Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-07-07 09:33:00

Česko představí v Ósace autonomní technologie a vizi chytrých regionů

Praha 7. července 2025 (PROTEXT) - Česko se na světové výstavě Expo 2025 v Ósace zaměří na budoucnost dopravy a technologií. V byznysovém programu v Českém národním pavilonu ve dnech 8. až 10. července 2025 uvede Týden autonomních technologií.Akce návštěvníkům nabídne špičkové inovace v oblasti chytré mobility, bezpečnostních systémů a digitalizace infrastruktury. Program slavnostně zahájí ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a generální komisař české účasti Ondřej Soška. Týden se uskuteční pod záštitou Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.„Ministerstvo pro místní rozvoj vnímá rozvoj autonomní mobility jako součást širšího přechodu ke konceptu chytrých regionů – území, která využívají technologie ke zvýšení bezpečnosti, efektivity a kvality života. Věříme, že spolupráce mezi akademickou sférou, výzkumnými institucemi, průmyslem a veřejnou správou je klíčem k dlouhodobé konkurenceschopnosti našich regionů,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a dodává: „Důležitou roli v tomto procesu hrají také regionální hospodářské komory, jako je Hospodářská komora Karlovarského kraje. Její podpora inovací, transferu technologií a propojování podnikatelských a veřejných subjektů je příkladem toho, jak může regionální instituce účinně přispívat k rozvoji celé země.“Technologie, které zachraňují a zvyšují kvalitu životaProgram začne prezentací české vize autonomních systémů a praktickými ukázkami technologií vyvinutých Správou informačních technologií města Plzně (SITMP). K vidění budou například drony a inspekční nástroje využívané záchrannými složkami, diagnostika mostů a přehrad, letecké snímkování národních parků nebo živé zásahy hasičských a záchranných jednotek.Druhý den se ponese ve znamení studentské inovace. Tým eForce Prague Formula z Českého vysokého učení technického představí autonomní závodní vůz CTU.24, který soutěžil v prestižní mezinárodní soutěži Formula Student. Návštěvníci nahlédnou do vývoje elektrické formule a jejího autonomního řízení, doplněného o živé ukázky dálkového ovládání vozidel a testování diagnostických systémů na polygonu.„Na Expo ukážeme, jak autonomní technologie mění naše životy a jaké příležitosti přinášejí,“ říká garant sekce informačních a autonomních technologií Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje Petr Vašta a dodává: „Ačkoli mě někteří označovali za vizionáře či snílka, dnes už je jasné, že autonomní mobilita není jen budoucnost, ale i přítomnost.“Klíčová témata: infrastruktura, investice, mezinárodní spolupráceSoučástí programu bude také panelová diskuze o rozvoji infrastruktury pro autonomní mobilitu. Zúčastní se jí zástupci ministerstva dopravy, ministerstva průmyslu a obchodu i agentury CzechInvest, která představí Katalog chytré mobility – přehled českých firem působících v oblasti inteligentní dopravy.Týdne autonomních technologií se zúčastní také náměstek hejtmanky Karlovarského kraje pro oblast dopravy Martin Hurajčík: „Karlovarský kraj má ambice stát se významným centrem testování a zavádění autonomní mobility v Česku. Klíčovým projektem bylo vybudování moderního polygonu BMW u Sokolova a v současné době připravujeme provoz autonomního minibusu v Mariánských Lázních a zároveň investujeme do chytrých dopravních systémů, které zvyšují bezpečnost i plynulost dopravy. Nejde jen o experimenty, ale reálné projekty, které ukazují, že i menší kraj může být inovativní a inspirovat ostatní,“ podotýká.Technologické investice a roli inovačních center představí společnost CTP, národní partner české účasti na Expo 2025. Firma je evropským lídrem v oblasti průmyslových a technologických nemovitostí a dlouhodobě podporuje růst startupů i zavedených firem.Třetí den bude věnován neformálnímu networkingovému programu, setkáním s mezinárodními partnery a delegacemi.Kulturní vrchol: Štefan Margita na scéně ExpoVečerní část programu nabídne mimořádný kulturní zážitek – vystoupení světově uznávaného tenoristy Štefana Margity. Ten předvede tři hudební polohy: operu, české lidové písně a francouzské šansony. Doprovodí ho violoncellistka Iris Moris a pianista Karel Vrtiška, jejichž citlivé hudební provedení dotvoří atmosféru večerních recepcí a společenských setkání.„Světové výstavy jsou olympiádou byznysu, akademické sféry a inovací. Jsou ideální příležitostí ukázat nejen výsledky naší práce, ale také navazovat nové mezinárodní kontakty a otevírat cestu ke spolupráci, která posune české technologie do popředí globálních trendů. Autonomní technologie přitom představují klíčový směr, kde Česko může předvést svou schopnost inovovat a zvyšovat bezpečnost i efektivitu v dopravě a průmyslu,“ uzavírá generální komisař české účasti Ondřej Soška.Týden autonomních technologií tak představí český přínos k formování digitální budoucnosti – s důrazem na bezpečnost, udržitelnost a technologickou excelenci.Kontakt pro média:Jana KohoutováŘeditelka komunikace & mluvčíjana.kohoutova@expo2025czechia.comČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2019-07-25 20:46:29

Kapitánka Carola Racketeová z lodi Sea-Watch 3: Salvini není člověk, kterého bych ráda potkala

Kapitánka Carola Racketeová (31) v obsáhlém rozhovoru pro týdeník Der Spiegel popisuje dny na moři s 53 zachráněnými na palubě lodi Sea-Watch 3, její roli jako protihráče italského ministra vnitra Salviniho a nepovolený vjezd do přístavu v Lampeduse.    Paní Racketeová, pro mnohé jste se stala hrdinkou, která hodně riskuje, aby zachraňovala životy, pro jiné jste obrazem nepřítele. Jak vidíte svoji roli vy? Překvapilo mne, jak se všechno stalo velmi osobní. Mělo by se přece jednat o věc samotnou. O selhání Evropské unie spravedlivě rozdělit zachráněné a společně převzít tuto zodpovědnost. O to by mělo jít, ne o jednotlivé osoby, jako jsem já, které se náhodně dostávají do popředí. To není situace, kterou bych si přála. Já jsem nakonec jen zaskočila za kolegu, který byl původně pro tuto plavbu naplánován.   Jak jste prožívala ty poslední dny?  Bylo to těžké. Byli jsme téměř 17 dní na lodi s uprchlíky. Když jsme vpluli do italských výsostných vod před Lampedusou, a když jsme věděli, že nemůžeme plout dál, převzali od nás deset neodkladných medicínských případů. Pak to vše pokračovalo.    Pak jste byli velmi dlouho před Lampedusou.  Přemýšleli jsme, co teď máme dělat. Nejdříve jsme podali rychlý protest proti italskému zákazu vjezdu, který byl ale okamžitě zamítnut. Potom jsme to zkoušeli u Evropského soudu pro lidská práva. 34 zachráněných a já jako kapitánka jsme podali stížnost, ale to bylo na dlouho.   Jaká byla na palubě Sea-Watch 3 situace? Každým dnem byla zdravotní a hygienická situace horší. Pak jsme dostali zamítavý rozsudek. Všechno vypadalo bezvýchodně.   Měli jste přímé kontakty s italskou pobřežní stráží?  Najednou bylo nutné provést zdravotní evakuaci, protože jeden z našich pasažérů onemocněl a musel okamžitě opustit palubu. Zavolali jsme námořní záchrannou službu a Italové byli během dvou hodin u nás, i když jsme byli mimo italské výsostné vody. To šlo rychle, ale byla to výjimka.   Jak to? Každý den jsme odesílali zdravotní zprávy na záchrannou centrálu do Říma, holandským úřadům, pod jejichž vlajkou loď pluje, a do přístavu v Lampeduse. Ale nikdo nás neposlouchal, nikdo neodpovídal. Jedině z Říma jsme se dozvěděli, že naše zprávy poslali na italské ministerstvo vnitra. Tím to končilo. Naši lékaři přestávali rozumět světu. Také politicky se nic nedělo. Sea-Watch odeslala zprávy na Maltu, do Francie, stále jsme se dotazovali na německém ministerstvu zahraničních věcí.   A nebyly vůbec žádné reakce?  Vždycky říkali, že něco udělají. Ale nerýsovalo se žádné řešení, nic konkrétního.    Překvapilo vás to? Bylo mi jasné, že to bude těžké. Problém přerozdělování je už věčnost neřešený. Zhruba jeden rok je to stejné u všech záchranných lodí. Vždycky se jednalo o to, kdo ty lidi vezme. U každé lodi se o tom znovu diskutuje.   Takže vám to bylo od počátku vaší mise jasné? Pokračujeme, protože je to nezbytné. Ale pochopitelně jsme odplouvali se Sea-Watch 3 s vědomím, že nikdo nechce uprchlíky přijímat. Ani Tunisko, které evropské vlády rády vidí jako bezpečnou alternativu. Když jsme byli na moři, stála nákladní loď „Mare Dive“ se 75 uprchlíky 15 dní před Tuniskem. Ale Tunisané se nechtějí stát dalším odkládacím přístavem. Nikdo tyhle lidi nechce. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"}  Jak si máme představit život na palubě? Uprchlíci jsou prakticky zavřeni. Je málo místa. Většina lidí spí na palubě ve stanech, každý má vlněnou deku. Máme tři přenosné toalety. Na sprchování máme málo vody, je to možné jen za několik dní. Dříve tuto loď provozovala společnost Lékaři bez hranic, tehdy měli lidi na palubě jen na tři dny. Na delší dobu to vlastně není zařízené.   Jak se to projevovalo na náladě? Nemohli jsme těm lidem nic slíbit. Nikdo je nechtěl přijmout. Tato beznaděj se často mísila s posttraumatickými poruchami. Mnohým byla narušena jejich lidská práva, byli mučeni, prodáni, museli pracovat v otrockých podmínkách, zažili sexuání násilí. Chtěli jsme jim zprostředkovat jistotu, ale čím déle to trvalo, tím víc jsme ztráceli důvěru těchto lidí.   Vjezd do přístavu v Lampeduse jste také odůvodňovali tím, že máte na palubě lidi se sebevražednými sklony. Někteří vykládali lékařskému týmu o předcházejících sebevražedných pokusech a sami žádali: Dávejte na mne pozor, daří se mi špatně. Týkalo se to především tří osob.   Co to pro vás znamenalo? Na začátku mise jsme si s týmem stanovili červené linie a diskutovali o tom, kdy budeme muset vjet do přístavu. Když byly tyto linie překročeny, tak jsme tam vjeli.   Co bylo těmito červenými liniemi? Mnozí pasažéři museli být ošetřeni specialisty. Měli jsme podezření na tuberkulózu. Něco takového nemůžeme na palubě ani zjistit, ani léčit. Jiným jsme mohli dávat jen tablety proti bolesti, bez diagnózy. Téměř všichni potřebovali psychologickou péči, ale neměli jsme žádného psychologa. Když držíte lidi dva týdny v takové situaci, je to výbušné.    Co tomu říkaly italské úřady? Finanční policie byla u nás na palubě a kontrolovala naše dokumenty. Říkali, kapitánko, nevzrušujte se tolik. Nějaké řešení přijde, čekejte. Tak jsem si myslela, ok, ještě počkáme. Také poslanci italského parlamentu, kteří byli u nás na palubě, nám dávali naději, že běží rozhovory mezi Francií, Německem a Portugalskem. Salvini řekl, že když se najdou státy ochotné uprchlíky přijmout, můžeme přistát.   Co se dělo v posledních hodinách před přistáním v Lampeduse? V předvečer jsme měli další zdravotní evakuaci. Jeden pasažér musel urychleně na kliniku, měl velké bolesti, jednalo se zřejmě o ledvinové kameny. Od toho okamžiku už byla situace neudržitelná. Pocit lidí byl: Musíme nejprve všechny hodit přes palubu, aby se něco stalo? Také posádka už neměla sílu. Každým dnem to bylo náročnější a nakonec jsme už ztráceli naději.   Mezitím jednaly evropské vlády dále o tom, kdo koho přijme? To mi také říkali poslanci: Řešení je na dosah, v příštích hodinách ho budete mít. Nechtěla jsem vjíždět do přístavu, nechtěla jsem porušovat zákon. Posílili jsme hlídky na palubě, aby si nikdo nic neudělal. To bylo ve čtvrtek večer. V pátek jsem se probudila v šest hodin a ptala jsem se poslanců, kde je to řešení? Přirozeně neexistovalo. A to už jsem nevěděla, jak dál. Prostě to dál nešlo. Nemohla jsem garantovat bezpečnost na palubě.   A co potom? V pátek odpoledne opět přišla na palubu finanční policie a předala mi papíry, ve kterých stálo, že jsem vyšetřována kvůli nepovolenému vplutí do italských teritoriálních vod a pomoci k nepovolenému vstupu do Itálie. Vzali si s sebou palubní deník a chtěli odejít. Zeptala jsem se jich: A co mám dělat s těmi 40 zachráněnými? Vezmete si je, prosím, s sebou? Odpověděli, že o tom nic nevědí. Z Berlína jsem se dozvěděla, že Salvini blokuje řešení. Další noc s uprchlíky jsem si nemohla vzít na zodpovědnost, a tak jsem se rozhodla přistát.    Když jste vplouvala do přístavu…. ….vjela nám do cesty finanční policie s modrým světlem. Velmi pomalu jsme vpluli, zastavili jsme loď, otočili ji, protože se přistává pozpátku. Tehdy jsem uviděla, že se člun finanční policie postavil doprostřed mola, aby nám zabránil tam přistát. To, že jsme se srazili, nebyl útok na válečnou loď, byla to nehoda.    Počítala jste s tím, že vás zadrží?  Něčeho takového jsem se obávala.   Jak s vámi potom zacházeli? Úředníci byli přátelští. Po osmi hodinách na finanční policii jsem byla převezena do uprchlického tábora uprostřed ostrova. Tam je jediná policejní úřadovna, která může provádět identifikaci zadržených. Tam už také na podlaze seděli naši zachránění, a když mne uviděli, tleskali. Odebrali otisky prstů a dostala jsem domácí vězení. V pondělí jsem pak musela i s lodí k výslechu na Sicílii.   Co jste řekla soudkyni, která rozhodovala o vazbě?  Vysvětlila jsem jí moje důvody a srážku s lodí finanční policie jsem vysvětlila z mého pohledu. Pak jsem dostala další domácí vězení.    Všimla jste si toho vzrušení kolem vaší osoby v posledních dnech, toho označování za hrdinku i té nenávisti? Skoro vůbec ne. Byla jsem ráda, že jsem se nemusela zabývat tím, co říkají ostatní.   Jak se s touto hrdinskou rolí vypořádáváte? Po mladé klimatické aktivistce Gretě Thunbergové jste teď ikona bojovníků za migranty. To mi ještě ne úplně došlo. Jsem ostatně člověk, který raději něco dělá, než mluví. Domnívám se, že tato akce promluvila dostatečně.   V úterý večer soudkyně rozhodla o vašem propuštění. Překvapivě akceptovala skoro ve všech bodech naši argumentaci. Také napsala, že jsme nevpluli do italských výsostných vod ilegálně, protože nejsme žádní převaděči a zákaz platí jen pro ně.   Jak to teď půjde právně dál? Teď půjde o pomoc při ilegálním vstupu do země a vplutí do teritoriálních vod. V podobných případech, pokud vím, tato obvinění byla stažena. Ale může to trvat měsíce.   Líbí se vám být označována za protihráčku ministra Salviniho? Nesleduji jeho vyjádření. Ale vím, jak Itálie volila v evropských volbách a že hodně Italů jeho politiku podporuje. Ale i v Itálii je hodně projevů solidarity. Země je rozdělená.   Co byste mu ráda řekla, kdybyste stála proti němu? Salvini není člověk, kterého bych ráda potkala. Jeho politika porušuje lidská práva. Způsob, jakým se vyjadřuje, postrádá respekt a není vhodný pro špičkového politika.   Jak si vysvětlujete, že si Salvini vybral právě vás? Každý, kdo se plaví jako kapitán na záchranných lodích, ví, že může být kriminalizován. Zvláštní na tomto případě je, že to bylo tak extrémní. Pozoruhodné bylo už řetězení souvislostí: Už když jsme měli uprchlíky na palubě, prosadil Salvini dekret, kterým se zakazovalo záchranným organizacím vplouvat do italských přístavů. Ve středu jsme je zachránili, italský parlament v urychleném řízení dekret schválil v pátek a krátce poté on-line zveřejnil. Byl za tím velký politický tlak, že to šlo tak rychle.   Podporovalo vás Německo dostatečně? Cítím se být osamocena. Jsou samozřejmě jednotlivci, kteří chtějí pomoci. Například města, která chtějí přijmout naše uprchlíky. Pak to ale ztroskotalo na ministrovi vnitra Seehoferovi, kterému se nechtělo nabídky měst přijmout. Můj dojem je, že na národní a mezinárodní úrovni nechce nikdo opravdu pomoci. Předávali si to jako horkou bramboru a my jsme nakonec zůstali zde se 40 zachráněnými na palubě.   Co by se muselo udělat na politické úrovni, aby se situace zlepšila? Potřebujeme řešení, jak v Evropě přijímat lidi, kteří k nám prchají. A solidárně je rozdělovat. Dublinský systém, který přenechává odpovědnost zemí za hranicemi na nich, není spravedlivý.   A do té doby, než se najde řešení? Jsem zvědavá, jak to půjde dál se záchrannými loděmi, které jsou stále ještě na moři a zachraňují uprchlíky.   Co teď bude se Sea-Watch 3? Vycházím z toho, že naši loď propustí. Pak musíme provést nějaké technické práce a znovu vyplujeme. Je jenom těžké najít kapitána, který na sebe vezme to riziko.   Udělala byste to znovu? V tomto okamžiku mi advokáti radí to nedělat. Ale pokud by obvinění proti mně byla odvolána, jela bych znovu.  {/mprestriction}  Přeložil Miroslav Pavel.   Carola Racketeová (*8. května 1988, Preetz, Německo) je lodní kapitánka, která pracuje pro německou záchrannou organizaci Sea-Watch. V červnu 2019 byla zatčena, protože přistála se záchrannou lodí s migranty bez povolení v italském přístavu Lampedusa. Bakalářkou námořních věd a mořské dopravy se stala v roce 2011 na námořní škole Univerzity aplikovaných věd Jade v Elsflethu a následně získala kapitánskou licenci od Německé spolkové námořní a hydrografické agentury. V roce 2018 obdržela magisterský titul ochranářského managementu na anglické univerzitě Edge Hill. Dva roky byla navigační důstojnicí vědeckých expedic do Arktidy a Antarktidy pro Institut Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum. Krátce působila v Kropotského přírodní rezervaci na Kamčatce jako dobrovolnice, pak pracovala jako bezpečnostní důstojnice monacké společnosti ultraluxusních lodí Silversea Cruises. Dále působila jako druhá důstojnice lodí Greenpeace pro britský arktický dohled. Její loď Sea-Watch 3 pluje pod nizozemskou vlajkou.

Čas načtení: 2024-02-28 00:10:25

SpaceX testuje záchrannou skluzavku na SLC-40

Firma SpaceX pomalu dokončuje certifikační proces, v rámci kterého by měla získat povolení používat startovní rampu SLC-40 k obsluze startů s pilotovanými loděmi Crew Dragon a nákladními loděmi Dragon druhé generace. V pondělí 26. února firma provedla zkoušku nového záchranného systému, který využívá inovativní skluzavku, kterou je možné snadno složit. Červený tubus vyjede ze skladovacího kontejneru, který se nachází na přístupové věži. Poté skluzavka sjede po připojeném nosném laně až dolů do bezpečné vzdálenosti od Falconu 9. Tento evakuační systém se výrazně liší od tradičně používané metody lanovky se záchrannými koši, které známe z rampy LC-39A a která se instaluje i na nedaleké LC-39B.

Čas načtení: 2024-02-29 14:28:38

Na ceste I/18 pod hradom Strečno budú pre zosuv skál platiť dopravné obmedzenia, polícia apeluje na vodičov

29.2.2024 (SITA.sk) - Žilinská krajská polícia upozorňuje na dopravné obmedzenia v súvislosti so záchrannými prácami po nedávnom zosuve svahu na cestu I/18 pri Strečne (okres Žilina). Cestná premávka.....

Čas načtení: 2024-04-08 09:00:01

Přežil Titanic, Dunkerk i útok žraloka. Lightollera zabila až naprostá banalita

Ráno 15. dubna 1912 se stalo nemyslitelné – RMS Titanic, největší a nejluxusnější parník, který se kdy plavil po Sedmimoří, se ocitl na dně severního Atlantského oceánu. Jeden ze zaměstnanců se přitom dokonce při jeho vyplutí chlubil, že „ani Bůh sám nedokázal potopit tuto loď“. No, spletl se. Nakonec to byl ledovec, který zasadil „královně oceánu“ smrtelnou ránu. Ze 2 224 duší na palubě více než 1 500 zahynulo. Dne 4. června 1940 se znovu stalo nemyslitelné – 338 000 vojáků bylo úspěšně zachráněno z pláží u Dunkerku během operace Dynamo. Tragédie se změnila v triumf a premiér Winston Churchill označil evakuaci za „zázrak“. Být svědkem jednoho z těchto určujících okamžiků 20. století z první ruky by bylo dostatečně významné, být svědkem obojího by bylo téměř zázračné. Přesto se to během neskutečného života Charlese Herberta Lightollera stalo. To a mnohem víc. Jak to bylo s Čechy na palubě Titaniku? Něco je pravda, něco výmysly Číst více Do Londýna bez libry v kapse Lightoller se narodil v Lancashiru v roce 1874 a už v době, kdy v roce 1912 nastoupil na pozici druhého důstojníka na palubě Titanicu, měl za sebou řadu zajímavých událostí. Protože nechtěl skončit v továrně, ve 13 letech nastoupil na loď a začal se učit řemeslu. Krátce nato uvízl v Rio de Janeiru. Loď, na které se plavil, procházela opravami poté, co byla poškozena během bouře v jižním Atlantiku. V té době bylo Rio uprostřed dvou nebezpečných událostí – revoluce a epidemie neštovic. Oboje ale Lightoller přežil. Jenže jakmile Lightollerova loď opustila Rio, najela na mělčinu a ztroskotala na malém neobydleném ostrově v Indickém oceánu zvaném Île Saint-Paul. Poté, co se o sebe muži osm dní starali, byla posádka náhodou zachráněna díky malé plachetnici. Lightoller odplul do Kalkaty, kde přežil cyklón a požár na moři a jeho ruka se dostala do tlamy žraloka, který na něj zaútočil. Jako zázrakem nepřišel ani o jeden prst a vyvázl jen s několika škrábanci. Poté začal kariéru na parníku a po třech letech služby na západoafrickém pobřeží málem zemřel na malárii. Opět přežil, lehce to s ním ale otřáslo a rozhodl se Afriku i moře hodit za hlavu. V roce 1898 se stal součástí zlaté horečky, odcestoval do Yukonu v Kanadě a hledal zlato na Klondiku. Nepovedlo se, nenašel nic. Zase tedy změnil povolání, když se stal kovbojem v Albertě v Kanadě. Toužil však po návratu do Anglie, nechal se tedy najmout jako zápasník s dobytkem a bez haléře v kapse se dostal do Londýna. Jeho „útěk“ z Titanicu V roce 1900 zahájil svou kariéru u White Star Liner, lodní společnosti, která provozovala a vlastnila Titanic. O dvanáct let později, v noci 14. dubna 1912, se Lightoller vrátil do své kajuty poté, co předal hlídku na můstku prvnímu důstojníkovi Murdochovi. Těsně před půlnocí ucítil malé vibrace a uvědomil si, že loď do něčeho narazila. Asi po deseti minutách dostal zprávu, že plavidlo nabírá vodu. Pustil se do akce. Lightoller brzy zjistil, že má na starosti spouštění záchranných člunů na levoboku lodi. Během evakuace dovolil pouze jedinému muži, aby nastoupil na člun, jinak pouštěl pouze ženy a děti. Jenže toto přísné vymáhání rozkazů kapitána znamenalo, že některé záchranné čluny vypuštěné Lightollerem nebyly naplněny. Poté, co byl spuštěn poslední ze záchranných člunů, Lightoller běžel na pravobok, aby tam pomohl, ale zjistil, že všechny čluny již byly spuštěny. Za pár minut šel ke dnu spolu s Titanicem. Brzy byl přišpendlen k mřížce na ventilační šachtě. Najednou šachtou vylétl ohromný proud horkého vzduchu a ze vzduchové šachty ho doslova vystřelil na povrch. Tato síla pocházela z exploze kotle, a když se Lightoller vynořil, ocitl se vedle jednoho ze skládacích člunů. Vyškrábal se na něj a sledoval jak se „nepotopitelná“ loď potápí. Nejnebezpečnější povolání na světě: Tohle dělat určitě nechcete Číst více Nakonec ho zachránil parník Carpathia, který reagoval na nouzová volání Titaniku. Mezi 705 přeživšími byl Lightoller nejvyšším důstojníkem, a tak hrál klíčovou roli v následných amerických i britských vyšetřováních. Mnohé z jeho návrhů, jak se takové katastrofě v budoucnu vyhnout, se později staly běžnou praxí. Zase pomáhal se záchrannými čluny Většině lidí by tato katastrofa stačila k tomu, aby po zbytek života zůstali na pevnině. Ne však Lightollerovi, který se během roku vrátil na oceán a brzy se z něj stal poručík královského námořnictva, když Británie vstoupila do první světové války. Následujících pár let bylo různých, jen ne klidných. V roce 1914 loď, na které sloužil, najela na mělčinu a potopila se. Lightoller se opět ujal spouštění záchranných člunů. V roce 1915 se ocitl na palubě hydroplánů a létal na průzkumné mise ve snaze lokalizovat nepřátelské flotily. Později téhož roku dostal konečně vlastní velení a převzal torpédový člun HMTB 117. V roce 1916 zaútočil na německý Zeppelin a za své činy byl Lightoller vyznamenán křížem za zásluhy a jmenován velitelem HMS Falcon. O dva roky později byl Falcon potopen po náhodné srážce v husté mlze, Lightoller byl v té době mimo službu. Poté mu bylo svěřeno velení torpédoborce HMS Garry a v červnu 1918 Lightoller a jeho posádka úspěšně potopili německou ponorku u pobřeží Yorkshire. Za své činy byl povýšen na nadporučíka. Nechal popravit neozbrojené Němce? Velitel německé ponorky později ve svých pamětech tvrdil, že Lightoller nařídil svým mužům, aby zastřelili neozbrojené muže z ponorky, když se dostali na povrch. Ve svých vlastních vzpomínkách se Lightoller o této události nezmínil. Bez důkazů proti němu nebylo vzneseno žádné obvinění. Po válce si Lightoller a jeho žena koupili penzion a odešli do polopenze. V roce 1929 zakoupili a postavili motorovou jachtu. Říkali jí Sundowner a právě kvůli této lodi se Lightoller zúčastnil další historické námořní události, tentokrát v rámci druhé světové války. Houby mohou pomáhat v boji s rakovinou, nebo ji způsobovat. Je to celkem dilema Číst více Dne 31. května 1940 obdržel 66letý Lightoller telefonát od admirality s žádostí, aby s lodí doplul do Ramsgatu. Námořnictvo ji chtělo použít jako jednu z „malých lodí Dunkerku“ a odplout do Francie zachránit vojáky. Lightoller souhlasil, ale pod podmínkou, že na ní popluje se svým synem Rogerem. Vydali se tedy na pláže Dunkerku. O dvanáct hodin později se Sundowner, který nikdy předtím nevezl více než 21 lidí, vrátil do Ramsgatu naplněný 130 muži. Osud si ho nakonec našel Motorová jachta vyzvedla muže z torpédoborce HMS Worcester a z jiných menších uvízlých lodí. Cestou byla posádka pod palbou stíhaček Luftwaffe, přičemž Lightoller musel mnohokrát použít úhybné manévry, aby nebyl zasažen. Na palubě Sundowneru ten den neztratil jediný život a Lightollerovy činy se staly inspirací pro postavu Marka Rylance ve filmu Dunkerk Christophera Nolana z roku 2017. Po druhé světové válce Lightoller provozoval malou loděnici v Londýně, kde stavěl lodě pro říční policii. Dne 8. prosince 1952, ve věku 78 let, zemřel na chronickou srdeční chorobu, když Londýn ten rok bojoval s obrovským smogem. Smutný konec muže, který jinak přežil vlastně úplně všechno. Zdroje: naval-review.com, warhistoryonline.com, britannica.com, encyclopedia-titanica KAM DÁL: Chyby ve filmu Titanic jsou pořádná ostuda. DiCaprio přišel kvůli špatným poutům k úrazu.

Čas načtení: 2024-04-17 09:00:00

Požáry v Olomouckém kraji v roce 2023

17. 4. 2024 V roce 2023 bylo Hasičskými záchrannými sbory ČR na území Olomouckého kraje likvidováno 863 požárů, při nichž se zranilo 71 osob a dalších 10 jich přišlo o život. Přímá škoda způsobená požáry dosáhla částky 236,5 mil. Kč. Zásahem byly...

Čas načtení: 2024-04-30 13:29:00

Společné darování krve aneb POMOC2

OLOMOUCKÝ KRAJ - Policisté společně s dalšími záchrannými složkami darovali krev a plasmu.

Čas načtení: 2024-06-06 09:11:08

Tatra Phoenix přijíždí v nové generaci

Společnost Tatra Trucks představila nejnovější generaci modelu Phoenix, který tvoří jeden z pilířů automobilky a určen je především pro civilní trh. Uplatnění ale nalézá i mezi záchrannými a bezpečnostními složkami.

Čas načtení: 2024-07-11 09:35:11

Na jezeře v Opavě se utopil chlapec. Záchrannou akci zkomplikoval šofér, co narazil do hasičů

Šestnáctiletý chlapec se ve středu odpoledne utopil na Stříbrném jezeře v Opavě. Zpět k životu ho nepřivedla ani rychlá pomoc, kterou mu nejprve poskytli svědci tragédie s policisty a následně i záchranáři. Na místo spěchali i hasiči se záchrannými čluny, ale záchrannou akci jim zkomplikoval řidič (22), který do nich naboural.

Čas načtení: 2024-07-27 07:00:54

Záchranky evidují až třikrát více výjezdů kvůli bodnutí hmyzem

Záchranáři evidují nárůst výjezdů k pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. ČT to zjistila z dat poskytnutých záchrannými službami ze všech krajů Česka. Třikrát více výjezdů kvůli bodnutí hlásí záchranáři z Ústeckého kraje. Od letošního května vyjeli už ke 115 případům, loni to za stejné období bylo 34 událostí. Více než dvojnásobek výjezdů oznámila také záchranka Libereckého kraje. V Královéhradeckém kraji mají letos pětkrát více závažných reakcí po bodnutí, některé skončily i resuscitací.

Čas načtení: 2024-09-14 21:15:00

Do Ostravy odletěl pomáhat armádní vrtulník, přesouvají se policisté

Praha - Armádní vrtulník W-3A Sokol večer odletěl kvůli povodním na pomoc s vyprošťovacími a záchrannými pracemi do Ostravy. Na facebooku to uvedla 24. základna dopravního letectva v pražských Kbelích....

Čas načtení: 2024-09-14 21:15:00

Do Ostravy odletěl pomáhat armádní vrtulník, přesouvají se policisté

Praha - Armádní vrtulník W-3A Sokol večer odletěl kvůli povodním na pomoc s vyprošťovacími a záchrannými pracemi do Ostravy. Na facebooku to uvedla 24. základna dopravního letectva v pražských Kbelích....

Čas načtení: 2024-09-17 13:43:00

Povodně v zahraničí: Dunaj stoupá, z polské Nisy evakuovali desetitisíce lidí

V polské Nise hasiči v noci na úterý evakuovali desítky tisíc lidí, další stovky společně se záchrannými týmy pomáhaly se zpevněním povodňové hráze. Rychlým tempem se zvedá i hladina Dunaje v Bratislavě, ta už dosahuje bezmála deseti metrů. Slovenský ministr životního prostředí zatím vyčíslil škody na padesát milionů korun.

Čas načtení: 2024-12-13 13:13:16

Československé letecké sny pohřbívala studená válka

Před osmdesáti lety v prosinci 1944 podepsali v Chicagu zástupci 52 států včetně Československa Úmluvu o mezinárodním civilním letectví. Na jejím základě pak vznikla Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Stanovovala mezinárodní technické normy pro provoz a konstrukci letadel, vyšetřovala havárie, vydávala licence, zabývala se meteorologií, navigací i záchrannými misemi.

Čas načtení: 2024-12-14 06:39:00

Brněnská zoo trénovala postup při útěku nebezpečného zvířete

V brněnské zoo utekl tygr. Naštěstí ale jen v rámci jednoho z pravidelných nácviků, který má za úkol zajistit bezpečí návštěvníků i zvířat co nejefektivnějším způsobem a odzkoušet systém informování a koordinaci se záchrannými složkami. Ty Zoo Brno tentokrát poprvé zapojila do nácviku. Uniklé zvíře představoval zaměstnanec v kostýmu tygra.

Čas načtení: 2025-01-14 09:12:16

Zelenskyj chce poslat 150 hasičů do zpustošeného Los Angeles

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl Spojeným státům, že do požáry pustošeného Los Angeles vyšle 150 hasičů, aby bojovali proti ohni a pomohli se záchrannými operacemi. Zelenskyj to uvedl ve svém pravidelném videoposelství sdíleném na sociálních sítích.

Čas načtení: 2025-03-08 11:00:28

Modernizovaná Škoda Octavia RS se představuje jako policejní auto

Automobily Škoda se mezi záchrannými složkami nacházejí poměrně často, nejen v České republice, ale i po celé Evropě. Škoda dokonce nabízí speciální řadu vozidel, která jsou pro záchranné složky upravená. Netýká se to přitom jen policejních aut, ale také auto pro zdravotníky, hasiče i další záchranné jednotky. Taková auta teď třeba pořídila britská policie, která […]

Čas načtení: 2025-03-31 10:00:00

USA snížily financování organizaci, která obvinila Rusko z bombardování syrských civilistů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa omezila většinu své finanční podpory syrské dobrovolnické organizaci Bílé přilby. Americká Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) přestala financovat programy související s hašením požárů, pátracími a záchrannými činnostmi a odstraňováním následků nepřátelských akcí.

Čas načtení: 2025-04-14 10:00:00

Palestinský zdravotník napadený v Gaze je zadržován v Izraeli, konstatuje mezinárodní Červený kříž

 Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že Assad al-Nsasrah byl „násilně unesen“, když vykonával humanitární činnostPodle Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) je palestinský zdravotník, který je od masakru zdravotníků a záchranářů izraelskými jednotkami v Gaze minulý měsíc pohřešován, zadržován v Izraeli.Místo pobytu palestinského zdravotníka Assada al-Nsasraha nebylo známo již několik týdnů od incidentu z 23. března, kdy se pracovníci Palestinského červeného půlměsíce (PRCS) a palestinské civilní obrany dostali pod palbu, když jeli sanitkami zachraňovat zraněné kolegy v jižním městě Rafáh. Při útoku izraelských vojáků bylo zabito patnáct palestinských zdravotníků a záchranářů, včetně nejméně jednoho zaměstnance OSN. OSN uvedla, že byli záměrně zastřeleni „jeden po druhém“ a těla spolu se záchrannými vozidly byla poté zahrabána buldozerem do písečné jámy, což se jeví jako pokus o zakrytí vražd. Svědci, kteří těla objevili, uvedli, že dělníci byli nalezeni ještě v uniformách a někteří měli svázané ruce.

Čas načtení: 2025-05-06 19:51:33

Německo postihl rozsáhlý výpadek komunikačního systému záchranných složek

Během úterý Německo postihl rozsáhlý výpadek šifrovaného komunikačního systému BDBOS, využívaného zejména záchrannými složkami. Zatím není jasné, zda se jednalo o poruchu či cílený útok.

Čas načtení: 2025-07-07 09:33:00

Česko představí v Ósace autonomní technologie a vizi chytrých regionů

Praha 7. července 2025 (PROTEXT) - Česko se na světové výstavě Expo 2025 v Ósace zaměří na budoucnost dopravy a technologií. V byznysovém programu v Českém národním pavilonu ve dnech 8. až 10. července 2025 uvede Týden autonomních technologií.Akce návštěvníkům nabídne špičkové inovace v oblasti chytré mobility, bezpečnostních systémů a digitalizace infrastruktury. Program slavnostně zahájí ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a generální komisař české účasti Ondřej Soška. Týden se uskuteční pod záštitou Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.„Ministerstvo pro místní rozvoj vnímá rozvoj autonomní mobility jako součást širšího přechodu ke konceptu chytrých regionů – území, která využívají technologie ke zvýšení bezpečnosti, efektivity a kvality života. Věříme, že spolupráce mezi akademickou sférou, výzkumnými institucemi, průmyslem a veřejnou správou je klíčem k dlouhodobé konkurenceschopnosti našich regionů,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a dodává: „Důležitou roli v tomto procesu hrají také regionální hospodářské komory, jako je Hospodářská komora Karlovarského kraje. Její podpora inovací, transferu technologií a propojování podnikatelských a veřejných subjektů je příkladem toho, jak může regionální instituce účinně přispívat k rozvoji celé země.“Technologie, které zachraňují a zvyšují kvalitu životaProgram začne prezentací české vize autonomních systémů a praktickými ukázkami technologií vyvinutých Správou informačních technologií města Plzně (SITMP). K vidění budou například drony a inspekční nástroje využívané záchrannými složkami, diagnostika mostů a přehrad, letecké snímkování národních parků nebo živé zásahy hasičských a záchranných jednotek.Druhý den se ponese ve znamení studentské inovace. Tým eForce Prague Formula z Českého vysokého učení technického představí autonomní závodní vůz CTU.24, který soutěžil v prestižní mezinárodní soutěži Formula Student. Návštěvníci nahlédnou do vývoje elektrické formule a jejího autonomního řízení, doplněného o živé ukázky dálkového ovládání vozidel a testování diagnostických systémů na polygonu.„Na Expo ukážeme, jak autonomní technologie mění naše životy a jaké příležitosti přinášejí,“ říká garant sekce informačních a autonomních technologií Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje Petr Vašta a dodává: „Ačkoli mě někteří označovali za vizionáře či snílka, dnes už je jasné, že autonomní mobilita není jen budoucnost, ale i přítomnost.“Klíčová témata: infrastruktura, investice, mezinárodní spolupráceSoučástí programu bude také panelová diskuze o rozvoji infrastruktury pro autonomní mobilitu. Zúčastní se jí zástupci ministerstva dopravy, ministerstva průmyslu a obchodu i agentury CzechInvest, která představí Katalog chytré mobility – přehled českých firem působících v oblasti inteligentní dopravy.Týdne autonomních technologií se zúčastní také náměstek hejtmanky Karlovarského kraje pro oblast dopravy Martin Hurajčík: „Karlovarský kraj má ambice stát se významným centrem testování a zavádění autonomní mobility v Česku. Klíčovým projektem bylo vybudování moderního polygonu BMW u Sokolova a v současné době připravujeme provoz autonomního minibusu v Mariánských Lázních a zároveň investujeme do chytrých dopravních systémů, které zvyšují bezpečnost i plynulost dopravy. Nejde jen o experimenty, ale reálné projekty, které ukazují, že i menší kraj může být inovativní a inspirovat ostatní,“ podotýká.Technologické investice a roli inovačních center představí společnost CTP, národní partner české účasti na Expo 2025. Firma je evropským lídrem v oblasti průmyslových a technologických nemovitostí a dlouhodobě podporuje růst startupů i zavedených firem.Třetí den bude věnován neformálnímu networkingovému programu, setkáním s mezinárodními partnery a delegacemi.Kulturní vrchol: Štefan Margita na scéně ExpoVečerní část programu nabídne mimořádný kulturní zážitek – vystoupení světově uznávaného tenoristy Štefana Margity. Ten předvede tři hudební polohy: operu, české lidové písně a francouzské šansony. Doprovodí ho violoncellistka Iris Moris a pianista Karel Vrtiška, jejichž citlivé hudební provedení dotvoří atmosféru večerních recepcí a společenských setkání.„Světové výstavy jsou olympiádou byznysu, akademické sféry a inovací. Jsou ideální příležitostí ukázat nejen výsledky naší práce, ale také navazovat nové mezinárodní kontakty a otevírat cestu ke spolupráci, která posune české technologie do popředí globálních trendů. Autonomní technologie přitom představují klíčový směr, kde Česko může předvést svou schopnost inovovat a zvyšovat bezpečnost i efektivitu v dopravě a průmyslu,“ uzavírá generální komisař české účasti Ondřej Soška.Týden autonomních technologií tak představí český přínos k formování digitální budoucnosti – s důrazem na bezpečnost, udržitelnost a technologickou excelenci.Kontakt pro média:Jana KohoutováŘeditelka komunikace & mluvčíjana.kohoutova@expo2025czechia.comČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.