Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-03 15:41:11

Síkela chce prosadit zrušení německého poplatku za tranzit plynu. Vede k většímu dovozu z Ruska, tvrdí

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) bude v pondělí jednat v Bruselu o zrušení poplatku, který vybírá Německo za tranzit zemního plynu. Jeho zrušení by mohlo vést ke snížení množství dováženého ruského plynu do Česka, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O cenách energií i zelené politice Evropské unie Síkela debatoval s exministrem průmyslu a místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem a prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem.

Čas načtení: 2025-03-10 16:36:43

Přichází nová éra: Rubio oznámil zrušení 83 % programů USAID

Ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil, že 83 procent programů americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) bude zrušeno, čímž v podstatě završil dramatický... Článek Přichází nová éra: Rubio oznámil zrušení 83 % programů USAID se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2026-01-22 20:50:00

Chudárek i Zavoral proti Klempířovi: Protest proti zrušení televizních i rozhlasových poplatků

Pro generálního ředitele České televize (ČT) Hynka Chudárka a celé vedení zůstávají televizní poplatky preferovanou formou financování ČT. Takové získávání peněz zajišťuje nezávislost instituce a předvídatelnost pro plánování televizní tvorby, uvedla dnes ČT v tiskové zprávě. Reagovala tak na informace vládní koalice, která se v pondělí shodla na zrušení poplatků od roku 2027. Zrušení poplatků má vláda i v programovém prohlášení. Podobný postoj jako ČT zastává také Český rozhlas (ČRo).

Čas načtení: 2026-02-09 13:45:00

Národní rozpočtová rada je zbytečná, řekl Babiš. Řídit se jí nechce, zrušit ji nemůže

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nepřipravuje zrušení Národní rozpočtové rady (NRR). Na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí upozornila, že rada je zřízena zákonem. Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu označil NRR za zbytečnou, o jejím zrušení mluvil náměstek Schillerové Petr Mach (SDP).

Čas načtení: 2026-02-09 12:42:00

Vláda zrušila Národní ekonomickou radu vlády. NERV radil i s důchodovou reformou

Vláda v pondělí rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS) NERV radil se strukturálními ekonomickými opatřeními, například s důchodovou reformou nebo s reformou veřejných financí. Fiala zrušení NERV kritizoval.

Čas načtení: 2026-02-09 12:42:00

Vláda zrušila Národní ekonomickou radu vlády. NERV radil i s důchodovou reformou

Vláda v pondělí rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS) NERV radil se strukturálními ekonomickými opatřeními, například s důchodovou reformou nebo s reformou veřejných financí. Fiala zrušení NERV kritizoval.

Čas načtení: 2026-03-24 12:21:00

Odboráři varují před omezením poplatků za ČT a ČRo. Mluví o ohrožení stability

Odbory veřejnoprávních médií jsou podle svého vyjádření znepokojeny záměrem pokrátit a výhledově zcela zrušit rozhlasové a televizní poplatky. Částečné zrušení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) schválila v pondělí vládní koalice a nyní chce ve Sněmovně navrhnout zrušení televizních a rozhlasových poplatků pro lidi nad 75 let a některé další skupiny.

Čas načtení: 2026-03-24 12:21:00

Odboráři varují před omezením poplatků za ČT a ČRo. Mluví o ohrožení stability

Odbory veřejnoprávních médií jsou podle svého vyjádření znepokojeny záměrem pokrátit a výhledově zcela zrušit rozhlasové a televizní poplatky. Částečné zrušení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) schválila v pondělí vládní koalice a nyní chce ve Sněmovně navrhnout zrušení televizních a rozhlasových poplatků pro lidi nad 75 let a některé další skupiny.

Čas načtení: 2024-09-16 12:25:11

Masarykova univerzita ruší kvůli povodním první týden výuky

Brno, 16. září 2024 - Nový akademický rok na Masarykově univerzitě začne o týden později. Studující tak půjdou do školy poprvé až v pondělí 23. září. O zrušení úvodního týdne semestru, jehož začátek na všech fakultách byl naplánován vesměs na pondělí 15. září, rozhodlo nedělní mimořádné zasedání kolegia rektora, které je tvořeno mj. děkankami a děkany jednotlivých fakult. Celý článek...

Čas načtení: 2025-08-06 10:00:00

Izraelští starostové zakázali umělce, kteří podepsali „kriminální“ petici proti válce v Gaze, někteří podepsaní své podpisy ze strachu stáhli

 „Jediní nevinní v Gaze je 50 izraelských rukojmí!“Vzhledem k tomu, že starostové po celé zemi obvinili signatáře z „podněcování proti vojákům IDF“ a „oslabování izraelské společnosti“, vedla rozsáhlá negativní reakce některé signatáře k tomu, že se distancovali od petic, které podepsali, a omezili svou kritiku vládních opatření v GazeNěkolik izraelských starostů v pondělí oznámilo, že do svých měst nepozvou umělce, kteří podepsali petice vyzývající k ukončení války v Gaze. Rostoucí vlna odporu vedla některé signatáře k zrušení svých podpisůProtiválečné dopisy, které podepsalo více než 2 300 umělců a osobností kulturního života, byly zveřejněny v pondělí. Mezi signatáři byli autoři David Grossman a Etgar Keret, hudebníci Achinoam Nini, Chava Alberstein a Assaf Amdursky, herečka Ayelet Zurer a filmaři Ari Folman a Nadav Lapid.V dopise umělci vyjádřili svůj nesouhlas s „zabíjením dětí a civilistů, vyhladověním a vysídlováním obyvatelstva a ničením měst v pásmu Gazy“.

Čas načtení: 2020-04-03 17:58:56

ČT art bude vysílat víc koncertů, divadelních i operních představení

Divadelní představení s Jiřinou Bohdalovou nebo Bolkem Polívkou, opery z New Yorku i Brna, koncerty Rolling Stones, Waldemara Matušky nebo Xindla X. ČT art v dubnu posiluje své schéma tak, aby nabídl divákům co nejvíce kulturních zážitků z akcí, na které nyní nemohou. „V době, kdy se všechny koncertní sály, divadla i kluby zavřely a lidé přišli o možnost autentických kulturních zážitků, rozšiřujeme naše stávající vysílání právě o tento typ pořadů. V nejbližších týdnech nebude prakticky ani jeden večer na ČT art bez koncertu, divadelní inscenace či opery,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. Do divadla pozve ČT art diváky třeba na inscenaci Paní plukovníková s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli, Sluhu dvou pánů s Miroslavem Donutilem nebo na premiérové uvedení Lakomce s Bolkem Polívkou z Městského divadla Brno. Ze světa zamíří na české obrazovky broadwayský muzikál Cats nebo shakespearovská klasika Romeo a Julie s Orlandem Bloomem. Hudební fanoušky ČT art potěší koncertem ze San Jose, kde nestárnoucí Rolling Stones uzavřeli v roce 1999 své americké turné No Security. Tuzemskou hudební tvorbu zastoupí ve vysílání Jarek Nohavica, Waldemar Matuška nebo Xindl X, který loni na podzim oslavil své čtyřicáté narozeniny. „Koncert ve Foru Karlín byl můj do té doby největší samostatný. Byl to jeden z těch koncertů, na které se nezapomíná,“ říká zpěvák Ondřej Ládek. Koncert uvede Art v premiéře v pátek 17. dubna. Pro příznivce opery a klasické hudby ČT art ve čtvrtek 16. dubna odvysílá pod vedením Václava Lukse soubor Collegium 1704 slavnostní barokní Biberovu mši ze salzburského Dómu a následně v pondělí 20. dubna uvede premiéru opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa v nastudování Národního divadla Brno. A ve středu 8. dubna je na programu klavírní recitál Tomáše Kača.   Výběr z dubnové nabídky ČT art Sobota 4. dubna – Rolling Stones – No Security, Live In San Jose – koncert britské rockové legendy z roku 1999 Neděle 5. dubna – Adam Plachetka a jeho hosté – recitál Adama Plachetky a jeho hostů na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha Pondělí 6. dubna – Koncert Vídeňských filharmoniků z Macaa – koncert z atraktivního kulturního centra čínského poloostrova (premiéra) Středa 8. dubna – My Home – klavírní recitál Tomáše Kača – světoznámý klavírista se vrací do rodného kraje, aby zahrál na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka (premiéra) Čtvrtek 9. dubna – G. Verdi: Rekviem – koncert z La Scaly z roku 1967 dirigovaný Herbertem von Karajanem Pátek 10. dubna – We Walk the Line: Vzpomínka na Johnnyho Cashe – koncert z texaského Austinu k nedožitým osmdesátinám slavného amerického zpěváka (premiéra) Pátek 10. dubna – Missa Salisburgensis – slavnostní radostná barokní Biberova mše v podání Václava Lukse a jeho souborů Coollegium 1704 (premiéra) Sobota 11. dubna – G. Verdi: Nabucco – Plácido Domingo v titulní roli biblického veledíla o čtyřech dějstvích na libreto Temistocle Solery Neděle 12. dubna – Cirque du Soleil: Vzdálené světy – magické putování cirkusovým světem v jeho nejúžasnější podobě s vrcholnými čísly z různých představení Slunečního cirkusu Pondělí 13. dubna – Lakomec – Bolek Polívka v hlavní roli Molièrovy komedie, v níž jde o peníze až v první řadě, inscenované v Městském divadle Brno (premiéra) Pondělí 13. dubna – Španělské Velikonoce v Římě – hudba Zlatého věku Španělska na římském náměstí Piazza Navona v podání souboru La Grande Chapelle (premiéra) Středa 15. dubna – CNSO Studio Live – Hudba Franka Zappy – setkání se skladbami legendárního amerického hudebníka na koncertu Prague Proms 2016 v pražském Obecním domě Pátek 17. dubna – Narozeninová oslava XL – koncert k 40. narozeninám oblíbeného písničkáře Ondřeje Ládka alias Xindla X z pražského Fora Karlín z listopadu 2019 (premiéra) Sobota 18. dubna – Paní plukovníková – Jiřina Bohdalová v titulní roli komedie Bengta Ahlforse v Divadle Na Jezerce Neděle 19. dubna – Cats – slavný americký muzikál podle libreta a hudby Andrewa Lloyda Webbera Pondělí 20. dubna – Její pastorkyňa – klíčová opera Leoše Janáčka v nastudování Národního divadla Brno (premiéra) Pondělí 20. dubna – Poslední večeře – záznam tanečního představení souboru Dekkadancers (premiéra) Středa 22. dubna – To je Vlasta Třešňák – koncert písničkáře po návratu z nucené emigrace Pátek 24. dubna – Starci na Chmelnici – koncert beatových legend z prosince 2018 z pražské Lucerny (premiéra) Úterý 28. dubna – Waldemar Matuška Tour´ 91 – záznam koncertu Waldemara Matušky v Lucerně, na jehož programu jsou nové i starší písničky s Country kapelou {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-06-13 07:38:46

Enter Enea Festival – pondělí 27. 5. 2024

14. Enter Enea Festival, Nad Jeziorem Strzeszyńskim, Poznań Michal Sýkora: Druhý festivalový večer otevřel saxofonista Tomasz Wendt a Leszek Możdżer na piano tklivou vzpomínku na Jana Ptaszyna Wróblewskego, jehož pohřeb se státními poctami se konal právě tento den ve Varšavě. Pak uvedla elegantní Agáta Kołacz pečlivě všechny muzikanty očekávaného Gard Nilssens’s Supersonic Orchestra. Jejich uspořádání nástrojů na pódiu slibovalo zcela nevšední zážitek. Tři soupravu bicích uprostřed v čele pódia, okolo tři basy a teprve za nimi a okolo 12 dechařů. Orchestr […] The post Enter Enea Festival – pondělí 27. 5. 2024 first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Enter Enea Festival – pondělí 27. 5. 2024

Čas načtení: 2020-07-10 09:30:58

Jazykovědma: Za vším hledej sloveso

Kdo má fištrón? Jak vzniklo slovo sporák? Co je to „brďo“ ve zvoláních typu „ty brďo“? Je den po neděli pondělí nebo pondělek? Kdy jste v bytě a kdy na bytě? To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož červnové posty přebíráme.   Latinská zkouška z dospělosti (1. 6.) Blíží se maturity – pomyslné zkoušky dospělosti. Nejsou ale jen pomyslné, protože zkouška dospělosti je český ekvivalent slova maturita. To jsme převzali z německého Maturitätsexamen, které vzniklo po vzoru latinského examen maturitatis, tj. zkoušky dospělosti.   Intelektuálové polykají rybí tuk (2. 6.) Kdo má fištrón? Ten, kdo jako dítě poctivě polykal rybí tuk! Slovo fištrón (důvtip) totiž pochází z německého Fischtran (rybí tuk). K posunu významu došlo snad podle posilujících účinků rybího tuku a vlivem jiných slov na fi- označujících chytrost (fiškus, fígl, filuta).   IKEA zve do Ikey (3. 6.) Chodíte do IKEA, nebo do Ikey? Pravidla pravopisu posvěcují obě varianty. Ale pozor: nesklonná varianta je zkratka, a proto píšeme všechna písmena velká (do IKEA). Skloňovaná varianta je zkratkové slovo, velké je tedy pouze první písmeno (do Ikey).   Například versus na příklad (4. 6.) Dnes si posviťme na příklad slova „například“. Pokud tímto příslovcem uvádíme nějakou ukázku dokládající naše tvrzení (jako příklad), můžeme psát „například“ (dohromady) i „na příklad“ (zvlášť). Pokud ale použijeme zkratku „např.“, píšeme ji vždy dohromady.   Úsporný sporák (5. 6.) Víte, co jsou úsporná kamna? Téměř jistě je máte doma – dnes se jim totiž říká sporák. Sporák vznikl slovotvorným procesem univerbizace, tedy zkrácením víceslovného pojmenování na jedno slovo. Sporák je už spisovný výraz, mnohé jiné nejsou: náklaďák, panelák, tenisák...   Zkouška prubířským kamenem (8. 6.) Co je to prubířský kámen? V původním významu jde doslova o kámen, pomocí kterého se zkouší ryzost drahých kovů. V přeneseném významu jde o jakoukoliv zkoušku. Slovo prubíř pochází z německého Probe (zkouška), což je původně z latinského probāre (zkoušet).   Ty brďo, Hurvínku. (9. 6.) Co je to „brďo“ ve zvoláních typu „ty brďo“? S kopcem a rozhlednou Brdo ve Chřibech to nijak nesouvisí. Expresivní brďo je jednoduše zkrácení zvolání „ty člobrďo“. Slovo člobrda či člobrďa známe mj. ze scének Spejbla a Hurvínka, díky kterým se rozšířilo.   Spisovná whisky, hovorová viska (10. 6.) Dáváte si whisky, whiskey, nebo dokonce visku? V češtině je kodifikovaná pouze podoba whisky, která označuje tradiční destilát skotského původu. Ve světě je běžná i podoba whiskey, což ovšem označuje americkou pálenku. Počeštěná viska je varianta (zatím) jen hovorová.   Hamburger z Hamburgu (11. 6.) Věděli jste, že hamburger není složenina ham + burger, nýbrž odvozenina od města Hamburg? Novější podoby hamburgeru této příhodné stavby slova využily, a tak se samotný burger vžil jako obecné označení druhu jídla a zpětně se k němu vytvořil např. cheeseburger či veggie burger.   Když už hemoroidy, tak spisovně (12. 6.) Ne že bych vám to přála, ale kdyby na to někdy přišla řeč – spisovně jsou to hemoroidy (s „o“), podoba hemeroidy (s „e“) je hodnocena jako hovorová. Píšeme (a vyslovujeme) s „o“ proto, že jde o řeckou předponu hemo-, tj. týkající se krve (stejně např. hemoglobin).   Zastaralý pondělek (22. 6.) Nad původem pojmenování pondělí netřeba přemýšlet: pondělí je doslova den po neděli. Ale je to pondělí nebo pondělek? To je na vás! Pondělí je neutrální, zatímco pondělek je spíše zastaralý a používaný v ustálených spojeních (při pondělku). Totéž platí pro úterý/úterek.   Na bytě jen dočasně (23. 6.) Konkurence předložek „v“ a „na“ aneb je správně „v bytě“ nebo „na bytě“? V pořádku je obojí, jen tu je drobný významový rozdíl. „V bytě“ označuje trvalý stav (např. celý život bydlel v bytě). „Na bytě“ označuje stav dočasný (např. o prázdninách pobývá na letním bytě).   Antedatovat recept na antikoncepci (24. 6.) Kdy zvolit předponu ante- a kdy anti-? Latinské ante- značí před: najdeme je především ve slově antedatovat (a v klasickém citátu Hannibal ante portas = Hannibal před branami). Řecké anti- značí proti a je mnohem častější: např. antibiotikum, antikoncepce či antipatie.   Spojovník versus pomlčka (25. 6.) Hrátky se spojovníky (-) a pomlčkami (–): * U těsně spojených místních jmen či správních oblastí je spojovník: Frýdek-Místek, Praha-Ruzyně. * U víceslovných názvů bývá pomlčka: Praha 6 – Ruzyně, Brno –⁠ Královo Pole. * U tras je vždy pomlčka: Praha – Brno.   Panchart počatý na lavici (26. 6.) Je to parchant či panchart? Kodifikované jsou obě varianty. Panchart se užívá řidčeji, ale je to původní podoba slova. To pochází z německého banchart (nemanželské dítě), doslova dítě počaté na lavici (místo manželského lože), a to od banc (lavice) a hart (tvrdý, silný).   Jak psát e-maily (29. 6.) Tip pro psaní pondělních e-mailů! 1. Je-li závěrečný pozdrav celá věta, končí tečkou nebo vykřičníkem. Přeji příjemný den! Vědma 2. Není-li závěrečný pozdrav celá věta, nenásleduje žádná interpunkce. S přáním příjemného dne Vědma P.S. Píšeme e-maily, ne *emaily.   Za vším hledej sloveso (30. 6.) Pravidlo pro psaní čárky před „než“ a „jako“: Čárka se píše jen tehdy, je-li za těmito spojkami celá věta. Celá věta má sloveso v určitém tvaru, tj. jiném než infinitiv. * Víš víc, než mi říkáš. Vrátil se dřív, než začalo pršet. * Víš víc než já. Vím stejně jako ty.   Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-11-14 06:57:38

Můj výlet do politiky. Události roku 1989 očima mluvčího Štrougalovy a Adamcovy vlády

„Kde jsi byl, celý den jsem tě sháněl?“ obořil se na mne Stanislav Rázl, vedoucí úřadu předsednictva federální vlády o přestávce v tehdejším Smetanově divadle. „Byl jsem v Českých Budějovicích na reportáži,“ odpověděl jsem trochu zaraženě. „Přijď za mnou zítra do kanceláře,“ zazněla rezolutní odpověď. Co se, proboha, děje? Stanislava Rázla jsem samozřejmě znal, protože s mým otcem poměrně dlouho spolupracovali na tehdejším ministerstvu chemického průmyslu. A já jsem s nimi, jako školák, občas jezdil o prázdninách na služební cesty. Ale to už je dávno, říkal jsem si.  Druhý den se vše poměrně rychle vyjasnilo. Poté, co jsem odmítl skleničku koňaku (v deset hodin gentleman přece ještě nepije), jsem se dozvěděl, že odchází šéf tiskového odboru vlády František Kouřil a předseda vlády Lubomír Štrougal mi nabízí, abych jeho pozici převzal. A nejen to: chce prý federální kabinet informačně více otevřít. Perestrojka – bylo to tehdy tak kouzelné slovíčko. Připadalo mi to legrační. Já, novinář, navíc s docela slušným kádrovým škraloupem (tzv. vyškrtnutí z KSČ po prověrkách po roce 1968), mám najednou mluvit za vládu? A navíc jsem vůbec nevěděl, jak se to dělá. Jsem zvyklý se poměrně rychle rozhodovat, a tak jsem kývl. Počátkem ledna 1988 jsem vstoupil hlavním vchodem do budovy předsednictva vlády a ocitl se v předsíni docela slušně velké politiky. Premiér Štrougal se se mnou nijak zvlášť nevybavoval. „Udělej návrh, jak by vláda měla o své činnosti lépe informovat!“ A nechal mne jít. Všechno začalo zostra. Počátkem ledna přijel na návštěvu Československa na pozvání federální vlády kancléř Kohl. A předtím, jak to bylo zvykem, se Štrougal sešel s tehdy západoněmeckými novináři. Vše probíhalo standardně: otázky, odpovědi. Kamery už zhasly, premiér vstal a odcházel z místnosti. Ve dveřích se najednou otočil a k novinářům, kteří už schovávali magnetofony a bloky, řekl: „Víte, já jsem z jižních Čech, a po válce jsem jako student jezdil na běžkách na Šumavě do Bavorska na pivo a s bavorskými dědky jsme tam v jedné hospodě klábosili o životě. A tak by to zase mělo být!“ Otočil se a zmizel za dveřmi. Novináři se mne vrhli. „Co tím chtěl pan premiér říci?“ Asi jsem trochu koktal, ale vymáčkl jsem ze sebe alespoň: „Slyšel jsem to stejně jako vy. Zřejmě si to myslí.“ Mojí první povinností bylo psát komuniké ze zasedání vlády. Takovou trochu delší zprávu, což nebyl po letech novinařiny na pozici ekonomického redaktora problém. Text musel schválit premiér a pak jsem ho odeslal do ČTK. Nevzpomínám si, že by v tom textu dělal nějaké významné změny. V té době byl jedním z ministrů i můj kolega ze studií na VŠE. Když jsme se poprvé potkali v zasedací místnosti vlády, zeptal jsem se ho, jak se tam mám chovat. Podíval se na mne pobaveně a řekl mi: „Hlavně si nedělej žádné poznámky a až odtud vyjdeš, raději všechno zapomeň!“ Musel jsem ale splnit úkol a připravit projekt informování o činnosti federální vlády. Téměř automaticky mne napadlo, že nejlepší bude po každém zasedání vlády uspořádat tiskovou konferenci, vybrat jeden zajímavý bod a přivést tam ministra, který jej předkládal. Abych to neměl příliš jednoduché, chtěl jsem na tyto tiskovky zvát nejenom domácí, ale i zahraniční novináře, kteří byli v Československu akreditováni. A tak později v plénu seděli Michael Žantovský anebo Ondřej Hejma, kterého jsem vyvolával podle kapely, ve které působil: „Hlásí se Žlutý pes.“ Pořád jsem ale nevěděl, jak se to „tiskové mluvení“ vlastně dělá. A tak jsem se jednoho dne vypravil do Varšavy, kde byl mluvčím polské vlády legendární Jerzy Urban. Poradil mi jednoduše a dobře: „Před každou tiskovkou musíte podle politické situace odhadnout, jaké otázky asi přijdou. Nejste přece hloupější než ti novináři před vámi. A na každou takovou otázku si alespoň zhruba připravte odpověď. Nejhorší je totiž improvizace, pak se dělají chyby.“ Byla to dobrá rada! První tisková konference po zasedání vlády se konala bezprostředně po tzv. svíčkové demonstraci v Bratislavě, proti které policie masivně zasáhla. A tehdejší západní novináři chtěli vědět, co na to naše federální vláda, jaké je její stanovisko. Věděl jsem, že to kabinet neprojednával, takže jsem celkem ochotně zaimprovizoval a řekl, že to byla záležitost slovenských orgánů, federální vláda se tím nezabývala. Zbavil jsem se sice dalších otázek, ale ne následků. Při dalším zasedání vlády na mne křičel prof. Colotka, předseda slovenské vlády a místopředseda federální: „Co tam vykládáš za hlouposti?! Vždyť přece víš, kde se takové věci rozhodují!“ Zvát na tiskovky po vládě novináře, kteří zastupovali západní média, byl sice dobrý taktický tah směrem k otevřenosti jednání, ale pro mne to nebylo jednoduché. Pochopitelně přicházeli s otázkami k opozici, která v Československu působila. A já jsem neměl prakticky žádné informace. Když jsem to vysvětloval premiéru Štrougalovi, pokýval jen hlavou. Za několik dní mi řekl: „Zavolej Lorencovi, před každou tiskovkou ti poví, co budeš potřebovat.“ A tak jsem po dva roky chodil za prvním náměstkem federálního ministra vnitra a šéfem obávané StB a diskutoval s ním o řadě konkrétních otázek. Byl a stále to ještě je velmi bystrý muž. Vzpomínám si na dva konkrétní výstupy z těchto diskuzí. Když jsem si postěžoval, že mne už nebaví pořád se vytáčet kvůli zásahům policie proti demonstrantům, podíval se na mne krátce a řekl: „Tak co kdybychom nějakou tu demonstraci povolili,“ „To asi není v naší kompetenci,“ odpověděl jsem. „To ne, ale napiš to Štrougalovi.“ Což jsem udělal. Po čase byla k překvapení všech povolena v Praze demonstrace na Škroupově náměstí. Ta druhá záležitost byla skutečně konspirační. „Alexander Dubček pojede do Bologně, má tam dostat čestný doktorát. A ti dogmatici u nás by ho chtěli zbavit občanství, aby se nemohl vrátit domů.“ Co s tím? Nakonec to dopadlo tak, že na tiskové konferenci k zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci, které se konalo v Praze, se přihlásil jeden západoněmecký novinář s otázkou, zda Alexandru Dubčekovi bude odebráno československé občanství, když bude v zahraničí. Byl jsem připraven a odpověděl jsem jednoduše: „Alexander Dubček je československým státním občanem a jeho základním právem je žít na území Československa.“ Situace byla vyřešena. Dubček se vrátil domů. V první řadě na tiskové konferenci seděl Alojz Lorenc a spokojeně přikyvoval. Kdo asi pobídl toho západoněmeckého novináře k oné otázce? {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Jak jsem cestoval do Moskvy  Jaro 1989 už bylo těhotné blížícími se změnami. A co udělají Sověti? Na tuto otázku nikdo nedokázal dát jednoznačnou odpověď. „Poletíš do Moskvy a pokusíš se tam zjistit, jaká je tam, atmosféra,“ řekl mi premiér Adamec. „Vašek Soukup (tehdejší šéf zahraničního odboru na předsednictvu vlády) ti tam připraví setkání s poradci Gorbačova na ÚV. Zkus vyzvědět, jaké mají plány!“  Když jsem zjistil, že letím Aeroflotem v první třídě, začalo mi docházet, že je to vážné. Pro jistotu jsem odmítl skleničku vodky na přivítanou a přemýšlel o tom, co mne čeká. Na letišti v Moskvě to bylo každopádně auto našeho velvyslanectví s mužem, který mne měl mít na starosti. První úkol byl zbavit se ho. Večer jsem totiž měl už domluvenou první schůzku v budově ÚV KSSS. „Jsem unavený, půjdu do hotelu,“ řekl jsem mu. A tak mne vysadil v recepci dnes již neexistujícího hotelu Moskva, který stál nedaleko Rudého náměstí. Odtud to bylo do budovy ÚV KSSS pěšky jen několik minut. Už tam na mne čekali. Poslouchal jsem je – byli to lidé z nejužšího kruhu poradců Gorbačova – a říkal jsem si: Tohle nemůže dobře dopadnout. Perestrojka je sice super, ale když se zdvihne poklička nad hrncem plným všech těch politických, ekonomických a národnostních problémů, se kterými Sovětský svaz zápolil, nemůže nedojít k explozi. Odpověď byla pořád stejná: Perestrojka všechno vyřeší. Druhý den už byl zábavnější. Akademik Bogomolov byl ředitelem Ústavu světové socialistické soustavy Akademie věd. Poslouchal mne a nakonec se zeptal: „Vy byste asi chtěli, abychom vzali toho Jakeše, posadili ho na naše tanky a odjeli.“ Zasmáli jsme se tomu a skoro to tak dopadlo. Byl to zkušený muž.  Když jsem po návratu sepisoval pro premiéra Adamce zprávu z cesty, obsahovala vlastně docela stručné sdělení: V Moskvě nevědí, co činí a nemá smysl jakkoliv na ně spoléhat. Musíme si pomoci sami. Krátce poté se rozeběhla akce Most. Mělo to ještě pikantní dohru po páteční demonstraci 17. listopadu. V pondělí 20. zasedala vláda a měla k tomu přijmout nějaké prohlášení. Adamec z jednání kabinetu odešel a předal řízení místopředsedovi Urbanovi. Ten z toho byl zjevně nešťastný, a tak nakonec příprava komuniké spadla na Jaromíra Obzinu. Z četky i televize mne neustále bombardovali, kdy už konečně něco bude, a tak jsem se vydal do sekretariátu Obziny. Jaké překvapení, seděla tam polovina sovětské ambasády a pomáhala sestavit komuniké. A protože to byla ta polovina spíše protigorbačovská, podle toho také komuniké vypadalo. Obzina mi ho podal a řekl: „Běž to přečíst do televize.“ Rychle jsem text přelétl a odpověděl: „Jediné, co pro vás mohu udělat, je, že to pošlu do četky (tehdy Československá tisková kancelář). Číst v televizi nebudu nic. Jste úplně mimo mísu!“  Jak jsem nesestřelil ministra Genschera  Zdálo se, že je to docela obyčejná neděle, 30. září 1989. Tak obyčejná ale zase nebyla, protože jí předcházely dny, kdy se tehdejší západoněmecká ambasáda plnila uprchlíky z NDR. A před víkendem se konečně podařilo najít řešení. Pro uprchlíky přijedou z NDR vlaky a pojedou přes území NDR do západního Německa. A ve vlacích dostanou cestovní pas s výjezdní doložkou. Jednání nebyla jednoduchá. Vzpomínám si, jak jednou chtěl premiér Adamec telefonovat se svým partnerem Willi Stophem ve východním Berlíně. „Nechce jít k telefonu,“ stěžoval si. Nevím už, kdo z kruhu poradců přišel s docela brutálním návrhem: „Tak jim řekni, že je pustíme rovnou na Západ přes naši hranici, podobně jako to udělali Maďaři.“ Willi Stoph nakonec k telefonu přišel. A řešení, které respektovalo tvář NDR, se našlo. Takže pohoda a klid? Ani náhodou. Najednou u mne doma zazvonil telefon. Na druhé straně byl důstojník ze štábu ochrany vzdušného prostoru státu. Do Prahy odstartovalo z Bonnu vládní letadlo s ministrem zahraničí Genscherem na palubě a nemá povolení ke vstupu do našeho prostoru. „Co máme dělat?“ zněla jednoduchá otázka. „A proč se, proboha, ptáte mne? Já jsem tiskový mluvčí vlády a s těmito záležitostmi nemám opravdu nic společného.“ „Já vím,“ řekl mi, „ale nikdo z odpovědných funkcionářů mi nebere telefon. Vy jste jediný, komu jsem se dovolal.“ „Tak dobře, já to zkusím,“ povzdechl jsem si. A začal jsem vytáčet nejrůznější čísla. Předseda vlády, ministr zahraničních věcí, ministr obrany – nic. Uspěl jsem jedině u tajemníka ÚV KSČ Vasila Biľaka, který byl v hierarchii ústředního výboru odpovědný za mezinárodní styky. Telefon nevzal ovšem on, ale jeho manželka. „Soudruh je na procházce,“ řekla mi. Mezitím znovu volal ten nešťastný voják, který potřeboval rozkaz. Už prý zbývá jen několik minut… „Přece ho nesestřelíme,“ řekl jsem mu. Viditelně se mu ulevilo, a tak letadlo s ministrem Genscherem v klidu přistálo na pražské Ruzyni. Ministr pak mohl z balkónu velvyslanectví na Malé Straně čekajícím občanům NDR oznámit, že mohou odejet do jejich nové vlasti. Když jsem v pondělí o všem referoval premiérovi Adamcovi, vyslechl mne klidně a řekl: „Dobře jsi udělal.“ Nevěděl jsem, jestli mám plakat, nebo se smát. Nakonec to ale byla pro mne jedna z posledních kapek, která ukazovala rozpad fungování systému a státu. O mnoho let později jsem seděl na večeři v malém kruhu v Pasově. A naproti už byl bývalý ministr Genscher. „Udělal jste historické rozhodnutí,“ řekl mi. „Vstoupí to do dějin.“ Jsem poněkud politicky nekorektní, a tak jsem mu odpověděl, že do dějin bych naopak vstoupil, kdybych to letadlo nechal sestřelit. Pravda, vstoupil bych tam jako idiot…  Jak jsem přišel o fotografii Havla a Dubčeka  K mým povinnostem tiskového mluvčího vlády patřily i rozhovory se zahraničními novináři. Nepočítal jsem je a ani jsem si nedělal zvláštní záznamy. Na některé si vzpomínám, jiné zapadly do minulosti. Jeden si ovšem pamatuji obzvláště dobře. Ohlásili se dva novináři z amerického týdeníku Time. Plánovali jsme společnou večeři, ale nějak pořád nešli. V té době ještě nebyly mobilní telefony, takže jsem jim prostě nemohl zavolat. Nakonec přiběhli celí uřícení a s mnoha omluvami mi sdělovali, že byli na návštěvě u Václava Havla po jeho propuštění z vězení a že se tam najednou objevil Alexander Dubček. A začali mi ukazovat fotografie, které udělali polaroidem. Měli těch záběrů hodně, a tak jsem je poprosil, zda by mi jeden snímek jako náplast za zpoždění nevěnovali. Dostal jsem ji, strčil do kapsy a pak jsme si už jen povídali. Tím to ale zdaleka neskončilo. Když jsem druhý den přišel do práce, položil jsem bezmyšlenkovitě tuto fotografii na stůl. Netrvalo ani půl hodiny a zazvonil telefon. Alojz Lorenc: „Máš na stole fotografii Havla a Dubčeka z jejich včerejšího setkání. Mohl bys mi ji dát? Pošlu pro ni někoho.“ Trochu jsem zaváhal, protože jsem si v tom okamžiku uvědomil hodnotu toho snímku. „Dobře, udělejte si kopii a pak mi ji vraťte, prosím.“ „Žádný problém,“ zněla odpověď. Asi to trochu problém byl, protože pro fotografii si sice za chvíli přišel Lorencův muž, ale pořád mi ji nevraceli. Když jsem se připomínal, dozvěděl jsem se, že fotografie byla barevná a nějak se ji nedařilo okopírovat. Ale nakonec jsem ji dostal. Později jsem se dozvěděl, že Alexanderu Dubčekovi se na tohle setkání příliš nechtělo, ale ti, kteří ho organizovali, velmi dobře odhadli jeho politický význam. Ukazovalo totiž, jak se opozice, složená z bývalých komunistů, sbližuje s opozicí nekomunistickou. Selhání stále ještě vládnoucí komunistické strany, která se nedokázala vypořádat s traumatem roku 68 a následujících prověrek s vylučováním svých členů, tak získalo obrazovou podobu.  Škoda jen, že ve zmatku listopadových dní, jsem tuhle fotografii někde založil a už nenašel. Jak se informace, že mám na stole právě tuhle fotografii, dostala až k Alojzi Lorencovi, po tom jsem raději nepátral. Jak jsem poznal Václava Havla Cesty Václava Havla a moje se v životě zkřížily několikrát. Kromě toho, že jsme dlouhá léta bydleli v Praze nedaleko od sebe – já v Trojanově ulici a on na nábřeží, které se dnes jmenuje Rašínovo – absolvovali jsme oba stejné tzv. Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici. A chodili jsme do stejné vinárny v Gorazdově ulici. Jako dramatika jsem jej začal vnímat po roce 1963, kdy Divadlo Na zábradlí uvedlo jeho hru Zahradní slavnost. Studoval jsem v té době Vysokou školu ekonomickou a téma – absurdní svět moci, odtržené od reality života – pro mne bylo opravdu vzrušující. Není náhodou, že otec absurdního divadelního dramatu Samuel Becket právě Havlovi věnoval jednu ze svých her.  Osobně jsem se s Václavem Havlem setkal až v době sametové revoluce. Ještě než k tomu došlo, byl ale nechtěným účastníkem mého téměř konfliktu s Ladislavem Adamcem. Před návštěvou Rakouska v květnu 1989 přijeli do Prahy rakouští novináři. V Hrzánském paláci se setkali s Adamcem a poklidný rozhovor narušila jen otázka: „A co si myslíte o Václavu Havlovi?“ „Je to pro mne politická nula,“ odpověděl Adamec. Novináři zavětřili a tužky jen běhaly po papíře. Když odešli, zeptal jsem se Adamce, proč to řekl. Vždyť už tušíme, že s Havlem budeme jednou sedět u jednacího stolu. „Na ÚV mi pořád vytýkají, že jsem příliš měkký, tak jsem se chtěl ukázat,“ odpověděl mi. Večer jsem pak šel s touhle novinářskou partou na pivo a pokoušel jsem se je umluvit, aby výrok nepoužívali. Samozřejmě, bylo to zbytečné. „Možná bychom to i kvůli vám udělali,“ zněla jejich odpověď, „ale je nás tu několik a nemůžeme se za nikoho zavázat.“ Tak vznikl skandál, který měl trvání až do prvního jednání opozice s vládou v Obecním domě. Ale o tom později.  Ve vzrušených dnech listopadu a prosince 1989 jsem se s Havlem setkal už jako ústřední ředitel Československé televize. Šlo o jeho vystoupení před prezidentskými volbami. Pamatuji se na tohle setkání poměrně dobře, hlavně kvůli jeho závěru s kazetou (i když nebylo tak dramatické, jak se později převyprávělo).  Krátce po listopadu 89 mne ještě Adamcova vláda jmenovala ústředním ředitelem Československé televize. A tak jsem rovnou vpadl do politického boje, mimo jiné kolem volby prezidenta po Gustávu Husákovi. Michael Kocáb mne jednoho dne pozval na schůzku s Václavem Havlem, který tehdy sice ještě veřejně nechtěl být prezidentem, ale vlastně o ten úřad velmi stál. A tak jsme se s Kocábem sešli před budovou rozhlasu na Vinohradské a popojeli kousek dál do ateliéru Jožky Skalníka. Kromě Havla, Kocába a mne (a mého tehdy ročního syna Michala, kterého jsem musel z rodinných důvodů vzít s sebou) tam byli, pokud si dobře vzpomínám, ještě Petr Pithart a Stanislav Milota. Pochopitelně se jednalo o vystoupení Václava Havla a jeho stoupenců v televizi v rámci boje o prezidentský úřad. Nemyslím si, že jsme se s Havlem pohádali, nepřijížděl jsem tam s cílem bránit jim ve vystupování v televizi. Jedno z mých prvních opatření jako ředitele televize bylo, že jsem obrazovku otevřel pro velmi různé politické názory. A nakonec jsme se nějak dohodli. A ta kazeta? To bylo tak: spolupracovníci Václava Havla měli takový zvyk, že všechny rozhovory nahrávali. Když jsem do ateliéru přišel, vlastně jsem skoro nemluvil, protože Havel „držel řeč“, možná někdy trochu vzrušeněji, ale taková byla doba. A magnetofon běžel. Když skončil, řekl jsem, že spolu samozřejmě můžeme jednat, ale ať vypnou ten magnetofon. Což Stanislav Milota udělal. Když jsme skončili, Havel mi tu kazetu, snad aby ukázal, že záznam z našeho jednání není nutné uchovávat, dal. A já jsem ji automaticky strčil do kapsy. Syn Michal už poplakával. V náručí s ním jsem tedy sešel k autu, položil ho na zadní sedadlo a když už jsem chtěl odejet, všiml jsem si, že na mne mává Petr Pithart. „Nemůžete nám tu kazetu vrátit?“ zeptal se. Došlo mi, že se asi bojí toho, jak vystupoval Václav Havel. „Anebo ji tady rovnou zničíme,“ nabídl mi. Podal jsem mu ji a on ji začal strkat do kanálu. Jenže ten byl ucpaný. A tak jsem nad tím mávl rukou. A jak dopadl vztah Adamec – Havel poznamenaný „politickou nulou“? Když se poprvé v prosinci 1989 sešla v Obecním domě delegace vlády a opozice, seděli tam proti sobě Adamec a Havel a vůbec se na sebe nedívali přátelsky. U boku jednacího stolu stál houf fotoreportérů a čekal, co se bude dít. Musel jsem jít k premiérovi Adamcovi a říci mu: „Vstaň a podej Havlovi ruku, nebo tu budeme sedět do Vánoc.“ Prokletí „politické nuly“ snad bylo zažehnáno. Za oponou politiky aneb Jak jsem řediteloval televizi  Mám k televizi – a spíše té Československé – trochu zvláštní vztah. Tím prvním důvodem je, že jsem skoro deset let (zhruba v letech 1975 až 1985) moderoval a spoluvytvářel v brněnském studiu pořad „To nechce klid“. V té době to byl prakticky jediný kritický pořad, logicky s velkou sledovaností. Dokonce jsem měl dostat prestižní cenu Zlatý krokodýl, ale na poslední chvíli to aparát ÚV KSČ zakázal, protože jsem byl tzv. vyškrtnutý ze strany kvůli nesouhlasu s „bratrskou pomocí“ v srpnu 68. Mělo to ale i pozitivní důsledky. Někdy v květnu 1991 jsem při návratu z Vídně poněkud překročil povolenou rychlost. Policista se na mne pátravě zadíval, odkud mne prý zná. Tak jsem musel s pravdou ven. Mávl rukou a řekl: „Jeďte!“ Bez pokuty. Poněkud dramatičtější byly měsíce po listopadu 89. V pondělí 27. listopadu si mne zavolal premiér Adamec a řekl mi, že ÚV KSČ předává řízení tzv. státních sdělovacích prostředků (Československá televize, Československý rozhlas a ČTK) vládě. A mám mu prý rychle navrhnout, co dělat. Rada byla jednoduchá: Je třeba vyměnit šéfy. Pro rozhlas a ČTK jsem někoho navrhl, jen u televize jsem si nebyl jistý. A Adamec mi tehdy řekl: „Tak tam půjdeš ty, stejně jsi se chtěl vrátit do novin!“ Jeho výrok měl svoji předehru. Doprovázel jsem premiéra v září 1989 na jeho cestě do Rumunska a shodou okolností jsem tehdy v Bukurešti slavil narozeniny. A tak mi přál a ptal se, jaké mám další plány. Odpověděl jsem jednoduše: „Chtěli jste po mně koncipovat a realizovat novou informační politiku vlády, zavedl jsem mimo jiné pravidelné tiskové konference po zasedání kabinetu, a teď bych se rád vrátil ke své profesi – k novinařině.“ Adamec se na mne nedíval příliš souhlasně. Byl to svým způsobem vládní a stranický byrokrat. A nechápal, že někdo tuto kariéru opouští. Vypili jsme skleničku koňaku a já jsem na všechno zapomněl. Události ani nedaly jinak. Až na to pondělí 27. listopadu, kdy mi to Adamec vrátil i s úroky.  Vláda mne následně jmenovala ústředním ředitelem Československé televize a já jsem se vydal na Kavčí hory. Doba byla poněkud vzrušená, možná si někdy uspořádám vzpomínky. Jedno z mých prvních rozhodnutí bylo, že budeme přímým přenosem vysílat štědrovečerní půlnoční mši. Představitelé katolické církve měli trochu problém s výběrem vhodného kostela, ale nakonec se všechno podařilo. Vyměnil jsem šéfredaktora Televizních novin a jejich znělku. A začal jsem také moderovat některé pořady. Dodnes rád vzpomínám na dlouhou noční diskuzi se Zdeňkem Mlynářem, který se vrátil z vídeňského exilu a chtěl se rychle zapojit do politické scény. Prezentoval se pochopitelně jako levicově smýšlející politik. Jeho syn Vladimír Mlynář, mi pak vyčítal, že jsem tím jeho otci zkazil kariéru.  Už v té době se ovšem začaly rýsovat televizní problémy, které svým způsobem přetrvávají dodnes. Snad jen drobnou vzpomínku na Michaela Steinera, tehdejšího prvního radu ještě západoněmeckého velvyslanectví a pozdějšího velvyslance, se kterým mne pojily pracovní a docela přátelské vztahy kolem obsazení budovy ambasády občany NDR. Jednoho dne mi zavolal: „Pojďte na večeři, mám pro vás zajímavého člověka!“ Když jsme se sešli, seděl s námi u stolu dlouhodobý korespondent ARD v Madridu, který zažil odchod Franka a nástup krále. „Bylo to jednoduché,“ vyprávěl mi, „ještě večer v televizních zprávách moderátor chválil Franka a druhý den – tentýž moderátor – řekl, jak je ten král vlastně prima.“ Trochu to zlehčuji, ale taková byla podstata jeho sdělení. Nevím, jestli ho kvůli tomu přivezli do Prahy. Ale pochopil jsem to jako decentní doporučení. Zájmem západoněmecké politiky tehdy byla sice změna režimu, ale pokud možno bez otřesů. Každopádně když jsem uvažoval o jakémsi ukotvení Československé televize v nových politických poměrech, nemohlo mne napadnout nic jiného než jakýsi statut veřejnoprávnosti, který jsem náznakem znal ze západoněmecké politiky. Za několik dní potom přijel do Prahy nejvyšší šéf ARD, se kterým jsem vše konzultoval a který mi nabídl veškerou pomoc. Současně jsem založil určitý poradní sbor televize, do kterého jsem pozval politiky, zástupce církve a další představitele. Bylo to samozřejmě přechodné řešení a doktor Hubáček z mého sekretariátu začal okamžitě koncipovat návrh veřejnoprávního statutu televize. Provoz uvnitř organizace ovšem jel po jiných kolejích. Ti, kteří věrně sloužili propagandě komunistické strany, začali tušit nebezpečí. A tak vznikaly rychle různé akce. Proslulé byly tzv. garáže. Když jsem se díval do tváří těch lidí (některé jsem si ještě pamatoval, jak chodili na vládu točit oficiality), říkal jsem si, že nevědí, která bije. A tzv. nové odbory – vedl je muž jménem Dekoj, pokud si dobře pamatuji – chtěly televizi dokonce řídit. Moje odpověď byla jednoduchá: Šéfem jsem tady já! Myslím, že mne neměli v lásce. A zdá se mi, že pan Dekoj sedí na Kavkách dodnes. Moje působení mělo rychlý konec. Nebyl jsem příliš nakloněn diskutovat o pořadí zpráv v Televizních novinách s různými poradci Václava Havla. Jednomu jsem dokonce řekl, že je horší než Fojtík, což byl známý ideologický tajemník ÚV KSČ. Reakce byla rychlá. Zavolal si mne předseda vlády Marián Čalfa a řekl mi: „Mirku, Havel tě chce odvolat a nabízí ti místo v diplomatických službách.“ S odvoláním jsem nemohl než souhlasit a do diplomacie jsem nešel, nejsem na to typ. Po krátké době jsem založil spolu s dalšími kolegy vydavatelství Economia, kde jsem se stal spolumajitelem a šéfem. Jak všechno souvisí se vším, potkal jsem asi po pěti létech prezidenta Havla na nějaké recepci a poté, co jsem slušně pozdravil, neboť jsem tak naučený, mi svým zadrhávajícím hlasem řekl, že mu vyčítají, jak se ke mně zachoval. Nemohl jsem si odpustit otázku: „A kdopak vám to vyčítá?“ Neodpověděl, ale pro mne to vlastně bylo zbytečné, protože jsem tušil, kdo to je.  Jana Havligerová, myslím, že tehdy působila v Blesku, po mně hned vystartovala: „O čem jste se bavili, Mirku?“ „O ženských přece,“ odpověděl jsem. Moc se jí to sice nelíbilo, ale vzala to sportovně.  Spíš jako tečka nad i: Když jsem odevzdal klíče od ředitelny a odešel z Kavčích hor, nastoupil jsem hned druhý den do jedné západoněmecké mediální instituce. Asi za trojnásobný plat televizního ředitele. Jako analytik. A pak už nastala éra Economie. Ale pro pořádek ještě jednu vzpomínku. Když jsem pracoval jako balkánský zpravodaj Mladé fronty v Bělehradě (v krátkém období léto 1968 až jaro 1969), působil tam jako zpravodaj Československého rozhlasu Karel Jezdinský. Téměř každý večer jsme někde vysedávali a popíjeli víno. Myslím, že jsme se docela skamarádili. Jednoho večera mi Karel řekl, že ráno jede do Mnichova a bude tam jednat o přechodu do Svobodné Evropy. Co jsem mu měl odpovědět? „Je to tvoje rozhodnutí.“ Po návratu připravil tiskovou konferenci, dal mi ještě předem přečíst svoje prohlášení. A pak odejel. Na československém velvyslanectví se samozřejmě mohli zbláznit. První rada, který byl zřejmě rezidentem rozvědky, na mne křičel: „Proč si nám nic neřekl, musel jsi to přece vědět. Vždyť jste spolu byli pořád někde po hospodách!“ Nějak jsem to „ukecal“, stejně jsem se brzy vracel do Prahy. Když pak Karel Jezdinský přijel po listopadu 89 do Prahy, zašli jsme opět na víno a vzpomínali na dobu v Bělehradě. Problém byl, že přijel i s tehdejším předsedou Rady svobodného Československa profesorem Jiřím Horákem, který obnovoval činnost sociální demokracie u nás. „Pojď na večeři,“ řekl mi Karel. A tak jsme se vydali na Konopiště. „Nechceš zůstat v politice?“ zněla jednoduchá otázka Karlova i profesora Horáka. „V sociální demokracii.“  Nechtěl jsem. Považoval jsem můj výlet do politiky za uzavřenou záležitost. I když počátkem roku 1990 jsem tuto nabídku dostal ještě jednou. Tentokrát z úst Heinze Fischera, tehdejšího šéfa parlamentního klubu rakouské sociální demokracie a pozdějšího prezidenta Rakouska. Setkání zprostředkoval Eduard Harant, muž s českými kořeny a vynikajícími kontakty v rakouské sociální demokracii. I tehdy jsem to odmítl, a to se jednalo o docela vysoké funkce. Oba se na mne zase jednou nedívali příliš přátelsky, i když s panem Harantem jsme později velmi úzce spolupracovali. Ale to už byla opravdu doba Economie. {/mprestriction} 

Čas načtení: 2024-10-25 07:08:12

Tunely na Pražském okruhu budou v neděli a v pondělí uzavřeny. Praha i ŘSD prosí řidiče o trpělivost kvůli opravám Barrandovského mostu

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) uzavře nadcházející neděli a pondělí tunely na jižní části vnějšího okruhu Prahy. Lochkovský a Cholupický tunel na Pražském okruhu budou uzavřeny od neděle 27. října od 12:00 hodin do 12:00 hodin v pondělí 28. října, kdy je státní svátek. Objízdné trasy povedou přes Jižní spojku, Barrandovský most, ulici K Barrandovu […]

Čas načtení: 2025-03-10 06:30:00

Zlepšete si pondělní ráno

Zase pondělí. Pokud je vám ze začínajícího týdne špatně od žaludku, nejste v tom sami. Negativní účinky pondělků a pocity s nimi spojené jsou prokazatelné – v pondělí vykazujeme výrazně nižší výkonnostní křivku. V pondělí je také počet pracovních úrazů vyšší než v jiné pracovní dny.  Je tedy načase čelit negativnímu pocitu z pondělí.

Čas načtení: 2025-06-12 11:36:06

5 nových linek Smartwings z Prahy po celé Evropě. Letenky od 3 290 Kč

Smartwings od podzimu spustí 5 nových pravidelných linek z Prahy do metropolí po celé Evropě. Letenky jsou již v prodeji za zpáteční ceny v rozmezí 3 265 Kč až 5 500 Kč. U některých destinací, kde panuje větší konkurence aerolinek (Řím, Porto, Barcelona) odhadujeme, že ceny se můžou dostat na nižší úrovně podobně jako třeba u linek do Malagy nebo Nice. Barcelona PRG -> BCN: pondělí, čtvrtek, pátek, neděle v 11:35 BCN -> PRG: pondělí, čtvrtek, pátek, neděle ve 14:55 Brusel PRG -> BRU: každý pracovní den v 6:40 a 16:15 (v sobotu jen ráno, v neděli jen odpoledne) BRU -> PRG: každý pracovní den v 8:55 a 18:30 (v sobotu jen ráno, v neděli jen odpoledne) Bukurešť PRG -> OTP: denně ve 12:00 OTP -> PRG: denně ve 14:45 Porto PRG -> OPO: čtvrtek a neděle v 11:25 OPO -> PRG: čtvrtek a neděle v 14:30 Řím PRG -> FCO: pondělí, čtvrtek, pátek, neděle v 11:20 FCO -> PRG: pondělí, čtvrtek, pátek, neděle ve 14:00

Čas načtení: 2026-01-12 15:57:37

Rallye Dakar 2026 po 8. etapě: Engel jel část etapy pod prášky. Vítr a písek z pondělí udělaly zkoušku nervů

V pořadí 48. ročník rallye pokračoval etapou se startem i cílem ve Vadí ad-Davásir. Závodníky čekala rychlostní zkouška dlouhá 483 kilometrů, nejdelší v celé soutěži. [...]

Čas načtení: 2026-02-16 00:02:49

Sníh v nejhorší čas: Meteorologové vydali výstrahu, v pondělí v části západních Čech napadne až 10 cm

V části západu Čech napadne ve druhé polovině noci na pondělí a převážně v pondělí dopoledne pět až deset centimetrů nového sněhu, varují meteorologové. Intenzivnější sněžení očekávají zejména v pondělí ráno. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před novou sněhovou pokrývkou platí v pondělí od 01:00 do 14:00 pro celý Karlovarský kraj a část Ústeckého kraje. Pro ŽivotvČesku.cz doplnila informace meteoroložka Dagmar Honsová.

Čas načtení: 2026-02-16 06:29:00

ČHMÚ: V pondělí nasněží v části Čech až deset cm

V části západu Čech napadne ve druhé polovině noci na pondělí a převážně v pondělí dopoledne pět až deset centimetrů nového sněhu, varují meteorologové. Intenzivnější sněžení očekávají zejména v pondělí ráno. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před novou sněhovou pokrývkou platí v pondělí od 01:00 do 14:00 pro celý Karlovarský kraj a část Ústeckého kraje.

Čas načtení: 2026-04-24 13:55:24

Další nová linka easyJet z Prahy do Hamburgu. Letenky od 1 796 Kč

Nízkonákladová aerolinka easyJet přichází s další novou linkou z Prahy. Nedávno jsme psali o spojení do Marrákeše, nyní dopravce rozšiřuje nabídku o lety do Hamburgu. Létat se začne od 26. října, a to dvakrát týdně – v pondělí a pátek. Ceny zpátečních letenek začínají na 1 796 Kč. A například prodloužený víkend od pátku do pondělí vychází od 2 121 Kč. Praha ->  Hamburg pondělí: odlet 8:20 – přílet 9:45 pátek: odlet 16:45 – přílet 18:10 Hamburg ->  Praha pondělí: odlet 10:20 – přílet 11:35 pátek: odlet 18:40 – přílet 19:55

Čas načtení: 2009-01-08 22:40:00

Hlášení z 7 a 8.1.2009

Hlášení městského rozhlasu z 7. a 8.ledna 2009: MěÚ Zbýšov sděluje, že poplatky za svoz domovního odpadu pro rok 2009 je možno hradit od příštího týdne na pokladně MěÚ v pondělí a středu od 8.00-17.00 hod. a úterý a čtvrtek od 8.00-13.30 hod. Při platbě poplatku je třeba odevzdat vyplněný tiskopis o osobách žijících v domácnosti, za které se poplatek uhrazuje. Prosíme občany, aby poplatky uhradili do konce března. Pokud je výše poplatku za členy domácností vyšší než 1000,- Kč, lze ho uhradit ve dvou stejných splátkách a to první do konce března, druhou do konce září 2009. V Základní škole ve Zbýšově na Komenského ulici bude probíhat zápis dětí do 1. tříd pro školní rok 2009/2010 a to ve čtvrtek 15. ledna a v pondělí 19. ledna vždy od 14.00 do 17.00 hod. Zápis se týká všech dětí narozených od 1. 9. 2002 do 31. 8. 2003 a dětí, které měly ve školním roce 2008/2009 odklad školní docházky. Rodiče si k zápisu přinesou svůj občanský průkaz a rodný list dítěte. Městské kulturní centrum Zbýšov zve všechny děti a rodiče v neděli 11. ledna v 15.00 hod. do Hornického domu na Dětský maškarní karneval. Připraveny jsou soutěže, diskotéka a tombola. V pátek 13. února v 19.00 hod. vystoupí v Hornickém domě herec Miroslav Donutil v pořadu Cestou necestou. Cena: 150,- Kč. Předprodej vstupenek v Městském kulturním centru (nad knihovnou), tel.: 546 210 546, 604 481 510. Tělocvična na stadionu TJ Baník bude od ledna 2009 v provozu v pondělí a ve čtvrtek. Cvičenci pod vedením paní Horké budou cvičit od 16-17 hod., pod vedením paní Snopkové od 17-18 hod.autor: pí.Zahradníčková - tajemník MěÚ

Čas načtení: 2021-10-03 15:09:46

Redakce vědy ČT funguje pět let. Aktuálně zprostředkuje podrobnosti o vědcích nově oceněných Nobelovou cenou

Samostatná vědecká redakce České televize vznikla na podzim roku 2016 a jen za loňský rok nabídla do vysílání 2250 témat o aktuálních událostech z oblasti tuzemského i světového výzkumu, vědy a vzdělávání. O pandemii koronaviru jich odvysílala plných 1400. V nadcházejícím týdnu zapojí vědecký náhled i do předvolebního vysílání a v pondělí 4. října přinese první speciál k vyhlášení Nobelových cen za fyziologii a lékařství. „Věda je ve vysílání čtyřiadvacítky prakticky každý den, a to doslova od rána do večera. S vědeckými tématy se diváci setkají ve Studiu 6, v dopoledním i odpoledním vysílání, v Událostech i večerních Událostech, komentářích,“ říká vedoucí vědecké redakce Jaroslav Zoula. V úterý se diváci ve zprávách ve 12 hodin setkají s Danem Stachem, který bude mluvit o prvních letošních laureátech Nobelových cen. Podrobné informace ČT24 nabídne v tematickém speciálu, který je na programu v pondělí, úterý i ve středu od 16:30 hodin. Daniel Stach přivítá vědce, kteří vysvětlí, za jaký objev je Nobelova cena udělena.  „Laureáty akademie oznamuje často jen pár minut před polednem, do zpráv ve 12 musíme s kolegy rychle přijít na způsob, jak složitý výzkum co nejsrozumitelněji vysvětlit. Ve speciálním vysílání od půl páté máme víc času probrat detaily, týkající se oceněných vědců i dopadů jejich práce do každodenního života,“ doplňuje Daniel Stach. V pondělí před polednem vyhlásí Královská švédská akademie věd laureáty za fyziologii a lékařství, v úterý za fyziku a ve středu za chemii. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-11-15 12:36:24

Shaun Bythell: Deník knihkupce (ukázka z knihy)

Shaun Bythell si otevřel knihkupectví, ale chodili mu tam lidé. Malebné městečko na pobřeží a desítky tisíc všemožných knih na skladě, co by si člověk mohl přát víc? Jsou tu bohužel ještě zákazníci, ten nejhorší mor na světě. Ať už vykřikují, jací jsou milovníci knih, a nikdy nic nekoupí, brouzdají mezi regály a pak si titul stejně pořídí levněji na Amazonu, nebo si ti ještě nestydatější klidně sundají boty a na hodiny se uvelebí s kupou knih u krbu. Vydávají podivné zvuky, smějí se svým banálním vtipům, otravují svými rozumy, různě překážejí a tlačí se za pult nebo se obchod rozhodnou navštívit těsně před zavírací dobou. Případně drze smlouvají. Je toho hodně, co z obyčejného misantropa udělá misantropa žijícího v neustálém stavu frustrace. Bez zákazníků to ale bohužel nejde, takže majitel zatne zuby a uleví si alespoň na stránkách deníku. Autorovy lakonické postřehy plné suchého humoru přinášejí svérázný pohled na obyvatele městečka a lidstvo vůbec. Aneb jak usmířit dvě protikladné potřeby, nutnost ticha a klidu a finančního přísunu bez interakce s těmi prokletými lidmi?   Ukázka z knihy   STŘEDA 10. ZÁŘÍ   Objednávky online: 3 Nalezené knihy: 3   Dnes přišla Nicky. Zvládla najít dvě knihy, u kterých se mi to včera nepodařilo. Zanesla je a umístila na úplně odlišné police, než říká lokátor kódů.      Znovu volala sklíčená Velšanka, s obvyklým výsledkem. Říkám si, jestli má snad dlouhý seznam knihkupectví a celý den tráví tím, že je obtelefonovává a pokládá jim tutéž otázku. Podle mého výpočtu by takový seznam musel být dost rozsáhlý na to, aby ji zaměstnal na dva měsíce, než se vrátí znovu na začátek, což více méně časově odpovídá četnosti jejích telefonátů.      V jedenáct dopoledne přinesl Norrie s Muirem za velkého rozruchu a úžasu přihlížejících knihy z betonu a vyztužující ocelový prut na výrobu nových spirál.      Okolo půl čtvrté jsem Nicky nabídl šálek čaje. Odpověděla: „No ba, ale jenom v šálku z kostního porcelánu a s podšálkem. Žádný z těch tvých mameluckých hrnků nechci.“      Po práci jsem vyplnil žádost o knihkupecký grant Jamese Pattersona. Později to ještě zkontroluji a pošlu.      Stále ani stopa po kočce.   Pokladna 273,94 celkem 24 zákazníků     ČVRTEK 11. ZÁŘÍ   Objednávky online: 4 Nalezené knihy: 3   Dnes tu zase byla Nicky. Přinesla mi jako dárek čtyři promáčklé konzervy s rajčaty, které v konzumu měli s velkou slevou.      V deset dopoledne jsem jel do Newton Stewartu vyzvednout stavební materiál. V zadní části obchodu vytvořím prostor pro festivalové představení. Když jsem byl ve stavebnictví, vrazil jsem do Ronnieho, elektrikáře, a připomněl mu, že mi ještě neposlal fakturu na práci, kterou pro mě vykonal někdy před třemi lety.      Ve čtyři odpoledne zavřel wigtownský konzum kvůli menší renovaci. Musíme nyní chodit nakupovat do Newton Stewartu. Otevírá znovu osmnáctého. Někteří ve městě tuto zprávu přijali se stejným nadšením jako referendum o skotské nezávislosti konající se stejného dne.   Pokladna celkem 411,44 liber 19 zákazníků     PÁTEK 12. ZÁŘÍ   Objednávky online: 4 Nalezené knihy: 4   Dnes byla v obchodě znovu Nicky. První věcí, kterou pronesla, bylo: „Chtěl bys ostružinovej džem? No, neni to doopravdy džem. A je celkem dost nechutnej, je příliš sladkej a přidala jsem do něj chilli koření. Může se hodit k nějakýmu masu.“      Našli jsme všechny objednávky a já jsem požádal Nicky, aby vyřídila poštovné na stránce Královské pošty a hodila balíky Wilmě na poštu. V pět odpoledne jsem si všiml, že stále sedí v obchodě, tak jsem ji ohledně toho konfrontoval. Odvětila, že to může počkat do zítřka. Vytkl jsem jí, že zákazníci, kteří si objednali knihy ve čtvrtek, je teď obdrží až v pondělí nebo v úterý, přičemž náš obchod slibuje dodání do osmačtyřiceti hodin. Uklidňovala mě: „Nébudé jim to vadit.“      Po obědě jsem jel na glasgowské letiště vyzvednout Annu, která většinu cesty domů strávila vymýšlením všemožných nereálných teorií ohledně toho, co se asi mohlo stát Kapitánovi, té zatoulané kočce.      Když jsem zavíral obchod, všiml jsem si na polici, kam Nicky předtím umístila ceduli „romány na domácí frontě“ (kterou jsem odstranil) — nového označení s nápisem „životní trauma/ zneužívání“. Ihned jsem je zlikvidoval. Evidentně je tam umístila proto, aby mě dopálila.      Při odchodu mi Nicky řekla, že možná přijde v pondělí, ale jenom pokud se jí bude chtít.   Pokladna celkem 141,22 liber 17 zákazníků SOBOTA 13. ZÁŘÍ   Online objednávky: 6 Nalezené knihy: 4   V deset dopoledne se objevila velmi pohledná blondýna a představila se jako Bethan, která mi devátého napsala e-mail. Vypadala milá a bystrá, takže jsem jí nabídl několik příležitostných dní mezi dneškem a koncem festivalu, v závislosti na tom, jak Nicky bude nebo nebude moci.      Zákaznice vzala do ruky výtisk jedné knihy Lyn Andrewsové a oznámila své přítelkyni: „Teď to zrovna čtu na kindlu.“ Upřímně doufám, že v obchodě narazila na mou zmrzačenou památku na kindle a zvážila potenciální následky, které mohou e-čtenáři znamenat pro knihkupectví. Vážně ale pochybuji, že její mysl nějak zvláště trápí myšlenky jakéhokoli druhu.      V době oběda koupil zákazník v placaté čepici a slevou nohavicí vyrolovanou ke koleni a pravou nad kotníkem knihu o tantrickém sexu.      Na Annino naléhání jsem vytiskl plakáty se slovy Ztratila se kočka a vylepil je po městě.      Konala se večeře s přáteli na ostrově Whithorn, kterou doprovázela hlasitá diskuse ohledně brzkého referenda za nezávislost. Anna, která byla kvůli svému pochopitelnému odporu vůči nacionalismu (prarodiče z matčiny strany oba přežili holokaust, její dědeček byl v době osvobození Osvětimi vězněn v táboře) zpočátku proti nezávislosti, se teď, zdá se, přiklání k myšlence, že nacionalismus a nezávislost nutně nemusí znamenat totéž. Polovina z nás u večeře byla pro nezávislost, druhá by hlasovala proti. Pokud bude výsledek referenda stejně vyvážený, jako tomu bylo v našem případě, pak by to osmnáctého při sčítání hlasů mohlo znamenat zajímavou noc.      Jedním z neočekávaných přínosů toho večera byla diskuse o poezii. Christopher, náš hostitel, je farmář, který na univerzitě studoval čistou matematiku, a je to poslední člověk, kterého bych podezíral z vášně pro básně. Znám ho celý život, ale až dodneška jsem neměl tušení, že projevuje sebemenší zájem o cokoli jiného, než je množství dešťových srážek a velikost úrody. Recitoval zpaměti Yeatsův „Zpěv bludného Aenguse“. Bylo to neobyčejné a překvapivě dojemné.   Pokladna celkem 239 liber 17 zákazníků     PONDĚLÍ 15. ZÁŘÍ   Objednávky online: 5 Nalezené knihy: 5   Nicky dnes nemohla přijít, takže jsem napsal Bethan, že pokud bude moci, je vítána.      Naše hodnocení na Amazonu kleslo z „dobrého“ na „uspokojivé“, pravděpodobně kvůli nesplněným objednávkám. Z těch dnešních byla jedna zaslána do Belgie a další šla do Německa. K častějšímu posílání do zahraničí obvykle dochází tehdy, když je libra slabá, jako je tomu v tuto chvíli, za což částečně — jak říkají účastníci kampaně proti nezávislosti — může nejistota vzniklá referendem konajícím se ve čtvrtek.      Bethan se ukázala v jednu. Provedl jsem ji obchodem a uvedl ji do toho tak, že jsem jí navrhl, aby dala do pořádku knihy na policích. Má to dvojí přínos, jednak se tím obchod trochu uspořádá a jednak díky tomu zjistí, kde se nacházejí různá oddělení.      Krátce poté, co přišla Bethan, se na čaj zastavila Anupa, jedna z rezidentních umělkyň festivalu. Zoufale jsem se snažil vyřídit nahromaděnou práci, ale tak hodinu jsme si stejně povídali. Probírali jsme čtvrteční hlasování a možnost, že až se příště, někdy za týden, uvidíme, bude to možná již v nezávislém Skotsku. Pokud nic jiného, alespoň bude znovu otevřený konzum.      Jeden belhavý starý vousatý muž se otázal na knihy o „Cumbrianě a Northumbrianě“, čímž ještě zintenzivnil mou neoblibu lidí, kteří kvůli zdání vyšší inteligence používají zbytečná slova. S „filatelií“ se u mě daleko nedostanete. O pár minut později se vrátil, neschopen najít oddělení místopisu, a zeptal se: „Kde je Northumbrie?“ Odolal jsem pokušení odpovědět, že hned na jih od Skotska. Jeho žena přistoupila k pultu se sedmi knihami o Northumbrii, mezi nimi bylo i téměř nové první vydání knihy Hlavní silnice a vedlejší cesty. Celková cena byla 27 liber. Muž upřel pohled na zem a zamumlal: „Za kolik mi je můžete dát?“   Pokladna celkem 211,17 liber 28 zákazníků   Nakladatelství Dybbuk 2019, z originálu The Diary of a Bookseller přeložila Markéta Hofmeisterová, vázaná, 352 stran, 13 × 20 cm, 1. vydání. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-08-26 09:50:45

Klicperovo divadlo již po šestnácté pořádá festival Čekání na Václava

Divadelní sezónu Klicperova divadla otevře již tradičně festival Čekání na Václava. Bude probíhat v době mezi státními svátky od 28. září do 28. října na hlavní scéně Klicperova divadla i ve Studiu Beseda. Jako každý rok nabídne rozmanitou nabídku představení českých a moravských divadel.  O zahájení se v sobotu 28. září postará pražské Divadlo Verze s inscenací Lež. Komedii o tom, zda je možné ve vztazích lhát, kde končí ohleduplnost a začíná lež a zda lze s absolutní pravdou ve vztahu obchodovat, herecky vévodí držitelka dvou Českých lvů Petra Špalková. V neděli 29. září se na hlavní scéně usídlí Městská divadla pražská s inscenací Neviditelný. Jedná se vůbec o první divadelní adaptaci románu spisovatele Jaroslava Havlíčka, který pojednává o touze po moci, rodinné anamnéze a neviditelném strýci. Ústecké Činoherní studio se divákům představí s černou komedii německého dramatika Davida Gieselmanna Pan Kolpert. Příběh o jedné bizarní večeři, společenských hrách a tajemné truhle vprostřed místnosti bude uveden v pondělí 30. září ve Studiu Beseda. Jihočeské divadlo přiveze z Českých Budějovic divadelní adaptaci románu Jiřího Hájíčka, oceněného v roce 2013 cenou Magnesia Litera, Rybí krev. Jde o příběh lidí z několika malých obcí, které musely ustoupit gigantické stavbě atomové elektrárny Temelín. Jak těžké je opouštět domov. A je možné odpustit zpřetrhané kořeny a rozbité sny? Na tyto otázky se hra pokusí odpovědět ve čtvrtek 3. října na hlavní scéně Klicperova divadla. V pátek 4. října hradecké divadlo navštíví podruhé Městská divadla pražská, tentokráte s absurdní komedií Davida Drábka Kanibalky: soumrak samců, magickou detektivkou o tom, že naše současná realita je obrazem tak neuvěřitelných bizarností, že chceme-li se dopustit satiry a nadsázky, je třeba stvořit nespoutané dada, komedii ve stu odstínů černé. Pro náročnější diváky a milovníky amerického básníka T. S. Eliota je ve stejný den připravena ve Studiu Beseda alternativa v podobě představení Pustina divadelního spolku Jedl. Scénické oratorium pro herečku, herce, kontraaltistu, dva tanečníky, klavíristu a psaltérium, to vše v režii Jana Nebeského. Divadlo Ungelt si v sobotu 5. října pro hradecké diváky připravilo komedii Přítelkyně. V příběhu dvou padesátnic, které se rozhodnou spolu bydlet, i když jsou každá úplně jiná, se představí Alena Mihulová a Jitka Smutná. Kdo chce nahlédnout do duší divadelníků, může tak učinit v neděli 6. 10. 2019 prostřednictvím inscenace BurnOut aneb Vyhoř! pražského A studia Rubín. V této vtipné a sarkastické inscenaci o zápalu, planutí, vyhasnutí a ztrátě smyslu na pomezí přednášky o dělání divadla a metaforických obrazů ze zákrut vyhořelé duše hrají Natálie Řehořová a Jiří Panzer. To vše ve Studiu Beseda. Agent tzv. společenský, inscenace souboru Testis Švandova divadla oceněná v roce 2018 Cenou Marka Ravenhilla, je téměř detektivní drama prolínající časové roviny normalizace a dnešních dnů. Vynořování těžkých okamžiků i absurdit, které s sebou minulý režim a uhýbání v něm nesly. Zraněná blízkost a důvěra, a přece rodina jako jediný pevný bod. Hrát se bude v pondělí 7. října na hlavní scéně. Ve středu 9. října se na hlavní scéně představí v projektu s názvem Petr Hapka a jeho potměšilí hosté tvorba tohoto skladatele. Na jevišti se za doprovodu živé kapely Petra Maláska vystoupí řada hostů včetně pro hradecké publikum domácího Jana Sklenáře. Komedie Městského divadla Zlín Upokojenkyně je na programu ve čtvrtek 10. října. Anna a Marie, dvě ženy obývající společný pokoj v domově seniorů. Křížovky, buchtičky, kafíčko a dávkovač plný léků. Jejich sdílená samota a rozvíjející se demence, díky níž jen stěží rozlišují, co je realita a co výplod stařeckého mozku. Jaké to je: zapomínat? Na věci, na přátelé, na rodinu, na život? Tato komedie o bezzubé senilitě, o zírání do stropu a čekání na návštěvu nejbližších, zazářila letos na pardubickém Grand Festivalu smíchu, odkud si přivezla Cenu studentské poroty. Adaptace humoristického románu Zdeňka Jirotky Saturnin se bude hrát v neděli 13. října. Herci Divadla na Jezerce na hlavní scéně znovu oživí známé postavy z časů, kdy se k sobě lidé chovali slušně. V titulní roli Michal Kern. Utíkejte, slečno Nituš! je komorní adaptace Hervého operety Mamzelle Nitouche od slovenského básníka a dramatika Lubomíra Feldeka, v níž autor původní Hervého nápad s převleky nejrůznějšími změnami a dvojím životem postav dotáhl téměř do absurdních rozměrů. Na hlavní scéně ji sehraje soubor Divadla Ypsilon ve středu 16. října. Druhým hudebním hostem letošního festivalu je zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista Vlasta Redl, který ve své tvorbě propojuje bigbeat, rock, folk a lidovou hudbu. Jeho písně si mohou diváci poslechnout v neděli 20. října na hlavní scéně. Nestoudná groteska o prasáckosti života vezdejšího. Jedna z nejskandálnějších her v dějinách světového divadla, ve které se nesmysl proměňuje na smysl v proudu fantazie, humoru, perzifláže, lyriky a drastické grotesky. To je Král Ubu. V podání pražského Divadla D21 bude hra k vidění v pátek 25. října ve Studiu Beseda. V neděli 27. října přiveze do Studia Beseda svou horkou novinku Divadlo Na zábradlí. Inscenace Krátké rozhovory s odpornými muži je divadelní adaptací povídek amerického prozaika Davida Foster Wallace. Hemží se odpornými muži a ženami, lidmi zasaženými úzkostí, nejistotou a osamoceností. Celý festival zakončí Divadlo pod Palmovkou s adaptací románu bratří Mrštíků Rok na vsi. Události z moravské obce Habrůvka budou k vidění na hlavní scéně, a to v pondělí 28. října. {loadmodule mod_tags_similar,Související} A jako každý rok, i letos bude přehlídka doplněna produkcí Klicperova divadla, které se představí hned s několika stávajícími inscenacemi, ale chybět nebudou ani dvě říjnové premiéry. Inscenace Spáč je autorská adaptace komedie Woodyho Allena z roku 1973, ve které si autor nemilosrdně bere na paškál autoritativní politické systémy, zaručeně „dokonalé a spravedlivé“ ideologie, náboženství, pseudointelektuální elity a v neposlední řadě i klonování lidí. Hra, kterou režíruje Adam Skala, bude na divadelních prknech k vidění vůbec poprvé v sobotu 19. října ve Studiu Beseda. A přesně o týden později čeká diváky na hlavní scéně Strýček Váňa od Antona Pavloviče Čechova. Příběh o rodině, o lásce, o planých nadějích a naivních iluzích, o marných útěcích a marných návratech a úmorném životě na ruském venkově v pozici zkrachovalé šlechty připravil pro Klicperovo divadlo režisér Ivan Krejčí.

Čas načtení: 2024-02-19 09:01:05

Policie zadržela deset lidí kvůli podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu

Úřad evropského žalobce informoval, že policie v Česku zadržela deset lidí kvůli podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v pondělí zasahovala v sídle Krajské zdravotní v Ústí nad Labem, potvrdila mluvčí společnosti Petra Roubíčková. Server Seznam Zprávy dříve v pondělí uvedl, že policisté zadrželi ředitele Krajské zdravotní Petra Malého a obchodního náměstka Pavla Vorala. NCOZ v pondělí zasahovala také v nemocnici v Jihlavě, kterou zřizuje Kraj Vysočina. Podle Deníku N byl zadržen ředitel zařízení.

Čas načtení: 2024-02-21 06:00:01

Zemědělcům jde třetina evropských dotací, přesto si stěžují. Právem, nebo chtějí ždímat další peníze?

Prahu v pondělí ochromil protest zemědělců, další „vzpoura“ proti Bruselu je v plánu na čtvrtek, tentokrát však traktory vyrazí směrem k hranicím České republiky. První „hartusení zbraněmi“ se příliš nepovedlo a protest se změnil spíš v politickou frašku. Od akce se už dopředu distancovaly nejen tři hlavní zemědělské organizace v Česku, ale nakonec své traktory znechuceně otočili i někteří lidé, kteří do metropole původně přijeli v bojové náladě. „Neupírám nikomu právo stávkovat, ale tak jak dezinfo scéna ukradla stávku učitelům, tak to teď udělala i zemědělcům. Oceňuji, že se hlavní zemědělské organizace neúčastnily této taškařice a raději dávají přednost smysluplné debatě s ministrem zemědělství a premiérem,“ má jasno europoslanec Tomáš Zdechovský. Levnější potraviny? Ministr Výborný prověří marže obchodníků a zruší některé dotace, říká v rozhovoru Číst více Organizátoři s pochybnou minulostí Bylo by však nefér tvrdit, že zemědělci nejsou v právu a některé jejich požadavky nejsou v pořádku. Jenže něco požadovat pod taktovkou organizátorů, kterými v pondělí byli předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek a bývalý šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, vzbuzuje spíš kontroverze. „Pan Jandejsek byl šéfem Agrární komory a prodlouženou rukou Babiše, na dotacích si jeho firmy přišly na 2 miliardy korun. Ten se opravdu špatně nemá. Pan Dufek zase ukazuje, že si na pódium stoupne s každým, je mu to úplně jedno. Víc k němu nemá cenu asi říkat,“ říká v rozhovoru pro Čtidoma.cz europoslanec Tomáš Zdechovský. Čelí Česká republika zemědělské apokalypse? Ne, to rozhodně ne. Chápu námitky mnoha drobných zemědělců, že se jim podniká stále hůře. Tlačí na ně agrobaroni, kterým těžko konkurují, do toho mají strach z někdy až nesmyslných opatření, jež jsou součástí Green Dealu. Proto je nutné k těmto návrhům přistupovat pragmaticky, ne ideologicky. Jinak to bude začátek našeho konce. Právě odstoupení od Green Dealu coby hlavní požadavek protestujících v Praze – dává vám to smysl? Přiznám se, že jsem nikde neviděl sepsané požadavky zemědělců, co chtějí po vládě. Ptala se na to i řada novinářů. Tím, že jim protest ukradla proruská dezinformační scéna, se ten účel jaksi vytratil. Odstoupení od Green Dealu není možné, je však v silách změnit některé návrhy, což se i v EP děje. Evropská lidová strana se postavila proti zpřísňování podmínek právě u zemědělců. Přes to všechno, není odsouzení protestů i ústy některých politiků nešťastné? Upozorňují na to, že traktory na magistrále zaplatili daňoví poplatníci, nesklouzneme tím ale k jakešovskému „berou milion, berou dva miliony a protestují“? Nemyslím si, že se tady hodí podobné srovnání. Na jednu stranu si agrobaroni stěžují, na druhou stranu teče do zemědělství třetina všech evropských dotací. To je nutné říct úplně napřímo. Pokud se podíváme na to, kolik vydělal za poslední roky pan Jandejsek, pak to legitimní úplně není. Aktuální nastavení zemědělské politiky EU odnáší hlavně malí a drobní zemědělci, pro které jsou ty podmínky mnohem horší. To se snaží i česká vláda měnit, ministr Výborný škrtl některé dotace, které braly obří podniky, přestože je nepotřebovaly. Agrární komora a další hlavní zemědělské organizace naopak podpoří čtvrteční protest, kdy traktory pojedou k hranicím. Upozorňují na byrokracii na půdě EU, pokřivený evropský trh apod. S mnoha věcmi lze souhlasit, nebo ne? Legitimním požadavkem je snížení byrokracie, což ale řeší už ministr Výborný jak na domácí půdě, kde zřídil skupinu expertů, která připravuje snížení administrativní zátěže pro zemědělce, tak i v Bruselu, kde jak avizoval, to otevře, až pojede na setkání evropských ministrů zemědělství. Pokřivený trh tady je dlouhodobě, snahy o narovnání podmínek ve prospěch drobnějších a menších zemědělců dlouhodobě neprochází. Co nízké ceny obilí kvůli prodeji přebytků z Ukrajiny – je to nespravedlnost, nebo to zařadíme do škatulky „buďte solidární s napadenou zemí“? Určitě jde o další vážný problém, který se řeší na úrovni EU. Jedním řešením by mohly být třeba vratné kauce či cla, jež by se Ukrajině vracela, kdyby produkt mířil do afrických zemí. Obilí by mělo určitě splňovat stejné podmínky, které musí splňovat obilí vypěstované v EU. Unie pak musí zajistit, aby ukrajinská produkce mířila především do Afriky, kde obilí potřebují nejvíce. TOP 09 balancuje nad propastí. S Janem Jakobem o šancích strany i vládnutí v koalici Číst více Společná zemědělská politika je dlouhodobě Achillovou patou Evropské unie, na tom se asi shodneme. Proč to tak je? Bohužel máte pravdu. Zemědělská lobby je nesmírně mocná. Už jsem naznačil, kolik financí míří do této oblasti. Jedná se o obrovský balík peněz, o které se vždy hraje. Na trhu jsou velcí a malí hráči a jejich požadavky se liší. Velcí často argumentují levnější výrobou a také velkým počtem zaměstnanců, dávají práci lidem v regionech, kde třeba té práce tolik není. Malí zemědělci jim samozřejmě nemohou konkurovat. SZP je tak doporučením členským zemím, v jakých mantinelech se pohybovat, skutečný problém ale neřeší. Postavení obrovských agrokoncernů vůči malým zemědělcům je prostě velmi neférové a nerovné. Kvóty, regulace a další omezení. To prostě naštve. Divíte se zemědělcům, že protestují? Chápu, že v kontextu levného dovozu ze zahraničí, byrokratické zátěže, splňování přísných norem v EU a pak také dalších zpřísnění v souvislosti s Green Dealem toho mají dost. Je dobré v tomto tlačit na Brusel, ať je nechá dýchat a ať něco udělá s narovnáním podnikatelského prostředí mezi zemědělci. Pokud si farmáři definují jasné podmínky, dohodnou se na nich a budou o tom smysluplně vyjednávat s ministrem či premiérem, pak v tom nevidím problém. Ale stávky typu, který jsme viděli v pondělí, nic nepřinesou. Akorát to zhorší postavení zemědělců pro další vyjednávání, což je chyba. KAM DÁL: Jedenáctiletý chlapec poprvé v životě slyší díky průlomu v medicíně. Budou mít šanci i další děti?

Čas načtení: 2024-03-08 19:59:38

Dojde v pondělí ke krachu bank? Šéf FEDu varuje

Příští pondělí ukončí Federální rezervní systém „finanční stimuly“, kterými zachránil banky před loňskou vánoční krizí, a to nejen středně velké banky, ale i velké... Článek Dojde v pondělí ke krachu bank? Šéf FEDu varuje se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-04-29 09:41:53

Ovocné pondělí ti přináší 60 free spinů u Betana

Vkroč do nového týdne tou správnou nohou a vytoč si u Betana celkem 60 ovocných otoček zdarma. Nudné pondělí tak můžeš jednoduše proměnit na zábavný den plný výher na oblíbené ovocné hře. Nenech si ujít tuto jedinečnou nabídku zpestři si den. Více se dozvíš v dnešním článku. The post Ovocné pondělí ti přináší 60 free spinů u Betana appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.

Čas načtení: 2024-04-30 20:34:00

Jak se připravit na pondělí? Pomohou vám nedělní rituály

Vstávají vám v neděli večer na hlavě vlasy hrůzou z představy příchodu nového týdne? Špatně se vám spí a jste rozladění již od rána? S pomoci nedělních rituálů pro vás pondělí již nebude noční můrou. Připravte si maximum věcí dopředu Aby pondělní rána probíhala v klidu a pohodě, připravte si co nejvíce věcí již v [...] Příspěvek Jak se připravit na pondělí? Pomohou vám nedělní rituály pochází z Její svět