Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-11-19 18:56:00

Jak vidláci z USA zničili lepší svět

Kolem poloviny 90. let, když jsem v rámci dospívání chytal moudrost, jsem narazil na Osha. Souvisí to s explozí toho, co k nám komáři nepouštěli. Hudba, film, literatura za poslední dekády se po pádu režimu vyvalily v obřím množství. Osho byl myslitel. Jeho učení lze asi nejlépe shrnout do názvu jedné z knih: Život, láska, smích. Kolem Osha vzniklo společenství následovníků. Nejednalo se o církev. Příznivci byli vyznavači různých náboženství i ateisté. Nešlo o typický kult, Osho nevyžadoval uctívání, ovšem také se mu nebránil. Trousil svá moudra a užíval si vydělané peníze. Dokázal v klidu x let mlčet. Před časem jsem náhodou narazil na dokument od Netflixu Wild Wild Country. Pojednává o tom, jak Osho se svými sanjásiny zkoušeli v USA založit komunitu. Přistoupili k tomu s dětskou naivitou. Věřili, že je Amerika svobodnou zemí. Koupili obří pozemek a vystavěli téměř soběstačné město. Ač vybrali území, kde dávají lišky dobrou noc, byla poblíž vymírající vesnice a v ní typičtí vidláci. Než by sousedy přivítali jako příležitost, od začátku šli proti nim. Anžto měli vidláci kontakty na vyšších místech, začalo reálně hrozit, že bude město srovnáno se zemí. Roztočil se naprosto šílený kolotoč, kde se obě strany neštítily téměř ničeho. Pod kotel přikládaly už tehdy (začátek 80. let) všeho schopná média. Nebudu víc prozrazovat, podívejte se sami. Dokument zdařilý. Velký prostor získaly všechny strany sporu. Co vytknout? Tvůrci nechali až moc prostoru k tomu, aby si divák věci domyslel. Utíkal Osho z Indie kvůli politice nebo po něm šli strážci zákona? Nevíme, zmíněny obě varianty. Jaká byla úloha Osha ve vedení? Co vyplynulo z jeho odposlechů? Nevíme.Jde o drobné vady na kráse. Netflix vytvořil skvělou dokumentární minisérii.

Čas načtení:

Fotoreport: Hinduistický ceremoniál na Bali

Ostrov Bali jsem si zamiloval. Je to zatím mé TOP cestovatelské místo, které jsem navštívil a dodnes si pohrávám s myšlenkou odstěhovat se tam. Bali je nasáklé magickou atmosférou plnou bohů, ceremoniálů a obětin. Typičtí Balíjci opravdu svým bohům každý…

Čas načtení: 2020-04-19 18:32:40

Jak si vybírat filmy o pomstě

Filmy se dělí na ty, které nás zajímají, a na „blbosti“. Nejsme-li zrovna filmoví vědci, vybíráme si do značné míry amatérsky. A já se ptám: „Podle čeho?“ Pokusme se to vzít popořádku. Hodně lidí si vybírá film podle herců. Či pouze herce. Na tom principu stál a stále dost stojí hollywoodský „systém hvězd“. A co to vlastně znamená? Všichni víme. I to, že Tom Cruise je ikona, proti které se konkurenční studio každoročně bojí nasadit tzv. letní blockbuster, protože by jej charisma tohoto herce přebilo. Není tudíž ani moc divu, že máte osoby, které prahnou – i zpětně – vidět všechny snímky, kde se Cruise objevil. I jen mihl. A pro některé to tedy pak může být zklamání. Zas tak dobrým hercem totiž Tom Cruise nikdy nebyl. Podobně diváci zapínají televizi ve chvíli, kdy dávají něco s Clintem Eastwoodem, Jeanem-Paulem Belmondem, Gene Hackmanem, Anthony Hopkinsem, Steve McQueenem, Liamem Neesonem, Peterem Sellersem. To jsou zavedené firmy, i když ve svých raných filmech, ano, někdy taky zklamou. A najdou se bláhoví lidé, kteří viděli kvůli Eastwoodovi všechny díly starého seriálu Rawhide (a že jich je několik set). Další možnost výběru? Podle režiséra. A nemusí tak, říkám, vydělovat filmy jen úplní fajnšmekři (anebo dokonce snobové). I nejjednodušší člověk, kterému pouštíte cokoli od Hitchcocka, přece velmi rychle pozná, že je to „stavbou“ nějak lepší. Podobnou zárukou jsou dnes třeba Spielberg či Nolan. Dost intelektuálským výběrem filmu, na který se budu dívat, je ovšem výběr dle autora předlohy. Tak například byl tvůrcem původní knihy Arthur Conan Doyle, i „musíme“ vidět všechny adaptace jeho Ztraceného světa i veškeré existující filmy se Sherlockem Holmesem, které se již dnes stěží dají spočítat. Lze se však, uznávám, systematicky dívat i na adaptace děl Dostojevského, to je samozřejmé. Ale lovci, kteří přistupují k filmům takto, bývají nejčastěji zklamáni. Herec Cruise či režisér Spielberg, to jsou totiž sázky na jistotu. Ale která adaptace Robinsona je ta nejlepší? Někteří spisovatelé, dodejme, psali rovněž filmové scénáře, i vyskytnou se jejich fanoušci, kteří „jdou po filmu“ právě pro ono autorství. A tady opět pozor. Psát knihu – a psát hru či scénář, to je rozdíl. Veliký. A někteří – i dobří – autoři... to druhé zkrátka „nedali“. Ale pokud již měli slavné jméno, nechali je přesto v titulcích. Výběr podle režiséra, scénáristy (Vladimír Körner!) či dokonce autora předlohy je ovšem výběrem intelektuálským a daleko typičtější je onen „hvězdný“ výběr („Hraje v tom, prosím vás, ten starý, dobrý a osvědčený James Stewart?“) či výběr dle hlavní hercem představované figury. Figurou může být už zmiňovaný Sherlock, ale podobně populární jsou Tarzan či Dracula. Anebo hrdinové komiksů. Spiderman, Superman, Batman... Zrovna nedávno vyslovil dokonce kdosi názor, že je Hollywood v krizi, protože se už nechodí na charismatické herce, ale na tyto fiktivní FIGURY. Na druhou stranu... Občas dojde ke značnému ztotožnění herce a postavy. Hannibal Lecter je – například – Anthony Hopkins, i když nejen on (a viz prequel a televizní seriál), a Norman Bates z příběhu (románového, ale hlavně filmového) Psycho je jednoznačně totožný s Anthony Perkinsem. Ne že by filmaři Blochovu knihu neadaptovali znovu a s jiným hercem, ale... Úplně ono to nebylo. Asi jako poručík Columbo těžko najde někdy nového představitele. A ani ten inspektor Clouseau, a to píšu ve vší úctě ke Steve Martinovi, jej nenašel. Od figur teď přejděme – spolu s amatérským a neprofesionálním divákem – k historickým postavám. Takovou je třeba Napoleon. Jistě by se teď přihlásili jeho fanoušci, kteří viděli většinu filmů, ve kterých jej někdo hrál, a nesledovali ty snímky jen kvůli hercům (například Herbertu Lomovi), ale prvořadě kvůli Napoleonovi. Další jsou fanoušky literátů, a tak si například nenechají uniknout film o životech Enid Blytonové či Roberta Howarda. Je vůbec ještě na zemi spisovatel, o kterém film natočen nebyl? Pochybuji. A filmy se – samo sebou – natáčejí také o slavných zpěvácích a někdy ještě mohou hrát sami sebe. Či o slavných hercích, to se už podaří málokdy. A Richard Downey Junior – například – ještě před Dolittlem, Ironmanem a Holmesem dost obstojně a únosně zahrál Charlie Chaplina. Nemusí samozřejmě jít jen o historickou postavu – a film si někdo rád vybere prostě už na základě historické události, již chce vidět. Zde ovšem často klame název. Stalingrad pak nemusí podat celý, natož pak přesný obraz dotyčné bitvy, a Ztraceni v Mnichově nepředvádí mnichovské události v Československu, anebo aspoň ne přímo. A zrovna tak Spielbergův Mnichov není ani tak o vraždě izraelských sportovců, jako o lovu na jejich vrahy. Tím se dostáváme k žánrům, k výběru podle nich. Někdo rád snímky válečné, jiný špionážní. Někdo rád horor, někdo komedii. Je tu samozřejmě stále ještě western. Ale tahle řečiště jsou příliš široká, i skončeme úvahu u diváků, kteří si filmy... Ano. Kteří si filmy vybírají prostě podle toho, jakou jim poskytnou KATARZI. A jaké katarze mohou nastat, to asi všichni tušíme. To si už představit dovedeme. A vnímáno takto, jsou zde filmy akcentující erotiku, ale i filmy akcentující „jen“ zamilovanost. A jsou tu filmy, které vás umí neuvěřitelně napnout, po čemž se uvolníte, ale také ty, jež vás k smrti vystraší (po čemž si také odfrknete). A existují samozřejmě diváci, které přitahuje brutalita, anebo „aspoň“ násilí, a ti si nenechají uniknout Přání smrti s Charlesem Bronsonem a ani to „nové“ s Bruce Willisem (a ani je moc nezajímá, že se v obou případech jedná o adaptaci románu). U posledně zmíněných filmů se nicméně zastavme. Jsou to snad skutečně typičtí představitelé exploatačního násilí? Neřekl bych. Takovým filmem je spíš Delta Force (kde hraje Chuck Norris) či Komando (kde hrál známý rakouský kulturista). Přání smrti je jistě taky extrémně násilný film, ale zrovna tak příběh pomsty. A právě filmy o pomstě jsou nejspíš jednou z vůbec nejzajímavějších kategorií filmů. Stejně jako lidé, kteří je vyhledávají. Typickým představitelem té odrůdy je samozřejmě Zorro, příběh opravdu mnohokrát zfilmovaný, anebo Hrabě Monte Christo, ale pokud se na věc podíváme z gruntu od podlahy, užasneme. O pomstě... je ne snad většina, ale obrovská, věru že obrovská množina filmů. Jenže ne pokaždé si to zcela uvědomujeme. Ne vždy si přiznáme, že právě proto je máme tak rádi! A vezměte si – například – jen šermířské filmy s Jeanem Maraisem. Namátkou mě napadají tři: Hrbáč, Kapitán a Kapitán Fracasse. V prvním případě jde o adaptaci klasického románu Paula Févala, v posledním o adaptaci ještě daleko kvalitnější knihy Théophila Gautiera. Jen Kapitán vznikl „jen tak“, ale to nám nevadí, protože chceme ty filmy sledovat jako příběhy pomsty. Ve všech se vyskytuje padouch a dokážeme-li se příběhu zdravě oddat, počneme k němu posléze cítit nechuť, ne-li nenávist. Tento padouch je doplněn ještě několika „pod-padouchy“, tj. méně význačnými pohůnky, kteří nás štvou zrovna tak. A proč nás štvou? Samozřejmě proto, že se i PROJEVILI jako velicí hajzlové a – kupříkladu a před našima očima – zamordovali některou veskrze dobráckou, nevinnou postavu. A pozor! Pokud je tento mord vynechán nebo zastřen, naše nechuť a nenávist může zůstat vsáklá v nás a dostatečně se nevyvalí. Je velká chyba, když tohle scénárista a režisér zanedbají. Když však se to povede a my padoucha opravdu nenávidíme, neuvěřitelně se těšíme, až bude spravedlivě potrestán. Většinou zabit. I stane se! Jean Marais opět vítězí. Pomsta je dovršena, katarze také. A my? Probíráme se jako znovuzrození. Možná jsme teprve dítě, to je pravda (a mnoha dospělým už není dáno filmy takto mocně prožívat), ale rozhodně víme, že jsme si film vybrali dobře. Pouze pokaždé netušíme, proč se nám zamlouval hlavně. A co je nejpatřičnějším důvodem. Namlouváme si dokonce, že to bylo kvůli šermířskému Maraisovu umu. Či díky Maraisově ztepilosti. Avšak ta zabírá jenom na část diváků. My ostatní... Jsme na tom zkrátka jinak. Podlehli jsme vášni horší. Podlehli a... A zbaštili tvůrcům onu pomstu. I s navijákem. Vlastně nám to vybrali za nás. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-09 12:25:00

12:25 Tajemné opice ze Šangri-la

Skrytě žijící primáti jsou kromě svých zvláštních nosů typičtí také nápadnými kučerami nad čelem. Čínský koprodukční dokument[online]

Čas načtení: 2024-05-03 09:05:57

Dvojčata na talíři

Dokumentární série Netflixu hravě propojuje přelomovou stanfordskou studii o výživě s televizní show   Rozšíření kulinárních obzorů, cestování za gastronomií po celé zeměkouli, pohled pod pokličku světových šéfkuchařů, inspirace pouličními stánky, cukrářské, kuchařské a pekařské soutěže… A pořád něco nového. Streamovací služby jsou pořadů o gastronomii plné. Dnes jsou jich řádově desítky, ale jeden z této záplavy spolehlivě vyčnívá: čtyřdílná série od Netflixu Jídlo dělá člověka: Experiment s dvojčaty, která měla premiéru začátkem letošního ledna. Svým způsobem jde o přelom. Dílo propojuje prestižní vědecký výživový experiment Stanfordovy univerzity se show, jejímiž hvězdami jsou „rozdováděná“ jednovaječná dvojčata, různě se pošťuchující a skákající si do řeči. Sourozenci se po dobu osmi týdnů stravují rozdílně: jedno dvojče jako „všežravec“, druhé jako přísný vegan. Nutno zdůraznit, že „všežravá“ dieta v tomto experimentu je kvalitní a zdravá: nejde o běžnou americkou stravu zahrnující „mrtvá“, průmyslově zpracovaná jídla, instantní, fastfoodové a zmražené potraviny s absencí čerstvé zeleniny, ovoce, luštěnin a vlákniny. Bez sýru a steaku nepřežiju Důvod, proč experiment „využívá“ sourozeneckou dvojici, v úvodu dokumentu vysvětluje britský profesor genetiky Tim Spector. Jednovaječná dvojčata se zpravidla i v pozdním věku projevují stejně: mají podobné hlasy, stejně se smějí, drží stejně kelímek s kávou nebo hrnek s čajem, mají obdobný vkus a podobně se oblékají. „Jsou jednoznačně dokonalým přírodním experimentem. V každé buňce těla mají totožné geny, takže se dá odlišit, co je vrozené a co získané,“ vysvětluje Spector. A jak dodává vedoucí výzkumu a iniciátor experimentu, profesor medicíny a vědec v oblasti výživy na Stanfordově univerzitě Christopher Gardner, „velkým problémem výživových studií a stravovacích vzorců je, že jsme každý jiný, a různí jedinci reagují na stejné jídlo jinak“. Studie zkoumá celkem dvaadvacet párů jednovaječných dvojčat, hvězdami seriálu jsou pak čtyři z nich. Bratři Michael a Charlie, přezdívaní „sýrová dvojčata“, jsou typičtí Američané, kteří vyrostli na hotdogách, lančmítu a slanině, rádi surfují, a hlavně podnikají v sýrařství. Když na začátku experimentu losují, kdo bude osm týdnů na „všežravé“ a kdo na veganské stravě, Charlie si vylosuje veganskou a bere to jako prohru. Nedat si osm týdnů sýr? Nebo dokonce steak? K nepřežití. Stejně tak další tři páry dvojčat: dvaadvacetiletí bratři John a Jevon, studenti zdravotní školy s láskou k posilování, jejichž jídelníček je díky tomu před experimentem zaměřen na maso a bílkoviny a jejich lednička je plná proteinových nápojů a rychlých instantních jídel. Sestry Pam a Wendy vedou cateringovou firmu a jsou původem z Jihoafrické republiky, ani ony si nedovedou představit život bez pořádného kusu masa. Stejně tak Rosalyn a Carolyn, učitelka a sportovní trenérka původem z Filipín. Obě se od doby, kdy jejich rodina emigrovala do Ameriky, stravují „po americku“ včetně časté konzumace vepřového, v jejich původní vlasti sváteční pochoutky, která přišla na stůl dvakrát třikrát do roka. V dokumentu se střídají odborníci, kteří mluví o výživě, dietních režimech a stravovacích vzorcích z různých úhlů, do toho se dvojčatům v rámci studie sofistikovaně měří váha, břišní tuk, cholesterol, zkoumá se srdce, mozek a metabolismus, ale také biologické stáří, mikrobiom, svalová hmota a chuť k sexu. V tom se dokument tolik neliší od řady podobných pořadů. Série ale nabízí něco navíc. Tím přídavkem je množství odboček: zkoumají historické a sociokulturní souvislosti spojené se stravovacími návyky, lidskou závislost na sýru, která má co dělat s chemickými procesy v mozku, souvislosti stravovacích návyků s velkochovy od skotu přes drůbež po lososy a jejich důsledky pro klima a životní prostředí. Mnohé obrazy se – bez moralizování a zdviženého prstu či vnucování jediné správné stravovací cesty – hluboko vrývají pod kůži. Farmář Craig Watts, který „uteče“ z byznysu s halovým chovem kuřat pro masný gigant Perdue, protože to dále prostě „lidsky neunese“, vystoupí ze systému a přejde na rostlinné metody. Detroit a jeho zmar poté, co kvůli krizi automobilového průmyslu spadl na úplné dno, avšak jeho obyvatelé se nevzdávají a zakládají komunitní zahrady a farmy, na nichž pěstují zeleninu. Nebo „potravinové pouště“ neboli problémový přístup k čerstvému ovoci a zelenině a průmyslově nezpracovaným potravinám milionů Američanů. Dokument srovnává města San Bernardino a Loma Linda v Kalifornii, jež spolu sousedí a jsou oddělena pouze pruhem dálnice. Loma Linda vykazuje průměrný věk o deset let vyšší než sousední San Bernardino, kde byla mimochodem otevřena první provozovna McDonald’s v zemi. Důvod? V Loma Lindě žijí převážně adventisté sedmého nebe, které vede víra k vegetariánství a veganství a jejich přístup k čerstvým potravinám má tím pádem jasnější důvod. Divák též není ušetřen záběrů na obří živočišné farmy, nehumánní „továrny“ na maso o desítkách tisíc krav a prasat, při jejichž budování byly vydrancovány a odlesněny tisíce hektarů volné přírody a jež produkují víc skleníkových plynů než celý globální dopravní sektor. Tyto odbočky jsou v dokumentární sérii – spolu s výsledkem experimentu, který překvapil i samotné vědce faktem, za jak velmi krátkou dobu se strava projeví na našem zdraví (veganská ve většině zkoumaných faktorů vykazuje lepší výsledky) – tím nejzajímavějším a nejobjevnějším. Obvyklou míru lhostejnosti zde nelze „udržet“ a divák (včetně autorky tohoto textu, jednovaječného dvojčete) je jednoduše nucen přemýšlet, co to má vlastně na talíři.  Zdroj: RESPEKT  

Čas načtení: 2024-06-14 16:24:15

Budujte svaly i kondici díky nejlepším kruhovým tréninkům v Praze

Kruhový trénink je dynamický a efektivní způsob cvičení, který kombinuje různé cviky a zapojuje v jednom tréninku všechny svalové partie. Freshkruháč nabízí širokou škálu kruhových tréninků, které jsou přizpůsobeny různým cílovým skupinám – začátečníkům, ženám i mužům. Co je kruhový trénink? Kruhový trénink je forma vysoce intenzivního intervalového tréninku. Můžete očekávat různá stanoviště, na kterých se vždy po určenou dobu provádí daný cvik a poté následuje chvíle odpočinku a přesun na další stanoviště. Zkuste prostě přijít na první lekci a ověřit si, co je kruhový trénink, na vlastní kůži. Silový trénink Silový trénink můžete vyzkoušet i v rámci kruháčů. Jeho cílem je zaměřit se na budování svalové hmoty, a to především s důrazem na správné provádění cviků a využívání vhodné zátěže. Těšit se můžete vždy na 6 až 7 stanovišť supersérií, které si v ničem nezadají s tréninkem v běžné posilovně. Kruhový trénink pro začátečníky Začít s kruhovým tréninkem může být jednoduché a zábavné, zejména s programem Freshstarter, který se těší zvláště na ty, kdo se cvičením teprve začínají. Tento program slibuje snadno zvládnutelné cviky a tréninky, na kterých se postupně zvyšuje intenzita a zátěž. Samozřejmostí je zkušený trenér, který vždy bude dbát na to, aby byl kruhový trénink pro začátečníky bezpečný a vytvářel správné pohybové vzorce. Kruhový trénink pro ženy Program Freshholky zve všechny dívky i ženy a slibuje kruháč zaměřený zejména na formování postavy a přizpůsobuje tréninky specifickým potřebám ženského těla. Kruhový trénink pro ženy je ideální místo, kam si vyrazit třeba společně s kamarádkou. Kruhový trénink pro muže Program Freshsparťan je určen pro muže, kteří touží vyrýsovat svaly, zlepšit fyzickou kondici a dosáhnout svých cílů. Jde o kruhový trénink pro muže, který je hodně intenzivní, zapojuje činky, nářadí a další závaží, aby si zamakali i typičtí svalovci. Díky kruháči tak kromě svalů vybudujete i vytrvalost. Kruhový trénink ve Freshkruháč nabízí širokou škálu možností pro... Čtěte více Příspěvek Budujte svaly i kondici díky nejlepším kruhovým tréninkům v Praze pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2025-02-14 06:10:00

Co velké řetězce nechtějí, koupíte se slevou tady. Znáte zlevněnky?

Senioři, studenti a rodiny počítající každou korunu. Ale i lidé, pro které je hledání výhodných nákupů jednoduše hobby. To jsou typičtí zákazníci takzvaných zlevněnek – sítí obchodů s levným zbožím, kde se nehraje na značku, design a často ani datum minimální trvanlivosti.

Čas načtení: 2025-06-13 16:01:58

Významný objev českých přírodovědců: pestřenky imitovaly vosy už v době oligocénu

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) na sebe nyní upozornila unikátním objevem, který může přepsat historii evoluce hmyzu. Fosilie pestřenky nalezená v severních Čechách totiž dokazuje, že propracované nápodobování vzhledu vos se vyvinulo mnohem dříve, než se dosud myslelo. Tento dvoukřídlý hmyz dokázal oklamat své nepřátele již před 33 miliony lety – dříve, než se na Zemi rozšířili jejich dnešní typičtí ptačí predátoři, jako jsou pěvci.

Čas načtení: 2025-10-07 11:31:00

Pořád to tam je! JLo a Ben Affleck na premiéře: Vzájemné pohledy mluví za vše. Ti odjedou spolu! Mají jasno fanoušci

Premiéra snímku Kiss Of The Spider znovu svedla dohromady Bena Afflecka a Jennifer Lopez. Bývalí manželé se v pondělí sešli na červeném koberci v New Yorku, kde se odehrálo dlouho očekávané promítání filmového zpracování muzikálu podle knižní předlohy Manuela Puiga, v němž má JLo hlavní roli Aurory a Ben společně s jeho nejlepším kamarádem Mattem Damonem se prostřednictvím jejich společnosti postarali o produkci. A Ben s Jennifer vedle sebe rozhodně nevypadali jako typičtí ex po rozvodu…

Čas načtení: 2026-04-18 11:01:00

RECENZE: Znásilnilo ji 51 mužů. Gisèle Pelicotová nepřežívá, naplno žije

Násilníkem může být obyčejný člověk odvedle i náš nejbližší, jemuž absolutně věříme. Mimořádný případ Gisèle Pelicotové šokoval nejen její rodnou Francii, ale celý svět. Dnes už bývalý manžel ji v letech 2011 až 2020 zdrogovával, znásilňoval a její tělo pro tento účel postoupil dalším padesáti mužům. Nebyli to však žádní typičtí kriminálníci, nýbrž do té doby bezúhonní občané, tátové od rodin.

Čas načtení: 2026-06-03 15:02:13

MS 2026: Zlatá kopačka – kdo se stane nejlepším střelcem? Mbappé, Kane i Haaland v boji o prestižní trofej

Zlatá kopačka pro nejlepšího střelce MS patří k nejsledovanějším individuálním oceněním turnaje. Historie ale ukazuje, že góly samy o sobě nestačí a rozhodují i detaily, forma týmu či vyřazovací fáze. Před MS 2026 se rýsuje mimořádně nabitá konkurence v čele s Mbappém, Kanem, Haalandem i Messim. Analýza odhaluje, jaké vlastnosti mají typičtí vítězové a kdo má největší šanci letos uspět.