Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-11-16 05:30:00

Ruština pryč, angličtina už od 1. třídy, chce ministerstvo. Odborníci nesouhlasí

Představitelé ministerstva školství plánují změnit výuku cizích jazyků na základních školách. Navrhují, aby se povinně na všech školách vyučovala angličtina už od první třídy. Změnu prosazují i u druhého jazyka, povinný by měl být od sedmé třídy. Úředníci u něj plánují zúžit výběr z možných jazyků. Vypadnout tak může třeba ruština. Navrhované změny ale část učitelů a odborníků na školství kritizuje. Poukazují na to, že na změny není dostatek času ani učitelů. Ponechali by současné nastavení a pozornost věnovali modernějším a efektivnějším metodám výuky.

Čas načtení: 2025-01-15 19:31:00

Angličtina od první třídy, složitější matematika nebo povinný druhý cizí jazyk už pro sedmáky (video)

???? Angličtina od první třídy, složitější matematika nebo povinný druhý cizí jazyk už pro sedmáky. To je jen několik z balíčku změn, které v úterý ministerstvo školství představilo v novém rámcovém vzdělávacím programu – dokumentu, který školám...

Čas načtení: 2025-01-17 18:45:00

Povinná angličtina od první třídy? Někdo nezvládá ani češtinu, píší čtenáři

Angličtina od první třídy, povinný druhý jazyk, a to jen němčina, francouzština či španělština. Čtenáři diskutují o změnách, které přináší velká reforma výuky na základních školách.

Čas načtení: 2016-11-02 15:59:40

10 důvodu, proč rozhodně umět anglicky

Jak jste si mohli všimnout, mezi cizími jazyky je angličtina jednoznačně a již velice dlouhou dobu na prvním místě a už dávno dosáhla globální úrovně. V současnosti se angličtina používá všude – obchod, cestování, vědy, školství, internet, filmy, hudba atd. Angličtina spojuje lidi a pomáhá získat znalosti z mnoha velkých zdrojů informací. Pokud jste stále na vážkách, ...

Čas načtení: 2021-07-17 12:42:24

Ona jako on?

Za okupace, kdy českému národu hrozila záhuba, německé úřady, úměrně s porážkami na východní i západní frontě, zesilovaly tlak proti zbytkům jazykové autonomie. Na gymnáziích se v roce 1944 zaváděly tzv. Wiederhohlungsstunden, opakovací hodiny, v nichž musela probíhat výuka v němčině i v předmětech jako dějepis, fyzika nebo zeměpis. Také vysvědčení bylo dvojjazyčné a stejný zákon postihl i všechny plakáty na česká divadelní představení, filmy, koncerty nebo sportovní akce. Přitom okupační úřady nepřišly na to, aby zrušily ženskou koncovku vlastních jmen jako nepřípustnou koncesi jazyku méněcenného slovanského jazyka. Spokojily se tím, že české herečky a zpěvačky vystupující na německých filmech nebo scénách se české přípony musely vzdát; tak vznikla Anny Ondra, Ada Goll, Lil Adina (Mandlová) nebo prosazovaná Lida Baarova, která dopadla lépe, protože se musela vzdát pouze dvou čárek. Němečtí spoluobčané, kteří nepropadli rasistickým předsudkům a kterým znalost češtiny umožnila lépe se vcítit do pocitů a mysli národa zbaveného historických i přirozených práv, oceňovali na naší mateřštině právě to, co němčina, angličtina ani francouzština není s to rozlišit. Max Brod, neocenitelný propagátor moderní české kultury, a Pavel Eisner, jemuž dokonalý bilingvimus umožňoval posuzovat češtinu z německé perspektivy a naopak, zdůrazňovali specifickou vlastnost češtiny, nejzápadnějšího a nejsložitějšího slovanského jazyka, totiž zdůrazňování rozdílů mezi mužským a ženským rodem. Tam, kde je tvar německého slovesa neutrální (war, ging) a rodový význam mu dodává teprve mužský nebo německý člen (er/sie war, ging), české byl–byla, šel–šla již obsahuje informaci o tom, zda jde o muže nebo ženu. Totéž prozrazují přídavná jména; koncovka ová u ženských jmen je nedílnou součástí jazykového systému a nikdo ji nemůže s odvoláním na osobní rozhodnutí měnit. Připomeňme ještě, jak se cizinci diví, že máme vokál, pátý pád, a že vidíme velký rozdíl mezi tím, když někoho oslovíme „pane Dvořáku“ nebo „pane Dvořák“, „Michale, vstupte“, nebo „Michal, vstupte“. Není to vymoženost jazyka, který i v oslovení respektuje hodnotu jména? Z hlediska češtiny, a nejen slovanských jazyků, je nepochopitelné, že angličtina není s to rozlišit zásadní rozdíl mezi „ty“ a „vy“, a při vlastních jménech zcela opomíjí rod, takže, neumožní-li nám to kontext, vůbec nemůžeme zjistit, jde-li o muže, nebo ženu. Ale z tábora propagátorů duhové vlajky už slyším, že právě to je přednost, protože rozlišování binárních rodů již patří do starého železa a dnes většina se musí přizpůsobit rozdrobeným menšinám. Bezpochyby to souvisí s návrhem zákona (v Německu jej prosazují Zelení, u nás nejspíš Piráti) o tom, že 14letí mohou bez svolení rodičů i bez lékařského vyšetření změnit své pohlaví. V jazyce – a bezpochyby i v biologii – každé porušení základní normy není ničím jiným než násilím proti přirozenému stavu věcí. Ten vznikl v průběhu tisíciletí, nevznikl náhodou, ani svévolným rozhodnutím nějaké mocenského centra.  Ženy, které snesou být Eva Pokorny, Marie (Mary) Pištora (Pistora), Jeanne Ryba, Jana Starosta; ženy, které nepocítí aspoň trochu studu, když se o nich mluví jako o slečně Pokorny, Pištora, Ryba, Starosta; kterým nevadí, když slyší, že potkaly přítelkyni Pokorny, Pištora, Ryba, Starosta, a kterým je jedno, že lidé nebudou vědět, jak je mají oslovit (Pokorny, Pištoro, Rybo, Starostko) či zda mají jejich jména zásadně neskloňovat (angličtina jako vzor), nebo přece jen skloňovat (dopis od paní Pištory, Ryby, Starosty, či, nedej pámbu, Pištorové, Rybové, Starostové), tedy takové nepřechýlené ženy, která se konečně vymanily, jak nám některé vysvětlují, z předsudků patriarchátu („přestala jsem být majetkem otce“, prohlásila paní Rybová, pardon – Ryba) a konečně učinily něco ve prospěch stále nedostatečné emancipace žen, tedy ženy emancipované i od své mateřštiny, vypadávají z okruhu uživatelů českého jazyka a přihlašují se k obci lidí hovořících anglicky nebo jinou neslovanskou řečí. Vystupovat s touto vykastrovanou formou jména v českém prostředí znamená vysokou míru jazykového odcizení, které všechny Čechy a znalce češtiny zaráží a odpuzuje. Brod a Eisner viděli v zdůrazňování rodu v češtině více než jen pouhou formu, měli za to, že je to zvláštní citový příznak, který označili jako erotismus. Projevuje se to i v tvorbě podstatných a přídavných jmen: čeština dokáže z jednoho základu (učeně: lexikálního morfému) vytvořit celý vějíř slov různého významového, citového, příležitostného zabarvení. (Mimochodem: našli byste německý nebo anglický výraz pro obyčejné české slovo panenka?) Buď jak buď, naši západofilové a světoběžníci, kteří se zasazují o to, aby se české děti učily anglicky již od první třídy, kdy ještě zápasí s mateřštinou a teprve osvojují její spisovnou podobu, mohou být s novým jazykovým zákonem spokojeni – zase jsme se o krůček přiblížili vyšší, atlantické civilizaci. Že se tento zákon dopouští násilí na jazyce, který již během dvou tisíciletí překonal horší časy, jeho navrhovatelům a schvalovatelům nevadí. Neškodilo by jim, kdyby se seznámili s jedním významným žánrem českého písemnictví, totiž s obranami češtiny. Za první traktát tohoto typu můžeme považovat Proglas, předmluvu k prvnímu staroslověnskému překladu evangelia, který pořídil filozof Konstantin v 9. století. (Uvědomujeme si dnes, doceňujeme vůbec, že počátek všech spisovných slovanských jazyků vznikl na Velké Moravě?) Mezi dalšími ochránci českého jazyka najdeme významné osobnosti všech dob, vyznání a profesí. Zastavím se pouze u jedné z nich; je to historik Pavel Skála ze Zhoře, jehož jméno zaznělo u příležitosti čtyřsetletého výročí popravy 27 pánů na Staroměstském náměstí. On totiž, jako účastník povstání, který musel po bitvě na Bílé hoře emigrovat, zanechal nejobsáhlejší zprávu o stavovském povstání a jeho katastrofálních důsledcích. Když jsem se seznamoval se Skálovým životopisem a s jeho mimořádně bohatým literárním odkazem, narazil jsem na jeho spisek, v němž, vědom si ohrožení, jaké tehdy češtině hrozilo, vystupuje na její obranu. S humorem a ironií líčí pronikání německých slov a vazeb do tehdejší češtiny, která byla násilím vyhnána z oblastí vyššího společenského a kulturního života. Tak mě napadlo, jak by bylo dnes absurdní čekat od některého z našich exulantů – vzdělanců usídlených v Americe, Anglii nebo Kanadě satirickou obranu češtiny poškozovanou podivnými anglo-americkými barbarismy. V závěru ještě jedna kritická poznámka. Vůbec totiž nerozumím tomu, že dnes, kdy jsme svědky útoků proti převaze mužského rodu v češtině (přitom se zapomíná, jaké významné místo čeština uděluje ženskému rodu), ochránkyně ženských práv se bezhlavě zbavují koncovky, která zdůrazňuje jejich ženskou odlišnost, a nelogicky se ztotožňují s mužskou formou svého jména. Klade se řečnická otázka, jaká že to je síla, před kterou i bojovnice za ženská práva skládají své zbraně. Odpověď najdeme v Orwellovi, v pokoře před Velkým bratrem. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-02-26 13:03:50

Soft-trade recenze

Soft-trade recenze redakce St, 02/26/2025 - 13:03 Osobní finance Klíčová slova: Soft Trade Soft-trade recenze Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Vytvořte si účet v Soft Trade Registrace v Soft Trade trvá jen několik minut a umožňuje vám okamžitě začít obchodovat. Klienti získají přístup k výkonné platformě WebTrader, která je vybavena všemi potřebnými nástroji pro úspěšné obchodování. Tarifní plány Soft Trade Soft Trade nabízí tři úrovně účtů, přizpůsobené potřebám různých kategorií obchodníků. ZAČÁTEČNÍK Minimální vklad: 250 $ Spready: od 0,12 pipu Komise: ŽÁDNÁ Platforma: WebTrader Finanční páka: až 1:50 Vstupní bonus: 15 % Swapy: Standardní Reálná tržní data: ✔ Finanční novinky: ✔ Stop-loss a take-profit: ✔ Ochrana proti zápornému zůstatku: ✔ Více měnových možností financování: ✔ SSL bezpečnostní standard: ✔ Vícejazyčná zákaznická podpora: angličtina PROFESIONÁL Minimální vklad: 2 500 $ Spready: od 0,1 pipu Komise: ŽÁDNÁ Platforma: WebTrader Finanční páka: až 1:100 Vstupní bonus: 20 % Swapy: Konkurenční Reálná tržní data: ✔ Finanční novinky: ✔ Stop-loss a take-profit: ✔ Ochrana proti zápornému zůstatku: ✔ Více měnových možností financování: ✔ SSL bezpečnostní standard: ✔ Vícejazyčná zákaznická podpora: angličtina BUSINESS Minimální vklad: 25 000 $ Spready: od 0,0 pipu Komise: ŽÁDNÁ Platforma: WebTrader Finanční páka: až 1:300 Vstupní bonus: 30 % Swapy: Konkurenční Reálná tržní data: ✔ Finanční novinky: ✔ Stop-loss a take-profit: ✔ Ochrana proti zápornému zůstatku: ✔ Více měnových možností financování: ✔ SSL bezpečnostní standard: ✔ Vícejazyčná zákaznická podpora: angličtina Proč si vybrat Soft Trade? ✅ Flexibilní obchodní podmínky – nízké spready, nulové komise, konkurenční swapy.✅ Bezpečnost prostředků – SSL standard a ochrana proti zápornému zůstatku.✅ Moderní platforma WebTrader – přístup z jakéhokoli zařízení.✅ Vstupní bonusy – výhodné podmínky pro nové klienty.✅ Podpora v angličtině – kvalitní servis a rychlá pomoc. Soft Trade je ideální volbou pro ty, kteří chtějí vydělávat na finančních trzích s využitím nejmodernějších technologií a spolehlivých obchodních podmínek. Vytvořte si účet a začněte svou obchodní kariéru ještě dnes! Přidat komentář Soft Trade je moderní broker, který svým klientům poskytuje širokou škálu obchodních možností s přístupem na globální finanční trhy. Společnost nabízí inovativní řešení pro obchodníky všech úrovní, od začátečníků až po profesionály.

Čas načtení: 2018-07-30 23:53:21

Angličtina na dovolené

Autor článku: Jiřina Velemanová Chystáte se na dovolenou? Pozor na jazyková faux-pas! Tyto chyby v angličtině vás mohou nejen v létě dostat do nepříjemných situací Cestujete na dovolenou autobusem nebo letadlem? Važte svá slova, mohla by vás stát víc, než si myslíte! Podívejte se na nejtypičtější chyby v angličtině, které pro vás sestavila jazyková škola James Cook Languages, a užijte si cestu [...] Příspěvek Angličtina na dovolené pochází z MAGAZÍN VELKÁ BRITÁNIE

Čas načtení: 2019-07-09 14:27:18

Kateřina Farná: Jak jsem potkala Brusel (ukázka z knihy)

Kniha Jak jsem potkala Brusel vás zavede do nejskrytějších komnat belgické metropole, kterou s Vlámy a Valony sdílí lidé více než 180 národností. Koláž osobních zážitků, reportáží, vtipných glos, vážných témat, zajímavých reálií a pamětihodných příběhů odráží autentickou podstatu města, kde se zrodila první čokoládová pralinka i architektonická secese, a kde je snazší sehnat politika než šikovného instalatéra. Publikace připomíná ohromný úspěch Československa během Světové výstavy Expo 1958, představuje královskou rodinu a monstrózní Justiční palác, vysvětluje necitlivou bruselizaci, neopomíjí patálie sochy čurajícího chlapečka, ozřejmuje důvody, proč Belgičané jako národ vlastně neexistují, nebo odhaluje místo, kde básník Paul Verlaine postřelil svého mladého milence. A jako bonus se naučíte bruselsky a dozvíte se, jak vzniká pravé lambické pivo. Vše v přehledných 60 kapitolách, bohatě vybavených fotografiemi a vtipnými ilustracemi.   Ukázka z knihy: JAZYKOVÝ BABYLONBrusel je schizofrenní město. Vlámové versus Valoni, Belgičané versus přistěhovalci, zaměstnanci úřadů EU versus většinová společnost. Čím déle nad Bruselem přemýšlím, tím víc chápu, proč zrovna tam úspěšně tvořil jeden z největších surrealistických malířů René Magritte (více ve stejnojmenné kapitole). Je to místo dvou oficiálních jazyků, kde jeden kamarád bydlí v Elsene, druhý v Ixelles, a přitom je to stále tatáž městská část, a kde na jednom konci tramvajové linky podává řidič hlášení jen vlámsky, přičemž na druhém pouze francouzsky. Je to trochu blázinec, protože kvůli byznysu, vzdělání nebo z rodinných důvodů se většina Belgičanů naučila žít dvojím životem, ale mnohdy ty jazyky užívají spíš tři a více. Neplatí to samozřejmě obecně. Dorozumívací potíže mezi oběma hlavními komunitami stále existují a měly například na svědomí některá vlaková neštěstí, protože si vlámští a frankofonní dispečeři nerozuměli.            Bruselský region se snaží své úřední jazyky držet v rovnováze. I když se to vždycky úplně nedaří zejména v okrajových částech, tak téměř všechny městské cedule, názvy ulic a ukazatele směru jsou jak ve francouzštině, tak i nizozemštině a někteří hnidopichové řeší, který jazyk má být na prvním místě a který na druhém. Když jsem přišla poprvé na cizinecké oddělení etterbeeckého obecního úřadu, měla jsem smůlu. Hrdá valonská hlava za přepážkou odmítla mluvit anglicky, i když se k angličtině hlásila malá zaprášená cedule na dveřích do její kanceláře. Mluvila na mě španělsko-francouzsky, já na ni francouzsko-německo-anglicky a s pomocí rukou a nohou, abych se nakonec dozvěděla, že mám za měsíc a půl přijít znovu a vyplnit další dokumenty (více v kapitole Byrokracie). Příště jsem měla štěstí na Vláma, jehož angličtina by se dala tesat. Podobná štěstěna se mi však potom dlouho vyhýbala a já se po nocích raději drtila francouzštinu, protože se základními frázemi Bonjour, ça va? Comment vous vous appellez? Bon soir, Bon appétit nebylo možné vyjít dál než před práh. {loadmodule mod_tags_similar,Související}             Jakmile opustíte nevyzpytatelné vody bruselského úřadu a vyplujete do národně smíšeného regionu a kulturně rozmanitého města, můžete v jedné jediné tramvaji zaslechnout deset, ale i dvacet různých jazyků, pochopitelně nejen těch evropských, ale i hybridních řečí a hatmatilek. Ostatně každý den se lidé žijící a pracující v Bruselu snaží mezi sebou domluvit 2, 3, 4, 5 a někdy i více jazyky, a tak musejí být v konverzaci značně kreativní a někdy míchat několik řečí dohromady, aby se dobrali kýženého výsledku. Lebedíte si v kavárně, a už to jede! Zprava dva chlapíci diskutují vlámsky, nalevo dámy štěbetají francouzsky, obsluha kavárny zdraví italsky a naproti sedící kravaťáci dělají byznys anglicky... Španělé brebentí rádi „špancouzsky“ a někteří Italové mluví víceméně italsky s francouzským přízvukem. Další jazykovou koketérií je franglaiština, která se v Bruselu také rozšířila a zaplnila prostor výrazy jako formidabilní, aretování, explikovat, refýžovat, fatigovaný... Z toho, jak se lidé doma nebo na ulici handrkují a pokřikují na sebe v různých jazycích nebo horečně na baru diskutují o tom, jak se co v jakém jazyce řekne, může být někdy člověk perplex. Po nějaké době si může všimnout, jak mu leze z úst: Uvři dveře, C’est co? Pozor, y a auto! nebo C’est kočka.             Brusel je podle World Migration Report druhým nejkosmopolitnějším městem na světě a prvním v Evropě, žije tam 183 národností, které hovoří více než stovkou jazyků a jejich dialektů. Peloton vede francouzština. Pro polygloty ráj na zemi, v kině jsou i troje titulky nad sebou, akorát češtinu si většinou můžeme strčit do kapsy. A protože my Češi víme, jak je náš jazyk těžký, máme pochopení pro chyby, které v něm cizinci dělají. Podobně bývají až na výjimky tolerantní obyvatelé Bruselu. Ovšem kromě Francouzů, kteří jsou i tady proslulí tím, že mohou k vašim špatným jazykovým návykům zaujmout až ostentativně nepřátelský postoj. Navíc valonština není klasická francouzština, a Francouzi se někdy rádi posmívají hrdelnímu přízvuku Valonů (více v kapitole Bruselština aneb Mluvíte belgicky?). A i když fráze „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ zní jako klišé, v Bruselu na každém rohu platí, že znalost cizích řečí opravdu otevírá nové dveře. Najdou se samozřejmě výjimky odmítající tu jeden, tu druhý jazyk z čistého nacionálního přesvědčení. „U mě platí, že kolik znám jazyků, tolikrát jsem režisérem. Zatím zvládnu jen tři nebo čtyři, pokud zahrnu i dialekt mého rodného města, který už figuroval v Býčí šíji. Další jazyky nechám režisérům, kteří je umí,“ pravil v jednom rozhovoru vlámský režisér Michaël R. Roskam.            Vlámové umí většinou skvěle anglicky, protože po vzoru severních sousedů nedabují anglosaskou televizní produkci, a také slušně francouzsky, neboť se francouzštinu povinně učí na základní škole (více v kapitole Děti jeslemi povinné). Na svůj mateřský jazyk, považovaný za květnatější regionální variantu nizozemštiny, jsou hrdí, takže mívají tendence vmést vám do tváře: „Vy po čtyřech letech v Bruselu ještě nemluvíte vlámsky?!“ Valoni umějí většinou také italsky, španělsky, portugalsky, na své belgické francouzštině si také náležitě zakládají a na vlámštinu začasto zvysoka „vyvíteco“. Pokud neprojevíte alespoň elementární snahu mluvit francouzsky, budou vám na smrt svých dětí přísahat, že „vůbec, ale vůbec oni nemluvit anglicky, vy muset mluvit francouzsky, protože Brusel.“ Ti vstřícnější vám jen stroze sdělí, že hovoří anglicky „ánpe!“ (trochu). Ani Vlámové však nejsou kdovíjaká jazyková neviňátka. Může se vám stát, že si v Bruselu zavoláte instalatéra a on to bude Vlám jak poleno, který neumí ani slovo francouzsky. Komplexy z toho určitě mít nebude. Naopak. Odplivne si, že každý cizinec se v Bruselu učí jen francouzsky nebo používá angličtinu, a na jeho rodnou řeč kašle. Stačí popojet k moři na severu Belgie, abyste pocítili vlámský jazykový hněv. Někteří se tam budou tvářit, že vám francouzsky nerozumí, ačkoliv tušíte, že to není pravda. Naopak fascinující je sledovat belgické tiskové konference. Tiskoví mluvčí, uvádějící jakoukoli novinku od otevření pekárny až po dostavění tunelu, jsou schopni plynule přecházet z francouzštiny do vlámštiny, z té do angličtiny, a někdy ještě i do němčiny. Podle pozorování jednoho zahraničního zpravodaje se pomocí různých jazyků také trochu manipuluje s veřejným míněním. Třeba tak, že belgický ministr zahraničí na brífi ngu hovoří o evropských záležitostech francouzsky, v angličtině mluví o mezinárodních tématech mimo EU a nepříjemná témata rozebírá vlámsky.             Do bruselského jazykového babylonu patří ještě sterilní eurořeč – jazyk dokumentů, kuloárů a jednání v rámci institucí EU, kde se většina práce odehrává v angličtině, francouzštině a němčině. Po několikadenním summitu to však v hlavách některých účastníků, včetně novinářů, může vypadat i takto: „Jajdaiejvkajůopoi alkjhflu jkahlfkdiu ambvkjaljht alkjd lkjhf alkjlhlu ahha kljhlufann alhkjha aklhjdlakhj...“ Pod tíhou nekonečného toku řečí, prohlášení a komuniké ve všech jazycích eurozóny musíte na chvíli vypnout, aby se vám nerozskočila hlava. Nezbytností je rovněž znalost euroúřednického newspeaku, který nezadržitelně proniká mimo zdi evropských institucí. Průměrný unijní úředník ovládá minimálně tři jazyky, výše postavený až pět. Hodně termínů v jejich hantýrce ani nemá český ekvivalent. Předpokládá se, že lidé pracovně provázaní s EU politikou bruselský EUžargon ovládají. V legislativních normách a dokumentech z dílen evropských úřadů se obyčejný smrtelník ztrácí v proudu cizích slov, odborných výrazů, technických zkratek a naprosto nesrozumitelných formulací. A proto vznikla těžká tisícistránková, hustě popsaná bichle s názvem Velký slovník zkratek Evropské unie. Takže když vám někdo sdělí, že pracuje na „dýdží“, neznamená to, že špatně vyslovuje slovo dýdžej, ale dělá na „DG“, tedy generálním ředitelství nějakého útvaru Evropské komise.            Po referendu o brexitu se začalo seriózně hovořit o možném otřesu dominantního postavení angličtiny a le comebacku Molièrova jazyka. Nepochybuji o tom, že se Francie a frankofonní Belgie budou o renesanci francouzštiny snažit. „Bývaly časy, kdy všichni v eurobublině, komisaři, úředníci, mluvčí, a dokonce i Boris Johnson33, který působil v Bruselu jako novinář, mluvili francouzsky,“ uvedl Christian Spillman z agentury AFP, který poprvé do Bruselu přišel jako korespondent v roce 1991. Zásadní obrat nastal v roce 2004, kdy došlo k tzv. východnímu rozšíření Unie. Málokdo z nových zástupců mluvil francouzsky, takže ve formální i neformální konverzaci dostala zelenou angličtina.             Jazyková a kulturní nepochopení bývají obvykle trapně nepříjemná, ale kdo z cestovatelů se dokáže v cizích zemích vyhnout chybám z neznalosti. Mám jich na kontě několik. Naší sousedce Maryke jsme po nějakém čase začali říkat souseda. Často neupravená tělnatější žena vypadala jako divoženka. Někdo by v ní dokonce mohl vidět staropanenskou ježibabu. Už jen koště jí chybělo. Neuklízela ale vůbec, na to si platila starší Polku. Pracovala ve své domácí kanceláři jako účetní a žila sama s kočkami. Když jsem se s ní šla seznámit, hned na uvítanou jsem jí vmetla do tváře, že má moc hezké [šat], tedy kočky (fr. les chats). Touto dobrosrdečně zamýšlenou lichotkou jsem ji definitivně přesvědčila, že my lidé z východní Evropy, kam si Belgičané často Českou či Slovenskou republiku nebo Polsko na mapě světa posouvají, nemáme vůbec žádné vychování.             Koukla na mě trochu podezíravě, jako že špatně slyšela, a tak jsem jí větu pro jistotu zopakovala ještě jednou a hlasitěji, aby mé zvučné [ŠAT] opravdu slyšel celý dům. Přece si ze střední školy pamatuji francouzský ekvivalent slova kočka. Podívala se na mě přes své upatlané brejle ještě podezíravěji a důrazněji prohlásila [ša]. Pomyslela jsem si, že je nějaká nechápavá. Ona si zase určitě říkala něco o mé natvrdlosti. Rozloučily jsme se a mně to celou dobu vrtalo hlavou. Když jsem pak náhodou potkala kamarádku, zkušenější plavkyni v těchto komplikovaných jazykových vodách, příhodu s kočkami jsem jí povyprávěla. Usmála se, jaké faux pas jsem předvedla hned na začátku našeho sousedského soužití. Milé Maryke jsem totiž s úsměvem a nedokonalou výslovností sdělila, že má pěknou pipku, mám-li to napsat slušně. V jemnějším vyznění bývá la chatte [šat], chápáno jako kočička/číča, anglicky pussy. Později jsem zjistila, že řada turistických průvodců do frankofonních zemí nabádá cestovatele, aby své potenciální lásky za žádnou cenu neoslovovali [ma šat]. Mohlo by to skončit pořádnou fackou. Trochu hůř dopadla má spolužačka z večerní školy francouzštiny, Italka Christine-Beatrice, které se podařilo během večírku přede všemi pozvanými prohlásit, ať si dávají pozor na její nemocnou kočku, aby je nekousla. Francouzsky hovořící hosté zkoprněli. Oznámila jim totiž něco jako „moje pipina má breberky“.            Často jsem se chodívala procházet do krásně upravených bruselských parků, kde se to hemžilo nejen papoušky, ale také voláním dětí [mamí, mami, papi] směrem k osobám, které je zrovna hlídaly. Říkala jsem si trochu nekorektně, panečku, ta starší prošedivělá dáma má odvahu mít ve svém věku tak malé dítě. Jenže po nějaké době, jak jsem pronikala do tohoto složitého babylonu, jsem zjistila, že si musím setsakramentsky dávat pozor, zda je mluvčí frankofonní, anglofonní nebo třeba Slovan, protože mummy[mami] v angličtině znamená maminka, ale francouzské mummi [mamí], případně papi [papí] vyjadřuje babičku a dědu (maminka a tatínek jsou maman a papa). Do humorných situací se naopak české maminky dostanou tím, když své batole vezou v kočárku a vyzvou ho, ať udělá na kolemjdoucího usmívajícího se muže „papa“. Zaskočený cizí pán se nezřídka začne okamžitě bránit, že on přece není jeho tatínek. Pro frankofonní rodiče totiž představuje dětský pozdrav slovo „dada“.            V dalších jazykových nástrahách bych mohla pokračovat: například onze francouzsky znamená číslo 11, ale nizozemsky „naše“. Jednou si můj manžel nedal v pekařství pozor na francouzskou výslovnost a místo dvou deux, [de] croissantů jich dostal dvanáct douze, [důz]. Začátečníci často ledabyle říkají [du]. Pro cizince najednou všechno zní úplně stejně: deux, de, des, douze [du/de]. Chtěla jsem manžela rozveselit obědem v rybí restauraci. Abych mu ukázala, jak jsem se ve francouzštině za těch pár týdnů výuky zlepšila, zeptala jsem se číšníka, jakou [puazon] (psáno poison) by nám doporučil. Pobaveně odvětil, že [puazon] nepodávají, neboť à la carte nabízejí jedině delikátní a nejedovaté [puazon] (psáno poisson). Manžel viditelně pookřál. Nad skleničkou alsaského vína jsme pak diskutovali o dalších jazykových pastích, jako například v angličtině dessert/desert (koláč, poušť), kdy si snadno kvůli špatné výslovnosti objednáte v kavárně místo dortíku kus Sahary. S belgickou francouzštinou mohou mít nejen kvůli odlišnému přízvuku a výslovnosti v Bruselu problém také samotní Francouzi. Mladá manažerka původem z Paříže, která si našla v Bruselu lásku, mi vyprávěla, jak v ní při hovoru valonští spolupracovníci spolehlivě poznají Francouzku, neboť ve významu savoir (vědět) používá pouvoir (být schopen, moci), což při dohadování podmínek byznysu může být dost zapeklitá věc. Frankofonní Belgičan totiž spíš prohlásí Je sais ve smyslu „Já můžu“, kdežto Francouz to bude chápat jako „Já vím“, což nutně neznamená, že dotyčný může úkol udělat, respektive udělá.             I samotní frankofonní frňáci, kteří prázdniny stejně jako my Češi zbožňují tak, že o nich rovnou mluví v plurálu les vacances, umí někdy zaperlit jako pravé šampaňské. Jako třeba, když se jedna francouzská slečna snažila příchozí na pracovní setkání uctivě usadit anglickým pokynem: „Šit daun plís.“ Ta slova pronášela dívka, sladce navoněná a sladce nevědoucí, co právě těm hlavounům unijních úřadů, mezinárodních korporací i ambasád a dalším důležitým personám řekla.33/ Bývalý britský ministr zahraničí, obhájce brexitu, syn pracovníka Evropské komise a absolvent European School of Brussels. EUROSLOVNÍČEK Bruselit se blahem ... Radost z kariérního postupuBruselné ... Peníze z eurodotacíDo brusele ... Do prčic, v souvislosti s politikou a byrokraciíDobruselit ... Dobrat se k totálnímu krachuEurobubák ... Politik donekonečna strašící Unií a BruselemEuromýtus ... Dezinformace o neexistujícím nařízení z EU Vlezdobruselista ... Jedinec toužící pro práci v EU úřadech a politiceVybruselit z něčeho ... Snaha vše svést na složitou a do všeho zasahující politiku Evropské unie Novinářka a publicistka Kateřina Farná (*1983) působila v Bruselu více než čtyři roky jako korespondentka deníku Právo. Přispívala také na svůj blog Bruselská sojka a publikovala ve slovenském Denníku N. Z rodinných důvodů se absolventka pražské Fakulty sociálních věcí Univerzity Karlovy nemohla naplno věnovat psaní o evropské politice, a tak se zaměřila na „cvrkot kolem“. Výsledkem je mj. několik výjimečných příběhů, které do českého mediálního prostoru přinesla. Líbí se jí laskavý humor a váží si všech, kteří hájí dobré hodnoty a nebojí se být sami sebou, i když to nemusí být pohodlné.Nakladatelství GRADA Publishing, Praha, 2019, váz., 360 stran.

Čas načtení: 2024-03-07 10:02:32

Jak změnit jazyk pro Lonsdor K518 Pro?

Lonsdor K518 Pro je k dispozici ve více jazycích. Výchozí jazyk je angličtina. Jazyk na zařízení můžete změnit sami. S následujícím průvodcem to snadno zvládnete.Podporovaný jazyk K518 PRO:angličtina, španělština,…

Čas načtení: 2025-02-21 12:09:20

Angličtina je dnes všude, ale pro Čechoslováky to byl exotický jazyk

Angličtina se dnes považuje za globální jazyk číslo jedna a na českých školách se ji děti povinně učí už na prvním stupni. Ještě před sto lety v Československu však byla spíše okrajovým jazykem a mnohem více lidí znalo francouzštinu či němčinu. Komunistický…Read more →

Čas načtení: 2026-01-29 14:21:00

Povinná angličtina u přijímaček na střední je fáma z TikToku, autor chtěl vydělat

Poplašení deváťáci mezi sebou šíří zprávu, že letos bude u přijímacích zkoušek na střední školu povinná i angličtina. Fáma vznikla na TikToku, kde ji vypustil uživatel, který nabízí kurzy doučování angličtiny. Angličtina na přijímacích zkouškách nebude, ujistil všechny ministr školství. Zmatek zřejmě vznikl kvůli tomu, že Cermat angličtinu zařadil do nabídky zkoušek nanečisto, aby si test mohli vyzkoušet ti, kteří ho potřebují.

Čas načtení: 2026-01-29 14:21:00

Povinná angličtina u přijímaček na střední je fáma z TikToku, autor chtěl vydělat

Poplašení deváťáci mezi sebou šíří zprávu, že letos bude u přijímacích zkoušek na střední školu povinná i angličtina. Fáma vznikla na TikToku, kde ji vypustil uživatel, který nabízí kurzy doučování angličtiny. Angličtina na přijímacích zkouškách nebude, ujistil všechny ministr školství. Zmatek zřejmě vznikl kvůli tomu, že Cermat angličtinu zařadil do nabídky zkoušek nanečisto, aby si test mohli vyzkoušet ti, kteří ho potřebují.

Čas načtení: 2026-01-29 14:37:34

Povinná angličtina u přijímaček na střední je fáma z TikToku, autor chtěl vydělat

Poplašení deváťáci mezi sebou šíří zprávu, že letos bude u přijímacích zkoušek na střední školu povinná i angličtina. Fáma vznikla na TikToku, kde ji vypustil uživatel, který nabízí kurzy doučování angličtiny. Angličtina na přijímacích zkouškách nebude, ujistil všechny ministr školství. Zmatek zřejmě vznikl kvůli tomu, že Cermat angličtinu zařadil do nabídky zkoušek nanečisto, aby si test mohli vyzkoušet ti, kteří ho potřebují.

Čas načtení: 2026-03-19 05:00:00

Turek čelí vtípkům za nezdařilý projev v angličtině: Vážně měl šéfovat zahraničí?!

Únavou či vlivem prášků obhajoval vládní zmocněnec Filip Turek (40, za Motoristy) svůj nepříliš zdařilý projev v Bruselu, který se rychle stal hitem internetu. Ministr Boris Šťastný (55, Motoristé) v Blesku tvrdil, že Turek mluví lépe spatra, jenže… Vládní zmocněnec teď schytává posměch a zařadil se mezi politiky, kterým angličtina „zavařila“. A po internetu koluje celá řada vtípků na Turkovo konto.

Čas načtení: 2011-01-29 00:00:00

Lustry Artecnica: Kolekce se jmenuje Bright Side Lights!

Angličtina dává stejně jako každý jazyk prostor pro kreativní nápady. V tomto ohledu můžeme vnímat název kolekce svítidel americké progresivní společnosti Artecnica, v němž figuruje slovíčko „bright“. To můžeme vnímat jednak podle vizuální stránky lustrů, která je čirá a blýštivá, jednak také podle ...

Čas načtení: 2009-12-04 06:00:00

Help for english - angličtina pro všechny

Všichni příznivci angličtiny pozor! Nastal čas si představit projekt nebývalých rozměrů a kvalit. A to vše zdarma. Už žádné placení za výuku. Nyní máte celý jazyk jako na dlani. Učení je zase o něco zábavnější. Helpforenglish.cz přichází… Přehledně a zdarma Projektů, věnujících se výuce angličtiny ...

Čas načtení: 2013-05-10 12:22:00

Udělám to zítra aneb co je to prokrastinace

Prokrastinace je chorobné odkládání nepříjemných činností.Problém s odkládáním je velmi rozšířený, píše se o něm v knížkách nebo na webech a dokáže způsobit zejména v práci velké potíže. Není to ale tak úplně lenost. Prokrastinátor se nemusí flákat, může pracovat dosti usilovně, jen nedělá to má. Dává přednost tomu, co ho víc baví před tím, co je důležité a potřebné. Ono to ani není tak jednoduché ohlídat a zhodnotit. Když se na vás celý den obracejí lidé (zákazníci, šéfové, kolegové, rodina) s nějakými požadavky a vy se snažíte vyhovět, tak se docela klidně stane, že vám už nezbyde čas ani energie na věci, které se sice nepřipomínají tak hlasitě, ale přesto jsou důležité – angličtina, cvičení, zdravá výživa, vztahy v rodině, dostatek spánku atd.Odkládání je snazší tehdy, když k ní máte prostor. Znají ji třeba vysokoškolští studenti, protože ti si mohou svoje studium rozvrhnout dost svobodně. Když je termín ještě daleko, zdá se, že je času dost, tak proč se honit, že. Když se termín přiblíží, najednou jsme ve stresu, najednou nestíháme, panikaříme, což samozřejmě celou situaci jedině zhoršuje. U mě osobně se odkládání dost pojí s nepříjemnými pocity – mám sklon vyhýbat se tomu, čeho se bojím nebo z čeho mám špatný pocit. A nemusí to být nezbytně nutně nějaké bůhvíjak obtížné věci. Nerada třeba telefonuji, mám raději osobní kontakt. Ze všeho nejvíc mi ale vadí pocit, že jsem něco udělala špatně nebo že jsem v něčem neschopná. Z toho důvodu třeba strašně nerada chodím na úřady, protože jsou mi všechna ta úřední nařízení, jednání, formuláře cizí a skoro fyzicky cítím, jak tam moje IQ klesá a klesá až je tak nízko, že si po něm šlapu.Oblíbeným předmětem odkládání je návštěva zubaře, ale to je celkem pochopitelné, tam nás žádné úžasné zážitky nečekají.Receptů na odkládání (nebo spíš proti odkládání) se dá na internetu najít víc. U věcí, které musím dělat často nebo dokonce denně se mi osvědčilo je dělat ve stejnou dobu a za stejných okolností, díky tomu vznikl návyk a prokrastinace vymizela. Takhle jsem si třeba navykla hodně psát: je to první věc, do které se každý den pouštím a díky tomu se nemusím nutit ani přemlouvat, dělám to stejně automaticky, jako si po ránu čistím zuby. Některé věci je možné nechat udělat někoho jiného. Když je pro vás úklid utrpením, možná by se vyplatilo někomu za něj zaplatit a ušetřený čas věnovat svojí kariéře nebo zálibám. A v některých případech se prostě člověk přinutit musí. Návštěva zubaře se prostě nedá přehodit na někoho jiného. Ale může vám pomoci, když se po té nepříjemné akci nějak odměníte. Pěknou knížkou, čokoládou nebo čímkoliv, co vám udělá radost. Odměnou je i ten pocit, že už to mám za sebou.Nezlobte se na sebe, když se přistihnete při prokrastinaci. Prokrastinátoři nebývají lenoši. Naopak, jsou to lidé ambiciózní, kteří toho chtějí hodně zvládnout a při tom, kolik si toho naplánují, je nutné něco odsunout nebo třeba taky neudělat. Aspoň já dost často bojuju s tím, že si naplánuju víc činností, než se dá reálné zvládnout. Vím to o sobě, ale příliš se mi nedaří něčeho se vzdát. Nejspíš to nebude jen můj případ. Zátěž při práci nebo studiu může být hodně velká a my si jen neradi připouštíme, že to třeba může být na hranici našich možností nebo dokonca za tou hranicí. Někdy jsou prostě požadavky naprosto nekonečné. Když budete třeba zaměstnaná maminka dvou nebo více dětí, nikdy nebudete mít hotovo. Vždycky před vámi bude hora neudělané práce. Máte dvě možnosti. Buď se s tím smíříte, vezmete to jako fakt a nebudete se tím trápit. Nebo si budete každý den vyčítat, jak jste nemožné, jak toho málo děláte a honit se tak, jak by vás nikdo jiný nehonil. Prokrastinace není lenost. Lenoch nic nedělá a nevadí mu to. Prokrastinátor bývá hodně zaměstnaný, záleží mu na práci/studiu, ale nevěnuje se tomu nejdůležitějšímu. A hlavně z toho má špatný pocit, což ho i motivuje k tomu hledat řešení. Proto je tolik článků o prokrastinaci, ale minimum o tom, jak bojovat s vlastní leností.

Čas načtení: 2023-05-19 10:10:16

Certifikáty na angličtinu – v čem se liší ESOL, TOEFL a státnice z angličtiny?

Angličtina je dnes téměř nezbytná v akademickém i pracovním prostředí. Pokud ji navíc umíte velmi dobře, otevírá se vám také možnost ji vyučovat. Nejdřív je však třeba otestovat svou úroveň znalosti angličtiny a sehnat si patřičný doklad. Jaké možnosti existují? Znáte výhody a nevýhody různých certifikátů anglického jazyka? Jak dobře umíte angličtinu? Úrovně podle CEFR...

Čas načtení: 2024-02-12 08:08:00

Jak se mám stát pilotem, když mi nikdo nevěří?

Ahoj Mourrisone. Už od dětství mám sen stát se dopravním pilotem. Angličtina mi jde, zeměpis taky, ale v matice to trochu drhne. Už se tři roky snažím zlepšit, ale nejde to. Z matiky mám na vysvědčení vždy za jedna. Ale jen tak tak. Z testů mám dvojky, někdy i trojky a občas se mi to podaří na jedničku. Nikdo mi nevěří. Rodiče o tom pochybují, učitelé o tom pochybují a já se hodinu dennodenně snažím zlepšit. Ale mírný pokrok tam vidět je. Bohužel, včera si mě vzala máma ke stolu a pověděla mi, co si o tom myslí. A stručně řečeno mi nechtěně zničila veškeré dětské sny. Taky fyzičku nemám úplně nejlepší. Podle BMI kalkulačky je to ještě normální, ale ty tuky navíc tam vidět jsou. Máma mi navrhovala, že mohu nechat pilota za sebou a jít dělat třeba leteckého mechanika, ale pilot je něco jiného. Létáš si ve vzduchu, bereš slušný plat a kdykoli s letadlem vzlétneš, tak tě přepadne ten pocit volnosti, kde si připadáš, že nebe je tvůj domov. A ještě mě chce vzít do pedagogicko - psychologické poradny, kde mi udělají nějaký papír, abych zadání z matiky nedostával tak těžké. Prý mi to pomůže, ale obávám se, že se na pilota s tímhle papírem nedostanu. Prosím pomoz mi. Ondra

Čas načtení: 2015-11-25 00:00:00

Cizí jazyky – jazykové školy a angličtina pro děti

I když se kvalita výuky cizích jazyků na českých školách v poslední době výrazně zvyšuje, stále má hodně dětí a rodičů potřebu prohlubovat znalosti v jazykových kurzech. Mezi největší zájem patří výuka anglického jazyka. Jazyková škola Jazykovou školu v dnešní době navštěvuje celá řada studentů. A ...

Čas načtení: 2011-11-11 00:00:00

Angličtina pro děti od tří měsíců

Vaše dítě ještě nezačalo vyslovovat první česká slůvka a už by se po něm chtělo, aby navštěvovalo kurz angličtiny. Hlavou se vám možná honí myšlenky, zda je to vůbec reálné nebo zda to má na dítě nějaký vliv. Odpovědí je, že výuka angličtiny je vhodná již od třetího měsíce věku dítěte. Kojenci vním ...

Čas načtení: 2021-08-05 15:01:42

Firemní jazykové kurzy jsou i online

Jazykové vzdělávání zaměstnanců patří v posledních letech k nedílným součástem firemní kultury. Mezi jazyky stále hraje prim angličtina. Nejen firmy, které spolupracují se zahraničními firmami, ale i ty, které potřebují angličtinu ke každodenní komunikaci s klienty, motivují své zaměstnance k jazykovému vzdělávání. Co takové … celý článek → The post Firemní jazykové kurzy jsou i online first appeared on lifestyle - magazín o životě.

Čas načtení: 2015-04-12 10:17:25

Perla Orientu – vyhlídková věž v Šanghaji

Po obědě se nám dostává neplánovaného programového přídavku. Jedeme se podívat na největší asijské velko­měs­to z vyhlídkové části, včera dopo­led­ne obdivované, Perly Orientu… Po vystáté frontě, v níž se mísí angličtina s japonštinou, francouzštinou… a dnes i češtinou, nás bleskovýtah dopravuje tam nahoru. Nejsme sice až úpl­ně na špičce věže, ale i z výšky snad … Pokračování textu Perla Orientu – vyhlídková věž v Šanghaji →