Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2022-10-23 10:26:38

Kolem hvězdy TOI 3757 obíhá nezvykle nafouknutá exoplaneta

U hvězdy TOI 3757 se astronomům podařilo objevit exoplanetu o velikosti planety Jupiter, její hmotnost je však pouze pětinová. Svou mateřskou hvězdu obíhá velmi blízko, což vede ke zvýšení teplot a nafouknutí. Podle nového výzkumu se jedná o exoplanetu s nejmenší hustotou obíhající červeného trpaslíka.

Čas načtení: 2024-08-23 15:00:56

Nejmenší hominid světa obýval území dnešního Německa

Paleontologům se v Německu podařilo objevit dva zuby a kolenní čéšku dosud neznámého hominida, který byl, se svojí vahou pouhých 10 kg, zřejmě nejmenším hominidem, který kdy obýval naši planetu. V oblasti kolem Augsburgu navíc nežil sám… Do skupiny označované jako hominidé dnes spadají vedle lidí ještě orangutani, šimpanzi a gorily. Zatímco člověk obývá všechny

Čas načtení: 2026-01-26 13:00:39

To, co je nejmenší nejde změnit nebo eliminovat

Většina pitomců si spojuje moc s velikostí a myslí si, že ten, kdo má velikou armádu je nejmocnější, jenže je tomu zcela jinak, nejmocnější je to, co je nejmenší, protože z toho, co je nejmenší vše vzniká a potom se to zase na to co je nejmenší rozpadá. Lidově řečeno z prachu vše vzniká a… Číst dále »To, co je nejmenší nejde změnit nebo eliminovat

Čas načtení: 2026-01-26 13:00:39

To, co je nejmenší nejde změnit nebo eliminovat

Většina pitomců si spojuje moc s velikostí a myslí si, že ten, kdo má velikou armádu je nejmocnější, jenže je tomu zcela jinak, nejmocnější je to, co je nejmenší, protože z toho, co je nejmenší vše vzniká a potom se to zase na to co je nejmenší rozpadá. Lidově řečeno z prachu vše vzniká a… Číst dále »To, co je nejmenší nejde změnit nebo eliminovat

Čas načtení: 2018-01-02 15:00:34

Nejmenší ostrov Japonska je takřka rájem na Zemi

Ostrov Aogashima s rozlohou méně než devět kilometrů čtverečních patří pod správu Tokia i přesto, že je od hlavního města vzdálen přes třistapadesát kilometrů a PŘEČÍST ČLÁNEK The post Nejmenší ostrov Japonska je takřka rájem na Zemi appeared first on Exoticky.cz.

Čas načtení: 2024-09-06 12:00:46

Nejmenší robotický vysavač se stává součástí geniální sady pro pečlivý úklid domácnosti

SwitchBot v Evropě představuje praktickou sadu uklízecích zařízení Je tvořená robotickým vysavačem, tyčovým vysavačem a odsávací stanicí Stanice obslouží obě zařízení současně, takže ušetříte spoustu času i místa Společnost SwitchBot před nedávnem uvedla mimořádně kompaktní robotický vysavač K10+ Pro, který dokonce prezentuje jako nejmenší zařízení svého druhu na celém světě. V rámci technologického veletrhu IFA […] Celý článek si můžete přečíst na Nejmenší robotický vysavač se stává součástí geniální sady pro pečlivý úklid domácnosti

Čas načtení: 2025-03-28 16:09:40

Česká kuriozita: Nejmenší dům v Česku měří jen 2,25 metru, ale neuvěříte, jak pohodlně se v něm bydlelo

Česká republika je plná kolosálních hradů a velkolepých zámků, ovšem taktéž se v ní nachází mnoho kuriozit. Skvělým příkladem může být miniaturní dům, který měří na šířku pouze 2,25 metru.  The post Česká kuriozita: Nejmenší dům v Česku měří jen 2,25 metru, ale neuvěříte, jak pohodlně se v něm bydlelo first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2025-04-10 20:45:21

V Číně vyrobili nejmenší LED displej na světě. Má naprosto extrémní rozlišení

Vědci vytvořili displej menší, než je zrnko písku Jednotlivé pixely jsou široké pouze 90 nanometrů Navíc dosahují extrémně vysokého rozlišení, jemnost je neuvěřitelných 127 000 ppi Zní to až neuvěřitelně, ale podařilo se vyrobit displej, který je menší než zrnko písku s tak jemným rozlišením, že ho lidské oko nedokáže rozlišit. Tak vypadá výsledek nejnovějšího výzkumu čínských vědců z Univerzity v Chang-čou, kteří ve spolupráci s odborníky z Cambridgeské univerzity vytvořili nejmenší fungující displej na světě. Pomocí materiálu zvaného perovskit dokázali vytvořit jednotlivé světelné body široké pouhých 90 nanometrů – tedy menší než většina známých virů. Přečtěte si celý článek V Číně vyrobili nejmenší LED panel na světě. Jeho rozlišení vás ohromí

Čas načtení: 2025-06-01 11:00:04

Nejmenší elektromobil na světě: VW ID. Buzz jezdí ulicemi Knuffingenu

Miniaturní verze ID. Buzz s přívěsem je novinkou v Miniatur Wunderland. Zjistěte, jak funguje nejmenší elektromobil světa!

Čas načtení: 2023-04-11 13:03:07

Ta nejmenší miminka cítí lásku skrze dotek

Něžný dotek je nesmírně důležitý pro vytváření vzájemného vztahu rodiče s miminkem. Novorozenci ještě nemají plně vyvinutý zrak a o to víc svět vnímají prostřednictvím dalších smyslů, například hmatu. Pokožka novorozeňátek je totiž velmi citlivá a reaguje intenzivně na jakýkoli kontakt – o to více, pokud se miminko narodilo před plánovaným termínem. To ho pak může […] Příspěvek Ta nejmenší miminka cítí lásku skrze dotek pochází z VašeDěti.cz

Čas načtení: 2023-12-22 11:59:20

Microcage – nejmenší klícka na penis na světě = zmizí a není vidět (RECENZE pásu cudnosti) 

Tento kousek přichází s tvrzením, že je to opravdu nejmenší klícka na světě, což samo o sobě vzbuzuje zvědavost. Máme tady něco, co by mohlo překonat dosavadního lídra v této kategorii, Minicage. Tak pojďme se na to podívat blíže! Co je Microcage? Microcage je, jak už název napovídá, mikroskopická klícka na penis. Tato pomůcka je […] Článek Microcage – nejmenší klícka na penis na světě = zmizí a není vidět (RECENZE pásu cudnosti)  je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Ocelová flat klícka s bodci pro CBT mučení – RECENZE pásu cudnosti Celý týden zamčený v pásu cudnosti Spiderwire – RECENZE Mini klícka pro neposlušné subíky a sissy – RECENZE Mini ocelového pásu cudnosti

Čas načtení: 2023-12-22 11:31:44

Ocelová flat klícka s bodci pro CBT mučení – RECENZE pásu cudnosti

Máme tu další atypickou klícku na pánský penis – tentokrát kousek, který patří do kategorie CBT = cock ball torture. Protože kromě samotné klícky (typu flat = takže má rovný předek = takže na nošení spíše nepohodlnou záměrně) je zde možnost utahovat zabudované šroubky, které pak tlačí na zamčený penis/žalud.  Takže to není pro vyloženě […] Článek Ocelová flat klícka s bodci pro CBT mučení – RECENZE pásu cudnosti je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Microcage – nejmenší klícka na penis na světě = zmizí a není vidět (RECENZE pásu cudnosti)  Celý týden zamčený v pásu cudnosti Spiderwire – RECENZE Mini klícka pro neposlušné subíky a sissy – RECENZE Mini ocelového pásu cudnosti

Čas načtení: 2023-12-21 14:55:04

Mini klícka pro neposlušné subíky a sissy – RECENZE Mini ocelového pásu cudnosti

Na recenzi jsem tentokrát dostal (trochu nedobrovolně od Paní) novou klícku do naší sbírky. Různé zdroje o ní mluví jako o „mini cage“ = mini pásu cudnosti.  Při prvním pohledu na klícku (zde se zdrobnělina opravdu hodí) zaujme její kompaktní design. Je tvořena pouze čepičkou pro žalud a její rozměry jsou ideální i pro penis […] Článek Mini klícka pro neposlušné subíky a sissy – RECENZE Mini ocelového pásu cudnosti je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Microcage – nejmenší klícka na penis na světě = zmizí a není vidět (RECENZE pásu cudnosti)  Ocelová flat klícka s bodci pro CBT mučení – RECENZE pásu cudnosti Celý týden zamčený v pásu cudnosti Spiderwire – RECENZE

Čas načtení: 2020-10-09 18:22:48

TOP 5 DÁRKŮ PRO DĚTI I MIMINKA

Přinášíme Vám tipy na překrásné dárky pro nejmenší děti. Vybíráte dárek k narození miminka, ke křtinám nebo jen chcete potěšit své blízké? Nahlédněte do kolekce luxusních dárků pro nejmenší děti. Překrásný dárek ze stříbra v[...]

Čas načtení: 2024-02-18 00:00:55

Nenechte si ujít v týdnu od 19. do 25. února 2024

I další únorový týden nabízí literární akce, které stojí za návštěvu. Na své si přijdou děti, dospívající i dospělí! Koná se totiž hned několik čtení pro nejmenší čtenáře, beseda s Janem Linhartem či s Marií Vilánkovou a také uvedení knihy Paramisa. Nejprve se podíváme do Brna. Knihovna Jiřího Mahena pořádá v pondělí 19. února čtení pro nejmenší. Přijít by měly všechny děti,

Čas načtení: 2011-11-17 12:15:00

Audi Q3 - nejmenší z rodiny SUV

Audi Q3 je od podzimu novinkou na českých silnicích a jedná se o nejmenší SUV z rodiny. Audi přímo označuje tento vůz jako městský offroad. Slovní spojení je to na zamyšlenou, ovšem pokud budeme brát v potaz kvalitu některých městských komunikací pak je tento výraz na místě. Upřít novému Q3 nelze so ...

Čas načtení: 2011-11-07 00:00:00

BMW 1 - pokračování nejmenší řady

BMW první řady bylo odhaleno již v roce 2004. Bylo koncipováno jako nejmenší a nejlevnější vozidlo z širokého mnichovského portfolia. Od té doby přicházeli na svět jednotlivé karosářské varianty (kupé, kabriolet). V létě byl spuštěn prodej nástupce vozu řady 1 s interním označením F20. Nejdříve bude ...

Čas načtení: 2014-02-04 20:30:00

Dobrá volba kočárku je nezbytná pro každé miminko

Výběr správného a praktického kočárku je velice důležitá starost nastávajících rodičů. Trh s potřebami pro nejmenší je opravdu pestrý. Pojďme se podívat, co pro nejmenší přichystal Baby shop Ondálek. Ondálek Kočárky a doplňky ke kočárkům můžete vybrat přímo v kamenném obchodě, ale také na internet ...

Čas načtení: 2021-08-23 13:48:08

Piráti, kraken, sirény a spousta mořského dobrodružství. Veronika Krištofová o své knize Eliáš mezi mezi piráty

Veronika Krištofová vydala v letošním roce novou knihu, v níž se jednoruký sirotek Eliáš vydá na moře, kde zažije velké dobrodružství. V rozhovoru se podělila o to, jak Eliáš vznikl a také jaké nové končiny navštíví v další knize.   Jak byste představila svojí novou knihu Eliáš mezi piráty? Je to příběh o klukovi, který jde za svým snem, i když mu osud nerozdal zrovna ty nejlepší karty. Někdy je potřeba vydat se cestou, která z počátku vypadá šíleně, bláznivě, nebezpečně nebo jen zkrátka nepohodlně. A přesně tohle dělá Eliáš. Jako správný nepoučitelný optimista hledá cesty a řešení tam, kde by to jiné hledat ani nenapadlo. A aby to nebyla nuda, přimíchala jsem do jeho příběhu trochu těch pirátů, slané vody, mořských potvor i mytických bytostí, a hlavně jsem mu do cesty připletla Angeliku, tu nejkrásnější holku, která se kdy po moři plavila.   V knize je celá řada písniček a říkanek. Skládala jste všechny sama? Texty písniček jsem skládala já. Zhudebnil je Jakub Křikava, principál divadla Kubko, pro které jsem příběh původně psala jako loutkovou pohádku.   Kromě Eliáše se čtenáři setkají s celou řadou pohádkových postav – mezi jinými se Sirénou, pánem moří Neptunem, Krakenem nebo třeba ochočeným žralokem Sultánem. Kde se jednotlivé postavy vzaly? Jako malá jsem milovala dobrodružné příběhy jako Dva roky prázdnin, Ostrov pokladů a další kultovní příběhy s podobnou tematikou. Ale velký vliv na mě měl samozřejmě i dnes už legendární film Souboj Titánů z roku 1981. Věta „Vypusťte Krakena!“ se mi nesmazatelně vepsala do vzpomínek a Kraken je jednou z nejhrůznějších bestií mého dětství. Takže pokud bych měla hledat prapůvodní inspiraci, nejspíš bych zabrousila sem.   Kde se vůbec zrodila myšlenka napsat o Eliášovi knihu? Jak už jsem zmínila, příběh o Eliášovi původně vznikl jako scénář pro loutkové představení divadla Kubko. Já v tom představení též hraji. A když jsme pohádku zkoušeli pod vedením Aji Marečkové, neustále jsme text zkracovali a škrtali, aby byla pohádka dynamická. Samozřejmě že jsem si průběžně stěžovala na to, že v pohádce z mého textu nic nezbyde. Aja na to reagovala tím, že bude nejlepší, když napíšu knihu a všechen ten text si do ní vrátím. Samozřejmě, že jsem se nejprve smála… Ale nakonec mi to nedalo a já příběh o Eliášovi doopravdy napsala a užívala si tu možnost příběh rozpracovat a popsat všechny zápletky, které se do divadelní pohádky nevešly. Eliáš není jen kniha, ale především představení, na kterém spolupracujete s divadelním souborem Kubko. Kde se na něj mohou lidé přijít podívat? Jsme klasické pouliční a školní divadlo. Pohádku hrajeme na městských slavnostech a festivalech a všude tam, kam nás pozvou. A pozvat se rádi necháme kamkoli, kdyby měl někdo zájem…   Kromě knihy děláte také besedy a dílny pro děti pod hlavičkou Eliášova světa, s nímž objíždíte školy, knihovny a další instituce. Co všechno Eliášův svět obnáší? V rámci projektu Besedárium, který jsem před sedmi lety zakládala, jezdím po školách s různými programy pro malé i velké školáky. V souvislosti s Eliášem vznikly speciální programy – jednak besedy, ale také divadelně literární dílny, které realizuji nejen ve školách, ale i v knihovnách. A protože je mi pirátská tematika blízká, v rámci Eliášova světa nabízíme i další programy, jako je námořnická matematická úniková hra pro první a druhé třídy, dále ve spolupráci s Kubkem hrajeme již zmiňovanou pohádku či v rámci programu Pirátské verbováníčko školíme ty nejmenší v pirátském umění. Školy i školky si nás tak objednávají pro nejrůznější příležitosti pasování na školáky či čtenáře, dětské dny či jako „pouhé“ zpestření výuky.   Ke knize udělala krásné ilustrace Jana Moskito, se kterou dlouhodobě spolupracujete právě v rámci dalších aktivit Eliášova světa. Čtenáři se tedy mohou těšit nejen na knihu, ale i na pexeso, omalovánky nebo třeba hrníčky s motivy z knihy. Jak jste se s Janou vlastně seznámila a jak vaše spolupráce probíhá? S Janou jsem se seznámila před více než deseti lety, kdy jsme s mým mužem Václavem Krištofem zakládali galerii Nemesis, která se zaměřovala na české a slovenské umění fantasy a sci-fi. Když jsem pak rozjížděla projekt Besedária a potřebovala jsem kvalitní doprovodnou grafiku, Jana byla první volba. Jana je neuvěřitelně všestranná výtvarnice. Má vzácnou schopnost měnit styl, což moc výtvarníků neumí. Dokáže nakreslit něžného králíčka jemnými a lehkými tahy pro nejmenší a hned na to partu nezvladatelných výrostků s beďary pro puberťáky tak energickou a dynamickou kresbou, u které byste stejného autora jen těžko tipovali.   Mohou se čtenáři těšit na další knihu? Jaká další dobrodružství máte pro Eliáše připravená? Určitě ano. Pracuji na druhém díle o Eliášovi, ve kterém se Eliáš podívá mezi lidojedy a věřte mi, že to i tentokrát bude pěkně nebezpečná jízda…   Veronika Krištofová (1978) působila dva a půl roku jako správce soukromých uměleckých Lobkowiczkých sbírek v Nelahozevsi a se svým manželem založila v roce 2010 Galerii Nemesis, která se jako jediná soustředí na české a slovenské umění v žánru fantasy a sci-fi. Od roku 2019 spolupracuje na projektu Školy pro budoucnost, v němž zajišťuje ve spolupráci s umělci projekty zaměřené na rozvoj klíčových kompetencí. Lektoruje na letních hereckých soustředěních pro děti a mládež a také působí jako herečka a scénáristka v divadle Kubko. Ve volných chvílích píše knihy pro děti, divadelní adaptace a autorské hry, zabývá se divadelní režií a pohybovým divadlem (například Kacířka v divadle Metro, For Phoolan ve Studiu Citadela, Indická inspirace ve Studiu Citadela atd.) a studiem malby. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-11-26 22:09:22

Vídeňské milování: Teror v sedmi obrazech. Obraz čtvrtý: Dnešní byrokraté a politici islamisty nezastaví

Střílení bezvěrců samopalem v rukou muslima ve Vídni 2. listopadu 2020 je ten typ nepříjemnosti, kdy říká, že útok byl náhlý a tajná služba a státní aparát z řady příčin zaspaly. Totéž se stalo při vyšetřování v USA po 11. září. Zajištění bezpečnosti 11. září 2001 bylo kritizováno jako nekompetentní s velkými rezervami ve zpravodajské činnosti a v koordinaci bezpečnostních složek. Domnívám se, že do jisté míry neprávem. Bezpečnostní opatření tehdy byla průměrná a průběžná. Tedy samozřejmá. Nelze přitom zapomínat, že o činnosti zpravodajských služeb se takřka nic nedozvíme. Co funguje v režimu utajení, směruje aktivity včas na správné místo mnohdy jen nahodile a generuje chybná hodnocení a rozhodnutí. Mnoho náhodných selhání, opomenutí, povrchních analýz, nekompetentních a pasivních přístupů ke zdrojům informací, ale i přílišná horlivost v nevhodný okamžik, pak může vytvářet obraz útoku z 11. září jako konspirativní akce umožňující teroristům, aby učinili něco, co lze využít jako záminku k dramatickým bezpečnostním opatřením a odvetám, které by jinak nebyly státním aparátem realizovatelné. Kritika bezpečnostních služeb je všedním jevem I v Rakousku se objevila kritika postupu bezpečnostních orgánů. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer si 6. listopadu 2020 oficiálně povzdychl, že se při nakládání s informacemi tajných služeb (ohledně atentátníka z Vídně) staly nepřijatelné chyby. Převedeno do češtiny: Úřady měly informaci o tom, že se střelec Kujtim Fejzulai pokusil v létě v Bratislavě koupit munici do samopalu alias do útočné pušky. Spolkový úřad pro ochranu ústavy a boje proti terorismu sice zkontroloval totožnost pachatele, ale nepodnikl žádné další kroky. Minimálně by soudní orgány, pokud by informaci dostaly, mohly rozhodnout, zda mladík neporušil podmínku. Rakouské úřady také věděly, že Fejzulai byl v létě v kontaktu se dvěma osobami z Německa sledovanými v Rakousku z popudu německé kontrarozvědky: Dva radikálové z Osnabrücku v červenci několik dní strávili u Fejzulaie v jeho vídeňském bytě. Na obhajobu tajných služeb je nutné uvést, že lidí, jako byl střelec Fejzulai, žijí v Rakousku stovky či spíše tisíce a kapacita jejich monitorování je omezená. Fejzulai nepředstavoval islamistickou super hvězdu, spíše nervózní myš. Ale promarněným závažným signálem byla snaha koupit na Slovensku střelivo. Na druhou stranu šlo zároveň o signál, že jde o naprostého blba – chtěl si koupit náboje v oficiální prodejně bez zbrojního pasu. Takovou hloupost by přece skutečný terorista nikdy neudělal! No, vždycky je něco poprvé… Reakce: Policejní cvičení v EU Islámské komunity s islamistickými skupinami jsou již tak rozsáhlé, že se nejen rakouská, ale i administrativy dalších západních států EU vyhýbají tvrdším opatřením. Teprve po vídeňském střílení chtějí rakouské orgány najednou zavřít dvě mešity. Politickou a bezpečnostní mravopočestnost mešit přitom rakouská vláda mohla řešit již dříve, ale kdo by si chtěl zahrávat s muslimy? Jejich organizace, i mezinárodní, by spustily doslova frontální řev, a s nimi i rakouské multikulturní a promigrační spolky. Nezapomínejme, že státní orgány (tedy úředníci) kdekoliv na světě chtějí přežívat pokud možno s co nejmenší mírou komplikací. Po každém teroristickém útoku následují standardní policejní manévry, ale opatření jsou stále stejná, tedy s minimálním účinkem: Posilují se některé bezpečnostní zákony, policie dostane nová pracovní místa. To není kritika státních a bezpečnostních orgánů, ale pouze konstatování stavu. I když řadu útoků islamistů se tajným službám daří v zárodku odhalit, úspěchy jsou většinou cíleně utajovány. Po krvavém útoku začne policie a případně i armáda střežit důležité objekty a místa shromažďování občanů. K podobné mobilizaci bezpečnostních složek dochází i v dalších státech EU. Jde o prevenci pro případ, kdyby se k podobnému útoku odhodlali napodobitelé. Příkladů z minulosti přitom není málo. Třeba v minulých týdnech: * 25. září 2020. Paříž, Francie: Dva lidé jsou ubodáni k smrti a dva zraněni před bývalou redakční budovou Charlie Hebdo. * 4. říjen 2020. Drážďany, Německo: Syřan zaútočil nožem na dva homosexuály. Předtím byl zatčen pro podezření z terorismu, ale znovu propuštěn. Mrtvý. * 16. říjen 2020. Paříž, Francie: Učitelovi Samuelovi Patymu sťal hlavu 18letý původem Čečenec za to, že ve škole ukazoval karikatury Mohameda. * 29. říjen 2020. Nice, Francie: Terorista zaútočí nožem v bazilice Notre-Dame de Nice. Zabije tři lidi a pokusí se oběti setnout hlavu. * 2. listopad 2020. Vídeň, Rakousko: V centru města střílí 20letý sympatizant IS. Čtyři mrtví, 22 zraněných. Z dlouhodobého hlediska jsou současná i halasně vyhlašovaná budoucí opatření de facto pouze policejním cvičením v rámci EU. Po velkých nebo mediálně velmi sledovaných útocích vlády států EU vždy deklarují, že přitvrdí protiislamistická opatření a tajné služby zintenzivní mezinárodní spolupráci. Všechny iniciativy pak ale postupně přecházejí do pracovního volnoběhu. A po dalším mediálně sledovaném útoku vlády opět vytáhnou před médii bobříka spolupráce a intenzivnějších opatření. Například prezident Emmanuel Macron letos uvedl, že chce ve Francii zakročit nejen proti džihádistům, ale také proti širšímu islamistickému podhoubí, které mnohdy má místo i v oficiálních mešitách. Do roka a do dne z toho bude opět volnoběh. Zpravodajské služby budou i nadále v defenzivě kvůli nedostatku informací z muslimské komunity. I proevropští muslimové na radikály ze svých řad neradi upozorňují ze strachu z pomsty vůči jejich rodině. V Rakousku, kterému dnes vyčítají laxnost vůči islamismu, jsou přitom dál než ve Francii alespoň v tom, že zde již bylo zakázáno financování muslimských organizací/spolků ze zahraničí. Ale chybí jeho skutečná kontrola. Pokud se tomuto financování a přijímání imámů ze zahraničí, nebude k dispozici ani nejmenší stupeň prevence islamistických tendencí. Bez radikálních opatření bude policejní úsilí víceméně bezvýsledné. Nemalá část muslimského obyvatelstva by je ale vnímala jako vyhlášení občanské války. Stačí hysterie, jaká propukla po pár siláckých větách prezidenta Macrona o nutnosti systematického boje proti islamismu a přísnější kontroly vnějších hranic Schengenského prostoru. Paradoxy předstírání islamistů Velmi zajímavým fenoménem byla pomoc tří mužů lidem ohroženým při střelba mladého islamisty ve Vídni. Palestinský zaměstnanec rychlého občerstvení Osama Joda a zápasníci MMA Recep Gultekin (21) a Mikail Özen (25) společně pomohli postřelenému policistovi a starší ženě. Přitom byl údajně útočník zhruba 20 metrů od nich. Turci Mikail Özen a Recep Gültekin se ze dne na den stali za svou odvahu opěvovanými hrdiny. Pro rakouskou multikulturně scénu bylo příjemné, že jsou rakouskými státními občany, oba se narodili ve Vídni. „My muslimové tureckého původu nenávidíme jakýkoli druh teroru… Stojíme za Rakouskem, stojíme za Vídní, respektujeme Rakousko,“ nechal se slyšet Özen krátce po atentátu na videu pro sociální sítě. Všem třem na vídeňské radnici poděkoval starosta Vídně Michael Ludwig. Psali o nich v řadě zahraničních médií jako příklad toho, že teror nemá s islámem nic společného, jde o činy extremistů. Oba Turky pozval k sobě i turecký velvyslanec v Rakousku Ozan Ceyhun. Telefonicky jim blahopřál i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který je označil za „posly míru a krásy“. Hrdinové však měli smůlu, že internet má sloní paměť. Jakmile se jejich fotografie objevily v médiích, ihned vešlo ve známost, že oba vyjadřovali sympatie muslimským extremistům a schvalovali teroristické útoky. Jde o rozkošný důkaz, jak odolné je podhoubí islámského terorismu. Přímo z turecké komunity se k médiím dostala videa a příspěvky ze sociálních sítí. V jednom z příspěvků komentuje Gültigen teror z 19. prosince 2016, kdy islámský terorista Anis Amri v ukradeném voze na berlínském vánočním trhu zabil 11 lidí a předtím zavraždil řidiče. „Vůbec mi není líto, co se v Berlíně stalo,“ napsal Gültegin krátce po tomto atentátu. Skutečné názory také ukázal Facebook u Özena, který ukazoval ruku s prsty sevřenými do takzvaného „vlčího pozdravu“, symbolu extremistické organizace Šedí vlci. V Rakousku už je dva roky zakázán podobně jako nacistické „hajlování“. K fotografii rakety, určené k boji v syrském městě Afrín, napsal: „Od nás k tobě poletí raketa pro zrádce v Afrínu. Doufám, že budeš mít na svědomí mnoho mrtvých, i děti.“ Özen i Gültigen sice příspěvky ze svých profilů na sociálních sítích odstranili, ale z internetu se jim je zcela vymazat nepodařilo. Jejich skutečné názory kolují po sítích třeba se současným prohlášením Gültigena: „Teror nemá náboženství, teror nemá národ. Bez ohledu na to, zda Žid, křesťan nebo muslim, všichni držíme pohromadě. Modlete se za Vídeň.“ Internet se pro „hrdiny“ stal pastí. Jejich islamistické názory představují projevy etnické pýchy a zároveň i pohrdání až nenávistí vůči evropskému obyvatelstvu. Některé organizace i politici situaci žehlili tím, že to od nich byla jen mladická nerozvážnost. Özen na sociálních sítích odmítl, že by zdravil „vlčím pozdravem“ jako symbolem extremistů. Jako sportovec a zápasník chtěl prý jen vyjádřit, že je „silný jako vlk“. „S Šedými vlky nemám nic společného,“ tvrdil. Pro pochopení islámského/islamistického terorismu není ani tak podstatné, že ve Vídni střílel nějaký mladý muslim. Důležitý je spíše příběh, jak se Mikail Özen a Recep Gültekin ze dne na den stali za svou odvahu opěvovanými hrdiny, a zároveň se ukázalo, co si skutečně myslí. Mezi těmito dvěma „příběhy“ nevidím žádný rozpor. Když došlo ke střelbě, oba mladí Turci a Palestinec jednali instinktivně. Sami se stali cílem, protože se střílelo jejich směrem, do míst, kde pracovali. V tu chvíli začali být součástí napadené skupiny, projevila se v nich skupinová solidarita. Zraněný policista nebyl symbolem prohnilé liberálně křesťanské společnosti nevěřících psů, ale jedním z napadených. Pomohli by komukoliv, kdo to v tom okamžiku potřeboval. Teprve později jim někdo řekl, nejenže byli odvážní, ale ještě k tomu ukázali, že ne všichni muslimové jsou střelci smrti. Nevadí jim, že to o nich hovoří, naopak toho využijí. Özen a Gültekin fandili islamistům, patří do mnohamilionové armády muslimských sympatizantů tvrdého islamistického postupu proti evropským nevěřícím psům, ale jsou prezentováni jako prototypy muslimské spolupráce s EU. Ale chybička se vloudila. Internet vyplivl jejich skrytou identitu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-01-23 06:42:00

Irák není suverénní stát, ale íránský protektorát

Od americko-britské invaze do Iráku v roce 2003 žije tato země ve stavu ztracené státnosti. Jde o výsledek kombinace několika příčin. Klíčová je všudypřítomná íránská nadvláda. Specifickou formu poručnictví Írán realizoval pomocí desítek tisíc osob naprosto loajálních íránskému klerikálnímu režimu, kteří se metodicky infiltrovali do všech životně důležitých a klíčových pozic státního aparátu. Nemálo z nich je íránského původu a mají vedle iráckého také íránské občanství. Írán prosadil své panství také pomocí proíránských šíitských milicí přidružených dnes k jedné organizaci Hašd al-Ša'bí, která je (stejně jako Hizb Alláh v Libanonu a hutíjské jednotky rebelů v Jemenu) de facto sekcí íránských elitních jednotek Quds. Tyto jednotky jsou aktivní mimo území Íránu, jde o předvoj íránských Revolučních gard. Některé milice (jako jednotky Nejvyšší rady islámské revoluce či jednotky Strany al-Dawa) aktivně bojovaly na válečné frontě na straně Íránu proti Iráku již během íránsko-irácké války (1980–1988). Nutno připomenout pozadí organizace Hašd al-Ša’bí (česky Lidový mobilizační dav/shromáždění), která se stala ikonou radikálního šíitského sektářství. Byla zřízena na základě fetwy k džihádu, jenž vyslovila nejvyšší šíitská instance v Iráku, kterým je nejvyšší Ajatolláh Alí Sistání, 13. června 2014 pro obranu země, národa a svatyň. Šlo o reakci na nebezpečí teroristického tzv. Islámského státu. Je dobře známo, že tato fetwa vůbec nevybízela k založení nové bojové organizaci. Přesto tak rozhodla íránská vůle, a to za tichého souhlasu šíitské náboženské „Almardža‘ia“ (význam tohoto institutu je doslova zdroj k imitaci/následování) v posvátném městě Nadžafu. Několik stovek tisíc důvěryhodných a důvěřivých šíitů vstupovalo do nové, rychle vytvořené bojové ozbrojené organizace, organizačně nezávislé na regulérní irácké armádě. Do ní se přidružily i již existující proíránské ozbrojené šíitské milice jako Asaib Ahl al-Haq (Liga spravedlivých lidí, lídr Qais Chazali), Brigády Hizb Alláh (Brigády Boží strany, lídrem byl Američany zabitý Abu Mahdi al-Muhandis), Liga Badr nebo Sbor Badr (lídr Hadi al-Amiri), Jednotky al-Šahíd al-Sadr (lídr Abu Džásim al-Nasiri). Každá si ovšem uchovala své jméno. Uvádí se, že dnes existuje 22 samostatných milicí, z toho je 14 nejsilnějších, proíránských milicí podřízeno veliteli íránských elitních jednotek Quds. Nutno zdůraznit, že milice Hašd al-Ša’bí, kterým velel a osobně je v poli řídil generál Kásim Suljemání, tehdy opravdu houževnatě bojovaly proti Islámskému státu. Dle spolehlivých reportů má dnes tato organizace 75 tisíc až 145 tisíc milicionářů. Není výjimkou, že legální politické strany si vytvoří ozbrojené oddíly jako jakýsi bojový předvoj. Častější ovšem je, že proíránské ozbrojené šíitské oddíly (milice), které nebyly založeny jako součásti regulérní irácké armády, si zformovaly legální politické strany (či hnutí). Představitelé ozbrojených oddílů a přidružené politické strany jsou pak ti samí lidé a zaujímají posty ministrů, poslanců, nejvyšší funkce v armádě, policii a ve zpravodajských službách. Třeba nejvyšší velitel milicí Hašd al-Ša‘bí je poradcem pro národní bezpečnost a členem významné irácké Rady pro národní bezpečnost. Po posledních zmanipulovaných všeobecných volbách v roce 2018 ovládají dnes tyto militární politické síly spolu se sektářskými Sunnity politického islámu (tzv. proíránští Sunnité) irácký parlament. Ten má dvě tváře, první je civilní a druhá je skrytá (a rozhodující): militární. Ani Kurdové moc nevybočují od výše řečeného. Obě tradiční frakce kurdského národního hnutí (Kurdská demokratická strana – zakladatelem byl Molla Mustafa Barzani, a Vlastenecký svaz Kurdistánu – zakladatelem byl Džalál Talabání) mají své ozbrojené bojovníky. Organizace, které mají civilní politickou strukturu a současně ozbrojenou strukturu, by kdekoliv na světě měly být klasifikovány jako teroristické. Existují snahy oddělit tato dvě křídla od sebe a sice tak, že to slušné křídlo (civilní politické) je v souladu se zákonem, a to druhé, zlé křídlo (ozbrojené) je mimo zákon. Takový přístup sotva lze v reálném životě aplikovat. Jde o vskutku nechutnou maškarádu! Íránské praktiky Lze uvést bezpočet příkladů – významných i drobných – jak Írán ovládá, řídí a kontroluje Irák na všech úrovních: politické, ekonomické, sociální včetně náboženské a samozřejmě vojenské. Uveďme pro názornost některé ukázky. První: Rozmístění íránských balistických raket na základnách milicí Hašd al-Ša'bí na území Iráku. Rakety jsou namířeny proti americkým vojákům, ale rovněž jsou určeny proti Izraeli. Čekají na vhodné podmínky pro pozemní transport do Sýrie, a dále do Libanonu, do rukou organizace Hizb Alláh. Vláda se přitom tváří, jako by nic nevěděla, přestože se tato záležitost stala veřejným tajemstvím. Usvědčující videa jsou dostupná na internetu. Dohledatelné jsou i záběry opakovaných leteckých bombardování základen s raketami a následné výbuchy a požáry (za těmito údery údajně stojí Izrael). Druhá: Legalizace sektářských milicí Hašd al-Ša'bí zákonem usneseným parlamentem. Zákon stanovil, že tyto milice jsou součástí vojenských sil, i když jsou na irácké armádě organizačně nezávislé. Podléhají předsedovi vlády jakožto nejvyššímu veliteli vojenských sil v zemi. Několikaleté zkušenosti ale dosvědčují, že milice ve skutečnosti přímo podléhají veliteli íránských jednotek Quds – donedávna tedy generálu Kásimovi Sulejmánímu. Aby íránským zájmům posloužily v plné míře, mají nejen vojenskou strukturu disponující zbrojním arzenálem, ale i zpravodajskou službu. Milice mají nárok na financování zbraní a vojenských zásob, milicionáři dostávají měsíční plat. V roce 2019 činil jejich rozpočet enormní 1,7 miliardy dolarů. (Pro srovnání: rozpočet zruinované provincie Ninive se správním střediskem Mosul činil v roce 2019 pouze 120 milionů USD. Přitom je tato provincie doposud v sutinách po osvobození od tzv. Islámského státu v červenci 2017). Třetí: Skryté vytvoření tzv. krizové buňky (jakéhosi štábu) pod osobním velením generála Kásima Solejmáního, velitele íránských jednotek Quds. Buňka byla vytvořena v prvním týdnu října 2019 ve čtvrti Čádirija/Bagdád v jedné z operačních budov Hašd al-Ša'bí. Jejím cílem je organizovat potlačení lidového povstání, které vypuklo 1. října 2019 a trvá dodnes. Mezi prvními požadavky povstání totiž bylo skoncování s íránskou hegemonií v zemi. Heslo demonstrantů „Írán pryč, ať Bagdád zůstane svobodný“ zaznívá všude. Vládní bezpečnostní síly a proíránské šíitské milice dosud nebyly schopny toto překvapivé mírové povstání zdolat Členy této buňky, jak ukazují důvěryhodné materiály na internetu, byli významní vládní činitelé, velitelé šíitských milicí a rovněž významní íránští bezpečnostní experti. Její činnosti se zúčastnil osobně velitel Hašd al-Ša'bí, dále jeho zástupce Abu Mahdi al-Muhandis (nedávno zabitý americkým leteckým úderem), ředitel kanceláře předsedy vlády, velitel jednotek rychlého nasazení, velitel zpravodajského oddělení Hašd al-Ša'bí, velitelé z jednotek Badr, velitel milicí Charasání, velitel milicí Falanga pána mučedníků a další velitelé milicí a vládních bezpečnostních jednotek. Mohutné demonstrace a rozsáhlá protestní shromáždění mladých Iráčanů nenechávají íránský a irácký vládnoucí establishment spát. Irácké centrum pro dokumentaci válečných zločinů (Iraqi Warcrimes Documentation Center) spočítal následky od prvního dne vypuknutí povstání 1. října 2019 do konce minulého roku: 669 mrtvých, 24 488 zraněných a 2 806 zatčených osob. Počet obětí napovídá, že jde o střetnutí neslučitelných protikladů: buď vyhraje povstání nebo autonomní protektorát. Čtvrtá: Zasedání parlamentu dne 5. ledna 2020 k projednání ukončení přítomnosti amerických vojsk v Iráku. Po fyzické likvidaci generála Kásima Sulejmáního a zástupce velitele Hašd al-Ša'bí Abu Mahdi al-Muhandise americkým leteckým úderem poblíž letiště v Bagdádu přijal irácký parlament usnesení adresované irácké vládě, aby začala jednat o stažení koaličních vojsk ze země, včetně amerických. Zasedání bojkotovali Kurdové, Sunnité politického islámu a další menší nezávislé bloky. Na zasedání byly výlučně proíránské šíitské strany, proto se zmíněné usnesení označuje za šíitské. Kdo sledoval zasedání toho dne, slyšel proíránské projevy řečníků, jásot pro Sulajmáního a Chameneího a tiché vyhrůžky poslancům s jiným názorem, viděl poslance zvedat portréty jmenovaných Nemohl pak mít nejmenší pochyb o tom, že nejde o národní civilní zákonodárný institut, ale o dceřinou společnost řízenou Islámskou republikou Írán, spolek lídrů silových milicí a agresivních sektářských stran, kteří zcela ovládají parlament ve prospěch Íránu. Někteří přítomní poslanci vedli dav příslušníků milicí při útoku na americké velvyslanectví v zabezpečené čtvrti (tzv. Zelené zóně v Bagdádu) těsně po zabití generála Kásima Sulajmáního. Protestující zapálili recepční sál a část zdi. Na zdi provokativně napsali „Sulajmání je můj vůdce“, zvedali portréty Sulejmáního a Chameneího a pokřikovali „Ať žije Írán“. Dovnitř opevněného objektu se však nedostali. Kdo žádá v této chvíli odchod amerických vojsk z Iráku, výslovně prosazuje totální dominanci Íránu v Iráku. Navíc nabízí regeneraci Islámského státu v Iráku. Pátá: Zábavný příklad ze zahraničního obchodu Irák – Írán. Jde o doklad vládní korupce a praní špinavých peněz. Irák podle oficiálních vládních dokumentů v roce 2017 zaplatil Íránu za dovezené vodní melouny 2,8 miliardy USD a za rajčata 1,6 miliardy dolarů. Pokud vycházíme z tržní ceny těchto komodit, výše zmíněných finančních úhrad a 36milionové populace Iráku, dojdeme k tomu, že množství „spotřebovaných“ melounů a rajčat by se mělo zapsat do Guinnessovy knihy rekordů. Tento příklad ukazuje, jak Írán ždímá protektorát Irák ekonomicky, a to nejen s plným vědomím irácké vlády a centrální banky, ale i s jejich plnou podporou, a to vše na úkor zbídačeného lidu.   O iráckém státním systému V dalším textu poukážu na některé jednotlivé charakteristiky iráckého státního systému. – Státní systém ovládá spolek několika vládnoucích mafiánských politických stran, jak šíitských, tak sunnitských. Všechny si osvojily primitivní politický islám. Šíitské strany (či hnutí) mají své ozbrojené milice, spolehlivé zdroje mluví o 67 samostatných milicí. Nejsurovější z nich (které jsou složkami Hašd al-Ša’bí) jsou podřízeny přímo veliteli jednotek Quds. – Šíitské milice vystupují současně jako politické strany a hnutí. Pozoruhodné jsou jejich zvučné a slibné názvy jako Koalice al-Fatah (Koalice dobytí, lídr Hadi al-Amiri), Národní hnutí moudrosti (lídr Ammar al-Hakím), Koalice právní stát (lídr je bývalý předseda vlády Núri al-Máliki) a Aliance pochodujících k reformám (často nazvané Hnutí Saairún, tj. Hnutí pochodujících, lídr Mugtada al-Sadr). Lídři i řadoví milicionáři postrádají nejmenší politickou kulturu, vzdělanost, společenskou výchovu či náboženskou morálku. Hlásí se sice k islámu, ale jejich praktiky ukazují, že jejich islám je falešný a umělý. Tyto šíitské pseudopolitické organizace dokola omílají prázdné fráze, že se opírají o učení/pokyny Almardža'ia, respektive nejvyšší osobnosti tohoto institutu, kterým je nejvyšší Ajatolláh Alí Sistání. – Nejvyšší šíitská autorita v Iráku mívá kázání každý týden při páteční modlitbě. Přednáší jej jeho zástupce šejk Abdul Mahdi al-Karbalaí v mešitě Svatyně imáma Hussaina v posvátném městě Karbalá. Současně jej přednáší zástupce sajjid Ahmed al-Safí v mešitě Svatyně imáma Alího v posvátném městě Nadžafu. Tyto projevy bohužel bývají často nekonkrétní, někdy dvojsmyslné a lze je vykládat zaujatě. Výklad předsedy vlády, vládních činitelů a provládních šíitských stran bývá často jiný než výklad protivládních demonstrantů a prostého lidu. Šíitská Almardža'ia se kvůli lidovému povstání ocitla v bezvýchodné situaci. Na jedné straně chce uchovat šíitskou vládu v zemi, pokládanou za vzácnou historickou příležitost a plod její moudré politiky. Na straně druhé si nemůže dovolit ztrátu respektu, loajality či podřízení šíitské populace, která žádá svržení stávající vlády. Skutečný zájem Almardža'ia je odstranění stávající ztroskotané šíitské moci za jinou, ale rovněž šíitskou. Nová politická třída by ale neměla být politicky podřízena íránskému nejvyššímu vůdci Ajatolláhovi Ali Chameneímu. – Státní systém nemá celonárodní charakter a jeho reprezentace postrádá občanskou identitu. Představitelé sektářských vládnoucích stran a ozbrojených šíitských milicí nemají v lásce pojmy jako „vlast“, „vlastenectví“, „stát“ či „nejvyšší národní zájmy“. – Státní systém je postaven na principu al-Muhasasa, tj. principu kvót – rozdělování a přidělování státních pozic podle náboženských (šíité versus sunnité), etnických (Arabové versus Kurdové versus ostatní menšiny) a stranických kritérií. Zářivý příkladem je rozdělení vrcholných státních postů (předseda parlamentu, premiér a prezident) mezi tzv. „komponenty iráckého lidu“. Předseda parlamentu musí být Sunnita, jeden zástupce Šíita a druhý Kurd, premiér musí být Šíita, jeden vicepremiér Sunnita a druhý Kurd a prezident musí být Kurd, jeden viceprezident Sunnita a druhý Šíita. Taková politická karikatura odpovídá nízkému společenskému vědomí zúčastněných. – Všechny vládní strany vehementně prosazují své věrné soudruhy či podkoní (bez jakéhokoliv zřetele na kompetenci) do vlády, ministerstev, státních orgánů, organizací a institucí, vyšších soudních a volebních instancí, profesních odborů a svazů. Předmětem kvót jsou konkrétně ministři, náměstci, generální ředitelé, vyšší a střední státní úředníci, poslanci v parlamentu, generalita v armádě a v policejních složkách, ve zpravodajských službách i různých bezpečnostních administrativách. I velvyslanci a další posty v zastupitelských úřadech jsou dosazováni podle politiky al-Muhasasa. Stálí zástupci Iráku při OSN, při Lize arabských zemí a dalších mezinárodních organizacích, včetně klíčových zaměstnanců stálých misí, jsou vybíráni podle příslušnosti či loajality k jedné z vládnoucích stran. Kompetence a odborné zkušenosti jsou na posledním místě. – Ani soudnictví neuniklo úpadkové al-Muhasasa, politizování a handlování. Jeden příklad za všechny je Federální nejvyšší soud. Nelze se nezmínit také o zaujaté a zkorumpované Nezávislé vysoké volební komisi. – Každý státní post má určitou prodejní cenu a je předmětem nabídky a poptávky v kruhu mafiánských vládnoucích stran. Cena daného postu je dána výší rozpočtu, kterým disponuje. Jde o možnosti rozkrádání státních peněz. Konkrétní případy korupce ministrů financí, obchodu, elektrifikace, bydlení a dalších jsou veřejně známé. Často nějaký ministr nebo generální ředitel po milionových anebo miliardových machinacích nenávratně opustí Irák, obvykle do zemí západní Evropy či do Spojených států, kde má druhé státní občanství. Pro každý případ existuje uzavřený korupční kruh, který tvoří jistí lídři vládních politických stran, šíitské milice a proíránští aktéři. V pozadí obvykle figuruje tzv. finanční koordinátor mezi Hašd al-Ša'bí a Quds. Všichni profitují na vytunelovaných finančních prostředcích. Stovky odhalených případů rozkrádání veřejných peněz jsou dostupné na internetu. Irácký státní systém neprojevuje vůli zkorumpované činitele a provládní podvodníky stíhat. A ani to učinit nemůže, protože by tím odsoudil sám sebe. Rozvrácený irácký státní systém je zcela na míru šitý íránské protektorátní vůli. Islámská republika Írán využila historickou příležitost stavu země po americko-britské okupaci v roce 2003, a věru dokázala nastolit protektorát Irák.