Aktuálně.cz
1-3 h
Terminátorova bunda i světelný meč. Unikátní aukce nabídne slavné filmové rekvizity
Dražba s názvem Ikony a idoly: Hollywood začne v Beverly Hills ve čtvrtek a potrvá dva dny. Do aukce bude možné se zapojit i on-line. Výstava dražených předmětů je otevřená pro veřejnost od pondělí do pátku, vstup je zdarma.
Pokud by někdo investoval desetitisíce dolarů, může si koupit kompletní oblečení, které nosil Arnold Schwarzenegger v roli Terminátora. Jde o černou koženou motorkářskou bundu s proříznutými zády, černé kožené kalhoty s páskem a šedé tričko. Za nejméně 10 tisíc dolarů (225 tisíc korun) bude v nabídce maska, kterou v roce 1989 oblékal Michael Keaton v roli Batmana.
Účastníci aukce si mohou pořídit i originální scénář závěrečné epizody televizního seriálu M*A*S*H vázaný v zelené kůži a plátně se zlacenými titulky. Jeho cena se odhaduje na 2000 až 4000 dolarů (45 až 90 tisíc korun).
V neděli na aukci naváže prodej téměř 500 položek z osobního majetku a filmové kariéry Sylvestera Stallonea.
Mohlo by vás zajímat: Muži v černém museli přepsat závěrečnou scénu
1-3 h
Bodni, koho můžeš. Snaha dostat třetí dávku k ohroženým teď zachrání nejvíc životů
Příležitostí k tomu, aby odcházející premiér Andrej Babiš (ANO) i ten nastupující Petr Fiala (ODS) společně podpořili dobrou věc, už bylo od voleb mnoho. Skýtalo je například milostivé léto, které v těchto měsících může lidem pomoci od starých exekucí. Nabízelo se to kvůli státní podpoře těm, kdo se ocitli kvůli násobně vyšším zálohám na energie v bezvýchodné situaci. Nakonec k tomu ale oba politiky dokázali pohnout až doktoři, když se rozhodli zachránit zemi před tragickým covidovým prosincem.
Iniciativa Lékaři pomáhají Česku nedokáže zabránit tomu, aby konec roku byl smutný. A nic nedokáže změnit ani na tom, že znovu zbytečně zemře mnoho lidí. Tomu už se vyhnout nelze, nakažení se již doočkovat nemohou. Lze ovšem udělat alespoň to, co ještě máme trochu ve svých rukou: dostat rychle vakcínu k těm, kdo o ni stojí.
Typicky jde o seniora, kterému už vyvanula první dvě bodnutí, a nyní čeká na třetí. Takových lidí je přes dva miliony, přičemž se mnoho z nich kvůli nedostatečným očkovacím kapacitám stále ještě nedočkalo. Lékaři teď nabízejí, že vše zorganizují tak, aby zvládli za týden dát potřebnou injekci milionu lidí. Pokud by se jim to podařilo, může taková "stachanovština" do měsíce ochránit před hospitalizací tisíce Čechů a zabránit tak zhroucení nemocnic.
Vláda měnila, až vyměnila
Už jsme se tady v poslední době skoro všichni stali profesory epidemiologie z Vysoké školy života. Dobře je to vidět na aktuální debatě o povinném očkování. Názor na něj má každý, přičemž kdo byl včera kovaným liberálem, který odmítá jakékoliv vynucování, stojí dnes leckdy na barikádách státních příkazů. I kdyby se ale kabinet hned teď rozhoupal a očkování nařídil, rozeběhne se celá věc nejdříve někdy v únoru či březnu. Což republice nijak nepomůže s následujícími týdny, během nichž je třeba usilovat o co nejmenší počet mrtvých a co nejširší zachování necovidové lékařské péče.
Stát mohl zvolit různé strategie, jak své obyvatele ochránit. K cíli jich vedlo asi více. Mohli jsme od října masivně testovat, takže by hygieny dokázaly zachytit lokální šíření infekce. Mohlo se očkování silněji vynucovat od samého léta. Nebo bylo možné začít uznávat protilátky. Či zvolit nějakou smysluplnou kombinaci všeho dohromady.
Vláda ovšem místo toho postupovala jako pohádkový stařeček, který měnil, až vyměnil. Koncem léta chtěl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch motivovat lidi k očkování tím, že by erár přestal proplácet preventivní testy. Premiér takový plán ale vyměnil za zrušení všech restrikcí. To pak zase vláda směnila za testování ve školách, které záhy zrušila a následně znovu zavedla. Místo hroudy zlata tak po všech těch výměnách držíme v ruce jehlu - a i ta nám už někam spadla.
Vyšší princip mravní
Tým, který dal dohromady stomatolog Radek Mounajjed, se už na tu neschopnost nevydržel dívat a vlastními silami vytvořil síť všemožných lékařů, kteří jsou ochotni v následujících dnech odbavit pár desítek či stovek dávek. Stát se k tomu dosud snažil motivovat jen praktiky, ale jejich ochota i možnosti se už zjevně vyčerpaly.
Lékařská iniciativa teď nabízí, že očkovací "armádu" rychle rozšíří i o nejrůznější ambulantní specialisty, neboť i oni se dokážou bez problémů trefit do ruky. Zachraňuje tak stát před naprostým mravním selháním. Protože jak jinak nazvat situaci, kdy stovkám či tisícům zodpovědných seniorů, kteří se nechali naočkovat, nyní hrozí smrt jen proto, že se včas nedostali ke třetí dávce? A to nikoliv kvůli tomu, že by chyběla vakcína, ale čistě v důsledku absolutní logistické neschopnosti.
Hádka o povinné očkování může počkat, co naopak odklad nesnese, je snaha zachránit co nejvíce životů. A vzhledem k tomu, že stát tak dlouho měnil covidové strategie, až je vyměnil za nic, zbývá nyní v podstatě jen jedna možnost - extrémně rychle doočkovat ty, kteří mají o posilovací dávku zájem, a každý den zbytečného čekání je ohrožuje na životě.
"Naočkujme milion lidí za týden." Brífink premiérů Babiše a Fialy (video z 30. listopadu 2021)
1-3 h
Trápí mě štítná žláza, přiznala Wiererová. Italky se v úvodu sezony biatlonu hledají
První zastávka Světového poháru v Östersundu se italským biatlonistkám o víkendu vůbec nepovedla. Nejlepším místem bylo 13. místo Vittozziové, které i přes tři chyby na střelnici ubojovala ve vytrvalostním závodě.
Ve sprintu byly ve třetí a páté desítce konečného pořadí. "Trápím se na střelnici. Vím to. V letní přípravě jsem se snažila zrychlit práci se zbraní, ale teď nemám při střelbě ten správný pocit, musím na sobě ještě pracovat," řekla Vittozziová serveru fondoitalia.it.
To problémy Wiererové jsou mnohem hlubší. Zkušená šampionka Světového poháru měla během letní přípravy zdravotní problémy a ty se zřejmě přenáší i do závodů. Ve sprintu udělala jedinou chybu, na trati už manko nedohnala a skončila až na 23. místě.
"Kondičně jsem se dostala na nějakou úroveň a pak tělo řeklo ´stop´. Tři týdny nemůžu spát. Musím si odpočinout, stejné problémy jsem měla už loni a tehdy jsem udělala chybu, že jsem pokračovala v tréninku," uvedla v září.
Nyní už zřejmě ví, v čem je potíž. "Mám problémy se štítnou žlázou. Ve sprintu jsem se cítila ještě hůř než ve vytrvalostním závodě. Měla jsem těžké lyže. Chce to najít správný lék, tohle nebude otázka pár dní, ale spíš týdnů, než to vyřeším," musím být trpělivá," přiznala.
Ke zdravotním problémům se navíc přidaly i technické trable s malorážkou. "Byl problém se závěrkou. Před závodem jsme část zbraně vyměnili, ale ukázalo se, že to nebylo úplně řešení, strávila jsem na střelnici hodně času," stěžuje si.
Italská média už spekulují, zda je pro jednatřicetiletou biatlonistku letošní sezona poslední. Ona sama si chce ještě budoucnost rozmyslet. Mistryni světa a královně Světového poháru ale ještě jedna zlatá medaile chybí. Ta olympijská.
Už ve čtvrtek budou mít italské biatlonistky šanci napravit pokažený start do sezony, v Östersundu bude na programu další sprint.
1-3 h
Lidé se v pandemii naučili chodit do laboratoří napřímo. Testují si celiakii i játra
Podívejte se, co všechno můžete o svém zdraví zjistit z laboratorního vyšetření. Pacient si v takovém případě musí ale vše zaplatit z vlastní kapsy.
dnes
Zadina přispěl Detroitu gólem k jubilejní výhře, skóroval i Pastrňák
Obránce Radim Šimek si připsal první kanadský bod ve čtrnáctém utkání sezony, když se asistencí podílel na vítězství San Jose 5:2 na ledě New Jersey. Za domácí zaznamenal přihrávku Pavel Zacha.
Zadina otevřel skóre ve 26. minutě ze sólového úniku, který zakončil bekhendovou kličkou.
Pastrňák vyrovnal v čase 46:20, když se v přesilové hře pět na tři prosadil z levého kruhu střelou bez přípravy. Havířovský rodák, který v zápase vypálil devětkrát, vzápětí přidal z dorážky druhý gól, ale předcházel mu faul Taylora Halla na brankáře, a tak nebyl uznán.
Zápas rozhodl v 52. minutě z dorážky Marc Staal a zařídil Detroitu jako čtvrtému týmu v NHL jubilejní 3000. výhru v základní části.
Smolný moment prožil v Bostonu rozhodčí Marc Joannette. Nechtěně jej podrazil kousek od bodu pro vhazování Jakub Zbořil, po pádu na led se zranil a z utkání odstoupil.
Šimek měl prsty v úvodní brance utkání, když jeho ránu od modré čáry dorazil v páté minutě Noah Gregor. San Jose dalšími trefami Jacoba Middletona, Tima Meiera a Erika Karlssona zvýšilo v prostřední třetině na 4:0. New Jersey dalo první gól v 50. minutě po střele Zachy, kterou ze vzduchu doklepl do branky Tomáš Tatar. Vzápětí snížil Jesper Bratt, ale při závěrečné hře bez brankáře zpečetil výhru hostů Meier.
V úterním programu NHL zazářil Filip Forsberg, který při výhře Nashvillu 6:0 nad Columbusem vyrovnal čtyřmi trefami klubový rekord Erica Nyströma a Rocca Grimaldiho. Na všechny branky mu přihrál Mikael Granlund. Gólman Juuse Saros, jemuž dělá náhradníka David Rittich, kryl 27 střel a připsal si první nulu v sezoně.
Výsledky NHL:
St. Louis - Tampa Bay 4:3 po sam. nájezdech, Nashville - Columbus 6:0, Dallas - Carolina 4:1, Boston - Detroit 1:2, Florida - Washington 5:4, New Jersey - San Jose 2:5, Minnesota - Arizona 5:2. Zápas Philadelphia - NY Islanders byl odložen a utkání Los Angeles - Anaheim se ještě hraje
dnes
Hygieny nestíhají dávat třídy do karantény. Spolužáci nakaženého chodí do školy dál
"Během jednoho týdne mi pět studentů ze třídy ohlásilo pozitivní test na covid a přestalo chodit do školy. Hygiena nás ale nekontaktovala a nikoho do karantény neposlala. Už je to čtrnáct dní. Někteří rodiče kvůli tomu protestovali proti prezenční výuce," líčí Vojtěch Hála, učitel pražského Gymnázia Na Zatlance.
Přejít na distanční výuku ale škola sama od sebe nemůže. Podle zákona smí vyučování na dálku začít pouze při krizovém nebo mimořádném opatření.
"Protože ale není rozumné nutit studenty za této situace do školy, zavedli jsme ve třídě hybridní výuku," říká Hála. Kdo uzná za vhodné, sedí v lavici, kdo ne, připojuje se on-line z domova. Učitel je ve třídě s kamerou a mikrofonem. "Je to ale hodně obtížné, více než v plně distanční výuce," upozorňuje Hála.
Nynější vlna koronavirové epidemie školám výrazně komplikuje život. Zatímco mezi dvacetiletými se teď podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky nakazí zhruba každý stodvanáctý člověk, u dětí mezi šesti a 11 lety je to každý sedmatřicátý, mezi 12 a 15 lety dokonce každý čtyřicátý. Ke 21. listopadu bylo podle ministerstva zdravotnictví v karanténě 2300 tříd. Při tak vysokých počtech hygienické stanice nestíhají informovat školy a rodiče.
Nabíráme vodu vidlemi
"Druhý rok pandemie si připadám, jako když se snažíme nabírat vodu vidlemi a stojíme v úžasu, že to nejde," říká ředitel Bratrské školy v Praze Rostislav Konopa. Opatření měla podle něj přijít dřív, zvlášť když nakažených rychle přibývalo už od září.
Souhlasí s plošným PCR testováním žáků, které nařídila od 22. listopadu vláda. Mělo by se ale podle něj vztahovat i na očkované. A místo pondělí by k němu zvolil pátek. "Výsledky nejsou okamžitě. Takhle budou nakažené děti celý den, možná i ten další, ve třídě. Kdyby to hygieny zpracovaly přes víkend, usnadnilo by nám to práci," navrhuje Konopa.
Upozorňuje také na to, že hygieny nyní reagují na pozitivně testovaného žáka až po několika dnech, jindy se neozvou vůbec. "Nemám jim to za zlé, stát to na ně hodil úplně stejně jako na ředitele škol," podotýká Konopa.
Covid řeší denně několik hodin. U laboratoří objednává provedení PCR testů, kvůli osobním údajům dětí k tomu potřebuje souhlas rodičů. Podle testování a karantén neustále mění rozvrh vyučování. "Zprávy rodičům o povinném testování a vývoji epidemie ve škole píšu i několikrát týdně," líčí.
Mezi jednotlivými hygienickými stanicemi existují velké rozdíly, shodují se oslovení učitelé a ředitelé. Převládají sice hlasy, že se hygieny ozývají pozdě nebo vůbec, někteří ale mají i dobré zkušenosti.
"Občas si pro nějaké upřesnění s hygienou zavoláme, ale rozhodně nemám pocit, že by tam byla nějaká závažná prodleva," říká ředitelka Karin Marques ze ZŠ Solidarita v Praze 10. Rodiče jí ohlásí pozitivní test dítěte, učitelé zadají rizikové kontakty do excelovské tabulky, hygiena je překlopí do centrálního systému, ze kterého automaticky odcházejí SMS zprávy na telefonní čísla rodičů.
Dobrou zkušenost má i ředitelka základní školy v Modřicích u Brna Kateřina Koubková. "Hygiena reaguje ve všední den do deseti minut, o víkendu zhruba do hodiny," pochvaluje si. Také ona popisuje, že hygiena zadá všechny kontakty do systému a obratem přijde rodičům trasovací SMS.
Stát podcenil ochranu zdraví, varuje hygienik
Hygienické stanice upozorňují na příval práce. "V současné chvíli jsou naše kapacity vyčerpané a přes veškerou snahu nabírá trasování ve školách zpoždění," uvádí mluvčí středočeské krajské hygieny Dana Šalamunová. Snaží se proto spolupracovat s řediteli škol. Ti hygieniky často informují o pozitivním testu žáka hned, jak jim to oznámí rodiče. Pro včasný zásah je to klíčové.
"Hygieniků je málo, vyšší počet by v tuto chvíli ale nic neřešil," podotýká ředitelka krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Lenka Šimůnková. Vyčerpána je podle ní také kapacita odběrových center, laboratoří a praktických lékařů, zaměstnaných psaním neschopenek a receptů.
Krajských hygienických stanic je v Česku 14, v každém kraji jedna. Vedle běžných povinností, jako jsou kontroly stravovacích zařízení nebo bezpečnosti práce, se během epidemie věnují trasování kontaktů nakažených, kontrolám dodržování protiepidemických opatření nebo sledování vývoje nákazy ve svých regionech. Podle odborářů hygienici pracují i večer a o víkendech, nemohli si ani vybrat dovolenou. Potíže s trasováním měli už loni na podzim, do telefonování kontaktům nakažených se zapojila i externí call centra.
Nyní však hlavní hygienička Pavla Svrčinová odmítá, že by hygieny nestíhaly trasovat. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že potíže jsou hlavně na straně lidí a jejich neochotě spolupracovat. "Máme problémy s tím, že nám lidé neberou telefony. Rodiče dětí jsou někdy i agresivní a nehodlají s námi spolupracovat. Nechtějí hlásit údaje dětí, kontakty," řekla.
Šimůnková z Ústí doporučuje, aby učitelé a rodiče sami nechávali děti doma v karanténě, pokud byly v kontaktu s pozitivně testovaným člověkem a hygiena je nestihla vytrasovat. Mohou také od dětského lékaře dostat žádanku na vyšetření. "Pandemie trvá už dva roky a oni nevědí, co mají dělat?" říká. Připomíná, že se ministerstvo zdravotnictví snaží navyšovat kapacitu národního trasovacího centra.
Na přehlcení upozorňuje i ředitel plzeňských hygieniků Michal Bartoš. "Při současném množství testů se výsledky do systému dostávají často se zpožděním a my o pozitivních dětech nevíme včas," uvádí. Důvodem je podle něj dlouhodobé podfinancování hygien a také to, že jim stát odebírá pravomoci. Poukazuje na nedostatečné kapacity laboratoří a nedostatek vyškoleného personálu.
Podobně to vidí i ředitel libereckých hygieniků Vladimír Valenta. Problémy se podle něj táhnou už od konce komunistického Československa v roce 1989. "Byla zrušena lékařská fakulta hygienická, hygienická služba přišla o polovinu peněz i lidí. Jako jediná složka péče o zdraví se nerozvíjela," říká.
Řešení je podle něj jednoduché. "Opět posílit systém a hlavně vychovat další lidi místo těch, kteří - stejně jako já - odcházejí do penze," prohlašuje Valenta.
Školy se samy snaží o větší izolaci
Situaci na mnoha místech brzdí zadávání trasovací tabulky hygieniků do centrálního systému. "Z mnoha škol víme, že je to nejslabší okamžik," říká Martina Bětáková, která má pro ministerstvo školství na starosti podporu škol. Rodičům doporučuje, aby sami zvážili, zda děti nechat raději doma, když jsou ve třídě nakažení spolužáci.
Někteří ředitelé to už dnes dělají, pokud mají více covid pozitivních dětí v jedné třídě. "Čekáme na rozhodnutí hygieny, ale zároveň prosíme rodiče, aby nechali děti doma. Třídu se také snažíme izolovat," popisuje Ondřej Lněnička, ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12. Třída pak chodí sama na oběd, nemíchá se s jinými při dělených předmětech a nepřechází mezi pavilony školy.
Situaci, kdy škola musela jednat sama, popisuje i třídní učitelka Anna z jedné z ostravských základních škol. Nepřála si uvést plné jméno, redakce ale její identitu zná. Prvního pozitivního měla ve třídě začátkem listopadu, o čtrnáct dní později to bylo deset dětí z 28. Protože se hygiena neozvala, rodičům škola doporučila vzít děti na testy. "Vyrojili se další pozitivní žáci, nakonec to byla více než polovina třídy. Hygiena se ozvala až ve chvíli, kdy negativním dětem končila týdenní karanténa," vypráví učitelka.
Ředitelka kutnohorské základní školy Andrea Melechová Ruthová má podobnou zkušenost. "Minulý den jsem se od dvou rodičů dozvěděla, že jejich dítě je pozitivní. Volala jsem na hygienu a nedovolala se, také e-mail skončil bez odezvy," líčí. S třídními učiteli proto kontaktovali rodiče a nechali na jejich uvážení, jestli nemají děti zůstat doma. Ve třídách pak děti i učitelé museli mít respirátory.
Nechat děti doma může být problém i z dalšího důvodu. Nárok na ošetřovné mají rodiče až ve chvíli, kdy karanténu či uzavření školy nařídí krajská hygiena.
Je to náročné, ale lepší než školy zavřít
Přes všechny zmíněné komplikace se většina oslovených pedagogů a expertů shoduje, že plošné uzavření škol by nebylo dobré. "K omezením na dětech by měl stát sáhnout až jako k nejzazší možnosti," říká například Klára Laurenčíková, předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte. Připomíná, že dlouhé uzavření škol v loňském školním roce způsobilo mnoha žákům psychické problémy a nejvíce dopadlo na ty ze sociálně slabých a nestabilních rodin. Ve výuce zaostávali už předtím, nerovnosti se tak ještě prohloubily.
Školy by nezavíral ani ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. "Má představa je uzávěra s velmi přísným režimem, ovšem zachovávající provoz škol. Virus se teď ve školách šíří, před tím hlavu do písku nestrčíme. Ale snažil bych se i při vyhlášení uzávěry udržet školy otevřené, stejně jako firmy, které nemají možnost práce z domova," říká s tím, že je potřeba testovat žáky.
Vznikající vláda hovoří o možnosti prodloužit vánoční prázdniny o týden, a srazit tak strmě stoupající čísla. Jak ale upozorňuje předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová, je složité přistoupit na zavírání škol po zkušenostech z loňského školního roku, kdy se původně ohlášené krátké zavření změnilo v několikaměsíční výuku z domova. "Rodiče jsou již ostražití a nemají k podobným prohlášením vlády příliš důvěru," doplňuje.
Jak udržet školy i přes rostoucí čísla nakažených co nejdéle otevřené, navrhuje vědec Roman Neruda z Ústavu informatiky Akademie věd ČR. Radí třídu s pozitivním žákem místo karantény denně testovat.
"Žáci, kteří jsou po pravidelném testování negativní, by mohli dál chodit prezenčně do školy, ač měli pozitivního spolužáka," říká. V závislosti na účinnosti použitých testů má podle něj tato strategie šedesáti- až sedmdesátiprocentní efekt na oslabení epidemie ve srovnání s naprostou uzávěrou.
dnes
Vobořil: Stíhání za hrnek konopné masti je zbytečné, prohibice je zločinný nástroj
Žijeme v přesvědčení, že když se sníží nabídka drog na trhu, tak se sníží i poptávka. Ale tak to nefunguje, říká bývalý protidrogový koordinátor.
dnes
Zasloužíme si uznání, ne izolaci. Netrestejte nás za omikron, vzkazují Jihoafričané
Velká část světa přerušila s Jihoafrickou republikou a okolními státy letecké spojení. Občané těchto zemí se nikam nedostanou a cizinci zase nemohou sem. Podle organizace sdružující jihoafrické turistické kanceláře přišlo toto odvětví za necelý týden o miliardu jihoafrických randů (v přepočtu skoro tři čtvrtě miliardy korun) kvůli zrušeným turistickým cestám a pobytům v hotelech.
"Jihoafrická republika je trestána za svoji skvělou práci na poli vědy. V turistickém sektoru už loni ztratilo práci 470 tisíc zaměstnanců z celkového počtu 1,5 milionu. Kvůli zákazu letů přibydou další," řekl agentuře Reuters předseda Jihoafrické rady pro podnikání v turistice Tshifhiwa Tshivhengwa.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa uvedl, že místo izolace několika zemí by svět měl spíše uvolnit vakcíny i těm oblastem, kde jich je nedostatek. "Jediná věc, ke které zákaz letů povede, jsou ekonomické škody. Zhorší se jejich šance odpovědět na pandemii a rychle se z ní dostat. Namísto zákazu cestování by měly bohaté země podpořit chudé tím, že by jim zpřístupnily vakcíny bez nějakých prodlev," řekl.
Ministerstvo zahraničí Jihoafrické republiky v prohlášení zdůraznilo, že "skvělá věda si zaslouží uznání, ne trest". "Zákazy cestování a létání se rovnají postihu Jihoafrické republiky za to, že její vědci byli schopní sekvenování genomu viru a rychlého zachycení nové varianty koronaviru," dodalo.
Exponenciální nárůst nakažených
Afrikanista Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů deníku Aktuálně.cz popsal, že vědecká pracoviště v Jihoafrické republice jsou spojená hlavně s univerzitami, kterým stát přispívá. "Tamní zdravotnictví je dvojkolejné v tom smyslu, že existuje rozdíl mezi soukromými klinikami a těmi placenými ze státního rozpočtu. Soukromé kliniky jsou špičkově vybavené, zatímco státní zdravotnictví špatné. Rozdíl mezi nimi v kvalitě péče je skutečně obrovský," vysvětlil.
Sledování pandemie koronaviru se v Jihoafrické republice věnuje síť specializovaných laboratoří. Existenci nové varianty vědci oznámili 23. listopadu. Z dosavadních sledování vyplývá, že se rychleji šíří a u nakažených způsobuje spíše mírný než těžký průběh nemoci. Stéphane Bancel, šéf farmaceutické společnosti Moderna, však v rozhovoru pro deník Financial Times připustil, že omikron může snížit účinnost současných vakcín proti covidu-19.
Jihoafrická republika, kde nová varianta viru způsobila exponenciální nárůst počtu nově nakažených, patří zatím k nejméně proočkovaným státům světa, kompletně vakcinovaných tam je necelých 25 procent obyvatel. Většina afrických zemí je na tom ještě hůře, například v Mosambiku dostalo obě dávky pouhých jedenáct procent obyvatel. "Oficiální statistiky nakažených a mrtvých na covid-19 v Jihoafrické republice budou nejspíš dost podhodnocené, protože mnoho lidí z chudinských černošských čtvrtí a z venkova u lékaře nebo v nemocnicích nebylo," soudí Ondřej Horký-Hlucháň.
"Rána do tváře"
Hospodářské následky izolace země budou zřejmě tvrdé. Tamní oblíbené přírodní rezervace a parky se zvířaty nebo vinařství počítaly s tím, že alespoň teď mohly loňské a letošní ztráty nahradit. Ale to se nestane.
V roce 2020 poklesl oproti předchozímu roku počet zahraničních turistů v Jihoafrické republice o 71 procent. Celková nezaměstnanost v zemi je velmi vysoká, činí 34,4 procenta dospělé populace. "Byli postiženi hlavně lidé pracující ve službách, kterých je v Jihoafrické republice mnoho. Například ti, živící se nákupem nebo prodejem jakéhokoliv zboží. S provozovateli barů a restaurací loni zamával zákaz prodeje alkoholu," uvedl Ondřej Horký-Hlucháň.
Majitelka penzionu Claudia Preston-Thomasová z jihoafrické provincie Západní Kapsko agentuře Reuters řekla, že v okamžiku, kdy se turistický sektor začal sbírat z nejhoršího, přišel zákaz cestování a zrušení všech letů. "Je to jako rána do tváře. Je to strašně frustrující," upozornila.
Ministři zdravotnictví skupiny G7, sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, ve společném nedělním prohlášení ocenili skvělý a "exemplární" postup Jihoafrické republiky při objevení nové varianty koronaviru a s následným informováním a varováním ostatních. Zároveň slíbili, že se budou zabývat možností dopravit do Afriky více vakcín, aby očkování pokročilo.
Video: Lékařka popisuje osobní zkušenost s variantou omikron
Denik.cz - Zprávy 1-3 h
Pozor! Sezóna vykradených chalup začala, drzost zlodějů nezná hranic
Chalupy a chaty jsou zazimované, začala sezóna vloupání. I když se lidé snaží rekreační objekty zabezpečit, zlodějům nevědomky dávají jasný signál: Pojďte dál. Jak poznají, kudy vede cesta dovnitř? Proč je neodradí bezpečnostní zámek? Tuší, jaké cenné věci se v domě skrývají? Vloupání je kumšt, který vyžaduje nejen fyzickou zručnost, ale i prvky psychologie.
1-3 h
OBRAZEM: Plzeňská zoo v zimě. Návštěvníkům nově poradí moderní technologie
Dva nové informační kiosky i tabule, aplikační platforma na počítání návštěvníků, environmentální stanice a také ampliony veřejného rozhlasu rozšířily informační systém Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Návštěvníci mají nyní přehled o aktuálních novinkách, třeba o přírůstcích v zoo, nebo o stavu ovzduší či o tom, za jak dlouho se bude zoo zavírat.
dnes
Přístroj měla vypůjčený. Liberecká laboratoř přesto omikron odhalila jako první
Laboratoř Krajské nemocnice v Liberci (KNL) odhalila minulý týden jako první novou variantu koronaviru zvanou omikron. Stalo se tak při analýze vzorku ženy z Liberecka, která měla po návratu z Jižní Afriky pozitivní antigenní test. Sekvenace jejího vzorku novou variantu viru potvrdila.
dnes
Denní přírůstek poklesl. Za úterý přibylo v Česku 21 973 nakažených
Denní přírůstek případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání klesl. V úterý testy odhalily 21 973 nakažených, zhruba o 3900 méně než před týdnem. I tak je to ale pátý nejvyšší nárůst od začátku epidemie. Počty hospitalizovaných s covidem zůstávají nad 6000, v úterý evidovalo ministerstvo zdravotnictví v nemocnicích 6527 pacientů s onemocněním covid-19, v těžkém stavu bylo 1069 z nich.
dnes
Obyvatelé finských domků v Doubravě žijí v nejistotě. Nechte nám je, prosí
„Lidé žijí v nejistotě a hledají šanci, jak ty jistoty nabýt zpět. Kdo má tu možnost, už přemýšlí, že by odešel, než se to tu začne likvidovat,“ říká zmocněnec nájemníků finských domků v Doubravě na Karvinsku Ondřej Frej. Přibližuje tak atmosféru, jaká panuje v bývalé hornické kolonii téměř čtvrt roku poté, co společnost Heimstaden oznámila, že připravuje revitalizaci starých domků.
dnes
Před lety utekl přímo z policejní cely. Hadí muž je znovu za mřížemi
Rukama roztáhl mříže jihlavské policejní cely a protáhl se ven. Na svobodě nebyl dlouho. Po několika hodinách byl dopaden. Michal Šály, který za tento čin před lety dostal mediální přezdívku hadí muž, je znovu za mřížemi. Okresní soud v Jihlavě ho ve čtvrtek 25. listopadu poslal do vazby kvůli opakovaným krádežím.
dnes
Emotivní podoby lásky. Zpěvačka Lucie Bílá představila nový videoklip
Dvacetinásobná česká slavice Lucie Bílá připravila pro své početné příznivce jedno milé překvapení a tím je nový videoklip. Jedná se o emotivní obrazové ztvárnění písničky O lásce, která pochází z jejího posledního studiového alba Ta o mě.
dnes
Smutné výročí dálnice D52. Dělníci nekopli do země už čtvrtstoletí
Řadu let čekají řidiči na moment, až se projedou po dálnici D52 z Brna ke státní hranici. Marně. Spojnice mezi krajským městem a Vídní stále není hotová. Dokonce od prosince 1996, tedy už čtvrt století, dělníci nekopli do země.
EUR
25,525
||
USD
22,465
2 dny 
