Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 04.06.2026 || EUR 24,220 || JPY 13,020 || USD 20,810 ||
pátek 5.června 2026, Týden: 23, Den roce: 156,  dnes má svátek Dobroslav, zítra má svátek Norbert
5.června 2026, Týden: 23, Den roce: 156,  dnes má svátek Dobroslav
DetailCacheKey:d-1806530 slovo: 1806530
Brusel vyhlašuje digitální nezávislost. Co přináší balíček technologické suverenity EU?

Komise explicitně prohlašuje, že technologická suverenita neznamená izolaci, protekcionismus ani tech decoupling. Jak to bude fungovat v praxi?

---=1=---

Čas načtení: 2021-02-02 19:05:44

Luigi Zoja v knize Dějiny arogance odhaluje nebezpečí stupňujícího se ekonomického růstu

Náš svět dnes nikdo nedrancuje tolik jako člověk. A člověk se taky jako jediný umí chovat arogantně. Právě tomuto aspektu lidského chování jsou věnovány Dějiny arogance z pera psychoanalytika Luigiho Zoji. Nelítostné drancování naší planety a jejích zdrojů ve jménu bezmezného růstu má stále znepokojivější důsledky. Mluví se však pouze o jejich technických aspektech. O těch psychologických se mlčí. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Přitom řada faktorů ukazuje, že hojnost zhoršuje kvalitu našich životů, o čemž svědčí procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti a mnoha nemocí pramenících z blahobytu. Luigi Zoja ve své knize varuje, že vztah lidské psychiky k touze je chorobný. Proto musíme pochopit iracionální impulz, který je toho příčinou. Máme-li diskutovat o mezích ekonomického rozvoje, musíme si položit otázku, proč požadujeme nekonečný růst. V tu chvíli si uvědomíme, že jde o poměrně nedávnou a historicky podmíněnou tendenci. Ještě téměř včera jsme žili v agrární společnosti, která se řídila střídáním ročních období a obživu jí poskytovaly sezónní plody. Dějiny Západu jsou dějinami překonávání tohoto způsobu života a jeho nahrazení expanzí, jež nezná hranice; metastázou výroby, která je jen důsledkem metastázy potřeb. Chceme-li porozumět historii, musíme k ní – stejně jako k ekonomii – přistupovat psychologicky. Původ tohoto vývoje totiž tkví v nevědomé konverzi našich předků. Pro antické Řeky, kteří utvářeli základ západního myšlení, spočívala morálka v dodržování mezí. Žili ve strachu ze skrytého bažení lidstva po nekonečnu, které označovali za aroganci a považovali je za smrtelný hřích. Bohové chtěli štěstí jen sami pro sebe, byli závistiví, trestali toho, kdo měl či chtěl příliš. Tíž Řekové však díky svým úspěchům zpyšněli, stali se průkopníky ambicí a smetli tabu mezí: začali se stavět na místo bohů. Luigi Zoja chce ve své knize připomenout a zpřítomnit příběh, ukrývající se v mýtech starých Řeků, se kterým bychom se ztotožnili a díky němuž bychom znovu uvěřili v prospěšnost hranic.   Ukázka z knihy PŘEDMLUVA K ČESKÉMU VYDÁNÍ Od konce středověku po období, které Evropané nazvali renesancí, se Západ připravoval na převratnou expanzi v poznání, vědě, technologii, geografii: chystal se kolonizovat zbytek světa, podrobit si jej, resp. jej přimět, aby přijal jeho kulturu. Čína dynastie Ming však v té době byla mnohem silnější, technicky vyspělejší, hospodářsky mocnější a lidnatější než celá Evropa. Udržovala vztahy s velkou částí Asie a dokonce i Afriky, kde vybírala tributy. Kdyby se tehdy výprava Kryštofa Kolumba míjela s nějakou čínskou flotilou, vypadala by jako hrstka záchranných člunů, tak velké byly rozdíly v jejich dimenzích. Z dnešního pohledu, který automaticky počítá s potřebou expanze, máme za to, že tehdejší Čína by bývala snadno dobyla celý svět. Proč to neudělala? Pro čínské myšlení byla idea rovnováhy důležitější než idea růstu. Zvětšit své území? Čína už byla největší z tehdy známých zemí. Udělat ze sebe střed světa? Čína jím byla odedávna, ze své podstaty. Čung-kuo, výraz, kterým se dodnes v mandarínštině označuje Čína, znamená „země středu“. Pokud se ten, kdo je ve středu, dá do pohybu, ztratí svou centrální pozici, rovnoměrně vzdálenou od všech jiných významných souvislostí.      Je známo, že od té doby se expanze stala pro Evropu hlavním cílem. Ve všech směrech platí, že z ní učinila středobod své mentality a viditelný výsledek svých snah. Tímto způsobem překonala všechny země, které aspirovaly na nějakou formu hegemonie. Kolonizovala ostatní kontinenty: nejdřív vojensky a politicky, později v kulturní rovině. Šířila v nich expanzivní myšlení a usilování o rostoucí spotřebu. Nemá smysl diskutovat o tom, do jaké míry tato mentalita zvítězila: dnes vládne celému světu, vždyť hlavní politické, obchodní a právní mezinárodní organizace vycházejí z předpokladu, že očekávání každého státu se nesou v tomto duchu. Z kolektivní potřeby rozpínání pramení nutnost podmanit si jiné národy, tj. dochází k ozbrojeným konfliktům, které ve 20. století vyvrcholily dvěma světovými válkami. Individuální „expanzi“, jež měla původně jít ruku v ruce s rostoucím blahobytem, naopak od druhé poloviny minulého století až do počátku našeho tisíciletí provází zhoršování stavu životního prostředí a nejrůznějších aspektů kvality života: na rozdíl od dob minulých jsou dnes u jednotlivců na první pohled patrné neurózy postihující psychiku a poruchy příjmu potravy (obezita, anorexie), které ničí tělo. Paradoxní je, že model prudké expanze dnes nabízí i Čína, jež procitla z tisíciletého spánku: s následky nevídaných rozměrů dopadajících na ekologickou, společenskou a duševní rovnováhu.      Definitivní laicizaci západního myšlení zahájily především dvě velké osobnosti. První z nich kritizovala organizaci kolektivního života, druhá život jednotlivce. Marx v polovině 19. století prohlásil, že v dějinách je vytěsněna jedna obrovská část: ekonomika. Freud na začátku 20. století poukazoval na to, že z psychiky byla vytěsněna sexualita, takzvané nevědomí. Dnes se však sexualita vyjadřuje bez zvláštních omezení. A ekonomika je naprostý opak nevědomého: je středobodem našich snah.      Naopak z kolektivního vědomí byl vytěsněn psychický původ ekonomického rozvoje. Vztah naší psychiky k touze je chorobný. Chceme-li pochopit technické aspekty devastace životního prostředí a změny klimatu, musíme nejprve lépe porozumět iracionálnímu impulzu, který je toho příčinou. Proč chceme pořád víc? Pokud jde o jednotlivce, ukazuje řada faktorů – například procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti, mnoha „nemocí z blahobytu“ – spíše na skutečnost, že když máme více, kvalita života se zhoršuje.      Marx byl přesvědčen, že moci kapitálu a chtivosti po zisku musí být nastaveny hranice; Malthus tvrdil totéž, pokud jde o růst populace; a konečně ve 20. století začalo stále více myslitelů – od think tanku MIT a Římského klubu až po Serge Latouche – zdůrazňovat, že znečišťování životního prostředí a využívání zdrojů chybí brzdy. Cílem této knihy je naopak vyzdvihnout, že chybí i něco jiného: přesvědčivý narativ o nutnosti hranic; a víra, v níž by tyto hranice mohly zapustit kořeny, jak tomu bylo kdysi v jiných kulturách. Bez toho hrozí, že teorie o ničivé ekonomické nespravedlnosti nebo čísla dokládající blížící se ekologickou katastrofu zůstanou jen abstrakcí, pro niž se nikdo nedokáže zapálit, a tudíž nebudou schopné mobilizovat většinu. Z ekologických pohrom by se mohl stát soběstačný bludný kruh a naše století by mohlo v dějinách být posledním, kdy člověk žije uprostřed relativní lhostejnosti. Nezbytný příběh – a zde je zakopán pes – přitom už existuje, existoval odedávna a bude existovat vždycky, poněvadž se skrývá v nejstarších mýtech, především u Řeků. Jde jen o to, vyzdvihnout jej z podzemí a přizpůsobit jej událostem postmoderní společnosti, aniž bychom se přitom museli zabývat jeho původem. Mýtus je totiž „tím, k čemu nikdy nedojde, a přitom tu bylo odedávna“. Luigi Zoja, Milán, prosinec   ČÁST PRVNÍ PROBLÉM Mýtus růstu, mýtus mezí Modernita dostala smrtelnou ránu do srdce: myšlenkou nepřetržitého a neomezeného růstu. — O. PAZ, úvodní konference sympozia Mexico Today (Washington, 29. září 1978)   Třebaže poslední vítězství Evropy nebyla pouze vojenského rázu, podařilo se jí dobýt svět. Euro-americká kultura je první globální kulturou v dějinách. Svým triumfem se však nijak nepyšní. Nedává najevo žádné emoce. Zdá se, jako by byla bez duše stejně jako technologie, kterou si osedlala.      Vítězství Západu – technologické civilizace doprovázené tržním hospodářstvím, zastupitelskou demokracií a morálním konzumismem – se nedostalo žádných impozantních oslav.      Dosud nikdy neexistovala tak dalekosáhlá nadřazenost. Neevropské civilizace zanikly nebo si právě osvojují svět techniky a, navzdory jakémukoli odporu, přebírají i ideologii a způsob života, které s sebou technika přináší. Totéž se děje i v bývalých komunistických zemích. Přesto tato porážka jinakosti a její konverze nevzbuzují nadšení ani nejsou pociťovány jako vítězství. Západ, jenž kdysi oslavoval svůj triumf nad národy Malé Asie v Illiadě, nad islámem v Písni o Rolandovi a nad východními hordami v Písni o Nibelunzích, nyní přechází mlčením skutečnost, že se prosadil na celém světě. Proč?      Nestačí odpovědět, že epos zanikl: už Hérodotos znal jeho meze, a proto si pro opěvování perských válek, které považoval za pokračování trojské války, vymyslel nový žánr, v němž splynuly mýty s vyprávěním o faktech. Epos dnes může ožít v mnoha nových formách, například ve filmu. To by nás mohlo svádět k domněnce, že Západ neoslavuje sám sebe, protože jeho úspěch nemá žádné jednoznačné protagonisty, jako byli například achajští vůdci nebo francouzští paladini. Taková polovičatá odpověď je však ještě neuspokojivější. Hrdinové dnes chybějí, protože strůjci vítězství Západu a jeho eposu jsme my všichni: „Protagonisté už neexistují, je tu jen chór.“ A přece se v tomto vítězství nedokážeme najít a s rostoucími emocemi se obracíme k primitivnímu a venkovskému světu, který už zaniká.      Není těžké si domyslet, že moderní epos by mohl nabýt konkrétní podoby tehdy, kdyby byl situován mezi dějiny a mýtus: to neznamená, že by se fakta měla smísit s nereálnými prvky, důvodem je skutečnost, že vyprávění může být epické pouze tehdy, jsou-li fakta podána majestátním a transcendentním způsobem. Mythos původně neznamenal líčení smyšleného příběhu, který se liší od toho skutečného; znamenal slovo, naraci v absolutním slova smyslu, jež má autoritu, emoce, vlastní sugestivní sílu. Mýtus promlouvá hlasem, který jako by se ozýval přímo z nitra událostí, o nichž vypráví, a má moc tvarovat lidské bytosti tak, aby se podobaly formám, které sám předem určuje. Mýtus obsahuje osud.      Z genealogického hlediska je mýtus ta část dějin, která už neodkazuje na další kořeny; podmaňuje si plány historických subjektů a podřizuje je svému vzoru. Z hlediska času je mýtus ta „minulost“, která nebyla nikdy přítomná ani v minulosti, a přitom neustále vyvíjí tlak, aby tak byla vnímána. Mýtus je spojitost i nezávislost, je vzdálený i aktuální.      Jenomže kdybychom popisovali mýtus sám o sobě, vypověděli bychom o něm příliš málo. Má totiž také zvláštní vztah k tomu, kdo jej vypráví, a k tomu, kdo mu naslouchá. Mýtus není jen narativní forma, je to i vnitřní prostor, kde se vyskytují ty nejpřesvědčivější mentální obrazy: to si dobře uvědomuje vládnoucí třída, která často nahrazuje komplikovaná racionální témata mýtem, jejž člověk ani nemusí poslouchat, protože má dojem, že jej zná odjakživa. Mýtus funguje ve společnosti jako první pomoc, dokáže zastavit čas a vrátit posluchače ke kořenům. I když ho znají nazpaměť, mohou mu naslouchat donekonečna, rok co rok, beze změny.      Člověk potřebuje příběhy, aby se mohl ztotožnit s jejich lidskými postavami. Věci mu nestačí, protože nedokážou prolomit samotu. Jenomže civilizace techniky namísto mytických událostí produkuje spotřební předměty, jež jsou toku vyprávění cizí. To ony mají navrch. Jejich vítězství nemá nic společného s mytickým zápalem: je odkouzlené, řečeno s Weberem. Triumf věcí vyděluje zdroj činů z duševního rozpoložení jednotlivce a převádí jej do objektivní a naprogramovatelné roviny: ale vylučuje z nich emoce a možnost, aby byly vyprávěny. Výsledky techniky se dají okamžitě reprodukovat, ale jen těžko mytizovat. Pokrok je dnes tak rychlý, že těžíme z nejnovějších inovací, aniž bychom se stali součástí nové kultury, do níž náležejí. Technika má uživatele, ale nemá otce. Její vítězství má kronikáře a archiváře, ale žádné vypravěče.      Existuje ještě další důvod, proč naše civilizace neopěvuje vlastní úspěchy. K vyjadřovacím těžkostem se přidávají morální problémy. Vyhýbáme se epickému oslavování našich úspěchů nejen proto, že jsme ztratili přístup k vznešenosti mytického jazyka, ale také proto, že v sobě chováme pochybnosti a pocity viny, které se týkají jejich smyslu. Vnímáme je stále méně jako triumf Západu nad jinými civilizacemi a stále více jako vítězství věcí nad lidmi. Tomu, kdo by se divil, proč Západ obrací svůj pacifismus sám proti sobě, a ne proti svým soupeřům, musíme odpovědět, že tento pacifismus pramení z pocitu viny: musíme se usmířit s tím, co v nás modernita zranila. Univerzální platnost našich úspěchů je zatížena prvotním hříchem. Úzkostná snaha jej odčinit je pro Západ typická: je to laické pokračování prvotního hříchu z Bible.      Když se vydáme po stopách kořenů tohoto hříchu, postupně dojdeme až ke společnému mýtu.      Civilizace techniky na rozdíl od předcházejících či neevropských světů odhaluje své nitro především kritickým způsobem (Kulturpessimismus). Vzdělaní lidé na Západě mají pocit, že zažívají formu života, který se nemá rád; ne náhodou páchají sebevraždy častěji než kdysi. V budoucnosti, do níž se upírají naše zraky, vidíme jakýsi vír, který nás do sebe může prudce strhnout. Nejen že se k sobě technická civilizace staví kriticky, ale popisuje se dokonce i formou negativních eposů. Historie Západu je spatřována jako pokračování mýtu, jenž namísto o stvoření vypráví o zničení. Na základě dávné řecké představy znázorňují tyto obrazy střídání generací jako postupnou degeneraci. Už v samotné řecké verzi se člověk propadl z neurčitého zlatého věku do železného. Zato u moderního mýtu neodpovídá nejnižší úroveň lidského života přítomnosti, nýbrž obávané budoucnosti.      V dobách, kdy se díky pokroku v lékařství začínala snižovat úmrtnost na nemoci, předpověděl Malthus demografickou pohromu. Když odstartovala průmyslová revoluce, předpověděl Marx společenskou katastrofu. Ve dvacátém století se tento kritický proud urychlil a po obou světových válkách ještě nabral na síle, přičemž zasahoval stále širší oblasti: sociologickou, historickou, antropologickou, ekologickou atd., až nakonec získal globální charakter. Ve světě, který se na základě územní a technologické vzájemnosti čím dál víc unifikuje, se počítá se související sérií kolapsů, jež budou zahrnovat nejrůznější geografické zóny a sektory civilizovaného života. Vyděšené a regresivní způsoby myšlení opakovaně rozebírají možnou smrt Západu a všeho, co z něj pochází, právě ve chvíli, kdy jím vytvořený pořádek podle všeho definitivně ovládl celou Zemi. Západní civilizace sama sebe racionálně koncipuje jako pozitivní sílu, ale v narativním smyslu pojímá svůj mýtus negativně: to je nebezpečný protiklad, protože jde o nevědomou mytizaci. A nevědomá psychická funkce se vždycky může obrátit proti nám.      Tyto „představy globálních mezí“ mají tedy dvě roviny. Na vyšší z nich se setkáváme s bezprostředním, historizovaným, variabilním, technickým vnímáním, které je stejné jako svět, jejž popisuje; ta hlubší rovina je pesimističtější, živená jen potají, profetická a má co do činění s ahistorickým modelem; právě zde nacházíme „morální“ prvek narace, který propůjčuje formu negativnímu eposu. Nejde o povrchní stesk po starých časech, který je společný všem epochám, ale o mnohem radikálnější, širší a sofistikovanější záležitost. Všichni dospívají ke stejně pesimistickým závěrům nezávisle na tom, jaký je jejich výchozí úhel pohledu. Vzniká tak dojem, že jejich společný jmenovatel se neodvozuje z vědeckých a vědomých údajů, nýbrž ze skutečnosti, že došlo k aktivování jediné nevědomé mytické představy.      Kultura, z níž vychází západní civilizace (připustíme-li rozdíl mezi často zaměnitelnými termíny pro kulturu a civilizaci), se na rozdíl od všech ostatních civilizací ve vědomé rovině zakládá na myšlence expanze, jak ji interpretuje produktivistická a pozitivistická technika: tedy na onom „mýtu růstu“, který v sobě v mnoha ohledech zahrnuje podstatu modernity. Ve svých nevědomých fantaziích však tato kultura i nadále pěstuje tabu a strach z potrestání, jež byly v minulosti spojovány s arogancí a přílišnou přízní osudu: i nadále se tudíž obává katastrofy, zapomenutého vyústění tohoto mýtu.      Neomezený růst je de facto krádež a převzetí boží role. Nejde jen o to, že neomezenost je výsadou Boha. Samotné latinské slovo cresco („růst“) je totiž intranzitivní sloveso odvozené od kořene, který v tranzitivní podobě tvoří sloveso creo („tvořit“). Růst a tvořit jsou ve společném latinském základě (a na tuto skutečnost jsme zapomněli, protože svědčí o našem zhřešení pýchou) jedinou činností, jež subjektu uvnitř i navenek propůjčuje velikost, která nemá obdoby.   Důvěra v růst, v neustálý rozvoj a – méně vědomě – v Dějiny a kolektivní nesmrtelnost (jejich stejně neomezené časové nádoby) nesahá k počátkům západní civilizace, ale je jejím produktem, který se vymkl kontrole. Původně platil přesný opak. Příčinu toho všeho je třeba hledat v radikálním porušení principu umírněnosti, jenž byl základem starého Řecka.      Středobodem našeho pojednání tedy bude kultura, v níž má kořeny jak představa dodržování mezí, tak i naše vlastní dějiny, a která je příznačně označována jako helenocentrická. Rozhodnutí vydat se touto cestou – stejně jako každá jiná volba – obnáší určitou jednostrannost. Jen nepřímo se tak dotkneme pozdější role křesťanství, jež k našemu pojetí mezí jistě přispělo. Zanedbáme i samotné antické Řecko, protože o mnohostrannosti jeho kultů, epoch a států budeme pojednávat jen do té míry, abychom z ní vyvodili to podstatné. Vcelku se budeme zabývat olympskými bohy a nejznámějšími náboženskými formami, zakotvenými v metaforách: olympští bohové pro Helény nicméně nepředstavovali nějakou původní či stálou veličinu a jejich náboženství muselo soupeřit s chtonickými kulty, mystérii, vzrušujícími a neodolatelnými bohy pronikajícími z Východu. Ačkoli si uvědomujeme rozhodující význam Sparty, Iónie, Théb a Korintu i helenizované Makedonie, zaměříme se nakonec v našem pojednání na Athény, místo prvořadého významu a jedinečné kreativity. Pokud padne zmínka i o dalších epochách, bude to především proto, abychom je dali do souvislosti s 5. stoletím př. n. l., kdy došlo k zásadním zvratům a kdy Athény definitivně prosadily svou převahu. Ve snaze postihnout podstatu helénství – nezávisle na tom, zda je historické, či zrekonstruované – budeme vybírat prameny na základě kritérií, která platila už v klasickém Řecku: výtvarné umění bylo i přes svou dokonalost jen doprovodným ornamentem, zatímco základem skutečné tvorby bylo slovo („poezie“ z poieo, dělat). Naše studie tedy bude vycházet především z písemných dokumentů.      Jednotný pohled na antiku je především moderní potřebou. Poté co byla znovu objevena řecká a helénská kultura, stal se z ní bezvýhradný ideál: Burckhardt a Nietzsche proměnili řeckého člověka ve výchovnou metaforu, která zpočátku oživila německou kulturu konce 19. století a později – a právě to je paradoxní – přispěla k utváření moderního myšlení. Tento výrazný a koncentrovaný obraz helénského člověka se stal nástrojem k podnícení kulturního růstu (pro Řeky paideia, daleko hlubší proces než prosté učení); význam tohoto řeckého ideálu se tak projevuje více v současné praxi než v dokumentech z minulosti. Není to ani tak model, na jehož základě můžeme poznávat antiku, jako spíše vzor pro dnešní život. Stejným způsobem vykonala svou úlohu i hlubinná psychologie. Ani její hlavní pracovní hypotézu, nevědomí, nelze ověřit; její zásadní – ať už špatný, či dobrý – vliv na moderní kulturu je však dobře patrný.   V této práci se pokusíme o rekapitulaci řeckého mýtu, který vytyčil meze touhy. Sledování celého vývoje mýtu v dějinách západní civilizace přesahuje naše možnosti, ale budeme se snažit formulovat jeho hypotetickou spojitost s duševním rozpoložením moderního člověka, který vnímá nepřetržitý růst civilizace jako vinu.      Tato studie nám pomůže určit, nakolik je kritika neomezeného růstu poplatná mytické tradici, jež se zrodila v dávných dobách.      Díky vysledování pozůstatků mýtu můžeme vědecké studie opřít o věrohodný základ kolektivní psychologie. V mýtu je obsažena hypotéza morálního chování, která je ve společnosti psychologicky zakořeněná a představuje schůdnou alternativu k hnací síle hrdinských vzorů, jež narážejí na bariéru božích tabu: stačí připomenout mýtus o Prométheovi, o němž si promluvíme později.      Křesťanství rozsah působení mýtu později omezilo a vtěsnalo jej do Písma svatého. V řecké civilizaci si však mýtus uchovával prvořadé postavení, co do platnosti, úrovně vyjádření a také díky tomu, že nebyl určen k interpretacím, ale spíše k poslechu. Zatímco v předsudcích moderní doby znamená vědění rozvíjení myšlenek, byly spolu v řeckém světě myšlenky a mýty nerozlučně propojeny a rozvíjely se ruku v ruce. Vědění bez mýtu neexistovalo.      Mýtus byl vždy pravdivý, i když ne takovým způsobem, s jakým by se snadno smířila naše morálka a racionalita: nehlásal vysoké etické principy jako monoteismus nebo filozofické úvahy ani věrnost zásadám racionálního poznání jako věda. Nebyly v něm vyjeveny základní formy pozdějšího vědění, ale ani mu nebyly nutně cizí: spíše v něm byly uchovány ve formě nevědomých struktur. Radikální protiklad mýtu na jedné a vědy a filozofie na druhé straně je moderní předsudek a z tohoto pohledu představuje výskyt vědy a filozofie ve starém Řecku nenadálý zlom a zjevení. Existovala však také kontinuita mezi tradičním mytickým myšlením Řeků a překvapivými novinkami, které z něj vznikly. Estetické a psychologické funkce mýtu byly velkým novátorům známy a mýlili bychom se, kdybychom si představovali, že se vždy jen snažili odporovat jeho tradici. Sókratés nejdříve popisuje „geografický“ mýtus osudu duší a potom dodává: „Že se tyto věci mají zrovna tak, jak já jsem vyložil, to rozhodně tvrdit nesluší člověku majícímu rozum. Že však je buď toto nebo něco takového, pokud jde o naše duše a jejich příbytky, když je nesmrtelnost duše patrná, to podle mého zdání sluší tvrdit a stojí za to, aby člověk mající takové mínění se odvážil nebezpečí […].“      V antickém Řecku z mýtu vyvěral proud kolektivního cítění a nevědomých mentálních kulturních obrazů, který v moderní době vyschl: jako když se z látky pomalu páře nit, až se nakonec rozpadne celá tkanina. Kromě náboženského významu měl pro kolektivní mentalitu i funkci, jež by se u jednotlivců dala přirovnat k funkci snu. Mýty vlastně odpovídají „… letitým snům mladistvého lidstva.“ A stejně jako umělé odstranění snu vede k patologiím, což svědčí o jeho fyziologické a psychologické nezbytnosti, je i odstranění mýtu doprovázeno stavy kolektivní nejistoty, což podává důkaz o jeho významu pro udržení historické kontinuity a sociologické soudržnosti.      Mýtus byl pro antickou mentalitu zásadní, a proto se způsob myšlení starých Řeků odlišuje od monoteistických náboženství, kde se mýtus udržuje pouze v pozadí, a hlavně od moderní laické racionality, kde dochází k jeho ztrátě. Zatímco pravdu vědeckého myšlení určuje její původ (příčina), pravda mytického myšlení odvozuje svůj význam z místa určení (smysl). Cílem mýtu nebyla objektivní pravda, nýbrž spása. V tomto smyslu je náležité považovat jej za pravdu vždy, když prospívá zdraví duše. Mýtus, o němž se chystáme vyprávět, byl životadárnou silou pro řeckou civilizaci v dobách, kdy zažívala vrcholný rozkvět, i tehdy, když byla vystavena největšímu ohrožení. Vzal na sebe konkrétní podobu a vedl k řadě historických, uměleckých i vojenských úspěchů. Jakmile tuto úlohu splnil, zmizel.   Tato kniha se obrací ke čtenáři s následující otázkou: Jsou meze rozvoje moderní civilizace výhradně technickým problémem? Nebo, podíváme-li se na to z opačné strany: Věří ještě někdo v mýtus, který varuje, že přílišná žádost vyústí v pohromu? Pokud odpovíme, že moderní doba se dokáže smířit pouze s vnějším omezením svých nekonečných potřeb, získá tento problém výhradně politickou dimenzi; a politici už podali dostatečný důkaz, že si s ním nevědí rady. My jsme však přesvědčeni, že se věci mají jinak. Tento problém je v první řadě psychologický.   Na závěr těchto úvodních slov nám zbývá ještě definovat termín „mez“.      Na začátku jsme si položili otázku, jestli se potřeby a touhy, ponechá-li se jim úplná volnost, mohou vyvíjet donekonečna, nebo zda někdy narazí na přirozenou mez. Latinský pojem limes byl velmi jednoduchý: označoval pěšinu ohraničující zemědělské pozemky a později se začal používat pro jakoukoli hranici. Odpovídajícím řeckým termínem byl hóros, který mohl mít i rozšířenou platnost ve smyslu pravidla, zákona. Solón tímto slovem označuje roli politické a morální kontrolní instituce, jíž se zhostil, a jež se pro další vývoj helénské civilizace ukázala být zásadní.      Daly by se použít i jiné termíny. Například „správná míra“. Jenomže tento výraz si stále uchovává prvek antické etiky. Příliš odpovídá latinskému aurea mediocritas (zlatá střední cesta). To by poněkud zastínilo odkaz na současné aspekty tohoto problému; slovo „správná“ v sobě zase ukrývá náznak předem hotového morálního soudu.      Stejně tak by se dalo hovořit o „inhibici“, která v současném freudovském pojetí skutečně označuje omezení nějaké funkce subjektu. Tento pojem dnes už nicméně příliš zavání klinikou, individuální patologií. My bychom naopak chtěli zohlednit v ideálním případě i zásadní rozhodnutí v oblasti politiky a ekonomie: znepokojivé patologie globalizovaného světa.      Autoinhibice samozřejmě není vynálezem civilizace, který by byl následně nadřazen instinktu. Opak je pravdou. Přirozený život reguluje sám sebe. Stromy nerostou až do nebe. Člověk přirozeně tuto potřebu mezí dlouho napodoboval. Vyhradil jí místo v přikázáních předmoderních náboženství a v hudebních partiturách, aniž by si uvědomil, že tak pouze dává najevo potřeby své duše a ucha. Ani v jednadvacátém století nehrozí, že se novorozenec či zvíře, jehož instinkty zůstaly člověkem nedotčeny, budou přejídat. Civilizace však svrhla hierarchii instinktů a pokřivila jejich seberegulaci. Ve snaze zmocnit se nekonečné blaženosti bohů vynalezla nadbytečnou konzumaci jídla a nevolnost. Růst, o němž si dnes myslíme, že je život, je jen jednou z jeho možných metafor; a růst bez konce je jen naivní metaforou nesmrtelnosti.   Psychoanalytik Luigi Zoja (1943) působil v minulosti v New Yorku a v Institutu C. G. Junga v Curychu, byl prezidentem International Association of Analytical Psychology a vyučoval na několika univerzitách v Itálii i v zahraničí. V současné době provozuje vlastní praxi v Miláně. Napsal mj. práce Nascere non basta (Zrození nestačí, 1985), Coltivare l’anima (Rozvoj duše, 1999) a Al di là delle intenzioni. Etica e analisi (Úmysly. Etika a analýza, 2011). Za knihu Soumrak otců vydanou i česky obdržel italskou literární cenu Premio Palmi a americkou vědeckou cenu Gradiva Award. Mnohá z jeho děl byla přeložena do celkem čtrnácti jazyků. K jeho stěžejním tématům patří závislosti, absence otce, násilí, nenávist a paranoia v politice.   Z italského originálu Storia dell’arroganza. Psicologia e limiti dello sviluppo, vydaného nakladatelstvím Moretti&Vitali v Bergamu v roce 2003, přeložila Helena Lergetporer. Úvodní slovo Tomáš Sedláček. 288 stran. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2020.

\n

Čas načtení: 2024-06-06 07:44:00

Přijmout digitální zlato nebo se spokojit se stříbrem? Kryptoměny přináší disrupci tradičních finančních systémů

Praha 5. června 2024 (PROTEXT) - Stejně jako Uber porazil tradiční taxíky nebo Amazon změnil způsob nakupování, přinášejí digitální měny disrupci tradičních finančních systémů.Ve světě technologií se disrupce neboli narušení stává stále běžnějším jevem, který mění zavedené trhy. Častěji a rychleji než kdykoli předtím je vidět, jak nové technologie překonávají tradiční přístupy a modely. Příkladem může být sektor sdílených automobilů, kde společnosti jako Uber a Bolt překonaly tradiční taxi služby pomocí inovativních mobilních aplikací.Kryptoměnový sektor, původně vnímaný jako technologické hřiště pro podivíny, se vyvinul v globální fenomén. Co bylo kdysi rezervováno pro malou skupinu nadšenců, je nyní přijímáno ve velkém měřítku – kryptoměnami dnes zaplatíte kávu i uskutečníte milionové investice. Tento nárůst přijetí je příkladem typického disruptivního narušení, kde nové technologie postupně překonávají počáteční odpor a stávají se součástí hlavního proudu.V první fázi narušení, známé jako „odmítání“, tradiční finanční instituce nejprve přehlížejí nebo podceňují nové technologie jako kryptoměny. Ve druhé fázi „očerňování“, etablované instituce reagují na rostoucí popularitu nových technologií tím, že zdůrazňují potenciální rizika. Například Jamie Dimon, CEO globální banky J.P. Morgan nedávno zopakoval svůj dlouhodobý skeptický postoj k bitcoinu, někdy označovanému jako digitální zlato, a zpochybnil jeho životaschopnost jako měny.Postupem času, když je zřejmé, že nové technologie nezmizí, ale naopak nabírají na síle, začínají tradiční hráči začleňovat tyto inovace do svých služeb. Byla to právě i dříve skeptická J.P. Morgan, která začala nabízet fondy spojené s bitcoinem a zapojila se do trhu s kryptoměnami. Podobně britský bankovní gigant Standard Chartered spustil platformu Zodia Custody, která institucionálním klientům umožňuje přístup k obchodování a uchovávání kryptoměn. Digitální měny v současné době zkoumá více než 100 světových centrálních bank v čele s Velkou Británií, Indií, Brazílií a Čínou.Jedním z klíčových hráčů, který pomohl transformovat pohled na kryptoměny z niche technologického experimentu na uznávaný finanční nástroj, je právě Binance. Tato platforma se rychle stala největší burzou pro obchodování s kryptoměnami na světě. Binance zpřístupnila obchodování s kryptoměnami široké veřejnosti díky uživatelsky přívětivé platformě, která podporuje široké spektrum kryptoměn a nabízí tak alternativu k tradičním bankovním a finančním produktům. Binance tak představuje významný motor disrupce, který otevírá nové možnosti pro inovace, inkluzi a finanční nezávislost na celosvětové úrovni. Jednotlivci i instituce si teď musí položit otázku, zda si vyberou „digitální zlato“ nebo zda skončí stříbrní, zůstanou u toho známého a budou riskovat potenciální zastaralost.Kryptoměny tedy již teď přetvářejí finanční sektor. Jejich rostoucí globální přijetí finančními institucemi nejenže potvrzuje jejich stále silnější postavení v globálním finančním systému, ale také zdůrazňuje kritický význam adaptability a inovací. Instituce, které udělaly krok vpřed a začlenily digitální měny do svých operací, teď sklízejí výhody v podobě nových tržních příležitostí a upevňují si své místo v měnícím se finančním prostředí. Zdroj: Punchline  

\n

Čas načtení: 2025-02-17 09:43:42

Chceme mít v EU silnější budoucnost? Potřebujeme k tomu pár věcí!

Bezpečnost a prosperita EU je ohrožena. Chceme to změnit? Potřebujeme 1. Vojenskou nezávislost – přestat se spoléhat na americký deštník a začít budovat vlastní obranné kapacity. Znamená to také posilovat vlastní výrobní a technologické kapacity. 2.

\n

Čas načtení: 2026-01-11 09:43:00

Společnost TCL získala na CES 2026 několik ocenění za průlomové inovace v kategoriích televizorů, mobilních zařízení a chytrých domácností

Las Vegas (USA) 11. ledna 2026 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost TCL, vedoucí světový podnik v oblasti spotřební elektroniky a světová jednička u Mini LED a ultravelkých televizorů, získala několik prestižních ocenění na slavnostním předávání Cen globálních špičkových značek (GTB) 2025–2026 během veletrhu spotřební elektroniky CES 2026, spolu s několika oceněními „To nejlepší z CES 2026" od mezinárodních médií a dalšími vyznamenáními od odborných institucí a organizací. Tato ocenění podtrhují vedoucí postavení společnosti TCL u zobrazovací technologie, mobilních inovací a řešení pro chytré domácnosti a posilují její odhodlání pohánět budoucnost chytrého bydlení špičkovými technologiemi.Mezi oceněnými inovacemi získal televizor TCL X11L SQD-Mini LED široké uznání, včetně Zlaté ceny za inovativní technologii displeje od International Data Group (IDG), za svůj výjimečný vizuální výkon. Ceny GTB, založené v roce 2006 společností International Data Group (IDG) a organizované společnostmi Asia Digital Group a Europe Digital Group, s TWICE jako spolupořadatelem a podporou IDC, patří mezi nejuznávanější ocenění v globálním odvětví spotřební elektroniky.TCL X11L, který byl slavnostně představen na veletrhu CES 2026, je prvním televizorem na světě vybaveným technologií SQD-Mini LED nové generace, jež nabízí široký barevný rozsah pro všechny výjevy, žádné barevné přeslechy, více zón stmívání a vyšší jas – to vše v mimořádně tenkém designu. Technologie SQD-Mini LED také získala certifikaci TÜV Rheinland za vynikající přesnost barev, stabilitu zobrazení a vizuální výkon, což dále potvrzuje vedoucí postavení společnosti TCL v oblasti vývoje zobrazovacích technologií.TCL přináší své pokročilé technologie také do mobilních zařízení. Smartphone NXTPAPER 70 Pro získal Zlatou cenu IDG za technologii displeje šetrnou k očím, která je založena na nejnovější technologii NXTPAPER 4.0. Zařízení je vylepšeno certifikovanou technologií ochrany očí při slabém osvětlení od společnosti SGS, redukcí modrého světla a kruhovým polarizovaným světlem, které poskytují pohodlné a oči šetřící zobrazení ve všech situacích. Tablet TCL Note A1 NXTPAPER získal Cenu za inovace v oblasti inteligentních interakčních technologií za vizuální a psací zážitek jako u papíru a dále za produktivitu založenou na umělé inteligenci, včetně inteligentního rozpoznávání rukopisu, překladu, automatických shrnutí a vylepšení textu. V kategorii chytrých domácností získala řadaAir Conditioner AHU od TCLCenu za inovace v oblasti inteligentní technologie samočinné adaptace napětí. Díky této technologii se vyřeší řada problémů spojených se složitou instalací a údržbou.Kromě toho získaly hodinky TCL MOVETIME MT48, chytré hodinky pro děti s vylepšenou bezpečností, vybavené duálním GPS L1+L5, 4G komunikací a umělou inteligencí Kid-Safe, ocenění 2026 CES Picks Award od TWICE za to, že přinášejí rodičům klid a dětem nezávislost.S rostoucím portfoliem inovací uznávaných v oboru společnost TCL nadále proměňuje své technologické vedoucí postavení ve smysluplný dopad na reálný svět a prosazuje inteligentnější, poutavější a propojenější způsob života pro spotřebitele po celém světě.O společnosti TCLTCL je přední značka spotřební elektroniky a vedoucí podnik v globálním televizním průmyslu. TCL nyní působí na více než 160 trzích na celém světě. Společnost se specializuje na výzkum, vývoj a výrobu produktů spotřební elektroniky, od televizorů, audio zařízení, domácích spotřebičů, mobilních zařízení a chytrých brýlí až po komerční displeje a další. Navštivte webové stránky TCL na adrese https://www.tcl.com.Foto: https://mma.prnewswire.com/media/2858115/TCL_Earns_Multiple_CES_2026_Awards_for_Breakthrough_Innovations_Across_TV__Mobile__and_Smart_Home_Ca.jpg Kontakt: aobai.qiu@rfcomms.com

\n

Čas načtení: 2026-02-07 13:45:00

Seznam je připraven jít do Evropy, vzkázal Lukačovič. EU je technologicky závislá na USA, teď chce upřednostnit domácí firmy

Evropa je závislá na amerických cloudech, což se v době geopolitického napětí mění v bezpečnostní riziko • . • EU hledá cestu k technologické suverenitě, ale proti investicím USA je to dlouhý a drahý boj. • Bez vlastních čipů a klíčových technologií zůstává evropská nezávislost neúplná.

\n
---===---

Čas načtení: 2024-10-19 17:00:32

Běžně vyprodané, teď se slevou. 4 nejlepší technologické kravinky z Lidlu

Technologické kravinky máme všichni rádi, protože se většinou jedná o praktické pomocníky, kteří usnadní každodenní činnosti. Některé tyto kravinky jsou praktické více, některé méně, ale společnou mají nízkou cenu a to, že zkrátka udělají radost. Přinášíme vám 4 zajímavé vychytávky z Lidl-shopu. Xiaomi Mi Wi-Fi Range Extender Pro Cena: 288,90 korun Skvělá věc hlavně do…Přečtěte si celý článek: Běžně vyprodané, teď se slevou. 4 nejlepší technologické kravinky z Lidlu

Čas načtení: 2024-02-22 07:02:43

Americké technologické akcie čeká velký pokles, proč raději kupovat čínské technologické akcie?

Americké technologické akcie v posledních měsících opakovaně překonávaly rekordy. Může však jejich růst ještě pokračovat, nebo je spíše čeká velký pokles? Článek Americké technologické akcie čeká velký pokles, proč raději kupovat čínské technologické akcie? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-10-24 14:23:00

Smart Business Festival CZ shrnul novinky z patnácti sítí a projektů

Praha 24. října 2024 (PROTEXT) - Smart Business Festival CZ 2024 shrnul na jednom místě novinky z patnácti sítí a projektů V Praze se včera uskutečnil jubilejní 10. výroční Smart Business Festival CZ – přehlídka aktivit a podnětů ke spolupráci v oblasti zavádění digitálních inovací do praxe určená zejména pro české malé a střední podniky. Stěžejními podtématy letošního ročníku byly bezpečnost, odolnost a udržitelnost a nabídka jejich posílení i pro ty nejmenší české firmy, ale i veřejné organizace. V programu se představilo šest Evropských center pro digitální inovace (EDIH), která v Česku působí, a s nimi spolupracující zástupci partnerských sítí a projektů. Akci uspořádalo sdružení CzechInno spolu s institutem CyberSecurityHubCZ. Akci svými úvodními vstupy zahájili Malgorzata Nikowska z Generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie Evropské komise (DG CONNECT) a vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Petr Očko, který řekl: „Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu je Smart Business Festival jednou z klíčových akcí, kde je diskutována podpora primárně malých a středních firem z pohledu digitální transformace české ekonomiky, a jsme rádi, že zde každoročně můžeme prezentovat i novinky za Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky,“ a dále doplnil: „Evropská centra pro digitální inovace jsou klíčovými pilíři podpory digitální transformace firem v České republice. Kromě nich máme v Česku i funkční projekt tzv. Testing and Experimentation Facility AI Matters, který se specializuje na podporu firem při zavádění umělé inteligence do výroby. Jsme rádi, že tento projekt běží jak s podporou z EU, tak i ze zdrojů na národní úrovni. Vedle toho naše ministerstvo realizuje celou řadu dalších národních programů - z novinek bych rád zmínil zejména zcela nový program podpory výzkumu, vývoje a inovací s názvem TWIST, který se ve svém I. pilíři zaměřuje na klíčové strategické technologie – umělou inteligenci, kvantové počítání a polovodiče. V tuto chvíli připravujeme první výzvu, která by měla být publikována ještě do konce tohoto roku a těšíme se na mnoho zajímavých projektů.“ V dopoledním programu a současně i v expoziční části akce se dále představili zástupci všech šesti v Česku sídlících Evropských center pro digitální inovace, která fungují v letech 2023 – 2025 (s perspektivou pokračování v navazujícím období), tedy: - Cybersecurity Innovation Hub se sídlem v Brně, který se specializuje na kybernetickou a informační bezpečnost, má celorepublikovou působnost a zaměření jak na malé a střední podniky, tak i veřejné organizace. Konsorcium řídí CyberSecurityHubCZ sdružující jako zakládající partnery Masarykovu univerzitu, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně, EDIH má celkem 9 partnerů. - EDIH CTU se sídlem v Praze a zaměřením na umělou inteligenci, jehož koordinátorem je České vysoké učení technické v Praze a jeho členy dalších 7 partnerů. I tento EDIH má celorepublikovou působnost a zaměřuje se na podporu malých a středních podniků i veřejných organizací. - EDIH Ostrava se superpočítáním a zpracováním velkých dat jako hlavními technologickými oblastmi a zaměřením na obecnou digitální transformaci firem v Moravskoslezském kraji, jehož řídicím partnerem je Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě a dalším partnerem Moravskoslezské inovační centrum. - EDIH Brain4Industry se sídlem v Dolních Břežanech, který se zaměřuje na chytrou výrobu, aditivní technologie a umělou inteligenci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR jako koordinátorem a celkem čtyřmi partnery konsorcia. - EDIH DIGIMAT, který sídlí v Kuřimi a v rámci svého zaměření na chytrou výrobu a Průmysl 4.0 se zabývá zejména robotikou a umělou inteligencí, ale i racionalizací výroby včetně energetického managementu. Koordinátorem tohoto konsorcia je společnost Intemac Solutions a EDIH zahrnuje celkem 4 partnery. - EDIH Northeast se sídlem v Liberci a sedmi partnery, který svými aktivitami napomáhá lepší digitální transformaci podniků i veřejných organizací v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Služby českých EDIH jsou dotovány z evropského programu Digitální Evropa a z Národního plánu obnovy, díky čemuž mohou klienti získat významnou slevu na jejich služby, a nebo je v řadě případů čerpat zcela bezplatně. Sít EDIH funguje nejen v Česku, ale i zbytku Evropy. Evropská komise prostředky z programu Digitální Evropa podpořila v aktuálním období celkem 151 konsorcií po celé EU, z nichž řada poskytuje služby i českým subjektům. V programu Smart Business Festivalu se tak představily např. i EDIH DInO z bavorského Freyungu, který své služby nabízí firmám i veřejným organizacím v česko-bavorském příhraničí nebo EDIH AI5Production z Vídně, který vyvinul za účelem zvýšení spolehlivosti ověřování původu zboží v přeshraničním kontextu tzv. Digital Product Pass. Kontakty na všechna Evropská centra pro digitální inovace spolu s jejich sektorovým a regionálním zaměřením jsou k nalezení na stránkách Evropské komise. CyberSecurityHubCZ krom konsorcia EDIH Cybersecurity Innovation Hub koordinuje nebo se podílí na koordinaci i řady dalších strategických projektů, jejichž prostřednictvím posiluje odolnost a bezpečnost české ekonomiky. Těmi jsou například: - Čerstvě otevřené česko-taiwanské společné centrum pro vývoj bezpečných čipů – Advanced Chip Design Research and Development Centre. Projekt vznikl za finanční účasti taiwanské vlády a strategické podpory Úřadu vlády ČR a nejvyšších ústavních činitelů. - Česká účast v celoevropské síti EuroQCI, jejímž cílem je vybudování kvantově bezpečné strategické infrastruktury napříč Evropou. Projekt získal financování z evropského programu Digitální Evropa a z Národního plánu obnovy. - Česká anténa Evropského centra kompetencí pro kyberbezpečnost (ECCC) – tedy tzv. NCC-CZ, Národní koordinační centrum pro kyberbezpečnost, které zastřešuje Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci se CyberSecurityHubCZ. Novinky k těmto projektům zazněly na Smart Business Festivalu CZ 2024 a jejich společnou nabídku – zejména v oblasti šíření osvěty a vzdělávání v oblasti posilování kyberbezpečnosti a odolnosti českých firem i organizací zrekapitulovali Luboš Fendrych z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost za projekt NCC-CZ, Daniel Reitzner z Masarykovy univerzity za CZQCI a Prof. Tomáš Pitner ze CyberSecurityHubCZ na projekt ACDRC. O informace o všech projektech si lze požádat cestou jednotného kontaktního formuláře na webu CyberSecurityHubCZ. Hlavním partnerem akce byly České radiokomunikace, a.s., které mají k podtématům letošního Smart Business Festivalu CZ 2024 velmi blízko. Členka vedení společnosti s gescí za oblast udržitelnosti Anna Tůmová k zapojení ČRA do komunikace k tématu udržitelnosti uvedla: „V Českých Radiokomunikacích jsme si vědomi toho, že naše činnost v oblasti provozu datové infrastruktury ovlivňuje životní prostředí i lidské životy, a proto dodržujeme pravidla environmentální a sociální zodpovědnosti. Prostřednictvím kombinace k přírodě šetrného designu našich technologií, odpovědného přístupu k zaměstnancům a důrazu na jejich vzdělávání tak sledujeme dopad našich aktivit na klíčové oblasti jako je změna klimatu nebo podpora diverzity. Zaměřujeme se na klíčové oblasti, jako jsou změna klimatu, diverzita, etika a firemní postupy, včetně projektů, jako je přeměna brownfields na Zbraslavi, která využívá stávající infrastrukturu k dalšímu rozvoji konektivity.“ V Česku ale působí i celá řada dalších relevantních sítí, které se podílejí na posilování bezpečnosti, odolnosti a udržitelnosti českých podniků a nabízejí státem nebo Evropskou unií dotované služby v této oblasti. Na Smart Business Festivalu své služby tak představili také: - Projekt tzv. Testing and Experimentation Facility (TEF) s názvem AI Matters, kde českou účast zajišťuje Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, - EIT Manufacturing a jeho český národní hub EIT Manufacturing Hub Czechia zastřešený taktéž CIIRC ČVUT v Praze, - Síť Enterprise Europe Network Česká republika, kterou koordinuje Technologické centrum Praha a která poskytuje podporu inovativním českým firmám v Česku a dalších více než 60 zemích celého světa, - Zástupci regionálních a oborových digitálních inovačních hubů, které sice nedosáhly na podporu určenou Evropským centrům pro digitální inovace z programu Digitální Evropa, ale přesto nabízejí relevantní služby podpořené z jiných programů na celkem 279 místech po celé Evropě. Ondřej Beránek z AI Matters TEF tak přiblížil služby svého projektu a spolu s Annou Tahovskou z EIT Manufacturing Hub Czechia se shodli na tom, že nabídka služeb z pohledu jejich projektů a spolupráce s EDIH CTU je zjednodušena tím, že všechny tři projekty zastřešuje v Česku jedna instituce – tedy České vysoké učení technické v Praze. Karel Charvát z DIH Plan4All představil jeden z nových projektů propojujících umělou inteligenci s evidencí místních dat (GIS) a usnadňuje tak plánování v regionálním rozvoji. Petr Hladík, koordinátor sítě Enterprise Europe Network Česká republika, pak shrnul celou akci i zastoupení své sítě slovy: „Smart Business Festival letos slaví desáté výročí a je obdivuhodné, kolik toho ve své desetileté historii dokázal. Technologické centrum Praha bylo odborným partnerem festivalu po celou tuto dobu a společně s organizátory ze sdružení CzechInno se vždy snažilo na festivalu zviditelňovat a podporovat české technologické firmy s chytrými nápady a mezinárodním obchodním potenciálem,“ a dodal: „To je také cílem sítě Enterprise Europe Network, kterou v ČR Technologické centrum Praha koordinuje.“ Samostatnou kapitolu programu pak tvořila nabídka bližšího zapojení pro české firmy i veřejné organizace do celoevropské iniciativy GAIA-X, která umožňuje technologicky nezávislé a platformou GAIA-X ověřené uchovávání a sdílení dat v několika sektorech s vysokou relevancí pro evropskou ekonomiku jako jsou průmyslová výroba, zdravotnictví, veřejné služby nebo turistika a místní rozvoj. Její zástupce Frederik Tengg vyzval české firmy, aby v rámci posilování své odolnosti a nezávislosti na službách technologických gigantů více využívali služeb této sítě a podnítil české hráče k vytvoření českého GAIA-X hubu, který prozatím není ustaven. Po skončení konference následovaly diskuze na prezentačních místech jednotlivých zastoupených organizací a také praktická ukázka činnosti jednoho z klientů EDIH Cybersecurity Innovation Hub – tedy Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, která byla i místem konání akce. O Evropských centrech pro digitální inovace (EDIH): Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) jsou nezisková konsorcia, která napomáhají svými standardizovanými službami malým a středním firmám a veřejným organizacím v úspěšné digitální transformaci. V Česku funguje 6 takových center, více o tematice na webu Evropské komise a v katalogu EDIH. O sdružení CzechInno: CzechInno je zájmovým sdružením právnických osob založeným v roce 2011 k podpoře českého inovačního podnikání, partnerem EDIH Cybersecurity Innovation Hub (CIH) a autorem unikátního systému podpory inovací v ČR, který spočívá v každoroční organizaci: - soutěže Vizionáři, jejímž cílem je oceňovat inovativní počiny v českém podnikání, - každoroční přehlídky nabídek a tipů pro zefektivnění podnikání s názvem Smart Business Festival, - projektu na podporu obchodní a výzkumné spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou s názvem Smart Ukraine - série regionálních a online osvětových a vzdělávacích akcí pod souhrnným názvem Cybersecurity Twister, určené k podpoře posilování bezpečnosti a odolnosti českých firem i veřejných organizací. O CyberSecurityHubCZ: Cyber Security Hub je zapsaným ústavem, jehož zakladateli jsou Masarykova univerzita, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně. Jeho základním posláním je propojovat aktivity svých zakladatelů v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti a přispívat k vyšší míře odolnosti českých firem i veřejných organizací v této oblasti. O Smart Business Festivalu CZ 2024 Smart Business Festival CZ 2024 uskutečnil pod záštitou ministra průmyslu a obchodu ČR. Hlavním partnerem byly České Radiokomunikace, a.s. – poskytovatel unikátní televizní, rozhlasové a internetové infrastruktury. Odbornými partnery akce byly Technologické centrum Akademie věd ČR jako koordinátor sítě Enterprise Europe Network Česká republika a síť EIT Manufacturing. Mediálními partnery projektu se stali portál BusinessInfo a časopis Inovační podnikání a transfer technologií. Informace o činnosti sdružení CzechInno a všech jeho projektech jsou k dispozici na www.czechinno.cz Kontakt pro média: David Kratochvíl, MBA – předseda řídicího výboru sdružení CzechInno E: kratochvil@czechinno.cz, ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Čas načtení: 2020-04-16 10:48:37

Koronavirová pandemie: test lokálních přístupů a globální koordinace

Současná pandemie může mít vážné dopady jak na zdraví a životy mnoha lidí, tak na dlouhodobé uspořádání světa – podobně jako působily v dějinách jiné závažné nemoci či války. Bývalý ministr zahraničí USA a národní bezpečnostní poradce Henry Kissinger ve svém článku Koronavirová pandemie navždy změní světový řád zdůrazňuje, že je nutné jak zvládnout současnou pandemii, tak se začít připravovat na novou éru. Vláda by měla zajistit ochranu zdraví lidí a chod země a zároveň by všichni měli začít pracovat na proměně podmínek, které by byly schopny reagovat na bezprecedentní společenské, technologické a geopolitické proměny. Jürgen Habermas ve svém posledním rozhovoru o koronaviru Ještě nikdy jsme toho nevěděli tolik o naší nevědomosti klade důraz na rizikový charakter naší proměňující se komplexní společnosti. Nejistota se podle něj netýká pouze vědomostí o epidemických rizicích, ale také poznání obtížně předvídatelných důsledků v oblasti společnosti, ekonomiky a politiky. Globální rizika a jejich důsledky Habermas svým poukazem na rizika současné společnosti navazuje na teorii světové rizikové společnosti Ulricha Becka, jenž vysvětluje rizikovost prostřednictvím velmi komplexní a technologické provázanosti různých částí společnosti ve světě. Současná pandemie přináší rizika také v oblasti násilí, neboť je rovněž názornou případovou studií šíření patogenu v potenciální budoucí biologické válce. Obecně platí, že čím rychleji je společnost globalizována, tím více se naráží na rozpory a konflikty, neboť lidé a společnosti na tento překotný vývoj nejsou ještě připraveny. Lidé přitom tyto rozpory zažívají i ve svém každodenním životě, který na první pohled vypadá běžně a lokálně. Východiskem by mohl být přístup, kterému Stephen Chan říká lokální kosmopolitismus, jenž na jedné straně vychází z místních (afrických, čínských, evropských a dalších) způsobů řešení globálních výzev a na straně druhá má na paměti potřebu společného globálního jednání. Nový koronavirus (SARS-CoV-2) a jím vyvolané infekční onemocnění COVID-19 přestavuje globální riziko s lokálními dopady, jež by se nemělo podceňovat, podobně jako nepodceňujeme nemoci, na něž každý rok zemře nejvíce osob, tj. na kardiovaskulární nemoci, mrtvice, nádorová onemocnění, různé závažné respirační problémy a další onemocnění, která jsou zároveň komorbiditami s COVID-19. Kromě toho podle Světové zdravotnické organizace zemře na světě každý rok na „běžnou“ chřipku od 290 tisíc do 650 tisíc lidí, kdy se nakazí stovky miliónů lidí. Bez zavedení přísných vládních opatření proti koronaviru včetně omezení vycházení a nošení roušek by však v případě koronaviru mohl být počet nakažených oproti obvyklé chřipce nezvladatelný, přičemž úmrtnost by mohla být až desetkrát vyšší. Solidarita, strach a nespravedlnost Pozitivním jevem koronavirové doby je jistě to, co lze vnímat jako vzedmutí vlny solidarity, kdy lidé doma šijí roušky a rozdávají je potřebným, nosí obědy lidem v první linii záchranářů apod. Je však třeba si uvědomit, že jedním z motivů, které stojí v pozadí této charitativní vlny, je strach. Strach v boji o vlastní přežití a o své zdraví, o osud svých blízkých; i nejistota, co vlastně bude dál. Je to existenciální a pro některé rovněž existenční otřes. Ačkoli se o koronaviru zjednodušeně říká, že je rovnostářský či demokratický, skutečnost je taková, že se sice každý člověk může nakazit, ale především chudší lidé a lidé z marginalizovaných etnických skupin mají horší životní a pracovní podmínky, v nichž je pravděpodobnost jejich nakažení daleko větší než u lidí z vyšších příjmových skupin. Značně horší situace je v rozvojových zemích, kde mnoho lidí nemá dostatečné nebo žádné zdroje pitné vody, finance ani na mýdlo, o životě ve favelách a slumech v Latinské Americe, Asii, Africe ale i jinde ani nemluvě. Přestože koronavirus postihuje v rozvinutých zemích přibližně stejně muže i ženy, ženy jsou hlavně v rozvojových zemích potenciálně ohroženy na zdraví a životě více, neboť představují kolem 70 procent globálních chudých. Celosvětově ženy tvoří také kolem 70 % lidí pracujících ve zdravotnictví, čímž se dostávají do první linie nebezpečí nakažení nemocemi. Koronavirus reprodukuje současné nerovnosti, a ještě je často zhoršuje. Oxfam odhaduje, že se kvůli koronavirové pandemii může dostat do chudoby další půl miliarda lidí, pokud se nezaujmou opatření na pomoc rozvojovým zemím. Eduardo Suplicy a také Josué Pereira da Silva prosazují v této situaci jako řešení v Brazílii všeobecný základní příjem, jehož reálné zavedení má nyní stále větší podporu nejen v Brazílii, ale také ve Španělsku a dalších zemích. Odlišné přístupy Vlády v různých zemích světa zvolily odlišné přístupy k šíření koronaviru. Nicméně základních přístupů existuje pouze několik a mezi nimi škála možností. Jedním z nich jsou přísná opatření s uzavřením nakažených oblastí, omezení vycházení, nošení roušek, zavření výroby, obchodů apod. Tento přístup zavedla Čína. Některé země, především Itálie a Španělsko, na začátku pandemie zareagovaly se zpožděním. Pak sice byla přijata přísná opatření jako v Číně, ale ta už nemohla mít ten pozitivní efekt jako např. v ČR, i když byla v Itálii zavedena i přísněji. Česká republika nejprve vyčkala na vhodnou dobu, aby opatření nepřišla překotně příliš brzy nebo příliš pozdě, a již jako druhá v Evropě zareagovala přísnými opatřeními. Některé další evropské země reagovaly podobně. Odlišný postoj zaujaly například britská a americká vláda se svým přístupem laissez faire. Po ohlášení původního odhadu dvou set tisíc úmrtí divokým promořováním kvůli získání „stádní imunity“ musela britská vláda pod tlakem veřejnosti svůj přístup přehodnotit a zpřísnit pravidla, ale přes tato přijatá opatření odhad stále činí přes třicet tisíc očekávaných úmrtí. To je téměř nejvíce ze všech zemí světa, hned po prognózovaných údajích v USA, kde je již nyní situace globálně nejhorší.  Chytrá karanténa a rizika Existuje rovněž možnost dalšího kroku, který volí například Česká republika, jímž je dobré zavádění chytré karantény a dalších technologických pomůcek pro trasování apod. Tyto přístupy se již osvědčily v Singapuru, Jižní Koreji a dalších zemích. Nové technologické přístupy v současné době v boji proti pandemii přijímá jako dočasné řešení stále více politiků a občanů. Nejde přitom jen o boj o přežití, ale také o boj o jejich uznání jako lidských bytostí, jež chtějí být respektováni jako ti, kteří chrání své blízké a další osoby ve svém okolí. Občas se připomíná, že dosud byly tyto technologické přístupy v Evropě často považovány za příliš velký zásah do soukromí a za elektronickou formu sociální kontroly. Na rozdíl od východoasijských společností, kde je průnik elektroniky do životů lidí větší – jako by se ovšem zapomínalo na ochotu občanů evropských zemí poskytovat běžně svá data zábavním sociálním sítím. Tato rizika je třeba mapovat a obrátit je pozitivně ve větší elektronickou demokratickou participaci občanů. Dosavadní dvojznačné elektronické přístupy však budou pravděpodobně vyžadovány také v souvislosti s klimatickými změnami v případě budoucích přírodních katastrof. Pandemie jen učinila další krok tímto směrem. Přeskupení globálních sil Za pozornost stojí základní scénáře vývoje pandemické krize, které pro následujících období vypracoval mezinárodní tým ACAPS. Vzhledem k politicko-ekonomickému směřování lze říci, že dočasně patrně zavládnou tzv. deglobalizační tendence ve výrobě a obchodu v globálním kapitalismu. Snahy o relokaci menšího množství zahraničních výrobních kapacit již začaly, přičemž se tento trend může časem zvětšit. To může učinit makroregiony světa soběstačnějšími. Nicméně i tak se bude celkově jednat o značně globalizovanou společnost, pokud ji porovnáme s tím, jak byla provázána například před dvěma dekádami, natož před dobytím amerického kontinentu. Jde tedy skutečně spíše o korekci než o deglobalizaci. Ostatně globální interakce probíhaly v dějinách vždy rozporuplně ve vlnách globálních integrací, následných dezintegrací a poté ještě větších globálních integrací. Hlavní by přitom mělo být úsilí o místní i globální spravedlnost. Proti rasismu a nesnášenlivosti Zvláštní zpravodajka OSN pro problémy rasismu, xenofobie a nesnášenlivosti Tendayi Achiume kritizovala „nezodpovědnou, diskriminační státní rétoriku“ některých politiků, kteří komentovali pandemii k jednotlivým zemím. Obvykle se setkáváme s tím, že se poukazuje na nezamýšlené důsledky pozitivních událostí. Ulrich Beck však ve své knize Metamorfóza světa upozornil, že je důležité vidět také opak, tedy pozitivní důsledky negativních událostí neboli emancipační charakter katastrof. Také z koronavirové pandemie si můžeme odnést ponaučení a emancipovat se z dosavadních nesnášenlivých pout. Bude přitom ovšem třeba jak respekt k úspěšným lokálním přístupům k pandemii, tak také ochota vzájemně se od sebe učit a společně koordinovat jednotlivé kroky.   Článek patří do série deseti textů, které se na koronavirovou pandemii nezaměřují z lékařského hlediska, ale z perspektivy toho, jak pandemie komplikuje život společnosti a politiky. Sledují především vládní opatření ve významných makroregionech světa a reakce na ně ve společnosti. Všechny články jsou dopsány do jednoho data, konkrétně do Velikonočního pondělí 13. dubna 2020, aby bylo možné učinit si v jeden čas srovnávací představu o vývoji koronavirové pandemie po více než čtvrt roce ve světě. Autory článků jsou členové Centra globálních studií a jejich externí spolupracovníci. Za prezentovaná stanoviska odpovídají jednotliví autoři. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-03-05 08:27:00

Meizu spouští zámořskou strategii Flyme AI Ecosystem

Barcelona (Španělsko) 5. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Na veletrhu MWC 2025 (Světovém kongresu mobilní elektroniky) představily technologické společnosti z celého světa své nejnovější technologické úspěchy a inovativní produkty. S tématem „AI Illuminates a Better Life" (Umělá inteligence osvětluje lepší život) představila společnost Meizu na veletrhu MWC 2025 své produkty s kompletním ekosystémem AI. Debut těchto produktů znamenal odhalení zámořské produktové matice společnosti Meizu.Produkty Meizu s kompletním ekosystémem umělé inteligence debutovaly a umělá inteligence se stala největší událostí veletrhu MWCNejoblíbenějším klíčovým slovem veletrhu MWC 2025 byla AI. Umělá inteligence se tak stala největší událostí letošního veletrhu MWC v mnoha ohledech, jako je hluboká integrace AI s hardwarem, polovodiči a mobilními komunikacemi, aplikacemi AI v terminálech a dále vývoj od technologických inovací k průmyslovým inovacím a ekologickým inovacím.Meizu se vrací na globální trh s „trojicí prvenství v Číně"Na výstavě byly poprvé vystaveny řady Mblu22 a Note22 v zámořské matici nových produktů Meizu. Tyto zámořské verze chytrých telefonů, které rovněž využívají systém Flyme, by měly být uvedeny na trh v dubnu letošního roku a jejich prodej je plánován v asijském Tichomoří, Latinské Americe, na Blízkém východě, ve Střední Asii, v Evropě a dalších zemích a regionech. Na výstavní ploše byly vystaveny také známé modely Meizu 21, Meizu 21 PRO, Lucky08 a další produktové řady.Vedoucí postavení v oboru v uspořádání Vše v AI, první v oboru, který má přístup k možnostem DeepSeek AIPrávě minulý měsíc společnost Flyme AIOS oficiálně dokončila integraci velkého modelu DeepSeek-R1 a jako první byly podporovány modely Meizu řady 21 a Lucky 08. Postupně byly podporovány také chytré brýle StarV a další produkty ekosystému AI.PANDAER, módní technologická značka společnosti Meizu, přivezla na výstavu také řadu módních produktů. Jejich produktový design módní IP v kombinaci s technologiemi si získal pochvalu mnoha zahraničních diváků.StarV Air2 je po uvedení na trh jedničkou v prodeji v 1. čtvrtletíChytré brýle StarV Air2 byly díky svým funkcím simultánního tlumočení, simultánního přepisu a teleprompteru (čtecího zařízení) nejpřitažlivějšími technologickými produkty v místě konání akce a uživatele lákaly k vyzkoušení. V současné době se výrobky řady StarV dostaly do první ligy chytrých brýlí na světě. Chytré brýle StarV Air2 dosáhly v prvním čtvrtletí po uvedení na trh podílu na trhu 41,5 % a obsadily první místo v prodeji.Jako chytré brýle podporované modely umělé inteligence uvedené na trh ve spolupráci s China Mobile a China Unicom byly výrobky řady StarV vystaveny na stáncích společností China Mobile a China Unicom.Flyme Auto je jedničkou v přílivu nových zákazníků, synchronizuje se s Geely a míří do zámoříFlyme Auto je v současnosti nejplynulejší a nejrychleji rostoucí operační systém pro chytré kokpity a již čtyři měsíce po sobě se umisťuje na prvním místě v počtu nových uživatelů. V lednu 2025 se za jediný měsíc prodalo více než 132.000 modelů automobilů podporovaných systémem Flyme Auto, což jej řadí na první místo. V současné době má k systému Flyme Auto přístup 22 modelů automobilů značek Geely, LYNK & CO, Galaxy a dalších. Je to jeden z operačních systémů chytrého kokpitu, který podporuje největší počet modelů automobilů na trhu a slouží více než 500.000 majitelům automobilů po celém světě tím, že jim přináší nový chytrý zážitek napříč třetí dimenzí sociálního prostředí.Vývoj od technologické inovace k inovaci ekosystému AI a bezproblémové propojení umělé inteligence různé úrovně a s vyvinutými scénáři byly úspěchy, které společnost Meizu na tomto veletrhu MWC představila. Po vyzkoušení produktů ekosystému AI společnosti Meizu média a diváci na místě také často chválili integrovaný zážitek ekosystému AI společnosti Meizu.Strategie globalizace společnosti Meizu se zrychlila a umělá inteligence zvyšuje její globální konkurenceschopnostOd svého uvedení na trh v roce 2024 dosáhla společnost Meizu v rámci své globalizační strategie významného pokroku. Společnost Meizu se spojila se společností Geely a uspořádala akce k uvedení na trh v Indonésii, na Srí Lance, v Jakartě, na Filipínách a v dalších zemích a regionech. Technologické produkty Meizu se prodávají ve více než 30 zemích a regionech asijského Tichomoří, Latinské Ameriky, Blízkého východu, Střední Asie a Evropy a automobily vybavené systémem Flyme Auto se vyvážejí na Blízký východ, do východní Evropy, asijského Tichomoří a dalších regionů. Zámořský ekosystém společnosti Meizu se skutečnou integrací lidí, automobilů a domácností získal určitý rozsah.Globalizace a Vše v AI jsou hlavními strategiemi společnosti Meizu. V roce 2025 začne společnost Meizu urychlovat expanzi na zámořské trhy, zvýší investice na zámořských trzích a uvede na trh více produktů a služeb, které budou odpovídat potřebám místních spotřebitelů, aby zvýšila svou globální konkurenceschopnost. Současně s Flyme AIOS jako základem vybuduje Meizu globální ekosystém chytrých cestovních technologií založený na třech klíčových oblastech: chytrých telefonech, chytrých brýlích a chytrých automobilových scénářích.Za zmínku stojí, že Meizu je značka chytrých telefonů skupiny DreamSmart Group, která nabízí ekologické produkty s umělou inteligencí ve třech produktových oblastech, kterými jsou chytré telefony, iphony XR a chytrá auta. Díky hlubokým technologickým zkušenostem v mnoha odvětvích je společnost DreamSmart uznávána jako vedoucí firma v oblasti inteligentních ekosystémů.Na veletrhu MWC 2025 představila společnost Meizu světu nejnovější úspěchy čínské vědy a technologie, čímž přitáhla velkou pozornost a rozsáhlé uznání zahraničních uživatelů a médií. V budoucnu bude společnost Meizu i nadále pokračovat v technologických inovacích, aby globálním spotřebitelům poskytla další vynikající produkty, které přesahují hranice představivosti.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2631883/image_1.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2631884/image_2.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2631885/image_3.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2631886/image_4.jpgKONTAKT: Krystal Wei, jingjing.wei@dreamsmart.com 

Čas načtení: 2026-03-19 09:23:00

Virtuální asistentka či AI v muzeu. Digital Future Awards 2025 mají vítěze

Praha 19. března 2026 (PROTEXT) - České firmy a organizace zařazují technologie jako umělou inteligenci, datovou analytiku a automatizaci do každodenní praxe. Potvrdil to závěrečný galavečer soutěže Digital Future Awards, který se konal 18. března v pražské centrále ČSOB. Digitální inovace pomáhají řešit jeden z největších problémů současné ekonomiky – nedostatek lidí a tlak na produktivitu. Vítězové letošního ročníku ukazují, že digitalizace dnes znamená především rychlejší procesy, kvalitnější práci s daty a služby, které jsou zákazníkům k dispozici kdykoliv a kdekoliv.Soutěž Digital Future Awards zná své šampiony. V kategorii Excellent Experience zvítězilo Ministerstvo práce a sociálních věcí s virtuální asistentkou Evou a v kategorii Inside Impact zabodovalo digitální dvojče výroby firmy NC Line. V kategorii Special Spark uspěla společnost Parker Hannifin Industrial se zavedením moderního systému MES do výroby. Titul Digital Leader roku 2025 získal Ivo Macek, ředitel Muzea Praha.Soutěž každoročně oceňuje nejzajímavější české technologické projekty a osobnosti. Koná se pod taktovkou České inovační platformy, která propojuje startupy, firmy a veřejné instituce s cílem urychlit zavádění nových technologií do praxe. Generálním partnerem Digital Future Awards je Vodafone Business.Dana Vaníčková | Česká inovační platforma, CEO„České firmy přechází od pasivního sběru dat k autonomnímu řízení pomocí umělé inteligence. Čeká nás demokratizace informačních technologií a s ní éra, kdy si lidé i firmy sami tvoří digitální nástroje dle momentálních potřeb. Budoucnost inovací ale neleží v nákupu ani v tvorbě softwaru – je ve změně firemní kultury a důvěře lidí v technologie.”Nejvýraznějším trendem letošního ročníku je automatizace procesů, především těch rutinních. Firmy a organizace využívají AI a digitální nástroje k tomu, aby urychlily práci, snížily chybovost a zvýšily produktivitu. Finálové projekty ukazují, že automatizace dnes zasahuje široké spektrum oblastí, jako jsou zákaznické služby, interní administrativa i komplexní řízení výroby. René Klega | NC Line, Ředitel logistiky„Kvůli zdlouhavému ručnímu plánování zakázek, kterých souběžně procesujeme tisíce, jsme nestíhali reagovat na změny trhu. S digitálním dvojčetem výroby teď plánujeme automatizovaně a v řádu minut. Jsme důkazem, že i ve strojírenství Ize výrobu řídit datově, a přitom neztratit kontakt s realitou provozu."Druhým společným jmenovatelem finalistů je práce s daty. Organizace propojují čím dál víc systémů a informace konsolidují do integrovaných datových platforem. Díky tomu mohou lépe řídit firemní procesy, sledovat výkonnost nebo využívat pokročilou analytiku a prediktivní modely pro strategická rozhodnutí. Michal Koza | Parker Hannifin Industrial, Digitalization & Innovation Group Leader„Potýkali jsme se s nejednotným řízením napříč sedmi výrobními divizemi. Zavedením digitálního systému, který je napojený na naše stroje a zpracovává přes 90 milionů datových bodů, jsme výrobu sjednotili a zpřehlednili v reálném čase. V kombinaci s ostatními opatřeními tento krok přinesl vyšší ziskovost i prokazatelný nárůst rentability."Umělá inteligence už zdaleka není jen doplňkovou technologií, ale stává se pevnou součástí firemních procesů a rozhodování. Inovace také přinášejí jednodušší služby pro zákazníky. Automatické předvyplňování údajů, intuitivní rozhraní nebo konverzační asistenti zrychlují práci s digitálními službami a zlepšují orientaci v informacích. Pavel Vybíral | Ministerstvo práce a sociálních věcí, Vedoucí IT architekt„Trápilo nás dlouhodobě přetížené call centrum, víc než polovina klientů se nemohla dovolat. Nasazením Al asistentky Evy jsme dovolatelnost zvýšili na 98 % a zátěž operátorů snížili o 40 %. Eva dnes úspěšně filtruje rutinní dotazy a uvolňuje úředníkům ruce na práci s komplexnějšími případy. Věříme, že podobné technologie mohou pomoci modernizovat služby veřejného sektoru po celém Česku."Porota letos udělila také mimořádné ocenění Digital Courage, které získala právě Karolína Koleňáková z Ministerstva práce a sociálních věcí – za osobní nasazení a lidský přístup při záchraně projektu AI asistentky Evy. Po nevydařené první implementaci to vypadalo, že iniciativa skončí bez většího využití. Koleňáková se do projektu rozhodla zapojit a povedlo se jí produkt přepracovat do srozumitelnější a přívětivější podoby pro občany, a zároveň změnit přístup týmu call centra ke komunikaci s veřejností. EVA dnes odbavuje tisíce dotazů, a call centrum i úředníci se díky ní mohou věnovat složitějším případům, které skutečně vyžadují jejich expertizu.Ve finále kategorie Digital Leader se letos objevili i zástupci veřejného sektoru, kde zavádění nových technologií bývá obzvlášť náročné. Digitalizace zde často naráží na historické systémy, omezené kapacity i silně tradiční postupy. Ivo Macek | Muzeum Praha, ředitel„Muzeum bylo konzervativní, s nízkou návštěvností a zkostnatělými procesy. Založili jsme proto první muzejní AI oddělení v Evropě, a dnes nám digitalizace šetří 2,5 milionů ročně. Zrychlila náš provoz a plánovanou roční návštěvnost jsme splnili už za dva měsíce. Dokazujeme, že i paměťová instituce může být transparentní, efektivní a inovativní.“Velkou pozornost letos firmy i organizace věnují také kyberbezpečnosti. S rostoucím využíváním dat a automatizace roste důraz na ochranu systémů, kvalitu dat i dlouhodobou technologickou připravenost. Součástí technologických strategií je proto nejen modernizace infrastruktury, ale také posilování bezpečnostních standardů a připravenost na nové typy digitálních hrozeb.Veronika Brázdilová | Vodafone Czech Republic, viceprezidentka pro firemní zákazníky„Jako technologická firma dlouhodobě podporujeme inovace a růst IT i AI talentů. Vítězné projekty třetího ročníku Digital Future Awards potvrzují, že má Česko v této oblasti obrovskou sílu. Řešení, která tady vznikají, přinášejí lidem pohodlí, efektivitu a skutečný dopad. Už dávno nejde o experimenty, ale o technologie, které mění každodenní fungování firem i veřejných institucí. Je inspirující sledovat, jak české týmy spojují nápad, technologii a odvahu posouvat věci dopředu. Přesně o to se ve Vodafonu snažíme každý den."Vítězové jednotlivých kategorií získali balíček cen od partnerů soutěže zaměřený na další rozvoj jejich projektů a vizí – například konzultační IT služby v celkové hodnotě 200 000 Kč od společností SoftwareOne a Trustsoft, VIP prohlídku výrobních závodů Škoda Auto, mediální trénink od AMI Communications nebo roční členství v České inovační platformě. Finalisté se zároveň stanou součástí alumni komunity Digital Future Awards, která propojuje inovační lídry a umožňuje jim sdílet zkušenosti z technologických projektů. Vítěze navíc čeká Digital Future Trip od Vodafone Business – exkluzivní inovační exkurze s předními experty na umělou inteligenci, technologické inovace i leadership.Soutěž se koná za podpory partnerů: Vodafone Business, SoftwareOne, Škoda Auto, MoroSystems, onsemi, TrustSoft, Direct People, ČSOB, IDC, inovační agentura JIC, Středočeské inovační centrum, Česká fintechová asociace, Česko.Digital, Byro. Mediálními partnery jsou CNN Prima NEWS, Finmag, ČTK Connect a AMI Communications. Digital Future Awards každoročně oceňují nejzajímavější technologické projekty v Česku, které přinášejí inovace do byznysu, veřejné správy i každodenního života. Cílem soutěže je zviditelnit projekty, které pomocí digitalizace, dat a umělé inteligence zlepšují služby, zvyšují produktivitu a přinášejí konkrétní přínos uživatelům i organizacím. Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích: Digital Leader, Excellent Experience, Inside Impact a Special Spark. Special Spark je zvláštní kategorií, ve které mediální porota ocenila vytrvalost, odvahu a konkrétní přínos digitální změny v obzvlášť náročných podmínkách.Česká inovační platforma propojuje startupy, zavedené firmy a veřejné instituce s cílem usnadnit jejich spolupráci na konkrétních inovačních řešeních. Staví na strukturovaném matchmakingu a tematických setkáních a inspiruje se úspěšnými zahraničními modely, jako jsou Ignite Sweden, BIND Basque a Innovation Exchange Ireland. Platforma firmám pomáhá jasně definovat jejich inovační potřeby a efektivně vyhledává technologické partnery z řad startupů. Jejím cílem je přetavit potenciál spolupráce mezi ‘velkými’ a ‘malými’ v nové obchodní příležitosti, byznysový růst a lepší konkurenceschopnost české ekonomiky.Bližší informace o vítězích a kategoriích můžete najít v DFA Ročence 2025.  Fotografie z galavečera k využití najdete zde. Další podklady jsou k dispozici zde. Video: https://www.youtube.com/watch?v=STT0e4kMgok Zdroj: Digital Future Awardshttps://digitalfutureawards.cz/  

Čas načtení: 2026-04-28 09:50:59

Čistý stůl, čistá mysl. Malé technologické vychytávky pro lepší soustředění

Nepořádek nezabírá jen místo na stole, odvádí také naši pozornost. Výzkumy ukazují, že neuspořádané prostředí zhoršuje soustředění a narušuje pracovní tok. Pokud odstraníme rušivé podněty a necháme v dosahu jen to nejdůležitější, je mnohem snazší se zaměřit na studium, práci Read More Čistý stůl, čistá mysl. Malé technologické vychytávky pro lepší soustředění The post Čistý stůl, čistá mysl. Malé technologické vychytávky pro lepší soustředění first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-03-08 11:11:00

Propojení světů optickými vlákny: Dan ZHUANG ze společnosti YOFC pohovořil o revoluční konektivitě pro inteligentní éru

Barcelona (Španělsko) 8. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Yangtze Optical Fibre and Cable Joint Stock Limited Company ("YOFC"), světový lídr v oblasti technologie optických kabelů a komplexních optických řešení, na sebe významně upozornila na veletrhu Mobile World Congress (MWC) Barcelona 2024, který se konal 26. února. Pod heslem "Connecting the Future with Fibre" (Propojení budoucnosti optickými vlákny) představila společnost YOFC své nejnovější pokroky v oblasti technologie optických vláken a podělila se o své poznatky s tímto rozvíjejícím se digitálním prostředím. Veletrh MWC 2024 v Barceloně, konaný v souladu s heslem "Future First" (Budoucnost na prvním místě), byl příležitostí pro zástupce elity digitálního průmyslu a inovátory, kteří zde měli možnost představit své nejnovější technologie a diskutovat o směru, kterým se naše digitální budoucnost ubírá. Témata diskusí byla rozmanitá, od debaty o dalších fázích 5G technologií, umělé inteligenci věcí (AIoT), rolích umělé inteligence (AI), která upřednostňuje lidskou zkušenost, pokrocích v chytré výrobě až po nové definice průmyslových standardů a podstaty našeho digitálního já. Společnost YOFC svou účastí potvrdila odhodlání stát se lídrem v oblasti rozvoje infrastruktury, která je pro náš digitální věk klíčová, a být jedním z hlavních aktérů podílejících se na definici způsobů, jakými nás všechny technologie spojují.Umělá inteligence stojí v popředí současné globální vlny technologické revoluce a průmyslové transformace, dramaticky mění způsob, jakým pracujeme, žijeme a učíme se, a nastoluje nový věk synergických interakcí mezi lidmi a stroji, integrace bez hranic a společných inovací. Tato inteligentní éra nám přináší nové technologie a způsoby jejich využití, od obchodování v rozšířené realitě (XR) a 3D zobrazení bez použití speciálních brýlí až po digitální dotyková rozhraní a integrované systémy, které spojují naše obytné prostory a dopravní prostředky. Tyto pokroky podtrhují rostoucí potřebu rychlejších internetových připojení a menšího zpoždění při přenosu dat. Od mobilních sítí se nyní očekávají rychlosti 10 Gb/s a latence v řádu pouhých milisekund. Vysoce kvalitní optické sítě se proto stanou nezbytným předpokladem pro zajištění funkčnosti těchto připojení. Inteligentní služby a aplikace se neustále vyvíjejí a posouvají požadavky na kapacitu komunikačních optických spojů na nové úrovně. Cílem je dosažení dosud nevídané kapacity, minimálních ztrát a co nejnižší latence, aby bylo možné zajistit, že naše digitální infrastruktura bude schopna podpory další vlny inovací.Dan ZHUANG, výkonný ředitel a prezident společnosti YOFC, nedávno rozvedl, jakým způsobem společnost reaguje na rostoucí poptávku po vysokorychlostních, efektivních a inteligentních síťových infrastrukturách. Společnost YOFC vyvinula a představila novou řadu optických vláken i-Fibre pro éru inteligentních technologií, která se vyznačují mimořádně vysokou kapacitou, minimálními ztrátami, extrémně nízkou latencí, integrovanými funkcemi snímání a ekologicky pozitivními vlastnostmi. Tyto inovace posílí základy rozvíjející se inteligentní globální infrastruktury a představují klíčová zlepšení pro plné využití obrovského potenciálu inteligentního světa.Vlákno G.654.E, které je základním prvkem nabídky nové generace kmenových vláken YOFC, je díky své nízké nelinearitě a útlumovým vlastnostem ukázkovým příkladem prvotřídních vlastností vláken této řady. Umožňuje podporu přenosů s extrémní šířkou pásma, nabízí nízkou latenci na delší vzdálenosti, a je přizpůsobeno potřebám pokročilé síťové infrastruktury, která čelí rostoucím požadavkům na datové přenosy, charakteristickým pro digitální éru. Z oborového pohledu se jedná o vlákno, které je ideální volbou pro komunikace na úrovni 400G, 800G i pro budoucí ultravysoké rychlosti v řádu terabitů za sekundu. Vlákna G.654.E společnosti YOFC, kterých již bylo v páteřních sítích po celém světě použito přes 2 miliony kilometrů, jsou nedílnou součástí síťových infrastruktur společností China Mobile, China Telecom, China Unicom či State Grid a byla úspěšně implementována v projektech na Filipínách a v Brazílii. Tyto úspěchy dále upevňují vedoucí postavení společnosti YOFC v oblasti výroby optických vláken a zdůrazňují její úlohu při budování sítí, které propojují náš svět.Společnost YOFC zůstává na špičce mezi největšími inovátory v oblasti technologií optických vláken a svou národní laboratoř pro vývoj optických kabelů využívá k výrobě pokročilých vláken, která by mohla zcela změnit standardy v tomto oboru. Dan Zhuang označil vlákna s prostorovým dělením (SDM) a optická vlákna s dutým jádrem za budoucnost technologie optických vláken.Vlákna SDM, včetně vícejádrových vláken a vláken s několika režimy, mají potenciál zvýšit komunikační kapacitu exponenciálně a nabízejí oproti tradičním vláknům její čtyřnásobné až osminásobné navýšení. Odborné znalosti společnosti YOFC v oblasti hromadné výroby těchto špičkových vláken s využitím vlastních materiálů, výrobních metodik a testovacích zařízení ji v tomto odvětví staví do zcela výjimečné pozice. Společnost již ve spolupráci s provozovateli sítí zahájila pilotní testy těchto technologií, aby ověřila jejich praktičnost a účinnost. Ve spolupráci s organizací China Mobile Group Design Institute a dceřinou společností China Mobile v Šan-tungu dosáhla v roce 2023 významného milníku realizací první zkoušky čtyřjádrových a sedmijádrových vláken na světě, která byla provedena v produkčním síťovém prostředí. Tato zkouška představuje zásadní krok v technickém využití a širokém nasazení vícejádrových vláken, která díky své vynikající kapacitě a výkonnosti slibují, že se stanou v oblasti telekomunikací skutečnou revolucí.Technologie dutých vláken společnosti YOFC pak představuje náhradu za tradiční skleněná jádra, používaná v optických vláknech. K vedení světla je zde využíváno plynu nebo vakua. Výsledkem je vlákno schopné přenášet data o 47 % vyšší rychlostí, než jakou nabízí běžná vlákna, což výrazně snižuje latenci a zvyšuje celkový výkon sítě. Taková inovace představuje milník ve vývoji digitální infrastruktury a slibuje revoluci v efektivitě přenosu dat. Schopnost společnosti YOFC vyvíjet klíčové suroviny pro výrobu antirezonančních vláken s dutým jádrem s délkou v řádu kilometrů a tato vlákna také vyrábět je jen dalším z důkazů potvrzujících její pozici světového lídra v oblasti technologií výroby optických vláken.Od svého založení v roce 1988 společnost YOFC vyrobila a dodala více než jednu miliardu kilometrů optických vláken, čímž přispěla k výraznému urychlení výstavby komunikačních sítí po celém světě. V posledních letech se tato společnost začala řídit novou globální strategií s cílem rozšířit své mezinárodní aktivity. Dan Zhuang, prezident společnosti, podpořil aktivnější mezinárodní zapojení YOFC a prostřednictvím platforem jako MWC demonstruje technologické pokroky společnosti i její úsilí o integraci na globálním trhu. Svou účastí na takto významných akcích touží společnost YOFC po možnosti demonstrovat své technologické prvenství a nasazení, se kterým usiluje o pochopení a uspokojení potřeb zákazníků v celosvětovém měřítku. Její odhodlání zajistit dodávky své špičkové technologie i-Fibre ve všech koutech planety potvrzuje touhu překlenout digitální propast, zajistit, aby výhody inteligentního připojení byly dostupné všem, a přesunout celou naši společnost do éry inteligentních komunikací.Video - https://www.youtube.com/watch?v=VinZKTIkm4UKONTAKT: Liangqi Xue, xueliangqi@yofc.com PROTEXT 

Čas načtení: 2024-03-18 11:03:00

Představení novinky Dyson Supersonic Nural. Nejinteligentnější vysoušeč vlasů Dyson pro zdravější pokožku hlavy a vlasů

Praha 18. března 2024 (PROTEXT) - Chytrá a automatická technologie senzoru Nural™ chrání zdraví pokožky hlavy a zvyšuje přirozený lesk vlasů. Rychlé inteligentní vysoušení bez poškození teplem je vhodné pro všechny typy vlasů.James Dyson během celosvětové akce v jihokorejském Soulu představil vysoušeč vlasů Supersonic Nural™, nejinteligentnější fén s novou technologií senzorů.„Pokud se vám podaří omezit poškozování vlasů teplem, můžete získat zdravější pokožku hlavy a zdravější vlasy. Náš nový Supersonic NuralTM má senzor, který rozpozná vaši hlavu a sníží teplotu, jakmile se přiblíží k vašim vlasům. Tím zabrání poškození pokožky hlavy i vlasů teplem. Pouze díky investicím do výzkumu a vývoje přicházejí inovace. Budujeme jedny z nejsofistikovanějších vlasových laboratoří na světě.“James Dyson, zakladatel a hlavní inženýr DysonNejnovější stylingový přístroj Dyson je vybaven novým režimem ochrany pokožky hlavy, který využívá síť senzorů Nural™. Automaticky snižuje teplotu, jakmile se přiblíží k vaší hlavě, pomáhá chránit pokožku hlavy před poškozením. Tyto senzory také zlepšují zážitek ze stylingu, zvyšují lesk vlasů a zabraňují jejich poškození teplem. Nové a vylepšené nástavce určené pro všechny typy vlasů jsou vybaveny funkcí rozpoznávání nástavců. Fén pozná stylingové preference uživatele a zjednoduší tak rutinu pro rychlé a zdravé vysoušení bez extrémního tepla.Ještě chytřejší díky senzorům Nural™Nové senzory Nural™ společnosti Dyson pomáhají usnadnit styling tím, že aktivují režim ochrany pokožky hlavy, správně nastaví teplotu a rychlost vysoušení u každého nástavce dle preferencí uživatele.- Režim ochrany pokožky hlavy: V tomto režimu se teplota automaticky sníží na 55°C, což je optimální výše pro pohodlí pokožky hlavy a rychlost vysoušení. Snímač vysílá neviditelný infračervený paprsek a měří vzdálenost mezi přístrojem a vašimi vlasy, proto stačí, aby se vysoušeč přiblížil k vlasům a pokožce hlavy.- Osvětlení mění barvu a ukazuje nastavení teploty: V režimu ochrany pokožky hlavy tato funkce zajišťuje, že se barva LED osvětlení automaticky mění mezi žlutou (nízká teplota), oranžovou (střední teplota) a červenou (vysoká teplota) v závislosti na vzdálenosti přístroje od hlavy.- Učí nástavce, aby si pamatovaly vaše preference při stylingu: Tato technologie zjednodušuje stylingové rutiny, protože se přístroj přizpůsobuje režimu stylingu uživatele fénu. Pamatuje si naposledy použité nastavení tepla a proudu vzduchu pro každý stylingový nástavec a automaticky je použije při dalším použití.- Detekce pauzy pro snadnější rutinu: Fén Dyson Supersonic Nural™ je také vybaven akcelerometrem snímajícím pohyb, který automaticky deaktivuje topné těleso a snižuje průtok vzduchu a hlučnost, když se nacházíte mezi jednotlivými stylingy.„Z našeho vědeckého výzkumu o vlasech víme, že existuje souvislost mezi kvalitou vlasů a zdravou pokožkou hlavy. Tkáň vlasové pokožky se skládá z různých vrstev, přičemž svrchní vrstva slouží jako bariéra proti vnějším stresorům. Když je však pokožka hlavy poškozená, může dojít ke ztrátě hydratace, což je klíčový faktor, který nás vedl k vývoji funkce Scalp protect mode. Ta pomáhá udržovat úroveň vlhkosti pokožky hlavy a umožňuje šetrné vysoušení.“Shawn Lim, vedoucí výzkumu společnosti DysonPředstavení nových nástavcůNový difuzér Wave+Curl byl navržen pro vlny, lokny a kudrliny. Pomáhá tvarovat přirozeně vlnité vlasy ve dvou režimech. V režimu „Dome“ velký kopulovitý tvar nástavce odvádí proud vzduchu od pokožky hlavy a vytváří hladší, podlouhlé vlny se zaoblenými konci. V režimu Diffuse vzduch proudí hluboko ke kořínkům, vytvoří se objemné kudrny a lokny.Design a technologieNové zabudované senzory doplňuje odlišný vizuální vzhled: průhledná koncovka, která ukazuje technologii uvnitř, a nové odvážné barevné varianty – Ceramic Patina a Topaz nebo Vinca Blue a Topaz.Vysoušeč vlasů Supersonic Nural™ bude k dostání v České republice v létě 2024. Bude dodáván s pěti nástavci v balení a v nabídce bude i další samostatné příslušenství. Chcete-li si fén Supersonic Nural™ zakoupit, dozvědět se více a vyzkoušet si jej, navštivte Pop-up Store Dyson v nákupních centrech Metropole Zličín nebo OC Nový Smíchov v Praze. Další informace naleznete na adrese www.dyson.cz.O společnosti DysonDyson je globální technologická společnost s inženýrskými, výzkumnými, vývojovými, výrobními a testovacími provozy v Singapuru, Velké Británii, Malajsii, Mexiku, Číně a na Filipínách. Společnost Dyson začínala v garáži ve Velké Británii a od svého založení v roce 1993 neustále roste. Dnes má celosvětové ústředí v Singapuru a dva technologické areály ve Velké Británii o rozloze více než 700 akrů v Malmesbury a Hullavingtonu. Od roku 1993 společnost Dyson investovala více než 1 miliardu liber do svých kanceláří a laboratoří ve Wiltshire, v nichž probíhá výzkum, návrh a vývoj budoucích technologií Dyson v rané fázi. Společnost Dyson zůstává rodinným podnikem a celosvětově zaměstnává 14 000 lidí, včetně 6 000členného týmu inženýrů. Své výrobky prodává na 85 trzích ve více než 250 prodejnách Dyson Demo Store po celém světě, včetně prodejny Dyson Virtual Reality Demo Store.V roce 2022 společnost Dyson oznámila závazek ve výši půl miliardy liber na rozšíření a urychlení výzkumu a technologického vývoje v rámci svého kosmetického portfolia a oznámila plány na uvedení 20 nových kosmetických výrobků v příštích čtyřech letech. Společnost Dyson investuje 2,75 miliardy liber do koncepce revolučních produktů a technologií a má globální týmy inženýrů, vědců a softwarových vývojářů, kteří se zaměřují na vývoj polovodičových bateriových článků, vysokorychlostních digitálních motorů, senzorických a zrakových systémů, robotiky, technologií strojového učení a investic do A.I.Dyson Institute of Engineering and TechnologyDyson Institute of Engineering and Technology je nový model inženýrského vzdělávání, který kombinuje akademickou náročnost tradiční univerzity s praktickými a reálnými zkušenostmi z práce na živých projektech v rámci globální technologické společnosti.156 bakalářských inženýrů společnosti Dyson dostává od prvního dne plat a neplatí žádné školné; 37 % bakalářských inženýrů se hlásí k ženskému pohlaví, zatímco na britských inženýrských bakalářských oborech je to v průměru 21 %. Dyson Institute nenabízí jen vzdělání, ale také začátek kariéry u společnosti Dyson.Nadace Jamese DysonaNadace Jamese Dysona byla založena v roce 2002 a je mezinárodní charitativní organizací, která dává možnost začínajícím inženýrům, podporuje inženýrské vzdělávání a investuje do lékařského výzkumu, přičemž doposud věnovala na dobročinné účely více než 140 milionů liber.Cena Jamese DysonaCena Jamese Dysona je každoroční designérská soutěž nadace a je určena současným i nedávným studentům designu a inženýrství. Od svého založení v roce 2005 podpořila cena 390 vynálezů po celém světě a poskytla finanční prostředky na podporu jejich komercializace. 70 % minulých celosvětových vítězů ceny James Dyson Award pokračuje ve svých vynálezech a věnuje se jim na plný úvazek.Dyson FarmingRodina Dysonů založila v roce 2012 společnost Dyson Farming. Je to jeden z největších zemědělských podniků ve Spojeném království, který se rozkládá na 36 000 akrech v Lincolnshire, Oxfordshire, Gloucestershire a Somersetu. Jedná se o rodinný podnik, který se nepodobá žádnému jinému a který se zaměřuje na dlouhodobé investice do britského zemědělství a venkova. Udržitelná produkce potravin, potravinová bezpečnost a životní prostředí mají zásadní význam pro zdraví a ekonomiku Spojeného království. Zemědělství má skutečnou příležitost být motorem technologické revoluce a naopak. Společnost Dyson Farming vyvíjí nové přístupy k efektivnímu, technologicky vyspělému zemědělství a výrobě potravin. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-06-01 08:00:27

TOP 3 technologické akcie, které čeká v následujících letech masivní růst

Umělá inteligence (AI) by mohla přispět v následujících letech globální ekonomice biliony dolarů, a to znamená příležitost pro investory. Které technologické akcie budou z tohoto trendu těžit vůbec nejvíce? Článek TOP 3 technologické akcie, které čeká v následujících letech masivní růst z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-02 19:30:24

Proč krvácí technologické akcie? Je evropská ekonomika v ohrožení? | Burza s odstupem

Jakým rizikům čelí technologické akcie a proč se evropské trhy nachází v ekonomické nejistotě? Jaké zprávy hýbaly s cenou Bitcoinu a dalších kryptoměn. Proč to mají nahnuté výrobci alkoholu? Článek Proč krvácí technologické akcie? Je evropská ekonomika v ohrožení? | Burza s odstupem z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-18 09:00:19

Technologické akcie lámou rekordy: Nasdaq a S&P 500 na nových maximech!

Rekordní pondělí na akciových trzích, kdy technologické akcie táhly indexy Nasdaq a S&P 500 na nová maxima. Největší zisky zaznamenaly společnosti Broadcom a Micron Technology, což podpořilo celkový růst trhu. Článek Technologické akcie lámou rekordy: Nasdaq a S&P 500 na nových maximech! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-21 19:04:57

3 technologické akcie, které jsou výjimečné dlouhodobé investice

Snowflake, CrowdStrike a Microsoft jsou technologické společnosti s obrovským potenciálem růstu. Proč byste měli zvážit jejich dlouhodobé zařazení do svého investičního portfolia. Článek 3 technologické akcie, které jsou výjimečné dlouhodobé investice z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-26 20:01:00

2 technologické akcie, které by mohly vyletět až o 97 %

Technologické akcie už podle některých vystoupaly, kam mohly a jsou nyní drahé. Pořád ale existují tituly, které mají výrazný růst před sebou. Článek 2 technologické akcie, které by mohly vyletět až o 97 % z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-29 08:00:49

Nvidia a technologické akcie jsou investiční bublina, kterou čeká strmý pád: Proč jejich růst dlouho nevydrží?

Nvidia a technologické akcie jsou na svém vrcholu. Může však růst z těchto úrovní i nadále pokračovat? Nebo je investiční bublina odsouzená k zániku? Článek Nvidia a technologické akcie jsou investiční bublina, kterou čeká strmý pád: Proč jejich růst dlouho nevydrží? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-07-16 20:07:45

3 podhodnocené technologické akcie, které mohou znásobit hodnotu vaší investice

Tyto tři technologické společnosti – Meta, Adobe a Amkor Technology – se jeví jako podhodnocené akcie s velkým potenciálem růstu nejenom díky svým inovacím a finanční stabilitě. Článek 3 podhodnocené technologické akcie, které mohou znásobit hodnotu vaší investice z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-07-18 08:18:27

Technologické akcie se hroutí! Kde se propad trhu zastaví?

Technologické akcie zažily ve středu drsný pád, když index Nasdaq 100 zaznamenal nejhorší den za více než rok. Akcie „velkolepé sedmičky“ výrazně klesly, což vedlo k poklesu indexu o 2,9 %, zatímco index Dow Jones vzrostl o 0,6 %. Článek Technologické akcie se hroutí! Kde se propad trhu zastaví? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-08-06 07:08:02

Technologické ETF se ziskem 530 % za dekádu! V 9 letech z 10 porazilo index S&P 500

Vybírat konkrétní technologickou akcii může být ošemetné. Široký index zase nenabídne tak vysoké výnosy. Technologické ETF nabízí výhody obojího. Článek Technologické ETF se ziskem 530 % za dekádu! V 9 letech z 10 porazilo index S&P 500 z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-08-30 13:00:00

Máte volné peníze? 2 technologické akcie, které můžete držet dalších 10 let!

Technologie jsou pro investory velmi lákavým segmentem. V tomto článku se podíváme na 2 technologické akcie, které již prokázaly, že zvládají raketový růst. Článek Máte volné peníze? 2 technologické akcie, které můžete držet dalších 10 let! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-09-13 17:18:30

Průzkum odhalil, které technologické vychytávky řidiči nechtějí. Nejméně oblíbené je ovládání gesty

V Americe byl nedávno proveden průzkum mezi více než 80 tisíci majiteli nových vozidel. Cílem bylo zjistit, které technologické funkce v autech jsou jejich oblíbené a které naopak považují za zbytečné nebo otravné. Výsledky jsou rozhodně zajímavé. Populární technologie: Sledování mrtvého úhlu a chytrá klimatizace Průzkum společnost J.D. Power ukázal, že některé technologie, jako je […]