Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2026-05-15 00:10:43

Města v ČR navštíví náklaďák s raketou pro studenty

Do České republiky už příští týden dorazí jedinečná populárně-vzdělávací atrakce zaměřená na studenty i další zájemce o kosmonautiku z řad veřejnosti. SpaceBuzz, tahač s 18 metrů dlouhou zjednodušenou maketou rakety, má svou první zastávku naplánovanou na 18. května v Brně na Moravském náměstí, kde se chystá i rozsáhlý doprovodný program. Zájemcům z bran bude SpaceBuzz k dispozici i o den později, 19. května, ale už bez doprovodného programu. Následně se celá atrakce přesune do Znojma (20. května), Hodonína (21. května), Ždánic (22. května) a Slavkova u Brna (23. května), kde se chystá víkendová akce pro veřejnost. Další týden bude následovat severní Morava - Krnov (25. května), kde proběhne také tisková konference, Bruntál (26. května), Havířov (27. května), Nový Jičín (28. května), Dolní Vítkovice (29.–30. května), kde bude k dispozici školní program + velká veřejná akce, Dětský den. Těšit se ale mohou i zájemci v Plzeňském kraji (1.–2. června v Plzni pro veřejnost + školy, velká veřejná akce a tisková konference 1. června, dál Tachov (3. června), Přeštice (4. června), Domažlice (5. června) a Klatovy (6. června) – víkendová akce pro veřejnost), či Středočeském kraji (Praha bude v období 7.–10. června, kdy proběhne velká veřejná akce + tisková konference 8. června, školní program pak 9. a 10. června, Beroun a Mladá Boleslav přijdou na řadu 11. června, Mílovice pak 12. června a Kladno 13. června, kde proběhne finálová veřejná akce.

Čas načtení: 2026-04-01 09:36:00

Vyhraj cestu do Miami: Hisense přináší fanouškům fotbalu jedinečnou šanci zažít naživo FIFA World Cup 2026

Praha 1. dubna 2026 (PROTEXT) - Značka Hisense, oficiální partner FIFA World Cup 2026™, spouští spotřebitelskou soutěž o nezapomenutelný fotbalový zážitek. Na dva výherce čeká cesta do Miami a návštěva zápasu světového šampionátu. Jde o jedinečnou příležitost zažít atmosféru největší fotbalové akce přímo na místě a zároveň být součástí světového dění. Soutěž probíhá od 1. dubna do 15. května 2026.Hisense dlouhodobě přináší technologický vývoj, který zvyšuje komfort každodenního života. Sleduje přitom ale také to, jak lidé sport prožívají – od společných momentů doma až po silné emoce, které spojují fanoušky napříč generacemi. Zároveň však platí, že některé věci nelze úplně přenést přes obrazovku. Atmosféra na stadionu, napětí v posledních minutách, reakce fanoušků kolem vás nebo ten okamžik, kdy padne gól, mají úplně jinou energii, když je zažijete naživo. Právě tyto emoce dělají ze sportu zážitek, na který se vzpomíná ještě dlouho poté, co zápas skončí.Jak být blíže k fotbalu naživo? Zapojte se do soutěže!Do soutěže se mohou velmi jednoduše zapojit zákazníci ze Slovenska i Česka. Stačí si v období od 1. dubna do 15. května 2026 zakoupit jakýkoli produkt značky Hisense ze sortimentu televizorů, velkých nebo malých domácích spotřebičů a následně zaregistrovat účtenku na české soutěžní stránce nejpozději do 17. května 2026. Ze všech platných registrací budou po ukončení soutěže 18. května 2026 vylosováni výherci.Kromě hlavní výhry, kterou je cesta do Miami spojená s návštěvou zápasu FIFA World Cup 2026, jsou ve hře i další atraktivní ceny, jako například RGB MiniLED televize, americká chladnička nebo oficiální zápasové míče FIFA World Cup 2026 TRIONDA. Celková hodnota výher v soutěži je 340 tisíc korun.Fotbalové emoce mají největší sílu tehdy, když je zažijete naživo. Hisense nyní dává fanouškům možnost posunout se z obývacího pokoje přímo na tribuny a být součástí momentů, na které se nezapomíná. Stačí se zapojit a možná právě vy budete mezi těmi, kteří je prožijí na vlastní kůži.O společnosti HisenseSpolečnost Hisense, založená v roce 1969, je celosvětově uznávaným lídrem v oblasti domácích spotřebičů a spotřební elektroniky. Působí ve více než 160 zemích a specializuje se na vysoce kvalitní multimediální produkty, domácí spotřebiče a inteligentní IT řešení. Podle společnosti Omdia zaujímá Hisense 1. místo na světě v segmentu televizorů s úhlopříčkou 100 palců a více (2023 – 3. čtvrtletí 2025). Jako oficiální sponzor mistrovství světa ve fotbale FIFA World Cup 2026 se Hisense zavázala ke globálním sportovním partnerstvím jako způsobu, jak propojit diváky po celém světě. Zdroj: Hisense

Čas načtení: 2026-03-25 08:36:00

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci hledá hráče na kontrabas

Šéf opery a hudební ředitel DFXŠ vypisují konkurz do orchestru opery na celý úvazek na pozici kontrabas (zástupce vedoucího skupiny). Konkurz se uskuteční dne 14. května 2026 od 10:00 hodin v budově Malého divadla (Zhořelecká 344/5). Přihlášky se stručným životopisem zasílejte prosím nejpozději do 10. května 2026 na e-mail hampel@saldovo-divadlo.cz (tajemník orchestru) nebo na adresu: Správa DFXŠ Liberec, Veronika Mičjarová (produkční opery), Zhořelecká 344/5, 460 01 Liberec, micjarova@saldovo-divadlo.cz. Uchazeči, kteří podají přihlášky později, nebudou ke konkurzu přizváni. Podmínky konkurzu: povinné skladby výběr jednoho klasicistního koncertu (1. a 2. věta, i s kadencí) Jan Křitel Vaňhal Koncert pro kontrabas a orchestr D dur Franz Anton Hoffmeister Koncert pro kontrabas a orchestr č. 1 C dur Karl Ditters von Dittersdorf Koncert pro kontrabas a orchestr E durnebo výběr romantického koncertu (dvě kontrastní věty) Sergej Kusevickij Koncert pro kontrabas a orchestr fis moll, op. 3 Giovanni Bottesini Koncert pro kontrabas a orchestr č. 2 h moll hra z orchestrálních partů (party na vyžádání budou k  dispozici ke stažení na webových stránkách divadla www.saldovo-divadlo.cz v sekci Divadlo – Konkurzy) hra z listu klavírní doprovod zajištěn (korepetitor bude k dispozici od 9:00 hodin) DFXŠ si vyhrazuje právo některé uchazeče po předběžném výběru ke konkurzu nepřizvat. Těšíme se na Vaši účast a přejeme hodně úspěchů

Čas načtení: 2026-05-05 09:25:49

Plzeňská filharmonie hledá hráče na violoncello

Plzeňská filharmonie vypisuje konkurz na pozici: Violoncello tutti Povinné skladby jsou: První věta s kadencí z klasického koncertu. První věta koncertantní skladby z období romantismu či 20. století, či jedna ze suitJ. S. Bacha Vybrané orchestrální party, které budou účastníkům zaslány na základěpodané přihlášky Konkurz se uskuteční 5. června 2026 od 10:00 hodin ve Studiu S1 v budově Českého rozhlasu Plzeň, náměstí Míru 10, 301 00 Plzeň. Každý z kandidátů připojí k přihlášce seznam repertoáru, který si na konkurz připravil, a zajistí notový materiál klavírního doprovodu. Korepetitora na žádost kandidáta zajistí PF. Datum nástupu do zaměstnání dle dohody. Životopisy a přihlášky včetně repertoáru zašlete nejpozději do 28. května 2026 na adresu:Plzeňská filharmonie o. p. s., náměstí Míru 10, 301 00 Plzeň. Možnost partů ke stažení

Čas načtení: 2026-05-01 12:33:15

Národní divadlo Brno přijme referenta online marketingu

Národní divadlo Brno hledá nového kolegu nebo kolegyni na pozici referent online marketingu. Datum nástupu: 1.7.2026 – popřípadě dohodou Pracovní úvazek:   1,00 Platové zařazení dle NV č. 341/2017 Sb. v platném znění (zařazení v 11. platové třídě, tarifní plat v závislosti na délce započitatelné praxe). Náplň práce spolupráce na online marketingových kampaních NdB správa obsahu a kampaní na sociální síti NdB      Facebook / Instagram odpovědnost za web NdB – administrace CMS systému – kompletní správa obsahu na webu práce s analytickými nástroji a daty, optimalizace obsahů na základě znalosti zákazníka Požadujeme minimálně SŠ vzdělání seniorní znalosti a prokazatelné zkušenosti z obdobné pozice učenlivost, samostatnost, dobré komunikační schopnosti perfektní znalost českého jazyka znalost anglického jazyka zájem o kulturu a orientaci v prostředí české kultury zkušenosti s tvorbou a publikací obsahu na sociálních sítích Dále výhodou základní znalost prostředí nástrojů Google Analytics, Google Ads, Seznam Sklik.cz, Facebook Business Manager, Mailchimp, WordPress, Canva apod. Nabízíme zajímavé umělecké a kreativní prostředí v centru města Brna kontakt se špičkovými uměleckými osobnostmi služební mobilní telefon a notebook 5 týdnů dovolené příspěvek na stravování a další firemní benefity Případné zájemce prosíme o zaslání motivačního dopisu a profesního životopisu do 15. 5. 2026 na e-mail vyberko@ndbrno.cz Výběrové řízení proběhne na konci května 2026 a budou do něj pozváni vybraní uchazeči z 1. (neveřejného) kola. Informace o zpracování poskytnutých osobních údajů: Správcem Vašich osobních údajů bude Národní divadlo Brno, p.o., Dvořákova 11, 657 70 Brno;  IČO 00094820. Vámi poskytnuté osobní údaje budou zpracovávány pro účely výběrového řízení, výběru osob ucházejících se o zaměstnání, na základě zákonného požadavku souvisejícího s výběrovým řízením a z důvodu oprávněného zájmu správce. Jedná se zejména o jméno, příjmení, titul, datum narození, státní příslušnost, kontaktní adresu, telefon, email, adresu trvalého pobytu, údaje o vzdělání, předchozí pracovní zkušenosti, znalosti a dovednosti související s výkonem práce. Vaše nezbytné osobní údaje nebudou předávány třetím subjektům. Osobní údaje budou zpracovávány zaměstnanci personálního oddělení NdB a členy příslušné výběrové komise. Osobní údaje budou v listinné podobě uloženy na personálním oddělení. Vaše osobní údaje budou zpracovávány pouze po dobu trvání výběrového řízení. Po ukončení výběrového řízení budou Vaše osobní údaje zlikvidovány nebo na základě Vašeho souhlasu ponechány po dobu 1 roku pro Vaše oslovení v budoucnu, pokud se objeví další vhodná pracovní pozice v NdB.

Čas načtení: 2026-05-06 09:55:41

Plzeňská filharmonie hledá člena bicí sekce

Plzeňská filharmonie vypisuje konkurz na pozici: Člen bicí sekce Povinné skladby jsou: Jedna sólová skladba dle vlastního výběru Vybrané orchestrální party, které budou účastníkům zaslány na základě přihlášky Konkurz se uskuteční 5. června 2026 od 10:00 hodin ve Studiu S1 v budově Českého rozhlasu Plzeň, náměstí Míru 10, 301 00 Plzeň. Každý z kandidátů připojí k přihlášce repertoár, který si na konkurz připravil, a zajistí případný notový materiál klavírního doprovodu. Korepetitora na žádost kandidáta zajistí PF. Datum nástupu do zaměstnání – říjen 2026 (nebo dle dohody). Životopisy a přihlášky včetně repertoáru zašlete nejpozději do 28. května 2026 na adresu:Plzeňská filharmonie o. p. s., náměstí Míru 10, 301 00 Plzeň. Možnost partů ke stažení

Čas načtení: 2026-05-20 14:05:21

Harley-Davidson Experience Tour zahajuje již 21.května v Brně

Harley-Davidson® zahajuje motorkářskou sezónu prostřednictvím akce Harley-Davidson Experience Tour 2026, která v rámci Česka zavítá do Brna, Plzně, Ostravy a Prahy a během 4 měsíců [...]

Čas načtení: 2026-04-10 13:02:23

Krkonošský národní park chce vést 13 lidí. Vybírá se z místních i ze správy

O funkci ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se uchází ve výběrovém řízení 13 zájemců. Uvedlo to ministerstvo životního prostředí. Nevyloučilo ale také, že další přihlášky přijdou poštou. Čtyři z přihlášených jsou současní zaměstnanci Správy KRNAP jako třeba mluvčí parku Radek Drahný. Jako předpokládaný termín nástupu nového ředitele ministerstvo uvádí 4. května, případně podle dohody.

Čas načtení: 2026-04-30 19:05:00

Z Prahy do Kodaně za 12 hodin, do Hamburku za šest. České dráhy rozšířily síť

České dráhy rozšířily počet svých přímých mezinárodních linek. Od 1. května vyjedou první přímé vlaky z Prahy do Hamburku a Kodaně. Mezi Prahou a Kodaní pojede jeden pár vlaků denně, mezi Prahou a Hamburkem to budou dva páry vlaků.

Čas načtení: 2026-05-14 10:23:51

Hankook obuje tým HWA EVO.R pro závody Nürburgring 24H. Závodní slicky čeká extrémní zkouška

Nürburgring 24H patří mezi závody, kde pneumatiky dostávají mimořádně tvrdou zátěž. Dlouhé stinty, proměnlivý rytmus okruhu, vysoké rychlosti i náročné zacházení s autem umějí rychle ukázat, jak dobře funguje technika připravená pro vytrvalostní závodění. Do letošního ročníku ADAC RAVENOL 24H Nürburgring, který se jede od 14. do 17. května 2026 na německém Nürburgringu, vstupuje Hankook […]

Čas načtení: 2020-07-13 07:41:53

Od 14. května 1945 začal skutečný mír čili tvrdý pořádek

Nejpozději do 5 dnů od kapitulace nacistické armády v prostoru Čech a Moravy, začal mírový úklid a pořádek. Na rozkaz generálního štábu sovětské armády (myslí se tím takto nazývaný sovětský armádní štáb či velitelství v oblasti Ústecka) museli cizinci opustit území ČSR do 15. května do 24. hodin. „Podle nařízení generálního štábu sovětské armády musí být odstraněny všechny bílé prapory z domů, a naopak mají být bílé pásky na pažích Němců. Podle generálního štábu sovětské armády musí být z veřejných a státních úřadů odstraněni Němci. Zemědělcům je nařízeno se věnovat řádně jarním pracím. Každý z nich musí vyvinout úsilí, aby bylo zajištěno řádné zásobování obyvatelstva. Musí nabízet celou sklizeň. Vracejícím se utečencům: budou jim zabaveny koně a krávy. Počty se nahlásí na ČNV, ostatní majetek se jim ponechá. Mohou použít železnice.“ Vzkazy dělníkům, navrátilcům wehrmachtu i dětem Relace ze 14. května 1945 jasně ukazují, jak doslova po fragmentech se skládal dohromady ze dne na den mírový život města doslova pár dnů po válce. Ještě než se z 13. května stal 14. květen, vyslechli si občané žijící v dosahu ústeckého vysílače rozsáhlou relaci: Posluhači se dozvěděli, že osazenstvo firmy Wolfrum má nastoupit do práce 14. května. Oznamovalo se, že ještě několik dnů bude trvat oprava vodovodního potrubí poškozeného bombardováním. Je nutné vodou šetřit a používat ji pouze k pití a vaření. Ostatní užívání vody bylo zakázáno a bude prováděna kontrola pod hrozbou zastavení vody tomu, kdo bude vodou plýtvat. Rozhlasová relace konstatovala, že některé obchody na Střekově i přes výzvy neotevřely, a uvedl, že je nutné, aby tak učinily, zvláště tam, kde je zboží lehce podléhající zkáze. Začaly se objevovat i výzvy typu, že paní Johanna Vogelsangová z Bautzenu hledá dceru a hledán je sedmiletý Jörgen Otto z utečenecké rodiny, která se dostala koncem války na Ústecko. Všichni zajatci a civilní zaměstnanci z Anglie, Ameriky, Francie, Holandska a Belgie byli vyzváni, aby se připravili na odjezd železnicí nebo aby odešli pěšky. Z rádia se též ozvalo, že štáb sovětské armády v Ústí dovolí, aby zůstali cizinci pracující v důležitých a potravinářských podnicích. Všichni navrátilci wehrmachtu se museli hlásit na pracovním úřadu, také ženy a dívky z okresu Ústí, které pracovaly pro Wehrmacht. Podniky podle rozhlasu museli předat seznamy zaměstnanců a sdělit, zda potřebují další zaměstnance. Museli také vést denní přehled absentérů.  Děti byly žádány, aby si zatím nehrály na ulici, kvůli nebezpečí z pohozených zbraní a výbušnin. Druhá polovina května: Rádiové relace byly nesmlouvavé Přepis vybraných relací ústeckého rozhlasu ukazuje, jak se lidé dozvídali doslova cokoliv, co vedení města či okresu napadlo, že je třeba zařídit. Důležité slovo kromě sovětského štábu mělo také československé posádkové velitelství.  Relace 15. května: Němci se ve své mateřštině dozvěděli, že platí protektorátní potravinové lístky, naopak ztrácejí platnost dovolenkové karty, ale platí poukázky vojáků. Bývalí vedoucí a funkcionáři NSDAP a členové německých organizací zodpovídají za zachování současného stavu majetku, jako jsou budovy, sportovní objekty, auta, finance atp., s plnou odpovědností pod pohrůžkou vězení. Relace 16. května: Představitelé obcí se z rozhlasu dozvídají, že jsou odpovědni za odstraňování (uhynulých) koní. Relace 17. května: Kromě drobných informací se Němci také dozvěděli, že ČNV volá od 16 do 60 let všechny mladíky a muže, kteří zatím nepracují, aby se hlásili na pracovním úřadu ve dnu určeném počátečním písmenem jména. Jinak jim nebudou dány potravinové lístky. Dne 21. května se měli dostavit muži s příjmením od A do F a 24. května jako poslední ti se jmény od S do Z. Nařizoval se také nástup lakýrníků a malířů do práce. Relace dále upozorňovala, že zemědělci, kterým chybí koně, se mohou přihlásit a kůň jim bude zapůjčen. Nařizovalo se také změnit jména ulic a náměstí ke stavu, který byl v roce 1938. Dovolenkové lístky bylo podle relace třeba opatřit 100 K kolkem a do 29. května vyměnit za odběrné poukazy, jejich platnost skončila 15. května. Od 18. května platil zákaz prodeje tabákových výrobků v okrese Ústí, výrobky a tabák i poukázky na cigarety bylo nutné odevzdat do 21. května. V německé relaci se posluchači dozvěděli, že je zakázáno používat munice pro lov ryb. Také bylo nařízeno odevzdat zbytky munice, aut a různých vozů. Relace 18. května: Majetek zemřelých nebo uprchlých členů NSDAP je zabaven, jakákoliv manipulace s tímto majetkem je trestná. Němci si také mohli poslechnout, že vstupuje v platnost zákaz prodeje nebo darování bytového zařízení, zodpovídají za to majitelé domů. Rozhlasové relace byly pro Němce především očekáváním nepříjemných zpráv. Rozhlasová zpráva – nařízení o nábytku naplňovala neblahé tušení, že je nemine odsun z Československa. Byl to viditelný signál snahy zamezit jim, aby dokud je čas, prodali svůj majetek.  Relace 22. května: Naopak spokojenější mohli být někteří lidé pracující v průmyslových podnicích, protože pro těžce pracující v horku, v prašném prostředí a se škodlivými látkami, měli od nynějška nárok na dodatečné potravinové lístky. Relace 23. května: Relace ve 12.30 hodin způsobila další vrásky na tváři členů NSDAP. Byli vyzváni, aby si na ONV vyzvedli formuláře ve druhém patře ve dveřích č. 47, a ty musí vyplnit. Byl to signál, že je na ně připraveno prověrkové síto. Budou váženi a měření do jaké míry byli malými rybami, kdo z nich byl potentát, a kdo kapitální mrcha, kterou už dávno měli zastřelit. Členové NSDAP s většími hříchy se stali zakrátko obyvateli internačního tábora pro Němce na Skřivánčím poli, na okraji Ústí nad Labem. Tvrdý příchod československého pořádku Nahánění oveček – i tak lze nazvat rozhlasovou relaci z 23. května v 8.30 hodin. Znamenala skutečný příchod československého pořádku. V němčině se neslo nad Ústím nad Labem následující: Posádkové velitelství a ONV nařizuje: 1. Všichni obyvatelé, kteří se pohybují mimo Ústí, se musí do 24 hodin vrátit. 2. Všechny instituce a podniky musí odstranit německé nápisy a nahradit je českými na své náklady. Jinak hrozí pokuta. 3. Občané musí do 24 hodin odevzdat všechny zbraně a munici po Wehrmachtu a po NSDAP na posádkové velitelství. Nošení zbraní bude trestáno až smrtí. 4. Majitelé skladů a obchodů nahlásí své zásoby na ONV. 5. Porážka veškerých zvířat včetně drůbeže je bez povolení úředně přísně zakázána. 6. Místní národní výbor, respektive představitelé obcí jsou zodpovědni za plné hospodářské využití všech pozemků a za řádné krmení dobytka a dalších zvířat. 7. Stále platí pro zemědělskou výrobu povinnost dávek zemědělských produktů. 8. Všechny německé vlajky, prapory a standardy do 24 hodin odevzdat na místním velitelství. Domy českých majitelů a úřady budou mít vyvěšeny československé vlajky nebo prapory. Německé obyvatelstvo musí vyvěsit bílé vlajky a musí nosit na levé paži, pokud se pohybují mimo byt, bílou pásku. Český majitel bude označen česko-ruským nápisem (Schildern). 9. Obyvatelstvo se vyzývá k dodržování klidu a pořádku. Policejní hodina pro hospody a zábavní podniky je stanovena na 22. hodinu. Venku se mohou zdržovat jenom lidé s potvrzením národního výboru. 10. Každé poškození nebo zničení státního nebo veřejného majetku bude potrestáno. 11. Policejní a bezpečnostní úkony mohou provádět jenom policejní orgány. 12. Veškerá agenda se správními orgány smí být vedena jenom v české řeči. 13. Dřívější rozhodnutí národního výboru jsou tímto zrušeny. 14. Bude provedena kontrola těchto opatření a jejich nesplnění bude přísně trestáno. Po této „státotvorné“ relaci následovala ještě krátká, ve které jsou opět žádáni majitelé bytů nebo jejich správci, aby předali přehled volných, opuštěných a německým obyvatelstvem obsazených bytů. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-07-07 18:16:16

Bojíte se špehování občanů? Uměli jsme to dobře již v roce 1945

Co se dělo na Ústecku v roce 1945, o tom samém hovořili pamětníci i jinde v Čechách. Podle politologa Zdeňka Zbořila jenom místní souvislosti byly rozdílné. Vše ostatní měli lidé společné: Ohromná únava z války, které se dnes říká posttraumatická stresová porucha, postihla celou společnost, byť každého jednotlivce jinak. Lidé měli hlad po vydatném jídle, po jistotě, ale také po pomstě. Mnozí kvůli válečným útrapám orámovaným gestapem, Lidicemi, Ležáky a nočními nálety spojenců měli chuť ze zloby dát nějakému Němci přinejmenším pěstí do zubů, nebo i hůře. Informace o konci války na Ústecku v roce 1945 jsou z tohoto hlediska obrazem jednání lidí kdekoliv v Čechách a na Moravě. Pokud někdo varuje, že bez všeobecného (kamerového a digitálního) šmírování neudělá člověk už zítra ani krok a zažijeme, co tu v historii ještě nebylo, je to úsměvné. Taková opatření zde existovala i bez elektronického sledování od starověku. Bez různých povolení a potvrzení v kapse se od poloviny května 1945 nikdo nemohl bezpečně vzdálit ze svého bydliště. Nekonečný počet provizorních potvrzení Od oficiálního převzetí moci 8. května byla československá státní správa na Ústecku definována jen útržkovitě. Byla deklarována momentálními nařízeními. Až koncem května, patnáct dní po převzetí moci v Ústí nad Labem, se objevuje první oficiální oběžník. Odkazuje na vládní nařízení, které bylo vydané čtyři dny před faktickým osvobozením Ústí a zároveň i před oficiálním koncem války 8. května 1945. Proto byla od 8. května vydávána provizorní potvrzení prakticky na cokoliv. Bylo potřeba udržet alespoň v hrubých rysech přehled o tom, co se děje, co někteří lidé mohou či nesmí. Nebylo výjimkou, že člověk mohl mít u sebe potvrzení o místě trvalého pobytu, potvrzení o tom, kde je zaměstnán, aby mu nyla umožněna cesta z trvalého bydliště do místa práce, další potvrzení mohlo týkat určitého druhu dopravy či faktu, že je jeho držitel z nějakého důvodu zproštěn evakuace čili odsunu. Typický je příklad potvrzení na jméno Josef Strache. Dne 17. září 1945 Severočeské uhelné doly v Mostě, důl Doblhoff III. v Modlanech vystavil potvrzení, že občan Strache Josef z Maršova je zaměstnán na dole Doblhoff III. „jako horník a jest dle nařízení báňského rev. úřadu v Teplicích – Šanově zproštěn evakuace.“ Od individuálních potvrzení k oprávnění pro nositele úředního listu Nejčastěji byla vydávána konkrétní potvrzení pro jednotlivce. Zmocňoval jej k určité práci a volnému pohybu při ní, k určitému úřednímu jednání nebo jenom oznamoval, že daný člověk není nacista či že je československým státním občanem. Zvláště potvrzení o občanství bylo pro některé lidi velmi důležité. Znamenalo, že se s ním nebude jednat jako s Němcem a nebude mu případně hrozit zatčení, pokud se bude pohybovat mimo své bydliště. V nejistotě tehdejších dnů měla potvrzení mimořádně velký význam. Například Adolf Jüstel měl provizorní „Potvrzení“, že je členem Národního výboru a je oprávněn nosit zbraň. Potvrzení bylo vydáno v Maršově 10. května 1945. Dochovala se také kopie potvrzení z 11. května. Český národní výbor (ČNV) v Ústí nad Labem v ten den vydal dvěma mužům prozatímní plnou moc k dohlížení u firmy Mühlig – Union, ústecké sklárny. V ten den vydal ústecký ČNV i potvrzení, že „pan Alois Jandejsek má zplnomocnění od zástupce Národního výboru českého v Ústí n. L. do vykonávání služby vrchního dozoru v oblasti teplického (dnes západního) nádraží v Ústí n. L. Každý zaměstnanec dráhy jest povinen rozkazu bratra Jandejska uposlechnouti.“ V dalším z potvrzení stálo „Prosíme, aby panu Josefu Kratochvílovi, prozatímnímu vedoucímu táboru Rusů, Francouzů a jiných, bylo na platné poukazy vydáno zboží.“ Kromě toho například 11. srpna okresní správní komise povoluje Maxi Sochůrkovi, správci rafinerie cukru v Ústí, bydlícímu na Střekově, přechod přes Masarykova zdymadla, taktéž i Zdeně Brtníkové. Další potvrzení z 12. května praví: „Prosíme všechny odbory Národního výboru, aby byly nápomocny paní Antonii Krejzlové, na její cestě do Prahy.“ Z téhož dne je také kopie žádosti Českého národního výboru adresovaná Správě Ústeckého pivovaru v Ústí nad Labem „Kancelář Národního výboru potřebuje nutně pro posádku velitelství v Ústí n. L. lahvové pivo dobré jakosti. Prosíme o promptní dodání na pozdější vyrovnání, k rukám úřadovny ČNV uhelný syndikát v Ústí n. L.“ Další instrukce z 15. května byla tohoto znění: „Potvrzujeme, že osobní vůz Praga Picolo stojící v Trmicích, Nádražní tř. 614 jest majetkem pana Jindřicha Utišila. Výše uvedený vůz je k naší dispozici, t. j. Českého Národního výboru v Ústí n. L.“ Německé průkazy československé státní moci Na rozmnožovacím stroji byly připraveny „Prozatímní stvrzení“ pro pracovníky železnice. Člověk s tímto provizorním průkazem byl oprávněn nosit předepsanou pásku umožňující volný pohyb. „Toto stvrzení platí pouze ve spojení s osobním průkazem vydaným Reichsbahn.“ Páteří dopravy v prvních dnech po skončení války v Čechách byla železnice, pokud mělo být dopraveno na větší vzdálenost něco jiného, než co uveze sedřený kůň zapřažený za rozvrzaný vůz. Němečtí železničáři byli nepostradatelní a museli mít možnost se pohybovat volně ve dne i v noci v rámci směnného provozu. Proto v místě bydliště obdrželi provizorní průkaz platný s originálními německými průkazy Deutsche Reischsbahn. Stráže znovuzrozené československé místní moci se setkávaly u železničářů s Personenausweis a Dienstausweis, tedy s osobními a služebními průkazy zaměstnanců železnice. Průkazy byly hodnověrné, protože byly opatřeny fotografií. Některé průkazy byly kromě původního německého razítka přerazítkované razítkem příslušného národního výboru. Rozmnoženy byly také formuláře „Potvrzujeme tímto příjem těchto zbraní: … od pana ….   Potvrzuje: Československý Národní výbor V Ústí n. L., dne ……… 1945.“ Doloženo je písemně přijetí zbraní již 9. května, kdy podle archivních materiálů vypsal ústecký ČNV Siegfriedu Rudischerovi ze Střekova potvrzení o příjmu jedné pistole s municí. Potvrzení na doručitele Byly také vydávány příkazy či potvrzení na obecného nositele – jakoukoliv osobu, která se prokáže potvrzením. Například ze 14. května je kopie příkazu ČNV: „Vydejte prosím ihned 64,20 kg salámu nebo jiných masových produktů pro tábor ruských zajatců v Předlicích, Lidový dům.“ O den později ČNV vydal tuto instrukci: „Pan Mottl nebo pan Rumrich. Je-li možno, vyměň doručiteli tohoto listu maso za salám.“ Doručitelů bylo mnoho. Symbolizovali směnný obchod v době, kdy všeho bylo málo. Proto poslíčkové jezdili i do firem pro různé výrobky, včetně ústecké likérky, odkud přiváželi též alkohol pro různá slavnostní setkání s delegacemi. Povolení k útěku z bývalé sudetské župy Již od prvního okamžiku, kdy se zhroutila německá Říše, musela nastupující provizorní československá moc řešit i otázky jednotlivců. Proto provizorní vedení města také posvětilo útěk německých dívek ze sudetské nejistoty. ČNV například 14. května 1945 vydal strohé dvouřádkové potvrzení naťukané na psacím stroji: „Slečna Ruth Barbara Winterlingová jest čsl. státní příslušnicí, jelikož se na našem území narodila.“ Ve stejný den potvrdil, že nemá námitek proti tomu, aby se oddala s Harmen Klinkenborgem, holandským státním příslušníkem. Dotyčné potvrzení bylo vydáno, jelikož manželé opustí naše území, směr Holandsko. Naprosto provizorní potvrzení Ačkoliv úřady vydávaly provizorní potvrzení, některá potvrzení byla doslova improvizovaná. Typickým příkladem bylo potvrzení vystavené 6. června 1945, jež vydal „Československý Národní výbor Vyklice“. Samotné razítko výboru místní výroby nepřipomínalo žádné oficiální razítko obecního úřadu, respektive místního národního výboru.  Je pravděpodobné, že toto improvizované razítko uznávali ti, kteří o těchto provizorních potvrzeních v okolních obcích věděli. Tomu odpovídá i obsah potvrzení: „Čsl. Národní výbor ve Vyklicích tímto potvrzuje, že Adolf Kajc bytem ve Vyklicích jest zahradníkem ve Chumu Hotovicích, a Český Újezd, kolo potřebuje nutně služebně.“ V nejbližším okolí nositeli potvrzení zajišťovalo, že ho nikdo nezadrží kvůli tomu, že má jízdní kolo. Mohl upadnout do podezření, že kolo ukradl, nebo že nedovoleně kamsi odjíždí, aby zmizel… Podnikové průkazy Na rozdíl od úřadů velké firmy se uměly ihned přeorientovat a tiskaři jim rychle vyrobili různé průkazy a potvrzení, která měla vyšší „štábní“ čili grafickou úroveň než provizorní potvrzení národních výborů. Akciová společnost Jiří Schicht, jedna z největších firem v Ústí nad Labem, nechala ještě v průběhu května vytisknout průkazy v českém jazyce. Mezi věcmi zabavenými lidem, kteří byli umístěni do internačního tábora, se dochoval například průkaz č. 8 269 na jméno Kratkai Kurt s bydlištěm Zálezly 145 vydaný 29. května 1945. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-07-08 06:51:09

Unikátní svědectví roku 1945: První rozkazy jak žít

Do dnešních dnů se zachovaly přepisy ústeckých rozhlasových relací vysílaných místní vysílačkou pro oblast Ústí nad Labem. Umožňují nahlédnout do situace posluchačů v Ústí nad Labem poblíž česko-německé hranic v květnu až červenci 1945. Němci i Češi (tedy i majitelé a vedoucí pracovníci firem) museli sledovat rozhlasové relace, protože se z rozhlasu dozvídali i to, že se mají dostavit na nějaký úřad vedoucí pracovníci některých ústeckých firem nebo i vyjmenované skupiny občanů. Z rozhlasu zněly doslova rozkazy, co musí místní obyvatel udělat. V němčině byli místní obyvatelé vyzýváni: „Upozorňujeme nové posluchače, že každou celou hodinu vysíláme zprávy a nařízení ČNV. Z technických důvodů není možné vysílat nepřetržitě. Vždy pět minut před celou se ozve znělka. Jestliže se z nějakých důvodů vysílání zpozdí, po znělce vyčkejte u přijímače.“ V přepisech relací byl zmiňován Český národní výbor (ČNV) a okresní národní výbor (ONV) – v obou případech se jednalo o místní a okresní provizorní československý orgán státní moci v Ústí nad Labem. Předpisy provizorní správy, jak provizorně žít První dochovaný rozhlasový přepis je z 10. května. Tehdy se v německém jazyce v 11. 45 hod. ozvalo, že československý národní výbor a pracovní úřad nařizují: „Je absolutně nutné, aby všechna sklenářství zahájila zasklívání oken. Také všichni truhláři, tesaři, pokrývači a stavební dělníci musí okamžitě nastoupit do práce. Je zvlášť důležité, aby neprodleně začaly práce na odstraňování škod po leteckém bombardování v životně důležitých podnicích a na komunikacích.“ Český národní výbor (ČNV) a pracovní úřad upozornili, že pokud se někdo nedostaví bez řádné omluvy, bude to vedeno jako sabotáž se všemi důsledky. V dalších relacích zaznělo: * ČNV a pracovní úřad vyzývaly majitele povozů, aby se hlásili u Regionálního prezidia v budově spořitelny. * Životně důležité obchody, pekařství, řeznictví, hospody, jídelny musí být dále v provozu. * Je zakázané zvyšovat ceny, staré ceny musí být dodrženy. * Je zakázáno prodávat bez potravinových lístků, předzásobovat se a zatajovat zboží. V prvních relacích se objevilo také upozornění týkající se sovětských jednotek: Němci z rádia slyšeli, že občané se vyzývají, pokud nemusí do práce nebo do služby, aby raději nechodili na ulici. V relaci z 11. května byla vyhlášena trojbodová „Výzva k práci“: Za prvé: Všichni příslušníci Wehrmachtu navrátivší se do Ústí nad Labem a v okolí se přednostně přihlásí v sedm hodin ke zvláštnímu pracovnímu přidělení úklidu ulic. Nerespektování výzvy bude považováno za sabotáž. Netýká se to odborných profesí jako zedníci, tesaři, zámečníci a podobní, kteří se budou hlásit na pracovním úřadu v osm hodin. Za druhé: Učitelé se budou také hlásit od sedmi hodin k manuální práci. Za třetí: Upozorňuje se, aby pracující, především muži, se dostavili do zaměstnání. Momentálně nepotřebné pracovníky dají podniky dočasně k dispozici pracovnímu úřadu. Kromě toho se v německé relaci objevila výzva, zda někdo nemá pro potřeby ústeckého vysílače akumulátorovou baterii. V relaci 11. května v 11 hodin se ozvalo z místního rozhlasu: „Ústecký svět se dozvídá, že bývalý státní ministr SS Obergruppenführer Karl Hermann Frank jako dělník pracuje při dláždění Staroměstského náměstí v Praze.“ Následovala relace ČNV, ve které se opět zdůrazňuje potřeba automechaniků, kteří se mají dostavit do práce, totéž mají učinit i učni a pomocní stavební dělníci. Obyvatelé města byli vyzváni k úklidu střepů z rozbitých oken před svým domem a k úklidu menší suti a odvézt toto dovnitř na dvory domů odkud budou později odstraněny. S okamžitou platností byl zakázán prodej textilu a obuvi. Neuposlechnutí mělo být přísně trestáno, zaznělo též z rozhlasu. Také obchody museli nahlásit zásoby zboží určeného pro východní pracovníky podle starého značení. Rozhlas též upozornil, že opět zahájila provoz železnice a provizorní jízdní řády jsou k dispozici na nádražích. Relace 11. května ve 12 hodin a znovu ve 14 hodin mimo jiné upozorňovala, že také všichni kočí a šoféři se měli hlásit u svých zaměstnavatelů. Následoval projev „vedoucího komise městské správy“ k obyvatelstvu: „Občané Ústí! ČNV včera ve svém vyjádření oznámil nový řád městské správy v Ústí. Nezávisle na změnách nemění se rozsah správy, záležitosti obyvatelstva bude nadále vyřizovat městský úřad. Nařídil jsem všem úředníkům, zaměstnancům a pracovníkům městských úřadů, aby pracovali v zájmu obyvatelstva. Změny budou vždy včas oznámeny. Žádám obyvatele, aby mne v tomto těžkém úkolu podpořili. Přednostní je úklid města, maximálně je nutné pracovat na vyčištění silnic a náměstí. Učiním opatření, aby všichni úředníci byli na svých místech. Požaduji od úředníků, kteří mají na starosti zásobování potravinami a potřebným spotřebním zbožím, plnou odpovědnost. Pokud někdo má řemeslnickou dílnu, musí si být vědom toho, že v této složité době musí plnit zájmy obyvatelstva. V zásobování potravinami zůstává v platnosti současný systém. Zajistím řádnou distribuci přídělových lístků. Není třeba mít obavy z toho, že by se zhroutilo řízení zásobování obyvatelstva. Rád bych ještě uvedl: přichází na úřad mnoho lidí v různých občanských záležitostech, ale před těmi musí mít (v této chvíli) přednost obecní zájmy.“ Signály budoucnosti Rozhlasové relace jsou mimořádně cenné svou stručností. Většinou jenom oznamují, téměř nekomentují. Byly signálem toho, co bude dál. Takto relace 11. května v 16.15 hodin oznamovala: „ČNV potřebuje nutně na krátký čas asi 150 mužů, přednostně komunistů a sociálních demokratů. Hlásit se budou v Policejním revíru 1. Už zítra mohou opustit svá zaměstnání.“ Přeloženo do budoucího času: Přihlaste se, budete moci šikanovat ty, kteří vás za války šikanovali. Budete v uniformě dobrovolníků – pomocných policistů. A z některých z vás bude základ kádrovácích komisí, které budou prověřovat místní Němce v rámci antinacistických komisí. Zřejmé také byly problémy s identifikaci vyvolených osob, pokud šlo o nošení tříbarevných českých trikolor: Nosit tyto pásky na paži mohli jen ti, kteří jsou opatřeni razítkem ČNV. Bez něj byly neplatné a každý se zodpovídal za jejich neoprávněné nošení. Pokud úřady a podniky vybavily své zaměstnance rudými páskami na paži, musely být opatřeny razítkem firmy s českým textem. V podstatě každý den rozhlas vyzýval různé pracovníky, aby nastoupili do práce a zajistili všední provoz služeb i výrobních firem. Proto 12. května ráno pracovní úřad sdělil, že se kvůli odchodu cizích pracovníků projevil nedostatek pekařů a řemeslníků. Úřad proto vyzval všechny, kteří již nepracují, aby se hlásili na úřadu. Na teplickém (západním) nádraží se museli hlásit všichni výhybkáři a posunovači. Také ČNV žádala všechny řezníky, aby otevřeli obchody. Zajímavý byl vzkaz, že řezníci obdrží zbraně, přičemž řezníci na předměstích je obdrží od místních výborů. Zmínku o zbraních lze chápat jako prevenci proti nájezdům zlodějů na řeznictví. Kdy začal „provozní“ mír? Na základě rozhlasových relací víme, že 13. května 1945 začíná opět normální provoz ve firmě Schicht (pozdější Setuza či STZ). Všichni zaměstnanci museli nastoupit ráno do služby. Je to nepatrná místní zpráva, ale ve skutečnosti to je signál, že velký podnik (doslova evropského formátu) začal obnovovat svou činnost již tři čtyři dny po osvobození. Dny 8. a 9. května byly dny osvobozeneckých akcí, průjezdů kolon, ojedinělých střeleb a mrtvých, a již 10. května mohli lidé pocítit něco jako mír. Velký potravinářsko-chemický podnik nahnal lidi do práce k 13. květnu, aby začal oživovat velký tovární moloch a připravovat se k výrobě. Znamená to, že již po několika dnech bylo město schopné obnovovat svou běžnou činnost.  Pokud nebyly městské a průmyslové aglomerace silně bombardovány, náběh „téměř“ normálního fungování následoval v řádu několika dnů. K tomu lze dodat, že Ústí nad Labem mělo silně poničené centrum města kvůli americkému bombardování významného ústeckého železničního uzlu v dubnu 1945, ale větší část ústeckých firem nebyla fatálně poškozena. Ihned také začaly inventury majetku. Z rozhlasu se zodpovědní pracovníci dozvěděli, že „Sklady a stanice benzinové neprodleně na ČNV nahlásí zásoby a to doslova pod hrozbou smrti za neuposlechnutí příkazu. Majitelé a správci budov nahlásí do 15. května všechny volné nebo opuštěné byty bytovému úřadu. Nahlásí také opuštěné byty, ve kterých zůstalo zařízení. Nevztahuje se na byty poškozené bombami a tím neobyvatelné. Rovněž majitelé domů nahlásí v domech prázdné bombardováním nepoškozené obchody.“ Z hlediska firem začal „provozní“ mír mezi 13. až 15. květnem 1945. Rozkazy všedního dne Rozhlasová relace z 13. května ve 13 hodin ukázala, že zprávy vysílané hodinu po poledni jsou zcela typickým příkladem rozhlasu jako aktuální/ živé spojnice nového vedení města (ČNV) s lidmi v obvodu velkého Ústí: „Volány jsou všechny hasičské sbory, hoří Schichtova vila. Ke garážím ústeckých hasičů ať se dostaví ten, kdo má klíče od garáží. Všechny kapely ať se zúčastní oslav první mírové neděle. Naučí se sovětskou hymnu. Týká se to i divadelního souboru. Dnes v 15. hodin bude na předlickém hřbitově rozloučení s posledními oběťmi band SS...“ Různorodost informací jasně dokazuje tehdejší situaci: Nebylo nic rychlejšího než místní rozhlas, kde ihned byli informováni hasiči, kapelníci zaslechli rozkaz, že i když hráli dlouhá léta na počest Hitlera, teď museli umět hrát sovětskou hymnu. Můj otec, liberecký muzikant František Roček, původem z Čankovic, mi říkal, že hudebníci, pekaři nebo železničáři jsou prostě služebníci. Museli sloužit každému, kdo byl momentálně u moci, třeba Hitler. „Prakticky kdokoliv dostal příkaz, musel poslouchat, nebyla alternativa, a bylo to vydáváno za pořádek,“ vzpomínám si na tátova slova. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2026-05-15 00:10:43

Města v ČR navštíví náklaďák s raketou pro studenty

Do České republiky už příští týden dorazí jedinečná populárně-vzdělávací atrakce zaměřená na studenty i další zájemce o kosmonautiku z řad veřejnosti. SpaceBuzz, tahač s 18 metrů dlouhou zjednodušenou maketou rakety, má svou první zastávku naplánovanou na 18. května v Brně na Moravském náměstí, kde se chystá i rozsáhlý doprovodný program. Zájemcům z bran bude SpaceBuzz k dispozici i o den později, 19. května, ale už bez doprovodného programu. Následně se celá atrakce přesune do Znojma (20. května), Hodonína (21. května), Ždánic (22. května) a Slavkova u Brna (23. května), kde se chystá víkendová akce pro veřejnost. Další týden bude následovat severní Morava - Krnov (25. května), kde proběhne také tisková konference, Bruntál (26. května), Havířov (27. května), Nový Jičín (28. května), Dolní Vítkovice (29.–30. května), kde bude k dispozici školní program + velká veřejná akce, Dětský den. Těšit se ale mohou i zájemci v Plzeňském kraji (1.–2. června v Plzni pro veřejnost + školy, velká veřejná akce a tisková konference 1. června, dál Tachov (3. června), Přeštice (4. června), Domažlice (5. června) a Klatovy (6. června) – víkendová akce pro veřejnost), či Středočeském kraji (Praha bude v období 7.–10. června, kdy proběhne velká veřejná akce + tisková konference 8. června, školní program pak 9. a 10. června, Beroun a Mladá Boleslav přijdou na řadu 11. června, Mílovice pak 12. června a Kladno 13. června, kde proběhne finálová veřejná akce.

Čas načtení: 2020-06-17 11:22:37

Hongkong se stal obětí americko-čínské obchodní války

Historie Hongkongu (HK) v letech 2019 až 2020 je poznamenána ekonomicko-mocenským bojem o dominanci mezi USA a ČLR. Důvody a souvislosti politicko-obchodní války jsou rozsáhlé, proto se zaměříme pouze na jeden detail americko-čínské studené války: situaci v Hongkongu. Po nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta postupně došlo k eskalaci napětí mezi USA a Čínou, až Trump nakonec proti Čínské lidové republice (ČLR) rozpoutal obchodní válku. V důsledku tohoto politicko-ekonomického střetu je jedním z cílů také Hongkong (HK). Trumpova administrativa chce omezit možnosti hongkongské burzovní a celkově ekonomické základny, aby je nemohla ČLR efektivně využívat k zahraničním transakcím. Kámen úrazu: bezpečnostní zákon pro Hongkong Nejnovějším předmětem americko-čínského souboje je čínský bezpečnostní zákon pro autonomní oblast Hongkongu. Zákon přichází rok poté, co v Hongkongu v červnu 2019 vypukly nepokoje. Demonstranti lobbovali za mezinárodní podporu prostřednictvím zámořských návštěv opozičních politiků a on-line kampaní. Nosili při demonstracích britské a severoamerické vlaječky, což Peking vnímá jako formu zahraniční intervence. Utvrdil ho v tom v listopadu 2019 Spojenými státy přijatý zákon o lidských právech a demokracii v HK, který administrativě USA umožnil kdykoliv pozastavit zvláštní obchodní status Hongkongu na základě každoročního zkoumání ministerstva zahraničí, zda HK ještě má dostatečnou mírou autonomie v rámci jedné země, dvou systémů. Pro Peking to byl signál, že je zbytečné již omezovat své aktivity v Hongkongu, protože postoj USA průběžně nepřátelsky eskaluje. Podle vyjádření čínských úředníků a diplomatů (samozřejmě hovoří anonymně) již koncem roku 2019 v Pekingu předpokládali, co se stane dál. Americký prezident Donald Trump v pátek 29. května 2020 na tiskové konferenci v Bílém domě oznámil, že dal pokyn administrativě k zahájení procesu rušení politických a ekonomických výjimek poskytovaných Hongkongu. Trump tím reagoval na bezpečnostní zákon pro Hongkong, jehož sepsání schválil čínský parlament na svém květnovém plenárním zasedání a má být prý připraven zhruba do dvou měsíců. A tento zákon zase souvisí s demonstracemi a rozsáhlým vandalismem v Hongkongu od června do poloviny prosince 2019. Načrtněme si základní východiska: a) Část obyvatel Hongkongu není nadšena, že od předání britské kolonie pod čínskou svrchovanost v roce 1997 patří pod Čínskou lidovou republiku. Uvolněnější, tzv. západní styl života v HK, je přitažlivější (s minimem politických regulací) než na pevninské Číně. b) Demonstrace jsou projevem ztráty naděje, protože nejpozději v roce 2047 přejde HK plně pod jurisdikci Číny. Více než 50 procent současných obyvatel HK stráví své stáří v rámci Čínské lidové republiky, tedy v politicky poněkud sešněrovaném systému. Zda se čínský systém během dalších 20 let ještě více uzavře, nebo liberalizuje, je dnes ve hvězdách. c) Demonstranti jsou zneužíváni v rámci čínsko-americké obchodní války k protičínským protestům. Jediným reálným cílem demonstrací může být pro americkou administrativu výhodné oslabení ekonomické pozice Hongkongu, což by nepřímo vedlo k dalšímu ekonomickému oslabení Číny. d) Autorovi těchto řádek je zcela lhostejné, zda se určité tendence dějí v duchu demokracie nebo odlidštěné byrokracie. Pohled autora je ovlivněný nedůvěrou ke zdrojům informací. Tajné služby poskytly zavádějící informace například k podpoře útoku na Irák v roce 2003, nebyly schopny vyhodnotit rizika akcí v Afghánistánu, v Sýrii a v Libyi. Proč by dnešní informace měly být pravdivé? Politici také nejsou důvěryhodní, rozhodují se pragmaticky podle momentální situace. Vlivný americký politolog a historik Henry Kissinger v knize Uspořádání světa (Prostor, Praha 2016) připomíná, že mocenská rovnováha spočívá na ideologické neutralitě a adaptacích vyvíjejících se podle okolností: „Britský státník lord Palmerston vyjádřil v 19. století tento základní princip následovně: ,Nemáme žádné věčné spojence a nemáme žádné věčné nepřátele. Věčné a trvalé jsou naše zájmy, a je naší povinností je sledovat.‘“ Proto lze o situaci v HK uvažovat jenom podle informací prezentovaných v etablovaných médiích a veřejně dostupných informačních vládních zdrojích. Politické komentáře na toto téma jsou většinou informačně bezvýznamné. Začátek příběhu Jisté je, že na jihu Číny okupovali Britové poloostrov Ťiou-lung (Kowloon) a přes 230 ostrovů a ostrůvků, z nichž největší jsou ostrovy Lan-tao (Lantau) a Siang-kang (Hongkong s rozlohou 78 kilometrů čtverečních). Tato enkláva má dnes jedno z nejhustších osídlení území ve světě, přitom tzv. metropolitní oblasti převyšovali v roce 1996 průměrnou koncentraci obyvatelstva vůči jiným velkoměstům zhruba pětkrát (Vladimír Liščák, Pavel Fojtík: Státy a území světa, Nakladatelství Libri, Praha 1996), dnes už je to možná i více. V roce 1996 zde žilo 5,5 milionu lidí, loni již přes 7,5 milionu. V roce 1984 se Čína s Velkou Británií dohodla, že jí bude Hongkong navrácen v roce 1997 s tím, že současné společenské zřízení bude ponecháno v platnosti po dobu 50 let. V roce 1992 po nástupu guvernéra Chrise Pattena začali Britové koloniální režim poněkud uvolňovat. Vyšší míra demokratizace mohla v budoucnu Číňanům při správě oblasti způsobit určité potíže. Protože nedemokratické řízení britského Hongkongu mělo být nahrazeno přísným nedemokratickým dohledem pekingské Číny, odešlo z Hongkongu několik set tisíc lidí. Jenže přelidněnému Hongkongu – jak ukázala výše zmíněná čísla – se tím neulevilo. Po roce 1997 se západní propaganda dostala do úsměvné pozice. Britskou správu Hongkongu označovala za demokratickou, současnou čínskou správu naopak za vměšující se do demokratických pravidel nastavených na dohodnutých 50 let. Jenže koloniální správa nemohla být demokratická, aby udržela svůj vyžadovaný pořádek.   Jenom málo článků v médiích v ČR na to naráží. Jednou z málo výjimek je článek v Deníku N Hongkong není demokracie, ale dojná kráva magnátů, kteří jdou na ruku diktatuře. „Mýtus o demokratickém Hongkongu, který vzdoruje komunistickým utlačitelům z pevninské Číny, je svůdný. Jenže do pravdy má daleko. Skutečný Hongkong vypadá jinak,“ napsal z místa Martin Šebeňa. V článku upozornil na strukturní problémy hongkongské společnosti vyplývajících z politického zřízení, „které ačkoliv přiznává občanům řadu svobod, je nedemokratické – a tudíž neobsahuje mechanismy, které by vůli lidu promítly do reálné politiky. Ano, vláda se svým voličům zodpovídá. Jenže těch voličů je jenom 1200. A jelikož jde zejména o nejbohatší lidi ve městě, jejich požadavky se od většiny obyvatel diametrálně liší.“ Britové vytvořili systém vlády výhodný pro správce, který měl své koloniální zájmy. Nicméně v článku je uveden zajímavý postřeh: „Poslední britský guvernér Chris Patten se jednou vyjádřil, že Hongkong má svobodu bez demokracie… Základem úspěchu byl fakt, že i nedemokraticky jmenovaná vláda naslouchala obyvatelům a snažila se řešit zásadní sociální a ekonomické problémy společnosti.“ Tuto britskou taktiku podcenili v Hongkongu stoupenci Pekingu, když v listopadu 2019 prohráli místní volby do jednotlivých okresů. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová po nich byla z různých stran kritizována ze dvou důvodů: 1) že byla příliš měkká vůči demonstrantům, 2) že ona a její administrativa málo naslouchaly problémům komunity, a proto se nahromadily neřešené sociální problémy využité při politických protestech. Šebeňa trefně poznamenává: „Když v 80. a 90. letech Peking a Londýn jednaly o budoucí podobě politického systému v Hongkongu, čínská strana měla eminentní zájem na tom, aby se místní obchodní magnáti podíleli na vládnutí i po roce 1997. Číňané si tehdy dobře uvědomovali, že v prvních dvaceti letech od otevření se čínské ekonomiky světu pocházely až dvě třetiny všech zahraničních investicí do země z Hongkongu. Čína si tehdy nemohla dovolit hongkongskou ekonomickou elitu znepřátelit. Předseda hongkongské vlády – který má dokonce byznysový titul „výkonný ředitel“ – je vybírán 1200 voliteli, které předtím nominovaly tzv. obchodní volební okrsky (functional constituencies). Takovými okrsky jsou třeba finance, pojišťovnictví, doprava a zemědělství. Ve většině okrsků mají hlavní slovo zástupci největších firem a tyto firmy samozřejmě vlastní nejbohatší magnáti.“ Princip jedna země, dva systémy byl je britský „vynález“, který Číňané převzali. Obyvatelstvo Hongkongu bylo za britské vlády pod nadvládou milionářů, kteří si v rámci principu „jedna země, dva systémy“ svou moc podrželi, což hraje důležitou roli, protože takové omezení čínské suverenity si Britové vymínili. A Číňané souhlasili, protože ekonomicky to bylo pro ně bylo v roce 1997 výhodné. Hongkongu už však nyní tak důležitý není. Zatímco před 25 lety měl ekonomickou váhu čtvrtiny celé čínské ekonomiky, dnes to je zhruba 2,7 procenta. V Hongkongu tedy nejde o demokracii, protože tam není demokratický, ale administrativní režim. Jde o různé politické zájmy, nejen místní, ale především mezinárodní – čínské a americké v rámci obchodní války. Také jde o to, že lidé chtějí mít jistotu, že nebudou jenom živořit. A mladí lidé v Hongkongu se bouří, protože touží po vlastním bytě, jenže ty jsou zde velmi drahé. K tomu mají svou vizi svobodného života a ve své naivitě by při demonstracích i hory přenášeli, aniž tuší, že marně. Zákon o vydávání stíhaných osob jako záminka k demonstracím Proti návrhu novely zákona o předávání kriminálních uprchlíků na Tchaj-wan a do Číny protestovali studenti a disidenti, někteří právníci a podnikatelé, církve, prostě kdokoliv. Přitom důvod k přijetí návrhu novely zákona byl odůvodněný, a po právní stránce proti němu bylo stěží co namítat. Kromě toho byla o tomto návrhu veřejnost dosti podrobně informována. Rozbuškou se stal případ vraždy dvacetileté těhotné ženy na Tchaj-wanu spáachané v roce 2018, ze které byl podezřelý občan Hongkongu Chan Tong-kai. Ženu zabil při společném výletu na Tchaj-wan, tělo nechal v kufru pohozeném u stanice metra v tamní metropoli Tchaj-pej a poté se vrátil do Hongkongu. Vláda HK (Hongkongské zvláštní administrativní oblasti, HKSAR) proto na jaře 2019 předložila návrh legislativních změn, jejichž cílem bylo umožnit vládě předávání podezřelých na Tchaj-wan a do ČLR, protože s nimi neuzavřel dosud žádné dlouhodobé dohody o předávání kriminálních uprchlíků. Tajemník pro bezpečnost John Lee před zákonodárnou radou 22. května 2019 uvedl, že podezřelý byl v Hongkongu mezitím odsouzen k 29 měsícům odnětí svobody za čtyři případy finanční kriminality, ale mohl by být propuštěn již v říjnu 2019. „Doufáme, že právní předpisy přijmeme před jeho propuštěním, aby mohl být předán Tchaj-wanu… Vládní navrhované změny zajišťují, aby se pachatelé závažných trestných činů nemohli vyhnout odpovědnosti tím, že využijí právního vakua při ochraně bezpečnosti veřejnosti a společnosti,“ zdůraznil. Lee uvedl, že podezřelý alias vrah má být za svůj čin potrestán a že rozumnější je jeho vydání do země, kde byl obviněn. Kdyby byl souzen v Hongkongu, tak „protože k trestnému činu došlo mimo Hongkong, budou naše orgány činné v trestním řízení čelit značným potížím při shromažďování důkazů a předvolání svědků a nebudou moci zajistit, aby důkazy byly uznány hongkongskými soudy. To může dokonce vést k právním problémům spojeným i se zveřejněním informací, což může vést k obvinění, že došlo ke zbavení práva obžalovaného na spravedlivý proces.“ Nakonec Lee prohlásil: „Nemůžeme a neměli bychom zavírat oči před mezerami ve stávajících právních mechanismech, protože by to z Hongkongu vytvořilo útočiště pro pachatele.“ Dále uvedl, že stávající nařízení o uprchlících (FOO) odkazuje na vzorovou smlouvu OSN o předávání uprchlíků, která je v souladu s mezinárodní praxí s lidskými právy a právními procesními zárukami. Hongkongská vláda stejný den zveřejnila informaci, že „FOO funguje již téměř 22 let a funguje dobře a hladce. Soudy mají rozsáhlé zkušenosti s vyřizováním značného počtu případů od vstupu tohoto nařízení v platnost. Věříme odborné způsobilosti a nezávislosti našich soudců. Hongkong zatím podepsal dlouhodobé dohody o předávání uprchlíků pachatelů s 20 jurisdikcemi. Patří sem USA, Austrálie, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo, Nový Zéland, Finsko, Nizozemsko, Irsko, Portugalsko, Česká republika, Jihoafrická republika, Singapur, Malajsie, Indie, Indonésie, Korejská republika, Filipíny a Srí Lanka. Zatímco HKSAR aktivně pracuje na jednáních s mnoha dalšími jurisdikcemi s cílem dosáhnout dlouhodobějších dohod o předávání a rozšířit síť spolupráce, nejsme schopni vyřídit žádosti o předání uprchlíků z ostatních 170 zemí nebo žádat, aby nám byli vydáni zločinci, kteří spáchali závažné trestné činy v Hongkongu. Navíc, protože stávající FOO se nevztahuje na pevninu, Macao a Tchaj-wan, mohou uprchlíci z těchto míst využít tuto mezeru k vyhýbání se právní odpovědnosti a vyhledat útočiště v Hongkongu. Z tohoto důvodu je třeba odstranit stávající zeměpisné omezení a umožnit v rámci právních předpisů vzájemnou spolupráci v oblasti boje proti trestným činům mezi Hongkongem a dalšími zeměmi.“ Demonstrace jako účelová hysterie Aby bylo námitek proti vydávání osob do zahraniční jurisdikce pokud možno co nejméně, byl v návrhu hongkongské vlády snížen počet trestných činů, za které je možné vydávat lidi do Číny a na Tchaj-wan, ze 46 na 37, a zvýšena trestní sazbu z nejméně tří na sedm let. Vydávání by hrozilo jen za závažnější trestné činy, za který se ovšem v návrhu považoval i trestný čin uplácení. Opozice v HK proto především namítala, že uprchlíci z ČLR mohou být účelově obviněni z korupce/úplatků, aby byli vráceni zpět do pevninské Číny. Na vládním webu HK se pak v pondělí 3. června 2019 objevilo prohlášení, ve kterém se mimo jiné píše, že „vláda rozhodla, že navrhovaná ujednání o předání podezřelých se budou vztahovat pouze na 37 položek ze 43 položek trestných činů, na něž se vztahuje 20 do té doby uzavřených dohod s dalšími státy (pozn.: jako například s Českou republikou).“  Záruky z hlediska lidských práv v rámci nařízení o uprchlících (FOO) obsahují omezující ustanovení, jako například, že pro předání uprchlických případů v rámci dlouhodobých dohod musí být příslušné trestné činy rovněž mezi 46 položkami trestných činů popsanými v příloze 1 FOO; není možné předání za politické trestné činy a pro politické nebo jiné motivy – žádosti týkající se osob, které jsou na základě své rasy, náboženského vyznání, státní příslušnosti nebo politických názorů poškozeny nebo stíhány… Omezení možnosti vydávání je ještě více, ale tyto jsou nejdůležitější. Hongkongská (pro-pekingská) vláda si uvědomovala, že jde o citlivé téma. Proto se snažila vysvětlit, že jde o racionální opatření. Úředníci se museli vyrovnat s námitkou, že možnosti vydávání do ČLR může být využito k vydání kritiků pekingského vedení. Proto bylo 24. května 2019 uveřejněno, že je zaručena zejména nezávislá soudní pravomoc, včetně pravomoci konečného rozhodnutí, neboť soudci z jiných jurisdikcí (států) mohou zasedat u odvolacího soudu, který by též rozhodoval o vydávání zločinců. Do května 2919 tak 14 významných zahraničních soudců ze Spojeného království, Austrálie a Kanady v současné době zasedalo na hongkongském odvolacím soudu jako dočasní soudci, což svědčí o nezávislosti tamního soudnictví. Poslední britský guvernér Hongkongu Chris Patten plánovaný zákon kritizoval. Podle něj by zákon znamenal „obrovskou ránu“ pro vládu zákona. Přitom on sám charakterizoval původní britskou vládu nad Hongkongem jako „svobodu bez demokracie.“ Americká hra s Hongkongem Hypotéza mluvčích ČLR, že za hongkongskými nepokoji jsou operativci USA a na západní rozvědky napojené tzv. neziskové organizace, je více méně opodstatněná. USA i ČLR se snaží získat v každé zemi, která stojí za povšimnutí, své sympatizanty a spolupracovníky. Tak tomu bylo a je i v Hongkongu. Sociální pnutí v Hongkongu bylo natolik silné, že stačila jenom nějaká rozbuška k demonstracím a nestabilitě. Demonstrace mají dvě hlavní příčiny: Necitlivý přístup vládních úřadů v HK k obyvatelům a zmanipulovaný trh s bydlením. Demonstranti kromě stažení novely extradičního zákona z projednávání nezískali vůbec nic. Demonstrace postupně upadaly a udržovala je násilím při životě městská guerilla. Ale ani pouliční bitky nevedly k žádnému výsledku. Spouštěčem listopadové marné eskalace násilí byla smrt dvaadvacetiletého Alexe Chowa, studenta hongkongské vědeckotechnické univerzity, který 8. listopadu spadl ze střechy parkovacího domu. Kateřina Procházková, analytička Sinopsis, k tomu v České televizi řekla: „…určitě je to velice důležitý milník…, může to být přesně ten katalyzátor, zlom, který vtáhne (lidi) opět do ulic…určitě ta smrt je důležitá pro to, jak se bude dál hongkongská demonstrace vyvíjet…“ Následovalo několik dnů hysterie, že prý mladík zemřel vinou policistů. Přitom demonstranti sami způsobili smrt dvou civilistů: Jednoho podpálili a druhého zabili hozeným kamenem. Násilí dosáhlo vrcholu v listopadu 2019, ale nepomohla ani okupace univerzit, nepomohla ani snaha o rozvrácení městské hromadné dopravy. Již nešlo o protesty, ale o ničení pro ničení. Ani v tomto okamžiku však nebyla nasazena čínská armáda. To by byla ideální záminka k tomu, aby USA uvalily nějaký druh sankcí vůči Hongkongu ještě v roce 2019. Své ekonomické zájmy na nepokojích v Hongkongu Američané prozradili tím, že přijali zákon, který dovoluje přes Hongkong uvalovat na Čínu další sankce. Američanům se nelíbí, že po ekonomické stránce mají již třetinu Hongkongu (a tím spojené tučné zisky) v kapse nositelé peněz z pekingské Číny. Hongkong má americkou doložkou nejvyšších výhod čili lehčí přístup na americký trh. Proto HKSAR 20. listopadu vyjádřila hluboké politování nad přijetím „Hongkongského zákona o lidských právech a demokracii“ americkými kongresmany. USA toho mohou sice využít k omezení čínského zisku přes Hongkong, ale je to poslední zoufalý pokus, když vše ostatní předtím selhalo. Tuto kartu vytáhl Trump opět v květnu 2020. Od demonstrací k devastaci Proti návrhu zákona, který by umožnil vydávat osoby podezřelé ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, protestovaly v Hongkongu v neděli 9. června 2019 statisíce lidí. Organizátoři tvrdí, že jich bylo 1,03 milionu, což by znamenalo, že do ulic vyšlo víc lidí než při protestu z 1. července 2003 proti návrhu zákona o národní bezpečnosti. Agentura AFP uvedla, že šlo o největší manifestaci od připojení Hongkongu k Číně v roce 1997. Policie počet účastníků odhadla na 240 tisíc. Ve více než třicetistupňovém vedru se mezi protestujícími objevily jak rodiny s malými dětmi, tak starší lidé. Nejednalo se prvoplánově o protest kvůli novelizaci jednoho zákona, ale lidé vyšli do ulic spíše proto, aby tím vyjádřili nechuť k tomu, že Hongkong patří již do politicky sešněrované Čínské lidové republiky. K protestům docházelo o víkendu, kdy mají lidé volno. A jen sporadicky došlo ke střetům s policií. Až s prvním červencovým dnem začaly mediálně známé ojedinělé devastační incidenty. Střety sice narůstaly, ale zprávy z Hongkongu byly více méně nudné. Násilí jako jediná cesta? V průběhu července začaly devastační útoky na infrastrukturu Hongkongu vrcholící v listopadu 2019. V souvislosti s tím je zajímavý článek Vandalism is a necessary tactic, say HK vanguardz listopadu 2019: „Vandalizování obchodů a blokování silnic může obyvatelům Hongkongu znepříjemnit život, je to však jediným účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na vládu…“ Pětadvacetiletý učitel Sam uvedl, že s násilím nesouhlasí, ale uznal, že to byl jediný způsob, jak demonstranti mohli postoupit v jejich věci. „Od června lidé uspořádali pokojné protesty, ale vláda je neposlouchala,“ řekl Sam, jenž studoval v USA a má magisterský titul. „Bylo jasné, že z pokojných protestů nedostaneme nic.“ Řekl, že „v důsledku narušení obchodních aktivit v Hongkongu a poškozování majetku se může podnikatelský sektor nakonec cítit nucen pomáhat protestujícím tlačením na vládu, aby souhlasila s kompromisem. Dodal, že nikdy nenapadne lidi, ale že je přijatelné demolovat obchody a banky, protože nemovitosti mohou být opraveny…“ Začátek výše uvedeného článku je fenomenální. Na několika řádcích popisuje základní iluze guerillové války nízké intenzity v Hongkongu. A jasně ukazuje základní smutně naivní předpoklad protestujících: „…v důsledku narušení obchodních aktivit v Hongkongu a poškozování majetku se může podnikatelský sektor nakonec cítit nucen pomáhat protestujícím tlačením na vládu, aby souhlasila s kompromisem…“ Ve skutečnosti narušení obchodních aktivit v Hongkongu a poškozování majetku demonstranty nemá smysl, protože Peking upraví v jednání hongkongských vládních úředníků jenom to, co bude považovat za potřebné a nejnutnější. A na základě poznatků z demonstrací od června do konce listopadu 2019 půjde pekingská administrativa po krku demonstrantům. Nakonec tedy z toho bude mít prospěch Peking – demonstrace prověří loajalitu mnoha lidí vůči němu.  Klasické demonstrace „proti něčemu“ postupně skončily, a nakonec šlo již pouze o devastační útoky s cílem co nejvíce ochromit chod Hongkongu a poškodit ekonomiku. To se podařilo. Hongkongu ubývali turisté, hotely přišly o hosty a obchodníci o tržby. Turistický ruch, a s tím spojené služby ve druhém pololetí 2019 zkolaboval. V době pouliční války neotevřely po řadu dnů ani některá obchodní centra, supermarkety či banky. Byla zavřena nebo omezena v provozu zdravotnická zařízení, včetně metadonových klinik pro drogově závislé, a transfuzní služby, často zavírali i provozovatelé zařízení volného času a kulturních služeb. Protestující stavěli z kovových zábradlí barikády a blokovali ulice. Davy ve městě rozbíjely výlohy obchodů, zapalovaly ohně a poškozovaly vybavení stanic metra. Vandalové házeli na koleje metra a železnice překážky, aby zastavili dopravu v HK a snažili se okupovat vstupní části letiště. Po těchto zkušenostech pekingská vláda přijme pro autonomní oblast Hongkongu bezpečnostní zákon, který nedává městské guerille jinou šanci než vězení. Zkušenosti z městské guerillové války hongkongská policie letos v květnu zúročila, když opět začaly demonstrace. „Policie se poučila z loňských protestů. Nasazení je masivnější, ví, jak se aktivisté chovají, je rychlejší a daleko rychleji zatýká,“ uvedla 28. května 2020 Barbora Šámalová v ČT 24. Hongkongský South China Morning Post situaci vylíčil 8. června celkovou situaci takto: „Kromě novoročního masového protestu, všechna následující shromáždění opozice v roce 2020 byla rychle zničena agresivnějšími policejními silami provádějícími preventivní strategii. Zašifrované kanály (internetového) Telegramu vytvořené opozičním hnutím, stále existuje, ale nejaktivnější komunikace se netýká protestní strategie, ale pomoci těm, kteří čelí soudnímu řízení a vězení.“ www.scmp.com/news/hong-kong/politics/article/3087926/hong-kong-protests-one-year-national-security-law-looming Koronavirová přestávka v demonstracích Nový koronavirus udělal začátkem roku 2020 demonstrantům v HK čáru přes rozpočet. Lidé si ihned vzpomněli na epidemii SARS. Začátkem roku 2003 zažili strach, se kterým jsme se v Evropě od konce 2. světové války nesetkali. Velmi dobře jej ve svém sloupku popsal Ian Young žijící ve Vancouveru: „Začátkem roku 2003 jsme si s mojí nastávající manželkou vyvinuli rutinu při návratu domů. Sundali jsme si obličejové masky N95 a hodili je do koše u dveří. Svlékli jsme se ve vchodu zcela neromantickým způsobem a hodili jsme naše oblečení do pračky s vydatnou dávkou Dettolu. Okamžitě jsme se osprchovali a odešli si odpočinout, abychom překonali neobvyklou a děsivou existenci, kterou byl Hongkongu způsobila epidemie SARS. To je důvod, proč současní a bývalí Hongkonžané jako my sami nenacházejí nic zvláštního na vypuknutí koronaviru ve Wu-chanu.“ Dále upozornil, že někteří Kanaďané nechápali, že používání obličejových masek v daleké severní Americe není od věci podobně jako v jihočínském teritoriu. „Když jsem o tomto fenoménu tweetoval, někteří respondenti hodnotili nositele asijské masky, že vypadali směšně nebo jako idioti.“ A trefně dodal: „Hanba a zesměšňování lidí, kteří se rozhodnou nosit masky, ignoruje obrovské kolektivní trauma ze SARS, které sdílely miliony lidí… SARS měl psychologický dopad podobný událostem z 11. září na USA… Nakonec nemoc (SARS) zabila asi 300 lidí v Hongkongu, než na jaře 2003 nakonec vyhořela v kombinaci epidemiologického úsilí a dobrého managementu…. Hongkong byl bez případů nemoci, když SARS létal dál po celém světě a jako nepřítel byl stejně záhadný a děsivý jako jakýkoli terorista v letadle…“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} Proto protesty od ledna 2020 přestaly. Kolektivní duše Hongkongu tušila, co je před branami. Autor sloupku píše: „…Když se tedy objevila zpráva o koronaviru v Číně, probudila se hrůza a jednota ve Vancouveru i v Hongkongu v širších čínských komunitách. Na lunárních novoročních svátcích v našich rodinách nahradily zvěsti o infekční nemoci všechna ostatní témata konverzace. A na rozdíl od předchozího dominantního tématu – hongkongských protestů – se na tom všichni shodli. Nevadí, že ve Vancouveru nebyl potvrzen ani jeden případ. Lidé z Hongkongu měli strach. Všechno to bylo tak strašně známé. Masky (respirátory) třídy N95 se prodávají v obchodech po celém Vancouveru, stejně jako v Hongkongu a stejně jako v roce 2003…“ Zároveň autor varoval, že jsou N95 „silně doporučovány“ pro klinické pracovníky pracující s pacienty nakaženými koronaviry. Upozorňoval na námitky týkající se jejich používání širokou veřejností: masky mohou vyvolat falešný pocit bezpečí, což potenciálně brání účinnějším opatřením jako mytí rukou a nedotýkání se tváře. „Z těchto důvodů nenosím masku kvůli koronaviru a nepředpokládám, že ji budu brzy nosit. Ale když vidím ostatní, kteří ji nosí, myslím na Hongkong v roce 2003 a poslední věcí, kterou chci udělat, je smát se jim.“ Tento sloupek pokládám za mimořádně cenné vysvětlení situace na začátku koronavirového tažení světem lidí. Zároveň to slouží jako nepřímá omluva liknavosti evropských politiků (včetně Babišovy vlády). Neozval se alarm a nezačalo nakupování ochranných pomůcek již v lednu 2020, protože jsme neměli pod kůží strach a beznaděj lidí v době SARS. Zavřít hranice s ČLR! V Hongkongu protičínsky orientovaní zaměření aktivisté usilovali o to, aby HK jednostranně uzavřel hranici s ČLR. Chtěli tím zabránit, aby alespoň na kratší dobu se nemohli do Hongkongu stěhovat „pekingští“ migranti z ČLR. Z lidského hlediska se nejednalo jenom o manýru protipekingské opozice. Mezi lidmi byl velký strach. Obě motivace se navzájem posilovaly. O uzavření hranic na přelomu ledna a února 2020 usilovala i část pracovníků nemonic. Stávkou kvůli tomu hrozili členové Aliance zaměstnanců nemocnice, nově vytvořené skupina, která se vynořila v HK z protivládního protestního hnutí. Aliance prohlašovala, že má 18 tisíc členů (celkem pracuje v oblasti veřejného zdravotnictví 77 tisíc lidí). Hongkongské zdravotnické úřady ale upozorňovaly, že to není potřeba, protože nový koronavirus může být přenášen i místně – lokálně. Úplné uzavření hranic s pevninskou Čínou je diskriminační, říkala tehdy šéfka hongkongské vlády Carrie Lamová. Ale nakonec k uzavření hranic došlo. O to větší smutek nastal, když nové případy covid-19 se do HK dostaly z Evropy a z USA, odkud odlétali vyděšení Číňané zpět domů. Zákon o bezpečnosti jako hlavolam První informace a komentáře na téma čínského zákona o národní bezpečnosti pro oblasti Hongkongu z přelomu letošního května a června jsou šablonovité. Představují ideologický bujón plný slov o demokracii, svobodě apod. Ve skutečnosti ještě nevíme, co všechno zákon obsahuje. A nevíme ani, jaký bude mít na Hongkong praktický dopad, kromě potlačení protirežimních demonstrací. Komentáře o ničem vznikly jenom na základě zhruba 600 slov „Rozhodnutí Národního lidového kongresu o zřízení a zdokonalení právního systému a mechanismu prosazování zvláštního administrativního regionu Hongkong za účelem zachování národní bezpečnosti“ (Přijato na třetím zasedání třináctého čínského národního lidového kongresu 28. května 2020). Text „rozhodnutí“ představuje jenom politickou deklaraci o úmyslu přijmout zákon a je velmi bezobsažný jako podobné dokumenty třeba v Evropské unii. Například v bodě 3 je uvedeno: „Zajištění národní suverenity, jednoty a územní celistvosti je ústavní odpovědností hongkongského zvláštního správního regionu. Hongkongský zvláštní správní region co nejdříve doplní právní předpisy k zajištění národní bezpečnosti stanovené v základním právním řádu zvláštní administrativní oblasti Hongkongu.“ Samotný text „rozhodnutí“ mohl obsahovat jenom něco málo přes 100 slov, aby bylo jasně, byť pompézně, řečeno, o co se v zákoně jedná. Stačilo přijmout pouze bod 6 „rozhodnutí“, jehož rámcový překlad uvádíme: „Schválit Stálým výborem Národního lidového kongresu formulaci příslušného zákona o zřízení a zdokonalení právního systému a mechanismu prosazování zvláštního správního regionu Hongkongu k zajištění národní bezpečnosti, a účinně předcházet, zastavit a potrestat jakékoli rozdělení země, podvracení státní moci, organizaci teroristických aktivit a další vážná nebezpečná chování a činnosti zahraničních sil zasahujících do záležitostí zvláštní správní oblasti v Hongkongu. Stálý výbor Národního lidového kongresu se rozhodl zahrnout výše uvedený příslušný zákon (nebo zákony?) do přílohy III základního zákona zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky v Hongkongu, který bude vyhlášen a prováděn na místní úrovni zvláštním správním regionem Hongkong.“ Kšeftařská stabilita jako nejvyšší cíl Víme, že ani teroristický útok letadly – úder do dvou mrakodrapů v New Yorku v roce 2001, neměl na burzu žádný podstatný vliv. Podobné to je i dnes. Opozice Hongkongu na světovém finančním trhu se nemění, protivládní protesty tuto roli podle všeho neovlivnily, uvedla loni v prosinci ratingová agentura Fitch. Měsíce pokračující nepokoje ale podle ní podkopávají obraz Hongkongu jako stabilního mezinárodního obchodního centra a slabší hodnocení místní vlády by mohlo přímo ovlivnit rating úvěrové spolehlivosti této bývalé britské kolonie. Zatímco krátkodobý výhled ratingu se zhoršuje, střednědobý výhled se podle všeho jeví pozitivněji. Celkem nedávný vstup čínského internetového prodejce Alibaba koncem roku 2019 na burzu v Hongkongu ilustruje, že město pro čínské společnosti představuje „vlajkovou loď daňových rájů“. Koncem ledna 2020 ratingová agentura Moody’s o jeden stupeň zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Hongkongu (na Aa3 z Aa2), který se tehdy již přes šest měsíců potýkal s protivládními protesty. Demonstrace doslova zničily turistický ruch. Moody’s poukázala na neexistenci konkrétních plánů, které by řešily politické, ekonomické a sociální obavy obyvatel Hongkongu. Ale konkrétní opatření již dostávají obrysy. Kvůli koronaviru v Hongkongu jsou zavedeny podpůrné programy a dotace, zvyšuje se sociálně dostupná výstavba a renovace bytů. Zákon o národní bezpečnosti může pro investory být nakonec pozitivním signálem, protože zase bude zaveden v Hongkongu pořádek. Investory nezajímá demokracie, ale klid pro podnikání a hospodářské výsledky. V květnu 2020 akcie v Hongkongu oslabily a jejich hlavní index zaznamenal nejprudší propad za posledních pět let. Na vině byla podle analytiků především snaha Pekingu prosadit zákon o národní bezpečnosti, což vyvolává obavy z dalších nepokojů. Pokud se ale policie s nimi tvrdě vypořádá jako při prvních akcích na přelomu května a června, a zapůsobí i hrozba zákonem o národní bezpečnosti, bude to signál navracející se (ekonomické) stability. Ekonomové čekají, zda Trumpovy další silácké řeči vůči Číně budou nějak uvedeny v praxi, a zda to více zasáhne ČLR nebo USA. S hodnocením významu zákona o národní bezpečnosti proto musíme počkat, až budeme znát oficiálně schválené paragrafové znění. Z obecného hlediska se nic nezmění. Homosexuálové a lesbičky o své bary, časopisy a právo se shromažďovat nepřijdou, prodej sexuálních pomůcek, pornografie a „dekadentně“ západních magazínů bude pokračovat také dál. Internet bude stále přístupný a k dostání bude tisk a knihy z demokratických zemí. Nezmění se ani výuka vysokoškolských témat, které nejsou na školách v ČLR běžné. Hongkong bude stejně volně přístupný pro turisty, horší to budou mít protičínští agitátoři. Ale podobné to mají u Trumpovy administrativy i pročínští agitátoři v USA. Zakázány a trestány budou jen projevy separatismu, veřejné deklarování názorů například, že v Pekingu vládne banda netolerantních diktátorů (podvracení státní moci) a rozbíjení semaforů při demonstracích (od června do konce roku 2019 demonstranti v různé míře poškodili zhruba 730 sad semaforů, řadu z nich opakovaně) skončí mnohaletým vězením (opatření proti organizaci teroristických aktivit). V HK nejde o nic jiného než o moc čili ekonomickou sílu. V této souvislosti si připomeňme jednu pasáž ze zajímavé knihy (Gordon Thomas, Prameny draka, Brána-Knižní klub, Praha 2002): „Spojené státy sehrály v uplynulém desetiletí významnou roli, když pomohly Číně stát se nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě. Americké společnosti zaznamenávaly obrovské zisky, když se jim podařilo zdvojnásobit či zčtyřnásobit příjmy milionů Číňanů a poskytnout jim vyšší životní úroveň. A protože hrubý domácí produkt Čínské lidové republiky stále dosahoval pouhých 350 dolarů na hlavu, daly se další epochální zisky utržit ze společných podniků. Američané zakládali doly a provozovali luxusní hotely… K tomu se přičítala výhoda nízkých mezd – průměrný výdělek v čínském průmyslu činil asi 60 dolarů měsíčně, což bylo méně než denní mzda ve Spojených státech. Američtí investoři si navíc mohli v Číně vyškolit lacinou pracovní sílu a naučit ji pracovat s americkými technologiemi, což by ještě více prohloubilo čínskou závislost na Spojených státech…“ Dnes jsou USA a západní země v opačné pozici. Čína začala tvrdě ohrožovat jejich dosavadní ekonomická privilegia. Teď je naopak třeba Čínu přibrzdit různými opatřeními, aby byla čínská exportní (invazní) síla podvázána. Osud Hongkongu je již zpečetěn Karty byly rozdány dnem, kdy byl v roce 1997 předán Hongkong Velkou Británií pod čínskou správu. Čínská administrativa měla 20 let na vytvoření mocenské základny v této oblasti. Jejím cílem je dostat Hongkong postupně do svého mocenského systému. Pekingské vedení respektuje západní způsob života v HK, protože kdo si hraje, nezlobí. Připustí, ať si zde užijí ještě pár desetiletí osobní svobody. Ale s velkou podmínkou: Ať se nepletou do pekingské politiky a vůbec ať si nedovolí vykřikovat něco o samostatnosti HK. Historickou úlohou lidí v Hongkongu je vydělávat pro Čínu peníze a bavit se. Jiný politický mandát nemají. Tím je naplněna odměřená míra demokracie daná dohodou o jedné Číně a dvou systémech civilní správy. Mnoho lidí v HK to pragmaticky pochopilo. Ve druhé polovině roku 2019, když probíhaly devastační demonstrace, tamní vláda oznámila, že ČLR zjednodušila podmínky pro působení jednotlivců i firem z HK v Číně. Kdo chce nabídky využít, nemůže ovšem mít nic společného s demonstracemi. Ocitnout se na seznamu demonstrantů uzavírá cestu k dobrým kšeftům a kariéře v nekonečné pekingské Číně čili v Říši středu, ale i v řadě hongkongských firem. Blesk z čistého nebe Propekingská strana vytvořila letos v květnu v HK alianci na podporu zákona o národní bezpečnosti a otevřela 5 400 pouličních stánků a webovou stránku. Za pouhých osm dnů shromáždila více než 2,9 milionu podpisů na podporu nových pekingských právních předpisů. Neméně překvapivé je, jak protičínská opozice reagovala na připravovaný zákon o národní bezpečnosti. Na Pekingu nezávislé hongkongské noviny South China Morning Post (SCMP) popsaly 8. června 2020 v článku Hong Kong protests: one year on, with the national security law looming, has the anti-government movement lost? smutek snášející se na hongkongskou opozici. Článek přinesl svědectví několika mladých demonstrantů převážně ve věku 14 až 16 let, kteří zjistili, že svolávání demonstrací jaksi vázne. Demonstranti z minulého roku nikde neviděli své dosavadní spolubojovníky. Byli nepříjemně překvapeni, že jejich kdysi impozantní pozice se dramaticky zmenšila, dynamika protestů se ztratila. Stejně depresivní pohled popsaly i dvě reportérky v článku o demonstraci v HK navečer 9. června 2020 v den prvního výročí začátku protičínských demonstrací. Popsaly například, že devatenáctiletý student přišel demonstrovat, protože „pokud nebudeme pokračovat v protestech, nebudeme mít šanci protestovat po schválení zákona o národní bezpečnosti… Takže, pokud teď nevyjdu ven, nebudu mít šanci vyjít v budoucnosti.“  Od června 2019 policie zatkla 8 981 osob ve věku mezi 11 až 84 lety. Obviněno bylo 1 749 osob, z toho 100 již bylo odsouzeno. Nejméně 13 protestujících bylo uvězněno na sedm dnů až čtyři roky za držení útočných zbraní na veřejném místě, poškození majetku a účast na nepokojích. Chytrému napověz… Když koncem října 2019 skončilo plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny v Pekingu, nikdo nevěnoval pozornost komuniké vyzývajícímu k přijetí opatření k „vytvoření řádného právního systému a vynucovacího mechanismu pro zajištění národní bezpečnosti ve zvláštních správních regionech“. Hongkong v textu nebyl zmíněn a málokdo četl mezi řádky, takže tato informace zapadla bez povšimnutí. Demonstranti v HK proto netušili, že rozhodnutí přijatá v Pekingu budou mít dalekosáhlé důsledky. Nejen v Hongkongu nečekali, že byl vydán souhlas k tvrdšímu postupu. Například Haló noviny 29. října 2019 uvedly: „V Pekingu včera začalo plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se podle odborníků citovaných agenturou AP vyhne kontroverzním bodům. Nečeká se proto … (ani) debata o neutichajících protestech v Hongkongu…“ Opozice v HK doufala, že v roce 2020 bude pokračovat v opotřebovacím boji s pročínskou vládní administrativou. Místo toho přišel šok. Náhle si uvědomili, že stojí proti neporazitelné státní mašinérii, která kolem opozice v HK vystavěla velkou čínskou zeď ze zákona o národní bezpečnosti. V citovaném článku jeden z demonstrantů říkal, že zákon o národní bezpečnosti najednou přišel jako blesk z čistého nebe. „Když jsem se svými přáteli hovořil o nejhorším scénáři, byli jsme si jisti, že by Peking násilně nezasáhl proti protestům povoláním Lidové osvobozenecké armády do města,“ řekl mladý demonstrant a dodal: „Ale nikdo z nás si nemyslel, že přijde něco horšího než čínské vojsko.“ Demonstranti si zvykli, že bojovali v ulicích proti zákonům, které se jim nelíbili v roce 2003 a 2019, a úspěšně. Ale jakmile bude zákon o národní bezpečnosti v Pekingu schválen, zařadí se do přílohy III. základního zákona Hongkongu, což znamená, že nabude účinnosti, aniž by musel být odsouhlasen zákonodárci města. Potom mohou čínští agenti pevniny a jejich instituce působit ve městě oficiálně. Ne, že by v HK již nebyli, ale zatím neoficiálně, neviditelně. Doplatili na svou přezíravost? Demonstranti v roce 2019 brali ničení hongkongské infrastruktury jako boj za demokracii a chtěli v roce 2020 po opadnutí koronavirových omezení pokračovat. Vůbec nedomysleli, že guerilovým vandalismem donutili pekingský režim jednat. Ale ne brutální silou. Dr. Edmund Cheng Wai, politolog z City University, který prováděl o demonstracích ve druhé polovině roku 2019 terénní studie, uvedl, že šok ze zákona o národní bezpečnosti byl částečně způsoben tím, že mladí v HK nechápali myšlení ústřední vlády a ještě méně měli zájem se o něm více dozvědět. Podle politologa dokonce i mezi studenty vysokých škol nebyly kurzy čínské politiky populární a místo znalosti problematiky si vystačili s přezíravostí. A dodal: „Mnozí si proto mysleli, že Peking neudělá nic takového vůči Hongkongu, když to jsou finanční plíce země." Cheng vyjádřil pesimismus nad budoucností hnutí například v důsledku zvýšeného právního rizika a únavy z protestů, které nakonec nevedly k žádným hmatatelným úspěchům. Ale nejdůležitější je, že na rozdíl od předchozích kontroverzí, v nichž byla hlavním cílem hongkongská vláda, za novým zákonem je Peking, jenom s okrajovou účastí hongkongské městské správy, takže proti komu bojovat? Nepokoje budou ze setrvačnosti pokračovat. Jako ze setrvačnosti pokračuje i významná pozice Hongkongu. Ale čínské administrativně-ekonomické kroky směřují k tomu, aby zesílil v mezinárodním i vnitřním obchodu význam dalších pobřežních enkláv. Význam Hongkongu nejpozději do 10–15 let klesne na význam srovnatelný například s Šanghají. Nevěříte?

Čas načtení: 2026-05-07 15:00:00

Oslavenci: kdo z celebrit se narodil ve znamení Býka?

V týdnu od 7. do 13. května čeká mnoho známých osobností narozeninový mejdan. Od 8. května začne odpočítávat poslední rok do sedmdesátky herec Otakar Brousek ml. a ve stejný den bude 49 let moderátorce a modelce Ivě Kubelkové. Devátý květen bude patřit zpěvačce Lídě Nopové, která bude oslavovat 79. narozeniny s dcerou Lindou, jíž bude 10. května 58 let. Dne 11. května si přiťukne k 74. narozeninám moderátorka Zuzana Bubílková a slavit bude také 44. narozeniny zpěvačka Iva Frühlingová. Ve středu 13. května pak čekají 61. narozeniny herečku Zuzanu Slavíkovou. a 91. narozeniny fotografa Jana Saudka. Jeho dvojče Kája Saudek však bohužel patří už mezi ty, jimž v tomto týdnu věnujeme vzpomínku. Narozeniny by slavil také Josef Zíma, který se narodil 11. května roku 1932, a režisér, herec a otec herečky Kateřiny Macháčkové Miroslav Macháček by měl 8. května 104 let.

Čas načtení: 2026-05-07 15:00:00

Oslavenci: kdo z celebrit se narodil ve znamení Býka?

V týdnu od 7. do 13. května čeká mnoho známých osobností narozeninový mejdan. Od 8. května začne odpočítávat poslední rok do sedmdesátky herec Otakar Brousek ml. a ve stejný den bude 49 let moderátorce a modelce Ivě Kubelkové. Devátý květen bude patřit zpěvačce Lídě Nopové, která bude oslavovat 79. narozeniny s dcerou Lindou, jíž bude 10. května 58 let. Dne 11. května si přiťukne k 74. narozeninám moderátorka Zuzana Bubílková a slavit bude také 44. narozeniny zpěvačka Iva Frühlingová. Ve středu 13. května pak čekají 61. narozeniny herečku Zuzanu Slavíkovou. a 91. narozeniny fotografa Jana Saudka. Jeho dvojče Kája Saudek však bohužel patří už mezi ty, jimž v tomto týdnu věnujeme vzpomínku. Narozeniny by slavil také Josef Zíma, který se narodil 11. května roku 1932, a režisér, herec a otec herečky Kateřiny Macháčkové Miroslav Macháček by měl 8. května 104 let.

Čas načtení: 2021-05-07 13:48:34

Iva Janžurová slaví jubileum. Česká televize jej připomene odvysíláním divadelní hry Petera Morgana Audience u královny

Iva Janžurová oslaví 19. května významné životní jubileum. Česká televize připravila u příležitosti jejích osmdesátých narozenin ve spolupráci s Národním divadlem premiéru záznamu divácky inscenace hry Petera Morgana Audience u královny. Představení s herečkou v roli panovnice Alžběty II. diváci ČT art uvidí v pondělí 17. května od 20.15 hodin. „Text Petera Morgana je natolik dobrý a silný, že stačilo pochopit styl předlohy. Nakonec jsem ale musela předložit svoji vlastní verzi anglické královny a spolu s Alicí Nellis to bylo zábavné,“ komentuje vcítění se do role britské panovnice její představitelka Iva Janžurová a dodává: „Inscenace je svou strukturou hodně hravá, zejména přeskakováním věku, což mi bylo blízké z mnoha převlekových komedií, které jsem v životě dělala. Trojrole a převlekové postavy miluju. Přišlo mi, jako by mi Alžbětu napsali přímo na tělo.“ Podkladem pro hru jsou skutečné audience, které už šedesát let každé úterý odpoledne udílí Alžběta II. svým premiérům. Ti ji na nich seznamují s politickou situací v zemi. Královna premiérům může radit nebo je varovat, ale ve finále musí s každým jejich krokem souhlasit. Obsah reálných audiencí Peter Morgan domýšlí na základě zásadních politických a společenských konfliktů. V rolích britských premiérů a premiérky se představí Taťjana Medvecká, František Němec, Igor Bareš, Igor Orozovič, Vladislav Beneš, Martin Pechlát či David Matásek. Královského komorníka hraje Jan Hartl. „Audience u královny je představení, jež v sobě nese tajný recept, po kterém v dnešní době marně prahne většina politiků – jak zastávat ty nejvyšší posty, a přitom se nezhroutit nebo se nezměnit v diktátora či loutku,“ říká režisérka Alice Nellis a doplňuje: „Každá z postav, s královnou v čele, řeší stejnou otázku – lze být mocným, a přitom zůstat člověkem? Je to otázka nadčasová, ale jsou doby, kdy je nejen aktuální, ale přímo kruciální. A taková doba je nyní.“ Česká televize připomene role Ivy Janžurové i dalšími tituly v průběhu celého následujícího týdne. Hned v pondělí 10. května se představí spolu s Michalem Malátným a Tatianou Dykovou v komedii Chyťte doktora. V úterý 11. května spolu se Zdeňkem Řehořem připomene v povídce Lázně z cyklu Bakaláři, že odpouštět je lidské. Reálný životní příběh Ivy Janžurové uvidí diváci ve středu 12. května v cyklu Neobyčejné životy. Ve čtvrtek 13. května zazáří s hereckými kolegy Milošem Kopeckým a Vladimírem Menšíkem v komedii Bohoušův syn a o víkendu se herečka divákům představí v klasickém snímku Páni kluci, v pohádce O princezně na klíček a v komedii Pane, vy jste vdova!. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-07-06 15:10:24

Mírový čas roku 1945: Místo tankových divizí lavina oběžníků, vyhlášek a zákonů

Stěžujete si na přebujelou administrativu? Buďte rádi, že jste nebyli jejím cílem, když skončila v Čechách druhá světová válka. To byla lavina! Dnešní úředničení je již daleko poklidnější formou úředního teroru. Přečtěte si, jak to bylo v období několika měsíců po 8. (9.) květnu 1945. Válka ještě neskončila a československá administrativa začala budovat úřednické ekvivalenty tankových divizí, dělostřeleckých a leteckých pluků i specializovaných úderných praporů. Tato ohromná armáda byla neviditelná, protože byla jenom papírová. Co divize to prezidentský dekret, pluky a speciálními prapory zastoupily oběžníky, vyhlášky, nařízení různých ministerstev. Tím se ještě před koncem bojů vyzbrojovala obnovená Československá republika proti českým či sudetským Němcům, Maďarům a kolaborantům. Zde je několik příkladů: Vládní nařízení z 5. května 1945 o volbě a pravomoci národních výborů, které vyšlo 9. května 1945 ve třetí částce Sbírky zákonů a nařízení státu Československého, otevřelo poválečnou úřednicko-šmírovací frontu. Na území Československé republiky měly být zvoleny místní, okresní a zemské národní výbory jako orgány státní správy. V každé obci vznikly místní národní výbory, které nahradily současnou moc – zastupitele, radu i starostu obce či města. Národní výbory měly vyhodit na dlažbu úředníky, kteří se provinili proti národním čili proti státním čili československým zájmům. V obcích a okresech, kde většinu obyvatelstva tvořili Němci, nemohl být ustanoven z Čechů národní výbor (NV). V takovém případě na úrovni okresu byly jmenované okresní správní komise (OKS) a na úrovni obcí místní správní komise (MSK). Dekretem prezidenta republiky z 19. května (č.5/1945 Sb.) byl majetek osob státně nespolehlivých, tedy Němců, Maďarů a kolaborantů, dán pod národní správu. Vládní nařízení ze 17. května 1945 o některých opatřeních v zásobování obyvatelstva potravinami, představovala doslova škleb vůči německému obyvatelstvu v ČSR. Na nařízení bylo pikantní, že Židé dostali „tučné“ potravinové lístky D čili pro Němce. Němci se museli spokojit s lístky s přetiskem JUDE, tedy s velmi omezenými nároky na množství potravin. Němci se tomu mohli vyhnout jen tím, že prokázali, že byli antinacisty, že zůstali věrni republice. Dotazníkový mor Tzv. revoluční osazenstvo národních výborů bylo již několik týdnů po osvobození zavaleno spoustou dotazníků. Nastupující československá státní správa potřebovala co nejpodrobnější informace o stavu občanstva, zvířectva a všeho možného v okresech i jednotlivých obcích a městech. Lavina dotazníků byla doplněna o další lavinu – oběžníků. Svědčí o tom například příval oběžníků vydávaných zemským národním výborem. Podívejme se třeba na oběžník z roku 1946 číslo 1022. Byl vydán 30. září 1946 a týkal se i takové drobnosti jako odměny úředním zřízencům za donášku úředních zásilek těžších 14 kilogramů z pošty a na poštu. Od 1. června 1946 zřízenci při přenášení zásilek o vyšší váze měli nárok na dvě koruny, ne jenom 70 haléřů, jako dosud. Evidence jako první pilíř moci Nejdůležitější otázkou bylo, jak udržet přehled o českých Němcích. Řešení bylo geniálně jednoduché, jak ukazuje příklad z Ústí nad Labem: Nejzákladnější evidence Němců byla přesunuta přímo na ně jako majitele ústeckých domů a bytů, protože většina domovního fondu byla v rukou Němců. Vyhláška č. 5 z 31. května 1945 „Soupis nadbytečných obytných místností v oblasti velkého Ústí nad Labem“ ukládala evidenci a využití všech bytů. Vyhláška č. 6 o pracovní povinnosti Němců (ve věku od 15 do 55 let) z 1. června 1945 vydaná ústeckým MNV nařizovala v bodu 2.: „Všichni majitelé domů neb jejich zodpovědní zástupci pořídí vlastními prostředky 2 seznamy v domě bydlících a pracovní povinnosti podléhajících osob. Jeden podepsaný seznam odevzdají do 3 dnů úřadu práce, druhý vyvěsí za domovními dveřmi na vhodném místě.“ S neuposlechnutím vyhlášek byly spojené vysoké pokuty a hrozba vězením. Velmi silným nástrojem pro evidenci a udržení místních obyvatel v bydlišti byl systém vydávání potravinových lístků. Proto vládní nařízení č. 6. ze 17. května 1945 určovalo v paragrafu 3, odstavec 2, že lidé, kteří se vrací do ČSR se musí k zásobování přihlásit „u obce stálého pobytu… Při přihlášce k zásobování potravinami nutno v každém případě předložiti policejní přihlášku ke stálému pobytu v obci.“ První provizorní přihlášky Pro evidenci pohybu obyvatelstva hned po osvobození mělo české vedení města Ústí n. L. prozatímní cyklostylované přihlášky k pobytu. Dochovala se například přihláška z 23. června 1945, ve které majitel domu podepsal přihlášku ověřenou razítkem ústeckého 2. policejního revíru. Podobně postupovaly i obce. S kulatým razítkem „Obecní úřad Vaňov“ byly vystavovány strojopisně předepsaná potvrzení o pobytu lidí v obci v tom smyslu, že pan, paní, slečna … narozen … „je ve Vaňově, okres Ústí n. L. policejní hlášen“. Úřednické terorismus v mezích zákona Sešněrování obyvatelstva a firem dotazníky se postupem doby změnilo v běžného úředního šimla, jak to vystihuje povzdech ze stanice SNB (Sboru národní bezpečnosti) ve Vyklicích v hlášení z 29. července 1946. SNB stanice poukazovala na stížnosti vůči přebujelé administrativě. Písemná agenda postihuje i „širší obyvatelstvo vyplňováním dotazníků, hlavně však všechny úřady, čímž je větší potřeba kancelářských sil a ztráta časová. Ve zprávě se dále uvádí, že „nepůsobí příznivě, že v nynější době nedostatku pracovních sil potuluje se v pohraničí množství trhovců a zábavních podniků, používajících motorové dopravní prostředky. Většinou se jedná o osoby práce schopné, neprospívající tím nijak veřejnosti, naopak zdržují od práce jiné.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-05-26 16:00:01

Miliardové konto ve švýcarské bance patřilo generálovi SS Kammlerovi. Ten po válce záhadně zmizel

Od začátku května 1945 se Kammler pohyboval na území Čech. Spolu se svým štábem se pokoušel zachránit veškerou dokumentaci o tajných německých projektech. Konec války jej údajně zastihl nedaleko Prahy. Dlouho se mělo za to, že zde spáchal sebevraždu nebo se nechal zastřelit svými podřízenými. Ve skutečnosti tím začíná příběh, který doposud nebyl objasněn. A jeho součástí je tajemství jeho obrovského konta ve švýcarské bance. Své úkoly plnil otročením deseti tisíců lidí Postavu Hanse Kammlera popisuje historyisnowmagazine.com. V roce 1944 byl Kammler pověřen dohledem nad německým projektem speciálních zbraní. Ten byl zaměřen především na konstrukci a vývoj proudových letounů V1, ME-262 a střel V-2. Ty byly Hitlerovou poslední nadějí, protože situace na obou frontách byla pro Německo katastrofální a spojenecké letectvo dominovalo a zasazovalo německému zbrojnímu průmyslu jednu ránu za druhou. Albert Speer navrhl, aby se německá výroba přesunula do bezpečných podzemních zařízení po celé Evropě. Tento úkol byl svěřen Kammlerovi, který toho dosáhl s využitím otrocké práce zajatců. Více než dvacet tisíc otroků pracovalo a umíralo v těch nejstrašnějších podmínkách. Pilot CIA nestihl po sestřelení nad Ruskem použít jehlu s jedem. Sověti jej vyměnili na Mostě špionů Číst více Architekt pecí v koncentračních táborech Přestože Hans Kammler nebyl architektem konečného řešení, byl podle historika Nikolause Wachsmanna „úzce zapojen do všech velkých stavebních projektů v Osvětimi“. Stejně jako jeho vrstevníci se provinil válečnými zločiny a napomáháním masovému vyhlazování v těchto táborech. Kammlerova přestavba krematorií v táborech umožnila zbavit se sto dvaceti tisíc těl měsíčně, což nacistům umožnilo urychlit jejich genocidní politiku. Jen v Osvětimi byl vyhlazen více než milion lidí. Jeho podíl na vražedném počtu nacistických obětí se jistě řadí k nejhorším a nejkrutějším. Tvrzení, že „holokaust by nebyl tak efektivní, kdyby nebylo Kammlera“ a že byl „nedílnou součástí evoluce masového vraždění“, se zdají být jeho spravedlivým hodnocením. Možná už vyjednával se spojenci dříve Vývoj a výroba V-2 byla během války soustředěna v areálu na ostrově Peenemünde, tam se také nacházeli všichni inženýři, kteří se na projektu podíleli. Další jejich osud popisuje server wilsoncenter.org. Odpoledne 1. dubna 1945 Kammler nařídil evakuaci asi 500 raketových inženýrů, kteří byli předtím přesunuti z Peenemünde do oblasti Nordhausenu, do bavorských Alp. Historik Michael J. Neufeld má podezření, že Kammler chtěl využít raketové experty jako páku pro vyjednávání o příměří. Ve skutečnosti je pravděpodobné, že pod vedením Kammlera, který stále předstíral věrnost Říši, byl od konce roku 1944 připravován transfer technologií, dokumentů a klíčového personálu V-zbraní do amerických rukou. Kammlerova „první smrt“ nedaleko Prahy Na počátku května 1945 se s kolonou svých podřízených vydal z Lince na sever. Jeho štáb byl ohlášen v koncentračním táboře v Litoměřicích. Podle svědectví se 7. května od svého štábu oddělil. Podle dříve uznávaných teorií Kammlerově koloně zkřížilo plány pražské povstání. Podle oficiální verze se Kammler zastřelil v lese nedaleko Jílového u Prahy. Jeho tělo se ale nikdy nenašlo. Mělo se za to, že sice svědectví o místě jeho smrti a přesném datu se rozcházejí, ale lze z nich vycházet. Až o desítky let později byly odtajněny dokumenty, z nichž je zřejmé, že byl ve skutečnosti 9. května zajat americkými silami a byl držen až do 30. května a vyslýchán. Podle nich také na konci května údajně utekl. I to byla klamná zpráva. Nesplnil rozkaz. Neposlechl, aby se zachránil Číst více Byl v moci Američanů, podruhé spáchal sebevraždu Podle již odtajněných dokumentů je zřejmé, že Kammler Američanům neutekl, ale byl i nadále v americké vazbě. Které oddělení se o něj „staralo“, kam byl odvezen, co prozradil o svých znalostech a co se s ním stalo později, zůstává neznámé kvůli nedostatku dosud odtajněných spisů. Podle jednoho z bývalých pracovníků Úřadu pro strategické služby USA Donalda W. Richardsona byl odvezen do Spojených států a byl i nadále vyslýchán. Kammler si údajně vzal život na podzim roku 1947. Ani pro to však nejsou žádné důkazy. Je jen zřejmé, že zvěsti o jeho sebevraždě nebo útěku do Sovětského svazu (které se také objevily) jen pomáhají zatemnit jeho další osud. A také zamezují možným nepříjemným otázkám, proč právě tento člověk nebyl nakonec vydán spravedlnosti a za své zločiny postaven před soud. Klíč k pohádkovému kontu je v Čechách O osobu Hanse Kammlera se začal v roce 2011 zajímat kontroverzní americký právník Edward Fagan, kterému údajná pravnučka tohoto nacisty, která žije v Praze, nabídla za miliony dolarů čísla účtů a hesla ke kontům ve Švýcarsku, které tam Kammler založil. Údajně jsou na nich uloženy stamiliony dolarů. Fagan svolal v Praze tiskovou konferenci, kde oznámil, že se zasadí o blokaci těchto účtů, neboť na nich mohou být nacistickým režimem uloupené peníze. Jméno Hanse Kammlera v té době rezonovalo také v českém tisku, zabýval se jím i server irozhlas.cz. Na tajném švýcarském kontu má být více než sedm set milionů dolarů Nebyl to jen americký právník, který byl osloven. Čtidoma hovořilo s mužem, kterému byly údaje o kontu také nabízeny. „Je pravda, že okolo roku 2010 se o tom kontu občas mluvilo. Také jsem dostal nějaké údaje o údajném kontu Kammler. Mělo na něm být v roce 1945 více než sedm set milionů dolarů, takže s úroky za ta léta by to bylo o mnoho více. Jen ten příběh byl maličko jiný. Podle něj měl skutečně v roce 1947 Kammler ze Spojených států zmizet. Pod jinou identitou měl žít na Slovensku. Pomohli mu k tomu nějací bývalí činovníci fašistického Slovenského štátu. A jednomu z nich před svou smrtí na začátku osmdesátých let údaje o tomto kontu předal jako tomu, kdo mu umožnil v klidu dožít, aniž by byla odhalena jeho pravá totožnost. Ale tohle byla asi jen smyšlená krycí historka. To nic nemění na tom, že Kammler byl skutečně záhadný člověk. A je pravdou, že informace, které měl, mohly být velice cenné, pokud by je chtěl prodat. A je také zřejmé, že za války disponoval značnou mocí, aby si nějaký majetek už tehdy mohl ‚odklonit‘. A tak je i možné, že v nějaké bance konto SV 13X-XXX-XX-63 skutečně existuje.“ Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Letadlo swingové ikony zmizelo: Glenn Miller.

Čas načtení: 2025-04-07 11:41:00

Do Řecka v květnu: Athény a Soluň z Vídně. Letenky od 1 009 Kč

Využijte levných letenek s Ryanairem z Vídně a vyrazte za sluncem, historií i pohodou. Ať už vás víc láká přímořská atmosféra Soluně nebo slavné antické památky v Athénách, vybrali jsme pro vás ty nejvýhodnější termíny: Z Vídně do Soluně (Thessaloniki) – za 40 EUR 28. dubna – 1. května 9.–14. května 12.–16. května Z Vídně do Athén – za 50 EUR 13.–14. května 13.–15. května 18.–21. května Podívejte se i do našeho průvodce Řeckem a naplánujte si cestu přesně podle svých představ. Co vidět v Řecku Průvodce Soluní Průvodce Athénami Kde se ubytovat v Soluni Kde se ubytovat v Athénách Výlet ke klášterům Meteora

Čas načtení: 2025-04-09 18:01:00

Stylově a pohodlně z Vídně na Srí Lanku s Etihad Airways. Letenky od 11 040 Kč

Vydejte se na exotickou dovolenou na Srí Lanku s leteckou společností Etihad Airways. Díky chytré kombinaci letenek pořídíte zpáteční cestu z Vídně do Colomba už za 11 040 Kč. Etihad aktuálně nabízí zpáteční letenky z Vídně do Abú Dhabí za 178 EUR. K tomu přidejte letenky z Abú Dhabí do Colomba za 1 055 AED (cca 6 500 Kč) a získáte výhodnou a pohodlnou cestu na Srí Lanku. Příklad termínů: Vídeň – Abú Dhabí: 12.–21. května Abú Dhabí – Colombo: 13.–20. května                                                                                                                                                    Vídeň – Abú Dhabí: 15.–25. května Abú Dhabí – Colombo: 16.–24. května                                                                                                                                                   Vídeň – Abú Dhabí: 19.–29. května Abú Dhabí – Colombo: 20.–28. května Letenky jsou dostupné v květnových termínech a lze je zakoupit přímo na oficiálním webu dopravce etihad.com. V ceně je příruční zavazadlo o rozměrech 56 × 36 × 23 cm a hmotnosti do 7 kg. Jedná se o negarantovaný přestup, protože letenky jsou kupované zvlášť. Přesto se u Etihadu neočekávají zpoždění nebo výrazné změny letů. Co vidět na Srí Lance Ubytování na Srí Lance Víza na Srí Lanku

Čas načtení: 2025-05-03 17:48:40

Co vás čeká v květnu podle horoskopu? Předpověď pro prvních šest znamení zvěrokruhu

Květen je tady a vás zajímá, co vás čeká? Přečtěte si, co si pro vás hvězdy nachystaly. Beran (21.3. – 20.4.) Květen pro vás bude velice zajímavý, Berani. V první polovině měsíce se zaměřte na svu práci a plánování rozpočtu. Od 12. května, kdy nastane úplněk ve Štíru, si možná všimnete, že máte náhle emotivnější náladu, což rozhodně není na škodu. Ponořte se do svých myšlenek a uvidíte, kam vás dostanou. V druhé polovině měsíce si naplánujte nějaké akce s přáteli a okolo 25. května očekávejte dobré zprávy. Býk (21.4. – 21.5.) Drazí Býci, všechno nejlepší k narozeninám! Váš měsíc je konečně tady a od prvního května možná pozorujete, že všude kam vstoupíte, jste nepřehlédnutelní a přitahujete pozornost. Možná máte kolem sebe narozeninovou auru a těšíte se na to, co si na vás váš narozeninový měsíc přichystal. Pokud toho na vás bude moc, nebojte se strávit nějaký čas o samotě a načerpat síly. V polovině měsíce možná budete mít nutkání udělat radikální řez, a to buď ve svém vztahu nebo v práci. Než to uděláte, důkladně si to promyslete. Blíženci (22.5. – 21.6.) Milí Blíženci, zatímco vyhlížíte své narozeniny, hvězdy vám sešlou někoho speciálního. Může se jednat o nového přítele či dokonce partnera. Od 12. května očekávejte změnu, která vás vytrhne z rutiny všedních dní. Jestli vás od začátku měsíce provází únava, v druhé polovině nastane zlom a opět si budete připadat plní sil a není vyloučené ani to, že před koncem května se dozvíte nějaké pozitivní novinky. Rak (22.6. – 22.7.) Váš vstup do měsíce května už ani nemohl být lepší. Od 1.5. se cítíte skvěle, sebevědomě a navíc jste ve společenské náladě, čehož by byla škoda nevyužít. Choďte do společnosti, navštěvujte se s přáteli a posilujte také své rodinné vazby. Jakmile na sobě v druhé polovině měsíce pocítíte... Čtěte více Příspěvek Co vás čeká v květnu podle horoskopu? Předpověď pro prvních šest znamení zvěrokruhu pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2026-05-16 09:00:00

Iva Janžurová oslaví půlkulatiny. Kdo další bude mít narozeniny?

V sobotu 16. května bude veselo u Kerndlových – zpěvákovi Laďovi bude 81 let. V tentýž den bude slavit 71. narozeniny herec Oldřich Kaiser a 64 let bude mít Ondřej Vetchý. Sedmnáctého května uslyší posedmasedmdesáté narozeninovou píseň Jiří Korn, Lucii Polišenské bude 40 let a Michaele Tomešové 35. Markéta Konvičková oslaví ve stejný den 32 let. Přesně dva roky do kulaté osmdesátky budou od 18. května scházet frontmanovi skupiny Katapult Oldovi Říhovi, slavit bude také herec Karel Roden, a to 64 let. V tentýž den si k 54. narozeninám přiťukne herečka Sabina Remundová a 44. narozeniny čekají moderátorku Hanu Mašlíkovou. Dne 19. května pak oslaví 83. narozeniny Petr Brukner. V tomto týdnu si připomeneme narození hvězdy Televarieté Vladimíra Dvořáka, jemuž by bylo 14. května 101 let, a vzpomínat budeme také na herce Jana Pivce, jenž se narodil 19. května 1907.

Čas načtení: 2026-05-16 09:00:00

Iva Janžurová oslaví půlkulatiny. Kdo další bude mít narozeniny?

V sobotu 16. května bude veselo u Kerndlových – zpěvákovi Laďovi bude 81 let. V tentýž den bude slavit 71. narozeniny herec Oldřich Kaiser a 64 let bude mít Ondřej Vetchý. Sedmnáctého května uslyší posedmasedmdesáté narozeninovou píseň Jiří Korn, Lucii Polišenské bude 40 let a Michaele Tomešové 35. Markéta Konvičková oslaví ve stejný den 32 let. Přesně dva roky do kulaté osmdesátky budou od 18. května scházet frontmanovi skupiny Katapult Oldovi Říhovi, slavit bude také herec Karel Roden, a to 64 let. V tentýž den si k 54. narozeninám přiťukne herečka Sabina Remundová a 44. narozeniny čekají moderátorku Hanu Mašlíkovou. Dne 19. května pak oslaví 83. narozeniny Petr Brukner. V tomto týdnu si připomeneme narození hvězdy Televarieté Vladimíra Dvořáka, jemuž by bylo 14. května 101 let, a vzpomínat budeme také na herce Jana Pivce, jenž se narodil 19. května 1907.

Čas načtení: 2026-05-23 09:00:00

Květnoví oslavenci: kdo ze slavných se narodil v máji?

Dne 23. května bude 84 let Jiřímu Štědroňovi a 83 roků oslaví Felix Slováček. Šestasedmdesáté narozeniny pak čekají Milana Pitkina a 31 let bude Marku Lamborovi. V pondělí 25. května sfoukne 51 svíček na dortu Zdeněk Godla a 26. květen bude patřit Martinu Zounarovi, kterému bude zbývat jen rok do šedesátky. Den poté oslaví 54. narozeniny herec Petr Batěk. Vzpomínat budeme tento týden na hudebníka Mikiho Volka, narozeného 21. května 1943, 22. května by slavil herec a dabér Dalimil Klapka a zpěvačka Věra Bílá. V neděli 24. května vzpomeneme na autora mnoha úžasných melodií včetně znělky ke Krkonošským pohádkám Vadima Petrova, jemuž by bylo 94 let. A 27. května by slavil 102. narozeniny představitel legendárního doktora Sovy, slovenský herec Ladislav Chudík.

Čas načtení: 2026-05-23 09:00:00

Květnoví oslavenci: kdo ze slavných se narodil v máji?

Dne 23. května bude 84 let Jiřímu Štědroňovi a 83 roků oslaví Felix Slováček. Šestasedmdesáté narozeniny pak čekají Milana Pitkina a 31 let bude Marku Lamborovi. V pondělí 25. května sfoukne 51 svíček na dortu Zdeněk Godla a 26. květen bude patřit Martinu Zounarovi, kterému bude zbývat jen rok do šedesátky. Den poté oslaví 54. narozeniny herec Petr Batěk. Vzpomínat budeme tento týden na hudebníka Mikiho Volka, narozeného 21. května 1943, 22. května by slavil herec a dabér Dalimil Klapka a zpěvačka Věra Bílá. V neděli 24. května vzpomeneme na autora mnoha úžasných melodií včetně znělky ke Krkonošským pohádkám Vadima Petrova, jemuž by bylo 94 let. A 27. května by slavil 102. narozeniny představitel legendárního doktora Sovy, slovenský herec Ladislav Chudík.

Čas načtení: 2009-05-04 21:17:00

Hlášení z 4.5.2009

Hlášení městského rozhlasu z 4.května 2009: ORL ambulance na Poliklinice v Zastávce nebude ve středu 6. května ordinovat. Upozorňujeme řidiče, že v ulici B. Němcové se změnil směr provozu motorových vozidel. Ulice je jednosměrná a jezdí se směrem od Majrova k městskému úřadu.  Městský úřad Zbýšov pořádá ve čtvrtek 7. května v 17.00 hod. v kině Horník oslavu Svátku matek. V programu vystoupí děti z Mateřské školy Zbýšov, cvičenky oddílu aerobiku, žáci základní umělecké školy, členové taneční skupiny Mighty Shake a mažoretky ze Zbýšova a Zakřan. Všechny občany, zvláště ženy, srdečně zveme. Vstup volný.  Společnost Metaldane, Padochovská 1, Oslavany, přijme do pracovního poměru:-  účetního – ekonoma;-  inženýra kvality;  oba se znalostí anglického jazyka.Nabízí 13. a 14. plat, závodní stravování s příspěvkem, bezplatné jazykové kurzy a další výhody. Bližší informace na vývěsce MěÚ a na adrese firmy denně Po-Pá od 7-17 hod., tel.: 546 418 107. Nad zubním střediskem na ulici 9. května je otevřena nová prodejna květin a dárkového zboží. Nabízí hrnkové a řezané květiny, palmy a dárkové zboží. Na přání zákazníka váže kytice řezané i sušené.Prodejna smíšeného zboží potravin a hraček sděluje, že naváží nové zboží jak hraček, tak i secondhendové oblečení. Denně nabízí čerstvé pečivo, otevřeno je do 19.30 hod. Víkendy a svátky je otevřeno do 18.00 hod. s rozšířenou nabídkou uzenin, svatebních koláčků, medovníků, frgálů a kopečkové zmrzliny od Algidy.  Na ulici 9. května (na křižovatce) je nově otevřena kancelář DEJVY centrum. Kancelář poskytuje finanční poradenství (stavební spoření, úvěry, povinné ručení, pojištění, modré konto a půjčku, modrou kreditní kartu a další), dále zpracování digitálních fotografií, černobílé a barevné kopírování a tisk, velkoformátové kopírování, laminování, vizitky, zprostředkování reklamy. Dále nabízí hliníková okna, dveře, fasády, světlíky, ocelové konstrukce (brány, ploty, balkony), automatické dveře, sádrokartony, malířské a natěračské práce a také zajistí finanční prostředky pro Vaši stavbu. Otvírací doba: Po - Čt  9.00 – 12.00, 15.00 – 18.00 hod., Pá 9.00 – 12.00 hod.    Nová provozovna je rovněž otevřena na Zdravotním středisku ve Zbýšově. Poskytuje tyto služby – manikúru, pedikúru, modeláž nehtů, parafinové zábaly, potahování přírodních nehtů a depilaci. Objednat se můžete na tel. číslech  605 266 424, 608 707 181.   Firma Grejt Loštice bude zítra v době od 14.45 do 15.00 hod. na Poustkách prodávat čerstvé chlazené kuřecí maso:  -  stehna  49,- Kč/kg                                     -  křídla  26,- Kč/kg                                     -  prsa  114,- Kč/kg autor: pí.Zahradníčková - tajemník MěÚ

Čas načtení: 2022-05-23 08:54:49

K osmdesátému výročí heydrichiády uvede ČT premiérové dokumenty Kuratorium a Fotografové smrti

K osmdesátému výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha připravila Česká televize dva premiérové dokumenty. Kuratorium vypráví příběh organizace pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě v době protektorátu, Fotografové smrti přibližují donedávna neznámé příběhy českých Němců, kteří se aktivně podíleli na likvidaci nevhodných osob. Oba snímky se v premiéře představí v úterý 24. května po 20. hodině na ČT2. Kuratorium – organizace, o níž pojednává film Ondřeje Veverky, vznikla formálně den po diverzní akci výsadkářů operace Anthropoid. Jejím úkolem bylo vést dospívající generaci k loajalitě, k oddanosti Třetí říši a vůdci, k antisemitismu či ke kultu fyzické dokonalosti. „Celý projekt vnímám jako velice záslužný počin. Dokument zachycuje poslední možná autentická svědectví těch, kteří se jako kluci dostali pod křídla Kuratoria. Většina z nich v tuto chvíli již bohužel nežije. Myslím, že i pro ně samotné bylo důležité, že mohli ještě podat toto svědectví,“ říká dramaturg Martin Červenka. „Pro mnoho lidí může být fakt, že existovalo Kuratorium, velkým překvapením. Bylo to velice nebezpečné a bylo velké štěstí, že fungovalo pouze dva roky. Jednalo se vlastně o nepovedenou snahu nacistů získat českou mládež na svou stranu,“ vzpomíná v dokumentu řadový člen Kuratoria Karel Richter. Hned po premiéře Kuratoria se ve 21:40 hodin představí divákům dokument Jana Rouska Fotografové smrti. „V osobě Jana Rouska se snoubí dvě profese, kromě režiséra je i vystudovaným historikem. Díky tomu přináší atraktivní a málo známá témata. Tím je i program eutanazie T4 z počátku druhé světové války, který ve filmu divákům přibližuje,“ uvádí kreativní producentka Martina Šantavá. Hodinový snímek prostřednictvím průvodce fotografa Karla Cudlína a lékaře Milana Nováka poodkrývá příběh českokrumlovských fotografů a fotolaborantů dokumentujících eliminaci duševně nemocných lidí. „Kdo to vlastně byli českokrumlovští fotografové? Šel jsem po jejich stopách, a přesto je na své cestě nepotkal. Byly to totiž stíny už za svého života. Stíny, které se mihly v hrůzném světle nacistického násilí. Stíny, po kterých zbylo pár fotografií a filmový záznam,“ hodnotí v dokumentu fotograf Karel Cudlín. Vysílání České televize u příležitosti 80. výročí atentátu na Heydricha a následné heydrichiády dále doplní: 22. května na ČT2 ve 21:45 Operace Silver A (1/2) 23. května ČT2 ve 21:55 Operace Silver A (2/2) 27. května na ČT2 od 18:15 Heydrich – konečné řešení: Atentát 27. května na ČT2 ve 20:00 Atentát 3. června na ČT2 od 18:15 Heydrich – konečné řešení: Zmizeli 7. června na ČT1 ve 22:35 Lidice 10. června na ČT2 od 18:15 Heydrich – konečné řešení: Lidice – obraz pomsty 12. června na ČT2 od 12:40 Cesty víry: Lidový mučedník 24. června na ČT2 v 16:55 Heydrich – konečné řešení: Češi se nevzdávají (závěrečný díl dokumentárního cyklu 1. července), v 17:25 Ležáky – osada, která ztratila své obyvatele, nikoliv však paměť, v 17:55 Ležáky (Ti druzí mrtví...) a ve 22:05 Stříbrné rekviem

Čas načtení: 2024-04-21 16:00:01

Američané toužili po sbratřování s českými ženami. Churchill a Patton nás nechtěli nechat Sovětům

Konec druhé světové války v Evropě už byl na dohled. Rudá armáda okupovala Berlín a Hitler už pomalu ve svém bunkru hledal v šuplíku ampulku s kyanidem draselným a nabíjel svou pistoli, kterou se později zastřelil. Do Bavorska se probojovaly jednotky Třetí americké armády, kterým velel generál George S. Patton. Dne 18. dubna 1945 vstoupily americké jednotky na území předmnichovské československé republiky. V 09:55 dorazily první jednotky americké armády k obci Hranice v ašském výběžku. Jednalo se o průzkum roty K 3. praporu 358. pěšího pluku 90. pěší divize z XII. armádního sboru. O dva dny později vnikly jednotky i do Aše. Pohraničí armády jako osvoboditele nevítalo Západní pohraničí bylo osídleno převážně německy mluvícím obyvatelstvem, není proto divu, že Američany nevnímali tamní občané jako osvoboditele, ostatně se nejednalo ani o území protektorátu Čechy a Morava, ale o Říšskou župu Sudety. Tamní obyvatelé dobře věděli, že připojením k německé Říši se v tuto chvíli ocitli na straně poražených, a správně tušili, že návrat před Mnichov pro ně bude mít následky. Až při dalším postupu do nitra republiky se vojákům dostalo vřelého přijetí.  Uletěli komunistům i se třemi letadly a všemi cestujícími. Agent StB se opil a ničeho si nevšiml Číst více S Američany přišli i Češi V řadách americké armády byli i Češi. Na stránkách eglish.radio.cz nalézáme zprávu jednoho z nich – českého novináře a důstojníka Zdenka Vršovského – kterou zaslal do české redakce BBC: „Je čtvrtek 19. dubna 1945. Dnes po šesti letech opět vstoupíme na československou půdu. Projíždíme bavorskými vesnicemi a městy. Je krásný slunečný den a nedaleko před námi se objevují vrcholky českých hor. Pár kilometrů od hlavního stanu je v údolí malá vesnice. Je velmi malá a žijí v ní pouze německy mluvící obyvatelé. Někde tady musí být československá hranice. Zastavíme Němce s bílou páskou na rukávu a požádáme ho, aby nám přesně ukázal, kde je hranice. Nesměle se podívá na nášivky našich uniforem s názvem Československo, začne rozumět a zbledne. Běží jen pár kroků zpět k bílé budově s poslušnou, až podlézavou úslužností.  Měří vzdálenost svými kroky a zastaví se asi 20 metrů z kopce. Pak vysvětluje: hranice je tady. Na této straně jsme v Československu. Z jeho bledé, vyděšené tváře lze vyčíst velkou obavu. Češi jsou tady. Převážně německy mluvící Sudety na hranici mezi Československem a třetí říší obsadili už v roce 1938 a nyní bylo zřejmé, že se po šesti letech okupace region opět dostane pod českou kontrolu.“ Život a smrt Malého prince: Záhada Antoina de Saint-Exupéryho Číst více Američané nesměli postupovat Až do konce dubna musely americké jednotky přešlapovat na místě. Původní dohoda o operačních sférách a čáře dotyku zakazovala Američanům další postup do nitra Československa. Třicátého dubna se Eisenhower spojil s náčelníkem generálního štábu Rudé armády generálem Antonovem se žádostí o to, aby byla posunuta demarkační čára na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Argumentoval tím, že potřebuje krýt levý bok Pattonovy armády při jeho postupu do Rakouska, neboť by jej mohla ohrožovat stále bojeschopná německá armádní skupina „Střed“ polního maršála Schörnera. Rusové nakonec museli souhlasit. Vojáci se do Československa těšili Stránky aic.cz přibližují další vývoj. Teprve v odpoledních hodinách 4. května se telefonicky spojil generál Omar Bradley, velitel 12. skupiny armád, pod níž 3. armáda spadala, se svým podřízeným generálem Pattonem. Oznámil mu, že pod jeho armádu přesunul V. sbor, který společně s XII. sborem osvobodí dohodnutou část Československa. Zeptal se ho, kdy je schopen zaútočit. Patton odvětil, že hned příští den. Na Bradleyho otázku „Proč chce každý muž z 3. armády osvobodit Československo?“ Patton odpověděl: „Češi jsou našimi spojenci a jejich ženy jsou současně mimo zákaz o sbratřování se s místním obyvatelstvem, jak to platilo v Německu. A proto hurá do Československa a ke sbratřování!“ Poté zahájil Patton hned ráno 5. května ofenzívu do nitra Československa. Churchill se za Československo bil Samozřejmě zde byla i otázka, zda je možné, aby Američané osvobodili i Prahu. Na britské straně byl největším zastáncem této myšlenky sám Winston Churchill. Ten se začátkem května 1945 snažil o novou schůzku Velké trojky. „Před velkou katastrofou nás nemůže zachránit nic než setkání a výměna názorů, jež se uskuteční co možná nejdříve…“ Čtvrtého května pak vystoupil na konferenci v San Franciscu. Už tehdy vyslovil své obavy a nebyl daleko od pravdy. Obával se, že by k „území ovládaným Rusy patřily pobaltské oblasti, celé Německo až k demarkační linii okupovaných pásem, celé Československo…“. Toto vylíčení hranic sféry sovětského vlivu nápadně připomíná jeho pozdější projev ve Fultonu. Obrátil se v této věci i na prezidenta Trumana. Bezvýsledně. Eisenhower to Pattonovi zarazil Poslední pokus učinil Churchill 7. května, kdy se obrátil dopisem přímo na Eisenhowera. „Doufám, že vás váš plán neodradí od postupu na Prahu, budete-li mít vojáky a nesetkáte-li se předtím s Rusy. Domníval jsem se, že nemáte v úmyslu se vázat, budete-li mít vojáky a bude-li cesta volná…“ Veškeré vynaložené úsilí britského předsedy vlády však bohužel přišlo vniveč. Mrzelo to i generála Pattona, který svému veliteli navrhoval, že v Praze může být do druhého dne od rozkazu. Takový rozkaz ale nikdy nepřišel. K naší smůle. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Slavný herec zastřelil amerického prezidenta Abrahama Lincolna.