Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-10-10 10:22:00

Vojenská zdravotní pojišťovna lídrem digitalizace

Praha 10. října 2024 (PROTEXT) - Obrovský úspěch v rámci prestižní soutěže IDC Digital Future Awards Czech Republic, jejíž porota vybírá mimořádné počiny na poli digitalizace, dosáhl projekt datového propojení Vojenské zdravotní pojišťovny s Českou správou sociálního zabezpečení. Vojenská zdravotní pojišťovna zvítězila v kategorii Best in Future of Digital Infrastructure2024. „Naše řešení může konečně rozhýbat digitalizaci státní správy,“ říká jeho hlavní strůjce, ekonomický ředitel Vojenské pojišťovny Pavel Kolář.Vojenská zdravotní pojišťovna vsadila na rozvoj komunikace přes ISSS (DIA) a spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle názoru Pavla Koláře stojíme na prahu průlomového projektu, který by mohl být klidně jednou z vlajkových lodí všech snah o digitalizaci procesů mezi občany a orgány státní správy. Ve veřejné sféře to totiž bývá tak, že když někdo konečně zavede do praxe nějaké úspěšné technologické řešení, tak to takzvaně „prokopne“ a brzy se začnou přidávat další instituce. „A já jsem přesvědčen, že právě naše řešení datového propojení se „sociálkou“ může tuto digitální revoluci spustit. Opravdu je načase to konečně prokopnou,“ potvrzuje ekonomický ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny.Stačí sdělit pouze jednou….Občan, pojištěnec nebo plátce pojistného má ve svém vztahu ke zdravotní pojišťovně množství oznamovacích povinností, což vytváří značné nároky na správnost a přenos dat. Například uchazeč o zaměstnání nově zapsaný na Úřadu práce musí tuto skutečnost do osmi dnů ohlásit a doložit zdravotní pojišťovně. Totéž má povinnost učinit nový poživatel důchodu, žena na mateřské, student, kterého zapsali na střední či vysokou školu… Zdravotní pojišťovna to potřebuje proto, aby věděla, kdo bude za tohoto pojištěnce hradit pojistné. Jinak klientovi začne automaticky naskakovat dluh na pojistném. To se bohužel stává velice často, protože klienti třeba o této oznamovací povinnosti nevědí nebo na ni zapomenou, případně ji prostě ignorují. Mnohá z těchto dat však má k dispozici právě „sociálka“. A projekt, který Vojenská zdravotní pojišťovna ve spolupráci s ČSSZ připravila, umožňuje čerpat vybraná data o pojištěncích z jejích databází. Může se tak ověřit jejich správnost a porovnat je s údaji, které eviduje pojišťovna v našem informačním systému. Konečným cílem je, aby kterýkoli údaj o občanovi, který má státní správa k dispozici, nemusel tento občan opakovaně sdělovat na jednotlivých úřadech.Podle Pavla Koláře jde o projekt s velkým benefitem pro občana. „Pokud mezi sebou takto komunikují orgány veřejné správy, pak lze sejmout část povinností z beder pojištěnců. Například skutečnost, že se z nějakého zaměstnance stal od určitého data starobní důchodce, se již nedozví pojišťovna od něj, ale přímo od „sociálky“, automaticky mu přiřadíme příslušnou platební kategorii a začneme pojistné za něj požadovat od státu. Novopečený důchodce nebude muset nic dokládat, nezačne mu vznikat dluh a pojišťovna nepřijde o peníze. Totéž maminka, která začala pobírat peněžitou pomoc v mateřství,“ popisuje Pavel Kolář. Obdobně používá VoZP službu i pro ověření zaměstnání a pracovní neschopnosti, a to nejen u hlavního pracovního poměru, ale i u „dohodářů“. Navíc celý proces lze zautomatizovat, naprogramovat tak, že Vojenská zdravotní pojišťovna ověří data o všech pojištěncích, jichž je 700 tisíc, a poté už bude evidovat pouze změny.Šance pro 10,8 miliónu lidíProjekt ukázal, že použitá technologie komunikace mezi zdravotní pojišťovnou a ČSSZ je správná, využitelná a stabilní. V současné době je to navíc jediný způsob komunikace mezi orgány veřejné správy a veřejné moci, který je v souladu se zákonem. Dá se využít napříč veřejnou správou a toto naše know-how lze zavést u všech zdravotních pojišťoven, tedy v rámci obsluhy 10,8 milionů lidí, kteří tu žijí. Ostatně některé zdravotní pojišťovny již toto řešení převzaly, jedna z nich už má tuto službu v provozu a další jsou ve stadiu implementace. Vojenská zdravotní pojišťovna byla první a věřím, že se přidají všechny ostatní, případně další orgány veřejné správy a veřejné moci.Klientský portál a mobilní aplikaceNaprostou většinu úkonů, které s VoZP pojištěnec potřebuje vyřešit, lze učinit on-line. Většina klientů do pojišťovny fyzicky v podstatě nikdy nemusí přijít. Přes Klientský portál nebo mobilní aplikaci Zdraví na klik, kde je při registraci bezpečně identifikován, může klient velmi rychle požádat o příspěvky z preventivních programů, vyřídit změnu osobních dat, požádat o potvrzení bezdlužnosti či o novou kartičku pojištěnce nebo podat přehled OSVČ. Velmi užitečná – a často i poučná – je možnost zobrazit si kdykoli veškerou péči, kterou na mě zdravotní pojišťovně vykázala zdravotnická zařízení, a to včetně cen, které pojišťovna za jednotlivé výkony zaplatila. Mnozí klienti jsou pak překvapeni, kolik peněz zdravotní péče ve skutečnosti stojí. Podle Pavla Koláře vítězství Vojenské zdravotní pojišťovny v této prestižní soutěži otevře dveře k mnohem širší digitalizaci služeb zdravotních pojišťoven. Zdroj: Toxin  

Čas načtení: 2026-01-28 10:24:00

Službu uLékaře.cz využívá stále více pojištěnců Vojenské zdravotní pojišťovny. Z pohodlí domova a tři měsíce bezplatně

Praha 28. ledna 2026 (PROTEXT) - Vojenská zdravotní pojišťovna ČR dlouhodobě sleduje využívání digitálních zdravotních služeb svými pojištěnci. Jednou z nich je také služba uLékaře.cz, která zajišťuje online zdravotní poradenství a asistenci s objednáním ke zdravotní péči.V roce 2025 využilo službu uLékaře.cz celkem 2.606 pojištěnců VoZP, kterým byla poskytnuta odborná podpora při řešení zdravotních dotazů i při zajištění návštěvy zdravotnických zařízení. „Pojištěnci mají tuto službu k dispozici bezplatně po dobu tří měsíců v rámci svého zdravotního pojištění. Po uplynutí této doby mohou službu nadále využívat například prostřednictvím svého zaměstnavatele,“ říká konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny MUDr. Milan Prokop. Pojišťovna dlouhodobě podporuje zaměstnavatele, kteří systematicky pečují o zdraví svých zaměstnanců a nabízejí jim digitální zdravotní služby jako součást komplexní proaktivní péče o fyzickou i duševní kvalitu života.Zájem o digitální zdravotní služby mezi pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny dlouhodobě roste. V roce 2024 službu využilo 2 047 pojištěnců, v roce 2025 to bylo již 2 606 pojištěnců, což představuje meziroční nárůst přibližně o 27 %.„Tento trend vnímáme jako součást širšího vývoje v oblasti zdravotní péče, kdy se stále větší důraz klade na prevenci, dostupnost zdravotních informací a efektivní koordinaci péče,“ pokračuje MUDr. Prokop.Od začátku spolupráce VoZP se službou uLékaře.cz v letech 2021–2025 využili pojištěnci tuto službu celkem 26.611krát. V případě zaměstnavatelských programů pak jde dlouhodobě o stovky tisíc využití ročně. Služba uLékaře.cz je koncipována jako dostupná digitální zdravotní podpora 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Neřeší pouze online konzultace, ale funguje také jako koordinátor zdravotní péče v případech, kdy je nutná osobní návštěva lékaře.„Na základě potřeb pacienta služba poskytne odborné zdravotní doporučení online, navrhne další vhodný postup, případně pomůže se zajištěním návštěvy zdravotnického zařízení. O pojištěnce se stará tým zdravotních sester, praktických lékařů a pediatrů. V případě potřeby je do komunikace zapojen jeden z více než 350 odborníků z lékařských i nelékařských oborů, od fyzioterapeutů až po psychiatry,“ vysvětluje MUDr. Milan Prokop a přibližuje i průběh komunikace: „Písemná forma je základ. Pojištěnec položí dotaz, může přiložit fotografii nebo lékařskou zprávu a odpověď přichází zpravidla v řádu desítek minut. Pojištěnec tak získá další odborný názor nebo doporučení dalšího postupu, například objednání na vyšetření. Pokud je potřeba fyzická péče, požadavek přebírá tým zdravotních sester, který pomáhá s vyhledáním dostupné péče a objednáním k lékaři v místě bydliště pojištěnce.“Součástí služby uLékaře.cz je také silný důraz na prevenci. Pojištěnci mají zároveň k dispozici přehled preventivních prohlídek a očkování, digitální preventivní dotazníky a testy i další nástroje podporující primární i sekundární prevenci, stejně jako dlouhodobou péči o zdraví.O Vojenské zdravotní pojišťovněVojenská zdravotní pojišťovna České republiky od roku 1993 zajišťuje zdravotní péči prostřednictvím špičkových odborníků ve vojenských i civilních zdravotnických zařízeních a lázeňských domech. O svých 700 tisíc pojištěnců pečuje prostřednictvím smluvní zdravotnické sítě po celé ČR, která zahrnuje přes 25 tisíc poskytovatelů.www.vozp.czZdroj: Vojenská zdravotní pojišťovna

Čas načtení: 2021-02-23 13:03:59

Jak je to s 250tisícovým příplatkem nemocnicím za pacienta zemřelého na COVID-19

Mezi lidmi se v poslední době šíří lež, že nemocnice nadsazují počty nemocných na COVID-19, protože za každého zemřelého vykázaného jako úmrtí na COVID-19 dostávají bonus ve výši 250 tisíc Kč. V krátké době jsem ji slyšel od několika lidí. Jako bývalého vyjednavače České lékařské mory o cenách zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, který má v rodině několik zdravotníků, mě tyto lži strašně naštvaly. Proto jsem se rozhodl i pro laiky pochopitelným způsobem popsat, jak je to s platbami za covidové pacienty. Podle platných vyhlášek ministerstva zdravotnictví, které stanoví způsob a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, neexistuje žádná platba za úmrtí pacienta. Ani nikdy neexistovala. Motivovala by totiž nemocnice nikoli k léčení pacientů, ale k jejich ponechávání smrti. Systém úhrad je paskvil Před 15 lety byl k proplácení péče poskytované pacientům v nemocnicích zaveden systém úhrady metodou skupin podobných diagnóz (DRG – z anglického „Diagnostic Related Group), který byl vyvinut v USA. Nikoli však jako úhradová metoda, ale jako nástroj, s jehož pomocí mají orgány veřejné správy sledovat, zda v některých nemocnicích nedochází ke zvýšenému počtu komplikací typu nozokomiálních nákaz, které signalizují problémy například s hygienou nebo špatnými léčebnými či ošetřovatelskými postupy. DRG dělí všechny nemoci a traumatické stavy do skupin, v níž jsou „podobné“ diagnózy. Jestliže se v některé nemocnici více než v jiné vyskytuje zlatý stafylokok u pacientů, jimž byla provedena náhrada kolenního kloubu či náhrada kyčelního kloubu, je to typickým příznakem špatné hygienické situace na operačních sálech. Proleženiny u pacientů uvedených do umělého spánku – ať již po vícečetných zlomeninách nebo při zánětu plic – signalizují, že v nemocnici je nedostatek ošetřovatelského personálu. Všechny tyto případy mají být příčinou zásahu státní moci s cílem sjednat nápravu. Aby se o tom inspekční orgány dozvěděly, k tomu byl stvořen systém DRG. V ČR však byl tento systém zaveden jako metoda úhrady zdravotní péče. K čemuž je naprosto nevhodný. Nemocnicím řadu let zdravotní pojišťovny platily nikoli za každý provedený zákrok, který by měl ve vyhlášce vyčíslenu cenu, ale za „něco“ ze skupiny příbuzných diagnóz. Je to naprostý paskvil, který ignoruje medicínskou i ekonomickou realitu. Průběh léčení každého pacienta je trochu jiný i v případě stejné diagnózy. Ale tento paskvil byl zaveden, protože někdo z nemocnic a ze zdravotních pojišťoven na to dostal výzkumný grant spolufinancovaný z peněz EU. A pak „se“ to muselo pět let používat, aby ti, co dotaci z EU vzali, ji nemuseli vracet. Kvůli nevracení desítek milionů korun vznikly v nemocnicích škody za desítky miliard. Kromě vyhlášky, která stanoví „cenu“ péče o jednoho pacienta podle skupin „příbuzných“ diagnóz, vydává ministerstvo zdravotnictví i vyhlášku, kterou limituje množství péče, kterou smí pojišťovny nemocnicím zaplatit. V ní je pomocí složitých vzorců stanoveno, kolik peněz celkově může nemocnice za rok dostat. Vzorec je složen z dílčích „podvzorců“, které omezují platby za léky podané pacientům i spotřební materiál od kloubních náhrad až po roušky a ochranné oděvy zdravotníků a prostěradla, na nichž leží pacient. Hra se skořápkami Vyhláška je psána tak, že v lepším případě nemocnicím umožňuje léčením pacientů získat o ministerstvem fixně stanovené procento více peněz než v minulém roce, pokud „odléčí“ a vykáže „přibližně podobné“ množství péče „oceněné“ metodou DRG. Bývá stanoven koridor, který vláda po nemocnicích žádá. Například můžete dostat až 102 procent loňských peněz, pokud vykážete 97 až 102 procent loňské péče. Péči, kterou nemocnice pacientům poskytne nad limit například „102 procent“ minulého roku, nedostane zaplacenou vůbec, nebo jen částečně. Krácení „nadlimitní“ péče je stanoveno ve vyhláškách například na 75 procent. Pokud nemocnice péče poskytne méně, než je spodní limit koridoru, jsou jí peníze kráceny o procento, kterým dolní limit nesplnila. Tím, že je stanoven vždy nejen celkový limit peněz na rok, ale i dílčí limity na léky, na spotřební zdravotní materiál, financování nemocnic, připomíná systém ze všeho nejvíce hazardní hru skořápky. Pojišťovny jsou ty, které točí skořápkami „s“ a „bez kuličky“ a rozhodují o tom, jakým způsobem okradou nemocnice pomocí srážek a penalizací. Zabránit v okrádání nemocnic a zdravotníků by mohlo ministerstvo, kdyby dokázalo napsat úhradovou vyhlášku tak, aby měla co nejméně „ale“. Jenže návrh vyhlášky píšou lidé, kteří jsou s managementy pojišťoven „jedna ruka“. První případy výskytu COVID-19 byly v ČR evidovány v listopadu 2019, tedy před rokem a půl. Za celou tu dobu nedokázalo ministerstvo zdravotnictví novelizovat vyhlášku od DRG tak, aby do ní zařadilo novou diagnózu COVID-19. Dodnes je tato choroba vykazována k proplacení jako jedna ze skupiny infekčních zánětů plic. Cena za tuto skupinu diagnóz byla stanovena před 15 lety jako jakýsi průměr nákladů na ošetřování pacientů se záněty plic způsobených různými bakteriemi a viry. Vyhubení každého původce zánětu plic trvá různě dlouho a je třeba k němu použít různé léky a vybavení. A logicky tedy stojí jiné peníze. Podle paskvilního DRG se však platí jakýmsi průměrem. Autoři průměru počítaného před lety neměli o nějakém covidu ani ponětí, takže výše úhrady za péči o pacienta ze skupiny infekční zánět plic nekalkuluje s tolika jednorázovými ochrannými obleky, rouškami, rukavicemi a dalším spotřebním zdravotním materiálem, který musí lékaři a zdravotní sestry používat při ošetřování covidových pacientů. Po vypuknutí pandemie COVID-19 byl na mnoha nemocničních odděleních, například na ortopediích, omezen původní provoz. Částečně proto, aby jejich kapacity mohly být použity pro léčení covidových pacientů. Z části též z bezpečnostních důvodů. Plánované zákroky, například operace kloubních náhrad, byly odloženy, aby pacient nebyl vystaven riziku nakažení koronavirem. Operace akutních pacientů se záněty slepých střev nebo po autonehodách samozřejmě probíhají dál. U nich by odklad výkonu znamenal větší bezprostřední ohrožení života než riziko, že v nemocnici dostanou COVID-19. Jak vznikla fáma o covidových bonusech Po obšírném úvodu, který po nutném zjednodušení umožňuje aspoň trochu pochopit složitosti systému úhrad zdravotní péče, se dostávám k tomu, jak zřejmě vznikla fáma o covidových bonusech. Ministerstvo v novele úhradové vyhlášky na loňský rok umožnilo nemocnicím u pacientů s COVID-19 bez penalizační srážky překročit limity výdajů na léky a spotřební zdravotnický materiál, které jsou u skupiny „infekční záněty plic“, podle nichž jsou vykazování k úhradě pacienti s covidem, neadekvátně nízké. I po této úpravě však zůstal zachován celkový roční limit péče, kterou nemocnice dostane zaplaceno. Včetně koridoru na množství poskytnuté a z pojišťoven proplácené zdravotní péče. Nemocnice ani lékaři a zdravotní sestry se tedy na pacientech postižených COVID-19 rozhodně neobohacují a nemají tudíž ekonomický důvod nadsazovat počty koronavirových pacientů. Ve skutečnosti je covidových pacientů v nemocnicích více, než uvádějí oficiální statistiky. Podle systému DRG je nemocnici placeno u pacienta s COVID-19 vykázaného jako pacient s infekčním zánětem plic 20 dní léčení na jednotce intenzivní péče. Nic navíc. Řada pacientů, kteří prodělali COVID-19, je papírově 21. den pobytu na JIP považována za neinfekčního. Nadále jim však musí být poskytována náročná a drahá zdravotní péče. Propuštění pacienta závislého na přístrojové podpoře dýchání z nemocnice do domácího ošetřování jen proto, že za něj již pojišťovna neplatí, by trestní soud kvalifikoval minimálně jako trestný čin zabití nebo neposkytnutí pomoci s následkem smrti. Doufám, že jsem tento složitý problém vysvětlil aspoň trochu srozumitelně. Všem, kteří by i po přečtení tohoto článku chtěli i nadále šířit lži o tom, jak se nemocnice, lékaři a zdravotní sestry „pakují“ na covidových pacientech, doporučuji, aby si vyjednali měsíční dobrovolnickou stáž v nejbližší nemocnici. Kdokoli může jít pomáhat se stlaním postelí nebo překládání pacientů v bezvědomí, aby u nich nevznikly proleženiny. Zvláštní kvalifikace není třeba ani k poskytování hygienické pomoci pacientům v umělém spánku. V nemocnicích je spousta těžké práce a lékaři i sestry uvítají každého dobrovolníka, který jim s ní v této těžké době přijde pomoci. Vůbec jim nebude vadit, že dotyčný „na COVID nevěří“ a považuje pandemii za „spiknutí“. Při takové stáži se může snadno přesvědčit, že v nemocnicích ošetřujících pacienty s koronavirem si bankovkami matrace rozhodně nevycpávají. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-07-11 10:52:00

Totožnost mohou klienti VoZP prokazovat mobilem. Aplikace eDoklady nahrazuje klasickou občanku

Praha 11. července 2024 (PROTEXT) - Vojenská zdravotní pojišťovna nově umožňuje klientům prokazovat svoji identitu aplikací eDoklady v chytrém mobilním telefonu. Tuto službu spustila s půlročním předstihem oproti termínu určenému v zákoně.V aplikaci eDoklady, kterou stát zprovoznil v letošním roce, je zatím k dispozici pouze občanský průkaz v elektronické podobě. Postupně však do ní přibudou i další osobní doklady.Uživatel si stáhne aplikaci eDoklady do mobilního zařízení, následně se autorizuje pomocí Identity občana (například prostřednictvím nástroje Bankovní identita). Aplikace mu po tomto ověření zobrazí jeho občanský průkaz, který může začít používat ve styku s úřady i některými zdravotními pojišťovnami, včetně VoZP.Jak to funguje v praxi? „Vojenská zdravotní pojišťovna se již zařadila mezi certifikované ověřovatele, takže její klienti mohou eDoklady používat. Při návštěvě kontaktního místa VoZP je klient vyzván k předložení dokladu totožnosti. Pokud chce místo klasické plastové občanky použít její elektronickou verzi, ověří zaměstnanec jeho identitu v této aplikaci pomocí QR kódu,“ vysvětluje vedoucí klientských služeb pojišťovny Kateřina Pokorná.Je potřeba upozornit na to, že aplikaci eDoklady (určenou pro ověřování totožnosti při osobním kontaktu) nelze zaměňovat za aplikaci eObčanka, která slouží výhradně pro přihlašování k on-line službám.Implementací aplikace eDoklady pokračuje VoZP v dlouhodobém procesu digitalizace a elektronické komunikace, jehož hlavním cílem je co nejvíce zjednodušit klientům přístup ke službám a benefitům pojišťovny. Již několik let mohou pojištěnci využívat k vyřízení většiny záležitostí webový Klientský portál či mobilní aplikaci Zdraví na klik.VoZP je však také průkopnicí ve sdílení údajů mezi úřady, aby je nemuseli nahlašovat klienti každému zvlášť. Jako první zdravotní pojišťovna například implementovala moderní řešení výměny údajů s Českou správou sociálního zabezpečení a pracuje na obdobném propojení s Finančním úřadem či Úřadem práce.O Vojenské zdravotní pojišťovněVojenská zdravotní pojišťovna České republiky od roku 1993 zajišťuje zdravotní péči prostřednictvím špičkových odborníků ve vojenských i civilních zdravotnických zařízeních a lázeňských domech. O svých 700 tisíc pojištěnců pečuje prostřednictvím smluvní zdravotnické sítě po celé ČR, která zahrnuje přes 25 tisíc poskytovatelů.www.vozp.cz Zdroj: Stance Communications  

Čas načtení: 2024-05-24 14:00:00

Šéf VZP Kabátek: Nechceme rušit nemocnice, ale změnit systém péče. Není důležitá jen blízkost, ale i kvalita

Málo zubařů, psychiatrů i lékařů pro děti. K tomu stárnutí populace a stále nákladnější léky. Zdravotnictví bojuje s náporem pacientů, nedostatkem lidí a stále dražší péčí. Co ho může zachránit? Ministerstvo zdravotnictví chystá plán, ve kterém sází na posílení prevence či posílení  péče o dlouhodobě nemocné na úkor nevyužívaných akutních lůžek. Právě do jejich redukce se teď pustily zdravotní pojišťovny při sjednávání nových smluv s nemocnicemi. Z části regionů zní nesouhlas a obavy o zhoršení péče. Jak chtějí pojišťovny při změnách zajistit lidem její dostupnost, když na mnoha místech má už ta primární problémy? A dokáže solidární zdravotní systém přežít? Ptali jsme se šéfa největší zdravotní pojišťovny, ředitele VZP Zdeňka Kabátka.

Čas načtení: 2025-02-09 05:55:00

Další rok ve ztrátě. Pojišťovnám budou opět chybět miliardy na péči

Všechny zdravotní pojišťovny, včetně té největší – Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) – si spočítaly, že se i letos propadnou do deficitu. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek předpokládá pro letošek minus 7,8 miliardy na konci roku. Vláda přitom slibovala, že už pojišťovny nenechá sahat hluboko do rezerv, ve kterých toho zbývá stále méně.

Čas načtení: 2026-02-17 21:02:00

Ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra rezignuje na konci dubna

Generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZPMV) David Kostka odejde na konci dubna z funkce. Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy na základě vyjádření pojišťovny. Podle mluvčí pojišťovny Jany Schillerové končí Kostka z osobních důvodů. ZPMV spadající pod vnitro je s počtem více než 1,3 milionu klientů druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi.

Čas načtení: 2026-02-17 21:02:00

Ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra rezignuje na konci dubna

Generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZPMV) David Kostka odejde na konci dubna z funkce. Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy na základě vyjádření pojišťovny. Podle mluvčí pojišťovny Jany Schillerové končí Kostka z osobních důvodů. ZPMV spadající pod vnitro je s počtem více než 1,3 milionu klientů druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi.

Čas načtení: 2026-02-17 21:15:39

Ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra rezignuje na konci dubna

Generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZPMV) David Kostka odejde na konci dubna z funkce. Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy na základě vyjádření pojišťovny. Podle mluvčí pojišťovny Jany Schillerové končí Kostka z osobních důvodů. ZPMV spadající pod vnitro je s počtem více než 1,3 milionu klientů druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi.

Čas načtení: 2025-01-30 11:20:00

Dětí závislých na digitálních technologiích přibývá. Je to alarmující, tvrdí odborníci

Praha 30. ledna 2025 (PROTEXT) - Usínají s mobilem v ruce a ráno se s ním probouzejí. Většinu dne tráví sledováním videí nebo hraním her na počítači. Ve škole pak mají poruchy pozornosti, trpí osamělostí, úzkostmi nebo dokonce sebepoškozováním. Až polovina všech dětských pacientů je podle adiktologů závislá na digitálním světě. Řada z nich trpí psychickými potížemi. Nárůst počtu dětských pacientů s úzkostnými stavy zaznamenala také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR.„Zatímco nárůst počtu dětí a mladistvých léčených s úzkostnými stavy se od roku 2020 zvýšil o třetinu, náklady na jejich léčbu vzrostly více než dvojnásobně,“ uvádí Jana Schillerová, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Náklady na léčbu úzkostných stavůRokPočet pacientů 0-18 letNáklady na léčbu202010204 727 430 Kč2024138410 418 096 Kč Podle dětského adiktologa Tomáše Jandáče děti každodenní běžné starosti nechtějí řešit a stále častěji utíkají do digitálního světa. V ambulanci dětské a dorostové adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se až polovina chlapců a dívek ve věku 12 až 18 let léčí se závislostí na digitálním světě. Mladší děti jsou často zachyceni v pedagogicko-psychologické poradně.„Digitální prostor je vytvořen tak, aby uživatele za pobyt v digitálním světě odměňoval, a to je pro děti velká motivace. Závislost dětí na digitálním světě může zapříčinit vznik a rozvoj rizikového chování nebo duševního onemocnění, jako je například porucha příjmu potravy nebo sebepoškozování. Je opravdu alarmující, kolik času v digitálním světě tráví generace Z,“ uvádí Tomáš Jandáč, adiktolog z Ambulance dětské a dorostové adiktologie Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.Podle studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti z roku 2022 tráví volný čas na sociálních sítích denně téměř 75 procent studentů středních škol a každý den hraje digitální hry na počítači, mobilu nebo tabletu téměř polovina oslovených chlapců ve věku 11–15 let.Až 18 procent studentů uvedlo, že tráví čas na internetu i když je to nebaví a až 50 procent nejmladších respondentů se cítilo nepříjemně, když nemohlo být na internetu.Herní porucha je přitom stejně závažná jako závislost na alkoholu nebo na drogách a je na místě k ní přistupovat citlivě a nejlépe s odbornou pomocí.Prvotními příznaky závislosti je ztráta kontroly času, vyhýbání se každodenním činnostem, abstinenční příznaky jako pocit nervozity, nespavost, úzkost, frustrace a ztráta duševní pohody.Kontrolovat pobyt v digitálním světě a nastavovat hranice by podle odborníků měli hlavně rodiče. Videopodcast s Tomášem Jandáčem zde: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR je s více než 1,3 milionu klientů druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Na českém trhu působí už od roku 1992 a má smlouvy se všemi významnými zdravotnickými zařízeními. Pojišťovna získala ocenění Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna v zemi, a to pro rok 2020 i 2021. Zdroj: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky    

Čas načtení: 2024-10-10 10:22:00

Vojenská zdravotní pojišťovna lídrem digitalizace

Praha 10. října 2024 (PROTEXT) - Obrovský úspěch v rámci prestižní soutěže IDC Digital Future Awards Czech Republic, jejíž porota vybírá mimořádné počiny na poli digitalizace, dosáhl projekt datového propojení Vojenské zdravotní pojišťovny s Českou správou sociálního zabezpečení. Vojenská zdravotní pojišťovna zvítězila v kategorii Best in Future of Digital Infrastructure2024. „Naše řešení může konečně rozhýbat digitalizaci státní správy,“ říká jeho hlavní strůjce, ekonomický ředitel Vojenské pojišťovny Pavel Kolář.Vojenská zdravotní pojišťovna vsadila na rozvoj komunikace přes ISSS (DIA) a spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle názoru Pavla Koláře stojíme na prahu průlomového projektu, který by mohl být klidně jednou z vlajkových lodí všech snah o digitalizaci procesů mezi občany a orgány státní správy. Ve veřejné sféře to totiž bývá tak, že když někdo konečně zavede do praxe nějaké úspěšné technologické řešení, tak to takzvaně „prokopne“ a brzy se začnou přidávat další instituce. „A já jsem přesvědčen, že právě naše řešení datového propojení se „sociálkou“ může tuto digitální revoluci spustit. Opravdu je načase to konečně prokopnou,“ potvrzuje ekonomický ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny.Stačí sdělit pouze jednou….Občan, pojištěnec nebo plátce pojistného má ve svém vztahu ke zdravotní pojišťovně množství oznamovacích povinností, což vytváří značné nároky na správnost a přenos dat. Například uchazeč o zaměstnání nově zapsaný na Úřadu práce musí tuto skutečnost do osmi dnů ohlásit a doložit zdravotní pojišťovně. Totéž má povinnost učinit nový poživatel důchodu, žena na mateřské, student, kterého zapsali na střední či vysokou školu… Zdravotní pojišťovna to potřebuje proto, aby věděla, kdo bude za tohoto pojištěnce hradit pojistné. Jinak klientovi začne automaticky naskakovat dluh na pojistném. To se bohužel stává velice často, protože klienti třeba o této oznamovací povinnosti nevědí nebo na ni zapomenou, případně ji prostě ignorují. Mnohá z těchto dat však má k dispozici právě „sociálka“. A projekt, který Vojenská zdravotní pojišťovna ve spolupráci s ČSSZ připravila, umožňuje čerpat vybraná data o pojištěncích z jejích databází. Může se tak ověřit jejich správnost a porovnat je s údaji, které eviduje pojišťovna v našem informačním systému. Konečným cílem je, aby kterýkoli údaj o občanovi, který má státní správa k dispozici, nemusel tento občan opakovaně sdělovat na jednotlivých úřadech.Podle Pavla Koláře jde o projekt s velkým benefitem pro občana. „Pokud mezi sebou takto komunikují orgány veřejné správy, pak lze sejmout část povinností z beder pojištěnců. Například skutečnost, že se z nějakého zaměstnance stal od určitého data starobní důchodce, se již nedozví pojišťovna od něj, ale přímo od „sociálky“, automaticky mu přiřadíme příslušnou platební kategorii a začneme pojistné za něj požadovat od státu. Novopečený důchodce nebude muset nic dokládat, nezačne mu vznikat dluh a pojišťovna nepřijde o peníze. Totéž maminka, která začala pobírat peněžitou pomoc v mateřství,“ popisuje Pavel Kolář. Obdobně používá VoZP službu i pro ověření zaměstnání a pracovní neschopnosti, a to nejen u hlavního pracovního poměru, ale i u „dohodářů“. Navíc celý proces lze zautomatizovat, naprogramovat tak, že Vojenská zdravotní pojišťovna ověří data o všech pojištěncích, jichž je 700 tisíc, a poté už bude evidovat pouze změny.Šance pro 10,8 miliónu lidíProjekt ukázal, že použitá technologie komunikace mezi zdravotní pojišťovnou a ČSSZ je správná, využitelná a stabilní. V současné době je to navíc jediný způsob komunikace mezi orgány veřejné správy a veřejné moci, který je v souladu se zákonem. Dá se využít napříč veřejnou správou a toto naše know-how lze zavést u všech zdravotních pojišťoven, tedy v rámci obsluhy 10,8 milionů lidí, kteří tu žijí. Ostatně některé zdravotní pojišťovny již toto řešení převzaly, jedna z nich už má tuto službu v provozu a další jsou ve stadiu implementace. Vojenská zdravotní pojišťovna byla první a věřím, že se přidají všechny ostatní, případně další orgány veřejné správy a veřejné moci.Klientský portál a mobilní aplikaceNaprostou většinu úkonů, které s VoZP pojištěnec potřebuje vyřešit, lze učinit on-line. Většina klientů do pojišťovny fyzicky v podstatě nikdy nemusí přijít. Přes Klientský portál nebo mobilní aplikaci Zdraví na klik, kde je při registraci bezpečně identifikován, může klient velmi rychle požádat o příspěvky z preventivních programů, vyřídit změnu osobních dat, požádat o potvrzení bezdlužnosti či o novou kartičku pojištěnce nebo podat přehled OSVČ. Velmi užitečná – a často i poučná – je možnost zobrazit si kdykoli veškerou péči, kterou na mě zdravotní pojišťovně vykázala zdravotnická zařízení, a to včetně cen, které pojišťovna za jednotlivé výkony zaplatila. Mnozí klienti jsou pak překvapeni, kolik peněz zdravotní péče ve skutečnosti stojí. Podle Pavla Koláře vítězství Vojenské zdravotní pojišťovny v této prestižní soutěži otevře dveře k mnohem širší digitalizaci služeb zdravotních pojišťoven. Zdroj: Toxin  

Čas načtení: 2020-04-09 09:04:14

Odtahy vozidel na dálnici: Stát se ve spolupráci dálničními parazity pokouší okrást řidiče

Ředitelství silnic a dálnic v roce 2015 rozdělilo dálnice na několik úseků a ve většině z nich zajistilo monopol vždy jedné předražené odtahové společnosti. Kverulant.org proti tomu opakovaně protestoval, a i jeho tlak přiměl ŘSD k podpisu smlouvy s Českou kanceláří pojistitelů o odstraňování překážek na některých dálnicích. Náklady jsou tak zaplaceny z povinného ručení a řidiči nehrozí, že by mu jeho pojišťovna odmítla hradit náklady na předražený odtah. Stále však není zcela vyhráno, v lednu 2020 se poslanec Josef Kott pokoušel zavést státní monopol na odtahy vozidel na dálnicích zákonem. Stále se vyskytují případy, kdy se stát ve spolupráci dálničními parazity pokouší okrást řidiče. Citujme svědectví jednoho z řidičů: „Stalo se to 1. 2. 2020 cca ve 22.00 hod., kdy se mi při cestě do Prahy na dálnici D1 na 168,5 km porouchalo auto AVIA. Odpadla mi kardanová tyč a byl jsem nucen odstavit auto na krajnici. Hned jsem volal své pojišťovně, která mi oznámila, že mi posílají svou smluvní odtahovou službu VEMAX. Mezitím však, cca ve 23.00 hod. přijeli policisté, kteří mi vzali papíry, auto označili světelnou šipkou a zavolali, navzdory mé informaci o očekávané odtahové službě od mojí pojišťovny, svou odtahovou službu JEREX. Odtahové auto přijelo velmi rychle, za asistence policistů mě naložili, přičemž policisté dali řidiči pokyn, aby mě odtáhl z dálnice k hotelu Annahof, a odešli. Nastoupil jsem do kabiny řidiče. V jeho kabině byla i jedna žena. Když jsme sjeli z dálnice a blížili jsme se k hotelu, řidič nechtěl zastavit, chtěl mě odtáhnout do servisu v Ostrovačicích, se kterým má můj kolega špatnou zkušenost, protože mu tam vykradli věci. S tím jsem nesouhlasil, byl jsem nucen vyskočit z vozidla a postavit se před auto. Mezitím už přijelo odtahové auto VEMAX od mojí pojišťovny. Řidič ‚státního‘ JEREXu mě nechtěl složit, pokud mu nezaplatím za ani ne 400 metrů 20 000 korun. Pak snížil částku na 10 000. S tím jsem samozřejmě nesouhlasil. Přijeli i policisté, ale ti se vyjádřili, že se jich to netýká, byl jsem už pryč z dálnice. Řidič JEREXu si přivolal telefonem partu čtyř mužů a jedné ženy. Tato skupinka se chovala skutečně agresivně. Požadovali peníze a nechtěli mě složit. Nejjemnější slova byla ‚máš prachy, hajzle?!‘. Naštěstí řidič ‚mojí‘ odtahovky zůstal se mnou, jinak by mě určitě fyzicky napadli. Po 2hodinovém handrkování mě nakonec za částku 5000 korun složili a odtahovka mojí pojišťovny mě připojila a odtáhla do servisu Kardany ve Velké Bíteši. Dodnes mi stoupne adrenalin, když si vzpomenu na tuto příhodu. Myslím, že je to typický příklad dálniční mafie.“ Jak už bylo řečeno, v lednu 2020 se poslanec Kott z Hnutí ANO pokoušel zavést státní monopol na odtahy vozidel na dálnicích zákonem. Jeho pokus sice nevyšel, ale další pokusy o okrádání řidičů ve velkém nejspíš budou následovat. Stojí za ním totiž propojení vládních politiků a soukromých firem. Obecně prospěšná organizace Kverulant.org je přesvědčena, že za Kottovým návrhem se ve skutečnosti skrývá odtahová společnost Pretol a šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Podle pozměňovacího návrhu by policista musel nařídit provedení odtahu vozidla vždy smluvním partnerem ŘSD, tedy obvykle Pretolem nebo JEREXem. A to i v případech, když si řidič dokáže odtah zavolat sám. Policista by tak vždy musel zavolat odtahovku, kterou využívá správce dálnice, jímž je ŘSD. Jak by to asi vypadalo v praxi, popisuje výše uvedený příběh. Navíc pojišťovny mají zasmluvněny odtahy za rozumnou cenu a tu také z povinného ručení obvykle zaplatí. Předražené odtahy nařízené dálniční mafií budou odmítat proplácet. Řidič pak bude jen bezmocně sledovat, co se děje s jeho autem za jeho peníze. Další podrobnosti naleznete ZDE.    Autor je zakladatel a ředitel obecně prospěšné organizace Kverulant.org.

Čas načtení: 2025-07-23 09:36:00

HP Tronic a BNP Paribas Cardif Pojišťovna posilují partnerství v oblasti pojištění elektroniky

Praha 23. července 2025 (PROTEXT) - Společnosti HP Tronic a BNP Paribas Cardif Pojišťovna prodloužily spolupráci v oblasti pojištění spotřební elektroniky. Zároveň oznámily obnovení partnerství na Slovensku. HP Tronic patří k nejvýznamnějším hráčům na trhu v obou zemích. V České republice provozuje značky Datart a Eta, na Slovensku pak Nay a Eta. V návaznosti na pokračování spolupráce byly představeny vylepšené pojistné nabídky pro zákazníky všech těchto řetězců.Zákazníci značek skupiny HP Tronic mohou využívat pojištění spotřební elektroniky od BNP Paribas Cardif Pojišťovny již od roku 2010. Nynější rozšíření spolupráce tak navazuje na dlouhodobé a úspěšné vztahy mezi oběma společnostmi. „Jsme rádi, že jsme se shodli pokračovat společně dál. Se společností HP Tronic spolupracujeme dlouhodobě a další prohloubení této kooperace vnímáme jako důkaz vzájemné důvěry a spokojenosti,“ uvedl Martin Steiner, obchodní ředitel a místopředseda představenstva BNP Paribas Cardif Pojišťovny.„Rozšíření naší dlouhodobé spolupráce s BNP Paribas Cardif Pojišťovnou vnímáme jako další krok ke zvýšení komfortu, bezpečí a jistoty našich zákazníků. Díky novým vylepšením u produktů prodloužených záruk a nahodilého poškození, získávají naši zákazníci vyšší přidanou hodnotu a maximální klid při nákupu elektroniky i domácích spotřebičů. Právě tyto výhody jsou důvodem, proč se vyplatí nakupovat u nás – nabízíme víc než jen zboží, nabízíme i péči, na kterou se naši zákazníci mohou spolehnout,“ dodal Pavel Mikoška, ředitel služeb zákazníkům HP Tronic.Trh se spotřební elektronikou je pro pojišťovny dlouhodobě zajímavý, a to zejména díky jeho rychlému vývoji. „Poruchy spotřebičů nebo mobilních zařízení patří mezi nejčastější pojistné události, se kterými se běžní spotřebitelé setkávají. Přesto zůstává míra pojištění v tomto segmentu relativně nízká, což potvrzují i výsledky našeho průzkumu BNP Paribas Cardif index jistoty. I z tohoto důvodu se neustále snažíme přicházet s pojištěním, které bude pro zákazníky srozumitelné, atraktivní a bude je motivovat k tomu, aby si své nové zboží pojistili,“ doplnil Martin Steiner.U příležitosti prodloužení spolupráce se obě společnosti dohodly na rozšíření a vylepšení nabídky pojistných služeb. Změny se týkají zejména pojištění mobilních zařízení, které nyní kromě krytí nahodilého poškození a odcizení nově zahrnuje i prodlouženou záruku ve třetím roce. Rozšíření se týká také pojištění prodloužené záruky, které nově kryje i poškození výrobku během zákonné záruční doby. To ocení například zákazníci, kterým může nový spotřebič náhodou spadnout při instalaci. Zákazníci se navíc mohou těšit na jednodušší proces hlášení pojistných událostí, a to prostřednictvím přehledného on-line formuláře, který výrazně urychlí celý proces vyřízení. O BNP Paribas Cardif PojišťovněBNP Paribas Cardif Pojišťovna vstoupila na český trh v roce 1996 jako první pojišťovna specializovaná na pojištění schopnosti splácet finanční závazky v oblasti bankopojištění. Již 29 let poskytuje produkty a služby, které klientům zajistí pocit bezpečí a jistoty v neočekávaných a těžkých životních situacích. Kromě již zmíněného pojištění schopnosti splácet finanční závazek nabízí například pojištění internetových rizik, platebních prostředků a osobních věcí, pravidelných výdajů, prodloužené záruky, nahodilého poškození a krádeže, domácnosti či úrazové pojištění. Patří do renomované finanční skupiny BNP Paribas, jejíž součástí je i BNP Paribas Cardif, 100% vlastník BNP Paribas Cardif Pojišťovny. V roce 2023 se BNP Paribas Cardif Pojišťovna umístila na 3. místě v soutěži Mastercard Banka roku, a to v kategorii Zodpovědná pojišťovna. V soutěži Finparáda – Finanční produkt roku 2024 obsadila v kategorii Pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr druhou a třetí příčku. Bodovala i v kategorii Pojištění schopnosti splácet hypoteční úvěr, kde rovněž získala druhé a třetí místo. Více na www.cardif.cz. O HP TronicSkupina HP Tronic (dnes již NAY-DATART) je významným prodejcem spotřební elektroniky a domácích spotřebičů v České republice a na Slovensku. Do jejího portfolia patří například DATART, ETA a NAY. HP Tronic je také výrobcem, dovozcem a prodejcem vlastních značek a výhradním distributorem některých značek elektroniky. Hlavními segmenty prodeje spotřební elektroniky jsou velké domácí spotřebiče, malé domácí spotřebiče, spotřební elektronika, IT & komunikace či příslušenství.   

Čas načtení: 2021-02-23 13:03:59

Jak je to s 250tisícovým příplatkem nemocnicím za pacienta zemřelého na COVID-19

Mezi lidmi se v poslední době šíří lež, že nemocnice nadsazují počty nemocných na COVID-19, protože za každého zemřelého vykázaného jako úmrtí na COVID-19 dostávají bonus ve výši 250 tisíc Kč. V krátké době jsem ji slyšel od několika lidí. Jako bývalého vyjednavače České lékařské mory o cenách zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, který má v rodině několik zdravotníků, mě tyto lži strašně naštvaly. Proto jsem se rozhodl i pro laiky pochopitelným způsobem popsat, jak je to s platbami za covidové pacienty. Podle platných vyhlášek ministerstva zdravotnictví, které stanoví způsob a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, neexistuje žádná platba za úmrtí pacienta. Ani nikdy neexistovala. Motivovala by totiž nemocnice nikoli k léčení pacientů, ale k jejich ponechávání smrti. Systém úhrad je paskvil Před 15 lety byl k proplácení péče poskytované pacientům v nemocnicích zaveden systém úhrady metodou skupin podobných diagnóz (DRG – z anglického „Diagnostic Related Group), který byl vyvinut v USA. Nikoli však jako úhradová metoda, ale jako nástroj, s jehož pomocí mají orgány veřejné správy sledovat, zda v některých nemocnicích nedochází ke zvýšenému počtu komplikací typu nozokomiálních nákaz, které signalizují problémy například s hygienou nebo špatnými léčebnými či ošetřovatelskými postupy. DRG dělí všechny nemoci a traumatické stavy do skupin, v níž jsou „podobné“ diagnózy. Jestliže se v některé nemocnici více než v jiné vyskytuje zlatý stafylokok u pacientů, jimž byla provedena náhrada kolenního kloubu či náhrada kyčelního kloubu, je to typickým příznakem špatné hygienické situace na operačních sálech. Proleženiny u pacientů uvedených do umělého spánku – ať již po vícečetných zlomeninách nebo při zánětu plic – signalizují, že v nemocnici je nedostatek ošetřovatelského personálu. Všechny tyto případy mají být příčinou zásahu státní moci s cílem sjednat nápravu. Aby se o tom inspekční orgány dozvěděly, k tomu byl stvořen systém DRG. V ČR však byl tento systém zaveden jako metoda úhrady zdravotní péče. K čemuž je naprosto nevhodný. Nemocnicím řadu let zdravotní pojišťovny platily nikoli za každý provedený zákrok, který by měl ve vyhlášce vyčíslenu cenu, ale za „něco“ ze skupiny příbuzných diagnóz. Je to naprostý paskvil, který ignoruje medicínskou i ekonomickou realitu. Průběh léčení každého pacienta je trochu jiný i v případě stejné diagnózy. Ale tento paskvil byl zaveden, protože někdo z nemocnic a ze zdravotních pojišťoven na to dostal výzkumný grant spolufinancovaný z peněz EU. A pak „se“ to muselo pět let používat, aby ti, co dotaci z EU vzali, ji nemuseli vracet. Kvůli nevracení desítek milionů korun vznikly v nemocnicích škody za desítky miliard. Kromě vyhlášky, která stanoví „cenu“ péče o jednoho pacienta podle skupin „příbuzných“ diagnóz, vydává ministerstvo zdravotnictví i vyhlášku, kterou limituje množství péče, kterou smí pojišťovny nemocnicím zaplatit. V ní je pomocí složitých vzorců stanoveno, kolik peněz celkově může nemocnice za rok dostat. Vzorec je složen z dílčích „podvzorců“, které omezují platby za léky podané pacientům i spotřební materiál od kloubních náhrad až po roušky a ochranné oděvy zdravotníků a prostěradla, na nichž leží pacient. Hra se skořápkami Vyhláška je psána tak, že v lepším případě nemocnicím umožňuje léčením pacientů získat o ministerstvem fixně stanovené procento více peněz než v minulém roce, pokud „odléčí“ a vykáže „přibližně podobné“ množství péče „oceněné“ metodou DRG. Bývá stanoven koridor, který vláda po nemocnicích žádá. Například můžete dostat až 102 procent loňských peněz, pokud vykážete 97 až 102 procent loňské péče. Péči, kterou nemocnice pacientům poskytne nad limit například „102 procent“ minulého roku, nedostane zaplacenou vůbec, nebo jen částečně. Krácení „nadlimitní“ péče je stanoveno ve vyhláškách například na 75 procent. Pokud nemocnice péče poskytne méně, než je spodní limit koridoru, jsou jí peníze kráceny o procento, kterým dolní limit nesplnila. Tím, že je stanoven vždy nejen celkový limit peněz na rok, ale i dílčí limity na léky, na spotřební zdravotní materiál, financování nemocnic, připomíná systém ze všeho nejvíce hazardní hru skořápky. Pojišťovny jsou ty, které točí skořápkami „s“ a „bez kuličky“ a rozhodují o tom, jakým způsobem okradou nemocnice pomocí srážek a penalizací. Zabránit v okrádání nemocnic a zdravotníků by mohlo ministerstvo, kdyby dokázalo napsat úhradovou vyhlášku tak, aby měla co nejméně „ale“. Jenže návrh vyhlášky píšou lidé, kteří jsou s managementy pojišťoven „jedna ruka“. První případy výskytu COVID-19 byly v ČR evidovány v listopadu 2019, tedy před rokem a půl. Za celou tu dobu nedokázalo ministerstvo zdravotnictví novelizovat vyhlášku od DRG tak, aby do ní zařadilo novou diagnózu COVID-19. Dodnes je tato choroba vykazována k proplacení jako jedna ze skupiny infekčních zánětů plic. Cena za tuto skupinu diagnóz byla stanovena před 15 lety jako jakýsi průměr nákladů na ošetřování pacientů se záněty plic způsobených různými bakteriemi a viry. Vyhubení každého původce zánětu plic trvá různě dlouho a je třeba k němu použít různé léky a vybavení. A logicky tedy stojí jiné peníze. Podle paskvilního DRG se však platí jakýmsi průměrem. Autoři průměru počítaného před lety neměli o nějakém covidu ani ponětí, takže výše úhrady za péči o pacienta ze skupiny infekční zánět plic nekalkuluje s tolika jednorázovými ochrannými obleky, rouškami, rukavicemi a dalším spotřebním zdravotním materiálem, který musí lékaři a zdravotní sestry používat při ošetřování covidových pacientů. Po vypuknutí pandemie COVID-19 byl na mnoha nemocničních odděleních, například na ortopediích, omezen původní provoz. Částečně proto, aby jejich kapacity mohly být použity pro léčení covidových pacientů. Z části též z bezpečnostních důvodů. Plánované zákroky, například operace kloubních náhrad, byly odloženy, aby pacient nebyl vystaven riziku nakažení koronavirem. Operace akutních pacientů se záněty slepých střev nebo po autonehodách samozřejmě probíhají dál. U nich by odklad výkonu znamenal větší bezprostřední ohrožení života než riziko, že v nemocnici dostanou COVID-19. Jak vznikla fáma o covidových bonusech Po obšírném úvodu, který po nutném zjednodušení umožňuje aspoň trochu pochopit složitosti systému úhrad zdravotní péče, se dostávám k tomu, jak zřejmě vznikla fáma o covidových bonusech. Ministerstvo v novele úhradové vyhlášky na loňský rok umožnilo nemocnicím u pacientů s COVID-19 bez penalizační srážky překročit limity výdajů na léky a spotřební zdravotnický materiál, které jsou u skupiny „infekční záněty plic“, podle nichž jsou vykazování k úhradě pacienti s covidem, neadekvátně nízké. I po této úpravě však zůstal zachován celkový roční limit péče, kterou nemocnice dostane zaplaceno. Včetně koridoru na množství poskytnuté a z pojišťoven proplácené zdravotní péče. Nemocnice ani lékaři a zdravotní sestry se tedy na pacientech postižených COVID-19 rozhodně neobohacují a nemají tudíž ekonomický důvod nadsazovat počty koronavirových pacientů. Ve skutečnosti je covidových pacientů v nemocnicích více, než uvádějí oficiální statistiky. Podle systému DRG je nemocnici placeno u pacienta s COVID-19 vykázaného jako pacient s infekčním zánětem plic 20 dní léčení na jednotce intenzivní péče. Nic navíc. Řada pacientů, kteří prodělali COVID-19, je papírově 21. den pobytu na JIP považována za neinfekčního. Nadále jim však musí být poskytována náročná a drahá zdravotní péče. Propuštění pacienta závislého na přístrojové podpoře dýchání z nemocnice do domácího ošetřování jen proto, že za něj již pojišťovna neplatí, by trestní soud kvalifikoval minimálně jako trestný čin zabití nebo neposkytnutí pomoci s následkem smrti. Doufám, že jsem tento složitý problém vysvětlil aspoň trochu srozumitelně. Všem, kteří by i po přečtení tohoto článku chtěli i nadále šířit lži o tom, jak se nemocnice, lékaři a zdravotní sestry „pakují“ na covidových pacientech, doporučuji, aby si vyjednali měsíční dobrovolnickou stáž v nejbližší nemocnici. Kdokoli může jít pomáhat se stlaním postelí nebo překládání pacientů v bezvědomí, aby u nich nevznikly proleženiny. Zvláštní kvalifikace není třeba ani k poskytování hygienické pomoci pacientům v umělém spánku. V nemocnicích je spousta těžké práce a lékaři i sestry uvítají každého dobrovolníka, který jim s ní v této těžké době přijde pomoci. Vůbec jim nebude vadit, že dotyčný „na COVID nevěří“ a považuje pandemii za „spiknutí“. Při takové stáži se může snadno přesvědčit, že v nemocnicích ošetřujících pacienty s koronavirem si bankovkami matrace rozhodně nevycpávají. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-26 13:13:00

Téměř polovině pojištěnců VZP končí platnost průkazky, nová přijde automaticky

Téměř polovině pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) skončí v letošním roce platnost průkazu pojištěnce. Jde o zhruba 2,7 milionu lidí. Nová plastová kartička jim přijde automaticky poštou, měli by proto zkontrolovat poštovní adresu, kterou mají u VZP uvedenou. Uvedli to v pondělí zástupci pojišťovny. Zároveň varovali před podvodníky, kteří by se za pracovníky pojišťovny mohli vydávat.

Čas načtení: 2024-02-26 13:58:05

Téměř polovině pojištěnců VZP končí platnost průkazky, nová přijde automaticky

Téměř polovině pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) skončí v letošním roce platnost průkazu pojištěnce. Jde o zhruba 2,7 milionu lidí. Nová plastová kartička jim přijde automaticky poštou, měli by proto zkontrolovat poštovní adresu, kterou mají u VZP uvedenou. Uvedli to v pondělí zástupci pojišťovny. Zároveň varovali před podvodníky, kteří by se za pracovníky pojišťovny mohli vydávat.

Čas načtení: 2024-02-26 13:58:05

Téměř polovině pojištěnců VZP končí platnost průkazky, nová přijde automaticky

Téměř polovině pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) skončí v letošním roce platnost průkazu pojištěnce. Jde o zhruba 2,7 milionu lidí. Nová plastová kartička jim přijde automaticky poštou, měli by proto zkontrolovat poštovní adresu, kterou mají u VZP uvedenou. Uvedli to v pondělí zástupci pojišťovny. Zároveň varovali před podvodníky, kteří by se za pracovníky pojišťovny mohli vydávat.

Čas načtení: 2024-03-25 13:14:06

Jsou situace, kdy pojišťovny odmítnou škodu zaplatit. A mají na to plné právo

Můžete mít sebelepší pojistku, ale i tak snadno dojde k situaci, kdy vám pojišťovna odmítne škodu uhradit. Nebo pojistné plnění krátí. A dokonce se může stát, že škodu, kterou v rámci níže popsaných situací způsobíte, ještě budete muset zaplatit. Takzvané výluky mají pojišťovny různé, je proto dobré si důkladně přečíst smlouvu, kterou s pojišťovnou uzavíráte. […]

Čas načtení: 2024-05-24 14:00:00

Šéf VZP Kabátek: Nechceme rušit nemocnice, ale změnit systém péče. Není důležitá jen blízkost, ale i kvalita

Málo zubařů, psychiatrů i lékařů pro děti. K tomu stárnutí populace a stále nákladnější léky. Zdravotnictví bojuje s náporem pacientů, nedostatkem lidí a stále dražší péčí. Co ho může zachránit? Ministerstvo zdravotnictví chystá plán, ve kterém sází na posílení prevence či posílení  péče o dlouhodobě nemocné na úkor nevyužívaných akutních lůžek. Právě do jejich redukce se teď pustily zdravotní pojišťovny při sjednávání nových smluv s nemocnicemi. Z části regionů zní nesouhlas a obavy o zhoršení péče. Jak chtějí pojišťovny při změnách zajistit lidem její dostupnost, když na mnoha místech má už ta primární problémy? A dokáže solidární zdravotní systém přežít? Ptali jsme se šéfa největší zdravotní pojišťovny, ředitele VZP Zdeňka Kabátka.

Čas načtení: 2024-08-05 14:37:04

Pozor na úrazy pod vlivem alkoholu, pojišťovny mohou krátit plnění!

Sluníčko, krásné počasí, voda, odpočinek a někdy i trocha alkoholu. Takto si ideální léto představuje řada Čechů. Prázdninový čas s sebou nese chuť vyrazit do přírody, projet se na kole či kolečkových bruslích nebo si jen tak „polenošit“ u vody. Pokud však tyto naše záliby zkombinujeme s alkoholem, můžeme se v případě vzniku úrazu dočkat nepříjemného překvapení. Pojišťovny … The post Pozor na úrazy pod vlivem alkoholu, pojišťovny mohou krátit plnění! appeared first on Broker Consulting, a. s..

Čas načtení: 2024-09-12 14:30:01

Povodně: Kdy vám pojišťovna nezaplatí škody a co do evakuačního zavazadla

Tlaková níže spojená s frontálním rozhraním může za to, že na Česko udeří silný vítr v kombinaci s extrémními srážkami. Hrozí tedy povodně, které by se mohly podobat těm z let 1997 a 2002. Předpověď počasí meteorologů je možné sledovat online a není vůbec příznivá. Vymyká se letošní zima normálu? Co čekat v dalších letech, vysvětlil bioklimatolog Zdeněk Žalud Číst více Co do evakuačního zavazadla? Odborníci proto doporučují, aby si každý pro jistotu připravil evakuační zavazadlo. „Podrobné informace k této problematice zpracoval HZS ČR,“ uvedl pro Čtidoma.cz mluvčí Policejního prezidia České republiky kpt. David Schön s tím, že evakuační zavazadlo by mělo obsahovat primárně: základní trvanlivé potraviny (nejlépe v konzervách), dobře zabalený chléb a pitná voda – vše na dva až tři dny předměty denní potřeby (jídelní nádobí a příbor, otvírák, ostrý nůž, hrnky) užívané léky, toaletní a hygienické potřeby osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývka přenosné rádio s rezervními bateriemi mobil, přenosná svítilna, zápalky, nůž knížky, stolní hry, hračky apod. Jak je to s pojišťovnou? Lidé by také samozřejmě měli zabezpečit svůj majetek. Stejně tak je vhodné se postarat o domácí zvířata a odvézt je do bezpečí. Pojišťovny berou snahu svých klientů o ochranu majetku v potaz, když dojde na řešení pojistné události. „Máme v podmínkách mezi povinnostmi, že se mají klienti snažit škodám co nejvíc zamezit, pokud to jde a pokud je to bezpečné. Určitě tedy doporučujeme drahé věci, které se mohou poničit, dát třeba ze sklepa na půdu. Není to ale myšleno ve smyslu, že bychom si pak kvůli tomu hledali důvod, proč škody nezaplatit,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz mediální expert Direct pojišťovny Michal Kárný. Tramvaje, auta a strašidelné karikatury. Karlův most přežil vše, ale nejvíce ho ničí turismus Číst více Přesto by však lidé měli postupovat s rozmyslem. „Pokud bychom třeba zjistili, že někdo si odnesl všechnu drahou elektroniku do sklepa, protože chtěl, aby mu pak pojišťovna zaplatila novou, tak to by byl případ, kdy bychom řešili, jestli škodu zaplatíme,“ doplnil pro náš web Kárný. Ještě dodal, že pojistit se na poslední chvíli nemá smysl. Všechny pojišťovny totiž mají v podmínkách uvedené, že v případě záplav a povodní začne pojištění platit až určitý počet dní po sjednání. Obecně však jednoznačně platí, že pokud už k zaplavení dojde, člověk by neměl dělat nic, co by ho ohrozilo na zdraví, či dokonce na životě. Tedy jakékoli zachraňování majetku je namístě pouze v případě, že je to bezpečné. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Kuchařová se definitivně odepsala. Tahle její slova jsou už moc.

Čas načtení: 2024-10-15 09:52:33

Pojišťovna VZP darovala miliony pozůstalým po lékaři, kterého v Lazarské zabila římsa

Pozůstalí po chirurgovi, který zemřel po zasažení římsou, jež se zřítila z budovy Pojišťovny VZP, obdrželi od pojišťovny darem miliony korun. Rodina zemřelého se po publikaci článku o nabízené pomoci skutečně ozvala a ještě před vyřešením případu policií obdržela od pojišťovny peníze formou daru.

Čas načtení: 2024-10-18 05:06:09

Data pojišťovny ukazují, že stále více řidičů se vrací zpět k autům se spalovacími motory

Jedna z největších a nejstarších německých pojišťoven HUK-Coburg se podívala na zoubek datům týkajících se autopojištění. Z nich vyplývá, že němečtí řidiči svět elektromobility pomalu opouštějí a vrací se zpět k autům se spalovacími motory. Jak informoval magazín Frankfurter Allgemeine Zeitung, data pojišťovny jasně ukazují, že ve třetím čtvrtletí letošního roku si elektromobil pojistilo jen […]

Čas načtení: 2024-11-04 15:28:00

Pojištění dlouhodobé péče: Jak funguje a které pojišťovny ho v Česku nabízí?

Podíl seniorů, konkrétně žen a mužů ve věku 65 a více let, v populaci se podle predikcí Českého statistického úřadu v polovině století zvýší ze současných 20 na přibližně 30 procent. Oproti tomu se výrazně sníží podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let. Na rostoucí podíl seniorů v populaci reagují pojišťovny nabídkou speciálního typu pojištění. Jedná se o pojištění dlouhodobé péče, které má lidem pomoci při ztrátě osobní soběstačnosti. Zatím ho nabízejí pojišťovny Kooperativa, Generali ČP, Simplea, NN a Uniqa. Další pojišťovny nabídku připravují. ČPP či Allianz by se měly přidat do konce roku. 

Čas načtení: 2024-11-14 13:14:04

Pojišťovny hlásí více škodních událostí z povinného ručení. Ty jsou navíc o poznání dražší

Je to už celkem standard. Pojišťovny každoročně hlásí, že počet škodních událostí, které jsou řešeny z povinného ručení, je opět vyšší. Oproti 249 tisícům škod v roce 2022 a 259 tisícům škod v roce 2023 se pro letošní rok očekává další nárůst celkových škodních událostí řešených v rámci povinného ručení na 269 tisíc. To představuje […]

Čas načtení: 2024-11-14 13:14:04

Pojišťovny hlásí více škodních událostí z povinného ručení. Ty jsou navíc o poznání dražší

Je to už celkem standard. Pojišťovny každoročně hlásí, že počet škodních událostí, které jsou řešeny z povinného ručení, je opět vyšší. Oproti 249 tisícům škod v roce 2022 a 259 tisícům škod v roce 2023 se pro letošní rok očekává další nárůst celkových škodních událostí řešených v rámci povinného ručení na 269 tisíc. To představuje […]

Čas načtení: 2024-11-14 13:14:04

Pojišťovny hlásí více škodních událostí z povinného ručení. Ty jsou navíc o poznání dražší

Je to už celkem standard. Pojišťovny každoročně hlásí, že počet škodních událostí, které jsou řešeny z povinného ručení, je opět vyšší. Oproti 249 tisícům škod v roce 2022 a 259 tisícům škod v roce 2023 se pro letošní rok očekává další nárůst celkových škodních událostí řešených v rámci povinného ručení na 269 tisíc. To představuje […]

Čas načtení: 2024-12-05 11:19:55

Lidé nově nezaplatí část doplatku za léky, který pojišťovny vracely

Peníze za léky na recept, které dosud vracely pojišťovny složenkou či na účet, od příštího roku pacient v lékárně rovnou nezaplatí. Čerpání limitu uvidí v aplikaci eRecept, kde má i lékový záznam nebo e-recepty. V současné době pojišťovny doplatky zaplacené nad limit sčítají a vrací je pojištěncům čtvrtletně na účet nebo složenkou. Průměrně šlo loni u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny o 1256 korun, letos za první pololetí 793 korun. Nejčastěji se peníze za léky vrací seniorům nad 70 let.

Čas načtení: 2024-12-30 19:30:16

Novinky v aplikaci eDoklady pro rok 2025: konečně i banky, pojišťovny a Česká pošta

Aplikace eDoklady dostane od ledna další rozšíření Využít ji budete moci v bance, pojišťovně nebo u volební komise Kromě jiného také u poštovních doručovatelů v terénu Od ledna 2025 se očekává další rozšíření funkcí aplikace eDoklady. Občanský průkaz v mobilu od příštího roku začnou akceptovat volební komise, zdravotní pojišťovny, banky, ale třeba také Česká pošta. Zároveň v lednu skončí poslední vlna expanze virtuální občanky tak jak to ukládá zákon o právu na digitální služby. Co nového čeká eDoklady v roce 2025? Přečtěte si celý článek Novinky v aplikaci eDoklady pro rok 2025: konečně i banky, pojišťovny a Česká pošta

Čas načtení: 2025-02-04 17:55:00

Škod v zemědělství bylo loni meziročně až o polovinu víc, dosahují miliard Kč

Škod v zemědělství způsobených nepřízní počasí bylo loni až o polovinu více než v předchozích letech. Uvedly to pojišťovny, které ČTK oslovila. Uplynulý rok označily pojišťovny za extrémní, nejvíce škod na plodinách způsobilo krupobití a mrazy, pojišťovny zaznamenaly také nárůst škod způsobených zaplavením. Celkové škody za celý loňský rok dosahují podle údajů pojišťoven miliard korun.