EUR 24,170 ||
JPY 13,041 ||
USD 20,888 || Až výjimečný trest hrozí pětatřicetileté ženě z Plzeňska, kterou policisté obvinili z vraždy. Podle nich zabila novorozence, jehož tělo bezprostředně po tajném porodu zabalila do připraveného pytle na odpadky a ten ve výklenku v zahradě domu v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku schovala pod prkna.
Čas načtení: 2026-06-04 11:00:00
Hrůzný nález na Sokolovsku. Policie objevila část lidského těla
Policie vyšetřuje hrůzný nález na Sokolovsku. V Kynšperku nad Ohří našli lidé část lidského těla. Kriminalisté nyní zjišťují, komu ostatky patří a jak se na místo dostaly. Podrobnosti zatím policie nezveřejnila.
\nČas načtení: 2026-06-04 11:16:00
Děsivý nález v Kynšperku nad Ohří: Policie našla část dětské ruky
Obyvatelé Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku čelí od středečního večera znepokojivé události. U jednoho z místních domů byla nalezena horní část dětské ruky. Hrůzný nález odstartoval rozsáhlou policejní akci, do níž se zapojily desítky policistů.
\nČas načtení: 2021-03-18 14:58:48
Barbora Šťastná: Zajímají mě příběhy, v nichž se přítomnost propojuje s minulostí
Bezmála dvacet let pracovala jako novinářka, osm let psala blog a od roku 2019 působí jako editorka Paměti národa a jak přiznává, v této práci se našla. Kromě toho se Barbora Šťastná věnuje také psaní knížek. Ta poslední Hezčí svět vyšla v roce 2020 a právě pracuje na další. Vyrůstala jste v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Jak jste prožívala období svého dětství? Čím jste chtěla být? Nepamatuji se, čím jsem chtěla být jako malá, asi se to hodně měnilo podle toho, co jsem zrovna četla. Třeba když jsem četla Děti z Bullerbynu, chtěla jsem bydlet na vesnici a pracovat na statku. Ale pamatuji se, že jednou – to mi bylo asi sedm, osm let, jsem se ptala mámy, jak se v dospělosti shání zaměstnání. A máma mi odpověděla: „Přes známé.“ To mě úplně vyděsilo, protože jsem si pomyslela, že nemám žádné „známé“, kteří by mi pomohli sehnat práci, až budu velká. Utěšovala jsem se tím, že bych mohla dělat aspoň sekretářku u nás na základce, protože tam jsem měla známé – učitelky. Co vás přivedlo ke studiu scenáristky a dramaturgie na FAMU? Maturovala jsem v roce 1991, v době, kdy se najednou zdálo, že je všechno možné. Třeba i přihlásit se na uměleckou školu. Do té doby nás totiž výchovní poradci na všech stupních škol hodně tlačili ke studiu technických oborů, s argumentem, že nikam jinam se stejně nemáme šanci dostat. Ale po roce 1989 jsem najednou měla pocit neomezených možností, takže jsem udělala něco, na co jsem do té doby vůbec nepomýšlela – přihlásila jsem se ke studiu dramaturgie na DAMU. Kupodivu mě vzali. Po třech letech jsem se potom přihlásila na scenáristiku na FAMU. „Spisovatelství” se u nás nikde studovat nedalo a scenáristika mu byla nejblíž. Již během studií jste začala psát do různých časopisů o filmu. Začínala jste v časopise Týden, pak jste byla redaktorkou filmového měsíčníku Premiere, následoval časopis ELLE a poté jste byla šéfredaktorkou časopisu Moje psychologie. Jak vzpomínáte na svoji novinářskou kariéru? Moje psaní pro časopisy začalo jako z nouze ctnost. Na FAMU jsem od jisté doby měla pocit, že psaní povídek nebo scénářů se mi vůbec nedaří. Že prostě nemám talent na vyprávění příběhů. Takže jsem na tuhle stránku práce trochu rezignovala. O to víc jsem se zaměřila na teoretické psaní o filmu. To mě přirozenou cestou dovedlo k filmové publicistice… a odtamtud do redakcí nejrůznějších časopisů. A v nich jsem pracovala, když to počítám, skoro dvacet let. Uf, připadám si hrozně staře, když tohle říkám. Od roku 2019 jste editorkou Paměti národa. Co je vaší náplní a jak jste se k této práci dostala? Čtyři roky jsem dělala šéfredaktorku Mojí psychologie a dost mě to vyčerpávalo. Celý časopis jsme vyráběli v tříčlenné redakci, bylo to hodně práce a hodně stresu. Třeba při přemlouvání celebrit, aby nám poskytly rozhovor, nebo při schvalování fotek na obálku… Takže jsem chtěla odejít. A shodou okolností právě v té době jsem zahlédla inzerát hledající editora pro Paměť národa. V té práci jsem se opravdu našla. Mým úkolem je poslouchat nahrávky rozhovorů s pamětníky historických událostí a vytvářet podle nich psané texty pro náš archiv i pro různá média. Každý den poslouchám strhující příběhy z doby druhé světové války, stalinismu, šedesátých let, normalizace… co víc bych si mohla přát? Psaní vás provází skoro celý život. V dětském věku a dospívání jste rozepsala, jak jste někde přiznala, detektivku, cestopis a historický román. Napsala jste spoustu povídek a první vaše knížka Výlet do ptačího města vyšla někdy v 90. letech. A od roku 2010 jste skoro osm let psala Šťastný blog. Co vám přimělo psát právě blog? Bylo to ještě předtím, než naplno propukl boom sociálních sítí. Blog byl jednoduchý prostředek, jak si vytvořit svou vlastní platformu, prostor, kde si můžu publikovat, co chci a okamžitě mít zpětnou vazbu od čtenářů. V časopisech jsem psala to, co bylo potřeba, nebo co mi někdo zadal. Kdežto blog byl jako moje vlastní hřiště, kde si pravidla určuji já sama. Právě ze Šťastného blogu jste čerpala do knížky Šťastná kniha, která vyšla v roce 2013. Pak následovala Jak jsem sebrala odvahu a poté Dobrá tak akorát. A jak jste v jednom rozhovoru přiznala, jsou autobiografické. Další dvě – Láska pro samouky a Hezčí svět jsou fiktivní. Pracujete na další knížce? O čem ráda píšete? Ano, pracuji na další knize – měl by to být román, ve kterém se proplétá současný příběh s historií předchozích dvou generací. Jak už jsem zmínila, když jsem kdysi studovala na FAMU, ztratila jsem autorskou sebedůvěru, přestala jsem věřit, že dokážu vyprávět příběhy, které by někoho zajímaly. To byl taky důvod, proč jsem celá léta psala jen blogy a útržkovité fejetony. Teď, po mnoha letech, tu vypravěčské sebevědomí pomalu zase nacházím. Příběhy, které mě zajímají, jsou ty, v nichž se přítomnost propojuje s minulostí, odkrývají se různá rodinná tajemství. Na obálkách všech vašich knížek jsou krásné ilustrace výtvarnice a ilustrátorky Lely Geislerové, sestry hereček Ani a Ester Geislerových. Jak se vám spolu pracovalo? Na dálku! Lela je myslím velký introvert, stejně jako já. Měla jsem velkou radost, když souhlasila, že bude ilustrovat obálku Šťastné knihy. Ale naše komunikace probíhala převážně po e-mailech. Ve skutečném životě jsme se setkaly jen několikrát. Nějakou dobu jste v mládí pobývala ve Francii. Nejdříve jako au-pair a pak jako stipendistka na Sorbonně a díky znalosti francouzštiny jste přeložila několik knížek. A co dnes překládáte ještě? Ty knížky, které zmiňujete, jsem přeložila hlavně díky své neuvěřitelné drzosti. A díky tomu, že jsem si neuvědomovala, co všechno má skutečný překladatel znát a umět. Když dnes sleduji na sociálních sítích diskuse svých přátel, opravdových překladatelů, třeba Viktora Janiše a Michaely Škultéty, dost se červenám. Nicméně překládání mě opravdu těšilo. Ponořit se do cizího textu je jako nějakou dobu bydlet v cizí domácnosti, zjišťovat o jejím majiteli všechny nejintimnější podrobnosti, kam si dává chňapky na nádobí, co má v lékárničce… Ale už dlouho jsem nic nepřekládala a obávám se, že i ta moje francouzština poslední dobou trochu ztrouchnivěla. Jaká jste čtenářka? Dočetla jsem se, že se ráda vracíte ke knížkám Betty MacDonald a ráda čtete Francisce Scotta Fitzgeralda… Objevem posledních let je pro mě Elena Ferrante a její Geniální přítelkyně i další romány. A také Neil Gaiman, zrovna jsem dočetla jeho Oceán na konci cesty. Jako oddechovky mám ráda horory Stephena Kinga. A co chvíle volna, jak je ráda trávíte? Poslední rok je to – vzhledem k pandemii – hodně stereotypní. Pracuji z domova. Ráno cvičím jógu. Chodím běhat. Před rokem jsem se taky začala učit španělsky přes aplikaci Duolingo. Kurz španělštiny mi už brzy skončí a těším se, že pak budu pokračovat němčinou. A taky se těším, že snad už brzy – třeba příští rok – zase bude možné cestovat a že si ty jazyky vyzkouším v praxi. Barbora Šťastná se narodila se v roce 1973. Vyrůstala v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Po gymnáziu v Karlových Varech, vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Řadu let působila jako novinářka a od roku 2019 je editorkou Paměti národa. Napsala knihy – Šťastná kniha (2013), Jak jsem sebrala odvahu (2015), Dobrá tak akorát (2017), Láska pro samouky (2019), Hezčí svět (2020). Mluví anglicky a francouzsky a přeložila několik knih z francouzštiny. S rodinou žije v Praze. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-09-21 22:01:00
Živcový lom lidé z Potůčků odmítli, v Kynšperku jich k referendu přišlo málo
Lidé v Potůčkách na Karlovarsku a v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku rozhodovali kromě voleb také v místních referendech. Obec Potůčky hlasování pořádala kvůli plánované těžbě živce v blízké nedotčené přírodní lokalitě. Kynšperk kvůli možné stavbě větrné elektrárny nedaleko od města. Zatímco referendum v Potůčkách je platné, v Kynšperku k němu dorazilo málo lidí.
Čas načtení: 2026-06-04 10:09:00
Na Sokolovsku se našla část lidského těla. Policie prohledává i okolí řeky
/VIDEO/ Nález části lidského těla v Kynšperku nad Ohří zaměstnal kriminalisty. Pátrací akce v Kynšperku nad Ohří stále pokračuje. Několik desítek policistů nyní prohledává terén kolem řeky Ohře a terén lemující cyklostezku. Další policisté provádí šetření v ulicích města
Čas načtení: 2026-06-04 17:44:00
Policisté už dopadli podezřelého z vraždy dítěte z Kynšperka na Sokolovsku
Policie právě oznámila, že dopadla podezřelého ze spáchání hrůzného činu, který měl v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku rozčtvrtit dětské tělo. Včera večer byla nalezená část těla, dnes v Kynšperku a okolí pokračovala pátrací akce.
Čas načtení: 2026-06-05 20:06:00
Policie obvinila jednu osobu z vraždy po nálezu části těla v Kynšperku, údajně jde o dětskou ruku
Policisté obvinili v případu nálezu částí lidského těla v Kynšperku nad Ohří jednu osobu z vraždy. Navrhli její vzetí do vazby. Obviněné osobě, jejíž identitu policisté zatím neupřesnili, hrozí trest 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Případem nálezu části lidského těla v Kynšperku nad Ohří se kriminalisté zabývají od středy, informoval v pátek krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva.
Čas načtení: 2024-09-09 13:59:01
Sedm mobilů za den, pervitin a marihuana na cele. Realita ve věznicích je drsnější, než si myslíme
„Jsou různí odsouzení, kteří vám přijdou rádi něco říct a samozřejmě z toho chtějí mít nějaký prospěch. Přišlo několik odsouzených, že by tu mělo být větší množství telefonů," popisuje v dokumentární sérii Ve službě: Za mřížemi pětapadesátiletý Martin Rajser, jeden z pozitivních hrdinů seriálu a vychovatel ve věznici v Kynšperku nad Ohří. Mobil je samozřejmě ve vězení zakázaný a za jeho nález čeká případného držitele pořádný problém a samozřejmě trest. Seriál o Kramném jako promarněná příležitost. Nova měla být kritičtější i sama k sobě Číst více Výsledek hledání překvapil všechny Podobná oznámení vychovatelé a dozorci rozhodně nemohou brát na lehkou váhu. „Zorganizovali jsme prohledávání oddílu a to, co jsme našli, předčilo naše očekávání. Během hodiny a půl jsme našli sedm mobilních telefonů. Na tom, který jsem našel já v botníku, byl zmeškaný hovor a zpráva," líčí vychovatel, který je civilním zaměstnancem vězení. V desce botníku pak ukazuje vydlabaný otvor, kam se pohodlně vejde velký dotykový mobil. Pro normálního člověka jsou takové záběry neuvěřitelné, pro osádku věznice poměrně běžné. „Výsledek je tedy sedm mobilů a našly se tři pytlíky s krystalickou látkou, předpokládáme, že to budou omamné prostředky a asi dvě psaníčka s trávou," shrnuje Rajser výsledek prohlídky a říká, že vězni z inkriminovaného oddílu se teď nejvíce bojí toho, co z telefonu bude možné vytáhnout. Telefon se simkartou je totiž spíše výjimka, vězni karty je velmi často vyjímají a schovávají jinde. Jako kočka s myší Neustálá soutěž vězňů, kteří si snaží na celách schovat kontraband a dozorců, kteří jej hledají, nabírá někdy až bizarních rozměrů. Dozorci nejsou žádní začátečníci a mnohé skrýše, kde se může ukrýt nůž nebo i mobil, už znají. Dlabe se do zdí, do nábytku, věci se ukrývají za vypínače i splachovadla záchodů. Ty skrýše, které už nejsou aktivní, nechávají zazdít či jinak zneškodnit, ale jiné, ve kterých se ještě nic nepovedlo najít, nechávají aktivní a dělají, že o nich neví, aby tam vězni případný kontraband schovali a usnadnili jim tak jejich nalezení. Hledá se práskač Nález sedmi mobilů i drog má samozřejmě dohru nejen mezi personálem, ale i mezi vězni. „Je jasné, že ten mobil má tady daleko větší cenu, než venku. Takže oni teď přišli o velké majetky, přičemž někdo zřejmě ve vzteku rozbil televizi," říká vychovatel a zároveň dodává, že vězni uškodili nejvíce sami sobě. „Jsme psychicky na dně šéfe, nemáme televizi," říká mu skutečně jeden z vězňů při obhlídkách cel. Novou vězni dostanou, ale bude to trvat několik dní, možná i týdnů. Usilovně také probíhá hledání onoho „práskače.". Jako s malými dětmi: Nový seriál o bachařích je skvělý Číst více Unikátní svědectví Podobné dokumentární svědectví je unikátní jak svou autentičností, tak tím, že se nesnaží zakrývat problémy (nejen) českého vězeňství a hlavně obrovský psychický a někdy i fyzický zápřah jak lidí z Vězeňské služby, tak civilních zaměstnanců, kteří se o chod nápravných ústavů starají. Osmidílný seriál z produkce Primy je zatím dostupný pouze na webu, doufejme, že se ale dočká i televizní premiéry. Zaslouží si to. KAM DÁL: Tohle není ten samý Putin. Nejnovější fotky rozvířily debatu o dvojnících ruského prezidenta
Čas načtení: 2024-09-13 15:08:04
Napálí je přímo doprostřed Chebské pánve, bojí se Kynšperští stavby větrníků
Historicky první místní referendum se o příštím volebním víkendu uskuteční v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku. Týká se stavby obřích větrných elektráren v katastrálním území města a změny územního plánu, která by stavbu umožnila. Odpůrci i příznivci stavby větrníků v obci Chotíkov, která správně spadá pod Kynšperk nad Ohří, se tak pomyslně utkají nad urnami.
Čas načtení: 2024-09-15 06:00:01
Vězni by měli mít kouli u nohy a trpět, myslí si Češi. Řešení je ale úplně jinde
I v Česku máme mírná vězení. V seriálu Ve službě: Za mřížemi, za kterým stojí televize CNN Prima News, se objevují nejen tvrdé káznice jako plzeňské Bory nebo věznice v Kynšperku nad Ohří. Otevřená věznice Jiřice se stará pouze o 36 vězňů a podle záběrů v dokumentu byste ji ani na věznici netipovali. Hana Prokopová je její vedoucí, a pokud si myslíte, že jde o mírnou povahu, která má s vězni trpělivost, rozhodně se pletete. „Otevřená věznice neznamená, že bychom otevřeli brány,“ usmívá se Prokopová. „Znamená to ale otevřený přístup k odsouzeným,“ shrnuje krátce. Jako s malými dětmi: Nový seriál o bachařích je skvělý Číst více Mírná věznice vychovává vodící psy Vězni se tu starají o zvířata, musejí chodit do práce a připravují se na plnohodnotný život na svobodě. Mají také jeden velmi prospěšný úkol: Socializují se tu štěňata, ze kterých se v budoucnosti stanou vodící psi. Ta ve věznici zůstanou rok, aby si zvykla na lidi, a následně je čeká náročný výcvik. Práci vězňů si organizace, která výcvik následně zajišťuje, velmi pochvaluje. „Dneska budeme předávat budoucí vodící psy a zároveň přebírat nová štěňata,“ líčí Prokopová a dodává, že inspiraci našla v Americe, kde je taková praxe běžná. Start věznic byl složitý „Líbí se nám to, že odsouzený posiluje svoji zodpovědnost, protože se vlastně musí starat o psí miminko,“ říká vedoucí, která přiznává, že veřejnost původně vůbec nebyla myšlence otevřených věznic nakloněná. Když ale přišly výsledky, vyrazily všem dech. „Do teď existují názory, k čemu to je, proč to je, že odsouzený by měl mít kouli na noze a přehazovat hromady písku. Já si myslím, že opak je pravdou,“ říká vedoucí a dokládá to čísly. Zatímco v běžných věznicích je míra recidivy asi sedmdesát procent, tady se do výkonu trestu vrací jen neuvěřitelných šestnáct procent trestanců. Jako s malými dětmi Dá to ale pořádnou práci. „Když vám povolíme rýmovník, neznamená to, že tady budete mít sukulent,“ rozčiluje se například vychovatelka v jedné ze scén. To, že jde o volné vězení, neznamená, že si lidé mohou dělat, co chtějí. Každá věc, kterou vlastní, je tak kontrolována úplně stejně jako v běžném vězení. „Pořád jsou to lidé s poruchami chování, přísnost, ale i spravedlnost tu prostě musí být,“ vysvětluje. I tady je s vězni občas nutné jednat jako s malými dětmi, ale šance, že se s Prokopovou uvidí víckrát, je minimální. Sedm mobilů za den, pervitin a marihuana na cele. Realita ve věznicích je drsnější, než si myslíme Číst více Šance pro české vězeňství V Česku je více než dvacet tisíc uvězněných. Je to čtvrtá nejvyšší míra uvěznění v Evropě. Otevřené věznice jsou tak ideální možností, jak obrovskou míru recidivy zmenšit. Musí ale být vůle jak veřejnosti, tak samotných odsouzených a rozhodně nemíníme tvrdit, že se takhle dá postupovat u všech. Je to ale skvělá příležitost, jak odpovědět populistům, kteří tvrdí, že vězení by mělo být k lidem drsnější, aby si další trestnou činnost rozmysleli. KAM DÁL: Seriál o Kramném jako promarněná příležitost. Nova měla být kritičtější i sama k sobě
Čas načtení: 2024-09-21 15:27:00
Plakát o referendu zmizel. Vadil volební komisi, říká majitel pozemku
Několik trestních oznámení okořenilo volební víkend v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku. Z plotu u soukromého domu totiž v pátek večer zmizel banner Spolku pro přírodu vyzývající k účasti na místním referendu. Podle zjištění redakce plakát odstranily členky komise z volební místnosti v základní škole v ulici J. A. Komenského. Natočily je při tom bezpečnostní kamery. Událostí se zabývá policie.
Čas načtení: 2024-10-05 12:05:00
Vodáci dnes v Sokolově zamknou řeku Ohři, sezona byla úspěšná
Sokolovsko - Symbolickým zamknutím řeky končí dnes vodácká sezona na Ohři. Poslední vodáci vypluli z Kynšperku nad Ohří a v Sokolově je čeká hudební program a otočení klíčem v řece. Majitelé půjčoven...
Čas načtení: 2024-10-16 17:55:49
Žena na Sokolovsku si udělala smaženici z hub a přiotrávila se
Devětapadesátiletá cizinka si v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku připravila k večeři smaženici z hub. Zanedlouho ale začala zvracet, měla průjem a byla zesláblá. Sanitka ji nakonec odvezla do nemocnice. Záchranáři a zdravotníci na západě Čech evidují několik desítek podobných případů.
Čas načtení: 2024-10-31 14:29:00
Miliony do Kynšperku nepřitečou, stavbu větrníků zastupitelé odmítli
Mít, či nemít v katastru města obří větrné elektrárny. To byl problém, o který šlo na posledním zastupitelstvu v Kynšperku nad Ohří. Tam měli zastupitelé rozhodnout, zda kývnou na změnu územního plánu, která by stavbu větrníků v části města Chotíkov umožnila. Postavit je tu chtěla firma meridian Nová Energie. Po delší diskuzi se zastupitelé rozhodli, že změnu územního plánu nepodpoří.
Čas načtení: 2024-10-31 14:32:06
Miliony do Kynšperku nepřitečou, stavbu větrníků zastupitelé odmítli
Mít, či nemít v katastru města obří větrné elektrárny. To byl problém, o který šlo na posledním zastupitelstvu v Kynšperku nad Ohří. Tam měli zastupitelé rozhodnout, zda kývnou na změnu územního plánu, která by stavbu větrníků v části města Chotíkov umožnila. Postavit je tu chtěla firma meridian Nová Energie. Po delší diskuzi se zastupitelé rozhodli, že změnu územního plánu nepodpoří.
Čas načtení: 2024-11-07 17:09:58
Předstíral kontrolu vodoměru, seniorovi sebral z peněženky deset tisíc
Neuvěřitelnou drzost prokázal osmatřicetiletý muž z Chebska, který se v Kynšperku na Sokolovsku vydával za muže odečítajícího spotřebu vody v domě s pečovatelskou službou. Senior ve věku osmašedesáti let mu proto umožnil vstup do bytu, kde mu v nestřežené chvíli podvodník ukradl z peněženky zhruba deset tisíc korun.
Čas načtení: 2025-03-29 08:16:01
Na statku v Milíkově začíná sezona. Tradiční dožínky nebudou chybět ani letos
Chebský hrázděný statek v Milíkově se po zimní přestávce poprvé otevírá veřejnosti. V sobotu zahajuje novou turistickou sezonu a při té příležitosti se stane cílem pochodu Kynšperská jarní patnáctka, kterou už tradičně pořádá Spolek přátel turistiky z Kynšperku nad Ohří.
Čas načtení: 2025-03-31 12:41:25
Kriminalisté na Sokolovsku řeší nadměrnou distribuci drog do vězeňských cel
Kreativita lidí, kteří chtějí „vylepšit“ všední dny ve věznicích zasláním drog nebo zakázaných léků, zřejmě nezná mezí. Vypovídají o tom zjištění kriminalistů, kteří se na distribuci omamných a psychotropních látek ve spolupráci s vězeňskou službou specializují ve věznicích v Horním Slavkově a Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku.
Čas načtení: 2025-04-08 15:30:00
Cizinec měl zapálit dům v Odravě: Bylo tam dítě!
Kriminalisté obvinili muže (31), který podle policie v pátek 4. dubna zapálil dům v Odravě na Chebsku lahví s hořlavinou. V domě byl v danou chvíli majitel (45) s manželkou a nezletilou dcerou. Obviněnému cizinci z Kynšperku nad Ohří hrozí za pokus o těžké ublížení na zdraví až desetiletý trest.
Čas načtení: 2025-04-08 15:30:00
Cizinec měl zapálit dům v Odravě: V domě bylo dítě!
Kriminalisté obvinili muže (31), který podle policie v pátek 4. dubna zapálil dům v Odravě na Chebsku lahví s hořlavinou. V domě byl v danou chvíli majitel (45) s manželkou a nezletilou dcerou. Obviněnému cizinci z Kynšperku nad Ohří hrozí za pokus o těžké ublížení na zdraví až desetiletý trest.
Čas načtení: 2025-06-10 10:40:03
Chodce smetl přívěsný vozík a odmrštil ho na zeď domu, nehodu zachytila kamera
S vážnými zraněními transportoval vrtulník do nemocnice šedesátiletého muže. V Kynšperku nad Ohří jej z chodníku smetl přívěsný vozík, který se odpojil od auta čtyřiapadesátiletého cizince. Sokolovští kriminalisté případ řeší pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.
Čas načtení: 2025-06-10 10:37:00
Chodce smetl přívěsný vozík a odmrštil ho na zeď domu, nehodu zachytila kamera
S vážnými zraněními transportoval vrtulník do nemocnice šedesátiletého muže. V Kynšperku nad Ohří jej z chodníku smetl přívěsný vozík, který se odpojil od auta čtyřiapadesátiletého cizince. Sokolovští kriminalisté případ řeší pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.