EUR 24,170 || 
JPY 13,041 || 
USD 20,888 || Policisté evidují další případy investičních podvodů.
Čas načtení: 2020-08-17 07:44:06
Zygmunt Bauman: Dnes jsme všichni lovci (Z archivu LtN)
Na podzim 2012 vyšel v Literárních novinách rozhovor Michala Komárka s jedním největších sociologů a filozofů uplynulých let Zygmuntem Baumanem. Tehdy už 87letý muž mluvil i o tom, že „pokud se nám nepodaří vrátit se k solidaritě, spolupráci, pevnějším vztahům a vynořit se z toho stavu naprosté individualizace, tak nemáme šanci dospět k něčemu lepšímu.“ V současné době koronakrize jsou jeho myšlenky stále podnětné. Velké diskusní téma pro intelektuály na Západě je dnes krize kapitalismu. Vy jste v této souvislosti nedávno připomenul zajímavý postřeh Rosy Luxemburgové... Rosa Luxemburgová už před sto lety ohlašovala konec kapitalismu, a to na základě velmi pronikavé úvahy. Podle ní totiž kapitalismus může existovat jenom potud, pokud bude mít k dispozici další a další „panenská území“, která může kolonizovat, vysát a zničená zanechat podél své cesty. Chová se jako parazit, který hledá hostitelské organismy a až se jejich zásoba vyčerpá, sám zanikne. Jenže během těch sto let se situace změnila... Luxemburgová myslela ta „panenská území“ doslovně, jako teritoria, jako kolonizovaná území s předkapitalistickou ekonomikou, kam je možné kapitalismus vyvážet. A logicky jí také připadalo, že ta zásoba je omezená a dříve či později ten systém narazí na své limity. Jenže se ukazuje, že to tak není. Znamená to, že kapitalismus našel nějaká nová panenská území? Je to parazit mnohem vynalézavější, než se před sto lety mohlo zdát. Našel způsoby, jak vytvářet nové hostitelské organismy uvnitř vlastního systému. Už to nejsou vnější „skutečná“ teritoria, ale virtuální světy, které nejprve sám stvoří a pak kolonizuje. Dnes k té kolonizaci nepotřebuje armádu. Je to civilizované, chytré, elegantní – můžete vysávat hostitelský organismus pohodlně od pracovního stolu, například obchodem s akciemi. Typickým novým hostitelským organismem je dluh. Dluh? Uvědomte si, jak se změnilo chování bank. Dříve věřitelé chtěli, aby byly půjčky rychle splaceny. A hrozili vězením pro dlužníky. Dnes se naopak banky snaží udělat ze všech permanentní dlužníky. Jakmile totiž přestanete platit úrok, přestáváte být zajímavý. A život na dluh odkryl ohromné nové „panenské území“, úžasné odbytiště, podobně jako kdysi fyzické kolonie... Finanční krize sice tyto možnosti do značné míry ohrozila, ale nepochybuji o tom, že už dnes existují zárodky řady dalších hostitelských organismů, které současná úžasná invence kapitalismu stvořila. Znamená to tedy podle vás, že kapitalismus současnou krizi přežije? Že díky novým schopnostem vytváření hostitelů má před sebou ještě dlouhý čas? Ano, současnou krizi kapitalismus přežije. A paradoxně mají pravdu ti, kteří tvrdí, že dnes neexistuje alternativa. Ta existovala ještě před dvaceti třiceti lety, ale od té doby jsme ztratili schopnost zacházet se sociálními problémy jinak než prostřednictvím nakupování. Prošli jsme naprostým odklonem od politiky k ekonomice. Výrazem té změny je význam kategorie hrubého domácího produktu (HDP). Jak HDP ukazuje ztrátu schopnosti zacházet se sociálními problémy? Není žádnou novinkou, že růstu HDP neodpovídá růst pocitu spokojenosti či štěstí obyvatel bohatých zemí. Spokojenost roste jen do určité míry bohatství, kdy jsou překonány elementární hranice chudoby. A není složité pochopit, proč je HDP velmi problematickým kritériem pro posuzování spokojenosti. HDP je zjednodušeně řečeno konstruován jako součet výměny služeb a zboží, počítá se tedy do něj větší prodej antidepresiv, stejně jako výjezdy sanitek k rostoucímu počtu dopravních nehod, prodej zbraní, prodej balené vody, který nahrazuje nedostatek čisté vody z kohoutku... Ale my v bohatých zemích se chováme, jako bychom ty rozpory nevnímali a mohli většího štěstí dosáhnout právě větším objemem nákupů. Změnila se totiž základní představa o štěstí: už to není dosažení nějakého stavu naplnění, nejsou to pevné vztahy, sdílení, spolupráce..., ale je to neustálá honba za prostředky, které by k tomuto naplnění měly vést. Proč se nám to stalo? Souvisí to s rozdílem mezi tím, co nazývám „pevnou“ a „tekutou“ fází modernity. Každé období dějin má své výhody a svá úskalí. Pevná modernita přinesla diktatury, totalitní režimy i genocidu. Na druhou stranu byla organizovaná, držela pohromadě, znala solidaritu, silné odbory nebo národní hrdost.... Promiňte, že vám skáču do řeči: rozumím tomu dobře, že rizikem této fáze bylo, že ty různé roviny nebylo od sebe možné úplně oddělit? Že mohly do sebe vzájemně přejít? Jak vysvětlujete v Modernitě a holokaustu: že sen o dobře organizované ideální společnosti mohl přejít v genocidu a koncentrační tábory... Ano, rozumíte tomu dobře. Koncentrační tábory byly součástí logiky toho období. A nakonec z něj vzešlo „skvělých třicet let“ poválečné obnovy, kdy Západ prožil dobu rostoucího blahobytu i sociálního smíru a zároveň pokládal zárodky globalizace, která sociální stát smetla... A tím se vracíme k období „tekuté“ modernity... Ta je civilizovanější, pokud jde o koncentrační tábory. Je otevřenější, vyznává větší individuální svobodu... Ale vnitřně se rozpadá, nedrží tvar, nenabízí nic trvalého, nic, oč se můžete opřít... Zanechává tu opuštěné osamělé jedince, kteří jsou obklopeni neustálým pohybem a soutěží. Rozpadly se tradiční rámce chování, politiky, národního státu, i instituce vzájemné spolupráce a pomoci... Lze tu změnu popsat i prostřednictvím vaší kategorizace utopií? Rozdíl mezi „utopií zahradníka“ a „utopií lovce“ tyto změny zachycuje. Zahradník vychází z toho, že musí do světa vnést řád, který by sám o sobě neexistoval. Podle pečlivě promyšleného plánu vybraným druhům rostlin pomáhá, jiné označuje za škodlivé a potlačuje je. Má na mysli celkovou harmonii a růst všeobecného blahobytu. Věří v pokrok a v možnost dosažení nějakého ideálního stavu. Tento postoj v současnosti ustupuje postoji lovce. Lovec se absolutně nestará o celkový blahobyt či rovnováhu sil a harmonii. Zajímá ho pouze jeho úlovek. Pokud uloví ve svém okolí všechnu zvěř, přesune se jinam. Úvahami o možném vyčerpání lovišť se nezabývá jako „svým“ problémem, nebo alespoň nikoli naléhavým problémem. Dnes jsme všichni lovci. Nebo se nám alespoň vnucuje myšlenka, že jsme lovci a že pokud se tak nebudeme chovat, hrozí nám, že budeme zařazeni mezi lovnou zvěř. Má smysl vizi lovce nazývat utopií? Jistě, hodně se dnes mluví o konci utopií. V jistém smyslu je postoj lovce skutečně koncem utopií. Na rozdíl od předchozích představ nepočítá se společným pokrokem, ale zaměřuje se na individuální přežití. Nepočítá ani s tím, že dosáhne nějakého konečného bodu, naplnění, štěstí. Ale přesto je to utopie, byť bizarní a neortodoxní. Přenáší definitivní řešení lidských problémů z představy o dokončení nějaké cesty, doplutí k vysněným břehům ideální společnosti na cestu samotnou. Konec cesty totiž pro lovce může znamenat jedině porážku. Je to žitá utopie, tady a teď, neustálý sled vítězných okamžiků, který nesmí být přerušen. Základní rozdíl od předchozích utopií tak spočívá v tom, že ta lovecká nenabízí žádný – ať skutečný nebo falešný – smysl života. Naopak: pomáhá vyhnat z hlav lovců otázku po smyslu. Na to, aby se lovec zastavil a reflektoval svoji cestu, totiž nemá čas. Hrozila by mu prohra... Zní to všechno hodně pesimiticky a definitivně... Opravdu máte pocit, že tu není alternativa? Osobně si myslím, že pokud se nám nepodaří vrátit se k solidaritě, spolupráci, pevnějším vztahům a vynořit se z toho stavu naprosté individualizace, tak nemáme šanci dospět k něčemu lepšímu. Ale kdo ví, třeba právě teď vzniká někde na nějakém ostrově v Pacifiku nějaká nová forma spolupráce, která je zárodkem změny. Vždyť všechny velké věci ve dvacátém století přišly nečekaně. A je to obecné pravidlo. Stejně jako to, že každá většina byla nejdříve menšinou. Nevíme, kdy to přijde. Já mám jistotu, že se té změny už nedožiju. Ale vám přeju, abyste ji viděl. Určitě to není nemožné. Mluvíte a píšete o tom, že život se dnes mění v honbu za štěstím, ale lidé ztrácejí schopnost být šťastni, dosáhnout naplněného života... Vy jste, pane profesore, prožil a prožíváte šťastný život? Podobnou otázku kdysi položili Goethovi. Odpověděl: Prožil jsem velmi šťastný život. Ale když na něj vzpomínám, nemohu si vybavit ani jeden šťastný týden. Taková je i moje odpověď. Chápete – ten konkrétně přítomný momentální pocit štěstí je hrozně relativní a prchavý... {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2026-01-17 03:50:00
Proč z mapy zmizela porodnice v Hodoníně? Exstarosta: Pořád to těžce neseme
Ačkoliv je Hodonín největším městem v regionu, porodnice tam chybí už dvacet let. Že by se situace změnila, je aktuálně téměř vyloučené. Jak na ztrátu nahlíží tehdejší starosta a nyní ředitel nemocnice Jiří Koliba? Jakým způsobem chtělo město porodnici zachránit? Deník se podíval na důvody rozhodnutí, kvůli němuž musí zdejší ženy jezdit například do Kyjova či Břeclavi.
\nČas načtení: 2026-05-06 06:00:00
Proč by vaše tři rostliny měly být F1 hybridy
Od ledna 2026 mohou čeští pěstitelé legálně pěstovat až tři rostliny konopí pro osobní potřebu. Při tak přísném limitu záleží na každém semínku – a genetika F1 hybridů může být nejchytřejším způsobem, jak získat ten nejlepší výsledek. Nová legislativa zásadním způsobem změnila situaci pro domácí pěstitele. Když neexistoval žádný zákonný limit a pěstovalo se diskrétně, byla nekvalitní rostlina nebo neuspokojivý fenotyp jen nepříjemností. Nyní, když jste zákonem omezeni na tři rostliny, jde o významnou ztrátu – třetina vaší legální produkce v ohrožení. Právě tato změna je důvodem, proč se stále více zkušených pěstitelů obrací k hybridním semenům F1. Problém s fenotypy Většina pěstitelů bude obeznámena s variabilitou tradičních semínek. Koupíte balíček pěti feminizovaných semen stejné odrůdy a ačkoli sdílejí obecné charakteristiky, každá rostlina může být mírně odlišný fenotyp. Jedna se může vytáhnout do výšky a dozrát pozdě. Jiná zůstane kompaktní, ale vytvoří vzdušnější květy. Třetí může být ideální – hutné květy, bohatý terpenový profil – přesně to, v co jste doufali. Hybridy F1 z vás neudělají lepšího pěstitele, odstraní však jeden z největších zdrojů nepředvídatelnosti: semeno. Ve velkém měřítku je tato variabilita zvládnutelná. Vysadíte deset semen, vyberete ty nejlepší a zbytek vyřadíte. Ale při limitu tří rostlin není prostor pro výběr. To, co vyklíčí, to pěstujete, a to, co pěstujete, to sklidíte. Každý hod kostkou má ... The post Proč by vaše tři rostliny měly být F1 hybridy appeared first on Magazín Konopí.
\nČas načtení: 2024-08-17 10:10:38
Káva, která bývalému policistovi změnila život
Obyčejná zastávka na kávu se změnila v život měnící den. A přitom stačilo jediné malé rozhodnutí – koupit či nekoupit si lístek do loterie. Pojď si s námi prozradit, kolik a jak si tenhle výherce, známý jako Mark, připsal na svůj účet. The post Káva, která bývalému policistovi změnila život appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.
Čas načtení: 2024-09-27 14:59:33
Tropická bouře Isaac se změnila na hurikán. Směřuje k Evropě
Podle amerického Národního centra pro hurikány se tropická bouře Isaac oficiálně změnila v hurikán. (Foto: X) Hurikán v současné době vytváří maximální vítr o rychlosti... Článek Tropická bouře Isaac se změnila na hurikán. Směřuje k Evropě se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2026-03-08 21:00:25
BBC opět přistižena při manipulaci, aby radikálně změnila význam
BBC byla opět přistižena při manipulaci s komentáři Trumpovy administrativy, aby radikálně změnila jejich význam. (Foto: Flickr) Během tiskové konference 2. března o válce... Článek BBC opět přistižena při manipulaci, aby radikálně změnila význam se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2008-07-10 00:00:00
Limitované boty Reebok v prodeji / Reebok boty
Je to už nějaký ten pátek, co firma Reebok změnila majitele a pár týdnů co změnila logo. Boty Reebok jsou populární zejména ve Velké Británii a zájmu se samozřejmě těší taký u nás, v České republice. Reebok, a zejména boty Reebok, se drží klasické, pro někoho až nevýrazné linky, které však dělá z R ...
Čas načtení: 2020-08-17 07:44:06
Zygmunt Bauman: Dnes jsme všichni lovci (Z archivu LtN)
Na podzim 2012 vyšel v Literárních novinách rozhovor Michala Komárka s jedním největších sociologů a filozofů uplynulých let Zygmuntem Baumanem. Tehdy už 87letý muž mluvil i o tom, že „pokud se nám nepodaří vrátit se k solidaritě, spolupráci, pevnějším vztahům a vynořit se z toho stavu naprosté individualizace, tak nemáme šanci dospět k něčemu lepšímu.“ V současné době koronakrize jsou jeho myšlenky stále podnětné. Velké diskusní téma pro intelektuály na Západě je dnes krize kapitalismu. Vy jste v této souvislosti nedávno připomenul zajímavý postřeh Rosy Luxemburgové... Rosa Luxemburgová už před sto lety ohlašovala konec kapitalismu, a to na základě velmi pronikavé úvahy. Podle ní totiž kapitalismus může existovat jenom potud, pokud bude mít k dispozici další a další „panenská území“, která může kolonizovat, vysát a zničená zanechat podél své cesty. Chová se jako parazit, který hledá hostitelské organismy a až se jejich zásoba vyčerpá, sám zanikne. Jenže během těch sto let se situace změnila... Luxemburgová myslela ta „panenská území“ doslovně, jako teritoria, jako kolonizovaná území s předkapitalistickou ekonomikou, kam je možné kapitalismus vyvážet. A logicky jí také připadalo, že ta zásoba je omezená a dříve či později ten systém narazí na své limity. Jenže se ukazuje, že to tak není. Znamená to, že kapitalismus našel nějaká nová panenská území? Je to parazit mnohem vynalézavější, než se před sto lety mohlo zdát. Našel způsoby, jak vytvářet nové hostitelské organismy uvnitř vlastního systému. Už to nejsou vnější „skutečná“ teritoria, ale virtuální světy, které nejprve sám stvoří a pak kolonizuje. Dnes k té kolonizaci nepotřebuje armádu. Je to civilizované, chytré, elegantní – můžete vysávat hostitelský organismus pohodlně od pracovního stolu, například obchodem s akciemi. Typickým novým hostitelským organismem je dluh. Dluh? Uvědomte si, jak se změnilo chování bank. Dříve věřitelé chtěli, aby byly půjčky rychle splaceny. A hrozili vězením pro dlužníky. Dnes se naopak banky snaží udělat ze všech permanentní dlužníky. Jakmile totiž přestanete platit úrok, přestáváte být zajímavý. A život na dluh odkryl ohromné nové „panenské území“, úžasné odbytiště, podobně jako kdysi fyzické kolonie... Finanční krize sice tyto možnosti do značné míry ohrozila, ale nepochybuji o tom, že už dnes existují zárodky řady dalších hostitelských organismů, které současná úžasná invence kapitalismu stvořila. Znamená to tedy podle vás, že kapitalismus současnou krizi přežije? Že díky novým schopnostem vytváření hostitelů má před sebou ještě dlouhý čas? Ano, současnou krizi kapitalismus přežije. A paradoxně mají pravdu ti, kteří tvrdí, že dnes neexistuje alternativa. Ta existovala ještě před dvaceti třiceti lety, ale od té doby jsme ztratili schopnost zacházet se sociálními problémy jinak než prostřednictvím nakupování. Prošli jsme naprostým odklonem od politiky k ekonomice. Výrazem té změny je význam kategorie hrubého domácího produktu (HDP). Jak HDP ukazuje ztrátu schopnosti zacházet se sociálními problémy? Není žádnou novinkou, že růstu HDP neodpovídá růst pocitu spokojenosti či štěstí obyvatel bohatých zemí. Spokojenost roste jen do určité míry bohatství, kdy jsou překonány elementární hranice chudoby. A není složité pochopit, proč je HDP velmi problematickým kritériem pro posuzování spokojenosti. HDP je zjednodušeně řečeno konstruován jako součet výměny služeb a zboží, počítá se tedy do něj větší prodej antidepresiv, stejně jako výjezdy sanitek k rostoucímu počtu dopravních nehod, prodej zbraní, prodej balené vody, který nahrazuje nedostatek čisté vody z kohoutku... Ale my v bohatých zemích se chováme, jako bychom ty rozpory nevnímali a mohli většího štěstí dosáhnout právě větším objemem nákupů. Změnila se totiž základní představa o štěstí: už to není dosažení nějakého stavu naplnění, nejsou to pevné vztahy, sdílení, spolupráce..., ale je to neustálá honba za prostředky, které by k tomuto naplnění měly vést. Proč se nám to stalo? Souvisí to s rozdílem mezi tím, co nazývám „pevnou“ a „tekutou“ fází modernity. Každé období dějin má své výhody a svá úskalí. Pevná modernita přinesla diktatury, totalitní režimy i genocidu. Na druhou stranu byla organizovaná, držela pohromadě, znala solidaritu, silné odbory nebo národní hrdost.... Promiňte, že vám skáču do řeči: rozumím tomu dobře, že rizikem této fáze bylo, že ty různé roviny nebylo od sebe možné úplně oddělit? Že mohly do sebe vzájemně přejít? Jak vysvětlujete v Modernitě a holokaustu: že sen o dobře organizované ideální společnosti mohl přejít v genocidu a koncentrační tábory... Ano, rozumíte tomu dobře. Koncentrační tábory byly součástí logiky toho období. A nakonec z něj vzešlo „skvělých třicet let“ poválečné obnovy, kdy Západ prožil dobu rostoucího blahobytu i sociálního smíru a zároveň pokládal zárodky globalizace, která sociální stát smetla... A tím se vracíme k období „tekuté“ modernity... Ta je civilizovanější, pokud jde o koncentrační tábory. Je otevřenější, vyznává větší individuální svobodu... Ale vnitřně se rozpadá, nedrží tvar, nenabízí nic trvalého, nic, oč se můžete opřít... Zanechává tu opuštěné osamělé jedince, kteří jsou obklopeni neustálým pohybem a soutěží. Rozpadly se tradiční rámce chování, politiky, národního státu, i instituce vzájemné spolupráce a pomoci... Lze tu změnu popsat i prostřednictvím vaší kategorizace utopií? Rozdíl mezi „utopií zahradníka“ a „utopií lovce“ tyto změny zachycuje. Zahradník vychází z toho, že musí do světa vnést řád, který by sám o sobě neexistoval. Podle pečlivě promyšleného plánu vybraným druhům rostlin pomáhá, jiné označuje za škodlivé a potlačuje je. Má na mysli celkovou harmonii a růst všeobecného blahobytu. Věří v pokrok a v možnost dosažení nějakého ideálního stavu. Tento postoj v současnosti ustupuje postoji lovce. Lovec se absolutně nestará o celkový blahobyt či rovnováhu sil a harmonii. Zajímá ho pouze jeho úlovek. Pokud uloví ve svém okolí všechnu zvěř, přesune se jinam. Úvahami o možném vyčerpání lovišť se nezabývá jako „svým“ problémem, nebo alespoň nikoli naléhavým problémem. Dnes jsme všichni lovci. Nebo se nám alespoň vnucuje myšlenka, že jsme lovci a že pokud se tak nebudeme chovat, hrozí nám, že budeme zařazeni mezi lovnou zvěř. Má smysl vizi lovce nazývat utopií? Jistě, hodně se dnes mluví o konci utopií. V jistém smyslu je postoj lovce skutečně koncem utopií. Na rozdíl od předchozích představ nepočítá se společným pokrokem, ale zaměřuje se na individuální přežití. Nepočítá ani s tím, že dosáhne nějakého konečného bodu, naplnění, štěstí. Ale přesto je to utopie, byť bizarní a neortodoxní. Přenáší definitivní řešení lidských problémů z představy o dokončení nějaké cesty, doplutí k vysněným břehům ideální společnosti na cestu samotnou. Konec cesty totiž pro lovce může znamenat jedině porážku. Je to žitá utopie, tady a teď, neustálý sled vítězných okamžiků, který nesmí být přerušen. Základní rozdíl od předchozích utopií tak spočívá v tom, že ta lovecká nenabízí žádný – ať skutečný nebo falešný – smysl života. Naopak: pomáhá vyhnat z hlav lovců otázku po smyslu. Na to, aby se lovec zastavil a reflektoval svoji cestu, totiž nemá čas. Hrozila by mu prohra... Zní to všechno hodně pesimiticky a definitivně... Opravdu máte pocit, že tu není alternativa? Osobně si myslím, že pokud se nám nepodaří vrátit se k solidaritě, spolupráci, pevnějším vztahům a vynořit se z toho stavu naprosté individualizace, tak nemáme šanci dospět k něčemu lepšímu. Ale kdo ví, třeba právě teď vzniká někde na nějakém ostrově v Pacifiku nějaká nová forma spolupráce, která je zárodkem změny. Vždyť všechny velké věci ve dvacátém století přišly nečekaně. A je to obecné pravidlo. Stejně jako to, že každá většina byla nejdříve menšinou. Nevíme, kdy to přijde. Já mám jistotu, že se té změny už nedožiju. Ale vám přeju, abyste ji viděl. Určitě to není nemožné. Mluvíte a píšete o tom, že život se dnes mění v honbu za štěstím, ale lidé ztrácejí schopnost být šťastni, dosáhnout naplněného života... Vy jste, pane profesore, prožil a prožíváte šťastný život? Podobnou otázku kdysi položili Goethovi. Odpověděl: Prožil jsem velmi šťastný život. Ale když na něj vzpomínám, nemohu si vybavit ani jeden šťastný týden. Taková je i moje odpověď. Chápete – ten konkrétně přítomný momentální pocit štěstí je hrozně relativní a prchavý... {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-09 07:00:01
Baba Vanga věštila katastrofu. Generál Šedivý promluvil o jaderné hrozbě a ukázal na Trumpa
Primárky v USA ovládl současný prezident Joe Biden a bývalá hlava státu Donald Trump. Vše směřuje k tomu, že se tito dva muži střetnou v boji o Bílý dům. Podle Baby Vangy se Trump do úřadu vrátí, a i když ho čeká jakási blíže nespecifikovaná újma, dá se předpokládat, že stihne napáchat spoustu škod. „USA se mohou vrátit k tomu, že evropské problémy by si měla Evropa řešit hlavně sama. To je mimo jiné problém ruské agrese na Ukrajině,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý. Mír na Ukrajině není možný, říká generál Šedivý. Evropu čekají změny, dotknou se i Čechů Číst více Čeká svět jaderná katastrofa? A to by mohlo mít fatální vliv na výsledek války, jazýčky vah by se mohly přiklonit na stranu Rusů. „Už dnes je evidentní, že omezení pomoci z USA dělá Ukrajině velké problémy. Spojené státy se zkrátka mohou obrátit jinam, do míst, kde je z jejich pohledu větší nebezpečí. Tedy třeba k potížím na jejich jižní hranici či se více zaměří na přípravu konfliktu s Čínou.“ Podle Šedivého se nejde na vše dívat jen černobíle a ukazovat prstem na USA, že jsou „ti zlí“, kdyby se rozhodli pro menší zapojení do války v Evropě. „NATO například nemá scénář velké války v Pacifiku. A položme si otázku, zda by členské státy NATO pomohly svému spojenci, tedy USA, kdyby došlo na jejich válku s Čínou. Trump tvrdí, že ne,“ uvedl Šedivý. Právě střet s Čínou Baba Vanga viděla, stejně jako před ní Nostradamus, hovořila také o testování nových biologických zbraní, které mohou být pro svět fatální. „Stratégové v USA zcela vážně s možností vojenského střetu s Čínou počítají,“ potvrdil pro Čtidoma.cz generál Šedivý a dodal: „Válka by krok za krokem eskalovala až na hranici jaderného konfliktu a může svět uvrhnout do jaderné katastrofy.“ Česko může zasáhnout hurikán, čekají nás drsné bouřky. Léto bude asi jiné, než jsme znali Číst více Bouře jí změnila život Není to ale jediná hrozba. Nostradamus a Baba Vanga také předpovídali klimatické změny včetně dosud nepopsaných hurikánů. Vše k tomu spěje, vždyť už pět hurikánů se v posledních několika letech dostalo nad rychlost 309 kilometrů za hodinu a odborníci požadují, aby byl zaveden stupeň číslo šest, pokud jde o určování síly bouří. Stávajících pět zkrátka nestačí. Na druhou stranu je celá řada predikcí, které prostě nevyšly. Buď jak buď, Vangelija Pandeva Gušterova (Baba Vanga), která zemřela v roce 1996 ve věku 84 let, je stále fenomén. Slepá bulharská mystička připisovala své jasnovidné schopnosti bouři, která jí změnila život, protože kvůli ní ve dvanácti letech oslepla. Nezbývá než doufat, že v nějaké podobné bouři nakonec neskončí celé lidstvo. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Drsné popravy historie: Snědení hmyzem zevnitř zaživa kupodivu není to nejhorší.
Čas načtení: 2024-03-10 13:59:40
Len pár dní dozadu sme upozorňovali na to, že v Európskej únii začína platiť nová legislatíva (pozn. redakcie: DMA / Zákon o digitálnych trhoch), ktorá mení fungovanie internetu naprieč úniou. Aby sme boli presní, mení fungovanie technologických lídrov, ktorí boli natoľko veľkí, že dokázali manipulovať trhom. Európska únia ešte v septembri minulého roka označila viacero technologických gigantov … The post Európska únia klepla Applu po prstoch. Nová legislatíva, ktorá zmenila fungovanie internetu v EÚ, funguje! appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2024-03-14 08:19:00
Balaštíková (ANO): Nejprolhanější vláda
Je jasné, že tato vláda se ujímala moci se slibem, že nebude zvyšovat daně. Zvýšila je. Také slíbila, že nezmění věk odchodu do důchodu. Změnila. Ještě v únoru 2023 ujišťovala, že nezmění v roce 2023 valorizaci důchodů. Změnila.
Čas načtení: 2024-04-23 13:00:01
Vážná nemoc skvělého Miroslava Donutila: Lékaři mu neřekli diagnózu a pokazili léčbu
O těžké nemoci, která jeho život změnila k nepoznání, věděl Miroslav Donutil už od svých osmnácti let. Mnozí se domnívají, že jde o epilepsii, on sám to ale nepotvrzuje. Pokud by tomu tak bylo, patrně by nemohl hrát s takovým nasazením, jak jej známe. Přesto nebylo daleko k tomu, aby se mu podivné záchvaty staly osudnými, jak zmiňuje i pořad České televize. Českého Fantomase ženy zbožňovaly, on dával přednost mužům. Moravce milovali pražští taxikáři Číst více Drobné problémy i bezvědomí O nemoci, která se objevovala déle než třicet let, aniž by se herec dozvěděl skutečnou a jistou diagnózu, hovořil také několikrát například na vlnách Českého rozhlasu. S problémy, které mu přinášela, a jejími projevy se nijak netajil. Někdy šlo jen o „zadrhnutí“, tedy jakési zahledění se, chvilkovou nepozornost, ale jindy upadal do bezvědomí. Nikdy nemohl tušit, kdy přijde další záchvat. Šlo skutečně o život „Když jsme se přestěhovali do Prahy, Mirek dostal novou doktorku, která se o něj starala. Změnila mu léky a ony nezafungovaly úplně dobře, takže začal mít poměrně velké zdravotní problémy. To všechno v době, kdy potřeboval zkoušet, potřeboval se odprezentovat. Já jsem do toho měla malé miminko a byli jsme v úplně cizím, novém městě, bez rodičů a bez kamarádů, takže to bylo trochu složité období,“ svěřila se manželka Miroslava Donutila v televizním dokumentu Neobyčejné životy, věnovaném právě jejímu muži. Nový lékař a obrat k lepšímu Pak ale přišel naštěstí tolik potřebný obrat, když mu jeho herecký kolega Josef Vinklář doporučil skutečného odborníka. Nemoc začala svoje útoky vzdávat a pak se stalo zdánlivě nemožné –prakticky všechny tyto zdravotní problémy jakoby zázrakem po téměř pětatřiceti letech zmizely. Premiér Stanislav Gross před smrtí přiznal, kde vzal milion na luxusní byt. Omluvil se, že zklamal Číst více Nenapodobitelný herec a vypravěč I přes všechny potíže, s nimiž se musel v životě Miroslav Donutil vyrovnávat, bychom jen těžko hledali herce, který dokáže sám dlouhé desítky minut bavit zaplněné hlediště historkami, při kterých divákům doslova tečou slzy smíchu. Bez jediného zaváhání navazuje zdánlivě nenavázatelné příhody a lidé se baví jako málokdy jindy. Zapomenout samozřejmě nemůžeme ani na jeho vynikající role v televizi, ve filmu a hlavně v Národním divadle, jehož členem byl podle oficiálního webu od dubna roku 1990. V roce 2013 se rozhodl odejít. Šest set repríz v roli Truffaldina Pravděpodobně nejznámější rolí Miroslava Donutila na scéně naší zlaté kapličky byl Truffaldino v legendární hře Sluha dvou pánů, s níž se rozloučil po neuvěřitelné šestisté repríze. V té době již v Národním divadle „jen“ hostoval právě v této nezapomenutelné roli. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Dvojí život nevyléčitelně nemocného Pavla Kříže: V Kanadě bychom ho ani nepoznali.
Čas načtení: 2024-04-28 13:00:00
Z volebního bizáru: Sociální demokracie žaluje Paroubkovu ČSSD, další nástroj Zemanovy pomsty
Houstnoucí předvolební atmosféra nepostrádá tragikomické zápletky. Sociální demokracie (SOCDEM) Michala Šmardy, která změnila název a zkratku, se soudí s Českou suverenitou sociální demokracií (ČSSD) Jiřího Paroubka, která změnila název už pětkrát. Padají invektivy o parazitech a uzdravení špinavého psa.
Čas načtení: 2024-05-27 15:00:01
„Viděl jsem devíti-, deseti- a jedenáctileté děti, které byly zfetované kokainem. Šel jsem po 42. ulici a ony prodávaly crack. Len Bias, slavný basketbalista, právě zemřel na předávkování crackem a ten, kdo to prodával, křičel: ‚Hej, mám to, co zabilo Lena.‘ Plakal jsem a modlil se: ‚Bože, musíš na tomhle pekelném místě dát povstat svědectví.‘ Odpověď nebyla taková, jakou jsem chtěl slyšet: ‚No, to město přece znáš. Už jsi tu byl. Udělej to ty.‘“ Co viděl pastor David Wilkerson v budoucnosti? - celosvětovou recesi - přírodní katastrofy - morální špínu - vzpouru dětí proti rodičům - sjednocování církví… Takto vzpomíná na noc, která mu změnila život, pastor David Wilkerson. V roce 1986 se o půlnoci procházel po 42. ulici a srdce mu pukalo nad tím, co viděl. V té době se na Times Square pohybovaly hlavně prostitutky a pasáci, uprchlíci, narkomani a podvodníci, otevřená byla živá peep show… Pastor David volal k Bohu, aby udělal něco, cokoliv, na pomoc fyzicky zbídačeným a duchovně mrtvým lidem, které viděl. Tento zážitek jej přiměl k tomu, že založil organizaci Teen Challenge, která pomáhá mladistvým narkomanům a působí i u nás. Avšak dělat odvážné věci na základě vnuknutí a pomáhat mladistvým narkomanům a gangsterům začal mnohem dřív. Obrácení zabijáci David Wilkerson se narodil v rodině kazatelů charizmaticky orientované letniční církve. Vyrůstal v domě „plném Biblí“. Sám začal kázat již ve 14 letech a později působil jako pastor v malých církvích v Pensylvánii. Vedl nudný, ale zajištěný život, dokud v roce 1958 neuviděl v časopise fotografii mladistvých členů gangu u soudu. Pohled na tyto násilníky mu nedal spát. Jak později napsal, tehdy pocítil, že v něm Duch svatý probudil soucit a přivedl ho do New Yorku, aby tam kázal. Skutečný Kmotr z Corleone: Sicilská bestie, která změnila Cosu Nostru Číst více Na okraji společnosti Wilkerson začal duchovně působit mezi těmi, které společnost neviděla a kterým pozornost věnovala jenom policie: mezi mladistvými narkomany a gangstery. Pod vlivem jeho kázání se mnozí obrátili a přijali Ježíše. Jedním z nich byl i Nicky Cruz, portorikánský vůdce gangu Mau Maus, který řekl, že během svého členství v gangu ubodal 16 lidí. Poté, co se Cruz a několik dalších členů Mau Maus obrátili ve víře, šli na policii a dobrovolně odevzdali všechny své pistole a nože. Šokovaní policisté uvedli, že kdyby viděli, jak se k nim skupina blíží, pravděpodobně by mladíky postříleli. Nicky se později sám stal kazatelem a jedním z nejbližších Davidových spolupracovníků. Mezi gangy Wilkersona nejvíce proslavila kniha, kterou napsal o svém působení mezi gangy. Jmenuje se Dýka a kříž a vyšla v roce 1963. Byl podle ní natočen i film. Kniha byla mezi křesťany známá i u nás. Komunisté ji tolerovali možná proto, že odhalovala kulturu násilí a zločinu v kapitalistické velmoci. Obsahuje ale též spoustu zvláštních náhod a šťastných konců. Hranice sexuální morálky se posunují Wilkersonova schopnost vnímat nadpřirozenou inspiraci se projevila ještě jedním zajímavým způsobem. V roce 1973 měl vizi budoucnosti, kterou popsal ve svém kázání. Současného, korektně smýšlejícího člověka možná odradí, jak Wilkerson tepe toleranci současné doby k pornografii a LGBT. Ale odmyslíme-li si tento křesťanský fundamentalismus a uvědomíme-li si, jak se Wilkersonovo prostředí a názorové klima lišilo od dnešního, zjistíme, že mu předpovědi docela vycházejí a jeho pohoršení je naprosto pochopitelné. Budoucnosti věří jen málokdo O všepronikající nemravnosti budoucích časů hovořili též mnozí středověcí vizionáři. Jeden z nich například viděl naprostou Sodomu a Gomoru v tom, že v budoucnosti budou ženy jezdit na koni obkročmo, nad čímž by se dnes nikdo nepozastavil. Hranice toho, co se považuje za normální, se neustále posunují. Od Wilkersonových proroctví nás dělí pouhých 50 let. Tak rychlá a zásadní proměna společenského postoje k homosexualitě nebo bezprecedentní rozšíření tvrdé pornografie musely tradičně věřícímu člověku v 70. letech připadat naprosto šílené. Sledování pornografie zlepšuje život seniorům Číst více Pět jasných vizí Své vidění Wilkerson vylíčil v pěti hlavních bodech: 1. Celosvětová recese způsobená ekonomickým zmatkem. „Ve své vizi jsem viděl nanejvýš několik dalších tučných, prosperujících let a pak ekonomickou recesi, která ovlivní životní styl všech námezdních pracovníků na světě… Využijte několik příštích dobrých let, které vám zbývají, k přípravě na finanční krizi. Udělejte si doma pořádek, protože přicházejí těžké časy.“ 2. Přírodní katastrofy. „Celosvětové katastrofy, jichž jsme právě teď svědky, vidím jako porodní bolesti v přírodě, které budou stále častější a intenzivnější.“ 3. Záplava morální špíny v Americe. „Naše novinové stánky zaplaví taková špína, že časopis Playboy bude vypadat jako puritánská slátanina. To znamená, že v hodinách sexuální výchovy na školách se budou používat animované kreslené filmy a filmové dramatizace pohlavního styku…“ A to si Wilkerson ještě neuměl představit internet. 4. Děti se budou bouřit proti rodičům. Děti se vášnivě obrátí proti svým rodičům, budou pohrdat jejich pokrytectvím. Budou utíkat z domu, zabíjet své rodiče… „Od dětí se ani nebude očekávat, že by s rodiči komunikovaly. Budou žít pod jednou střechou, ale budou jako nepřátelé ve válce, kteří žijí v příměří.“ 5. Sjednocování církví. Svaz liberálních protestantů se politicky spojí s římskokatolickou církví. Tento mocný svaz se bude angažovat v různých sociálních programech, ale jeho činnost bude v mnoha ohledech protikřesťanská a politická. Wilkersona nejvíce rozhořčoval vstřícný postoj této církevní unie ke gayům a lesbičkám: Neméně pohoršující pro něj bylo, když viděl budoucí televizní komediální pořady, které si budou stále odvážněji dělat legraci z Krista a všech pravých křesťanů. Strom se pozná po ovoci O těchto předpovědích, o křesťanském fundamentalismu nebo o organizovaném náboženství vůbec si každý může myslet svoje. Jestliže ale taková víra dokáže měnit vlky v beránky a gangstery ve spořádané občany, pak před ní klobouk dolů. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Odborníci našli plyn, který může změnit svět. Je úplně všude, jen ho nevidíme, říkají
Čas načtení: 2024-05-29 19:02:00
Nvidia změnila pravidla hry na akciovém trhu! Jak dlouho ještě poroste?
Pokud si budete vyčítat, že jste nekoupili nejžhavější akcie současnosti předtím, než šly nahoru, nezapomeňte se také poplácat po zádech za chyby, které jste neudělali. Článek Nvidia změnila pravidla hry na akciovém trhu! Jak dlouho ještě poroste? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-06-11 14:02:05
Monika Babišová oslaví 50. narozeniny. Takhle se atraktivní blondýnka za deset let změnila
Monika Babišová patří k nejvýraznějším manželkám českých politiků. Kam žena Andreje Babiše vešla, všude vzbudila pozornost. Nepřehlédnutelná blondýnka oslaví za tři dny padesáté narozeniny. I když na svůj věk zdaleka nevypadá, za posledních jedenáct let, kdy se s manželem ukazovala na veřejnosti, se logicky trochu změnila. Redakce ŽivotvČesku.cz vybrala nejzajímavější snímky Moniky Babišové od dob začátků jejího veřejného vystupování. Z fotografií lze vyčíst nejen to, jak se za více než deset let změnila, ale také to, že vždy disponovala módním vkusem, který byl velmi inspirativní. Manželé před téměř dvěma měsíci oznámili, že se jejich životní cesty rozešly. Svůj pohled na věc poskytl pro ŽivotvČesku.cz odborník na partnerské vztahy.
Čas načtení: 2024-07-08 07:14:01
Vzestup a pád Mariky Gombitové. Přes těžký úraz zpívala dál
V deseti letech začala hrát na klavír a k tomu zpívala. Bohužel na konzervatoř ji nepřijali a musela jít na strojní průmyslovku. Na hudbu nezanevřela a hrála a zpívala na čajích a tanečních zábavách, kde ji objevil renomovaný hudebník Ján Lehotský. Nevzdala to a muzicíruje dál „Nemám bohužel televizi, takže toho moc neznám, ale podle toho, co jsem viděla a slyšela, mohu říct, že se mi její projev nesmírně líbí. Je to dělané naplno a poctivě.“ Hana Hegerová Za světlem reflektorů, popularitou a úspěchem cítila Marika prázdnotu a osamění. „Nenormálně žiju. Sama. Často si popláču. Večery prožívám v mikrobusu, spím v hotelech, na podnájem se dostávám v noci a nikdo na mě nečeká,“ svěřuje se Gombitová v knize od Roberta Rohála Legendy československé populární hudby. Jednou, když zase jela v noci z koncertu, stala se tragédie, která radikálně změnila její život. Tenkrát seděla za volantem kamarádka, která zřejmě během řízení usnula, nezvládla ledovku na silnici a dostala smyk. Počasí bylo ponuré, sněžilo a foukal nemilosrdný vítr. Následky havárie si odnesla především Marika. „Následkom dopravnej nehody som ochrnula od siedmeho stavca dolu,“ uvádí Marika na www.marikagombitovaofficial.com. Život génia pacifického jazzu skončil na chodníku. Jeho múzou i zkázou byla závislost Číst více Ačkoliv lékaři předpověděli, že již nikdy nebude chodit, nevzdala to a zpívá dodnes. Zpočátku svůj hendikep sice těžko nesla, ale díky přátelům a fanouškům vše překonala. Půl roku od autonehody vystoupila na Bratislavské lyře, kde zazpívala písně Prstienky z trávy a Tajomstvo hier. Tehdy dosáhla svého největšího vítězství. Vyznanie Kantiléna – sólová melodie, která má vícehlasou kompozici. V roce 1979 získala stříbrnou medaili na Bratislavské lyře za píseň Vyznanie. Skladba pochází z pera Jána Lehotského a Kamila Peteraje. Hudební kritik Leo Jehne tehdy vychválil Gombitovou do nebes. „Aniž by změnila svou poněkud dětskou hlasovou barvu a aniž narušila kantilénu, dala do písně tolik křehkosti a pěvecké krásy v novém slova smyslu, že to posluchače muselo zaujmout a málem zapomněl, jak vlastně má Gombitovou typově zafixovanou.“ Z luxusu a koncertních sálů do bláta pražských ulic: Alenu zcela ovládal partner, bez něj se ocitla na dlažbě Číst více První a druhá kariéra „Má zajímavou barvu hlasu a moderní projev, což se jistě líbí lidem, kteří dosud poslouchají muziku.“ Petra Janů Její kariéru lze rozdělit na dvě etapy – před úrazem a po úrazu. První kariéru nastartovala v roce 1976, kdy navázala hudební spolupráci s Jánem Lehotským, který ji angažoval do kapely Modus. Stala se z ní hvězda první velikosti. Nazpívala řadu úspěšných hitů a dobře se umístila v různých hudebních soutěžích. Měla to štěstí, že cestovala se svou hudbou i do zahraničí. „Bolo to nejkrajšie obdobie môjho života. Bola som šťastná, bezstarostná,“ vysvětluje Gombitová. Po úrazu uplynul pouhý půlrok a dosáhla comebacku již na invalidním vozíku na Bratislavské lyře. Zprvu měla obavy, že se za pianem rozpláče a nevydá ani hlásku. Ostuda se ale nakonec nekonala. Naopak, byl to další veleúspěch ojíněný radostí a uvědoměním, že nic neskončilo. Pokračovala ve svém hudebním snažení v 80. a 90. letech a dočkala se dalších ocenění. Ne neprávem její hlas a projev charakterizoval Jan Rejžek. „Ji jedinou okamžitě poznáte v chumlu stejnorodých rozhlasových artistek, protože zpívá výrazným, ostrým cirkulárkově-laserovým vokálem, jenž se podle potřeby mění z chladně syntezátorového tónu, kterým vládnou světové královny disco, v překvapivě lidský a děvčátkovsky teplý hlas.“ V 90. letech se Gombitová stáhla poněkud do ústraní a stala se pro publikum vzácnější. Snad právě jedna z posledních písní Končí se show symbolizuje touhu po klidu a přání si odpočinout. Zdali nás ještě zpěvačka nějakým hitem překvapí, to už je ve hvězdách. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Celebrity se loučily s Mekym Žbirkou. Co mu vzkázali Mareš, Jandová či Kubelková?
Čas načtení: 2024-09-12 06:22:03
Sekačky Spider nemají ve světě konkurenci, protože dokážou zdolat téměř jakýkoliv svah. Zakladatel firmy přitom vymyslel první stroj v garáži. Článek Svoji sekačku dováží do celého světa, vznikla přitom v garáži. Život změnila jemu i raněným na bojišti se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-09-15 06:21:36
FOTO: Před a po. Jak velká voda změnila obce v Česku k nepoznání
Na řadě míst v Česku v těchto dnech lidé bojují s velkou vodou. Ta někde přišla během krátké chvíle a změnila okolí k nepoznání. Kde ještě před několika dny tekl malý potůček či říčka, byla v sobotu potopa. Podívejte se v galerii na šest míst napříč celou Českou republikou, jejichž podobu povodeň výrazně změnila.
Čas načtení: 2024-10-19 08:46:58
Situace se všude dramaticky změnila
Moderní průmysl je základem pro ekonomicky a politicky úspěšnou společnost to statistiky jednoznačně dlouhodobě globálně dokazují, moderní průmysl potřebuje mnoho kvalitních zaměstnanců, a to vede k tlaku na optimální změny konzumního systému, nepotřebujeme k ničemu lidi, co svojí prací nevytvářejí reálné hodnoty (politiky, byrokraty, celebrity, umělce), protože vytvářejí jenom dočasné iluze jejich důležitosti a nepostradatelnosti.… Číst dále »Situace se všude dramaticky změnila
Čas načtení: 2024-10-23 11:18:27
Budova v Bejrútu se po izraelském úderu změnila v prach
Střela vypálená izraelskou stíhačkou naprosto zničila obytnou budovu na jižním předměstí Bejrútu Chiyah. (Foto: X) Letecký útok přišel v rámci série útoků na tuto... Článek Budova v Bejrútu se po izraelském úderu změnila v prach se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2024-11-17 10:42:00
Boris Johnson: Velká Británie se změnila v policejní stát
Bývalý premiér zaútočil na rostoucí bič „myšlenkové policie“ v Británii sira Keira Starmera a přirovnal ji k „Sovětskému svazu v jeho nejhorší podobě“. (Foto:... Článek Boris Johnson: Velká Británie se změnila v policejní stát se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2024-11-12 00:00:02
E-commerce se změnila. Jak čelit těžkým výzvám? | Karel Pařízek (Heureka)
Jak konkrétně mají e-shopy reagovat na zahraniční hráče jako Temu a další? A jak se odlišit v marketingu a přemýšlet nad celým byznysem? The post E-commerce se změnila. Jak čelit těžkým výzvám? | Karel Pařízek (Heureka) first appeared on rostecky.