Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-12-18 21:25:00

Křetínského holding EPH posílí na Slovensku: Získá většinový podíl u největšího producenta elektřiny

Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského získá dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny na Slovensku. Zcela ovládne společnost Slovak Power Holding (SPH), která 66 procent akcií ve Slovenských elektrárnách nyní vlastní. Zbylý podíl drží slovenský stát. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Čas načtení: 2024-12-18 23:01:00

Křetínského EPH získá většinový podíl ve Slovenských elektrárnách

Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského získá dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny na Slovensku. Zcela ovládne společnost Slovak Power Holding (SPH), která 66 procent akcií ve Slovenských elektrárnách nyní vlastní. Zbylý podíl drží slovenský stát. Ve středu o tom informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Čas načtení: 2024-12-18 22:07:07

Křetínského EPH získá většinový podíl ve Slovenských elektrárnách

Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského získá dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách. Ty jsou největším producentem elektřiny na Slovensku. EPH také zcela ovládne společnost Slovak Power Holding (SPH), která 66 procent akcií ve Slovenských elektrárnách nyní vlastní. Zbylý podíl drží slovenský stát.

Čas načtení: 2024-12-18 21:29:30

Křetínského EPH získá dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách

EPH zcela ovládne společnost lovak Power Holding (SPH), která vlastní 66 procent akcií ve Slovenských elektrárnách. Křetínský svůj zájem o majoritu ve Slovenských elektrárnách dlouhodobě avizoval.

Čas načtení: 2024-12-19 09:04:00

Křetínského holding EPH získá většinový podíl ve Slovenských elektrárnách

Energetický a průmyslový holding EPH českého podnikatele Daniela Křetínského získá dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny na Slovensku. Zcela tak ovládne společnost Slovak Power Holding (SPH), která 66 procent akcií ve Slovenských elektrárnách nyní vlastní. Zbylý podíl drží slovenský stát. ČTK o tom informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Čas načtení: 2024-12-19 09:04:00

Křetínského holding EPH získá většinový podíl ve Slovenských elektrárnách

Energetický a průmyslový holding EPH českého podnikatele Daniela Křetínského získá dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny na Slovensku. Zcela tak ovládne společnost Slovak Power Holding (SPH), která 66 procent akcií ve Slovenských elektrárnách nyní vlastní. Zbylý podíl drží slovenský stát. ČTK o tom informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Čas načtení: 2025-06-04 09:42:00

Oficiálně potvrzeno: Drony a AI spolehlivě odhalí závady na solárních panelech

Praha 4. června 2025 (PROTEXT) - Česká fotovoltaická asociace udělila první certifikaci pro dronové inspekce solárních elektráren s využitím AI. Získala ji zlínská společnost Dronetech, která jako první u nás prošla náročným procesem nezávislého ověření své technologie pro kontrolu fotovoltaických elektráren pomocí dronů a vyhodnocovacím softwarem na bázi umělé inteligence. Nově získaný certifikát od České fotovoltaické asociace (ČFA) potvrzuje, že její systém dokáže zcela spolehlivě a přesně odhalit závady na fotovoltaických modulech i ve velkých areálech.Firma Dronetech se dlouhodobě specializuje na inspekce solárních panelů s využitím nejmodernějších technologií. Společnost nasazuje drony vybavené termokamerami, jejichž záznamy vyhodnocují pokročilé algoritmy strojového učení, které dokáží s vysokou přesností odhalit technické závady. Právě tato vysoká míra automatizace a spoléhání se na AI ale zpočátku vyvolávala otázky."Díky extrémně vysoké přesnosti našeho měření jsme často slýchali: ‘Jak nám to prokážete?‘ Někteří zpochybňovali výsledky, protože s AI se v rámci fotovoltaiky ještě nesetkali a chyběla jim okamžitá verifikace technikem na místě inspekce, tedy donedávna nejpoužívanější postup při inspekcích FVE," vysvětluje Ing. Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech a doplňuje: “Proto jsme se rozhodli udělat krok navíc a požádali jsme o nezávislou certifikaci a měření s cílem potvrdit, nebo vyvrátit přesnost a spolehlivost výsledků dronové inspekce s využitím AI.”Certifikace vznikla na míru, testovalo se na dvou elektrárnáchČFA připravila v širší spolupráci s odborníky z VUT FEKT Brno a Ústavu Fotovoltaiky a Elektromobility unikátní certifikační proces. Jeho cílem bylo důkladně prověřit celou metodiku – od snímkování přes zpracování dat až po interpretaci výsledků."Certifikaci pro dronovou diagnostiku jsme vytvářeli od základu. Spolu s kolegy jsme dva týdny ladili metodiku, která by odpovídala reálnému nasazení a zároveň umožnila spravedlivé hodnocení," uvádí Ing. Petr Maule, výkonný ředitel České fotovoltaické asociace (ČFA).Testování probíhalo na dvou reálných fotovoltaických elektrárnách s celkovým instalovaným výkonem přes 3 MWp. Prošlo se celkem 6515 FV modulů, na nichž bylo detekováno 451 závad. Každá jednotlivá závada a každý modul byl následně nezávisle ověřen odbornou komisí.Výsledek? Přesnost 99,6 %Během procesu se tým expertů - složený z akademiků, soudního znalce a specialistů z oboru - zaměřil na ověření přesnosti systému. Výsledky byly velmi přesvědčivé."Na základě ověření obou lokalit jsme zjistili, že veškeré závady detekované dronem odpovídají skutečnosti. Jediná drobná nepřesnost v GPS lokalizaci byla statisticky zanedbatelná a celková přesnost dosáhla 99,6 %. To jednoznačně splňuje požadavky na udělení certifikace od České fotovoltaické asociace," objasňuje Maule.V tuto chvíli je Dronetech jedinou společností v České republice, která získala od ČFA oficiální certifikaci pro využívání dronů a umělé inteligence při kontrolách fotovoltaických modulů."Bylo pro nás důležité, aby celý náš inspekční proces prošel nezávislým ověřením. Certifikace od ČFA potvrzuje, že kombinace dronů a umělé inteligence v našem podání opravdu funguje spolehlivě," dodává Staněk.Inovativní metoda tedy přináší výrazná pozitiva zejména v oblasti efektivity a přesnosti inspekcí. Certifikace zároveň potvrzuje její připravenost pro širší nasazení jak v České republice, tak i v zahraničí."Certifikace diagnostiky fotovoltaického systému dronovou termografií je velice důležitá nejen pro kontrolu kvality a spolehlivosti starších elektráren. Vzhledem k poměrně malé časové náročnosti letových hodin navíc vzniká kvalitativně nová možnost náletem překontrolovat stav a provozuschopnost nově postavené technologie ještě před faktickým předáním a převzetím nově vybudované výrobny," uzavírá Maule. Více informací na www.fvenamax.cz.  ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2026-05-26 13:47:17

Jak snížit úhyn ptáků a netopýrů na větrných a solárních elektrárnách?

V ČR i celé Evropě se v následujících letech očekává další rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a fotovoltaických elektráren. Jsou součástí přechodu na nízkoemisní energetiku, mohou však mít i významné negativní dopady na volně žijící živočichy. Jedním z nich je mortalita ptáků a netopýrů v důsledku kolizí s technologiemi elektráren. K tomu, jak negativním … The post Jak snížit úhyn ptáků a netopýrů na větrných a solárních elektrárnách? first appeared on Sciencemag.cz.

Čas načtení: 2024-02-14 08:55:05

V únorové Prioritě najdete fotovoltaiku i úsporné veřejné budovy

Aktuální vydání časopisu Priorita nabízí hodně textů o fotovoltaických elektrárnách. Můžete si přečíst komentář ministra životního prostředí k budoucnosti této energie, shrnuje přínosy pro společnost a průmysl a také se dotýká budoucnosti fotovoltaiky v České republice. Na několika případech také ukazujeme, jak solární panely efektivně spoří energii z... ...

Čas načtení: 2017-10-31 08:00:00

Co způsobuje růst cen elektřiny na burze

Od letošního srpna roste cena elektřiny neustále nahoru. Co způsobilo tento růst a můžeme v budoucnu očekávat její pokles? Prvním z důvodů je nedostatečná produkce elektřiny z našich elektráren. Český trh přišel kvůli nedostatku zdrojů o polovinu produkce ve svých jaderných elektrárnách a ty uhelné ...

Čas načtení: 2021-10-14 08:13:58

Zašmodrchané řetězce I. – energie

Milí čtenáři, máme nový parlament, ve kterém poprvé za historii ČR nesedí žádná tradičně levicová strana. Vznikající velekoalice by měla mít pohodlnou většinu 108 hlasů, a to ani nepočítáme s možností, že se ANO během následujícího volebního období nějak rozštípne a část přeběhlíků se dá k dispozici vládě výměnou za tu či onu výhodu. Opozici se tedy víceméně splnilo, co si přála. V této souvislosti mě ale poněkud tahá za oči pojem „Babišova drahota“, který trojkoaliční strany nasadily v předvolební kampani a zřídily si dokonce i vlastní doménu téhož jména. To je totiž přesně ten druh nálepky, který se může během pár let vrátit i s (inflačními) úroky. Ač toho chlapa nemám nikterak rád a je zcela patrné, že toho má na svědomí hodně, v případě celosvětové destabilizace ekonomiky po covidu je ČR něco jako plavec hozený do rozvodněné řeky. Manévrovat sice trochu může, ale o základním směru, kterým se bude řítit, rozhodují vnější živelné procesy podstatně silnější, než je on sám. Novou českou vládu čeká hned zpočátku pěkně divoká plavba a v takové situaci je nemoudré vštěpovat lidem představu, že „drahota“ je převážně dílem a zodpovědností českého premiéra. Jinak může být z „Babišovy drahoty“ během roku či dvou velmi snadno „Fialova drahota“. Schválně se pojďme podívat na pár těch zásadnějších problémů, aby bylo patrné, jak obtížná situace nás teď čeká. Dnes budeme hovořit o energii. Vzrůstá poptávka asijských zemí po plynu Ceny energií udělaly v posledních měsících strašlivý skok nahoru. I čeští dodavatelé už zdražují, jedna velká firma dokonce úplně zavřela krám (vzhledem k tomu, kolikrát mě nevyžádaně telefonicky otravovali s různými nabídkami, za ně moc plakat nebudu). Nárůst cen zemního plynu je natolik vážný, že továrny vyrábějící zemědělská hnojiva zastavují výrobu; to se může příští rok pro změnu projevit na cenách potravin. Jak bude vypadat nadcházející zima, čert ví. Ta loňská byla na severní polokouli studenější než obvykle, a to vedlo k vyčerpání části zásob plynu v Evropě i v Asii. Právě tento nedostatečný stav zásob je jednou z mnoha příčin, proč se teď ceny plynu urvaly z řetězu. Ale opravdu jen jednou z mnoha. Trh s plynem je globální a v uplynulých letech se řada asijských zemí začala přeorientovávat z uhlí na plyn, zvláště při vytápění domácností, ale i při výrobě elektřiny nebo v průmyslové výrobě. Vůbec se jim nedivím, vždyť zemní plyn hoří celkem čistě, kdežto uhelný kouř je hlavním původcem onoho klasického velkoměstského smogu, který se dnes už chce dýchat málokomu, ať už bydlí v Londýně nebo v Chennai. Ale tím pádem poptávka po plynu ze zemí jako Čína a Indie dlouhodobě roste (ano, i v té Indii). Problém s plynem zhoršuje skutečnost, že nastala celá řada zajímavých náhod, jejichž účinek se navzájem sčítá. Čínská ekonomika se po covidu začala zotavovat tak rychle, že v Číně vznikla krize v zásobování elektřinou. Ve snaze ji zmírnit začali Číňané shánět plyn a uhlí, kde se jen dá, čímž se cena obou komodit samozřejmě zvedla. Situace v Číně je natolik napjatá, že čínské úřady vpustily do země dokonce i milion tun australského uhlí, které předtím dlouhé měsíce bez užitku leželo na nákladních lodích; Čína se totiž loni rozhádala s Austrálií poté, co „klokani“ začali volat po nezávislém vyšetřování původu COVID-19, a pomstila se neoficiálním zákazem dovozu australského uhlí. (Milion tun je ovšem v poměrech obří čínské ekonomiky jen troška, odpovídající spotřebě za pouhých pár hodin; v roce 2020 se v Číně spálily skoro čtyři miliardy tun uhlí.) K zásobovacím problémům v jihovýchodní Asii přispívá skutečnost, že indonéské černouhelné revíry, zdroj poněkud podřadného, ale levného uhlí, poslední rok trpí opakovanými záplavami ohrožujícími těžbu. A abychom se podívali i mimo Asii, tak v Brazílii, zemi, která při výrobě elektřiny spoléhá především na vlastní vodní elektrárny, nastalo pro změnu sucho, takže i dvousetmilionová Brazílie teď shání plyn coby náhradu. Hrozí nedostatek uhlí To už se pomalu obloukem dostáváme do Evropy, ve které leží naše republika. Evropa se v průběhu minulých let obrátila zeleným obzorům vstříc a podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny začal růst. Jenže počasí je náladové a nenechá si poroučet. Obvykle větrná Británie byla letos postižena nedostatkem větru, takže ani větrníky na Severním moři moc nevyrábějí. To je vážný problém, protože větrná energie tvořila v Británii loni čtvrtinu veškeré výroby elektřiny (letos je to pouhých sedm procent, zdroj). Britská a norská elektrická síť se nedávno propojily kapacitním podmořským kabelem, protože řídce osídlené Norsko vyrábí obvykle tolik elektřiny ve vodních elektrárnách, že může levný proud vyvážet ke svým sousedům. Jenže v Norsku letos zase málo pršelo a hladiny přehrad v horách poklesly, takže Norům hrozí, že budou mít málo i pro sebe. Dokonce i v Německu produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů oproti loňsku poklesla. V této situaci nás měl zachránit plyn, protože plynové elektrárny se dají spustit víceméně na povel; byly tedy zamýšleny jako záloha pro případ, že obnovitelné zdroje nevyrábějí dost. Jenže plyn je zrovna drahý a není jej dost. A tak museli i vzorní Němci letos posílit výrobu elektřiny z černého uhlí, a to i přes rostoucí cenu emisních povolenek, která takto vyrobenou elektřinu prodražuje. Ale po uhlí je také globální poptávka, takže hrozí i jeho nedostatek. Německo však odstavilo poslední domácí černouhelný důl roku 2015 a uhlí už jen dováží. Tím pádem je na rozmarech světového trhu zcela závislé, což momentálně znamená „platit jako mourovatý“. Všimněte si prosím, jak zcela mimo naši (míněno českou) kontrolu všechny tyto vyjmenované jevy jsou. Nadcházející zima může dopadnout všelijak Tak to je, když se při výrobě elektřiny v čím dál větším procentu spoléháte na pánaboha, notabene na kontinentě, kde se na něj ani moc nevěří. Prvních pár procent solární a větrné energie se do sítě zapojí relativně snadno, ale kolem 20 až 30 procent už začínají být ty výkyvy docela bolestivé, a teď si jich užíváme naplno. A plyn, který je měl teoreticky utlumit, je momentálně naopak součástí problému. Nadcházející zima může dopadnout všelijak, aniž by s tím nějaký Babiš nebo Fiala mohli něco bezprostředně udělat. V nejlepším případě bude teplo a blátivo a velcí dodavatelé jako USA, Katar a Rusko nás ještě ke všemu zahrnou dodatečnými, zatím nenasmlouvanými zásobami, čímž udrží cenu plynu a potažmo tedy i elektřiny ve snesitelných mezích. (Samozřejmě se v takovém případě dá čekat, že kromě peněz zaplatíme za ten plyn navíc i nějakými politickými ústupky. Taková už je povaha strategických závislostí.) V nejhorším případě ale nastane mráz a bezvětří bez dodatečných dodávek plynu. To by asi musela vzniknout nějaká speciální evropská sociální dávka pokrývající zvýšené ceny energie, patrně zase financovaná na dluh, protože jinak by některým lidem hrozilo umrznutí. A Goldman Sachs varuje i před možností vyslovených blackoutů, které by žádná dávka nevyřešila. Rozhodně teď nemůžu vítězům voleb doporučit, aby v národu vzbuzovali dojem, že to, co se na nás právě nahrnulo, je „něčí“ drahota. Asi tak nejlepší, co teď mohou udělat, je lobbovat ještě intenzivněji v Bruselu za podporu jaderné energie, což už teď ČR spolu s dalšími zeměmi dělá; vzhledem k tomu, že tak činí i Francie, je celkem reálně možné, že Němci budou nuceni couvnout ze svých protijaderných pozic. Ale to je velmi dlouhodobé řešení, které ponese ovoce až za řadu let. Do té doby se bude konat ještě několik dalších voleb, které může vyhrát úplně někdo jiný. Nahrávat mu na smeč hned zpočátku je politický nerozum.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-07-09 11:41:14

Pomsta státu oklamaným investorům

Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Kdysi stát podnítil zájem investorů o budování fotovoltaických elektráren nastavením přehnaně výhodné výkupní ceny za elektřinu, dodanou do rozvodné sítě. Právní úpravu pravidel budování a provozování elektráren co nejvíce zkomplikoval. Kromě jiných omezujících podmínek pro provoz elektrárny a prodej vyrobené elektřiny bylo nezbytné získat licenci, ač v té době to nebylo nutné v Německu a jinde a dnes se nevyžaduje ani u nás. Vydavatelem licencí byl Energetický regulační úřad, který vyřizování přívalu žádostí o licence v letech 2009 a 2010 nezvládl: někteří žadatelé získali licence neoprávněně, na jiné se včas nedostalo. Stát se nakonec k investorům zachoval zákeřně, když v listopadu 2010 vyhláškou rozhodl o snížení výkupní ceny ze 12,50 Kč za kW/h na 5,50 Kč za kW/h pro elektrárny, dokončené po 31. prosinci 2010. Vyvolal tím paniku, protože ohrozil krachem investory, kteří si na financování výstavby vzali úvěr a po snížení příjmu by nemohli plnit splátkové kalendáře. Zmíněnou vyhláškou ale stát porušil vlastní zákon, který možnosti snížení výkupní ceny omezil. Avšak podvedení investoři neměli žádný legální nástroj obrany proti státnímu podrazu. Úředníci poškodili stát a nic se jim nestalo Stát si ale současně vsítil vlastní branku. Připravil sice investory o příjmy a uspořil náklady vykupujícím obchodníkům, ale poškodil i sebe. Příjmem státu z fotovoltaického byznysu je solární daň a daň z přidané hodnoty, jejichž objem závisí na objemu tržeb za vyrobenou elektřinu. Za období 2011-2019 se daňový výnos snížil o 63,2 miliard korun oproti tomu, co by stát získal, kdyby nesnížil výkupní cenu elektřiny. Autoři výše zmíněné vyhlášky z roku 2010 asi na tyto důsledky nemysleli. Poškodili stát nehorázným způsobem, ale nikdo je k odpovědnosti nevolá a stále sedí na teplých místech se zajištěnými osobními příjmy a nulovou odpovědností. Investoři zahnaní do kouta vyhláškou z listopadu 2010, jimž na dokončení výstavby do 31. prosince 2010 chyběla jen maličkost, se pustili do závodu s časem. Někteří se za těchto okolností domohli různými úskoky, které mohly být na hraně zákona nebo dokonce byly protiprávní. Při jejich posuzování byl stát krutě nemilosrdný. Ve zjitřené atmosféře nenávisti k „solárním baronům“, vyvolané některými politiky a novináři, orgány činné v trestním řízení zahájily „hon na solárníky“. Jeho obětí se mimo jiné stal podnikatelský klan Zemků, kteří vybudovali v areálu jejich firmy v Chomutově tři funkční fotovoltaické elektrárny, z nichž jedna je v současnosti největší střešní elektrárnou v ČR. Všechny tři elektrárny vyrábějí elektřinu od spuštění a prokázaly svou bezpečnost, avšak za elektřinu, dodanou do veřejné sítě, v této době nikdo neplatí. Hon na „solární barony“ Jako první odnesli „hon na solárníky“ bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, které státní zástupce Radek Mezlík lživě obvinil, že protokolárně převzali od dodavatele do vlastnictví svých firem zařízení dvou pozemních elektráren, „ač nebyly ani zčásti dokončeny“ a učinili tak s úmyslem oklamat Energetický regulační úřad v licenčním řízení. Ve skutečnosti tento trestný čin se odehrál jen v hlavě žalobce. Čeho obžalovaní chtěli skutečně dosáhnout, žalobce ani soud nezajímalo. Ve skutečnosti v době podpisu protokolů byly na elektrárnách jen malé nedodělky a do vydání licencí 31. prosince 2010 byly dokončeny úplně. Protokoly byly dokladem o vlastnictví, který museli předložit k žádosti o licenci. Mírně předčasné sepsání protokolů v rámci přípravy na projednání žádosti o licenci bylo věcí důvěry mezi investorem a dodavatelem. K oklamání nemohly ostatně sloužit, protože vydání licencí předcházela obhlídka zařízení vyslanou skupinou (ne)odborníků z Energetického regulačního úřadu. Mezlík se pokusil dostat ve stejném řízení do vězení také předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, která se hrubě provinila vůči obchodníkům s energiemi zastavením zvyšování cen elektřiny pro odběratele. Obžaloby ji ale zprostil hned odvolací Vrchní soud v Olomouci. Nic na tom nezměnila ani zlá vůle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který rozhodnutí vrchního soudu napadl dovoláním. Žalobce byl úspěšnější v případě její podřízené Michaely Schneidrové, která musela nastoupit do vězení. Ale Nejvyšší soud ČR ji po sedmi měsících nechal propustit na svobodu. Dosáhla pak rovněž úplného zproštění obžaloby. Zběsilec Mezlík se proti jejímu zprošťujícímu rozsudku odvolal, čímž ji potýral prodloužením sociálně neúnosného postavení obžalované o několik měsíců. Sám si později vysloužil vyslání do Úřadu evropského žalobce.  Nyní přišla řada na sedmdesátníka Zdenka Zemka st., hlavu holdingu, hlavního hybatele projektu výstavby elektráren a jednatele společnosti, která vlastní výše zmíněnou velkou střešní elektrárnu. Před soudem stane poprvé 19. července 2021. Soudní řízení nabralo zpoždění kvůli jeho vážným zdravotním potížím. Žalobce jej viní, že v součinnosti se dvěma dalšími obžalovanými spáchal zvlášť závažný zločin podvodu ve spolupachatelství, zčásti dokonaný a zčásti ukončený ve stádiu pokusu. Podstatou skutkové podstaty žalovaného jednání je opět tvrzení, že pan obžalovaný s úmyslem oklamat v licenčním řízení Energetický regulační úřad protokolárně převzal do vlastnictví firmy nedokončené zařízení elektrárny. Svědectví místo obvinění V tomto případě má obvinění pikantní příchuť, neboť trestní oznámení podal Energetický regulační úřad až v roce 2017, a na jeho vzniku se podíleli (ne)odborníci, kteří udělení licence pro tuto elektrárnu umožnili. Energetický regulační úřad vyslal na sklonku roku 2010 do chomutovského areálu třikrát skupinu (ne)odborníků, kteří měli zjistit skutkový stav elektráren a posoudit jejich způsobilost k získání licence. Při žádné z návštěv ale (ne)odborníci nevystoupili na střechu, takže o stavu elektrárny nic nevěděli. Viděli sice viset ze střechy pár nepropojených kabelů, ale provázející zaměstnanec dodavatele jim vysvětlil, že jejich propojení je záležitostí několika vteřin. Byl-li stav elektrárny skutečně tak špatný, jak na základě nepřímých a dle tvrzení obhajoby neodborně interpretovaných důkazů nyní tvrdí žalobce, pánové měli zabránit vydání licence. Umyli si ale ruce a odjeli. Pokud vznikla škoda, udávaná žalobcem, umožnili její vznik. Nikdo je ale nevolá k odpovědnosti za spoluúčast při uplatnění domnělého podvodného jednání investora a vzniku škody, naopak v trestním řízení vystupují jako svědkové obžaloby. Před soudem stojí pouze podnikatel, který naivně přijal výzvu státu a nechal vybudovat tři fotovoltaické elektrárny, které již 11 let dodávají do sítě elektřinu, aniž by během té doby v nich došlo k úrazu elektrickým proudem nebo jiné nehodě. Nebudu se pouštět do rozboru tvrzení obhajoby o nesprávné interpretaci nepřímých důkazů, protože to je věc soudu. Nicméně přeji obžalovanému Zdenkovi Zemkovi, aby z tohoto trestního řízení vyšel se zprošťujícím rozsudkem. Byl již dost potrestán tím, že se musel smířit s uvězněním synů, dle mého laického úsudku odsouzených pravomocně, leč nespravedlivě. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-08-30 05:22:36

Nástup doby greténské

Ve chvíli, kdy musel francouzský prezident Emmanuel Macron ustoupit protestům žlutých vest a odložit ekologickou daňovou reformu, vstoupila na světovou politickou scénu patnáctiletá záškolačka Greta Thunbergová. Její školní stávka za klima od té doby poutá zájem médií a vytváří atmosféru, v níž by vládám mohlo snadněji projít zdražování energií a potravin výměnou za snížení daní miliardářům. Česko je politickou laboratoří Evropy. Již za vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS) parlament v roce 2007 schválil daňovou reformu, která by v současné atmosféře byla označována jako „ekologická“. Bez střelby do demonstrantů a barikád v ulicích u nás byla zavedena rovná daň z příjmů i uhlíkové daně. Rovná daň pomohla nejbohatším Čechům, Moravanům a Slezanům ušetřit na daních miliardy ročně zrušením třetí až páté sazby daně z příjmů. Mezní sazba byla předtím 32 %. Po reformě zůstala jen jediná sazba 15 %. Lidem s minimální mzdou tím stát naopak na daních z příjmů sebral několik stovek měsíčně. Před daňovým balíčkem ministra financí Miroslava Kalouska (tehdy KDU-ČSL) jsme z potravin, elektřiny, plynu, vodného a stočného platili státu 5 %. Po reformě DPH ze základních životních potřeb vzrostlo v několika krocích na 15 %. Stát tak z rodin tahá měsíčně o několik tisíc více. Nemalou měrou se o to postaraly i ekologické daně, které během projednávání Kalouskova reformního balíčku připojil ve Sněmovně cestou pozměňovacího návrhu jako poslanec ministr životního prostředí Martin Bursík (Zelení). Reformní balík nazvaný zákon „O stabilizaci veřejných rozpočtů“ obsahoval v jednom tisku změny 52 zákonů. Do jejich změti byly metodou „volně loženo“ připsány nové daně z plynu, z elektřiny a z uhlí. Místo stabilizace přinesla reforma růst státního dluhu. V roce 2009 skončilo hospodaření státu s rekordním deficitem ve výši 192 miliard. HDP poklesl meziročně o 4,8 %. S výjimkou Řecka se ČR z finanční krize, která vypukla v roce 2008, sbírala nejdéle v Evropě.  Na rekordním růstu deficitu se podílelo i zavedení podpory pro tzv. ekologické formy výroby energie. Ještě během první vlády premiéra Mirka Topolánka, která nezískala důvěru Sněmovny, se poslanci Bursíkovi podařilo cestou pozměňovacího návrhu k novele spotřebních daní zavést osvobození biopaliv od spotřební daně. Zbohatly na tom firmy z koncernu Agrofert dnešního premiéra Andreje Babiše (ANO). Jako ministrovi životního prostředí se Bursíkovi navíc podařilo prosadit novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energií. Spotřebitelé byli zákonem přinuceni kupovat část energie vyrobené několikanásobně dráž v solárních a větrných elektrárnách. Výkupní ceny energií z těchto typů výroby byly garantovány státem. Kromě toho stát na výstavbu některých solárních a větrných parků přispěl i formou dotací. Celkově Bursíkovy „čisté energie“ zasekly do státního rozpočtu sekeru za 50 miliard ročně. Zhruba sedmkrát více se na solární barony složili občané v účtech za elektřinu. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Žluté vesty Ihned po svém nástupu do Elysejského paláce předložil Emmanuel Macron v květnu 2018 parlamentu daňovou reformu, kterou nazval „modernizační“ a „ekologickou“. Macron navrhl zrušit tzv. milionářskou daň, tedy mezní pásmo daně u příjmů nad 1 milion eur, která byla 75 %, a druhou nejvyšší sazbu, která činila 49 %. Ztráty za miliardy eur vznikající veřejným financím ze snížení daní nejbohatším chtěl kompenzovat především novou daní z elektřiny a vytápění a zvýšením spotřebních daní z paliv. Miliardy eur do rozpočtu mělo přinést i snížení maximální povolené rychlosti na silnicích a dálnicích a masivní nasazení pokutových radarů. Kromě toho Macron sliboval zavést dotační podporu ekologickým formám výroby elektřiny. Během projednávání daňové reformy sestavilo trio aktivistů Jacline Mouraudouvá, Priscilla Ludoská a Eric Drouet nezávislý tým ekonomů, který vypracoval analýzu dopadů připravovaných změn daní na běžné obyvatelstvo. Podle jejich výpočtů měl vládní balíček zvýšit životní náklady pracujících Francouzů průměrně o více než 250 eur měsíčně. Po zveřejnění těchto čísel v srpnu 2018 se ve Francii zformovalo hnutí žluté vesty a vypukly mohutné protesty. Vláda proti nim nasadila policejní těžkooděnce a vodní děla. Při násilných zásazích bezpečnostních složek vyrostly v ulicích Paříže a dalších měst barikády. Reakcí na brutalitu policie a četnictva byl růst podpory žlutých vest. Na demonstraci před závěrečným parlamentním hlasováním o daňové reformě se 17. listopadu 2018 v Paříži sešlo více než 300 tisíc lidí. Vláda proti demonstrantům kromě policie a četnictva nasadila i armádu. Při střelbě do demonstrantů gumovými projektily bylo zraněno 585 civilistů – z toho 16 s trvalými následky na zdraví. Účinek byl opačný, než vláda čekala. Účast na každosobotních demonstracích žlutých vest před Vánoci 2018 vzrostla na miliony osob v rámci celé země.  V pátek 4. ledna 2019 policie zatkla zakladatele žlutých vest Erica Droueta. Za to, že při demonstraci 8. prosince 2018 vylezl na Vítězný oblouk, z něhož promlouval ke shromážděným demonstrantům, jej obvinila z výtržnictví a poškození národní kulturní památky.  Uvěznění Droueta a obvinění Mouraudouvé a Ludoské ze škod za 4 miliony eur vyhnalo další den do ulic ještě více lidí. Vláda proti demonstrantům nasadila 85 tisíc policistů a vojáků s rozkazem použít granáty s nervově paralytickým plynem. Po ošetření zraněných a laboratorním rozboru bylo zjištěno, že granáty obsahovaly i složky zakázané Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní.  Po zveřejnění informací o použitích zakázaných chemických zbraní hněv demonstrantů vyvrcholil. Stoupenci žlutých vest na většině silnic zdemolovali policejní radary. Při mimořádné demonstraci uprostřed týdne se protestujícím podařilo vniknout do úřadu vlády. Mluvčí vlády Benjamin Griveaux musel být evakuován vrtulníkem. Při sobotní demonstraci 12. ledna 2019 se žlutým vestám podařilo s pomocí vysokozdvižného vozíku vniknout do budovy ministerstva financí. Při „návštěvě“ demonstrantů z budovy vyletěly oknem tisíce vládních dokumentů, které byly před objektem spáleny. Spor rozhodla hrozba časově neomezené generální stávky. Odbory ji vyhlásily v reakci na zranění občana, který se kolem demonstrace vracel z práce a jemuž policejní granát utrhl 4 prsty na ruce. V pondělí 14. února prezident Macron částečně demonstrantům ustoupil. Vláda na jeho návrh schválila nařízení o odložení účinnosti daňového balíčku.  Copaté beranidlo Ihned poté byl zájem médií přesměrován ke studentské stávce za klima, kterou na 15. březen 2019 vyhlásila patnáctiletá záškolačka Greta Thunbergová. Školní stávku za klima vymyslel a zorganizoval švédský aktivista Bo Thorén z organizace Fossil Free Dalsland (FFD). Podle vzoru USA, kde děti po střelbě ve škole v Parklandu na Floridě vyšly do stávky proti zbraním. Greta byla na akci najata, protože jako jediná z dětských aktivistů byla ochotna do ní jít i sama. FFD akci rozjela v srpnu 2018. Finančně ji podpořil Open society Fund maďarského miliardáře a měnového spekulanta George Sorose. Až do Macronova ústupu však Greta demonstrovala před švédským parlamentem sama. Zájem televizních kamer zorganizovali po Macronově prohře švédští akcioví spekulanti Ingmar Rentzhog a David Olsson. Na první místo zpravodajských relací jí pomohl inzertní vliv nadnárodních korporací z energetického strojírenství, jako je ABB. Peníze na kampaň a vlivné kontakty dodala i bývalá viceguvernérka švédské centrální banky Kristina Perssonová. S jejich pomocí se během měsíce podařilo přesměrovat zájem médií od lidové vzpoury žlutých vest proti zdražování k tématu údajné hrozby konce světa v podobě CO2. Mediální kampaň ovlivnila i volby do Evropského parlamentu, po nichž stanula v čele Evropské komise bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU). Funkce se ujala se záměrem prosadit uhlíkově neutrální EU. Poté, kdy Leyenová získala důvěru europoslanců, předložila německá vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) zákon o zavedení uhlíkové daně, která by zdražila ropná paliva až o 0,57 eur (15 Kč) za litr. Záměrem spolkové vlády je v zájmu „ochrany klimatu“ přeřadit maso ze snížené 7% sazby DPH do základní sazby 19 %.  Nespí ani česká vláda. V meziresortním připomínkovém řízení už je návrh zákona o zvýšení Bursíkových ekologických daní. Pokud na podzim nepostaví v SRN barikády německé žluté vesty, tak to Babišově vládě projde stejně snadno jako letošní zrušení osvobození bytových domů se společným kotlem od ekologických daní. Parlament je schválil během protestu Milionu chvilek. Geislerová a Minář si toho ani nevšimli. {/mprestriction}  Autor je publicista.

Čas načtení: 2024-02-28 14:28:48

Slovenské vodné elektrárne vyrábajú rekordné množstvá elektriny. Januárové hodnoty boli najvyššie za posledných 25 rokov

Slovenské vodné elektrárne vyrábajú rekordné množstvá elektriny. Ako informovali Slovenské elektrárne, pri vodných elektrárňach evidujú najlepší január za ostatných 25 rokov. Podľa slovenského dominantného výrobcu elektriny, klimatická zmena dáva o sebe vedieť a teplá zima priniesla veľa zrážok. V.....

Čas načtení: 2024-03-01 08:45:00

Majitel Sev.en Energy Tykač zvažuje, že příští rok zavře elektrárny Počerady a Chvaletice

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač podle informací serveru Seznam Zprávy zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře příštího roku. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. Tykač zaměstnává v hnědouhelných lomech Vršany a ČSA a v elektrárnách Počerady a Chvaletice 3000 lidí a pokrývá skoro patnáct procent domácí spotřeby proudu, píše web. Skupina o riziku informovala příslušná ministerstva, možné zavření Počerad a Chvaletic teď řeší pracovní skupina zřízená při ministerstvu průmyslu a obchodu. 

Čas načtení: 2024-03-01 10:40:00

IEA: Emise oxidu uhličitého související s energií loni stouply na nový rekord

Celosvětové emise oxidu uhličitého (CO2) související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Celkově emise z energetiky stouply o 410 milionů tun, tedy 1,1 procenta, na 37,4 miliardy tun. Tempo růstu však zpomalilo z 1,3 procenta v předchozím roce. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Čas načtení: 2024-03-01 09:39:00

Tykač zvažuje zavřít elektrárny. Skončit mají Počerady a Chvaletice i uhelné lomy

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač podle informací serveru Seznam Zprávy zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře 2025. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. Tykač zaměstnává v hnědouhelných lomech Vršany a ČSA a v elektrárnách Počerady a Chvaletice 3000 lidí a pokrývá skoro 15 procent domácí spotřeby proudu, píše web. Skupina o riziku informovala příslušná ministerstva, možné zavření Počerad a Chvaletic teď řeší pracovní skupina zřízená při ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).

Čas načtení: 2024-03-01 10:43:00

Emisí z energetiky přibývá. Uhlí nahradilo vodní zdroje kvůli suchu, říká zpráva

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Celkově emise z energetiky stouply o 410 milionů tun na 37,4 miliardy tun.

Čas načtení: 2024-03-01 11:36:35

Emisí z energetiky přibývá. Uhlí nahradilo vodní zdroje kvůli suchu, říká zpráva

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Celkově emise z energetiky stouply o 410 milionů tun na 37,4 miliardy tun.

Čas načtení: 2024-03-01 11:51:00

Energetické emise oxidu uhličitého byly loni rekordní, hlavně kvůli nedostatku vody

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.