Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-22 08:11:25

Gretchen Parlato & Lionel Loueke v brněnském Kabaretu hříchů

JazzFestBrno, Cabaret de Péchés Brno, čtvrtek 18. 4. 2024 Letošní program brněnského JazzFestu je opravdu nadmíru pestrý, aby představil co nejširší paletu aktuálních jazzových směrů. Po velmi úspěšném koncertu Samary Joy v SONO Centru jsme měli možnost v útulném Kabaretu hříchů v brněnském Paláci Jalta přivítal další americkou zpěvačku Grechen Parlato a kytaristu Lionela Louekeho, původem ze západoafrického Beninu. Gretchen Parlato a Lionel Loueke spolu vystupují už od roku 2003, přesto až teprve v loňském roce vydali společné album nazvané Lean In, jehož prvními […] The post Gretchen Parlato & Lionel Loueke v brněnském Kabaretu hříchů first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Gretchen Parlato & Lionel Loueke v brněnském Kabaretu hříchů

Čas načtení: 2024-10-28 18:19:11

Emil Viklický & Imogen Ryall – Songs v brněnském Besedním domě

Jazz & World Music 2024/2025, Filharmonie Brno, Besední dům, úterý 9. 10. 2024 První koncert nového ročníku tradiční jazzové abonentní řady Jazz & World Music brněnské Filharmonie přinesl na scénu výborně se doplňující dvojici, českého pianistu Emila Viklického a londýnskou zpěvačku Imogen Ryall. Souhra a jazzové soucítění v jejich společně vytvořených Songs byla vskutku příkladná. Jak by ne, když interpretovali vlastní písně, kterým Emil Viklický složil krásně melodickou hudbu, Imogen Ryall zase brilantní slova. Velmi trefně je doprovázeli britský saxofonista Julian […] Zobrazit celý článek Emil Viklický & Imogen Ryall – Songs v brněnském Besedním domě

Čas načtení: 2025-03-01 07:21:58

Yazz Ahmed & Ralph Wyld v brněnském Besedním domě

Filharmonie Brno, Jazz & World Music, středa 19. 2. 2025 Po výjimečné jihoamerické dvojici Sofia Rei a Jorge Roeder připravila brněnská Filharmonie další zajímavý duet, tentokrát z Londýna. Trumpetistku Yazz Ahmed, jejíž matka je Britka a otec pochází z Bahrajnu, doprovázel Ralph Wyld na vibrafon a impozantní marimbu. Oba navíc přikrašlovali její originální hudbu elektronickými krabičkami a loopery. První část jejich vystoupení byla poklidná až meditativně laděná, Yazz s Ralphem se snažili stírat hranice mezi jazzem a elektronickým zvukovým designem ve stylu, […] Zobrazit celý článek Yazz Ahmed & Ralph Wyld v brněnském Besedním domě

Čas načtení: 2025-03-14 07:13:00

Will Vinson a Aaron Parks v brněnském Besedním domě

Filharmonie Brno, Jazz & World Music, 10. 3. 2025 Po nevídaném duetu trubky a marimby/vibrafonu v podání dvojice Yazz Ahmed & Ralph Wyld připravila brněnská Filharmonie další zajímavý koncert dvou dlouholetých kamarádů. Saxofonista Will Vinson z Londýna a pianista Aaron Parks ze Seattlu se poprvé po deseti letech pěkně odvázali na společném vystoupení v Brně. Svoje komorní vystoupení začali pozvolna standardem Everything I Love od Cole Portera. Potom následovaly už zejména jejich originální skladby, které pánové interpretovali s velkou chutí a radostí […] Zobrazit celý článek Will Vinson a Aaron Parks v brněnském Besedním domě

Čas načtení: 2020-10-10 10:12:46

Stanislav Češka: Při psaní každé knížky myslím především na čtenáře, který investuje svůj čas do mého příběhu

Zločiny na Velké Moravě, Brněnská mordparta vyšetřuje a Stanislav Berka, jsou tři série detektivní tvorby spisovatele Stanislava Češky, který je také autorem pohádek O Mlsálkovi a knížky O plyšáčcích, která čeká na vydání. Třináctý příběh ze série Zločiny na Velké Moravě, nazvaný Případ mrtvého krále a věnovaný úmrtí krále Svatopluka, vychází před Vánoci.    Vyrůstal jste ve Šlapanicích u Brna a své první literární pokusy jste zaznamenal na škole, když jste psal poezii, texty písniček a krátké povídky. Už tehdy vás psaní bavilo? Čím jste chtěl být a jak vzpomínáte na své dětství? Na dětská léta ve Šlapanicích, městě východně od Brna s necelými 8000 obyvatel, vzpomínám moc rád. Odstěhovali jsme se odsud v roce 1969, když rodiče dostali družstevní byt v nově budovaném krásném brněnském sídlišti Lesná. Tehdy jsem chodil do osmé třídy ve šlapanické základce a mohl přestoupit do nové, supermoderní školy v Brně-Lesné. Ovšem k údivu všech kolem mě jsem to odmítl, byl za exota a půldruhého roku brzy vstával a pozdě odpoledne se vracel domů, protože jsem denně strávil dvě hodiny v autobusech a trolejbusech brněnské MHD cestami mezi Lesnou a Šlapanicemi. V té tehdy obstarožní šlapanické škole jsem se prostě mezi spolužáky a vynikajícími učiteli, kteří nám toho dali strašně moc, cítil náramně dobře. A do dneška na Šlapanice a jejich základní školu vzpomínám moc rád a rád se tam vracím. I když dnes už to je většinou pouze na hrob rodičů. Pokud jde o to psaní, tak v dobách základky to bylo spíš čtení všeho možného. Číst jsem uměl už při nástupu do první třídy a třeba v takových deseti letech se zájmem louskal příběhy Raymonda Chandlera. Ovšem četl jsem všechno možné. Ke psaní jsem se dostal až v dobách studií na brněnském gymnáziu na Křenové ulici. Byly to ovšem spíš takové neumělé pokusy – básničky, texty písniček na školní ples, také mi jednou četli povídku v brněnském rozhlase. Pak s maturitou tyhle pokusy ustaly. No, a čím jsem chtěl být? Už od dětských let mě moc bavilo vše kolem trolejbusů, autobusů, tramvají a vlaků. A potom také vše kolem cestování a poznávání cizích zemí. Ovšem nebyl jsem nějak vyhraněný humanitně nebo technicky. Když se blížil konec mých středoškolských studií a já se rozhodoval, co dál, měl jsem takové tři favority – studium geografie, žurnalistiky a matematiky, či fyziky. Všechno ovšem dopadlo trochu jinak.   Po gymnáziu v Brně jste vystudoval technickou kybernetiku na VUT v Brně a řadu let jste působil jako softwarový specialista a nějakou dobu jste pobýval také ve Vídni. Co Vvs přivedlo právě ke studiu tohoto oboru?   Do mých úvah o dalším studiu zasáhl strýc, který byl profesorem na strojní fakultě brněnské techniky. Upozornil mě na tehdy nový obor na elektrofakultě VUT Brno, technickou kybernetiku. S tím, že se jedná sice o jeden z tehdy nejtěžších vysokoškolských oborů, který nebude jednoduché vystudovat, mimochodem víc matematiky se tehdy učilo snad pouze na odborné matematice na univerzitě, ovšem pokud to zvládnu, budu mít o zajímavou budoucnost postaráno, jak mi strýc řekl. Byl to moudrý muž a já posléze pochopil, jak dobře jsem udělal, když jsem se řídil jeho radou. Toto studium opravdu lehké nebylo a jeho „specialitou“ bylo také to, že když jste „přežili prosívací síto“ v prvním ročníku, čekalo vás něco podobného ještě jednou v ročníku třetím, kde se začala učit tzv. „teorie řízení“, tedy řízení technologických procesů. To bylo něco, co se nedalo naučit, to jste museli pochopit a zkouška byla přímo „lahůdkou“. Několik hodin jste počítali návrh nějakého řídícího průmyslového systému, načež vás čekala ústní část, kde vás vyučující důkladně „rozebral“ a neomylně poznal, jestli „na to máte“. Nicméně studium to bylo náramně zajímavé, které nám skutečně dalo dobré základy pro náš další odborný život. Měl jsem navíc i to štěstí, že prvních deset let, co jsem pracoval doma, jsem uplatnil přesně to, co jsem se na technice naučil. Byl jsem například jedním z otců prvního plně automatického stroje, barvicího aparátu, v československém vlnařském průmyslu, který jsme vyvinuli na dnes už neexistujícím Výzkumném ústavu vlnařském, kde jsem tehdy pracoval. No, a když jsem posléze strávil osmnáct let u jednoho velkého mezinárodního koncernu ve Vídni, pracoval jsem už v trochu jiném oboru, ovšem díky základům z domova jsem s tím neměl nejmenší problém. Důkazem kvality studia v 70. letech na brněnské elektrofakultě bylo i to, že jsem si na přání zaměstnavatele také bez problémů nostrifikoval svůj inženýrský diplom na vídeňské Technické univerzitě.   K psaní jste se vrátil a napsal 26 pohádek o zajíčkovi a jeho kamarádech v knize O Mlsálkovi a na vydání čeká knížka O plyšáčcích s deseti příběhy sourozenců Haničky a Staníčka a jejich plyšových přátel. Jak se vám píše pro děti?  K tomu návratu došlo někdy v 80. letech minulého století, po seznámení s mojí manželkou, kdy vznikly pohádky o zajíčkovi Mlsálkovi. Nejprve jich bylo osm. Když je manželka četla dětem ve školce, kde učila, a pohádky se dětem líbily, psal jsem další, až jich nakonec bylo dvacet šest. Při tom psaní jsem ovšem zjistil, že psaní pro děti, pokud k němu tedy přistupujete zodpovědně, je ta nejtěžší spisovatelská disciplína. Musíte si dávat pozor na každé slovo. Příběh by měl být alespoň trochu výchovný, ovšem ne moc, aby děti nenudil. Měl by je především pobavit. A musíte si také dávat pozor na slovník, který používáte. Dobrá pohádka by měla přispět i k tomu, aby si děti rozšířily a osvěžily slovní zásobu. Když jsem ty pohádky napsal, narazil jsem ovšem na drobnou potíž. Věděl jsem, že jsou dobré, protože mi to jednak potvrdila jako expertka v oboru má paní jako učitelka, ovšem především měly úspěch u dětí. Opačné to však bylo u nakladatelů. Vzhledem k tomu, že jsem nevládl ani penězi, ani styky, nikdo o pohádky neměl zájem. Nakonec se však na mě usmálo štěstí, když začátkem tisíciletí začínalo vysílat Rádio Proglas. Tam pohádky moc krásně načetli a od té doby už několikrát reprízovali se slušným ohlasem u svých malých posluchačů. Část těch pohádek posléze zpracovali i v TV Noe.   Jako spisovatel jste se představil v roce 2010 knihou Starožitná smrt a tehdy se poprvé také objevil soukromý detektiv Stanislav Berka, který svůj zatím poslední 13. případ řeší v knize Smrt místostarosty (2020). Co vás přivedlo k psaní detektivek a jak se zrodil Stanislav Berka? Máte spolu něco společného kromě křestního jména Stanislav? Nápad na psaní detektivek a prvních 40 stran Starožitné smrti vznikl už ve Vídni. Když jsem napsal 26 pohádek, tedy povídek, řekl jsem si, že se zkusím pustit do románu. A když jsem přemýšlel, o čem budu psát, bylo rozhodnutí jednoduché – detektivka. Protože ten žánr miluji. A protože mám rád americkou drsnou školu, tak jsem si řekl, že zkusím napsat knihu tak, jak ji mám rád, ovšem „po brněnsku“. Protože prostě nemám rád takové to hraní si na světovost, když u nás vznikne detektivka „severská“ nebo třeba „z New Yorku“. Jsme prostě, jací jsme a měli bychom psát po našem a o sobě, protože v Americe nebo ve Skandinávii je dost místních autorů. Navíc jsem se rozhodl, že se mé knihy musí co nejvíc blížit realitě a musím se vystříhat nepřesností a někdy i pitomostí, kterými se detektivky mnohdy jen hemží. Takže jsem si něco nastudoval o policejní práci a při psaní mám vždy po ruce vysokoškolské učebnice kriminalistiky, soudního lékařství a případně i literaturu z jiných oborů, kterých se mé případy týkají. Když třeba „vraždím“ jedem, vždy si nastuduji maximum o dané problematice. A tak se zrodil Standa Berka. Bývalý šéf brněnské mordparty, který v turbulentních 90. letech podobně jako mnoho jiných schopných policistů znechucený věčnými „reformami“ od sboru odešel a stal se soukromým detektivem. Nechtěl jsem ovšem upadnout do obvyklých klišé žánru, takže Berka není chudý, rozvedený alkoholik, který je na kordy s policií, jak tomu zhusta u románových „soukromých oček“ bývá. Naopak, díky svému soukromničení můj Berka přišel k velkému majetku, takže může pracovat pro radost a dělat, co jej baví. Žije ve spokojeném vztahu se svojí partnerkou a se svými bývalými kolegy udržuje ty nejlepší vztahy a v posledních románech se dokonce k policii vrací. Tenhle odklon od klišé žánru mi mimochodem vytkl před lety jakýsi literární vědátor ve své bakalářské práci a dost mě tím pobavil. Původně jsem zamýšlel takovou hru se čtenářem v tom, že se Berka nebude jmenovat Berka, nýbrž Češka. Ovšem pak jsem zůstal pouze u stejného křestního jména. A společného toho máme dost, oba léta žijeme spokojeně se svojí partnerkou, Berka s přítelkyní, já s manželkou, oba máme rádi ony autobusy, trolejbusy, tramvaje, vlaky a jejich modely, oba máme rádi dobré jídlo a pití a oba také máme podobný náhled na svět kolem nás. Pouze má kariéra u policie trvala na rozdíl od Berky pouhou asi jednu minutu, což by bylo na jiné vyprávění.   Další detektivní sérii jste, díky svému velkému zájmu o historii, nazval Zločiny na Velké Moravě, kdy se v historické detektivce Případ úzké dýky v roce 2012 poprvé představili kníže Slavomír a jeho přítel viking Erik a svůj nejnovější případ řeší v knize Případ mrtvého krále, která vychází letos. Proč jste si vybral právě období Velké Moravy? Odpověď je jednoduchá. Když vyšly první dva příběhy Standy Berky Starožitná smrt a Hořká smrt a setkaly se vcelku se slušným ohlasem, řekl jsem si, že zkusím zabrousit také do žánru historické detektivky, která zažívá docela rozkvět. A protože jsem Moravan, Brňan, zajímám se nejen o politiku, kriminalistiku, ale i historii, vždy mě štvalo to, že Velká Morava je v dějepise takovou polozapomenutou kapitolkou mezi Sámem a svatým Václavem. A že pro většinu lidí začínají dějiny našeho státu někdy v desátém století na pražském Hradě. Jenže už o pěkných pár let dřív tu byla mocná říše s centry na Moravě a Slovensku, která se za dob krále Svatopluka stala dost významným hráčem i v celoevropském měřítku. A historie Velkomoravské říše pro nás může být poučná i dnes po téměř 1200 letech. Je totiž příkladem vlastenectví svých obyvatel, kteří dokázali obětovat své životy ve věčných bojích s Franky a posléze i Maďary za svobodu a suverenitu své země. Je ale také ukázkou toho, jak politikaření a bezohledný kariérismus některých jedinců dokáže škodit a ubližovat. A také je hodno našeho obdivu to, jaká umělecká díla tehdy dokázali naši předci vytvořit. Jak píše docent Galuška, úrovně řemeslné výroby, jaká byla na Velké Moravě, se v Čechách dosáhlo snad až o tři sta let později. K tomu všemu je historie té doby, byť o ní nevíme mnoho, nebo možná právě proto, prošpikována řadou tajemství. Jako je třeba to, které zmiňuji v 10. dílu svých velkomoravských příběhů Případu českého knížete. Že totiž možná Přemyslovci jsou vlastně potomci Mojmírovců, vládců Velké Moravy. Tedy, aby bylo jasno, zdůrazňuji to „možná“ a netvrdím, že tomu tak opravdu bylo. Bližší vysvětlení čtenář najde v historickém doslovu na závěr knihy. A tak jsem se rozhodl, že nebudu psát klasické historické detektivky, na jaké jsou čtenáři zvyklí. Že vytvořím sérii příběhů, které vás provedou nejvýznamnějšími padesáti lety historie Velkomoravské říše. Vždy si zde vezmu nějakou významnou historickou událost, kolem které vystavím kriminální příběh, který vám tu dobu zábavným způsobem přiblíží. Průvodci vám bude dvojice přátel – mojmírovský kníže Slavomír, skutečně zmiňovaný ve Fuldských letopisech, a viking Erik, věrný Slavomírův druh. Každou knihu vždy navíc uzavírá historický doslov, ve kterém čtenáři prozradím, co vzniklo v mé fantazii a jaká byla historická skutečnost.   Letos před Vánoci by měl vyjít třináctý díl této série Případ mrtvého krále věnovaný úmrtí krále Svatopluka.   Třetí série Brněnská mordparta vyšetřuje je inspirovaná současnými případy, které řeší brněnská krajská kriminálka v čele s šéfem Jaroslavem Motlem, která má zatím šest příběhů od Nezralé vraždy z roku 2016 po Oprávněnou vraždu (2020). Co vás přivedlo k psaní této série, v níž se inspirujete případy, které se odehrály v současné době? Už jsem řekl, že se ve svých knihách, současných i historických, snažím maximálně držet reality. V pátém Berkově příběhu, románu Krutá smrt zavedlo Berku vyšetřování do Bad Tölzu v Bavorsku. Potřeboval jsem si ujasnit práci bavorské kriminálky, abych o ní prostě nepsal nesmysly. Poslal jsem tedy zdvořilý dotaz prostřednictvím webového formuláře bavorské policie. Do dvou dnů mi přišla odpověď od šéfa „Polizeiinspektion“, tedy obvodního policejního oddělení z Bad Tölzu. Evidentně pobavený vrchní komisař mi ochotně zodpověděl mé dotazy a já mu pak napsal věnování do knížky, které jsem mu po vydání knihy ofotil a poslal, načež následovalo nadšené poděkování pana vrchního komisaře. O dva příběhy dál to potom byla Smrt z minulosti, která se odehrává v současnosti, ale také na konci 80. let minulého století, kdy byl mladý Berka už náčelníkem brněnské krajské mordparty v tehdy Veřejné bezpečnosti. Mám čtyřdílné Dějiny četnictva a policie, ze kterých jsem vyčetl tehdejší organizaci kriminálky u Veřejné bezpečnosti. Román se týká také Státní bezpečnosti, o které jsem literaturu také našel, takže se čtenář třeba podívá do skutečné kanceláře náčelníka II. správy StB. Jenže jsem zjistil, že vlastně nevím, jaká je struktura kriminálky dnes. Policie ČR sice má rozsáhlé webové stránky, ovšem tohle tam není. Tak jsem si řekl, že když mi odpověděla bavorská policie, jistě se na mě nevykašle policie jihomoravská. A nezklamal jsem se. Odpověď s požadovanými informacemi přišla od paní tiskové mluvčí do půl hodiny! A za dva dny následoval telefonát od šéfa brněnské mordparty, tedy brněnského „1. oddělení“, který mě pozval na návštěvu. Vzal jsem na ukázku pět svých románů s detektivem Berkou. Za dva týdny jsem přišel znovu a kolem mě se posadil pan plukovník a čtyři jeho kolegové, kteří mě zahrnuli chválou, až jsem se červenal. A od té doby si už tykáme a já chodím na brněnskou mordpartu na návštěvy více méně pravidelně. Skutečné případy brněnských kriminalistů se staly také inspirací pro některé z románů o detektivu Berkovi   Knížky vám vynesly také několik ocenění jak v literární soutěži nakladatelství MOBA O poklad byzantského kupce (3. cena za knihu Starožitná smrt v 6. ročníku, opět 3 cena v 8. ročníku za knihu Mnohomluvná smrt a kniha Hořká smrt vyhrála 7. ročník soutěže). Případ úzké dýky získal 3. místo v 2. ročníku literární soutěže nakladatelství MOBA Brněnský dukát. Co pro vás tato ocenění znamenají? Píše se vám lépe současná nebo historická detektivka? Ocenění jistě potěší. Co si budeme nalhávat, pochvala je milá. Ovšem, a teď nechci, aby to znělo namyšleně, ale co vám je platné hejno cen, když si vaše knihy nenajdou čtenáře. Knihy prostě nemůžete psát pro ceny nebo pro kritiky. Knihy se píší pro lidi, kteří si je půjčí v knihovně, dokonce do nich investují vlastní peníze a koupí si je v obchodě, a hlavně věnují čas jejich četbě. A já při psaní každé knížky myslím především právě na toho čtenáře, či čtenářku investující svůj čas a peníze do mého příběhu, cítím před nimi velkou zodpovědnost a snažím se je nezklamat. Ovšem pro mě to první ocenění románu Starožitná smrt mělo význam přímo osudový, protože odměnou byla smlouva na vydání románu. A já tak měl to štěstí, že jsem mohl nastartovat svoji spisovatelskou kariéru. Pokud jde o to, jaká detektivka se píše lépe. Samozřejmě ta současná a vymyšlená. Pokud jde o příběhy historické, vzhledem k tomu, že jsem elektroinženýr a pouze historik-amatér, znamená pro mě historická detektivka někdy i přímo detektivní práci navíc s nastudováním příslušných reálií.   Knížky věnujete své manželce Hance, která, jak jste někde řekl, je vašim prvním čtenářem a rádcem, ale i přísným a zároveň laskavým kritikem…  Přesně tak. Jak říkám, každý umělec potřebuje svoji múzu. Tou mojí múzou je má paní, se kterou se známe 37 let a letos před Vánoci oslavíme 36 let našeho manželství. Moje Hanka mi nejen poskytuje cenné rady a připomínky k mému psaní a je také vždy prvním čtenářem mých románů. Ona také vlastně může za to, že jsem spisovatel. Když jsme totiž byli v roce 1983 na svém třetím rande, vraceli jsme se vlakem z Nedvědice z výletu na hrad Pernštejn. Já se tehdy kasal, že dokážu promluvit na jakékoliv téma, aniž bych o něm něco věděl. Což je pravda, ukecaný jsem od mala. Hanka, už tehdy učitelka mateřské školy, mi řekla, ať jí na místě, v kupé vlaku, vymyslím pohádku. A tak vznikl Mlsálek. Původně to ovšem byl dospělý zajíc, postava vcelku odpudivá, opilec, přímo ožrala, odpovědný vedoucí hospody Pod drnem. Jeli jsme totiž zrovna kolem jakéhosi pole. A později se potom ten opilec zmenšil a stal se z něj roztomilý zajíček, jedno oušku nahoru, druhé dolů, student zaječí mateřské školy.   Umíte odpočívat? Jak rád trávíte chvíle volna? No jéje. Teď jsem už v penzi, takže bych odpočíval pořád. Do práce mě ovšem spolehlivě dokope blížící se termín u nakladatele. Rád chodím po procházkách, kolem Brna je moc pěkně. Také se rád podívám na zajímavý film, či seriál, hlavně detektivku. A manželka ze mě má legraci, když jí vždycky vysvětluji, že to či ono je pitomost a dělá se to jinak. Také se rád věnuji svému už zmiňovanému koníčku, hromadné dopravě a jejím dějinám. Což znamená, že se s chutí probírám také odbornými časopisy a knihami z oblasti dopravy. Čas si najdu také na zajímavou detektivku nebo jiný román. A samozřejmě je svátkem pro mě i moji paní výlet někam za Velkou Moravou.       Stanislav Češka se narodil v Brně 30. dubna 1955. Vystudoval technickou kybernetiku na Elektrofakultě VUT v Brně. Pracoval jako softwarový specialista a od roku 2010 je spisovatel detektivek. Série – Zločiny na Velké Moravě, Brněnská mordparta vyšetřuje a Stanislav Berka. Napsal 26 pohádek o zajíčkovi (O Mlsálkovi) a na vydání čekají pohádky O plyšáčcích. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-09-25 17:18:32

Svezli jsme se s Porsche 911 GT3 RS, 718 Spyder RS a dalšími modely po brněnském okruhu

O uplynulém víkendu se na brněnském okruhu konala akce s názvem Porsche festival. Jak samotný název napovídá, byl to sraz fanoušků značky Porsche, který byl ovšem doplněn o spoustu zajímavého doprovodného programu. Kromě toho, že tu český importér Porsche představil úplně nový Macan, tak nabízel také možnost svezení se svými modely. A to jak na […]

Čas načtení: 2020-07-30 14:50:33

Milan a Věra Kunderovi věnovali svoji knihovnu i s archivem Moravské zemské knihovně v Brně

Milan Kundera se společně se svou manželkou Věrou rozhodl věnovat svoji knihovnu i s rozsáhlým archivem Moravské zemské knihovně (MZK) v Brně. Na podzim tohoto roku by mělo být vše převezeno z pařížského bytu manželů Kunderových do MZK, kde bude čtenářské a odborné veřejnosti sloužit ke studiu i pro vědecké účely. Tato léta budovaná knihovna zahrnuje knižní dílo Milana Kundery publikované v češtině i ve více než čtyřiceti světových jazycích, a bude nadále rozšiřována na základě dohody se správci autorských licencí o další česká i zahraniční vydání. Součástí věnované knihovny je i exkluzivní archiv obsahující články psané Milanem Kunderou, články o něm, kritiky Kunderových knih sbírané v průběhu let jeho vydavateli u nás i v zahraničí, množství výstřižků z novin, autorizované fotografie nebo i kresby z ruky Milana Kundery. Tento archivní materiál bude čtenářům MZK přístupný primárně v digitální podobě. Rozhodnutí Milana Kundery uvítal ministr kultury Lubomír Zaorálek, který dar označil za mimořádnou kulturní událost a dodal: „Milan Kundera vždy tvrdil, že autor a nikdo jiný je absolutním pánem svého díla. A tak to, že se právě tuto svou celou tisícisvazkovou knihovnu rozhodl věnovat české instituci, je obrovskou událostí. Vidím v tom velikou symboliku. Vždyť to budeme my, kdo bude mít k tomuto dílu nejblíže a zároveň tento dar snad ukazuje, že i Milan Kundera měl a má nejblíže k této zemi.“ Milan Kundera v souvislosti s darem uvádí: „Myslím, že knížky patří do knihovny, takže je logické, že je do Moravské zemské knihovny dávám.“ MZK s manželi Kunderovými dlouhodobě spolupracuje, v loňském roce připravila například reprezentativní výstavu Milan Kundera neztracen v překladu či vydala česko-francouzskou publikaci Dílo Milana Kundery v překladech, která mimo jiné obsahuje bibliografii Kunderova překladového díla.  Už před několika lety se zrodila rovněž myšlenka převzetí knihovny a jejího badatelského zpřístupnění. „Dar knihovny Milana Kundery je nejenom vzkazem českým čtenářům, ale vlastně i komentářem jeho vztahu k Brnu, tedy k jeho rodišti. A Moravská zemská knihovna je institucí, která si zaslouží tento dar spravovat,“ komentuje událost ředitel MZK Tomáš Kubíček. Po kompletním soupisu a katalogizaci knihovny má MZK v plánu během příštího roku sbírce vyhradit místo v samostatné studovně, která ponese označení Knihovna Milana Kundery. Ta se stane základem kulturní značky, pod níž bude nejenom k dispozici knihovna sama, ale současně se v rámci ní budou pořádat autorská čtení, debaty se spisovateli, odborné diskuse o literatuře i kultuře, a to nejenom o české, ale i o světové. Tedy přesně v duchu Kunderova světového významu.  Věra Kunderová při příležitosti věnování knihovny připomněla, že na podzim se čeští čtenáři mohou těšit na vydání překladu Kunderova posledního románu Slavnost bezvýznamnosti v brněnském nakladatelství Atlantis. Prozradila také, že Milan Kundera právě připravuje s překladatelkou Annou Kareninovou k českému vydání román Nevědění.  A v brněnském Národním divadle se na 23. října tohoto roku chystá obnovená premiéra Kunderova absurdního dramatu Majitelé klíčů z roku 1962.

Čas načtení: 2024-05-04 06:10:00

VIDEO: Výhled na celé Brno. Nahlédněte do nové luxusní rezidence v Králově Poli

Na všechny světové strany a celé Brno uvidí budoucí majitelé luxusního střešního bytu v novém brněnském bytovém domě. Atypicky řešený apartmán je součástí Rezidence Starý pivovar v brněnském Králově Poli. Do útrob neobvyklého projektu se Brněnský deník Rovnost exkluzivně podíval.

Čas načtení: 2024-10-02 18:00:01

Herec Ladislav Pešek: žádný krasavec, a přesto přitažlivý. Středoškoláka hrál ve 33 letech!

Babička Marie Thámová hrála u kočovných divadelních společností a jeho rodiče Ema a Ladislav Pechovi působili v kamenném brněnském divadle. Dětství v divadelním prostředí jej předurčilo k údělu komedianta, k čemuž přispěla jak genetická výbava a talent, tak také řada výchovných podnětů. Na hereckou kariéru to zprvu nevypadalo Z počátku nad jeho nejistou hereckou kariérou lámali rodiče hůl, a tak absolvoval dvouletou střední obchodně živnostenskou školu, po které měl nastoupit do papírenského obchodu. Prozřetelnost to ale zařídila jinak a obchodování se elegantně vyhnul. Hodně tomu napomohla role v ochotnickém představení Mahenova Jánošíka, když pobýval na letním táboře.  Hraní mu učarovalo natolik, že se začal pečlivě připravovat na konzervatoř, kde vyučovala jeho maminka. Ta ale o protekci nechtěla ani slyšet a při studiu básně pro přijímací řízení mu nic neodpustila. Byla na něj jak dráb, což ho vyburcovalo k nadlidskému výkonu. Jeho zanícení pro divadlo bylo natolik opravdové, že do toho dal všechno a na konzervatoř se skutečně dostal.  Josef Kemr tajil nemanželské dítě. S partnerkou se hádal a Hrušínského ignoroval Číst více Divadelní začátky První úspěchy zaznamenal při školních představeních na konzervatoři. Mohl mít vyznamenání, ale kvůli čtyřce ze zpěvu mu uteklo. Byl rád, že nepropadl. Tenkrát jej určitě ani nenapadlo, že bravurně zazpívá píseň Já s písničkou jdu jako ptáček v pohádce Obušku, z pytle ven. Netušil, že se díky této písni stane legendou a lidé si ji budou hrát na kytaru po hospodách nebo při táboráku. Brzy získal angažmá v brněnském Zemském divadle, kde si ho na prknech, co znamenají svět, všiml režisér K. H. Hilar z pražského Národního divadla a hned mu nabídl angažmá. „Dejte v Brně výpověď! Pro formu si u nás, pane, ještě jednou zahostujete a já vás hned angažuji!“ navrhl Hilar, jak se dočteme v knize Ladislav Pešek od Otakara Blandy. V Národním divadle hrál z počátku pouze epizodní role, ale první velká šance na sebe nedala dlouho čekat. V červnu roku 1930 si zahrál Švandu v Tylově Strakonickém dudákovi a měl fenomenální, ba nenapodobitelný úspěch, který předznamenal jeho další slávu. Následovaly další role a roličky. Mimo jiné si zahrál v představení Broadway, kde ze sebe vydal doslova celou duši. „Já už nic lepšího nebudu moci na jevišti podat. Dnes jsem ze sebe vydal všechno, co ve mně je. Už si nebudu troufat něco vytvořit,“ vyslovil tehdy Pešek obavy.  Žena za pultem Švorcová žila v hříchu! Skrývala tajemství a neuvěříte, kolik jí bylo Číst více Filmy o studentech Studentské filmy: „Škola základ života“, „Cesta do hlubin študákovy duše“ a „Jarka a Věrka“ Kromě divadelních úspěchů dostával i řadu filmových příležitostí. Zejména jeho role žáků ve filmech se divákům v kinech líbily. Ve slavných studentských snímcích, ve kterých hrál dvacetileté hochy, se jeho skutečný věk točil kolem třicítky, ale ani to nebylo kvůli jeho mladistvému vzhledu poznat.  Přiznává, že v těchto filmech se hodně improvizovalo. Hodně alotrií a recesí gymnazistů se zrodilo v jeho hlavě. Režisér Martin Frič „hodně pěstoval improvizaci. Z té pak najednou vyskočila věta, o které jste ani moc nepřemýšlel, a to Makuška, jak jsme mu říkali, hned koupil“, jak vysvětluje Pešek v knize od Pavla Taussiga Hvězdy českého filmového nebe. Až do smrti pro něj byly nejmilejším koníčkem a vášní fotbal a sport. Jeho záliba v tělocviku a ranních rozcvičkách a v důsledku toho dobrá kondička jej předurčovaly k rolím, kde mu fyzická forma byla k dobru. Časem odsunula profesionální herecká činnost pohybové aktivity do pozadí, ale sport nadále sídlil v hlubinách jeho duše. Dlouho se cítil fit a zdráv. „Myslím si, že si člověk musí podržet mládí až do smrti, když chce dávat lidem radost a silný zážitek. Snažil jsem se, aby byl kus mládí ve všech postavách, které jsem hrál, i když už stály nad hrobem,“ vyznává se Pešek. Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (P. Taussig: Hvězdy českého filmového nebe, O. Blanda: Ladislav Pešek) KAM DÁL: Dva osudoví muži Hanky Zagorové: jeden tanečník a druhý operní pěvec.

Čas načtení: 2024-11-23 17:30:00

Výstava na Špilberku v Brně ukazuje 100 let rozsvěcení vánočního stromu

Brno - Výstava na brněnském hradě Špilberk počínaje dneškem ukazuje 100 let tradice rozsvěcení vánočního stromu na brněnském náměstí. Zájemci mohou zhlédnout například kolekci deseti vánočních stromků...

Čas načtení: 2025-02-15 14:20:21

Marylin Manson je zpátky, ať se vám to líbí, nebo ne. Na brněnském koncertě předvedl vrcholnou formu

V pátek na den svatého Valentýna se do Brna po dlouhé době vrátil Marilyn Manson. Dal jasně najevo, že je zpět na vrcholu a začíná novou kapitolu. Článek Marylin Manson je zpátky, ať se vám to líbí, nebo ne. Na brněnském koncertě předvedl vrcholnou formu se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-04-23 11:15:51

Začíná rekonstrukce cest na brněnském Ústředním hřbitově

Brno, 23. dubna 2025 - Na brněnském Ústředním hřbitově začíná dlouho připravovaná rekonstrukce asfaltových cest. Se začátkem stavby se pojí i změny a omezení pro jeho návštěvníky. Samotné práce začaly 22. dubna. Do té doby si stavbaři na hřbitově zařídili svoje zázemí. V první fázi budou připravovat území na jednotlivé práce, např. demontáž informačních cedulí, přesunutí mobiliáře apod. Celý článek...

Čas načtení: 2025-06-29 12:00:39

Metro v Brně? V originální české hře vás v něm budou prohánět přízraky

Talentovaný český vývojář Spytihněv představil novou hru s názvem Brno Transit Půjde o psychologický horor, který se odehrává v tunelech fiktivního brněnského metra Klíčem k úspěchu je podle autora hlavně bdělost a ostražitost, byť jen jediná chyba vás může vyjít pěkně draho Originálně vyhlížejí projekt by měl vyjít na Steamu do konce letošního roku Když autor známého internetového vtipu jezdí takzvaně metrem po Brně, má na mysli svinovací metr položený na mapě jihomoravské metropole. Ještě do konce letošního roku bychom se ale do neexistujícího brněnského metra mohli vypravit alespoň virtuálně. Chybět nebude ani zastávka na Cejlu. Talentovaný vývojář, který si říká Spytihněv, představil originální indie hru s názvem Brno Transit. Jedná se o psychologický horor, který se odehrává v tunelech fiktivního brněnského metra. Tady jdou veškeré žerty stranou! Přečtěte si celý článek Metro v Brně? V originální české hře vás v něm budou prohánět přízraky

Čas načtení: 2025-07-24 11:30:00

Poslední sbohem legendy. Kometa truchlí, zemřel tahoun zlaté éry Josef Černý

Sbohem dalšího hokejového mistra z Brna. Ve středu ve věku pětaosmdesáti let zemřel sedminásobný československý šampion s Rudou hvězdou a ZKL Brno Josef Černý. V brněnském dresu odehrál v dnešní době těžko uvěřitelných jedenadvacet sezon, stal se legendou, jejíž dres visí nad ledem v brněnském Rondu. Jen zlato s reprezentací mu vždy těsně uniklo. Kulaté pětaosmdesáté narozeniny oslavil útočník zlaté éry jihomoravského celku loni v září.

Čas načtení: 2025-10-13 17:18:37

AMG Experience: Máte rádi rychlou jízdu a pořádné motory? Tady nesmíte chybět. Svezete se po brněnském okruhu v Mercedes-AMG GT

Zažili jsme adrenalin za volantem modelů Mercedes-AMG! AMG Experience ON TRACK v Brně nabízí celodenní kurz sportovní jízdy s profesionálními instruktory. Můžete to zažít i vy.

Čas načtení: 2026-01-30 13:31:00

Tady Brno randilo nebo řádilo na diskotékách. Začne demolice legendární Šelepky

Závěrečná návštěva, poslední pohled před rozsáhlou rekonstrukcí. Holé zdi zůstaly v těchto dnech v brněnském legendárním klubu a restauraci Šelepka mezi Šelepovou ulicí a sady Národního odboje v brněnském Králově Poli. Na pódiu nyní už zavřeného hudebního klubu se ještě povalovaly konfety z tamní poslední rozlučkové akce. Brňané se do Šelepky vrátí znovu na podzim, kdy klub i restaurace otevřou po opravě.

Čas načtení: 2026-03-18 08:20:00

Brněnské výstaviště otevírá Open 5G Hub Brno. Areál se mění v testovací zónu pro chytrá řešení budoucnosti

Brno 18. března 2026 (PROTEXT) - Na brněnském výstavišti začíná fungovat Open 5G Hub Brno, nová testovací zóna určená pro ověřování chytrých a inovativních řešení v reálném prostředí. Základem je využití 5G konektivity dodané společností T-Mobile a dalších pokročilých komunikačních technologií. Projekt je součástí živé laboratoře BVV Living Lab a nabídne zázemí pro testování i demonstraci technologií napříč oblastmi smart cities, průmyslu 4.0 a mobility budoucnosti.Zóna bude k dispozici širokému spektru partnerů z veřejné i soukromé sféry – univerzitám, výzkumným institucím, orgánům státní správy a samosprávy, městským organizacím, podnikům i složkám integrovaného záchranného systému a Armády ČR. Umožní ověřování autonomních systémů, pokročilé automatizace, logistických a bezpečnostních řešení či nástrojů pro řízení infrastruktury v podmínkách odpovídajících skutečnému městskému provozu. „Výstaviště tímto projektem posouváme do role aktivního partnera inovačního ekosystému. Nechceme být jen místem prezentace technologií, ale platformou, která propojuje průmysl, výzkum a veřejnou správu a pomáhá novým řešením rychleji vstupovat na trh,“ uvedl Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno.Technologická infrastruktura Open 5G Hub Brno zároveň vytváří novou platformu pro prezentaci inovací v rámci průmyslových a oborových veletrhů. V prostředí, kde se pravidelně setkávají špičkoví odborníci, firmy, zástupci veřejné správy i široká veřejnost, tak vzniká prostor nejen pro testování, ale i efektivní přenos technologií do praxe.Privátní 5G síť i IoT infrastrukturaSoučástí testovací zóny je privátní 5G síť, kterou pro společnost Veletrhy Brno vybudovala společnost T-Mobile. „5G technologie otevírá cestu k řešením, která ještě před pár lety nebyla myslitelná. Její využití v rámci Open 5G Hub Brno ukazuje, jak může moderní konektivita posunout oblasti mobility, energetiky nebo bezpečnosti a přispět k chytřejšímu fungování měst. Tento projekt potvrzuje, že 5G není jen o rychlosti, ale o vytváření skutečných řešení pro budoucnost a my jsme rádi, že můžeme být jeho součástí,“ říká Jakub Kopecký, ředitel pro Průmysl 4.0 ve společnosti T-Mobile.Síť pokrývá více než sedm hektarů venkovních ploch městského typu s budovami, komunikacemi, inženýrskými sítěmi i městským mobiliářem. Je navíc dostupná také v pavilonu P, který nabízí 15 000 m² kryté plochy využitelné jak jako otevřený halový prostor, tak v režimu akcí pro veřejnost s návštěvností až 12 000 osob. Dalším prvkem infrastruktury je IoT mesh síť tvořená inteligentními svítidly a měřidly instalovanými v areálu. Jednotlivé prvky jsou propojeny prostřednictvím komunikačních bran do bezdrátové sítě využívající bezlicenční frekvenční pásmo. Řešení cílí především na scénáře z oblasti energetiky a komunitní energetiky, měření a regulace či správy inženýrských sítí. Infrastrukturu doplňuje pokročilá videosenzorika určená pro sběr a analýzu dat o dopravních tocích. Systém umožňuje detekci intenzity a charakteru dopravy včetně pohybu vozidel a chodců. Veškerá data jsou anonymizována, agregována a komprimována v souladu s požadavky kybernetické bezpečnosti i legislativy GDPR. Do budoucna tak vznikne robustní datová základna využitelná pro testovací scénáře v oblasti řízení dopravy, parkování, areálové i městské logistiky.Pavilon M jako centrum živé laboratořeCentrálním bodem testovací zóny se stane pavilon M v centrální části areálu, který v roce 2026 projde rekonstrukcí a promění se v základnu BVV Living Lab. Open 5G Hub Brno bude dále rozvíjen v synergii s klíčovými projekty, zejména veletrhy URBIS, AMPER, IDET a Mezinárodním strojírenským veletrhem. Na 5G testovací zónu v budoucnu naváže také FutureZone Polygon – platforma pro testování autonomní mobility, chytré logistiky a bezpilotních prostředků (UAV, UGV). Veletrhy Brno tím posilují svou roli aktivního hráče v národním i regionálním inovačním ekosystému a potvrzují význam veletrhů jako místa, kde se nové technologie nejen představují, ale také ověřují a uvádějí do praxe.Vznik 5G testovací zóny Open 5G Hub Brno byl financován Evropskou unií z Národního plánu obnovy – komponenty 1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie, výzvy Demonstrativní aplikace ekosystému sítí 5G pro chytrá města, obce a regiony. Realizace proběhla v rámci stejnojmenného projektu Open 5G Hub Brno, registrační číslo CZ.31.6.0/0.0/0.0/23_087/0008930 v období leden 2024–březen 2026.O společnosti Veletrhy Brno, a.s.Veletrhy Brno a.s. jsou renomovanou a největší veletržní správou ve střední Evropě. Ročně se na brněnském výstavišti odehrává zhruba devadesát akcí, které navštíví statisíce lidí. Jedním z nejvýznamnějších počinů společnosti je Mezinárodní strojírenský veletrh a důležité jméno z celosvětového hlediska si vybudoval také veletrh bezpečnostní a obranné techniky IDET. Mezi další důležité akce patří komplex zemědělských a lesnických veletrhů a veletrh chytrých řešení pro města URBIS. Výstaviště je rovněž místem konání významných kongresů s doprovodnými výstavami, plesů, sportovních akcí nebo festivalů a koncertů. Zdroj: Veletrhy Brno

Čas načtení: 2024-02-13 14:00:00

Výlety: Barokní lékárna na Špilberku je největším i jedním z nejstarších exponátů Muzea města Brna

Na brněnském hradě Špilberku je v nových prostorách možné navštívit Barokní lékárnu. Obrovské lékárenské regálové stěny s původními stojatkami na léčiva pochází z kláštera řádu sv. Alžběty na Červeném kopci na Starém Brně z doby jeho založení v polovině 18. století. Expozice je přístupná v rámci běžné otevírací doby prohlídkové trasy hradu.

Čas načtení: 2024-01-17 17:02:00

ArtCafé: Narozeniny umění v prostorách před zánikem

V brněnském OC Dornych dostalo 17. ledna umění ke svým 1000061. narozeninám několik akustických dárků. Audiooslavu uspořádali ČRo Vltava v koprodukci s platformou Terén v rámci jednodenního rozhlasového festivalu Art’s Birthday – Euroradio Ars Acustica special evening. Všechno z tématu Umění a kultura můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas načtení: 2023-10-30 08:00:00

Z obsahu

Mezinárodní strojírenský veletrh 2023 letos přivítal více než 1 300 vystavovatelů ze 43 zemí a téměř 60 tisíc návštěvníků. Jako každý rok jsme byli na místě i my, redakce Technického týdeníku, abychom vás mohli detailně seznámit s nejzajímavějšími technologiemi a exponáty, které byly na brněnském výstavišti k vidění. Ačkoliv byla skladba letošních vystavovatelů Mezinárodního