Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-08-06 16:54:55

Alpine Eagle Sentinel Airborne Counter-UAS (bezpilotní letecká obrana proti dronům)

Autor: Jiří Tintěra Datum: 06.08.2025 16:54:55 25.07.2025Německá firma Alpine Eagle oznámila, že britské a americké jednotky testují jejich protidronový systém Sentinel Airborne Counter-UAS (letecká obrana proti dronům). Redakce Defense Expres nedávno tvrdila, že systém zmíněné firmy byl vyzkoušen během bojů na Ukrajině při ochraně konvojů, dělostřeleckých a raketometných postavení. Zároveň poukázala na to, že systém pracuje s dvěma typy dronů. Z nichž jeden je vybaven radarem a akustickými senzory a druhý slouží jako nosič stihacích UAV Sentinel. Firma Alpine Eagle tvrdí, že radar použitý u systému Sentinel Airborne, dokáže vyhledat cíl na vzdálenost 4 km. Použití Při ochraně konvoje vzlétnou hlídkové UAV a nosiče stihacích dronů s předstihem a provedou průzkum trasy. Zjištěné údaje předávají operátorovi a na jeho příkaz eliminují všechny nepřátelské drony. Popřípadě předávají údaje o přilétajících dronech přímo doprovodným vozidlům PVO. Toto se děje po celou cestu konvoje. Další bližší údaje nebyly zveřejněny. Zdroj: https://alpineeagle.com/#Sentinel defence-ua.com www.linkedin.com www.unmannedsystemstechnology.com

Čas načtení: 2022-03-15 10:13:58

Opotřebování čili „attrition“

Milí čtenáři, za poslední články se na mě snesla sprška kritiky, že moc popouštím uzdu emocím. Nejsem stroj, ale budiž. V dnešním článku tedy zapomeneme na emoce a budeme používat studené termíny jako živá síla. Nezazní zde ani slova jako R—o a U——a a budeme si představovat, že válčí třeba Brazílie s Paraguayí. (Taková válka se skutečně kdysi odehrála a byla překvapivě krvavá.) Takže, poté, co brazilské síly nezvládly v prvních dnech obsadit Asunción a zajmout prezidenta Lópeze, vyvinula se situace do takzvané opotřebovávací války (war of attrition, nebo, abychom byli stylovější, guerra de desgaste). V opotřebovávací válce se snažíte protivníkovi způsobit takové škody, aby se raději vzdal a přistoupil na vaše podmínky. Nemusíte jej přitom „porazit na hlavu“, stačí, aby pro něj další pokračování boje začalo být neúnosné. Většinou to funguje oběma směry; málokdy se stává, že jeden jenom „opotřebovává” a není přitom zároveň „opotřebováván”. Ale kapacita obou nepřátel snášet takový proces nebývá stejná a obvykle se jeden opotřebuje dřív. Situace, kdy se opotřebovávají oba zhruba stejným tempem, jsou vzácné. Irácko-íránská válka v letech 1980-1988 se tomu dost blíží. Opotřebovat vůli protivníka Opotřebovávat můžete různé aspekty protivníkova válečného úsilí. Jedním z nejstarších způsobu je opotřebovávání morální. Zhruba řečeno, nahnat nepříteli takovou hrůzu, že se raději vzdá. Bombardováním měst, teroristickými útoky, nálety kamikaze atd. Toto je nejstarší druh opotřebovávací války, používali jej i Římané a Mongolové. Někdy to funguje, například Japonsko se po svržení dvou atomových bomb vzdalo. Na tomto principu částečně fungují i gerilově organizovaní protivníci jako Tálibán nebo Vietcong, kteří se snaží opotřebovat vůli protivníka k tomu, pálit si prsty a ztrácet své lidi v nějakém vzdáleném koutě světa. Domácí protiválečné hnutí jim v tom pomáhá. Jindy to ale také nefunguje, nebo aspoň ne moc dobře. Nezdá se například, že by kobercová bombardování německých měst za druhé světové války nějak uspíšila její konec. Ani Islámský stát nebyl se svojí brutalitou kdovíjak úspěšný. Tenhle druh útoků totiž nevyvolává jen čirou hrůzu, ale směs hrůzy s nenávistí, a pokud v celkovém mixu převládne ta druhá složka, bude protistrana bojovat o to zuřivěji. Součástí opotřebovávací války je samozřejmě i válečná propaganda, ale spíš jako doplněk. Že by pouhá propaganda v moderní době stačila na morální opotřebování nepřítele a kolaps jeho válečného úsilí, to se snad ještě ani nestalo, respektive si to teď nevybavuji. Ano, křižáci kdysi utekli od Domažlic ještě před bitvou, ale to je už dávno. Zabít co nejvíce vojáků Dalším parametrem, který můžete opotřebovávat, je živá síla protivníka. Srozumitelně řečeno, zabít mu co nejvíce vojáků. (Napsal bych, že je to příšerné, ale to by byly emoce a pak bych si za trest nesměl dát po obědě viržinko.) K tomuto sklouzávaly války začátkem 20. století, tedy rusko-japonská válka (1904-1905) a hlavně první světová válka (1914-1918). Nebyl to až tak primární úmysl generality, spíše nevyhnutelná výslednice tehdejší rovnováhy sil mezi kulomety, děly a pěchotou. (Kdo si o tomto chce přečíst více, odkazuji opět na blog vojenského historika Breta Devereauxe a jeho krátký seriál o zákopové válce: první díl, druhý díl.) To se dnes moc nedělá. Ne, že bychom jako lidstvo kdovíjak zmoudřeli a zušlechtili se, ale není to efektivní. Lidé jsou malí, mrštní, vyvíjejí značné úsilí o svoje přežití. Jakmile se ta válka stane trochu mobilnější – a to se stala nejpozději s vynálezem tanků a letadel – nebudou na zemi v dosahu nepřítele vznikat takové koncentrace vojáků jako v zákopech první světové, aby je šlo hromadně masakrovat. A lovit v lesích a bažinách nějaké rozptýlené jednotky protivníka, to není žádné opotřebovávání, to se spíš opotřebujete vy. Zničit vojenskou techniku Třetí možný druh opotřebovávání: technicko-ekonomické. To je dnes pro Brazílii i Paraguay velmi relevantní. Moderní válka je drahá. Každý zničený kus jen trochu vyspělejší techniky vyjde na miliony korun, někdy i dolarů. Modernizace tanků T-72 stála českou armádu 150 milionů za kus. Slováci si zakoupili stíhačky F-16, které včetně výcviku a údržby vyjdou zhruba na 3,5 miliardy korun za jeden kus. Novou pobřežní korvetu si nedávno pořídilo Polsko za více než sedm miliard korun, a to po tvrdých škrtech, které poněkud omezily její bojovou užitečnost. To znamená, že při moderní pozemní válce, ve které se hojně používají různé protitankové a protiletadlové střely, budou jen náklady na zničenou techniku šplhat do miliardových výšin – každý den. Striktně vzato tedy na techniku náhradní, kterou si místo té zničené budete muset časem pořídit, nechcete-li po té válce zůstat bezbranní. Samozřejmě můžete na frontu poslat nějaké staré šroty, které už se dávno amortizovaly, ale ty zase nebudou tak efektivní. Kromě peněz hraje roli i časový faktor. Zničí-li vám nepřítel, dejme tomu, deset vrtulníků během jednoho týdne, určitě si jich nových deset nevyrobíte během dalšího týdne; jsou to složité stroje, jejichž výroba trvá celé měsíce. Tím pádem se vaše zásoba těžkých zbraní začne smrskávat. Na konci toho smrskávání je nula, což je hodně špatná situace, tam se nechcete ani přiblížit. Což znamená, že od určité chvíle dál budete muset být s nasazením oněch zbylých zbraní opatrní. Navíc si nepřítel do nějaké míry vybírá, co má opotřebovávat. Některé složky vojska jsou vůči tomuto postupu citlivější než jiné, například cisterny vozící po silnicích palivo. V jejich případě znamená i 20 až 30 procent degradace kapacity značné následky pro zbytek válečných operací; a zase, i náhradní cisterny trvá nějakou dobu vyrobit. Nebo musíte v nouzi sáhnout po civilních cisternách, ale počítat přitom s tím, že nedokážou projet bahnem a po sněhu budou zase klouzat apod. Technické opotřebovávání je smrtelný nepřítel moderního válečného úsilí, ještě daleko větší než ztráty na životech. Lidí je většinou k dispozici více než techniky, ale sami od sebe nedokážou nic dobýt a udržet, k tomu potřebují právě tu techniku. Státy zatažené do opotřebovávacích válek se proto často snaží o to, zajistit si přísun další bojové techniky z neutrálních zemí. Buď za hotové (Cash and Carry), nebo dokonce na dluh (Lend and Lease). Kdo si sežene více takových kamarádů, ten má výhodu proti tomu, kdo jich má málo. V roce 2022 máme ještě jednu novinku, která za druhé světové války tak výrazná nebyla. Dnešní průmyslové řetězce jsou natolik zamotané navzájem, že je poměrně těžké si udržet nějaký konkrétní druh průmyslu ve funkčním stavu bez spolupráce zbytku světa. Můžete například zabavit celou továrnu na nákladní vozy, ale spousta těch obráběcích strojů je cizí výroby, potřebuje dovážené náhradní díly a běží na cizím softwaru, který se možná dá na dálku sabotovat (nahrubo vypnutím, jemně třeba tím, že se někde nastaví o milimetr jiná tolerance a výsledkem jsou stěží použitelné zmetky). I ty vozy samotné už vesměs počítají s tím, že čipy na řídící jednotku dostanou z Japonska a čidla tlaku v pneumatikách třeba z Jižní Koreje. Teoreticky můžete zkusit místo nich vyrábět nějaké staré modely ze 20. století, které žádnou elektroniku nepotřebovaly, ale umí to ještě vůbec někdo? Tak co, kdo má v tomto výhodu, Brazílie nebo Paraguay?   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2020-09-13 16:58:11

Zemřel Václav Šorel, autor legendární Vzpoury mozků a dalších komiksů

Ve věku 83 let zemřel Václav Šorel, který několik generací dětí těšil vystřihovánkami v časopise ABC, ale především jako autor komiksů, z nichž nejznámější je Vzpoura mozků, která vycházela na konci sedmdesátých let rovněž ve zmíněném časopise. Václav Alois Šorel (8. září 1937 Kladno-Rozdělov – 12. září 2020 Praha-Chodov) byl český publicista, spisovatel, autor historických publikací z oblasti letectví i sci-fi románů, scenárista sci-fi komiksů, konstruktér vystřihovánek, bývalý zástupce šéfredaktora dětského časopisu ABC, propagátor letectví a leteckého, plastikového a papírového modelářství. Původní profesí byl konstruktér v letecké továrně Avia. V Avii se také potkal i se svým pozdějším spolupracovníkem a přítelem Františkem Kobíkem, který ho následně pozval k externí spolupráci s legendárním časopisem ABC. Na plný úvazek tam nastoupil v roce 1984 (časem se stal i zástupcem šéfredaktora). Pod značkou ŠOK (Šorel-Kobík), někdy i KOŠ, vytvořili legendární dvojici autorů vystřihovánek. Spolupracoval s nakladatelstvími Mladá fronta, XYZ, Computer Press, Argo a Albatros. V roce 1999 odešel do důchodu, avšak nadále se věnoval práci a literární činnosti. Z literárního hlediska byl Šorel ovšem především autorem slavného komiksu Vzpoura mozků z let 1977 až 1979 o vesmírném hvězdoletu Prométheus a jeho odvážné posádce, která pomůže osvobodit Zemi od nadvlády robotů. V osmdesátých letech na něj navázalo pokračováním Galaxia a před pěti lety jej uzavřel třetím dílem s názvem Odysseus. První dva díly ilustroval František Kobík stejně jako Šorelův komiks Tvrz, který vycházel v ABC v letech 1980 až 1981. Název odkazoval k tvrzi v jihočeské Lásenici, dříve Hlásenici, která byla vypálena a srovnána se zemí bezprostředně před bitvou u Lipan. Hlavního hrdinu knihy, pilota Martina Hrubého, nechal autor propadnout v čase právě do 15. století, do období husitských válek. Spolu také vytvořili komis Operace Jericho na motivy skutečné akce na osvobození vězněných francouzských partyzánů odsouzených na smrt, které se uskutečnilo za spolupráce odboje s britským letectvem Inspirací pro Vzpouru mozků byl skutečný počítač v Avii. „Dneska má každé dítě tablet. Ale tehdy mě vyděsilo, jak lidé okolo počítače skákali, nosili velké předměty. To na mě zanechalo hrozný dojem. Ten krám bude jednou řídit zeměkouli!,“ vzpomínal předloni pro Radiožurnál.  Byl také autorem komiksů Operace slunce (sci-fi v blízké budoucnosti, v níž se Zemi pokouší ovládnout mafie), Biggles (o slavném pilotovi, jehož literárním otcem je William Earl Johns) Generál Fajtl (o jednom z nejvýznamnějších československých stíhacích pilotů ve službách RAF, generála Františka Fajtla) či Vrabec (o mladém skautu Janu Nováčkovi, který touží stát se pilotem a přispět za války k osvobození Československa). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-19 13:15:00

'Je to naša krajina a naše nebo.' Ukrajinci za tri dni zlikvidovali šesť ruských moderných lietadiel

Ukrajinské letectvo oznámilo zostrelenie niekoľkých ruských stíhacích bombardérov Su-34 a stíhačku Su-35S.

Čas načtení: 2024-02-26 00:00:01

Středomořské Thunderbolty

P-47 Thunderbolt se stal hlavním americkým stíhacím bombardérem druhé světové války. Poprvé byl adaptován na roli útočného letounu u jednotek 12. letecké armády počátkem roku 1944 a díky své robustnosti a odolnosti spolu s mohutnými rozměry si vysloužil přezdívku "Juggernaut", která byla zkrácena na "Jug". V říjnu 1943, po vytvoření 15. letecké armády, byla téměř polovina stíhacích skupin 12. letecké armády převelena ke strategickým doprovodným misím, takže šest skupin plnilo úkoly blízké letecké podpory a záchranné mise v celém středomořském prostoru.

Čas načtení: 2024-02-26 12:49:19

Švédský SAAB se nevzdává, Gripeny se řadou parametrů blíží F-35. Zřejmě uspějí na Filipínách pro obranu Jihočínského moře

Švédové jednají s Filipínci o prodeji nespecifikovaného počtu lehkých jednomotorových stíhacích letounů JAS 39 Gripen. Ty by měly v budoucnu v rámci kompatibilních systémů společně s filipínským námořnictvem chránit oblast Jihočínského moře.

Čas načtení: 2024-02-28 00:00:00

Nedostali ho Němci, ale Američanka v Praze. Příběh francouzského esa východní fronty

Jména francouzských stíhacích es málokdo sype z rukávu. Většina lidí si díky knize Velký cirkus vybaví Pierre Clostermanna. A tím to zpravidla končí. Přitom druhé nejúspěšnější francouzské eso – Marcel Albert – pracoval v bývalém Československu jako vojenský atašé a je nositelem Československého válečného kříže.

Čas načtení: 2024-02-28 16:58:44

Ukrajinci sestřelili 10 letadel za 10 dní, rakety ale docházejí

Ukrajinské letectvo tvrdí, že za 10 dní sestřelilo 10 ruských bojových letounů - devět nejlepších stíhacích bombardérů Suchoj Su-34 a Suchoj Su-35 ruského letectva a také vzácný radarový letoun Beriev A-50.

Čas načtení: 2024-02-28 17:57:00

Forbes: Jak Ukrajinci sestřelili deset ruských bojových letadel za deset dní?

Kyjev - Ukrajinské letectvo hlásí, že za deset dní sestřelilo deset ruských bojových letounů: devět stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, Su-35 a letoun včasné výstrahy a velení A-50. Jak se Ukrajincům...

Čas načtení: 2024-02-28 17:57:00

Forbes: Jak Ukrajinci sestřelili deset ruských bojových letadel za deset dní?

Kyjev - Ukrajinské letectvo hlásí, že za deset dní sestřelilo deset ruských bojových letounů: devět stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, Su-35 a letoun včasné výstrahy a velení A-50. Jak se Ukrajincům...

Čas načtení: 2024-02-29 09:38:22

„Oops, zase jsme to udělali!“ Jak Ukrajinci sestřelili deset ruských letounů za deset dní?

Ukrajinské letectvo hlásí, že za deset dní sestřelilo deset ruských bojových letounů: devět stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, Su-35 a letoun včasné výstrahy a velení A-50. Jak se Ukrajincům daří likvidovat tolik letadel, není jasné, napsal magazín...

Čas načtení: 2024-03-01 10:41:00

Ruské letectvo krváca. Čo spôsobuje Moskve bolestné straty na nebi?

Obrancovia zničili za február desať stíhacích bombardérov Su-34, dve stíhačky Su-35 a jedno radarové lietadlo A-50.

Čas načtení: 2024-03-01 03:31:44

Nejmodernější a nejvýkonnější P-40 přišel pozdě. Vypadal jako kříženec Warhawku a Mustangu

Jedním ze spojeneckých stíhacích letounů, které stojí ve stínu Mustangů, Thunderboltů, Lightningů nebo Spitfirů je Curtiss P-40. Přesto sehrál významnou úlohu v prvních letech války – a byl také postupně modernizován. Finální variantou se měl stát P-40Q. Přišla však pozdě.

Čas načtení: 2024-03-11 12:34:25

Jasný vzkaz pro Putina: Z F-35 se stal víceúčelový letoun se schopností jaderného odstrašení

Na konci minulého týdne oznámila organizace spadající pod americké ministerstvo obrany JPO, která má na starost vývoj a dodávku stíhacích letounů F-35, nové jaderné schopnosti letadla. Nabízí se otázka, zda by atomové pumy B61-12 mohly případně nést také budoucí české F-35.

Čas načtení: 2024-03-11 18:56:59

Francouzský válečný letecký průmysl vzkvétá, zájem je hlavně o stíhací letouny Rafale

Francouzský válečný letecký průmysl vzkvétá. Francouzská letecká společnost Dassault zvyšuje výrobu svých moderních stíhacích letounů Rafale kvůli výraznému nárůstu objednávek. V letošním roce chce dosáhnout výroby 3 letounů Rafale měsíčně. K tomuto kroku ji vede značné portfolio exportních zakázek a domácích kontraktů francouzských ozbrojených sil, píše server Defence Blog.

Čas načtení: 2024-03-29 21:46:00

Bidenova administrativa schválila dodávku bomb a letounů Izraeli, píše list

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v uplynulých dnech tiše schválila další dodávku bomb a stíhacích letounů Izraeli v hodnotě několika miliard dolarů. S odvoláním na nejmenované zdroje z amerických ministerstev obrany a zahraničí to v pátek napsal americký list The Washington Post (WP).

Čas načtení: 2024-03-29 21:50:00

Bidenova administrativa tiše schválila další dodávku bomb Izraeli, píší média

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v uplynulých dnech tiše schválila další dodávku bomb a stíhacích letounů Izraeli v hodnotě několika miliard dolarů. S odvoláním na nejmenované zdroje z amerických ministerstev obrany a zahraničí to dnes napsal americký list The Washington Post (WP). Zároveň poukazuje na skutečnost, že Spojené státy Izraeli posílají další zbraně, přestože veřejně vyjadřují obavy z očekávané izraelské invaze do města Rafáh na jihu Pásma Gazy s tím, že by mohla ohrozit životy statisíců palestinských civilistů, kteří tam uprchli před boji na severu. Izraelská vláda se k dodávce zbraní podle WP odmítla vyjádřit

Čas načtení: 2024-03-29 21:43:00

WP: Bidenova administrativa tiše schválila další dodávku bomb Izraeli

Washington - Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v uplynulých dnech tiše schválila další dodávku bomb a stíhacích letounů Izraeli v hodnotě několika miliard dolarů. S odvoláním na nejmenované...

Čas načtení: 2024-03-29 22:08:37

Bidenova administrativa schválila dodávku bomb a letounů Izraeli, píše list

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v uplynulých dnech tiše schválila další dodávku bomb a stíhacích letounů Izraeli v hodnotě několika miliard dolarů. S odvoláním na nejmenované zdroje z amerických ministerstev obrany a zahraničí to v pátek napsal americký list The Washington Post (WP).

Čas načtení: 2024-03-29 21:43:00

WP: Bidenova administrativa tiše schválila další dodávku bomb Izraeli

Washington - Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v uplynulých dnech tiše schválila další dodávku bomb a stíhacích letounů Izraeli v hodnotě několika miliard dolarů. S odvoláním na nejmenované...