EUR 24,170 ||
JPY 13,043 ||
USD 20,894 || Mexiko, Kanada a USA. Tři země, které hostí letošní fotbalové mistrovství světa, tři týmy, které jsou pod mimořádným tlakem fanoušků. A kompletní trio zvládlo vstup do turnaje. Zatímco u Kanaďanů je i bod z duelu s Bosnou úspěch, obřím varováním pro soupeře byl především výkon týmu USA. Ten v Los Angeles proti Paraguayi předvedl totální dominanci.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2020-07-02 06:37:24
Rusové, nebo Sověti? Permanentní záměna
S druhou světovou válkou je spojeno i zmatení v používání různých termínů. Nejtypičtějším příkladem je záměna termínů „sovětský“ a „ruský“. Toto zmatení existuje dodnes. Hovořit v souvislosti s druhou světovou válkou o ruské armádě je signálem paušalizace, intelektuální lenosti, nebo prosté neznalosti faktů. Po ruském carském impériu nastoupilo sovětské impérium. Na troskách carského režimu v občanské válce získala moc politická skupina, která vytvořila Sovětský svaz (SSSR). Jednalo se o národnostní směs, včetně židů, paušálně označovanou za bolševické revolucionáře. Nezapomeňme, že slavným sovětským vůdcem se nestal Rus, ale Gruzínec, nějaký J. V. Stalin. SSSR představoval nejen geograficky dominantní Rusko, ale i další oblasti, třeba Gruzie, Arménie nebo Uzbekistán. Přesto se hovořilo o Sovětském svazu také jako o Sovětském Rusku. Lidé si prostě zjednodušují realitu. Proto sovětská armáda nebo Rudá armáda byla ve zjednodušeném žargonu označována ruskou armádou. Toto zjednodušení se projevilo i v poválečné korespondenci na úrovni obcí, krajských a celostátních struktur. Nejen letáky Například na konci války v roce 1945 shazovaly spojenecké bombardéry nad Československo letáky, ve kterých bylo například uvedeno: „Vaše osvobození se může urychlit!“ V letáku spojenečtí šikulové radili, že lze urychlit ukončení války informováním spojenců o síle a výzbroji německých oddílu v okolí, upozornit „Ruské oddíly“ o přesné poloze německých minových polích... V letáku mělo být správně napsáno ne „Ruské oddíly“, ale „Sovětské oddíly“. Letáky připravovali vzdělaní lidé, a přesto došlo k této záměně. „Nízký“ popis dějů Existuje „vysoký popis jevů v lidském mraveništi. „Vysoké“ vyjadřování přesně definuje jednotlivé popisované jevy a aktéry. Proto je v pečlivě formulovaných zprávách a dokumentech psáno o sovětské armádě, sovětských úmyslech, o postupu Rudé armády, o snaze Sovětů… „Nízká“ literatura faktu úředníčků tam dole mezi prostým lidem a mezi vojáky a policisty nízkých šarží – generovala oběžníky, zápisy a dopisy apod. s paušální záměnou sovětského a ruského. Například: němečtí posluchači se 28. května z veřejného rozhlasu v Ústí nad Labem dozvěděli, že na rozkaz ruského městského velitelství je nutné dodržet následující opatření: „V případě ohrožení, krádeže nebo vloupání do bytu se doporučuje to nahlásit na ruské velitelství. Bude-li to možné, doporučuje sledovat pachatele, kam jdou a potom toto místo nahlásit na velitelství, které přijme přísná opatření. Všichni cizí, kteří přišli do města, se musí ohlásit na policejní služebně, kde mohou dostat příští den povolení, bez toho se nesmí ubytovat. Jinak bude majitel bytu přísně potrestán. Platí to pro všechny, včetně českých nebo ruských vojáků. Pokud by si vynucovali ubytování násilím, okamžitě je třeba nahlásit skutečnost na ruském velitelství. Každý, kdo má zájem poskytnout ubytování, má ohlašovací povinnost.“ Hovoří se o ruském velitelství a ruských vojácích, ale bylo to sovětské velitelství a sovětští vojáci. V podobném duchu byly i policejní zprávy jako o vykopání mrtvol 16. červen 1945. V ústecké ulici Na nivách za domem č. 30 na polích byly vykopány dvě mrtvoly mužů z hloubky jednoho metru. "Lékař zjistil, že muži byli zastřeleni… Konaným šetřením bylo zjištěno, že při vstupu ruských vojsk 9. –10. 5. 1945 byli tito muži tam ruským vojskem zastřeleni a druhý den občany z okolní pochováni. Jeden muž patřil ke skupině Vlasovovy armády a druhý byl Rus – dělník z východu (Ostarbeiter). Jejich totožnost nemohla být zjištěna…“ Ruský cejch Z výše uvedených citátů je zřejmé, že „tam dole“ v běžné „nízké“ komunikaci byl SSSR totéž co Rusko. Neexistovala sovětská či Rudá armáda, ale ruská armáda a ruští vojáci, i když to byli chlápci z širého SSSR, od Kazachstánu po běloruské vesnice. Proto se hovoří o znásilňování žen a loupežích ruskými vojáky, a ne sovětskými vojáky, jejichž vrchním armádním velitelem byl generalissimus Gruzínec Stalin. Z toho u méně inteligentních lidí dodnes přetrvává pocit, že za vše zlé v chování vůči civilistům mohli Rusové… Jenom málo dokumentů byla v realistickém formátu, jako např. velmi obsáhlé poznámky pro schůzi předsedů okresních správních komisí v Praze 9. srpna 1945, v pasáži informující o Rudé armádě (RA): „Určitá část obyvatelstva jest nespokojena chováním části příslušníků RA, kteří ohrožují venkov i města a způsobují pocit nejistoty ve směru bezpečnosti. Kdo byl postižen, nemá již ten kladný poměr k ruskému vojínu, bylo by proto žádoucí, aby počty příslušníků RA na našem území byly co nejmenší…“ Přesto i v tomto štábně pokud možno kulantním textu je sklouzáváno k ruské generalizaci, když se v textu objevilo sousloví „k ruskému vojínu“. Tato generalizace je českým švábem na mozku, protože invaze vojsk Varšavské smlouvy (s dominancí SSSR) v roce 1968 se v řadě mediálních textů objevuje jako okupace ruskými vojsky, místo okupace sovětskými vojsky. Americký cejch Podobná paušalizace je (obecně) spojená s USA, což je federace několika desítek států. Každý má své vlastní zákony a mají nad nimi jurisdikci i federální orgány ve Washingtonu. Je neodstranitelným zlozvykem nazývat občany USA Američany, ač jde o hrubou paušalizaci. Američany jsou ve skutečnosti všichni obyvatelé amerického kontinentu, tedy Argentinci, Mexičané i lidé z Kanady nebo v amazonském pralese. Lidé z USA jsou nanejvýše Severoameričané, protože jsou občany Spojených států amerických, které leží v severní části Ameriky. Proto Trump sice je americký prezident, protože chodí na záchod na americkém kontinentu, ale z hlediska geografie je severoamerickým prezidentem. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-01-02 08:00:32
Izraelský historik Šlomo Sand (73) je ve světě slavný svou dekonstrukcí židovských dějin. Někteří k němu vzhlížejí, jiní ho nenávidí. Co si myslíte o levicovém antisemitismu? V Evropě o něm mluví stále více lidí jako o veliké a aktuální hrozbě. Dovolíte-li, začnu trochu zeširoka. Právě jsem dokončil knihu, krátkou knihu, má asi sto dvacet stran. Zabývám se v ní tím, co obyčejně nazýváme antisemitismem a jeho projevy v dějinách. Tezi o tom, že židovský národ vytvořili v 19. století sionisté, v knize poněkud koriguji, protože tvrdím, že konstrukcí něčeho takového začali už dávno před nimi křesťané. Ti jsou původci představy ne o židovském národě – tehdy nic takového, co by připomínalo moderní národ, přirozeně neexistovalo –, ale o zvláštních lidech, Židech-cizincích, kteří žijí stranou a kteří přišli z daleka. V knize také říkám, že bych raději než o antisemitismu hovořil o judeofobii. Slovo antisemitismus se totiž do našich slovníků dostalo až v 80. letech 19. století a přišli s ním sami antisemité, kteří došli k závěru, že „objevili“ židovskou semitskou rasu. Nedělejme antisemitům radost, že přeneseme do našich slovníků jejich pojem. Jednoduše řečeno, já o antisemitismu nechci mluvit, protože Židé semitskou rasou nejsou. Semitská rasa neexistuje, existují jen semitské jazyky. Moji rodiče nebyli „semitského původu“. Moji rodiče hovořili jidiš, a jidiš semitský jazyk – na rozdíl od hebrejštiny, kterou mluvím já – není. Řeknu to ještě jinak. Nemám rád slovo antisemitismus, protože s sebou nese představu, že Židé byli v Evropě cizinci. To ale není pravda. Proto před antisemitismem upřednostňuji slovo judeofobie, protože naznačuje kontinuitu mezi nenávistí, které byli Židé vystaveni jak ve starověku, tak jí jsou vystaveni dnes. Budiž. Vraťme se ale k předchozí otázce, kterou teď přeformuluji: Co si myslíte o levicové judeofobii? Znám ji velmi dobře. S judeofobií se setkáte na pravici, na středu i na levici. Je nesmysl říkat, že levice je judeofobie prosta, a já o levicové judeofobii budu mluvit a je mi jedno, že to levice nerada slyší. Vždyť i celé 19. století bylo plné levicových judeofobů – Marx, Proudhon, Fourier. Všechno to byli judeofobové. V Dreyfusově aféře byli judeofobové taky skoro všichni. Současně bych ale chtěl podotknout, že dnes je většina judeofobů soustředěna na pravici, a to navzdory tomu, že tito pravicoví judeofobové obvykle adorují Izrael a jeho politiku vůči muslimům. To je paradox, adoruje-li judeofob Izrael, nebo není? Paradox to je, ale uvědomte si, že judeofobie se jen skryla za islamofobii. Extrémní pravice si prostě a jednoduše jen našla někoho jiného, koho může obvinit z ohrožování takzvaně křesťanské civilizace… …teď se říká „židovsko-křesťanské civilizace“. Já ten výraz upřímně nenávidím – nenávidím ho dokonce tak, že o něm ani nechci mluvit, a tím mu dělat službu. Raději se tedy vraťme zpět k levicové judeofobii. Někteří lidé říkají, že za kritikou Izraele přicházející od mnoha levicových aktivistů se často jen skrývá nenávist k Židům. Někdy to je pravda, ale nepřehánějme; levicová judeofobie dnes není zásadní problém. Záleží na tom, jak definujete levicovou judeofobii. Vím, že často pobýváte ve Francii, tak zmíním francouzského prezidenta Macrona a jeho větu o tom, že antisionismus je jednou z forem antisemitismu. Já jsem mu na tuto jeho tezi odpověděl otevřeným listem! Co jste mu napsal? Že neví, o čem mluví – jemně řečeno. Když například první sionisté vyhlásili, že chtějí svou zemi na Blízkém východě, tak se tomu Židé vzepřeli. Většina Židů a většina rabínů byli přesvědčenými antisionisty. Sionismus považovali za věc neslučitelnou s judaismem. To platilo až do druhé světové války. Od druhé světové války antisionistů mezi Židy ubylo – je to ostatně logické – ale i dnes jsou třeba i mnozí ortodoxní Židé v Jeruzalémě antisionističtí. Máme je v souladu s výrokem pana Macrona označovat taky za antisemity? Anebo máme za antisemity či lépe za judeofoby označovat Noama Chomského, Judith Butler… {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} …a další Američany… …ale nejen Američany. Antisionistou byl například i velký anglický historik Eric Hobsbawm. Byl proto i on antisemitou nebo judeofobem? Je to všechno absolutní nesmysl a pan Macron by si měl přečíst některé knihy, než bude zase něco říkat o věcech, ke kterým nemá kompetenci. Řečeno stručně, existují antisionisté, kteří jsou judeofoby. Většina antisionistů ale jimi není. Vy byste se označil za antisionistu? Neoznačuji se za antisionistu. To ale neznamená, že jsem sionista; měli bychom se už zbavit této polarity. Jsem demokrat – za něj se označuji. Co znamená být demokratem v Izraeli? Že chci denacionalizaci Izraele. Chci, aby se stal republikou všech. Pokud se chcete zeptat, zdali jsem judeofob (smích), pak jím nejsem – nenávidím judeofobii, či, chcete-li, antisemitismus mnohem více než sionismus. Jste příznivcem Hnutí BDS (česky: Bojkot, Stažení investic a Sankce, pozn. redakce)? Roky jsem byl proti němu. Tvrdil jsem, že když byla válka ve Vietnamu nebo v Nigérii, tak lidé nechtěli bojkotovat Francii nebo Spojené státy, a já jsem chtěl, aby se k Izraeli přistupovalo stejně jako k Francii nebo ke Spojeným státům. Později jsem však došel k závěru, že politická změna v Izraeli nepřijde zevnitř, že je nutno ji na Izraeli vynutit, a proto jsem se rozhodl Hnutí BDS podpořit. Jakýkoli prostředek, tedy třeba i sankce spojené s bojkotem, který by Izrael donutil přehodnotit režim na okupovaných územích, je pro mě přijatelný – ovšem za podmínky, že tento prostředek bude nenásilný a že se za tlakem na Izrael nebude skrývat boj proti existenci Izraele jako takového. To pro mě přijatelné není. Všechno ostatní jsem ochoten podpořit, ale znovu opakuji: Musí být jasně řečeno, že nenásilný boj proti okupačnímu režimu na Západním břehu nemá co činit s jakýmkoli bojem proti Izraeli jako takovému. Jste stejně tak pro bojkot Ruska po anexi Krymu? Jsem přirozeně proti ruské anexi Krymu, to zaprvé. A když se ptáte na Krym, tak musím říct, že to je moc hezký příklad. Rusové – pokud vím – poté, co Krym anektovali, udělili všem tamním obyvatelům alespoň práva. Evropa na Rusko přesto vyhlásila sankce. Proč vyhlásit sankce na Rusko a ne na Izrael? Mluvíte o dvojím standardu? Přesně tak. Kdyby se zítra Izrael hypoteticky rozhodl dát Palestincům žijícím na Západním břehu občanství s příslušnými právy… …tak bych anexi Západního břehu akceptoval – navzdory tomu, že jsem jinak pro palestinský stát existující vedle státu izraelského. Podporuji právo na sebeurčení. Kdyby se ale Izrael rozhodl pro skutečnou anexi a Palestincům udělil práva, zavřel bych oči, a to myslím vážně, a tento krok bych otevřeně podpořil. Máte pocit, že se něco takového může stát? Jinými slovy, nejsou to všechno jen utopické sny? Já ale nejsem proti utopii! My dokonce potřebujeme novou utopii – lepší utopii, než byla komunistická utopie – a potřebujeme ji proto, že bude-li pokračovat systém, který existuje dnes, tak nepřežijeme na planetě Zemi. Být pro kapitalismus a chtít zachránit planetu je protimluv. V tomto bodě jsem černobílý – buď jedno, nebo druhé. Jak byste se popsal z hlediska pravolevé politické osy? Jsem levičák – dlouhá léta velice antikomunistický levičák. Ale ještě k vaší předchozí otázce: Potřebujeme utopii i pro Blízký východ. Bez utopie nemůžeme zformovat hnutí, jež nás dovede ke změně. Přesto ale musím říct, že – ke své škodě – nejsem optimista. Nevěřím, že to na Blízkém východě dopadne dobře. Svět dneška je světem nacionalistického populismu, který se rozlézá všude – od Londýna po Prahu… …Izrael je v tomto smyslu vlastně docela normálním státem… To je do značné míry pravda, ale já už jsem poměrně starý, a tak mám jistou zkušenost, kterou vám teď řeknu. Jsem sice pesimista, co se budoucnosti týče, ale ne fatalista. Přemýšlím často o svých rodičích. Jakou oni mohli mít naději v roce 1939, kdy Polsko, ve kterém žili, dobyli nacisté? A přesto naději neztratili. Nebyla v jejich případě taková naděje dočista utopická? Bez utopie se změny nedočkáme. Je důležité nepropadnout se z pesimismu do fatalismu. I já se snažím nepropadnout. Je to těžké, někdy přetěžké, ale udržuje mě to mladým, a jen díky tomu, že někde tam vzadu v mé hlavě nějaká naděje stále poblikává, píšu knihy. Proč bych je jinak měl psát? Mluvíme spolu pár dní po izraelských volbách. Jak byste je zhodnotil? Politika je politika. Co to znamená? Že se v Izraeli nezměnilo vůbec nic. Nejsem z toho, co se děje, šťastný… Jak můžu být šťastný, když část mých spoluobčanů volí populisty a náboženské nacionalisty? Je tu i formace Bennyho Gance Modrá a bílá… Ta strana ale není opozicí, jakou bych si přál. Sice je složená z lidí, kteří jsou slušnější než lidé u moci, to nezpochybňuji, ale to mi nestačí. Proč to nestačí? V Izraeli není nic důležitějšího než vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu, jenže v tomto smyslu Gancova strana opozicí není; a mimochodem není ani levicovou opozicí, je stranou středu. V Izraeli volí nižší společenské vrstvy pravici, inteligence a buržoazie střed. Levice bohužel chybí, ale to není jen případ Izraele, to je širší problém. Chcete znát tajemství izraelských voleb? Pokud ano, neměl by vám uniknout úspěch Avigdora Liebermana. To ale není nic nového, vždyť on je stálicí izraelské politiky. Ovšem, ale politická pozice tohoto rasisty se v poslední době zajímavě vyvinula – doslova přes noc se z něj stal extrémně sekulární bojovník. To je o to zajímavější, že s nábožensky založenými Židy, proti nimž teď vytasil zbraně, seděl deset let ve vládě. Proč se z něj stal tak nekompromisní bojovník za sekularismus? Důvod je podle mě docela jasný. Do Izraele se přestěhovalo ze zemí bývalého Sovětského svazu kolem milionu lidí, jenže zhruba polovinu z nich ministerstvo vnitra nepovažuje za Židy, a jejich situace je proto strašně zvláštní. Většinou jsou stejně nacionalističtí a rasističtí jako ti druzí, ti, kteří jsou za Židy uznáni – Araby nenávidějí docela stejně – jenže mají jeden velký problém: Nejsou Židy. …platí zákon o návratu… …a tito lidé tento zákon snášeli dobře jen prvních pár let. Po dvaceti a více letech se stále hlasitěji dožadují změny svého statusu a Lieberman, který je velký, a když říkám velký, tak myslím opravdu hodně velký, oportunista, začíná z jejich pocitů těžit. Stal se z něj sekulární rasista? Ano. To je – cynicky řečeno – jistý posun… (smích) Posun to možná je, ale nevím, jakým směrem. Mým snem je, jak asi víte, to, že se dvě nežidovské populace Izraele – Arabové a východoevropští migranti – spojí v taktické alianci v zájmu izraelizace Izraele. Lieberman chce ale něco docela jiného. Tento člověk, kterému nestačilo být v uplynulých deseti letech Židem – on toužil být „super-Židem“ – začal v posledním roce ztrácet voliče, a tak změnil strategii. To je celé. Nevím, kam to povede. Existuje v současném Izraeli reálná politická alternativa, která by vám dávala smysl? Žádná taková alternativa neexistuje. Kdyby se volby znovu opakovaly, naději byste v tom neviděl? Ne. Nevěřím v možnost změny. Vzpomínám si, že Albert Einstein jednou řekl, že je hloupé myslet si, že když uděláme dvakrát totéž, dočkáme se jiného výsledku. To základní – více než padesátiletá okupace Západního břehu, na kterém žijí Palestinci bez jakýchkoli politických, sociálních a občanských práv – se ani po třetích, ani po desátých izraelských volbách nezmění. Izrael na změnu není připraven. Jak dlouho bude tento stav pokračovat? Nevím, ale pokračovat to bude. Třeba i za patnáct či dvacet let? Jsem historik a snažím se být prorokem minulosti – a i v tom mám někdy dost značné obtíže –, ne budoucnosti. Nikdo neví, co se stane. Svět teď každopádně nechává Izrael dělat si to, co chce. A to je problém, protože Izrael není schopen vzdát se toho, co ho ničí. Situace se nezklidňuje, ale naopak radikalizuje. Značná část Izraelců začíná už dokonce snít svůj sen o deportaci Palestinců. Kam? Kamkoli. Kdybych se v Tel Avivu pustil do řeči s místními a zeptal se jich: „Přejete si deportovat Palestince?“, tak by mi řekli, že přesně to si přejí? Většina z nich by vám to neřekla takto otevřeně, ale kdyby vaše otázka zněla: „Přejete si i nadále žít na jednom území s Palestinci, nebo nepřejete?“, tak by vám osmdesát procent lidí řeklo: „Přál bych si žít bez Palestinců.“ A když budete pokračovat a zeptáte se jich, jak by se k takovému stavu věcí chtěli dopracovat, odpoví vám: „Nevím…“ – a pak budou mlčet. Naším problémem je to, že území, na kterém žijí jiní lidé, považujeme za území, které je naše, protože nám ho dal Bůh. I po dvou tisících letech – nepředstavitelné! Všechno ve světě se proměnilo, až na tohle. Zásadním zdrojem tohoto vlastenecko-vlastnického sentimentu je samozřejmě Bible. V našich školách se o ní děti dozvědí, že je historickou a nikoli teologickou knihou. Učí se jí tak, že to, co se v ní říká, se skutečně stalo. Když po dvanácti letech tyto děti vyjdou ze škol, jsou pevně přesvědčeny, že jejich skutečná vlast je Betlém nebo Jericho (města na Západním břehu, pozn. red.)… …a ne třeba Jaffa… Když jsem byl mladý, bojoval jsem ve válce z roku 1967 a pamatuju si, že ve chvíli, kdy jsme překročili hranici a ocitli se na Západním břehu, měli mí přátelé, kteří mi stáli po boku se zbraní v ruce, pocit, že se konečně ocitli „doma“. Mě to šokovalo! Chápejte – mým domovem byla právě vámi zmiňovaná Jaffa. To bylo město, ve kterém jsem vyrostl a poprvé se zamiloval. To bylo mé „doma“. Západní břeh nebyl „můj“. Jenže mí přátelé to viděli jinak. Na druhou stranu, buďme pragmatičtí a přiznejme si, že mnozí Izraelci se dnes o tuto část země, kterou Izrael okupuje, nijak zvlášť nezajímají. Nenavštěvují ji. Ti z nich, co ji kolonizují, to je jiná, ti v ní žijí, ale Izraelci z Izraele? To je něco jiného. Ti mají v hlavách jiné věci, věci denní potřeby. Jenže jakmile by jim někdo řekl: „Tak se okupovaných území vzdejte!“… …tak odpoví: „Ne!“ Přesně tak. Roztočí se totéž kolečko otázek a odpovědí, o kterém jsem už mluvil: „Chcete, aby tam byli Palestinci?“ Obvyklý Izraelec: „Chci, aby nějak zmizeli…“ Vy se zeptáte: „Jak nějak?“ On: „Nevím…“ Vy: „Chcete je deportovat?“ On: „Deportace není humánní postup, není to židovské! Ale přeji si, aby odtamtud nějak zmizeli…“ Takhle se s vámi budou bavit. Výsledek je předvídatelný – prohlubující se deziluze Palestinců na Západním břehu. Bohužel teď houfně přibývá palestinské inteligence, která za takového stavu věcí Západní břeh opouští. Nemá už síly na další odpor a ten stále více vedou lidé méně chytří, méně vzdělaní a mnohem pobožnější. To je varující. Nelze přece palestinské inteligenci vyčítat, že odchází. Její příslušníci chtějí žít – jako každý jiný člověk – naplněné životy, a pokud nevidí šanci žít je na Západním břehu, zvolí odchod. Já jim to nezazlívám, jen konstatuji, že sionisté mají radost, když vidí, že se jim jejich politika daří. Já obecně neobviňuji lidi za to, že odcházejí. I mnozí Izraelci, například jeden můj bývalý student, odcházejí pryč z Izraele. I oni ztratili naději na smysluplné řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Já to chápu, je přirozené, že chtějí žít tam, kde mohou prožít dobrý život. Problémem je, že pokud odejdou oni, kdo se dostane do čela? Fanatičtější a krutější lidé. {/mprestriction} Šlomo Sand (*10. září 1946, Linec) je izraelským historikem dějin nacionalismu a politických idejí 20. století. Narodil se rodičům, kteří přežili holocaust. V současnosti je emeritním profesorem historie na Telavivské univerzitě. Je autorem řady knih. Po světě ho proslavila kniha Jak byl vynalezen židovský národ (hebrejsky 2008). Byla přeložena do více než dvaceti jazyků. V češtině byla publikována v roce 2015 (nakladatelství Rybka). Čeští čtenáři si mohou přečíst i její neméně známé pokračování – Jak byla vynalezena země izraelská (nakladatelství Dauphin). V poslední době Sand obrátil svou pozornost i k Francii, v níž často pobývá a v roce 2016 napsal – do češtiny dosud nepřeloženou – knihu o úpadku francouzských intelektuálů: La fin de l’intellectuel français? De Zola a Houellebecq (Konec francouzského intelektuála? Od Zoly k Houellebecqovi).
Čas načtení: 2024-04-21 16:00:01
Američané toužili po sbratřování s českými ženami. Churchill a Patton nás nechtěli nechat Sovětům
Konec druhé světové války v Evropě už byl na dohled. Rudá armáda okupovala Berlín a Hitler už pomalu ve svém bunkru hledal v šuplíku ampulku s kyanidem draselným a nabíjel svou pistoli, kterou se později zastřelil. Do Bavorska se probojovaly jednotky Třetí americké armády, kterým velel generál George S. Patton. Dne 18. dubna 1945 vstoupily americké jednotky na území předmnichovské československé republiky. V 09:55 dorazily první jednotky americké armády k obci Hranice v ašském výběžku. Jednalo se o průzkum roty K 3. praporu 358. pěšího pluku 90. pěší divize z XII. armádního sboru. O dva dny později vnikly jednotky i do Aše. Pohraničí armády jako osvoboditele nevítalo Západní pohraničí bylo osídleno převážně německy mluvícím obyvatelstvem, není proto divu, že Američany nevnímali tamní občané jako osvoboditele, ostatně se nejednalo ani o území protektorátu Čechy a Morava, ale o Říšskou župu Sudety. Tamní obyvatelé dobře věděli, že připojením k německé Říši se v tuto chvíli ocitli na straně poražených, a správně tušili, že návrat před Mnichov pro ně bude mít následky. Až při dalším postupu do nitra republiky se vojákům dostalo vřelého přijetí. Uletěli komunistům i se třemi letadly a všemi cestujícími. Agent StB se opil a ničeho si nevšiml Číst více S Američany přišli i Češi V řadách americké armády byli i Češi. Na stránkách eglish.radio.cz nalézáme zprávu jednoho z nich – českého novináře a důstojníka Zdenka Vršovského – kterou zaslal do české redakce BBC: „Je čtvrtek 19. dubna 1945. Dnes po šesti letech opět vstoupíme na československou půdu. Projíždíme bavorskými vesnicemi a městy. Je krásný slunečný den a nedaleko před námi se objevují vrcholky českých hor. Pár kilometrů od hlavního stanu je v údolí malá vesnice. Je velmi malá a žijí v ní pouze německy mluvící obyvatelé. Někde tady musí být československá hranice. Zastavíme Němce s bílou páskou na rukávu a požádáme ho, aby nám přesně ukázal, kde je hranice. Nesměle se podívá na nášivky našich uniforem s názvem Československo, začne rozumět a zbledne. Běží jen pár kroků zpět k bílé budově s poslušnou, až podlézavou úslužností. Měří vzdálenost svými kroky a zastaví se asi 20 metrů z kopce. Pak vysvětluje: hranice je tady. Na této straně jsme v Československu. Z jeho bledé, vyděšené tváře lze vyčíst velkou obavu. Češi jsou tady. Převážně německy mluvící Sudety na hranici mezi Československem a třetí říší obsadili už v roce 1938 a nyní bylo zřejmé, že se po šesti letech okupace region opět dostane pod českou kontrolu.“ Život a smrt Malého prince: Záhada Antoina de Saint-Exupéryho Číst více Američané nesměli postupovat Až do konce dubna musely americké jednotky přešlapovat na místě. Původní dohoda o operačních sférách a čáře dotyku zakazovala Američanům další postup do nitra Československa. Třicátého dubna se Eisenhower spojil s náčelníkem generálního štábu Rudé armády generálem Antonovem se žádostí o to, aby byla posunuta demarkační čára na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Argumentoval tím, že potřebuje krýt levý bok Pattonovy armády při jeho postupu do Rakouska, neboť by jej mohla ohrožovat stále bojeschopná německá armádní skupina „Střed“ polního maršála Schörnera. Rusové nakonec museli souhlasit. Vojáci se do Československa těšili Stránky aic.cz přibližují další vývoj. Teprve v odpoledních hodinách 4. května se telefonicky spojil generál Omar Bradley, velitel 12. skupiny armád, pod níž 3. armáda spadala, se svým podřízeným generálem Pattonem. Oznámil mu, že pod jeho armádu přesunul V. sbor, který společně s XII. sborem osvobodí dohodnutou část Československa. Zeptal se ho, kdy je schopen zaútočit. Patton odvětil, že hned příští den. Na Bradleyho otázku „Proč chce každý muž z 3. armády osvobodit Československo?“ Patton odpověděl: „Češi jsou našimi spojenci a jejich ženy jsou současně mimo zákaz o sbratřování se s místním obyvatelstvem, jak to platilo v Německu. A proto hurá do Československa a ke sbratřování!“ Poté zahájil Patton hned ráno 5. května ofenzívu do nitra Československa. Churchill se za Československo bil Samozřejmě zde byla i otázka, zda je možné, aby Američané osvobodili i Prahu. Na britské straně byl největším zastáncem této myšlenky sám Winston Churchill. Ten se začátkem května 1945 snažil o novou schůzku Velké trojky. „Před velkou katastrofou nás nemůže zachránit nic než setkání a výměna názorů, jež se uskuteční co možná nejdříve…“ Čtvrtého května pak vystoupil na konferenci v San Franciscu. Už tehdy vyslovil své obavy a nebyl daleko od pravdy. Obával se, že by k „území ovládaným Rusy patřily pobaltské oblasti, celé Německo až k demarkační linii okupovaných pásem, celé Československo…“. Toto vylíčení hranic sféry sovětského vlivu nápadně připomíná jeho pozdější projev ve Fultonu. Obrátil se v této věci i na prezidenta Trumana. Bezvýsledně. Eisenhower to Pattonovi zarazil Poslední pokus učinil Churchill 7. května, kdy se obrátil dopisem přímo na Eisenhowera. „Doufám, že vás váš plán neodradí od postupu na Prahu, budete-li mít vojáky a nesetkáte-li se předtím s Rusy. Domníval jsem se, že nemáte v úmyslu se vázat, budete-li mít vojáky a bude-li cesta volná…“ Veškeré vynaložené úsilí britského předsedy vlády však bohužel přišlo vniveč. Mrzelo to i generála Pattona, který svému veliteli navrhoval, že v Praze může být do druhého dne od rozkazu. Takový rozkaz ale nikdy nepřišel. K naší smůle. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Slavný herec zastřelil amerického prezidenta Abrahama Lincolna.
Čas načtení: 2024-05-29 17:13:00
Cesta za obhajobou začne v Dánsku. České hokejisty čeká i repríza čtvrtfinále
Souboj s Američany si zopakují čeští hokejisté i na příštím mistrovství světa, které uspořádá Dánsko a Švédsko. Obhájci zlatých medailí budou hrát ve skupině B, která bude mít svou adresu v dánském Herningu. Kromě jiných týmů narazí i na Američany, které na nedávno skončeném šampionátu přetlačili ve čtvrtfinále.
Čas načtení: 2024-08-21 06:52:00
Obamovi podpořili na sjezdu demokratů Harrisovou. Exprezident varoval před Trumpovým „chaosem“
Spojené státy jsou připraveny na prezidentku Kamalu Harrisovou, která bude pracovat pro všechny Američany, uvedl v druhý den demokratického sjezdu v Chicagu bývalý prezident Barack Obama. Vítězství republikánského exprezidenta Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách by naopak podle Obamy znamenalo další čtyři roky chaosu, jelikož Trumpovi jde pouze o vlastní zájmy. Obama, který vystoupil po své manželce Michelle, zároveň varoval, že demokraté zatím nemají vyhráno, že souboj bude těsný a že Spojené státy jsou nyní rozdělené, přičemž apeloval na Američany, aby přišli k volbám.
Čas načtení: 2024-08-21 08:24:00
USA jsou podle Obamy připraveny na prezidentku Harrisovou
Spojené státy jsou připraveny na prezidentku Kamalu Harrisovou, která bude pracovat pro všechny Američany, uvedl v druhý den demokratického sjezdu v Chicagu bývalý prezident Barack Obama. Vítězství republikánského exprezidenta Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách by naopak podle Obamy znamenalo další čtyři roky chaosu, jelikož Trumpovi jde pouze o vlastní zájmy. Obama, který vystoupil po své manželce Michelle, zároveň varoval, že demokraté zatím nemají vyhráno, že souboj bude těsný a že Spojené státy jsou nyní rozdělené, přičemž apeloval na Američany, aby přišli k volbám.
Čas načtení: 2024-08-21 16:04:00
Je posedlý velikostí! Obama si utahoval z Trumpa a gestem ukázal na penis
Spojené státy jsou připraveny na prezidentku Kamalu Harrisovou, která bude pracovat pro všechny Američany, uvedl v druhý den demokratického sjezdu v Chicagu bývalý prezident Barack Obama. Vítězství republikánského exprezidenta Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách by naopak podle Obamy znamenalo další čtyři roky chaosu, jelikož Trumpovi jde pouze o vlastní zájmy. Obama, který vystoupil po své manželce Michelle, zároveň varoval, že demokraté zatím nemají vyhráno, že souboj bude těsný a že Spojené státy jsou nyní rozdělené, přičemž apeloval na Američany, aby přišli k volbám. Během proslovu ani jeden z Obamových Trumpa rozhodně nešetřil. Obzvláště Obama tvrdě narážel na Trumpovo ego, když zmínil, že má problémy s velikostí... a ukázal na mužské genitálie.
Čas načtení: 2024-09-05 11:05:50
FBI špehuje Američany a další neuvěřitelná odhalení od Kashe Patela
Kash Patel je americký politický představitel a právník známý svými rolemi v oblasti národní bezpečnosti a zpravodajských služeb. (Foto: Youtube / The SR) Během... Článek FBI špehuje Američany a další neuvěřitelná odhalení od Kashe Patela se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2024-09-26 08:00:01
Rusové chtějí zpět Aljašku. Je jako ledový Krym
„Víte, jak se říká Aljašce? Ledový Krym,“ říká moderátor v diskusním pořadu na ruské státní televizi Rossija 1. Rétoriku přitom volí úplně stejnou jako s Ukrajinou. Aljaška až do roku 1866 patřila Rusku a v budoucnosti by se ke své „mateřské zemi“ měla opět připojit. Nervozita na hranici „Američané jsou nyní velmi znepokojeni tím, že se Rusové chystají zaútočit na Aljašku,“ říká moderátor v ruské televizi. Pak pokládá otázku, jak je to možné, a sám si ihned odpovídá. „Prostě na ni musíme zaútočit. To je mimochodem jedna z největších hrozeb pro Spojené státy,“ říká moderátor. „Umisťují HIMARS (velmi přesné raketomety, pozn. red.) na Aleutské ostrovy. Ale my máme také ostrovy,“ říká hlásná trouba ruské propagandy. Video zveřejnil bývalý ukrajinský poslanec a náměstek ministra vnitra Anton Geraščenko. Osamělý život Putinových synů: Nechodí do školy, bojí se otravy a jejich kamarádi tráví týdny v karanténě Číst více Obklíčíme je na ostrovech, plánují Rusové „Co když je necháme na Aleutských ostrovech, vstoupíme na Aljašku a obklíčíme je? To je dobrý nápad,“ chvástá se jiný analytik v pořadu Vladimira Solovjova. Ostatní hosté pořadu se spokojeně usmívají. Jistě, může to vypadat jako neškodné plácání velkoústých propagandistů, nicméně to, že na Aljašce roste aktivita jak Američanů, tak Rusů, je nepopiratelné. Zprávy, které zmiňovali Rusové, jsou totiž skutečně založeny na pravdě, Američané opravdu přemisťují na Aljašku zbraně a vojáky. Zprávy stanice CBS News hovoří asi o sto třiceti mužích na zmiňovaných Aleutských ostrovech. Vojáci s sebou přivezli dva vysoce pohyblivé raketové systémy HIMARS, které Rusům působí na Ukrajině spoustu vrásek. Tyto přesuny se ale neodehrávají jen tak – jsou reakcí na ruské manévry právě poblíž Aljašky. Ruské ponorky na dohled USA Osm ruských vojenských letadel a čtyři námořní plavidla, včetně dvou ponorek, se minulý týden přiblížily k Aljašce, když Rusko a Čína prováděly společné vojenské cvičení. Žádné z letadel nenarušilo vzdušný prostor USA a mluvčí Pentagonu v úterý řekl, že není důvod ke znepokojení. „Není to poprvé, co jsme viděli Rusy a Číňany létat v blízkosti našich hranic, a to je něco, co samozřejmě bedlivě sledujeme, a je to také něco, na co jsme připraveni reagovat,“ řekl stanici mluvčí Pentagonu, generál Pat Ryder. Na konci července vzdušný prostor USA narušila skupina bombardérů, dva ruské Tu-95 a dva čínské H-6, které narušovaly vzdušný prostor a dostaly se až do bezprostřední blízkosti amerického vzdušného prostoru. Bombardéry byly podle vyjádření americké strany odkloněny zásahem amerických stíhaček a vyvedeny z aljašské zóny ADIZ, kde se musí letadla identifikovat americké protivzdušné obraně. Je to jen hra propagandy, říká expert Experti ale upozorňují, že to celé může být jen hra, která má zapůsobit spíše na domácí publikum, než aby způsobila paniku mezi Američany. „Záběry z ruské televize jsou podle mého směrovány zejména domácímu publiku, aby vidělo, že se Vladimir Putin stále stará o to, aby Rusko nestálo na místě. Důvěra obyčejných Rusů je ta hlavní výhoda, kterou si za ty roky Putin vybudoval,“ říká analytik Jiří Vojáček, který se situací v Rusku dlouhodobě zabývá. A státní televize tomu slouží všemi prostředky. Beslanský masakr – ruské tragické selhání a desítky mrtvých dětí Číst více Rusové Aljašku prodali levně Rusové přitom Aljašku sami Američanům prodali. Nápad pocházel z hlavy ruského cara Alexandra II., který pragmaticky seznal, že bránit obří kus země, který sousedí s britskými teritorii, by bylo nemožné. Předání proběhlo v říjnu roku 1867 a Američané tehdy Rusku zaplatili 7,2 milionu dolarů. Aljaška se měla stát americkou obchodní branou do Asie. To se sice nestalo, ale vzhledem k jejímu nerostnému bohatství a přírodním krásám se USA taková koupě mnohokrát vrátila. Že by ale kvůli Aljašce Rusové riskovali válku s Američany, je spíše nepravděpodobné. Jisté ale je, že to bude místo velkého vojenského tlaku a možná i vyřizování si účtů za válku na Ukrajině. KAM DÁL: Rusko otevírá humanitární program pro utlačované Čechy. Peníze nikdo nedostane
Čas načtení: 2024-11-27 17:00:01
Operace Rudý úsvit – hanebný konec Husajna. Američané ozbrojeného diktátora vytáhli potupně z díry
Američané měli před samotnou invazí na irácký režim vedený diktátorem Saddámem Husajnem poměrně dlouho spadeno. Nevypočitatelný diktátor a štědrý sponzor terorismu měl přechovávat na iráckém území zbraně hromadného ničení a měl být napojen na teroristickou síť Al-Kajdu. Jak později potvrdila CIA v roce 2005, v Iráku nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, což ostatně přiznávají také paměti bývalého ministra obrany Donalda Rumsfelda nazvané Known and Unknown. O deset let později v roce 2015 pak byly odtajněny další dokumenty CIA, které hovoří o tom, že během války vykoupily USA pomocí iráckého prostředníka větší množství starých zbraní hromadného ničení v rámci tzv. operace Avarice. Husajn jako hrozba pro mezinárodní mír Každopádně bývalý americký prezident George W. Bush označil Husajna za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Na druhé straně je třeba samotný zásah považovat za značně kontroverzní, protože invazi neschválila Rada bezpečnosti OSN. Tak či onak, cíl byl jasný – svrhnout režim Saddáma Husajna, který USA považovaly za sobě nebezpečný. V březnu 2003 začal americký vpád s podporou spojenců. Koaliční síly se zmocnily Bagdádu na začátku dubna 2003 a později i celé země poměrně rychle. V průběhu operace Irácká svoboda přišli o život v přestřelce s Američany i dva Husajnovi synové Udaj a Kusaj. Irák vystavil ukradenou kořist. Chlubí se uměleckými díly, která se jim navrátila Číst více Američanům se však prozatím nedařilo zajistit svrženého diktátora Husajna, skrýval se na neznámém místě, protože z Bagdádu včas utekl, jak uvádí web army.mil. Američané šli po stopě postupně, v červnu 2003 zajali diktátorova tajemníka. Nicméně od něho se nedozvěděli relevantní informace. Zformování speciální jednotky Američané proto vybrali elitní jednotku Task Force 121, která sestávala z příslušníků Delta Force a dalších útvarů, aby v rámci operace Rudý úsvit nenáviděného muže dopadla. Chris VanSant, člen Delta Force a účastník „honu“ na Husajna, byl již unavený, protože se nedařilo cíl najít. „Měsíce ubíhaly, byli jsme už trochu unavení z hledání Husajna, stále se to totiž nedařilo,“ přibližuje jeho svědectví televize Fox News. Íránský velitel: Jaderného fyzika Fachrízádeha zabila zbraň s umělou inteligencí Číst více Husajn se po invazi skrýval v malém městě Ad-Dawr poblíž Tikrítu, kde se narodil. Jednotka dostala informaci, že právě tam by se mohl svržený diktátor ukrývat. A informace se posléze potvrdila. Dříve neomezený vládce Iráku pobýval na jedné z odlehlých farem. Kde se skrývá svržený diktátor? Dne 13. prosince 2003 dorazila americká jednotka na místo a začala Husajna intenzivně hledat. Měla vytipovaná dvě místa, kde by se mohl skrývat, nicméně později zjistila, že se nenachází ani na jednom z nich. Náhodou však objevila díru ukrytou v zemi. A tam byl Husajn. Překvapeného muže se zanedbaným zevnějškem vytáhli ven Američané. Husajn měl u sebe zbraň, a tak jej vojáci udeřili a zpacifikovali, aby pro ně nepředstavoval bezprostřední nebezpečí. Hon byl u konce a diktátora čekal později soud. Husajn ho však neuznal a soustavně ho narušoval a označoval se stále za legitimního prezidenta Iráku. Soud a poprava V roce 2006 irácký soud vynesl verdikt, který zněl jasně – trest smrti provazem. Husajna tribunál shledal vinným ze zločinů proti lidskosti. V té době byly slyšet hlasy, že se jednalo o politický proces a že bývalý prezident Iráku neměl možnost se účinně obhajovat. Na každý pád se země propadla do dlouhodobého chaosu a rozpoutala se občanská válka mezi šíity a sunnity. Pro Američany byl vpád do Iráku z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Předchůdce stíhačky F-16: Letoun F-4 Phantom řádil ve Vietnamu i ve válce v Zálivu.
Čas načtení: 2025-03-11 08:03:00
Zelenskyj prý nabídne velký ústupek
Ukrajina bude muset činit těžká rozhodnutí, varoval už před schůzkou v Saúdské Arábii americký ministr zahraničí Marco Rubio. Rusové už dopředu dávají najevo, že to, co Ukrajinci s Američany dojednají, považují za nepodstatné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je prý připraven udělat krok, která má Američany obměkčit.
Čas načtení: 2025-04-06 09:06:00
„Američané si přijdou pro všechno,“ zní na Ukrajině. Jiné řešení ale možná nebude
Řada Ukrajinců se podle všeho zlobí na svého prezidenta Volodymyra Zelenského, že s Američany vůbec začal vyjednávat o předání značné části ukrajinského nerostného bohatství do amerických rukou. „Američané si přijdou pro všechno!“ zaznělo např. v ukrajinském městě Hirnyj. Podle NYT narůstá na Ukrajině skepse proti USA, ale ruku v ruce s tím jde unavené přiznání, že Ukrajině možná nezbude nic jiného než tuto dohodu s Američany přijmout.
Čas načtení: 2025-04-17 06:29:52
Čínská taktika funguje a aplikace DHGate a Taobao, skrz které se napodobeniny prodávají, patří aktuálně mezi nejstahovanější v americkém App Storu. Článek Obchodní válka na TikToku. Čínské dupes se vydávají za luxusní značky a lákají Američany na levný nákup se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2025-06-26 10:34:00
Ivo Strejček: „Israel First“? Co to znamená pro dnešní Ameriku i svět?
Co prozatím víme? Írán, v odvetě amerického bombardování iránských jaderných zařízení, zaútočil několika střelami na největší americkou základnu na Středním východě. Učinil tak pozoruhodně opatrně, zjevně s cílem předvést vůli, že se sice americké moci nepodvolí, ale současně Američany nevyprovokovat k úderům, které „svět v téhle válce ještě neviděl“ (jak prohlásil Trump). Americký prezident následně poděkoval Íráncům, že jak Kataru tak americké administrativě dali předem vědět o cílech jejich odvety i počtu raket, které chtějí na Američany odpálit. Nikdo nebyl zabit, nejsou hlášena žádná zranění. Trump následně vyhlásil příměří, které podle jeho slov odsouhlasily obě strany konfliktu (Izrael a Írán) a oznámil, že po příměří bude následovat mír po „Dvanáctidenní válce“.
Čas načtení: 2025-07-15 15:59:40
Trump tlačí na Fed, aby zlevnil peníze. Cla ale mohou Američany dál zdražovat život
Obchodní politika Donalda Trumpa, zejména zavádění cel, bude podle většiny členů americké centrální banky (Fed) dlouhodobě zatěžovat americké spotřebitele. Tento vývoj může ovlivnit postoj Fedu ke změnám úrokových sazeb. Jejich... The post Trump tlačí na Fed, aby zlevnil peníze. Cla ale mohou Američany dál zdražovat život first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.
Čas načtení: 2025-09-14 10:00:00
Charlie Kirk absolutně prohrál v diskusi s chytrými britskými studenty
Ještě k pravicí obdivovanému ultrapravičákovi Charliemu Kirkovi. Americká - a česká - pravice ho obdivuje, jaký obrovský vliv měl na mladé Američany, že jich množství získal pro volební podporu Donalda Trumpa. Jenže ono se ukazuje, že zjevně měl vliv na nepříliš chytré mladé Američany. Když se letos na jaře Charlie Kirk účastnil diskuse na britské univerzitě v Cambridgi, v diskusi s tamějšími chytrými studenty brutálně prohrál na celé čáře. Videa z této debaty se virálně rozšířila po celém světě: Překlad do češtiny viz níže: CHARLIE KIRK je v této debatě poražen studentem z Cambridge. Dokázal vyhrát pouze debaty proti studentům prvního ročníku na komunitních vysokých školách. Nebyl žádným soupeřem pro studenty prestižních univerzit nebo skutečné intelektuály, jako je mladík v tomto videu... CHARLIE KIRK gets owned by a cambridge student in this debate. he could only win debates against freshman students at community colleges. he was no match for ivy-league students or actual intellectuals like the young man in this video... pic.twitter.com/mBH5zry6pE— STREAMZY (@streamzy_app) September 13, 2025
Čas načtení: 2025-11-06 09:00:00
Je příznačné, jak odlišně se hledí na domnělou oprávněnost a legitimitu nejznámějších Američany vedených intervencí na globálním Jihu. Často slýcháme o lítém boji s nepřítelem neznajícím slitování, a proto je nezbytné jej ochromit, neutralizovat, třeba i zabít či jinak eliminovat. Jako by snad systematická a plošná destrukce rozsévaná americkými bombardéry v Severní Koreji, ve Vietnamu, převážně v jeho jižní části, v Laosu a Kambodži, zcela zákonitě nevedla k milionům mrtvých Korejců, Vietnamců, Laosanů a Kambodžanů. USA při zničení čtyřech zemí uvalily bezbřehé utrpení na miliony dalších vysídlených nešťastníků a zmrzačených. Jestliže korejský konflikt chápeme v intencích mediálního diskurzu jako dobrou válku; jako Američany vedenou policejní operaci s mandátem OSN, mámí nás další ze škodlivých mýtů obestírajících zahraničně-politické aktivity Spojených států v moderních dějinách. USA se podle renomovaného odborníka na korejskou problematiku Bruce Cumingse během války v Koreji, již začal útok Korejců na Korejce přes uměle načrtnutou linii, dopustily genocidy. Americký generál letectva Curtis Le May poznamenal, že USA bombami spálily všechna města na severu Korejského poloostrova a usmrtily 20 procent (205) korejské populace, žijící severně od 38. rovnoběžky, čítající v roce 1950 11,1 milionu (206).
Čas načtení: 2025-12-19 22:59:19
Zelenskyj: Putinů je mnoho. Jeden mluví s Američany, druhý pronáší projevy, třetí dělá něco jiného
Rozhodnutí EU o půjčce dává Ukrajině další trumfy, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro PAP, TVP a Polské rádio. Jak poznamenal, Rusko... Článek Zelenskyj: Putinů je mnoho. Jeden mluví s Američany, druhý pronáší projevy, třetí dělá něco jiného se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2026-01-25 21:04:35
Situace eskaluje: Obama vyzývá Američany k podpoře protestů proti ICE
Bývalý prezident Barack Obama společně s bývalou první dámou Michelle Obama dnes vydali prohlášení, ve kterém označili nedávnou smrtelnou střelbu federálních agentů ICE v... Článek Situace eskaluje: Obama vyzývá Američany k podpoře protestů proti ICE se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2026-01-31 10:41:38
Režisér Cameron se přestěhoval na Nový Zéland: „Nechci žít s neočkovanými Američany“
Oscarový režisér James Cameron (Avatar, Titanic) v rozhovoru pro podcast „In Depth with Graham Bensinger“ potvrdil, že se s rodinou natrvalo přestěhoval na Nový... Článek Režisér Cameron se přestěhoval na Nový Zéland: „Nechci žít s neočkovanými Američany“ se nejdříve objevil na AC24.cz.