EUR 24,220 || 
JPY 13,020 || 
USD 20,810 || Alza otevírá AlzaBeauty shop – kamenný obchod, kde nabídne přibližně 40 značek a kolem 2 500 produktů v segmentech kosmetiky, parfémů, péče o pleť i vlasy. Obchod otevírá na Slovensku, v showroomu Bratislava – Nivy na ploše 280 m². „Beauty je kategorie, která je velmi osobní, emotivní a spojená se zážitkem, a právě to jsme chtěli přenést i do našeho nového konceptu,“ komentuje místopředseda představenstva Alzy Petr Bena. Další rozšiřování konceptu firma do budoucna nevylučuje, ale konkrétní plány nyní komentovat nechce.
Čas načtení: 2025-05-02 07:35:17
Z nenápadné vinárny vytvořil chrám prastarého nápoje. Málokdo ví, co pije, říká medovinový someliér
Medovina zažívá v Česku comeback. Specializovaný obchod v centru Prahy nabízí její nízkoalkoholické i prémiové varianty a boří stereotypy. Článek Z nenápadné vinárny vytvořil chrám prastarého nápoje. Málokdo ví, co pije, říká medovinový someliér se nejdříve objevil na CzechCrunch.
\nČas načtení: 2025-12-29 20:00:59
Podívejte se na to nejzajímavější, co Garmin v roce 2025 představil
Rok 2025 byl v podání společnosti Garmin skutečně bohatý. Co měsíc, to alespoň jedna hardwarová novinka. Dočkali jsme se nových modelů populárních řad chytrých hodinek, došlo i na navigace, cyklopočítače nebo specializovaný monitor spánku. Tady je to nejzajímavější, co za rok 2025 společnost představila. Garmin Venu X1 Garmin Venu X1 představují prémiové chytré hodinky, které kombinují pro Garmin nezvyklý obdélníkový design s pokročilými fitness funkcemi, přičemž jejich hlavním lákadlem je mimořádně tenké pouzdro (pouhých 7,9 mm) a lehká konstrukce […]
\nČas načtení: 2026-04-28 12:52:00
Virtuální sídlo až 20× levněji? Od specializovaného poskytovatele je to realita
Praha 28. dubna 2026 (PROTEXT) - Ceny virtuálních sídel u mezinárodních coworkingových sítí v Česku startují na 990 Kč měsíčně, zatímco specializovaný poskytovatel MojeSidlo.cz nabízí stejnou službu už od 49 Kč. Analýza MojeSidlo.cz porovnala obě skupiny poskytovatelů a ukázala, že rozdíl není jen v ceně — MojeSidlo.cz nabízí navíc rychlejší vyřízení (souhlas vlastníka do 5 minut od úhrady, skenování pošty do 15 minut) a digitální služby jako online aplikaci pro správu pošty, automatické focení zásilek a výdejní box ListoBOX pro vyzvednutí zásilek 24/7, které coworkingy zpravidla vůbec nenabízejí.Specializace jako hlavní byznys, ne přívažekPro mezinárodní coworkingové sítě je virtuální adresa vedlejším produktem k pronájmu fyzických kanceláří. Tomu odpovídá i přístup ke službě: coworkingy obvykle neposkytují automatické focení doručených zásilek, online aplikaci pro správu pošty, expresní skenování ani nepřetržitý výdej zásilek — tedy služby, které MojeSidlo.cz poskytuje standardně. Podnikatel u coworkingu tak platí prémiovou cenu za rozsah, který ani nevyužije.Specializovaný poskytovatel jde opačnou cestou. MojeSidlo.cz vystaví souhlas vlastníka nemovitosti do 5 minut od úhrady, takže klient může firmu zapsat do obchodního rejstříku ještě týž den. Celý proces zřízení virtuální adresy u MojeSidlo.cz probíhá plně online, bez papírování a bez nutnosti osobní návštěvy.Pošta v reálném čase a vyzvednutí 24/7Správu doručené pošty řeší klient MojeSidlo.cz přes vlastní online aplikaci. Každá zásilka je po doručení automaticky vyfocena a klient o ní dostane okamžitou notifikaci. Skenování obsahu můžete mít v pracovní době už do 15 minut od zadání požadavku. Coworkingy obdobnou aplikaci ani expresní skenování standardně neposkytují, klient se obvykle musí o poště informovat osobně nebo telefonicky.K tomu MojeSidlo.cz nabízí službu ListoBOX — výdejní box dostupný 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Klient si po objednání zásilky do ListoBOXu vyzvedne zásilku kdykoli mu to vyhovuje, bez ohledu na otevírací dobu recepce. Coworkingy nepřetržitý výdej zásilek nenabízejí — vyzvednutí je vázané na provozní dobu pobočky.Pro koho specializovaný poskytovatel dává smyslMojeSidlo.cz je vhodnou volbou pro podnikatele, kteří chtějí nízké náklady a stabilní adresu bez vázanosti na fyzickou kancelář, řeší sídlo primárně jako administrativní a legislativní povinnost a preferují online správu pošty s přehledem zásilek v reálném čase. Ocení ho i ti, kdo podnikají digitálně nebo na dálku a potřebují plně vzdálený proces bez papírování, případně využijí technologické řešení jako 24/7 výdejní box ListoBOX bez nutnosti osobního kontaktu.Specializovaný poskytovatel naopak není ideální volbou pro firmy, které potřebují fyzickou kancelář, recepci a pravidelná osobní setkání, nebo očekávají od jednoho dodavatele balíček coworking plus pronájem zasedaček.Závěr: levněji, rychleji, kvalitnějiVirtuální sídlo u specializovaného poskytovatele jako MojeSidlo.cz s 19 000 zákazníky k dubnu 2026 pro podnikatele nejen levnější volbou — je také rychleji vyřízené a digitálně lépe vybavené. Od vystavení souhlasu vlastníka do 5 minut přes online správu pošty s automatickým focením a skenováním do 15 minut až po možnost vyzvednutí zásilek v boxu ListoBOX získává klient za zlomek ceny řešení, které coworkingy ve své vedlejší nabídce dlouhodobě nenabízejí. Virtuální sídlo je administrativní služba, nikoliv marketingová ozdoba — a podle toho by se měl vybírat i poskytovatel. Zdroj: Matúš Durec
Čas načtení: 2024-02-18 17:01:44
Špecializovaný trestný súd sa opakovane pokúsi otvoriť proces s Bödörom v kauze údajného podplácania
17.2.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd v Pezinku sa v pondelok 19. februára na druhýkrát pokúsi otvoriť proces s nitrianskym podnikateľom Norbertom.....
Čas načtení: 2024-02-23 14:27:23
Hrobár z gangu sátorovcov dostal doživotie za účasť na piatich vraždách (video+foto)
23.2.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd (ŠTS) opätovne odsúdil Lehela Horvátha, ktorý je známy aj ako „Hrobár" z gangu sátorovcov,.....
Čas načtení: 2024-04-02 14:39:49
2.4.2024 (SITA.sk) - Odsúdený bývalý policajný funkcionár Pavol Vorobjov sa mal vo štvrtok 4. apríla znovu postaviť pred súd vo veci trestného činu prijímania úplatku. Špecializovaný.....
Čas načtení: 2024-04-04 14:40:50
Bývalý policajný funkcionár Paksi žiada o obnovu konania, súd vytýčil dátum pojednávania
4.4.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd v Pezinku vytýčil na 17. apríla verejné zasadnutie, na ktorom má rozhodovať o návrhu na povolenie obnovy konania pre odsúdeného bývalého zástupcu.....
Čas načtení: 2024-04-14 14:52:42
Súd má rozhodnúť o prípadnej obnove konania pre odsúdeného bývalého policajného funkcionára Pakšiho
14.4.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd v Pezinku vytýčil na stredu 17. apríla verejné zasadnutie, na ktorom má rozhodovať o návrhu na povolenie obnovy.....
Čas načtení: 2024-04-18 14:21:03
Odsúdenému expolicajnému funkcionárovi Paksimu povolili obnovu konania, súd vrátil vec prokurátorovi
18.4.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd (ŠTS) na verejnom zasadnutí v stredu 17.apríla povolil obnovu konania vo veci odsúdeného policajného exfunkcionára Norberta.....
Čas načtení: 2024-04-29 15:05:36
Súd poslal Garbára do väzenia za vyzvedačstvo pre Rusko a branie úplatkov
29.4.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd (ŠTS) poslal do väzenia Bohuša Garbára za vyzvedačstvo pre.....
Čas načtení: 2024-05-02 15:06:52
2.5.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd vytýčil na pracovisku v Banskej Bystrici na 31. mája verejné zasadnutie, na ktorom má rozhodovať o prípadnej obnove konania pre odsúdených bývalých.....
Čas načtení: 2024-05-06 15:11:15
6.5.2024 (SITA.sk) - Podnikateľ Michal Suchoba dostal za prečin podplácania peňažný trest 90-tisíc eur. Špecializovaný.....
Čas načtení: 2024-05-18 15:12:12
17.5.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd v piatok prevzal návrh prokurátora Generálnej prokuratúry.....
Čas načtení: 2024-05-21 15:19:46
Odsúdený príslušník skupiny sátorovcov žiada o obnovu konania, súd jeho návrhu minulý rok nevyhovel
21.5.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd v Pezinku vytýčil na 19. júna verejné zasadnutie, na ktorom má rozhodovať o návrhu na povolenie obnovy konania pre odsúdeného príslušníka.....
Čas načtení: 2024-05-26 13:59:01
26.5.2024 (SITA.sk) - Špecializovaný trestný súd vytýčil na pracovisku v Banskej Bystrici na piatok 31. mája verejné zasadnutie, na ktorom má rozhodovať o prípadnej obnove.....
Čas načtení: 2024-02-07 16:30:00
Akcent: Knihkupectví věří ve své štamgasty, ti už ale brněnské Academii nepomohou
Saša Michailidis se ptá ředitele Divize Academia nakladatelství v AV ČR Jiřího Padevěta a majitele Knihkupectví Jana Zábrany v Humpolci Karla Kratochvíla. Knihkupectví Academia v Brně na jaře z ekonomických důvodů zavře. Podle tamějších vědců bylo výkladní skříní Akademie věd ve městě, které se profiluje jako metropole vědy a vzdělání. Proč se nepovedlo specializovaný obchod udržet? Jak se daří knihkupcům v regionech?
Čas načtení: 2024-02-17 19:17:00
V Rusku zatkli už 359 lidí na pietách za Navalného: „Jeho krev je na tvých rukách, Vovo“
Téměř 360 lidí již bylo zatčeno při shromážděních, která se konala zhruba ve třicítce ruských měst na počest opozičního politika Alexeje Navalného, který podle úřední zprávy v pátek zemřel ve vězení. Uvedl to dnes specializovaný server OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních složek a problematiku lidských práv.
Čas načtení: 2009-02-28 18:30:00
V prvním díle tohoto dvojdílného seriálu jsem vás seznámil s Jabber protokolem a o jeho výhodách především oproti síti ICQ. V tomto druhém díle se podíváme na dva (imho) nejpoužívanější programy pro komunikaci v Jabber síti. Nejlepší je specializovaný klient Existuje opravdu kvantum multiprotokolo ...
Čas načtení: 2024-02-16 16:00:11
Xbox do kapsy? Microsoft nejspíš kutí velmi očekávanou novinku
Čelní představitelé herní divize Microsoftu se podělili o své plány do budoucna Naznačili například práci na novém hardwaru s logem Xboxu Možná půjde o bezdiskovou verzi Series X či nový ovladač, ve hře je i handheld Xbox oproti Sony minimálně v očích široké veřejnosti a finančních výsledků tahá za kratší konec. Není proto divu, že se v Redmondu snaží přijít na recept, jak se proti svému dlouholetému rivalovi prosadit, ideálně způsobem, který nedokáže zreplikovat. To ovšem neznamená, že by se herní divize Microsoftu vzdala klasických zbraní, jako je specializovaný herní hardware, právě naopak. Alespoň to čelní představitelé Microsoftu nedávno naznačili – potenciál pro jedinečný hardware Xboxu v budoucnosti a výkonnou konzoli příští generace. Přečtěte si celý článek Xbox do kapsy? Microsoft nejspíš kutí velmi očekávanou novinku
Čas načtení: 2022-11-01 00:00:00
Vaše BMW si zaslouží specializovaný servis
Drahá kvalitní auta si určitě zaslouží prémiovou péči. Můžete se sice pokusit o domácí servis, ale pokud nepatříte k fanouškům značky BMW a nemáte nastudovanou spoustu informací, vaše auto určitě více ocení cestu do profesionálního servisu. Jestliže se bavíme o profesionálním servisu, máme samozř ...
Čas načtení: 2012-06-05 00:00:00
Káva - nápoj nejen pro milovníky kávy
Sníte doma o kávě, kterou jste pili v té nejluxusnější kavárně? Vaše sny můžete ihned realizovat. Česká společnost Oxalis nabízí to nejlepší z čaje a kávy. Specializovaný internetový obchod se zabývá mimo jiné i prodejem lahodné kávy – mleté a zrnkové. Lahodná káva Káva patří k nápojům se zajímavo ...
Čas načtení: 2020-03-23 06:16:30
Miroslav Pavel: Literární noviny bez investora nepřežijí
Vydavatel Miroslav Pavel hledá investora nebo partnera pro Literární noviny. V opačném případě nevylučuje jejich zastavení, říká v rozhovoru. Vaše společnost Litmedia převzala vydávání Literárních novin v roce 2009, tedy v době, kdy se i v českých médiích začaly odrážet dopady globální ekonomické recese. Jak vývoj Literárních novin za jedenáct let hodnotíte? Začínali jsme jako týdeník, což se ukázalo jako obtížně financovatelné, především kvůli vysokým nákladům na tisk a redakci. Roční ztráty jsme měli v rozmezí 8-9 mil. Kč. Přešli jsme proto na měsíčník, a to bylo dobré rozhodnutí, protože ztráty se začaly snižovat. Ze dvou důvodů: snížili jsme tiskové a personální náklady a začali jsme dělat speciální přílohy, které se do Literárních novin vkládají. Výsledky za loňský rok ještě nejsou uzavřené, ale vypadá to, že ztráta by mohla být v rozmezí 400-500 tisíc Kč, což je prakticky vyrovnané hospodaření. To je řádově jinde než dřívější ztráty. Je to teď prakticky otázka dalšího zvýšení výnosů. V čem pomohly speciální přílohy? Pomohly finančně, protože jsme se na jejich vydávání spojili s partnery, kteří je financovali. Jsou to tematické, ne komerční přílohy. Myslím, že jsme tehdy objevili určitou mezeru na trhu. Troufám si říct, že nikdo se tak rozsáhle konkrétním kulturním tématům nevěnoval. Vedle toho ale pravidelně vydáváte několik svých redakčních příloh. Kolik je to tedy dohromady s přílohami tematickými? Pravidelně vydáváme knižní přílohu Biblio, která se věnuje knižnímu trhu. Pak jsou to přílohy Interview, kde přinášíme přeložené rozhovory ze zahraničního tisku, a také Harmonie života. Věnuje se alternativní medicíně, životnímu stylu a v malé míře obsahuje i komerční inzerci. Všechny ostatní přílohy vznikají ad hoc, udělali jsme jich minimálně sto. Poptávka po nich je poměrně velká – jsou zaměřené na profily národních literatur, věnovali jsme se např. rakouské, švýcarské, německé nebo čínské literatuře. Ale nejde jen o literaturu, ale také o další kulturní témata. O historii. Je to velmi pracovně náročné, taková příloha se připravuje i půl roku. Je potřeba vymyslet téma, najít partnera a autory a pochopitelně na ni sehnat finance. Partnery jsou většinou nadace nebo ambasády. Například u současné německé literatury to byl Česko-německý fond vzájemné spolupráce a Goethe-Institut, švýcarskou přílohu jsme připravili za podpory nadace Pro Helvetia, která propaguje Švýcarsko v zahraničí. V přípravě máme teď nejméně tři tematické přílohy tohoto typu. Většina tištěných médií bojuje především v posledních letech s klesajícími prodeji. Jak se v případě Literárních novin vyvíjel prodaný náklad? Literární noviny tiskneme stále v nákladu deset tisíc kusů, z ekonomického pohledu je to málo. Bezproblémové financování z prodeje novin by vyžadovalo, abychom prodávali minimálně 12 tisíc výtisků. K dosažení takového cíle nám ale chybí vydavatelské struktury. To znamená, že pro financování Literárních novin jsou dnes důležitější partneři, se kterými se spojujete na přílohách, o kterých jste mluvil, spíš než příjmy, které získáte od předplatitelů? Ano, podíl příjmů od partnerů je vyšší než od předplatitelů a z volného prodeje. Loňské zlepšené výsledky souvisejí také s tím, že jsme těchto příloh vyrobili víc. Hrají nějakou roli ve financování Literárních novin jejich webové stránky? Menší příjmy z webu máme, ale zatím nepokryjí ani personální náklady na web. Uvažovali jsme o tom, že bychom část webu zpoplatnili, ale nejsem si jist, že by to fungovalo. Ještě jsme to nerozhodli. Je to obecně složité, názorových webů je hodně. Web ale určitě svůj význam má. Ještě v předloňském roce jste vkládali knižní přílohu Biblio do regionálních mutací Deníku skupiny Vltava Labe Media. Mělo to odezvu? Experimentovali jsme s tím, jak zvýšit zásah. Zadavatelé, kteří inzerují v příloze Biblio, požadují, aby se příloha dostala k většímu počtu lidí. Zkoušeli jsme ji proto vkládat do Deníku (vychází v nákladu 110 tisíc kusů, pozn. red.). Inzerenti ale zase argumentovali tím, že čtenáři Deníku nejsou ti, kteří si často kupují knihy. Nevím, díval jsem se do dat Media projektu, který analyzuje sociodemografické profily čtenářů, a nemyslím si to. Poté jsme vkládali Biblio do Lidových novin. Nakladatelům se to líbilo, ale na inzerci to mělo velmi malý vliv. Nerozumím tomu, protože Lidovky jsou velmi kvalitním deníkem. Vklad je pro nás nákladná záležitost a ekonomicky nám to nevycházelo, tak jsme to ukončili. Můj dojem je, že to souvisí s celkovou situací na knižním trhu. Dochází k masivní koncentraci nakladatelů i knihkupců. Zejména ti menší pak začínají bojovat o přežití. Veškeré ztráty z vydávání pokrýváte sám? Podle informací ve výroční zprávě byla kumulovaná ztráta v roce 2017 asi 60 mil. Kč. Je to tak, jsou to všechno moje „bývalé“ peníze, které jsem vydělal jako spolumajitel Economie. Ministerstvo kultury nedávno zveřejnilo seznam kulturních periodik, kterým pro letošní rok udělí státní podporu. Literární noviny si pro letošek nepožádaly. Podporu pro rok 2019 ale nezískaly proto, že podle odůvodnění komise „časopis nevykazuje ztrátu, dotace ze státního rozpočtu mohou být uvolněny pouze pro ztrátové projekty“. Jak si to vysvětlujete? Co k tomu říct? Ztrátu jsme v okamžiku podání žádosti měli, i když se trvale zmenšovala. Argument, že jsme na tom dobře, je proto legrační. Nebo argument, že málo píšeme o literatuře. Biblio podle tvrzení úředníků nejsou Literární noviny. To je ale nesmysl, Biblio je pravidelnou součástí Literárních novin. Na jednání komise jsem předloni byl a měl jsem z něho velmi rozpačitý dojem. Polovina naslouchala, z druhé poloviny čišela téměř nenávist. Poslední ministr, který nám něco dal i přes negativní stanovisko příslušné komise, byl ministr Herman. To je možná trochu paradoxní, protože s církvemi jsme nezacházeli kolem restitucí zrovna v rukavičkách. Nedávno jsme se náhodou potkali a srdečně jsme se tomu společně zasmáli. Příjmy na základě spolupráce s kraji nebo s jinými veřejnými institucemi ale čerpáte… Nejedná se přímo o dotace. Nabízíme konkrétní projekty příloh, které pak oslovená instituce zaplatí ze svého rozpočtu. Když se projekt nelíbí, nic nedostaneme. Je to cenný příspěvek, ale celé náklady pokrýt samozřejmě nemůže. Jaké roční náklady jsou zapotřebí k tomu, aby vydávání Literárních novin nebylo ztrátové? Ročně by bylo potřeba zhruba 12 milionů Kč, abychom byli schopni financovat i určitý rozvoj. Jde především o personální náklady, náklady na tisk, marketink, distribuci a nájem. A z klasické komerční inzerce nemáte žádné příjmy? Docela funguje inzerce v příloze Harmonie života. Kromě alternativní medicíny jde také o galerie a aukční síně. Klasická imidžová inzerce „Kupte si auto!“ u nás není. Proč? Kvůli tomu, že Literární noviny vychází v malém nákladu? Malý náklad v kombinaci údajně s tím, že nemáme cílovou skupinu, kterou by inzerenti chtěli oslovit. Jednou za dva roky si děláme vlastní čtenářskou anketu a vyplývá z ní, že máme atraktivní čtenáře. Lidi středního věku, vzdělanější, kteří mají velmi slušné pozice na úrovni středního a vyššího managementu, většinou mají vyšší než průměrné příjmy. Takže by je inzerce tohoto typu mohla oslovit. Myslím, že agentury i klienti jdou cestou nejmenšího odporu a nehledají neběžný typ médií. Nevadí inzerentům to, že jste se rozhodli spolupracovat s čínskými novinami na spolupráci několika příloh a textů o Číně? Předloni nás oslovily velké čínské noviny Kuang-ming ž-pao, které se zaměřují na kulturu a vědu, jestli bychom nechtěli spolupracovat. Výsledkem bylo, že jsme loni udělali několik tematických příloh o současné čínské literatuře, výtvarném umění o čínském vývoji za posledních čtyřicet let, ale třeba také o čínském čaji. Čína se za uplynulých čtyřicet let stala supervelmocí, do velké míry odstranila chudobu a myslím si, že bychom se měli zabývat tím, proč se tak stalo a jak toho dosáhla. Bohužel, česká politická scéna je rozdělená na lidi typu profesorky Lomové, nebo senátora Fischera, kteří Čínu zásadně odmítají, a na druhé straně na lidi kolem prezidenta Zemana, kteří Čínu respektují, ale nedokážou širší veřejnosti svůj postoj důvěryhodně vysvětlit. A to také není optimální. Chybí tady věcný pohled na Čínu, o který jsme se pokusili. Zle jsme to ale pocítili. Vedlo to i k tomu, že někteří klienti s námi kvůli tomu nechtěli spolupracovat. Jakýkoli výpadek je pro nás nepříjemný. Když pročítám například německé politologické publikace, které se Číně věnují, tak vidím, že to nejsou žádní obdivovatelé Číny, ale respektují, že je velká a úspěšná. Měli bychom pochopit, proč to tak je a jak s Čínou vycházet. Ve výsledku vám ale tato spolupráce nepomohla? Ne. Nějaké peníze jsme z toho měli, ale efekt byl spíš negativní Původně bylo v plánu ve spolupráci pokračovat i letos, ale nakonec jsme se nedohodli. Jako téma jsme například navrhovali čínskou kinematografii. Je to nesmírně velké odvětví. V ateliérech v Číně natáčejí kromě místních filmů i mnozí zahraniční producenti. My jsme chtěli toto téma představit formou reportáže. Představa čínské strany byla pojata spíše ideologicky, tak jsme se nedohodli. Když se podíváte zpět na jedenáct let, co vydáváte Literární noviny, a srovnáte je s řízením vydavatelství Economia a Vltava Labe Media, které jste předtím vedl, tak co je náročnější? Vydávat specializované periodikum nebo deníkové tituly, navíc v době, kdy se trh proměňuje? To jsou nesrovnatelné věci. Náš hlavní problém je, že máme jeden malý titul, ale musíme mít strukturně stejné vybavení jako větší vydavatelé – mít někoho, kdo dělá inzerci, distribuci nebo web. Ale protože titul je tak malý, tak režijní náklady jsou příliš vysoké. Není to ani v tom, že titul je specializovaný. Economia měla řadu specializovaných titulů, ale kombinace velkých titulů, které nesou hlavní režijní zátěž, a malých, funguje. U nás fungovat nemůže. Co by vám pomohlo? Pomohla by nám spolupráce s velkým vydavatelstvím. Několikrát jsem se o to pokoušel, ale velcí vydavatelé z toho mají obavy. Proč? Nevím přesně. Když jsem o tom jednal s jedním výkonným manažerem, zeptal se mne, co by z toho měl. Literární noviny nikdy nebudou vysokonákladovým titulem, ale mohou vhodně doplnit portfolio vydavatelství. A nabízejí poměrně dost možností marketinkové komunikace, kterou my sami těžko můžeme využít. Různé konference, čtenářské soutěže, besedy. Nechci nikoho podezírat, ale je v tom možná trošku politická obava. Nejsme názorově klasický mainstream a naše články a rozhovory se snaží obrážet celé spektrum názorů. A to se dnes zrovna nenosí. Zkoušel jsem všechny velké vydavatele, ale nedospěli jsme k dohodě. Pro mě osobně bylo těch jedenáct let trochu zábavou, vrátil jsem se k psaní a k překládání. Už to ale takto nebude udržitelné, pokud se nepodaří najít někoho, kdo by převzal moji roli investora i vydavatele, nebo pokud se nepodaří včlenit Literární noviny do většího vydavatelství. Myslíte, že jste vnímáni jako levicové médium? Nemyslím si, že jsme levicoví, to se traduje z dob Jakuba Patočky (bývalý šéfredaktor Literárních novin, pozn. red.). Pokud jsme levicoví, tak levicoví konzervativci. Spíš se na řadě věcí domluvím s Václavem Klausem než s lidmi kolem sociální demokracie. Pokud by se nějaký investor nebo partner objevil, jste ochoten se z vydávání úplně stáhnout? V příštím roce budu mít 80 let. Jsem ještě aktivní, ale věk se už začíná hlásit. Ano, byl bych ochoten z vydávání vystoupit. Během letošního roku to musím rozhodnout, už se mi nechce do novin dávat velké peníze. Nevylučuji ani to, že Literární noviny zastavím. Ve své historii ostatně měly etapy, kdy nevycházely. Je možné, že na chvíli zmizí a až bude společenská poptávka, tak se můžou znovu objevit. Svět je stále složitější. Týká se to kultury, ekonomiky, vědy a samozřejmě politiky. Zatím nevidím na českém trhu titul, který by se programově pokoušel tuto situaci reflektovat. V tom je stále trvající šance pro Literární noviny. Bylo by řešením výrazně změnit obsah a profilaci Literárních novin? Změny obsahu zvažujeme průběžně. Každé číslo je svým způsobem originál. Velmi často přemýšlím o tom, jak noviny rozvíjet. Souvisí to i s novináři. Je málo těch, kteří jsou ochotni věnovat textům více času. Pokoušeli jsme se třeba získat české spisovatele, aby pro nás psali reportáže. Neměli o to zájem. Je to pracné. Podařilo se nám rozšířit redakční kolektiv o Přemysla Houdu z Lidových novin, který bude v tomto směru zřejmě posilou, nebojí se náročnějších témat, včetně zajímavých rozhovorů. Je u nás vůbec publikum, a tedy prostor pro takový titul? V Česku je řádově jeden milion lidí s vysokoškolským vzděláním. Odhaduji, že takových 250-300 tisíc lidí by mohlo mít zájem o sofistikovanější pohled na kulturu, svět a politiku. Za těch jedenáct let se podařilo značku Literárních novin oživit, dostat ji znovu po různých peripetiích do povědomí čtenářů. Je to určitě dobrý základ pro jejich další existenci. A znovu zdůrazňuji: Svět kolem nás bude stále komplikovanější. Najít si v něm místo jako jednotlivec i jako společenská entita – například Česká republika – bude čím dál tím složitější. Kvalitní měsíčník v tom může sehrát, jak je vidět například na trzích v západní Evropě, docela zajímavou roli. Miroslav Pavel začínal jako ekonomický novinář deníků Práce a Mladá fronta, byl vyloučen z KSČ pro nesouhlas s okupací. V letech 1988–89 byl mluvčím vlády, patřil k hlavním poradcům tehdejšího premiéra Ladislava Adamce. V prosinci 1989 byl krátce ředitelem Československé televize. Na jaře 1990 založil společnost Economia a byl jejím generálním ředitelem. Od června 2008 se stal generálním ředitelem tehdejšího vydavatelství Vltava Labe Press. Z této pozice odešel v roce 2011. Vydávání Literárních novin převzal od června 2009. Autorka je šéfredaktorkou zpravodajského webu MediaGuru, který se zaměřuje na reklamu, média a marketing. Rozhovor původně vyšel na tomto webu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}