - a favorita blížících se voleb - poslat do parlamentu návrhy přísných migračních pravidel, které podpořila krajně pravicová strana.Rozhněvaní protestující v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Lipsku a Mnichově uvedli, že Friedrich Merz a jeho křesťanští demokraté (CDU) porušili nepsaný postnacistický slib všech demokratických stran v Německu, že nikdy nebudou v parlamentu schvalovat žádná pravidla nebo usnesení s podporou krajně pravicových, nacionalistických stran, jako je Alternative für Deutschland (AfD).Podle odhadů policie se shromáždění v Berlíně zúčastnilo 160 000 lidí. Organizátoři odhadli účast na 200 000 lidí.

Čas načtení: 2025-07-08 13:44:07

Další zvrhlost: Dospělí muži v tangách tančí před dětmi v Berlíně

Nedávná akce Poledance v Berlíně vyvolala kontroverzi poté, co před dětmi tančili muži oblečení pouze v tangách. (Foto: X) Akce se konala v Prenzlauer... Článek Další zvrhlost: Dospělí muži v tangách tančí před dětmi v Berlíně se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-07-19 14:58:48

Německo zakazuje nože a zbraně v městské hromadné dopravě v Berlíně

V budoucnu bude v celém Berlíně platit zákaz zbraní a nožů v autobusech a vlacích. Senát na svém posledním zasedání přijal novou vyhlášku v... Článek Německo zakazuje nože a zbraně v městské hromadné dopravě v Berlíně se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-10-02 06:33:00

Dva přistěhovalci chtěli jen lepší kafe za nízkou cenu. V Berlíně rozpoutali cappuccinovou válku

Dva známí chtěli v Berlíně cenově dostupnou kávu. Jejich LAP Coffee teď mění největší trh kávy v Evropě a vyvolává kritiku od ostatních podniků. Článek Dva přistěhovalci chtěli jen lepší kafe za nízkou cenu. V Berlíně rozpoutali cappuccinovou válku se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-12-05 18:37:13

Šílený zákon: Policie v Berlíně nyní může tajně vstupovat do domácností

Za účelem shromažďování dat z IT systémů mohou vyšetřovatelé v Berlíně tajně prohledávat pokoje podezřelých. To je uvedeno v novele zákona o policii. (Foto:... Článek Šílený zákon: Policie v Berlíně nyní může tajně vstupovat do domácností se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-02-16 19:00:00

Ještě horší než Praha. Chceš byt v Berlíně? Ukaž diplomy a stoupni si do fronty

Co v Berlíně navštívit? A jaké jsou tu nejlepší kavárny nebo snad galerie a noční kluby? Zeptejte se lidí, kteří tu žili. Věřím, že vám každý odpoví trochu jinak. Je však jedna věc, na které se shodneme my všichni cizinci, kteří jsme v Berlíně prožili nějakou část života: hledat si nájemní byt v téhle metropoli všech hipsterů je peklo. Peklo, které nechcete znovu zažít.

Čas načtení: 2018-06-16 16:29:59

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu zimu, v čase přesně před Vánoci. Ne, nebudu více prozrazovat, protože tohle je čtivo odpočinkové, oddychové a lehce úsměvné, psané s takovým vtipem, šarmem a lehkostí, zároveň s plnou chutí, že vám bude připadat jako ochucená lehká šlehačka na dortu. Nebudete se moci nabažit! Nádherná atmosféra příběhu, zima, chlad, sněžení, šlamastyky na každém kroku a rojení podivných lidí, ve kterých se určitě najdete. Alespoň kousíček z každého z nás všichni v sobě mají! A to je právě ten um samotného autora, kterým utáhne snad každého čtenáře na tu strunku zvědavosti a potutelné sounáležitosti s každou z postav. A víte třeba, že Bůh má rád sýry a šampaňské? No, a taky si třeba nepamatuje, jak stvořil svět, protože to bylo dávno, ale bude to před vámi zapírat, aby nevypadal jako blbec. A vůbec… přinese do života Jakoba Jakobiho svěží vítr, chlad i horko a převrátí mu život vzhůru nohama, aby za dramatických okolností šel o dům dál? Nebo nešel? Vlastně člověk neví, kde je nahoře a dole… ale… je to tak příjemný zmatek stejný, jako zažíváme v životě, když nám jde o hodně, ale tušíme, že nejlepší bude, když budeme jen pozorovateli svých životů. A tohle Hans Rath umí! „Taky se musím zakřenit. Je Štědrý večer, pozdní odpoledne. Mám víno, mám čisté prádlo a čeká na mě skvělé jídlo.  Navíc strávím večer ve společnosti muže, který tvrdí, že je Bůh. Sice to podle všeho nemůže být pravda, ale stejně je to pěkná představa. Přes půl hodiny vymýšlíme, jak proměnit obsah ledničky v jakž takž smysluplné menu. Shodneme se, že na začátku bychom si měli dát ústřice a sklenku šampaňského. Ovšem zatímco Abel by si přál aby po předkrmu následoval kousek paštiky s tmavým chlebem a jemným čatní a nakonec bychom přešli k lososovi a garnátům, já považuju za lepší nejprve kompletně zpracovat mořskou stránku ledničky a pak si po paštice, pečeni, šunce a salámu vychutnat sýrové speciality. Během debaty se ukáže, že oběma nám nejvíc učaroval excelentní výběr sýrů. Vlastně dokonce litujeme, že přijde na řadu až na konci večera…“ Hans Rath se narodil ve Straelenu v Severním Porýní. Obyvatelé tohoto regionu se živí zemědělstvím a zahradničením. Kdo se nehodí ani na jedno, musí na gymnázium. Po maturitě studoval filozofii, germanistiku a psychologii v Bonn. Pracoval jako čerpadlář, stavební dělník, jevištní technik, divadelní kritik a taky analyzoval divadelní scénáře. No a nakonec skončil ve středním managementu, odkud si řekl, že toho má dost. A tak žije a pracuje v Berlíně jako autor na volné noze. Vydalo nakladatelství Anch-Books, 2015,2016, www.anch-books.eu Renata Petříčková [pt_view id=”8f01f87e0f”]  

Čas načtení: 2022-01-25 14:59:24

Kdo se směje naposled aneb Friedrich Merz se stal novým předsedou CDU

V politice se ve skutečnosti nikdo „nesměje naposled”, ale někteří politici mají delší expirační dobu než jiní. Jenom je někdy těžké odhadnout, kteří to budou. Bývalá kancléřka Merkelová poslala za dvacet let svého působení v čele CDU na pomyslné smetiště dlouhou řadu potenciálních rivalů (viz starší článek na toto téma). Friedrich Merz byl tím jedním, u kterého se jí to nepodařilo. Dlouho to přitom vypadalo, že je „vyřízenou veličinou” stejně jako ostatní; ale když pozice Merkelové v posledních letech oslabila, začal se Merz vracet z politického záhrobí na scénu tak vytrvale, až se mu to nakonec na třetí pokus podařilo a je tedy novým předsedou strany. CDU je nyní na spolkové úrovni v opozici poté, co na podzim v čele s Arminem Laschetem utržila katastrofální výsledek u voleb. Samotnému Laschetovi tento debakl zničil kariéru. Letos v květnu jsou v „jeho” spolkové zemi (Severní Porýní-Vestfálsko) volby a současné preference nevypadají moc dobře, dokonce by se tam mohla dostat k moci rudo-rudo-zelená koalice jako v Berlíně. CDU tak nejspíš ztratí další důležitou državu. Právě pocit všeobecného ústupu z dříve jistých pozic patrně vedl k tomu, že Merz, zjevně proti-merkelovská figura, zvítězil ve volbách předsedy nad svými konkurenty, a to velmi výrazným rozdílem. Volba přitom vlastně proběhla na dvě etapy. CDU totiž sáhla v prosinci 2021 k dříve neslýchané novince a zorganizovala hlasování všech členů (Mitgliederbefragung). Merz získal hned v prvním kole 62,1 procenta hlasů, takže druhé kolo už se ani nekonalo. Vedení strany ovšem zase nepropadlo přímé demokracii natolik, aby výsledek celostranického hlasování byl závazný. Definitivním potvrzením Merzova předsednictví se tak stala až volba delegátů na sněmu strany 22. ledna. Při ní získal Merz nečekaně vysokých 94,6 procenta hlasů, tudíž mandát má silný. Merzovi asi pomohlo i to, že v předešlé volební kampani „nemydlil Laschetovi schody” a choval se loajálně, takže ani bývalí Laschetovi příznivci s ním neměli problém. Někdy se holt vyplatí nerezignovat na elementární mezilidskou úroveň, i když sociální sítě by nás rády přesvědčily o opaku. Současně s volbou předsedy se obsazovaly i další funkce ve vedení strany. Novým generálním tajemníkem je Mario Czaja z Berlína, známý tím, že se mu na podzim podařilo v Berlíně „vyzobnout” poslanecký mandát ze čtvrti Marzahn-Hellersdorf, který byl předtím třicet let v držení komunistů. (Czaja je Merzův spojenec.) Obměnila se i sestava místopředsedů strany, čtyři z pěti jsou noví lidé – Carsten Linnemann, Karin Prienová, Michael Kretschmer a Andreas Jung. Nejistá je zatím pozice šéfa poslanecké frakce Ralpha Brinkhause. U strany v opozici totiž nemá moc smysl, aby předsedou poslanecké frakce byl někdo jiný než sám předseda strany. Celkově se tedy zdá, že to strana s nějakým tím novým směrováním myslí vážně. “Starých struktur” zůstalo nahoře poměrně málo. Bývalá kancléřka Merkelová mimochodem odmítla pozvání na slavnostní večeři po proběhlé volbě, což se dá vykládat všelijak. No dobrá, v čele CDU je nová sestava včetně předsedy. Co se může dít? Nejsilnější stránkou multimilionáře Merze a jeho týmu je ekonomika čili jejich hlavní naděje spočívá v tom, že současná koalice začne dělat „boty”, po kterých bude německá ekonomika úpět. Vysoké ceny energií by mohly být jedním z takových faktorů; výrobní sektor si nemůže moc velké skoky v cenách energií dovolit. Klimatické programy nové vlády budou nepochybně dost drahé a během následujících let se tedy ukáže, jak velká je reálná chuť voličů provětrat si peněženku. (Data z Německa nemám, ale v USA, kde 59 procenta voličů považuje klimatické změny za důležité či velmi důležité téma, je zároveň průměrná ochota připlatit si za ochranu klimatu kolem 40 dolarů měsíčně. Tedy necelých 900 korun, za což by se žádná ambiciózní dekarbonizace nepořídila, určitě pak ne masivní přechod na elektroauta. Patrně tedy bude muset zase zapracovat tiskárna na peníze, stejně jako u covidových kompenzací…) Slabinou Merze je hlavně to, že po dvaceti letech merkelismu je německá pravice intelektuálně takříkajíc zralá na JIPku, ne-li ještě hůře, a starý thatcherovský model, ke kterému má Merz blízko, odumřel v Německu ještě daleko výrazněji než jinde. Zeitgeist je zkrátka v Německu zelenorudý a nejbližších pár let i zůstane; setrvačnost společnosti je v tomhle směru veliká. Navíc dostane-li se CDU v roce 2025 přece jen k moci, bude muset řešit superpalčivý problém německých důchodů, na kterém se v minulých letech dělaly spíš kosmetické zásahy a který se vzhledem k demografické charakteristice země prostě bezbolestně řešit nedá – a přitom voličské jádro CDU jsou právě důchodci. To bude tvrdý oříšek k rozlousknutí. Svébytný problém je pro CDU i existence AfD, která asi jen tak nezanikne a bude ubírat potenciálním pravicovým koalicím procenta. Merz není ten typ, který by mohl voliče AfD masivně odlákat, zvláště pak ne v bývalé NDR, kde kmenoví voliči AfD nejsou na nějakého západního multimilionáře létajícího privátním jetem nikterak zvědaví. Jediný scénář, ve kterém si lze představit spolupráci AfD a CDU na vládní úrovni, je asi ten, že by se z AfD odštípla (či byla odštípnuta) skupinka těch nejproblémovějších jedinců a ti by si založili novou stranu, která by převzala roli hlavního fackovacího panáka. Pro dva fackovací panáky totiž na běžné mediální scéně nebývá místo. Podobným způsobem kdysi reorganizoval Švédské demokraty jejich současný předseda Jimmie Åkesson a nakonec to zafungovalo; Moderaterna (švédský ekvivalent CDU) už se od SD přestala distancovat. To je ovšem vývoj na několik let. No, Merzovi za sebe přeju, aby CDU opravdu pootočil někam jinam a začal ji vyvádět ze Sargasového moře beztvarého středu, kde nevane žádný vítr a kde hnijí sto let staré lodi duchů. Nebude to mít ale jednoduché. Současné Německo je duševně naladěno úplně jiným směrem. Klima, Klima über alles, über alles in der Welt!   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2022-01-17 17:37:52

Berlinale odtajnilo část programu. Jsou na něm opět české filmy

Jeden ze tří nejvýznamnějších světových filmových festivalů pomalu odkrývá svůj program. A jsou v něm i dva zástupci České republiky. Krátkometrážní animovaný film Zuza v zahradách byl zařazen do soutěžní sekce Generation a minisérie Podezření do festivalové sekce Berlinale Series. Už 72. ročník Berlinale se bude konat od 10. do 20. února a filmy vybrané do dalších sekcí teprve oznámí.  Krátký animovaný film Zuza v zahradách české režisérky, scenáristky a animátorky Lucie Sunkové je o malé holčičce, která jezdí s rodiči do zahrádkářské kolonie za městem, kde jednoho dne potká černého psa a objeví tajemnou zahradu. Podle režisérky jde o pokus vyprávět příběh srozumitelný dětem a zároveň vyvolat v dospělých vzpomínky na dětství. Předlohou filmu je stejnojmenná kniha spisovatelky Jany Šrámkové. České snímky jsou v sekci Generation, která je určená filmům pro děti a mládež, dlouhodobě úspěšné. V posledních několika letech zde byly premiérově uvedeny snímky Lístek Aliony Baranové (2020), Pouštět draka Martina Smatany (2019), koprodukční Pátá loď Ivety Grófové (2017) nebo Ani ve snu Petra Oukropce (2016). Česko-francouzská čtyřdílná minisérie Podezření režiséra Michala Blaška a scenáristy Štěpána Hulíka byla zařazena do sekce Berlinale Series určené seriálové tvorbě. Zdravotní sestře v podání Kláry Melíškové se obrátí život vzhůru nohama poté, co je obviněna z vraždy pacientky. V Berlíně se ale představí i projekty, které jsou zatím ve vývoji. Režisérka Agnieszka Hollandová ukáže potenciálním koproducentům, finančním partnerům a mezinárodním prodejcům svůj nový projekt Kafka. Scénář k vizuální mozaice ze života slavného spisovatele a představitele pražské německé literatury píše Marek Epstein, a navazuje tak na spolupráci s Hollandovou na filmu Šarlatán, který měl na Berlinale světovou premiéru před dvěma lety. Franze Kafku budeme sledovat od jeho narození v předválečné Praze přes jeho tragickou smrt v Berlíně v roce 1924 až po budoucnost, kterou mnohdy předpověděl. Na Berlinale se po dvou letech vrací s novým projektem také slovenský režisér, producent a scenárista Ivan Ostrochovský. Jeho poslední film Služebníci měl světovou premiéru v roce 2020 v berlínské sekci Encounters. Nový snímek Pramen čerpá téma stejně jako předešlý film v 80. letech tehdejšího Československa a zachycuje, jak institucionalizované lékařské zákroky na romských ženách sblíží mladou zdravotní sestru a poloviční Romku Agátu s českou gynekoložkou Ingrid. Scénář spolu s režisérem stejně jako v případě úspěšných Služebníků napsali Rebecca Lenkiewicz a Marek Leščák. Jedné z hlavních rolí se ujme známý rumunský herec Vlad Ivanov a v roli Ingrid uvidíme Annu Geislerovou. Filmový trh na festivalu Berlinale patří k zásadním akcím světového filmového průmyslu. Každoročně se ho účastní téměř devět tisíc profesionálů ze stovky zemí, včetně nákupčích nebo producentů. Za připomenutí stojí, že loni si Zlatého medvěda za nejlepší film odnesl režisér Radu Jude a jeho Smolný pich aneb Pitomý porno, který byl i českou minoritní koprodukcí.

Čas načtení: 2021-09-28 21:13:19

Bundestag XXL

Ačkoliv titulek poněkud připomíná hanbaté německé filmy 80. let, tentokrát půjde o méně lechtivou věc, tedy o výsledky spolkových voleb (německý parlamentu bude v novém období mít rekordních 735 poslanců), které předurčí složení budoucí vlády. To není sexy téma, ale nicméně je to téma důležité. Rovněž pro nás, protože cokoliv se uvaří v Německu, dříve nebo později prosákne v nějaké podobě i sem. Takže, i když výsledky jsou celkově značně smíšené, sluší se začít tou nejlepší zprávou: byli jsme ušetřeni rudo-rudo-zelené koalice (RRG), i když jen těsně. Velmi, velmi těsně, o pouhých pět poslanců, nebo snad dokonce jen o čtyři. Do Bundestagu se totiž po mnoha desítkách let probojoval i jeden zástupce dánské menšiny ze Šlesvicka-Holštýnska, přičemž strana, kterou reprezentuje, SSW, má poměrně blízko k zelené části spektra. Tudíž by se dalo počítat s tím, že případnou RRG koalici by jejich poslanec podporoval. (Často chválím Dány jako pragmatický a racionální národ, ale němečtí Dánové jsou víc formováni Německem než Dánskem, tudíž politika jejich národní pidistrany SSW je podivný mischung.) Bavorské CSU dělá vrásky pravicové uskupení Freie Wähler Mohlo to ale být ještě lepší. V případě postkomunistické Die Linke totiž nescházelo mnoho k tomu, aby vyletěla ze Spolkového sněmu úplně. Získala jen 4,9 procenta a nepřekonala tak pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentních lavic. Bohužel Linke nakonec zachránilo jiné ustanovení německého volebního zákona, které má posilovat vliv regionálně významných stran. Strany, které získají aspoň tři „přímé mandáty“ (Direktmandate) z celkem 299, mají právo na proporční zastoupení ve sněmu, i když nedosáhly pěti procent hlasů. Linke mívala přímých mandátů pět. O dva teď přišla, nezbytné tři jí ale pořád ještě zbyly, čímž se zuby-nehty udržela ve Spolkovém sněmu se 39 poslanci celkem. Když už jsme u regionálně významných stran, asi bychom měli ztratit pár slov o Freie Wähler, pravicovém uskupení, které začíná pomalu dělat vrásky bavorské CSU. „Svobodní voliči“ jsou svým charakterem poněkud neněmeckou stranou, jejich cílem je decentralizace, posílení pravomocí na lokální úrovni a zavádění přímé demokracie; od posledních zemských voleb sedí v bavorské vládě spolu se silnější CSU. Do Spolkového sněmu se nedostali, ale získali 2,4 procenta celostátně a 7,5 procenta v Bavorsku, tedy zhruba čtvrtinu toho, co samotná CSU. Podaří-li se jim upevnit pozice i v jiných spolkových zemích, mohli by si příště dělat naděje i na účast v Bundestagu. V těchto volbách získali 1,33 milionu hlasů. CDU/CSU zažila volební masakr CDU/CSU utržila nejhorší výsledek své poválečné historie. Poprvé za sedmdesát let obdržela méně než deset milionů hlasů a prohrála se SPD i u důchodců. Přišla o čtyři miliony hlasů, z toho asi 900 tisíc voličů jí zemřelo (zdroj). Mezi mladými voliči do 30 let získala jen 11 procent hlasů, ani ne polovinu toho, co celkově. Ztráta vlivu u mladé generace je tedy opravdu hmatatelná. (Mimochodem, i když u mladých byli silní Zelení, nejde o zas takovou absolutní dominanci, jakou byste čekali. Velmi silná je mezi nimi i pravicově liberální FDP, která dokonce mezi prvovoliči vyhrála úplně, i když jen o procento. Každopádně úspěch FDP ukazuje, že pravicová politika není ani mezi mladými v beznadějné nevýhodě, jenom ji prostě musí dělat někdo živější a věrohodnější než Armin Laschet.) Takový masakr se samozřejmě projevil i ztrátami křesel konkrétních důležitých lidí. V bývalém volebním okrsku Merkelové vyhrála sociálně demokratická kandidátka, SPD ostatně pobrala v Meklenbursku všechny přímé mandáty. Z parlamentu vypadl Peter Altmeier, jeden z blízkých poradců kancléřky a současný ministr hospodářství. O křeslo přišel pověřenec pro bývalou NDR Marco Wanderwitz v Saské Kamenici, ministryně zemědělství Julia Klöckner a mladý poslanec Philipp Amthor, kterého mnozí považovali za budoucí naději strany; ten by se ale ještě mohl dostat do sněmu skrze meklenburskou kandidátní listinu. V Durynsku nasadila CDU bývalého šéfa kontrarozvědky Maaßena, který je znám jako člen tvrdého křídla blízkého AfD; také prohrál. Úspěch měl ale ve svém domovském okrsku dlouholetý protivník věčné kancléřky Friedrich Merz. Kandidát na kancléře Armin Laschet se do sněmu podle všeho kvalifikoval také, ale v jeho vlastní zemi (Severní Porýní – Vestfálsko) utrpěla CDU porážku od sociálních demokratů a Laschetovo postavení v čele CDU je tak, mírně řečeno, nejisté. Přitom z jeho vystupování v nedělní večer byste to snad ani nepoznali. Působil dojmem, že těch necelých 25 procent ani za neúspěch nepovažuje a že by se funkce kancléře klidně ujal. Markus Söder, bývalý vyzyvatel Armina Lascheta, ale také nemůže výsledky v Bavorsku prezentovat jako dramatický úspěch. Se 31,7 procenta hlasů zde sice CSU uhájila lepší skóre než CDU/CSU celostátně, ale velká sláva to není. Rozhodnou Zelení a FDP Sociální demokraté zvítězili ve většině členských zemí. Jejich spolupředsedkyně Eskenová ve svém okrsku úspěch neměla (porazil ji kandidát CDU), ale vstup do spolkového sněmu si pojistila skrze zemskou listinu. Přímý mandát získal šéf mladých socialistů Kevin Kühnert. O úspěchu SPD se toho zas tak moc říci nedá, leda to, že nahoru je povytáhl Scholz coby kandidát na kancléře (viz třeba průzkumy Forschungsgruppe Wahlen). Německou tradicí je, že předseda nejsilnější strany je při sestavování vlády první na řadě, v tomto případě to tedy bude právě Olaf Scholz. Tentokrát ale bude rozhodující moc nad budoucí koalicí spočívat hlavně v rukou dvou menších stran – Zelených a FDP. Aktivisté versus (skoro)realisté Zelení skončili hůře, než jim preference v letech 2019 a 2020 slibovaly. Nedosáhli nakonec ani mety 15 procent, i když jeden čas to v průzkumech vypadalo na více než dvacet procent. Proti roku 2017 je jejich výsledek výrazně lepší, ale volba Baerbockové do čela kandidátky byla podle všeho vážná chyba. Ti, kdo se nakonec rozhodli volit Zelené, byli lidé kladoucí silný důraz na téma životního prostředí a klimatických změn – celkem 82 procent zelených voličů označilo toto téma za nejdůležitější, kdežto u žádné jiné strany nepřekročil tento podíl třetinu a celoněmecký průměr je 22 procent (zdroj). Zelení byli disproporčně silní v bohatých městských regionech, což dobře odpovídá jejich programovému směřování. To je přesně ta část obyvatelstva, která si z případného zdražení elektřiny nebo nutnosti koupit nové auto na baterii nemusí dělat moc těžkou hlavu a má k dispozici kvalitní, často jezdící MHD. Jak už bylo zmíněno, liberální FDP tentokrát výrazně zabodovala mezi mladými. Právě v rukou FDP a Zelených teď leží otázka, jak bude vypadat budoucí vládní koalice. Do opakování „velké koalice“ se totiž CDU ani SPD moc nechce, kdežto FDP a Zelení spolu začali jednat prakticky hned po ohlášení předběžných výsledků. Z našeho pohledu může účast FDP ve vládě představovat určitou brzdu těch nejdivočejších zelených plánů. FDP sice jede na klimatické vlně dost podobně jako ostatní německé strany s výjimkou AfD, ale coby strana soukromých podnikatelů se snaží klást důraz na to, aby program dekarbonizace nebyl ekonomicky zničující, aby spočíval spíše na nových technologiích než na tvrdých zákazech, vybrané uhlíkové daně aby se rozdělovaly zpět mezi občany apod. (viz program FDP ve formátu PDF). Nejsem si jist, zda to vůbec jde – připomíná mi to pokus o kvadraturu kruhu – ale na německé poměry je to asi nejúčinnější mainstreamová protiváha těm grétovsko-apokalyptickým konceptům planetárního Armageddonu, se kterou lze ve vládních křeslech počítat. To bude samozřejmě také kámen úrazu při případném formování společné vlády a společného programu. Právě ti aktivisté požadující co nejrychlejší a nejpřísnější regulaci všeho, kteří teď před volbami uspořádali v Berlíně vydírací hladovku, budou nejspíš takový přístup rozhodně odmítat a strana Zelených na aktivisty slyší. Na druhou stranu, i ve straně Zelených se těší na vládní křesla a vědí, že kdyby moc dlouho dělali cavyky, může to skončit dalším čtyřletým pobytem v opozici. Nejpravděpodobnější je „semaforová“ koalice SPD, Zelených a FDP Českého čtenáře bude určitě ještě zajímat otázka, jak dopadla Alternativa pro Německo, AfD. Ztratila zhruba pětinu voličů, ale zachovala si své jádro v Sasku a okolí, kde posbírala řadu přímých mandátů (Tino Chrupalla v pohraničním okrsku Görlitz překročil 35 procent hlasů). Je nicméně téměř jisté, že ostatní strany ji k vyjednávání o vládní koalici nepřizvou. Osobně nyní považuji za nejpravděpodobnější „semaforovou“ koalici SPD, Zelených a FDP, ale s tím, že vyjednávání detailů společného programu bude trvat celé měsíce. Pokud by se šéfovi FDP Lindnerovi podařilo získat ministerstvo financí, bude patrně tlačit na šetrné státní hospodaření a odmítat příliš velké rozhazování peněz na evropské úrovni, čehož prý se v Itálii bojí. Rozdíly mezi FDP a Zelenými jsou velké a jejich řevnivost posiluje i skutečnost, že si navzájem konkurují u mladších městských voličů. Spojuje je hlavně chuť si tentokrát opravdu rozdělit vládní křesla a nepřipustit, aby už poněkolikáté znovu vznikla „velká koalice“ SPD a CDU/CSU, bezkrevné manželství z rozumu. Ach ano, abychom nezapomněli: v Berlíně se hlasovalo o znárodňování bytů a výsledek zní “Ja”. Ale to už je téma na další článek.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}